Vystěhovalectví na Ukrajinu

Naši předkové odešli z Čech v 18. století, přesněji v roce 1743. Odstěhovali se do pruského Slezska a odtud do Polska, kde v roce 1803 založili město Zelow. A odtud v roce 1862 přišli na Ukrajinu a tam putovali. Nejprve směřovali na jih Ukrajiny. Jedni šli třeba přes Brody, přes Halič a Volyň, a usazovali se na jihu Ukrajiny. Druzí šli přes Krym, zakládali tam obce. Asi čtyři osady na jihu Ukrajiny pocházejí ze Zelowa. V roce 1899 založili české obce Alexandrovku, Čubovku a v roce 1905 Bohemku, která existuje dodnes.

Osud Čechů na Ukrajině nebyl vždy jednoduchý. Obdobně jako Ukrajinci a příslušníci dalších národnostních menšin, byli i Češi postiženi stalinskými represemi ve 30. letech 20. století. Do roku 1930 se v lokalitách Čechů vyučovala čeština. Podle Etnologického ústavu AV ČR bylo v roce 1925 na Ukrajině 19 českých škol a 2 české školy na Krymu. Počátkem třicátých let došlo na Ukrajině k politickým procesům s českými učiteli, řada z nich byla odsouzena k smrti či k nucenému pobytu na východní Sibiři. Od roku 1937 byly školy s menšinovým vyučovacím jazykem zakázány.

Ani po druhé světové válce Sovětský svaz rozvoji krajanského života příliš nepřál. Až po vzniku samostatné Ukrajiny se začaly obnovovat krajanské spolky, jež si kladly za cíl obnovit jazyk a kulturní tradice předků. Snaha udržet historickou vazbu s vlastí svých předků se odráží v nejrůznějších aktivitách 20 českých spolků zastřešovaných Českou národní radou Ukrajiny, založenou 30. května 1995.

České vesnice zůstaly na Ukrajině především v Žitomirské oblasti – Malá Zubovština (založena 1871) a Malinivka, v Oděské oblasti – Veselynivka, Malá Olexandrivka a Novo-Samarka, ve Vinické oblasti – Mykolajevka, v Záporožské oblasti – Novhorodivka (původní název Čechohrad, založen 1869), v Mykolajevské oblasti – Bohemka a na Krymu Alexandrovka (založena 1864) a Lobanovo (původní název Bohemka, založena 1861). V těchto vesnicích žije cca 3 000 Čechů, kteří si v běžném životě zachovali český jazyk, obyčeje a náboženské obřady. Cílem jejich národně-kulturního obrození je zachování českého jazyka, obnovení českých škol, vydávaní českých novin, příprava učitelů a obrození náboženství.

Udává se, že počet českých krajanů na Ukrajině dosahuje čísla 10 000, ale za svůj rodný jazyk považuje češtinu pouze třetina z nich. 

Počet shlédnutí: 76