Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- zs2024:zeme_byvale_jugoslavie [21/11/2024 13:21] – kokaisl
+++ zs2024:zeme_byvale_jugoslavie [21/11/2024 21:47] (aktuální) – kokaisl
@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 **//Bosna//**: \\ Pokrývá severní a centrální část země. Je větší z obou oblastí a zahrnuje přibližně 4/5 celkové rozlohy.
 Historicky byla Bosna samostatnou jednotkou pod různými vládami, včetně Osmanské říše. Hlavní město: Sarajevo. \\
-**//Hercegovina//**: Nachází se na jihu země. Zaujímá asi 1/5 rozlohy. Historicky byla tato oblast spojena s Dubrovnickou republikou, Uherskem a Osmanskou říší. Hlavní město Hercegoviny je považováno za Mostar.\\ Hranice není pevně stanovená a spíše vychází z historického a geografického chápání. Řeka Neretva se často považuje za orientační linii mezi Bosnou (na sever) a Hercegovinou (na jih). \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241120-221953.png}} \\ Město Konjic leží na pomyslné hranici – někdy je považováno za součást Bosny, jindy Hercegoviny. \\ ** Historická provázanost Čech a Bosny ** \\ Na historickou provázanost Čech a Bosny ukazuje slovo „maglajz“ a také písnička „Za Císaře Pána“. Slovo „maglajz“, dnes v češtině používané jako výraz pro zmatek či pranici, pochází z roku 1878, kdy rakousko-uherská armáda obsadila Bosnu a Hercegovinu. Mezi vojáky tehdy sloužilo i mnoho Čechů. Klíčovým momentem se stal střet u severobosenského města Maglaje, kde místní obyvatelé, nerespektující dohody evropských mocností, tvrdě bojovali proti rakouským jednotkám. Boje byly natolik krvavé a chaotické, že si čeští vojáci přenesli název města domů, upravili jej na „maglajz“ a přenesli do češtiny jako metaforu pro nepořádek. \\ Tato historická epizoda zanechala stopu nejen ve slovní zásobě, ale i v české kultuře prostřednictvím písně, která vznikla na začátku první světové války. Přestože se její text vztahuje k rakousko-uherské okupaci Bosny a Hercegoviny, v písni samotné se odráží spíše lidový pohled než historická přesnost. Slovo „lautr rovina“, použité v textu, se do písně dostalo pravděpodobně z důvodu rýmování, protože Bosna a Hercegovina rozhodně není rovinným územím. Naopak, krajina v okolí Maglaje zahrnuje nejvyšší bod oblasti, horu Trebovač (1 062 m n. m.), a nížiny při řece Bosně. \\ Ironií osudu je, že o pár let později, během první světové války, se Osmanská říše, symbolizovaná právě „mohamedány“ v této písni, stala spojencem rakousko-uherského císaře. Takže zatímco čeští vojáci v roce 1878 bojovali proti osmanskému vlivu, jejich vnuci v císařských uniformách se již dívali na Turky jako na „zachránce na Balkáně“. Historie je občas opravdu expertka na zmatky – nebo spíše na „maglajzy“. \\ \\ **Píseň „Za Císaře Pána“ ** \\
+**//Hercegovina//**: Nachází se na jihu země. Zaujímá asi 1/5 rozlohy. Historicky byla tato oblast spojena s Dubrovnickou republikou, Uherskem a Osmanskou říší. Hlavní město Hercegoviny je považováno za Mostar.\\ Hranice není pevně stanovená a spíše vychází z historického a geografického chápání. Řeka Neretva se často považuje za orientační linii mezi Bosnou (na sever) a Hercegovinou (na jih). \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241120-221953.png}} \\ Na obrázku je červeně řeka Neretva. Pak je ještě jedno město – Konjic – ležící na pomyslné hranici: někdy je považováno za součást Bosny, jindy Hercegoviny. \\ ** Historická provázanost Čech a Bosny ** \\ Na historickou provázanost Čech a Bosny ukazuje slovo „maglajz“ a také písnička „Za Císaře Pána“. Slovo „maglajz“, dnes v češtině používané jako výraz pro zmatek či pranici, pochází z roku 1878, kdy rakousko-uherská armáda obsadila Bosnu a Hercegovinu. Mezi vojáky tehdy sloužilo i mnoho Čechů. Klíčovým momentem se stal střet u severobosenského města Maglaje, kde místní obyvatelé, nerespektující dohody evropských mocností, tvrdě bojovali proti rakouským jednotkám. Boje byly natolik krvavé a chaotické, že si čeští vojáci přenesli název města domů, upravili jej na „maglajz“ a přenesli do češtiny jako metaforu pro nepořádek. \\ Tato historická epizoda zanechala stopu nejen ve slovní zásobě, ale i v české kultuře prostřednictvím písně, která vznikla na začátku první světové války. Přestože se její text vztahuje k rakousko-uherské okupaci Bosny a Hercegoviny, v písni samotné se odráží spíše lidový pohled než historická přesnost. Slovo „lautr rovina“, použité v textu, se do písně dostalo pravděpodobně z důvodu rýmování, protože Bosna a Hercegovina rozhodně není rovinným územím. Naopak, krajina v okolí Maglaje zahrnuje nejvyšší bod oblasti, horu Trebovač (1 062 m n. m.), a nížiny při řece Bosně. \\ Ironií osudu je, že o pár let později, během první světové války, se Osmanská říše, symbolizovaná právě „mohamedány“ v této písni, stala spojencem rakousko-uherského císaře. Takže zatímco čeští vojáci v roce 1878 bojovali proti osmanskému vlivu, jejich vnuci v císařských uniformách se již dívali na Turky jako na „zachránce na Balkáně“. Historie je občas opravdu expertka na zmatky – nebo spíše na „maglajzy“. \\ \\ **Píseň „Za Císaře Pána“ ** \\
 Za Císaře Pána, a jeho rodinu,\\
 museli jsme vybojovat Hercegovinu.\\

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku