Kseniia Shiriaeva, Dana Zemanová, Elizaveta Vasekina, Šárka Ehlová

Semestrální práce je věnována etnické menšině, krymských Tatarů, kteří žijí převážně na Krymu. Krymští Tataři (krymský Tatar qırımtatarlar, kyrymtatarlar, jednotné číslo qırımtatar, kyrymtatar) nebo Krymové (krymskotatarští qırımlar, kyrymlar, singulární qırım, kyrymští obyvatelé v historickém Krymu) je turkický lid, který se historicky zformoval na Krymu a v severní oblasti Černého moře; spolu s malým počtem Karaitů a Krymčaků patří krymští Tataři k původnímu obyvatelstvu Krymského poloostrova. Existují velké diaspory v Turecku, Uzbekistánu, na pevnině Ukrajiny a v některých dalších východoevropských zemích. Mluví krymsko-tatarským jazykem, který je součástí kypčakovské podskupiny turkické skupiny altajských jazyků.

Naprostá většina krymských Tatarů jsou sunnitští muslimové a patří k madhhabu Hanafi.¹⁾

První část studie je zaměřena na historické události týkajících se krymských Tatarů – od zrodu jejich národnosti až po současnost. Studie dále zkoumá kulturní tradice krymských Tatarů, zda mají vlastní kulturu nebo zda se smísili s obyvatelstvem Krymu. Jak si krymští Tataři předávají tradice z generace na generaci. Druhá část studie je diskusí a závěrem o tom, jak se krymské obyvatelstvo dívá na krymské Tatary a zda je považují za samostatný národ.

²⁾

Cílem této semestrální práce je zjistit, jak žijí krymští Tataři nyní, zda si v průběhu času zachovali svá specifika, svou kulturu, zvyky a tradice. Zda si zachovali svůj vlastní jazyk, nebo se mísil s jinými národy. Podle jakých znaků můžeme rozlišovat krymské Tatary od jiných národností, žijících na Krymu, a zda jiné národnosti odlišují krymské Tatary od sebe.

Jak krymské obyvatelstvo vnímá krymské Tatary?

• Jaké vztahy má mezi sebou krymské obyvatelstvo s krymskými Tatary?
• Považuje krymské obyvatelstvo krymské Tatary za samostatnou národnost?
• Jak krymští Tataři na Krymu zachovávají své tradice?

Na otázku, jaké jsou nyní vztahy mezi obyvatelstvem Krymského poloostrova a krymskými Tatary, odpovídá Aleksej Deľnov ve svém díle Krym. Velký historický průvodce³⁾. Autor píše o historických událostech odehrávajících se na území Krymského poloostrova od paleolitu až po současnost. Od 1. do 45. kapitoly nám autor vypráví, jak vznikl krymskotatarský národ. Krymští Tataři se jako lid zformovali na Krymu ve 13.–17. století. Historickým základem krymskotatarského etnika jsou turkické kmeny, které se usadily na Krymu. Autor ve své 25. kapitole vypráví o tom, že Polovci jsou významní v etnogenezi krymských Tatarů. Ti se smísili s místními potomky Hunů, Chazarů, Pechenegů a také se zástupci předtureckého obyvatelstva Krymu. Delnov jasně popisuje všechny události, které se staly krymským Tatarům po zničení Krymského chanátu od 48. kapitoly. Po těchto událostech se s krymskými Tatary začalo zacházet jako s otroky. Byli zbaveni vlastní půdy a nuceni na ní pracovat. Vztahy mezi krymskými Tatary a místním obyvatelstvem byly každým rokem horší a horší, ale teprve po druhé polovině 20. století se vztahy začaly zlepšovat.

Abychom odpověděli na otázku, zda obyvatelstvo Krymu definuje krymské Tatary jako samostatnou národnost, obrátili jsme se na dílo Guľnary Abdulajevoj krymští Tataři: od etnogeneze ke státnosti⁴⁾. Gulnara ve své práci analyzuje, jak vznikala krymská státnost. V prvních dvou kapitolách autorka analyzuje etnogenezi a subetnické skupiny krymských Tatarů. V následujících kapitolách se Gulnara zabývá pro nás zajímavou otázkou. Krymskotatarská státnost byla založena na „Kodexu Kumanikus“ (lat. Codex Cumanicus) - středověkém slovníku, slavné písemné památce pravděpodobně kumánského (polovckého) jazyka 14. století (1303). Jak píše autorka, kodex vznikl na Krymu a je považován za nejstarší památku krymskotatarské kultury. Krymští Tataři měli až do rozpadu Krymského chanátu také svůj politický aparát, zavedený vnitřní právní systém a také svůj vlastní starý krymskotatarský jazyk, kterým mluví velké množství krymských Tatarů i doposud.

Aby byl pochopen vztah mezi krymskými obyvateli a krymskými Tatary na Krymu, a jak se tento vztah vyvíjel postupem času, byl vybrán historický článek od Edige Kirimala, který se objevil v kapitole Genocide in the SSSR: Studies in Group Destruction⁵⁾ v letech 1958. V tomto článku významný krymský politik E. Kirimal popisoval dění během následujících let. Ukazuje se zde sovětská genocida na krymských Tatarech a dalších obyvatelích Krymu. Ještě před 2. sv. v. vypukl hladomor, který byl uměle vyvolán v letech 1921. V důsledku hladomoru zemřelo 60 000 krymských Tatarů. V následujících letech 1923 – 1927 nastalo pro krymské Turky přijatelnější období, které Kirimal nazval tzv. Tatarizací Krymu. Došlo k rozvoji tatarských škol, jazyka, literatury či kultury. V roce 1928 nastoupila tzv. sovětizace. Během éry sovětizace byli krymští Tataři deportováni například na Sibiř. Dále jsou v této době krymští Tataři utlačováni, byla jim odebrána svoboda a při vzpourách bylo obyvatelstvo zatčeno. Dovršení sovětizace probíhalo v letech 1931-1936, kdy byla zavřena většina mešit, škol a omezena činnost duchovenstva krymských Tatarů.

Kvalitativní a kvantitativní metody

Metody sběru dat se dělí na kvalitativní a kvantitativní výzkum. Tato semestrální práce je zaměřena více na kvalitativní výzkum. V této práci byla využita i kvantitativní metoda. Kvantitativní metoda se využívá při náhodných výběrech, experimentů a při strukturovaném sběru dat jako jsou například dotazníky, různé testy či pozorování. V této metodě je zapotřebí velké množství respondentů. Naopak u kvalitativního výzkumu, který využívá jiné techniky při výzkumu, není potřeba velké množství respondentů. Konstruované koncepty se zjišťují pomocí měření a získávaná data se analyzují. V rámci této semestrální práce byly v rámci kvantitativního výzkumu prostudované publikace zveřejněné či dostupné na internetu. ⁶⁾

V kvalitativním výzkumu nevznikají pouze výzkumné otázky, ale také hypotézy a nová rozhodnutí. S pomocí kvalitativního výzkumu se získávají podrobné popisy a vhled při zkoumání jedince či skupiny. Umožňuje nám navrhovat teorie a studovat procesy. Díky technikám (metodám) kvalitativního výzkumu, které byly využity byla možnost vypracovat tuto semestrální práci. ⁷⁾

S jednou respondentkou byl proveden osobní rozhovor a další komunikace probíhala pomocí sociálních sítí. U ostatních respondentů nebyla možnost se setkat osobně, kvůli současné situaci na Krymu, proto komunikace probíhala také přes sociální sítě jako je Facebook – messenger. Během online komunikace byli informátoři obeznámeni s využitím dat a také byli uvedeni do zkoumaného problému. Ke sběru dat byly využity polostrukturované rozhovory. Mezi hlavní znaky polostrukturovaného rozhovoru patří předem připravený návod, který se nemusí přesně dodržovat. Mohou se měnit pořadí otázek, a hlavně se mohou dle situace přidávat další otázky.

Celkem byli osloveni 4 respondenti. První informátor pochází z Ruska, ale přistěhoval se na Krym a další dva informátoři se narodili na Krymu a dodnes zde žijí. Poslední informátorka se narodila na Krymu, ale dnes žije v České republice. Podrobnější popis informátorů je viděn níže.

Pasportizační údaje respondentů.

• Roman

Pochází z Krymu, je mu 33 let. Narodil se v Rusku v Rostově. Když mu bylo 10 let, přestěhoval se svou rodinou na Krym do města Kerč. Podle národnosti je Rus, ale považuje se za Ukrajince. Rozhovor probíhal přes Facebook messenger. A pomocí Dotazník (Krymští Tataři) 27.05.2022

• Tetiana

Tetiana pochází z Krymu, je jí 48 let. Narodila se a vyrostla na Krymu. Nyní však bydlí ve městě Chmelnickyi, hlavním městě Chmelnické oblasti na Ukrajině z důvodu anexe Krymu. Podle národnosti je Ukrajinka. Rozhovor probíhal přes Facebook messenger. 16.03.2022

• Karim

Karim pochází z Krymu, je mu 41 let. Narodil se a vyrostl na Krymu ve městě Simferopol. Podle národnosti je Krymský Tatar. Dále je členem organizace „Společnost krymských Tatarů“ Inkishaf „ ve městě Saki, což znamená „rozvoj“. Odmítl splnění dotazníku, ale měli jsme s ním rozhovor přes Facebook messenger. 19.05.2022

• Kamila

Kamila pochází z Krymu, je jí 25 let. Narodila se na Krymu ve městě Saki, podle národnosti je krymská Tatarka. Ted' bydlí v České Republice a studuje vysokou školu. Rozhovor probíhal osobně v kavárně a taky pomocí Dotazník (Krymští Tataři). 23.04.2022

Krymský poloostrov leží mezi Azovským mořem a Černým mořem. Krymský poloostrov je spojen úzkou Perekopskou šíjí se zbytkem státu Ukrajiny. Celková rozloha Krymu činí okolo 26 100 km2. Od roku 1991 byl obnoven status Krymská autonomní republika. Hlavní město Krymské autonomní republiky je Simferopol. Celková populace Krymu činí přibližně 1,9 milionu obyvatel. Populace na Krymu se skládá z Rusů, Ukrajinců, krymských Tatarů a Bělorusů. Populace krymských Tatarů na Krymu roste, z důvodu, že se krymští Tataři vracejí zpět z Uzbekistánu, kam byli násilně přemístěni za druhé světové války.⁸⁾

Hlavní etnické skupiny, které ve starověku a středověku obývaly Krym, jsou Taurové, Skythové, Sarmati, Alané, Bulhaři, Řekové, krymští Gótové, Chazaři, Pečeněhové, Kumáni, Italové, maloasijští Turci. V průběhu staletí národy, které znovu přišly na Krym, asimilovaly ty, kteří zde žili před jejich příchodem, nebo se sami asimilovali mezi ně. Důležitou roli při formování krymských Tatarů mají západní Kypčakové, známí v ruské historiografii pod jménem Polovci. Kipčakové z 11. - 12. století začali osidlovat volžské, azovské a černomořské stepi (které se od té doby až do 18. století nazývaly Desht-i Kypchak - „Kypčacká (polovská) step“). Od druhé poloviny 11. století začali aktivně pronikat na Krym. Významná část Polovců se uchýlila do hor Krymu, uprchla po porážce spojených polovsko-ruských jednotek před Mongoly a následné porážce poloveckých protistátních formací v severní oblasti Černého moře. Koncem 15. století byly vytvořeny hlavní předpoklady, které vedly k vytvoření nezávislého krymskotatarského etnika: na Krymu byla nastolena politická dominance Krymského chanátu a osmanské říše, turkické jazyky​ se staly dominantními a islám získal status státního náboženství na celém poloostrově. V důsledku převahy polovců mluvícího obyvatelstva zvaného „Tatarové“ a islámského náboženství začaly procesy asimilace a konsolidace pestrého etnického konglomerátu, který vedl ke vzniku krymských Tatarů. V průběhu několika staletí se krymský tatarský jazyk vyvíjel na základě poloveckého jazyka se znatelným turkickým vlivem.⁹⁾

Proces formování krymskotatarského etnosu byl definitivně završen v období Krymského chanátu (polovina 15. – konec 18. století). Po většinu své historie byl Krymský chanát ve vazalské závislosti na Osmanské říši a byl jejím spojencem. Hlavní dochovanou architektonickou památkou té doby je Chánův Chánův palác v Bachčesaraji ¹⁰⁾. Od počátku 16. století vedl Krymský chanát neustále války se svými sousedy – carským Ruskem a Polsko-litevském společenstvím, což provázelo zajetí velkého množství zajatců z řad mírumilovného ruského, ukrajinského a polského obyvatelstva. Ti, kdo byli zajati do otroctví, byli prodáni na krymských otrokářských trzích, z nichž největší byl trh ve městě Kafa (moderní Feodosia), do Turecka, Arábie a na Střední východ.

Autonomní republika Krym má celkem 3 úřední jazyky. Jedním ze tří úředních jazyků je krymská tatarština. Dalšími úředními jazyky je ukrajinština a ruština. Krymská tatarština patří do turkických jazyků k altajské rodině a tento jazyk je odlišný od tatarštiny. Tímto jazykem dohromady mluví přibližně 480 000 lidí.¹¹⁾ Krymská tatarština se také využívá a rozšiřuje v Uzbekistánu, v Turecku či v Rumunsku.¹²⁾

V roce 1736 ruské jednotky pod vedením polního maršála Christophora Antonoviča Minicha (Burkhard Christoph von Münnich) vypálily Bachčisaraj a zdevastovaly krymské předhůří. V roce 1774 byla uzavřena smlouva Kyuchuk-Kaynarji, podle které se Krymský chanát osamostatnil od Osmanské říše. Nezávislost Krymského chanátu a nevměšování se do jeho záležitostí ze strany Ruska i Turecka byla uznána na věky věků. V roce 1783 dobylo Krymský chanát Rusko. Ruští statkáři vyhnali Tatary ze svých zemí, zabavili jejich území - včetně půdy, kterou měly k dispozici mešity. Navíc Rusové proměnili svobodné farmáře na Krymu v nevolníky. To donutilo statisíce krymských Tatarů uprchnout a hledat útočiště v Osmanské říši.¹³⁾

Občanská válka v Rusku měla pro krymské Tatary velmi vážné důsledky. V roce 1917, po únorové revoluci, byl svolán první Kurultai (sjezd) krymských Tatarů, který vyhlásil kurz k vytvoření nezávislé mnohonárodní Krymské lidové republiky. Říjnová revoluce v Rusku a nástup bolševiků k moci, kteří neuznali krymskotatarskou vládu, však existenci mladé Krymské lidové republiky zpochybnily. Dne 26. ledna 1918 přešly bolševické ozbrojené oddíly ze Sevastopolu do aktivního nepřátelství. Krymskotatarská vláda byla svržena a kontrola nad Krymem dočasně přešla na bolševiky. Zájmy krymských Tatarů za války nikoho netrápily. V důsledku hladomoru v letech 1921-1923 ¹⁴⁾ zemřelo asi 15 % krymských Tatarů.¹⁵⁾

18. května 1944 byli z rozhodnutí vedení SSSR krymští Tataři podrobeni úplné deportaci z Krymu a vyhoštěni do odlehlých oblastí Sovětského svazu – Střední Asie, Sibiře a Uralu. V době deportace v roce 1944 byla většina dospělých mužů krymských Tatarů nadále v řadách sovětské armády, která bojovala proti nacistům. Vedení sovětského státu obvinilo krymské Tatary ze spolupráce s Německem během druhé světové války. Celkem bylo podle oficiálních údajů v důsledku deportace z Krymu v roce 1944 odvedeno 193 865 krymských Tatarů. Režim v letech 1944 až 1956 způsobil masovou smrt krymských Tatarů. Podle Národního hnutí krymských Tatarů, které v polovině 60. let 20. st. provedlo sčítání obyvatel krymských Tatarů, bylo z Krymu vystěhováno celkem 238 500 lidí a v prvních letech deportace zemřelo 110 200 obyvatel. Ve druhé polovině 50. let se v exilových místech zrodilo národní hnutí za obnovu práv krymských Tatarů. Počínaje rokem 1967 se první rodiny krymských Tatarů začaly vracet na Krym prostřednictvím organizovaného přesídlení. Tento proces byl pomalý a nekonzistentní. Na konci roku 1990 bylo na Krymu již přes 100 000 krymských Tatarů. Vrchol návratu krymských Tatarů na Krym připadl na 90. léta 20. století, kdy se jádro krymskotatarské etnické komunity existující v SSSR skutečně přestěhovalo na Krym. V červnu 1991 žilo na Krymu již 130 000 krymských Tatarů a do konce roku 1991 více než 150 000.¹⁶⁾

Navzdory tomu, že krymští Tataři odmítli přijmout ruskou moс (stále si pamatují hrůzy, které se jim staly v polovině 20. století). V březnu 2014 Rusko obsadilo Krym. Odmítnutí připojení Krymu k Rusku většinou krymských Tatarů vedlo k akutnímu konfliktu mezi krymskou komunitou a jejími vůdci s novými krymskými a moskevskými úřady. Od začátku března 2014 jsou krymští Tataři vystaveni neustálým represím a diskriminaci ze strany tzv. nové vlády. Respondent Karim hovoří o anexi Krymu velmi neochotně a ustrašeně. Sám se domnívá, že Krym je územím Krymské lidové republiky a patří k původnímu obyvatelstvu krymských Tatarů.

V duchovním životě krymských národů se během staletí vyvíjely tradice, které zahrnují jejich historickou minulost a ustálená kalendářní data. Mezi všemi akcemi jsou nejznámější svátky, ve kterých můžeme pozorovat život krymských Tatarů. Nejdůležitější svátky krymských Tatarů jsou: Novruz, Hydyrlez a Derviza. Respondentka Kamila nám vyprávěla, že Novruz - je svátek jarní rovnodennosti. Novruz je začátek jara a probuzení přírody. Svátek se koná 21. března v den, kdy slunce vstupuje do souhvězdí Berana (Ovce), u krymských Tatarů - Kjozu, kdy se den rovná noci. Všechny národy z Asie, Uzbekistánu, Tádžikistánu, Azerbajdžanu, Turkmenistánu, Krymu a všichni muslimové slaví v tento svátek. Na slavení Novruzu se schází celá rodina, aby si vzájemně blahopřála. A co je nejdůležitější, všechny ženy v rodině se sejdou, aby uvařily tradiční sváteční pokrm sumaljak¹⁷⁾. Tak se v rodině dědí prastaré receptury z generace na generaci. Kamila řekla, že ji matka a babička naučily vařit sumaljak.

Dalším, neméně významným svátkem pro krymské Tatary je Hydyrlez. Karim mluvil o tomto svátku podrobněji, konkrétně o tom, jak se s tímto svátkem zachází v jeho rodině. Podle tradice se Hydyrlez slaví v den, kdy se na obilovinách objevil první klas. Tato doba se nazývá „tepreč“. Jedná se o svátek setby, který se slaví první květnový pátek zpěvem, tancem, soutěžemi a věštěním. Karim nám řekl, že v předvečer svátku ženy zahajují důkladný úklid po celém domě, protože podle legendy Hydyrlez nenavštěvuje špinavý dům. Předpokládá se, že pokud těhotná žena poruší tuto tradici, může být porod obtížný. Večer pečou ženy kulaté bochníky. Ve vesnicích poblíž mešity se mladí lidé připravují na zapálení ohně. Večer se na tomto místě scházejí obyvatelé celé vesnice. Po večerní modlitbě nejváženější obyvatel vesnice zapálí oheň a přeskakuje jej jako první, následovaný zbytkem mužů, poté oheň přeskakují mladíci a chlapci. Skákající říkají: „Pro pohany jsou potíže, ale pro mě prosperita.“ Pak muži odejdou. Během této doby plamen vyhasne a poté začnou přes oheň přeskakovat ženy a dívky. V tento den se dívky oblékají do tradičních oděvů, navlékají věnce z květin, protože v tento den si mohou najít manžela. Tento svátek se slavil ve vesnici, kde žila Karimova babička. Do této vesnice Karim přijížděl každý rok, když byl malý a slavil tento svátek. Nyní žije ve městě Simferopol a také tento svátek slaví se svou rodinou, ale oheň už nezapalují.

¹⁸⁾

Specifičnost kalendářních rituálů doplňuje podzimní svátek - Dervíz. Krymští Tataři v tento den shrnují svou práci od Hyderlezu po Dervizu, to znamená, že dokončí setí ozimých plodin, přijmou své ovce od pastýřů, kteří sestoupili z letních pastvin, a majitelé se s pastýři vzájemně vypořádají. Poté celá vesnice zvolí nového ovčáka nebo zůstane starý ovčák. Poté začíná svatební sezóna. Kamila nám vyprávěla, že během tohoto svátku je také zvykem obětovat berana. V tento svátek se konají soutěže tanečníků, zpěváků, básníků, znalců poezie, pořádají se soutěže v národním zápase. Pouze o tomto svátku soutěží v hodu kamenem do dálky a říkají: „Ať se vrátí temné dny, až se tento kámen vrátí“.

A co je nejdůležitější, během těchto tří svátků se v domě sejde celá rodina a spojují je společné tradice. Ženy vaří, uklízí a své znalosti vaření a dodržování všech tradic předávají svým dcerám a vnučkám. Kamilu například celé dětství učila její matka a babička vařit národní jídlo krymských Tatarů. Tyto znalosti jí předali, aby je Kamila mohla předat svým dětem a vnoučatům. Vyprávěla nám o svých oblíbených tradičních jídlech krymských Tatarů, která vaří dodnes, daleko od domova. Jedná se o čebureky, plov a jehněčí v karaitském stylu. Čebureky

Plov

Jehněčí v karaitském stylu¹⁹⁾

Navzdory skutečnosti, že všechna tato jídla jsou považována za jídlo krymských Tatarů, nejsou jediní, kdo je jedí. Mluvili jsme se všemi našimi respondenty, kteří nyní žijí na území Krymu, i s respondentkou Tetianou, která Krym opustila. Tetiana, Roman, Karim a Kamila nám sdělili, že velmi rádi vaří krymskotatarská jídla a vaří je doma s chutí. Navzdory tomu, že polovina respondentů nejsou krymští Tataři a neslaví krymskotatarské svátky, všichni zdůrazňují význam krymskotatarské kultury a důležitost jejího zachování.

Na Krymu žije velké množství různých národností: krymští Tataři, Ukrajinci, Rusové, Bělorusové a mnoho dalších. Nejdůležitější otázkou pro nás je, jaký vztah mají všechny tyto národy, které tvoří obyvatelstvo Krymského poloostrova, ke krymským Tatarům. Abychom na tuto otázku odpověděli, mluvili jsme s našimi respondenty. Ve 100% většině se názory respondentů shodovaly. Část respondentů se odvolávala na historii Krymského poloostrova, někteří vyprávěli rodinné legendy nebo prostě o každodenním životě, ale pokud spojíme jejich názory v jeden celek, pak se každý z nich denně stýká buď s krymskými Tatary, nebo s jejich kulturou. Respondent Karim je předsedou krymskotatarské organizace „Inkishaf v Simferopolu“. Tato organizace pořádá různé akce pro krymské Tatary o jejich tradičních svátcích. Karim nám řekl, že…. na svátky nepřijíždějí jen krymští Tataři, ale i další lidé, kteří žijí ve městě Simferopol. Přicházejí se chutně najíst a podívat se na vystoupení krymských Tatarů. Každým rokem k nám přichází stále více nových dobrovolníků a pomáhají nám s organizací akcí. Je velmi příjemné sledovat, jak se na přípravě krymskotatarských svátků podílejí lidé různých národností…. Je velmi příjemné sledovat, jak se různé národy žijící na stejném území, aniž by si to uvědomovaly, vzájemně ovlivňují. Zvykají si na různé tradice a přitom nezapomínají na své vlastní.

Další otázka je definuje-li krymské obyvatelstvo Krymské Tatary jako samostatnou národnost? Respondent Roman, stejně jako všichni respondenti, se také domnívá, že krymští Tataři jsou původním obyvatelstvem Krymského poloostrova. Věří, že každá země má region, který má svou vlastní historii, své původní obyvatele, a že musíme chránit a respektovat jejich kulturu. Roman pohlíží na krymské Tatary jako na samostatnou národnost. Dokonce i respondentka Tetiana, která nežije na Krymu, uvedla, že považuje krymské Tatary za nezávislý národ. Věří, že krymští Tataři jsou samostatným národem, který je velmi starý a taky, že by se s nimi mělo zacházet s větší úctou, než se k nim nyní chovají lidé žijící na anektovaném Krymu. Řekla nám, ..že od té doby, co se Krym v 18. století stal součástí Ruské říše, jsou krymští Tataři vystaveni neustálým represím.. Stejný názor podporuje i respondentka Kamila, která Krym opustila kvůli útlaku svého lidu ze strany krymské vlády.

Nejtěžší je v současné době zachovat staré tradice, které se po staletí předávaly z generace na generaci. Dříve bylo jednodušší dodržovat staré tradice, protože neexistovala příliš velká města, celá rodina žila v sousedství na vesnicích. Když bylo potřeba, sešla se na nějakém místě celá rodina, aby svátek oslavila, nebo slavila celá vesnice společně. Například svátek Hydyrlez. Dříve všichni vesničané skákali přes ohně a muži mezi sebou zápasili. Nyní je v moderním světě velmi obtížné dodržet podmínky všech svátků. Nemůžete například zapálit oheň v centru metropole nebo provádět zápas s jinými lidmi na ulici, to je považováno za nezákonné. Tedy jak krymští Tataři na tomto území dodnes zachovávají své tradice? Odpověď je velmi jednoduchá, v dnešní době se lidé snaží staré tradice modernizovat, tedy více je přizpůsobit moderní společnosti. Takže když se například dříve v dávných dobách lidé o svátcích scházeli u ohně a vařili jídlo s celou vesnicí, nyní se to vše děje na jarmarcích a různých akcích. To vše dělají speciální organizace, jako je „Inkishaf“. Lidé vaří doma (jako rodina Kamily) nebo přicházejí na speciální krymskotatarské veletrhy, kde mohou ochutnat tradiční jídlo. Podílejí se na přípravách různých koncertů nebo se na ně přijíždějí podívat, jako to dělá například Romanova rodina.

Hlavním cílem seminární práce bylo odpovědět na výzkumnou otázku, jak krymské obyvatelstvo vnímá krymské Tatary a jak krymští Tataři na Krymu zachovávají své tradice.

Přejdeme-li k historickým událostem, můžeme pozorovat, že i za Krymského chanátu měli krymští Tataři svůj politický aparát a vnitřní právní systém, byli kdysi „pány“ na území Krymského poloostrova. Po událostech 18. století se ale rozprchli do různých částí světa. Navzdory skutečnosti, že nyní je krymských Tatarů velmi málo, tento národ má stále svůj vlastní jazyk, svou vlastní kulturu a historii. To vše spojuje krymské Tatary po celém světě do samostatného a nezávislého národa.

Z výpovědí respondentů bylo zjištěno, že každý se setkává s krymskotatarskou kulturou i se samotnými krymskými Tatary. Krymští Tataři nadále dodržují své tradice, ale v dnešní době je nutné tyto tradice přizpůsobovat modernějšímu světu. Krymští Tataři rádi oslavují své svátky, jako je například Novruz. Na tento svátek ženy uvaří tradiční sváteční pokrm, který se nazývá sumaljak. K tomuto pokrmu náleží dávná pověst, a proto se stal tradičním jídlem. Na svátky, které slaví krymští Tataři přicházejí i další lidé, aby se seznámili s jejich kulturou. Obyvatelé chtějí krymskotatarské svátky a tradice zachránit a více poznávat, jelikož každá kultura se ovlivňuje navzájem. Lidé chtějí také ochutnat od krymských Tatarů jejich tradiční pokrmy.

Podle výpovědí respondentů krymské obyvatelstvo vnímá krymské Tatary jako obyvatele Krymu. Krymští Tataři jsou považováni za starší národ na poloostrově Krym. Jak bylo řečeno obyvatelé chtějí více poznávat kulturu krymských Tatarů, takže vztah mezi různými národy je prosperující.

V rámci výzkumné práce je také důležité sdělit, že každý z respondentů nezapomíná na své vlastní tradice. V současné době krymští Tataři přizpůsobili své kulturní zvyky moderní době a snaží se sdílet svou kulturu s jinými národy. Své kulturní dědictví si nadále krymští Tataři předávají z generace na generaci. I když respondenti označují krymské Tatary jako samostatnou národnost, se kterou je zapotřebí jednat s úctou, jsou stále krymští Tataři utlačováni a jsou vystaveni neustálým represím.

Seznám literatury

ABDULAEVÁ,Gulnar. Krymskyje tatary: ot etnogeneza do gosudarstvennosti.(krymští Tataři: od etnogeneze ke státnosti). Kyjev: Gamazin, 2021, s. 206-221, 355-379,[cit. 15.04.2022]. ISBN: 978-9-662-79181-5

ANDREEV,Aljeksander. Istorija Kryma.(Historie Krymu). Moskva 2011, [online] Kapitola 12-13.[cit. 28.04.2022]. ISBN: 5-93442-005-0. Dostupné z:https://www.litres.ru/aleksandr-andreev/istoriya-kryma/

DEKER,Nikolaj a LEBED,Andrej.Genocide in the SSSR.(Genocida v SSSR: Studie destrukce skupin). New York 1958, s. 280,[cit. 18.04.2022]

DĚL'NOV, Aleksej. Krym. Boľšoj istoričeskij putěvoditěľ. (Krym. Velký historický průvodce). Moskva: Eksmo, 2017, s. 521-637,[cit. 25.04.2022]. ISBN: 978-5-699-95399-8

FISHER,Alan. The Crimean Tatars.(krymští Tataři). Hoover Institusion Press 1978. Kapitola 7,[cit. 23.03.2022]. ISBN: 0-8179-6662-5. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=ScPuCwAAQBAJ&dq=crimean+tatars&hl=ru&source=gbs_navlinks_s

HENDL,Jan - Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace, Praha: Portál, 2005. s. 24-63 [cit. 03.03.2022]. ISBN: 80-7367-040-2

VOJTÍŠEK, Petr. - Výzkumné metody [online]. Vyšší odborná škola sociálně právní v Praze, [cit. 04.03.2022]. ISBN: 978-80-905109–3-7. Dostupné z:https://docplayer.cz/629195-Vyzkumne-metody-metody-a-techniky-vyzkumu-a-jejich-aplikace-v-absolventskych-pracich-vyssich-odbornych-skol-phdr-petr-vojtisek.html

Internetové zdroje

А. G. GERCEN, V. G. ZARUBIN, L. I. ROSLAVCEVA . Článek:Krymskyje Tatary.(krymští Tataři).[online], [cit. 19.02. 2022]. Dostupné z: https://bigenc.ru/ethnology/text/5685404

Deportacyja Krymskykh Tatar v Rossiju.(Deportace krymských Tatarů do Ruska). [online] Středisko zdrojů krymských Tatarů [cit. 13.04. 2022]. Dostupné z:https://ctrcenter.org/ru/o-krymskih-tatarah

Hladomor na Krymu první polovina 20. století. [online] [cit. 09.05. 2022]. Dostupné z:https://fluffyduck2.livejournal.com/1005302.html.

Chanův palác. Bachčesaraj. [online] [cit. 09.05. 2022] Dostupné z:https://www.turistika.cz/mista/bachcisaraj-chanuv-palac-/detail

Jazyk [online] krymská tatarština [cit. 21.08. 2022]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Krymsk%C3%A1_tatar%C5%A1tina

Jazyk [online] počet mluvících obyvatel [cit. 21.08. 2022]. Dostupné z:https://www.hks.re/wiki/tatari_na_krymu

Mapa Krymu, [online] [cit. 27.04. 2022]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ceske-ministerstvo-zahranici-lituje-ztrat-zivotu-na-ukrajinskem-krymu-40243565

Sumaljak. Foto a základní informace [online] [cit. 27.04. 2022]. Dostupné z:https://www.centralasia-travel.com/ru/countries/uzbekistan/cuisine/sumalak

Tradiční krymskotatarská jídla. [online] [cit. 17.08. 2022] Foto dostupné z:https://eda-mira.ru/blyuda/krymskotatarskie-blyuda.html

Tradiční oblečení krymských Tatarů. [online] [cit. 17.08. 2022] Foto dostupné z:https://atr.ua/news/176633-lidery-krymskih-tatar-prizyvayut-ne-uchastvovat-v-organizovannom-okkupantami-hydyrleze

Úvod do krymské menšiny [online] [cit. 19.02.2022]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i

Základní informace o Krymu [online] informace o zemích - Krym [cit. 21.08.2022]. Dostupné z:https://www.mundo.cz/krym



Počet shlédnutí: 185