Vědecká a filosofická krise současného marxismu

Matěj Sahula

Základy antropologie

Článek, který napsal Tomáš Garrigue Masaryk se zabývá Marxismem. V článku se nám poměrně rychle a stručně snaží objasnit, jak funguje částečně socialismus, ale hlavně Marxismus a jak ho vykládá samotný Marx s Engelsem.

V první části nám autor opakuje hodnotní teorii. Ta stručně zní, že dělník kdysi dělal tolik práce, kolik sám o samotě dokázal spotřebovat. To však již neplatí v kapitalistické době, protože momentálně dělníci pracují pro kapitalisty a tvoří pro ně. Ti z dělníků produkují zisk. Dále se dozvídáme, že článek III. prakticky úplně pozměnil význam této teorie k nepoznání. Dozvídáme se, jaký je vlastně rozdíl mezi tímto článkem ( článek I.) a článkem třetím. Liší se v tom, jak samotný Marx pohlíží na teorii, kterou sám vysvětluje a jak se připojuje třetím článkem k teorii nesocialistické.

Druhá část nám říká, jak se samotný směr (marxismus) vyvíjí a jak ho samotní Marx a Engels postupem času pozměňují prakticky tak, jak se jim to hodí. Nejdříve jsou oba pro revoluci a postupem času se jejich názory na toto téma mění, až jsou na míře skoro až neutrální.

Třetí část nám ukazuje jak si každá osoba v historii ( i dnes) vykládá marxismus tak trochu po svém a každý si z toho vytahuje ty části, které se mu líbí nejvíce a se kterými souzní.

Ve čtvrté části se Masaryk zaměřuje hlavně na sociologii ohledně tohoto tématu. Masaryk ukazuje, jak Engels považoval za původní typ rodiny matriarchát. Proti tomu se ohradil Cunow, který říká, že matriarchát nemohl být původní a že je to „vývoj“ z patriarchátu. To si však Engels nemyslí a říká, že patriarchát je začátkem úpadku.

V páté části se dostáváme k filosofii. Socialisté diskutovali o etice a mnoho z nich se zdržovalo mluvení o tématu. Jeden z nich promluvil. Byl to Schmidt, který ukazuje slabosti utilitarismu a egoismu.

V části šesté je psáno, že podle marxismu je tento směr protináboženský nebo spíše protitheologický. Autor zde pokládá otázku, zda samotný socialismus vlastně není nové náboženství, protože Engels například křesťanství za socialismus prohlásil.

Sedmá část se zabývá text problémem, který je zde už dlouho. Jedná se o problém historického materialismu. Dva hlavní účastníci si zde v textu odpovídají a protiargumentují. Jeden říká (Bax), že je materialismus nemotorný a filozoficky překonaný. To si však Kautsky nemyslí. V tom je představen ještě názor několika dalších představitelů. Každý na to má prakticky vlastní názor.

V poslední části se dostáváme k umění. Masaryk ukazuje, jak se různé druhy směrů jako je naturalismus, realismus ale i marxismus dostávají do děl tehdejší doby. Příklad ukazuje na Emilu Zolovi, který se stal miláčkem dělnictva. Ukazuje nám, jak se různé směry, které jsou pro běžného čtenáře nebo obdivovatele umění, dostali do povědomí a jak jsou zjednodušeny, aby je prakticky každý alespoň z malé části pochopil. 

Počet shlédnutí: 33