obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • katalanci_ve_francii • sefardi
zs2024:nabozenstvi_a_veda

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze		Předchozí verze
zs2024:nabozenstvi_a_veda [07/10/2024 21:49] – vytvořeno kokaislzs2024:nabozenstvi_a_veda [08/10/2024 14:37] (aktuální) – kokaisl
Řádek 4: Řádek 4:
 ===== 1. Generace osvícenců: Věda a náboženství v souladu ===== ===== 1. Generace osvícenců: Věda a náboženství v souladu =====
    
-V raných fázích moderní vědy mnoho vědců vidělo vědu jako způsob, jak lépe porozumět Božímu stvoření. Nezpochybňovali ani roli náboženství, ani autoritu Církve. Tito myslitelé – například Isaac Newton (1643-1727), který byl hluboce věřícím křesťanem, věřil, že věda a náboženství se navzájem doplňují. Jejich víra v Boha nebyla překážkou pro jejich vědecké poznání. Vědecké objevy vnímali jako odhalování Božího řádu ve světě, a tudíž jako posílení své víry. +V raných fázích moderní vědy mnoho vědců vidělo vědu jako způsob, jak lépe porozumět Božímu stvoření. Nezpochybňovali ani roli náboženství, ani autoritu Církve. Tito myslitelé – například Isaac Newton (1643-1727), který byl hluboce věřícím příslušníkem anglikánské církve (byť někdy s neortodoxními názory), věřili, že věda a náboženství se navzájem doplňují. Jejich víra v Boha nebyla překážkou pro jejich vědecké poznání. Vědecké objevy vnímali jako odhalování Božího řádu ve světě, a tudíž jako posílení své víry. 
  
-Tehdejší Církev často podporovala vzdělání a vědecký výzkum, neboť mnoho vědců byli klerici. Tento stav ale vedl i k tomu, že Církev někdy přisvojovala konečné slovo i ve vědeckých otázkách. Především ve chvílích, kdy se vědecké poznání začalo rozcházet s tehdejšími teologickými interpretacemi (například heliocentrismus), mohla nastat tenze mezi Církví a vědou, nikoliv proto, že by věda byla zásadně v rozporu s vírou, ale proto, že Církev byla zvyklá být konečnou autoritou i v oblastech, kde to nebylo nutné.+Tehdejší Církev často podporovala vzdělání a vědecký výzkum, neboť mnoho vědců byli klerici. Tento stav ale vedl i k tomu, že Církev někdy přisvojovala konečné slovo i ve vědeckých otázkách. Především ve chvílích, kdy se vědecké poznání začalo rozcházet s tehdejšími teologickými interpretacemi (například heliocentrismus), mohla nastat tenze mezi Církví a vědou, nikoliv proto, že by věda byla zásadně v rozporu s vírou, ale proto, že Církev a její představitelé byli zvyklí být konečnou autoritou i v oblastech, kde to nebylo ani nutné, ani vhodné.
  
   * Johannes Kepler (1571–1630) \\ Kepler, německý astronom a matematik, je nejvíce známý svými zákony planetárního pohybu, které vysvětlují pohyb planet kolem Slunce. Tyto zákony významně přispěly k rozvoji astronomie a k podpoře heliocentrického modelu vesmíru. Kepler se také zabýval optikou a přispěl k pochopení toho, jak fungují dalekohledy. Věřil, že v přírodních zákonech odhaluje božský řád.   * Johannes Kepler (1571–1630) \\ Kepler, německý astronom a matematik, je nejvíce známý svými zákony planetárního pohybu, které vysvětlují pohyb planet kolem Slunce. Tyto zákony významně přispěly k rozvoji astronomie a k podpoře heliocentrického modelu vesmíru. Kepler se také zabýval optikou a přispěl k pochopení toho, jak fungují dalekohledy. Věřil, že v přírodních zákonech odhaluje božský řád.
Řádek 23: Řádek 23:
 ==== Francouzská revoluce a odmítnutí náboženství (konec 18. století) ==== ==== Francouzská revoluce a odmítnutí náboženství (konec 18. století) ====
  
-Francouzská revoluce (1789–1799) přinesla radikální rozchod s tradičním náboženstvím a autoritou církve. V roce 1793 byl vytvořen Chrám Rozumu, součást snahy nahradit křesťanství novým sekulárním náboženstvím, které uctívalo rozum a racionalitu. Církevní svátky a rituály byly nahrazeny oslavami Rozumu a Matky Přírody, což představovalo sekulární náhradu za tradiční náboženské víry. I přesto, že došlo k pokusu náboženství zcela vymazat, zůstalo v různých formách přítomno, což ukázalo, jak hluboce je zakořeněno v lidské kultuře. Nové sekulární obřady nahradily staré, ale náboženský duch přežíval i ve světských oslavách.+Francouzská revoluce (1789–1799) přinesla radikální rozchod s tradičním náboženstvím a autoritou církve. V roce 1793 byl vytvořen Chrám Rozumu, součást snahy nahradit křesťanství novým sekulárním náboženstvím, které by uctívalo rozum a racionalitu. Církevní svátky a rituály byly nahrazeny oslavami Rozumu a Matky Přírody, což představovalo sekulární náhradu za tradiční náboženské víry. I přesto, že došlo k pokusu náboženství zcela vymazat, zůstalo v různých formách přítomno, což ukázalo, jak hluboce je zakořeněno v lidské kultuře. Nové sekulární obřady nahradily staré, ale náboženský duch přežíval i ve světských oslavách.
  
 S postupným vytlačováním Boha a náboženství z vědeckého diskursu se začala objevovat **personifikace přírodních jevů**. Bez Boha bylo těžké vysvětlit komplexní otázky o původu světa a lidského života. Přírodní síly proto začaly být popisovány jako „Matka Příroda“, která „řídí“ svět. Tento koncept byl jakousi světskou náhradou za tradiční náboženská vysvětlení a ukazoval, že i když se věda snažila nahradit náboženství, potřeba nějakého vyššího řádu zůstala. S postupným vytlačováním Boha a náboženství z vědeckého diskursu se začala objevovat **personifikace přírodních jevů**. Bez Boha bylo těžké vysvětlit komplexní otázky o původu světa a lidského života. Přírodní síly proto začaly být popisovány jako „Matka Příroda“, která „řídí“ svět. Tento koncept byl jakousi světskou náhradou za tradiční náboženská vysvětlení a ukazoval, že i když se věda snažila nahradit náboženství, potřeba nějakého vyššího řádu zůstala.
Řádek 33: Řádek 33:
  
 ===== 4. Evoluce a Darwin: Věda a náboženství v konfliktu? =====   ===== 4. Evoluce a Darwin: Věda a náboženství v konfliktu? =====  
-S Darwinovým příchodem na scénu a jeho teorií evoluce nastává zlom. Darwin sám byl původně kreacionista a jeho teologické vzdělání se odráží i v jeho raných spisech, kde stále odkazuje na Stvořitele. Darwinova teorie evoluce původně nebyla vnímána jako zásadní protiklad k víře, ačkoliv představovala nový způsob chápání přírody a jejího vývoje. Avšak postupem času se z evoluční teorie stala zásadní vědecká doktrína, kterou mnozí vědci začali chápat jako kompletní alternativu k náboženství.+**První evolucionista se prezentuje jako kreacionista.** S Darwinovým příchodem na scénu a jeho teorií evoluce nastává zlom. Darwin sám byl původně kreacionista a jeho teologické vzdělání se odráží i v jeho raných spisech, kde stále odkazuje na Stvořitele. Darwinova teorie evoluce původně nebyla vnímána jako zásadní protiklad k víře, ačkoliv představovala nový způsob chápání přírody a jejího vývoje. Avšak postupem času se z evoluční teorie stala zásadní vědecká doktrína, kterou mnozí vědci začali chápat jako kompletní alternativu k náboženství.
  
-Pro mnoho vědců se evoluce stala „náhradou“ za Boha. Evoluční principy byly personifikovány – „Evoluce si vybírá“, „Evoluce nás formuje“, „Evoluce má svůj plán“. To je paradox, protože i když pozitivisté chtěli odmítnout vše, co přesahuje empirické poznání, nakonec i evoluci začali přisuzovat určité antropomorfní kvality, což bylo v podstatě nové formy „náboženství“. První evolucionisté, jako sám Darwin, neměli problém propojit svou vědeckou teorii s vírou v Boha, ale postupem času se z evolucionistů stali ti, kteří odmítali kreacionismus jako zastaralý a nekompatibilní s jejich vědeckým „bohem“ – evolucí.+Pro mnoho vědců se evoluce stala „náhradou“ za Boha. Evoluční principy byly personifikovány – „Evoluce si vybírá“, „Evoluce nás formuje“, „Evoluce má svůj plán“. To je paradox, protože i když pozitivisté chtěli odmítnout vše, co přesahuje empirické poznání, nakonec i evoluci začali přisuzovat určité antropomorfní kvality, což byla v podstatě nové forma „náboženství“. První evolucionisté, jako sám Darwin, neměli problém propojit svou vědeckou teorii s vírou v Boha, ale postupem času se z evolucionistů stali ti, kteří odmítali kreacionismus jako zastaralý a nekompatibilní s jejich vědeckým „bohem“ – evolucí.
  
 ===== Náboženství a věda jako spojené světy, nebo nová privilegovaná vrstva vědců? ===== ===== Náboženství a věda jako spojené světy, nebo nová privilegovaná vrstva vědců? =====
-Náboženství a věda nebyly vždy v konfliktu, a jejich vztah byl složitější, než jak se často prezentuje. Historicky se jednalo o snahy najít harmonii mezi těmito dvěma oblastmi, přičemž spor často nevznikal mezi vědou a náboženstvím samotným, ale spíše mezi církevními institucemi a vědeckými poznatky.+Historicky nebyly náboženství a věda v konfliktu, jak se často zjednodušeně prezentuje. Často šlo o hledání harmonie mezi oběma oblastmi, přičemž skutečný spor nevznikal mezi samotnými principy víry a vědeckého bádání, ale mezi církevními institucemi a novými vědeckými poznatky. Klíčovou otázkou byla autorita – kdo má právo rozhodovat o pravdě a určovat poslední slovo v poznání světa.
  
-V poslední době se věda stala hlavním zdrojem autority, což je často oprávněné díky jejím přínosům. Nicméně tendence absolutizovat vědecké poznatky vede k jejich vnímání jako nevyvratitelné pravdy bez dalšího kritického zkoumání. Věta „vědci dokázali, že...“ se stává argumentem, který uzavírá diskuzi. +V moderní době se hlavním zdrojem autority stala věda, což je do jisté míry oprávněné díky jejímu významnému přínosu. Nicméně tendence absolutizovat vědecké poznatky vede k tomu, že jsou vnímány jako nevyvratitelná pravda, kterou není třeba dále zkoumat. Věty typu „vědci dokázali, že...“ se stávají argumenty, které uzavírají diskusi, místo aby ji otevíraly. Tento přístup pak vede k tomu, že vědecká autorita, podobně jako kdysi církevní autority, je zneužívána k umlčení jiných pohledů. Namísto dynamického procesu, v němž se teorie vyvíjejí a revidují, se věda stává dogmatickou a jednostrannou, což má negativní dopady na veřejnou a společenskou diskusi.
- +
-Věda však není neměnný soubor faktů, ale dynamický proces, ve kterém se teorie vyvíjejí a revidují. Zneužití vědecké autority, podobné tomu, jak kdysi fungovaly církevní autority, může vést k marginalizaci jiných pohledů a zjednodušení složitých otázek. +
- +
-===== Věda jako nový „náboženský“ autoritativní systém? ===== +
- +
-Podobně jako v minulosti církevní autority využívaly svůj vliv k tomu, aby určovaly, co je správné a co ne, dnes vidíme, že někteří vědci nebo celé vědecké disciplíny mohou podobným způsobem určovat, co je „pravda“. To však neznamená, že věda sama o sobě je špatná nebo že vědci jsou záměrně nepoctiví. Spíše to ukazuje, že věda může být zneužívána stejně jako jakýkoli jiný zdroj moci. +
- +
-Podobně jako kdysi Církev mohla některé otázky uzavřít s tím, že jsou mimo diskusi, dnes mohou někteří vědci nebo média používat vědecká zjištění jako nevyvratitelný důkaz v různých politických nebo společenských diskusích, aniž by byly tyto závěry podrobeny kritickému zkoumání. Tím dochází k marginalizaci jiných pohledů nebo ke zjednodušování složitých otázek, což může být pro veřejnou diskusi velmi škodlivé.+
  
zs2024/nabozenstvi_a_veda.1728330567.txt.gz · Poslední úprava: 07/10/2024 21:49 autor: kokaisl

Nástroje pro stránku