Uživatelské nástroje
Obsah
Evoluční teorie
Adam Ucháč
Úvod
Názory na problematiku evoluční teorie se pochopitelně různí, jelikož má teorie silnou věděckou podporu, ale také silného odpůrce v podobně odpůrců evoluce a také kreacionistů. Cílem této eseje je porovnat několik hlavních argumentů odpůrců evolucionismu a reakci evolucionistů, a také podívat na to, jak se různí evolucionisté snažili vysvětli různé kulturní jevy pomocí evoluce. Ještě abychom si ujasnili rozdíl mezi odpůrcem evoluce a kreacionistou. Kreacionisti jsou ti, kteří považují boha za stvořitele všech věcí na světě. Jejich názor je založen na Bibli, kde je popsán vznik světa, přírody, fauny a i samotného člověka. Lze tedy usoudit, že každý kreacionista je zároveň odpůrce evoluce. Naopak odpůrci evolucionistů nemusí být nutně kreacionisty. Pouze nesouhlasí s evoluční teorií.
„Evoluce nebyla vědecky pozorována"
Odpůrci evoluce uvádějí, že evoluce nikdy nebyla opravdu věděcky pozorována. Autor Mark Issac článku nejprve uvádí definici evoluce podle biologů. Ti říkají, že evoluce je změna genofondu nějaké populace v čase. Dále evolucionisté argumentují tím, že evoluce opravdu pozorována. Issac zde pro příklad uvádí práci tří autorů, nazvanou „Evidence for Rapid Speciation Following a Founder Event in the Laboratory.“ z roku 1992, nebo také práci Dobzhanského na octomilkách. Timothy Wallace, který reaguje na Marka Issaca, uvádí mnoho odborných pojmů a snaží přesvědčit čtenáře o své pravdě. Nejprve se snaží poukázat na mírnou manipulaci tím, že Issac neuvedl jestli při definici evoluce má na mysli mikroevoluci, či makroevoluci. Pokračuje mírným pokáraním evolucionistům, že často neuvádí právě rozdíl mezi těmito pojmy a používají pouze pojem „evoluce.“ Dle mého názoru je rozdíl minimální a je vhodné používat zjednodušený pojem evoluce pro laiky, kteří se v terminologii evoluční teorii příliš nepohybují. Wallace pochybuje i o vědeckém pozorování evoluce, zejména Dobzhanského octomilky. Říká, že Theodosius Dobzhansky, uznávaný genetik a evoluční biolog ukrajinského původu, se nedá považovat za pozorování, natož za prokázaní evoluce.
V případě prvního “omylu“ kolem evoluční teorie, mě velmi nepřesvědčili argumenty odpůrců evoluce. Oháněli přespříliš složitými fakty, aby dokázali že mají pravdu, ale místy mluvili téměř až mimo téma. „Evoluce porušuje druhý termodynamický zákon.“ Další “omyl“ kolem evoluční teorie, který chtěl Issac vyvrátit je údajné porušení druhého termodynamického zákonu. Ten mluví o tom, jak probíhají tepelné děje v případě, že je tepelnou energii možno přeměňovat s určitým omezením. Issac vysvětluje druhý termodynamický zákon takto: „Není možný žádný proces, v kterém je jediným výsledkem přesun energie z chladnějšího do teplejšího tělesa.“ [Atkins, 1984, The Second Law, str. 25]. Já chápu tento druhý termodynamický zákon na jednoduchém příkladu: Je nemožné aby nastala situace, kdy se z jednoduché věci, stane věc složitá. Z chaosu se stane řád. Z nepořádku se stane pořádek. Náhodné věci do sebe přesně zapadnou. Issac se snaží přesvědčit mylnost toho tvrzení tím, že pokud je řád z chaosu nemyslitelný, tak proč se objevuje téměř vždy v přírodě? Pokračuje tím, že opět autor “omylu“ nechápu ani evoluci, tak ani zákon termodynamiky a podle nových evolucionistických tvrzení, je dokonce druhý termodynamický zákon irelevantní. Tady se velmi silně shoduji s kreacionisty. Z života víme, že aby se z chaosu stal řád, musí k tomu přispět nějaká energie. Aby se ze studené vody stala voda vařící, musí být něčím ohřáta. Aby se uklidil pořád, musí to někdo udělat. Nikdy se to nestane “samo od sebe“.
„Evoluce porušuje druhý termodynamický zákon.“
Další “omyl“ kolem evoluční teorie, který chtěl Issac vyvrátit je údajné porušení druhého termodynamického zákonu. Ten mluví o tom, jak probíhají tepelné děje v případě, že je tepelnou energii možno přeměňovat s určitým omezením. Issac vysvětluje druhý termodynamický zákon takto: „Není možný žádný proces, v kterém je jediným výsledkem přesun energie z chladnějšího do teplejšího tělesa.“ [Atkins, 1984, The Second Law, str. 25]. Já chápu tento druhý termodynamický zákon na jednoduchém příkladu: Je nemožné aby nastala situace, kdy se z jednoduché věci, stane věc složitá. Z chaosu se stane řád. Z nepořádku se stane pořádek. Náhodné věci do sebe přesně zapadnou. Issac se snaží přesvědčit mylnost toho tvrzení tím, že pokud je řád z chaosu nemyslitelný, tak proč se objevuje téměř vždy v přírodě? Pokračuje tím, že opět autor “omylu“ nechápu ani evoluci, tak ani zákon termodynamiky a podle nových evolucionistických tvrzení, je dokonce druhý termodynamický zákon irelevantní. Tady se velmi silně shoduji s kreacionisty. Z života víme, že aby se z chaosu stal řád, musí k tomu přispět nějaká energie. Aby se ze studené vody stala voda vařící, musí být něčím ohřáta. Aby se uklidil pořád, musí to někdo udělat. Nikdy se to nestane “samo od sebe“.
„Neexistují žádné fosilie přechodných životních forem.“
Následující “omyl“ Issac přiznává, že u některých druhů přechodné formy nebyly zatím nalezeny, ale u jiných jsou přechodné formy viditelné. Jako příklady uvádí přechody od plazů k savcům, od pozemských zvířat k raným velrybám a od raného lidoopa k člověku. Dále odkazuje na přechodné zkameněliny FAQ. To jsou odkazy na různé druhy a rody, které uvádějí různé organismy jako příbuzné a/nebo předky, a to na základě prací několika evolucionistických paleontologických autorit. Wallace reaguje na Issaca několika citáty od různých evolucionistů, kteří přiznávají, že mezi fosilními nálezy nejsou důkazy k mezi stupňovými formami života. Ohledně FAQ mají odpůrci názor, že jde pouze o přiživování mýtu, že přechodné fosílie existují. Já jsem nikdy na vlastní oči neviděl ani fotku něčeho, co by se dalo považovat za fosílii přechodných forem života. Sice to není důvod proč v ně nevěřit, ale nic mě zatím nepřesvědčilo, že nějaké existují.
„Evoluční teorie tvrdí, že život začal a jeho evoluce pokračovala úplnou náhodou.“
Issac pochopitelně přiznává, že náhoda hraje velkou roli, ale prohlašuje, že debatér zcela ignoruje fundamentální roli přirozeného výběru, který rozhodně nebude náhodný, ale vybírá si tu nejlepší možnost. Ani abiogeneze neprobíhala náhodou, ale přitahovali se díky chemickým vlastnostem. Autor argumentuje i proti lidem, kteří říkají jak je nepravděpodobné, aby se daná sebe-replikující se molekula vytvořila v daném bod. Odpovídá, že těch molekul byly miliony a miliony a tudíž je možné, aby se problém vyřešil. Kreacionisté odmítají toto vysvětlení slovy: “Je to klasický evolucionistický argument, který se odvolává na obrovské, nezměrné oceány “výchozích materiálů”, z nichž se musel život zformovat. ´To je příliš velké na to, abyste to pochopili, tak to prostě přijměte,´ je důsledek.“ Já nevěřím, že by evoluce postupovala náhodně. Princip přirozeného výběru má své meze. Kupříkladu: „Proč některé zvířata si nevyvinula lepší schopnosti? Proč si ovce nevytvořila fyzickou obranu proti vlkům, kromě vrozeného strachu před nimi?“ Přesto však když nebudu hledět na abiogenezi, kloním se na stranu evolucionistů, protože málokdy funguje něco úplnou náhodou.
Závěr
Vhledem k argumentům obou stran, tak bych se přiklonil ke odpůrcům evoluce, jelikož mám postupem času stále více dostatečně nezodpovězených otázek. Snažím se teď co nejvíce odprostit od paradigmatu, v němž jsem byl vychován, ale přesto přestávám věřit v evoluční teorii. Zcela záměrně jsem použil slovo věřit, jelikož ve zkratce záleží pouze na tom, čemu hodlá člověk věřit.