obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2017:dungani

Dungani ve Střední Asii

Čebiš Tomáš

Úvod a cíl práce

Práce má za cíl podat přehled o minoritní skupině Dunganů, kteří žijí na území Střední Asie. Práce se bude zabývat převážně základní historií Dunganů a rozmístěním Dunganů ve Střední Asii po rozpadu Sovětského svazu. Dungani se objevují nejvíce v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a také v Uzbekistánu. Pocházejí z Číny, jsou muslimové a na území Střední Asie se prvně dostali na konci 19. století. Historie Dunganů se dá rozdělit do tří důležitých období. 1. období můžeme nazvat konsolidací Dunganů, které se datuje od jejich příchodu v roce 1877 do roku 1917. Druhé nejdelší období je od roku 1917 do roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Třetí období je pro Dungany nová situace, kdy na území Střední Asie vznikly nové státy, které se musely vypořádat s různými změnami typu transformace ekonomiky, strukturální změny v hospodářství (oslabení průmyslu), vytvořením hranic nově vzniklých států a mnoho dalších problému spojené s rozpadem Sovětského svazu. 1)

Literární rešerše

Autor Přemysl Víška se ve své práci Dungani ve Střední Asii zabývá celkovým přehledem o Dunganech. Hlavní náplní jeho práce je stručný přehled o historii Dunganů a rozmístění Dunganů ve Střední Asii. Ve své práci dále zmiňuje tradice, literaturu, řemesla Dunganů a přátelské vztahy s Čínou. 2)

Autorka Elisabeth Allés se ve své studii The Chinese-speaking Muslims (Dungans) of Central Asia: A Case of Multiple Identities in a Changing Context zaměřuje na historii, etnické prvky a popis Dunganů. Dále se věnuje rozmístění Dunganů ve státech Střední Asie. 3)

Podrobnější historií a popisem Dunganů se ve své disertační práci zabývá autor Adam Horálek. Jeho práce Etnicita Číny – Kdo je Hui a kdo Dungan nám poskytuje vyčerpávající přehled o Dunganech od jejich příchodu do Střední Asie až po současnou situaci Dunganů. 4)

Metodologie

Pro zpracování práce byla využita technika studium dokumentů. Metoda byla zvolena na základě chybějícího materiálu, které by bylo získáno pozorováním. Pramen informací byl sekundární, což znamená již zpracované prvotní záznamy. Výhodou této metody je široký výběr dostupných dokumentů, ušetřené finance a volná flexibilita. Nevýhodou může být větší časová náročnost.

Historie Dunganů

Dungani jsou čínsky hovořící muslimové, kteří se objevili na území Střední Asie koncem 19. století. Jsou zastoupeni v Kazaschstánu, Kyrgyzstánu a také v Uzbekistánu. Nejvíce se jich nachází v Kyrgyzstánu, kde jich je kolem 120 tisíc. Jsou potomky huiských imigrantů, kteří po poraženém muslimském povstání v severočínských provinciích (Shaanxi a Gansu) ke konci 19 století uprchli před útlakem Qiungů a utekli právě do ruské Střední Asie. Rusové přijali Dungany přátelsky, protože se skupina Dunganů přizpůsobila ruské nadvládě. Dungnani se usídlovali převážně v nížinách a věnovali se usedlému způsobu života. Byli vyhlášenými zemědělci, a proto mohli se souhlasem vlády obdělávat půdu a chovat dobytek. Po svém příchodu do Střední Asie zde začali také pěstovat některé druhy zeleniny, které v regionu nebyly dříve pěstovány, jako například rajčata, okurky, česnek nebo jarní cibuli. Dungani jsou dodnes vnímáni jako vynikající pěstitelé zeleniny. 5)

Dungani jsou velmi pracovití, a to se velmi líbilo Rusům, kteří je chránili proti jiným etnickým skupinám, jako například proti Kazachům a Kyrgyzům. Dungani si této vojenské ochrany od Rusů vážili a do dnešního dne s nimi mají velmi dobré vztahy. Avšak po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se jejich situace změnila, protože došlo k výrazným změnám hlavně v politice, ekonomice a sociální sféře. Najednou se nacházeli v situaci, kdy vznikly 3 nové nezávislé republiky, které byly oddělené novými hranicemi, a proto cítili ohrožení jejich jednoty.

Co se týká vzdělání a gramotnosti Dunganů, tak byli spíše negramotní oproti jiným etnikům, a to mohlo být ovlivněno i tím, že pracovali převážně na poli a na vzdělání neměli čas (věnovali se převážně zemědělství a pěstování zeleniny). Po druhé světové válce byla dunganština kodifikovaná a vytvořila se pro ni speciální azbuka. Pro studium dunganské kultury a jazyka byl založen Ústav dunganských studií Akademie věd Kyrgyzské SSR. Tento Ústav funguje dodnes a zajišťuje vzdělání, vydává dunganské učebnice, pořádá všemožné akce atd.

Dungani ve Střední Asii

Jak bylo již zmíněno o pár řádků výše, tak po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Dungani ocitli v nové pro ně neznámé situaci. Zásadní pro ně bylo vytvoření hranic, které znamenalo hrozbu pro jejich vzájemnou komunikaci. Cestování mezi nově vzniklými zeměmi se také výrazně omezilo, hlavně díky novým předpisům, které začaly platit. Propojení mezi státy není lehké i díky politickým systémům, které v zemích vládnou, a to převážně autoritářské režimy. Dá se říci, že ve všech zemí Střední Asie figurují ekonomické a korupční problémy. Například v Turkmenistánu je jeden z nejpřísnějších režimů na světě.

Kazachstán

Situace v Kazachstánu je pro Dungany nejpříznivější, protože ve Střední Asii patří mezi demokratické země s obstojnou ekonomikou a velmi dobrou zásobou surovin. Dungani mají v Kazachstánu své vesnice, které jsou dobře obydlené a působí tu více jednotněji než v ostatních zemích, kde se Dungani nacházejí. Zakládají tu svá sdružení a jeden člen sdružení se dokonce stal členem Národního výboru. Místní Dungani spolupracují s Čínou v oblasti zemědělství a školství, ale musí být obezřetní, protože kazašský prezident Nazarbajev (pozn.: 1. a zároveň současný prezident Kazachstánu) nemá v Čínu velkou důvěru. Jeho politika není slučitelná s tím, aby do Kazachstánu proudily davy Číňanů a chce, aby si Dungani drželi jistý odstup od Číny. 6)

Kyrgyzstán

Nejvíce Dunganů žije na území dnešního Kyrgyzstánu, je jich až 120 tisíc, převážně v hlavním městě Biškeku. Další oblasti, kde se nacházejí jsou: Čujská nížina, Issyk-kulskou oblast a Ferganskou nížinu. Co se týká postavení Dunganů v Kyrgyzstánu, tak to zde měli vždy dobré a měli také určité politické zastoupení v zemi, jenže situace se výrazně změnila po osamostatnění země. Dungani měli pouze kyrgyzské občanství a pro vyšší pozice v zaměstnání bylo potřeba mít kyrgyzskou národnost, proto Dunagni nedosahovali vyšších postů a byli tak diskriminováni. Dalším problémem byla jejich ekonomická diskriminace. Nemohou se zapojit do zahraničního obchodu, protože na to mají právo pouze lidé s kyrgyzskou národností. Jak již bylo zmíněno, tak Dungani jsou velmi dobří zemědělci a nemohou své plodiny prodávat přes hranice, ale pouze místním Kyrgyzům za daleko nižší marži.

Pro některé Dungany bylo výhodnější se vydat do Ruska anebo se přizpůsobit životu Kyrgyzů a sžít se s nimi. To znamená oslabení dunganské identity. 7)

Uzbekistán

Dungani v Uzbekistánu to také nemají lehké, aby se mohli dostat do Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu, tak potřebují mít vízum či povolení do země. V Uzbekistánu se Dungani potýkají se dvěma odlišnými situacemi. Jedna skupina žijící v Andižanu zapomněla svůj rodný jazyk a mluví pouze uzbecky a splynula s ostatními obyvateli. A druhá skupina, která přišla do oblasti poblíž Taškentu, zůstává pospolu. Uzbekové je respektují a uznávají jako dobré zemědělce. Dungani v Uzbekistánu nemají žádné politické reprezentanty.

Závěr

V práci byla představena stručná historie Dunganů, od jejich příchodu na území Střední Asie v průběhu tří období od roku 1877–1917, dále 1917–1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz až od vytvoření nových republik do současnosti. Zjistili jsme v čem jsou Dungani nejlepší, že jsou to výborní zemědělci, kteří pěstují všemožné druhy zeleniny, kterou prodávají na místních trzích, protože například v Kyrgyzstánu musí mít kyrgyzské občanství, aby mohli obchodovat i mimo hranice, tak prodávají za nižší ceny, než by mohli.

Dungani jsou zastoupeni nejvíce v Kyrgyzstánu, Kazachstánu a Uzbekistánu. V Kyrgyzstánu mají těžké podmínky kvůli národnosti, kde, aby se jim dostávalo určitých výhod, musí mít kyrgyzskou národnost. V Kazachstánu se jim žije poměrně nejlépe, zakládají i svá sdružení, spolupracují v omezené míře i s Čínou. Omezené proto, protože kazašský prezident Nazarbajev nemá v Čínu velkou důvěru. V Uzbekistánu jsou zase omezováni byrokracií, kdy potřebují víza a povolení do zemí jako Kyrgyzstán a Kazachstán, aby mohli navštívit své příbuzné.

Postupem času se Dunganům snad dostane podobným podmínkám k žití jako mají v Kazachstánu i v jiných zemí Střední Asie (Kyrgyzstán a Uzbekistán). Nebudou utlačovány vládami, omezováni a zatěžováni zbytečnou byrokracií. Budou se moci věnovat i jinému odvětví, než zemědělství a nebudou tudíž závislí na přírodních podmínkách. Zajímavé může být srovnání Dunganů dnes v roce 2018 a Dunganů v roce 2030. Doufejme, pro ně v lepší zítřky a zdárnější vyhlídky.

Seznam použité literatury

  • ALLÉS, Elisabeth. The Chinese-speaking Muslims (Dungans) of Central Asia: A Case of Multiple Identities in a Changing Context. Ebscohost.com [online] 2005. [cit. 2017-12-16]. Dostupné z WWW: dungans17321626.pdf
  • Dungane.kz - [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné z WWW: http://www.dungane.kz/
  • HORÁLEK, Adam. Etnicita Číny – Kdo je Hui a kdo Dungnan? Praha, 2011. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav Etnologie, Historické vědy – Etnologie. Dostupné z WWW: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/104293
  • HORÁLEK, Adam. Dungani v Kyrgyzstánu: Z rovných nerovnými aneb hledání vyšší identity. Dálný Východ. 2012, roč. 2, č. 1. s. 15–28. ISSN: 1805-1049.
  • VÍŠKA, Přemysl. Dungani ve Střední Asii. Praha, 2014. Projekt. ČZU, Provozně ekonomická fakulta, obor Hospodářská a kulturní studia. Dostupné z WWW: http://www.hks.re/wiki/dungani_ve_stredni_asii

—-

Počet shlédnutí: 30

1) , 4) , 5)
HORÁLEK, Adam. Etnicita Číny - Kdo je Hui a kdo Dungan?. Praha, 2011. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav etnologie, Historické vědy - Etnologie. [cit. 2017-12-16].
2)
VÍŠKA, Přemysl. Dungani ve Střední Asii. Praha, 2014. Projekt. ČZU, Provozně ekonomická fakulta, obor Hospodářská a kulturní studia. [cit. 2018-09-01]. Dostupné z WWW: http://www.hks.re/wiki/doku.php?id=dungani_ve_stredni_asii
3) , 6)
ALLÉS, Elisabeth. The Chinese-speaking Muslims (Dungans) of Central Asia: A Case of Multiple Identities in a Changing Context. Ebscohost.com [online] 2005. [cit. 2017-12-16]. Dostupné z WWW: dungans17321626.pdf
7)
HORÁLEK, Adam. Dungani v Kyrgyzstánu: Z rovných nerovnými aneb hledání vyšší identity. Dálný Východ. 2012, roč. 2, č. 1. s. 15–28. ISSN: 1805-1049
zs2017/dungani.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)