obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2023:geografie_nabozenstvi_ls_2023

Geografie náboženství LS 2023

Návštěva kláštera na Bílé Hoře

Výuka: každý pátek, přednášky v E I. 8:45-10:15, seminář 1x za 14 dní v E323 také v pátek, 12:15-13:45

První průběžný test: PEF C24 v pátek 3. 3. 2023 od 8:20.

Druhý průběžný test: PEF C15 v pátek 31. 3. 2023 v době od 8:20

Třetí průběžný test: PEF C24 v pátek 21. 4. 2023 v době od 8:15

Výsledky po zkouškovém testu 30. 5. 2023 (a po ústní zkoušce) ZDE (k malým změnám v bonifikaci došlo 25. 5. 2023)

Na http://zkousky.hks.re jsou už vypsané termíny pro ústní část zkoušky


Lichý týden

  1. seminář 10. 2. Pleskačová, Límanová Interrupce v křesťanství ČR vs Polsko vs Ukrajina
  2. seminář 24. 2. Malínková, Šafránková, Thabetová1) - Svátky v římskokatolické církvi
  3. seminář 10. 3. Austová, Novotný, Vostárková, Zátková2) - Porovnání Vánoc v České repulice, na Ukrajině a ve Francii
  4. seminář 24. 3.
    1. Drozdová, Roháčková, Navrátilová3) Rodinný život buddhistů v ČR, Číně a Japonsku
    2. Bočková, Zikmund, Bjačková, Tirpáková4) Diskriminace muslimů v různých zemích
  5. seminář 7. 4.
  6. seminář 21. 4.
    1. Pfeiferová, Komárek, Vodrážka, Kubeš5) Rozdíly v bohoslužbách v pravoslavných zemích
    2. Hirmanová, Nguyenová6) Hinduismus v Nepálu - božstva

Sudý týden

  1. seminář 17. 2.
  2. seminář 17. 3.Maurerová, Ščobáková, Pospíšilová, Skrbková Dodržování pravidel ramadánu muslimy v ČR, Egyptě a Spojených arabských emirátech
  3. seminář 31. 3. Sannikova,Karaseva,Novikova,Shlykov Srovnání procesu snatku mezi pravoslavnými křesťany a Židy
  4. seminář 28. 4.

Domácí úkol na druhý seminář:

  • vytvořené skupiny
  • vybrané téma
  • zapsání na WIKI
  • výzkumná otázka (k diskusi)

Vzor: Jana Hrabíková, Jitka Zahradníková Obřady v maronitské církvi

  Jana Hrabíková, Jitka Zahradníková [[Obřady v maronitské církvi]]

Domácí úkol na třetí seminář:

  • Na wiki: kapitola Literární rešerše (alespoň k jedné výzkumné otázce).

Odevzdané práce

  1. Austová, Novotný, Vostárková, Zátková9) - Porovnání Vánoc v České repulice, na Ukrajině a ve Francii 10)
  2. Malínková, Šafránková, Thabetová11) - Svátky v římskokatolické církvi 12)
  3. Pleskačová, Límanová Interrupce v křesťanství ČR vs Polsko vs Ukrajina opraveno 26. 6. 2023 OK 27. 6. 2023
  4. Bjačková, Bočková, Tirpáková, Zikmund Diskriminace muslimů v České republice, Francii a Číně opraveno 24.08.2023 13)
  5. Malínková, Šafránková, Thabetová14) - Svátky v římskokatolické církvi15)
  6. Austová, Novotný, Vostárková, Zátková17) - Porovnání Vánoc v České repulice, na Ukrajině a ve Francii 18)
  7. Drozdová, Roháčková, Navrátilová Rodinný život buddhistů v ČR, Číně a Japonsku19)
  8. Sannikova, Karaseva, Novikova, Shlykov Srovnání procesu snatku mezi pravoslavnými křesťany a Židy opraveno 26.08.202325)

Maurerová, Ščobáková, Pospíšilová, Skrbková - Dodržování pravidel ramadánu muslimy v ČR, Egyptě a Spojených arabských emirátech opraveno 30.09.

Opravené práce

  1. Sannikova, Karaseva, Novikova, Shlykov Srovnání procesu snatku mezi pravoslavnými křesťany a Židy opraveno 02.09.2023 OK 5. 9. 2023 ALE:26)
  2. Malínková, Šafránková, Thabetová27) - Svátky v římskokatolické církvi opraveno 03.09.2023 28)
  3. Drozdová, Roháčková, Navrátilová Rodinný život buddhistů v ČR, Číně a Japonsku opraveno 11.09.2023 OK29)
  4. Maksimov, Filatova, Kozlova Pravoslavné Velikonoce v České republice a Gruzii opraveno 04.09.2023 OK 8. 9. 2023 ALE:30)
  5. Austová, Novotný, Vostárková, Zátková31) - Porovnání Vánoc v České repulice, na Ukrajině a ve Francii opraveno 04.09.2023 OK 8. 9. 2023 ALE:32)
  6. Khartsiy Anastasia - Kultura pohřbů u pravoslavných a katolíků v Rusku a v České republice opraveno 04.09.2023 OK 8. 9. 2023 ALE:33)
  7. Dziyana Klishkova Židovská kuchyně - rozdíly mezi Českou republikou a Izraelem 34) opraveno 11.9.2023 OK 15. 9. 2023
  8. Bjačková, Bočková, Tirpáková, Zikmund Diskriminace muslimů v České republice, Francii a Číně opraveno 07.09.2023 35)
  9. Malínková, Šafránková, Thabetová36) - Svátky v římskokatolické církvi (opraveno 11.09.2023)37)
  10. Malínková, Šafránková, Thabetová38) - Svátky v římskokatolické církvi (opraveno 12.9.2023) 39)
  11. Bjačková, Bočková, Tirpáková, Zikmund Diskriminace muslimů v České republice, Francii a Číně opraveno 14.09.202340)
  12. Maurerová, Ščobáková, Pospíšilová, Skrbková - Dodržování pravidel ramadánu muslimy v ČR, Egyptě a Spojených arabských emirátech opraveno 18.09.2023 41)
  13. Maurerová, Ščobáková, Pospíšilová, Skrbková - Dodržování pravidel ramadánu muslimy v ČR, Egyptě a Spojených arabských emirátech opraveno 30.9.2023




Počet shlédnutí: 7

1) , 2) , 3) , 4) , 5) , 6) , 9) , 11) , 14) , 17) , 20) , 27) , 31) , 36) , 38)
Rozšířený geografický aspekt
7)
Probrali jsme to na konzultaci, těším se na vylepšení
8)
Práce vypadá v mnoha ohledech velmi dobře, ale některé věci je třeba ještě dotáhnout. Zkuste se vyvarovat výplňových frází typických třeba pro texty produkované AI - Tato semestrální práce má za cíl přinést nové poznatky o židovské kuchyni a obohatit naše chápání této bohaté a rozmanité kulinární tradice. Buďte ve všem zcela konkrétní (co to jsou nové poznatky o židovské kuchyni - týká se to nutričních hodnot, používaných surovin, náboženského přesahu, něčeho ještě úplně jiného? Nebo: bohaté a rozmanité kulinární tradice - v čem tato bohatost a rozmanitost spočívá? Pokud je to tak bohaté a rozmanité, má ještě smysl hovořit o „židovské kuchyni“? Pokud to smysl má, co je tím spojujícím prvkem? Zkuste v práci odpovědět i na tyto otázky.
Tím se dostáváme k Vaším výzkumným otázkám: Existuje univerzální židovská kuchyně ? (opravte si nesprávné psaní mezer) - to je právě ta věc, kterou jsem zmiňoval v předchozím odstavci, takže jako výzkumné otázka zcela OK. Podotázky jsou už ale horší: to nejsou výzkumné, nýbrž dotazníkové otázky. Výzkumné otázky se neobrací na konkrétního respondenta (Jaké je vaše každodenní stravování), ale obecně (třeba Jaké je každodenní stravování praktikujících Židů v ČR). Navíc ani kap. Výsledky a diskuze, ani kap. Závěr není strukturována (rozdělena) na kapitoly, které by řešily Vámi vytýčené výzkumné otázky a podotázky.
S tím souvisí kap. Literární rešerše, kde by měly být jednotlivé odstavce věnovány diskusi nad tím, jací autoři se danou otázkou zabývali a k čemu došli.
Celá práce je až příliš opřena fakticky o jediného respondenta (MgA. Eliška Blažková, Ph.D.), i když se i další respondenti (ale velmi nesměle) v práci objevují. Měli by se objevit i v kapitole Metodologie. Píšete: Rozhovor s MgA. Eliškou Blažkovou, Ph.D., byl nahráván, což umožnilo přesné zachycení všech informací a citací, které budou použity v této práci. Tyto citace poskytují důkaz o přímých slovech odbornice a přispívají k autentičnosti a věrohodnosti práce. Problém je v tom, že citujete pouze odbornici, a necitujete „obyčejné Židy“, kteří právě vaří židovskou kuchyni. To je nutné doplnit. (Jinak v odborném textu se nepoužívají tituly - můžete je použít jednou při představení, třeba v té kap. Metodologie, ale pak už ne.)
I kap. Praktická část rozdělte na kapitoly podle Vašich výzkumných otázek. Některá (z mého pohledu velmi zajímavá) místa by si zasloužila detailnější vysvětlení - například české židovské jitrnice: Jedním z nich je například tradiční pokrm jitrnice, který je v české židovské kuchyni velmi oblíbený. Tento pokrm je tvořen vepřovým nebo hovězím sádlem a játrovými koláčky. Českým Židům tedy nevadí konzumace vepřového?
Ve Vaší práci chybí nějaká zmínka o tom, která jídla jsou zakázaná na základě náboženských předpisů (letmo zmiňujete Kashrut (i když v češtině je to Kašrut), ale mohla byste tomu věnovat klidně i nějaký odstavec v praktické části. Zvažte, zda nepřesunout příslušnou pasáž z literární rešerše, která se tam až zas tak moc nehodí, právě do praktické části.
Zdroje a citace upravte podle normy - vždyť to musíte na první pohled vidět, že to není jednotné. Chybí kurzíva.
Zašlete mi odkaz na tyto publikace, ze kterých jste čerpala: Yael Raviva: The Culinary Mash-up: Israeli Cuisine and National Identity, 2019, dále: Sar, R. Cuisine and Identity in Israel: The Making of a Modern Jewish Food Culture, 2018, dále: Smith, J. Jewish Food in the Czech Republic: Historical Overview and Contemporary Revival. Journal of Jewish Studies, 2018. Moc rád bych si je také přečetl, ale kupodivu nejsou na celém širém internetovém prostoru k dohledání. Ani jediná zmínka - není to zvláštní?
10)
Tak tady to ještě chce nějaké opravy a doplnění.
V úvodu opravte ty naivní formulace typu Použité informace jsme získali z odborné literatury v podobě knih a odborných prací. Hlavním přínosem ovšem pro nás byli naši respondenti.
Ve výzkumných otázkách nemáte zmíněné zkoumané země. Literární rešerše se těchto otázek dotýká pouze částečně. Z Ukrajiny tam máte pouze článeček Vánoční zvyky Ukrajinců. Tyto dvě věty určitě neosvětlí, co autor zkoumal, a hlavně k čemu konkrétně došel. Navíc nerespektujete to, co jsem mnohokrát opakoval na semináři, a máte to i v doporučení: existuje žebříček publikací podle prestiže: odborné články v recenzovaných časopisech a odborné monografie (nejlépe vydané v nějakém prestižním nakladatelství), ostatní odborné články a ostatní knižní publikace (třeba skripta), poměrně nízko stojí bakalářské a diplomové práce, popularizační články a tiskoviny, noviny. (https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu). Vy to máte skoro naopak. Vůbec nemáte v článku povinné citace z článků z odborných databází (aspoň 3).
Metodologie neobsahuje adekvaci metod (výhody a nevýhody).
Kap. Křesťanské Vánoce je pěkná, ale zůstali jste u obecného, a už jste se neposunuli do Čech, Francie a na Ukrajinu.
Kap. Statistické údaje je sice fajn, ale opět: zůstali jste u obecného, a už jste se neposunuli k provázání se slavením svátků (zejména Vánoc). Proč třeba nediskutujete spojitost odmítání Boha a slavení křesťanských svátků (nejsou to jen Vánoce, vždyť jen v Čechách jsou i další svátky spojené s křesťanstvím - Velikonoce, sv. Václav).
V praktické části až příliš šetříte citacemi z literatury.
Faktografické chyby - např. Jako první vánoční svátek v Česku, který se v našich zemích dodržuje, může být považován svátek svatého Mikuláše, který připadá na 6. prosince. Nicméně vánoční období začíná první adventní nedělí. - to pletete předvánoční období (advent) se samotnými Vánoci.
V kap. Doba trvání vánočních svátků by bylo velice vhodné diskutovat stále častější posun například zdobení stromečku již v adventu (píšete Mnoho rodin zdobí stromečky už klidně v polovině prosince), a naopak jeho odklízení již před svátkem Tří králů. Vůbec také třeba nediskutujete dřívější slavení Vánoc až do Hromnic (začátek února). Škoda, že jste nezařadili to, co bylo v Čechách typické - tradice stavění betlémů (minimálně v Praze jsou o Vánocích spousty výstav betlémů).
Pozor na pravopis - např. podobné našim Českým…, slohově nesprávné tvoření vět - např. Tvrdí náš respondent., nesprávně mezery - např. 22let, nepište místo uvozovek dvě čárky atd. atd.
Seznam zdrojů není podle normy, chybí kurzíva. To co máte citováno „pod čarou“, musí být v seznamu zdrojů (a obráceně). To nemáte.
Těším se na vylepšenou verzi, která se bude číst podobně, jako se pije dobré víno.
12)
Zatím jsem na to jen zběžně mrknul, tak si to ještě opravte, ať neprobendíte zbytečně jeden pokus. Tedy mimo soutěž: určitě dávejte pozor na slohové chyby. Máte je hned v úvodu, což je mimořádně nešikovné: Zaměřili jsme se, jak se slaví nejvýznamnější římskokatolické svátky – Vánoce a Velikonoce v různých zemích. Zaměřili jsme se na Českou republiku, Polsko, Itálii a Španělsko.
Dejte si pozor na naivní formulace, např. V každé z těchto zemí se slaví tyto významné svátky jiným způsobem, a proto jsme to chtěli přiblížit. Jak jste přišli na tohle: V Čechách se díky obdarovávání dětí dary muselo šetřit. Proto se vymyslel vánoční půst, kdy se v tomto období nemohlo jíst žádné maso kromě rybího. To zní trochu jako hloupost, i proto, že tradice půstu rozhodně nevznikla v Čechách a pak také proto, že půst měl úplně jiné důvody, než vykompenzovat darované věci. Používejte citace, diskutujte. Mrkněte třeba sem, ale publikací jsou tuny (i když jsou v elektronické podobě).
Název neodpovídá výzkumným otázkám a podotázkám. Chybí vám respondenti z některých zmiňovaných zemí…
Nepoužívejte ICH formu (Jako prvních bych začala Španělskem.) - je to přece skupinová práce. Navíc v této větě nemáte správně shodu větných členů.
Ještě to vezměte celé pořádně do parády, ať to vypadá jako práce vzniklá za celý semestr ve třech lidech. Zatím to tak úplně nevypadá, ale věřím, že to nakonec tak vypadat bude!
13)
Vaše práce má hlavu a patu, ale některé věci ještě nejsou úplně dotažené. V kap. Literární rešerše je třeba postupovat podle výzkumných otázek. Pokud máte první podotázku Jak se vyvíjí pohled na muslimy v čase?, pak je třeba začínat literární rešerši nějak takto: Chronologickým vývojem pohledu na muslimy se zabývá autor XX ve své práci XY. Druhá zásadní připomínka k této kapitole se týká toho, že vůbec nepřinášíte údaje jiných autorů o Francii a Číně. Určitě k tomu něco najdete například v knize China and the Islamic World: How the New Silk Road is Transforming Global Politics (je to k dispozici třeba zde). Těch knih a časopisů jsou obrovská kvanta, využívejte to. A do třetice: máte to všechno z bakalářek. Na semináři jsme si říkali, že je třeba použít alespoň tři odborné časopisy z databáze (jak v ní hledat jsme si také ukazovali). Podívejte se na Doporučení, kde máte žebříček prestiže jednotlivých statí. Bakalářky klidně používejte, ale spíše až někde vzadu jako doplněk.
Kap. Metodika takto určitě nestačí - je třeba respondenty alespoň v hrubých obrysech představit, napsat adekvaci metod aplikovanou na váš konkrétní výzkum, jak výzkum probíhal… Výzkumná otázka se více hodí do kap. Cíl práce než do kap. Metodika.
Buďte důslední ve faktografii: Pojďme se teď přesunout do zhruba 15. století, kdy vliv Turků sílil. Katolická církev tehdy proti útočně jednala skrze křižácké výpravy. – k poslední větě se ještě vyjadřuji ve Formální stránce, ale to hlavní: křížové výpravy byly záležitostí středověku a týkaly se osvobození Jeruzaléma. Co se týká útoků, neměli si křesťané a muslimové moc co vyčítat – samotné šíření muslimského náboženství od doby jeho vzniku bylo v drtivé většině „ohněm a mečem“.
Jiná věc: Na Pyrenejském poloostrově bylo tehdy mnoho univerzit, což v té době nebývalo časté. – datujete to 8. stoletím. Je třeba si uvědomit, že univerzita v té době rozhodně není muslimská záležitost (můžeme mluvit o medresách): První (nejstarší) univerzita na světě je Bologna.
Píšete: Muslimové se postupně mísili s čínským obyvatelstvem a vytvořili tak vlastní etnickou menšinu Hui. – to je dost nepřesné tvrzení, protože etnikum (minzu) Hui bylo vytvořeno spíše uměle až v komunistické Číně. Mám o tom malý článeček zde.
Vůbec nenecháváte promluvit své respondenty. Praktická část musí být složena ze třech propojených částí: citace z literatury, výpovědi respondentů a vaše shrnutí.
Kap. Závěr je ovšem zcela nepostačující. To má být zlatý hřeb a odpověď na výzkumné otázky! A vy tam napíšete o Francii: Podobné přijetí čeká muslimy také ve Francii. S největší pravděpodobností nedojde k velkolepým oslavám při přívalu uprchlíků. Nicméně běžný Francouz bude muslima vnímat, jako součást společnosti, která může být dokonce přínosná. To jste nemuseli celý semestr nad ničím bádat, to čtenáři nemuseli nic číst, to jsou tak obecné řečičky, že to věděli i před přečtením. Navíc tam máte špatně čárku.
Formální stránka: Vůbec nepoužíváte průběžné citace!!! (citace do dvojitých závorek, aby bylo jasné, co je vaše, a co je převzaté. Opět: je to v Doporučení.
Islám se píše jako všechna ostatní náboženství (křesťanství…) s malým písmenem. Nesprávně píšete i blízkém východě. Shoda podmětu s přísudkem: např. Oba národy se neměli rádi.
Na mnoha místech špatně píšete čárky, např. Základními povinnostmi, které musí každý muslim dodržovat je 5 pilířů islámu, složených z: Některé věty příliš nedávají smysl, např. Katolická církev tehdy proti útočně jednala skrze křižácké výpravy. atd. atd.
15)
Úvod práce je takový podivný: Z prvních dvou vět se zdá, že se budete zaměřovat hlavně na ČR (V naší seminární práci se blíže podíváme na svátky v římskokatolické církvi. Římskokatolická církev je v České republice nejvíce zastoupenou křesťanskou církví. ), ale pak máte na stejné úrovni více zemí. Proč tedy píšete ve druhé větě jen o ČR?
Výzkumné otázky a podotázky nejsou příliš šťastně zvoleny. Proč chcete zkoumat Na jaká období se liturgický rok dělí? - to přece nemusíte zkoumat, to snadno najdete na pár kliků ve vyhledavači, např. Doby liturgického roku jsou v tomto pořadí: adventní, vánoční, mezidobí I., postní, velikonoční a mezidobí II. (http://catholica.cz/?a=11).
V kap. Literární rešerše vůbec nezohledňujete tu cizinu (držíte se jen v Čechách). Navíc nerespektujete to, co jsem mnohokrát opakoval na semináři, a máte to i v doporučení: existuje žebříček publikací podle prestiže: odborné články v recenzovaných časopisech a odborné monografie (nejlépe vydané v nějakém prestižním nakladatelství), ostatní odborné články a ostatní knižní publikace (třeba skripta), poměrně nízko stojí bakalářské a diplomové práce, popularizační články a tiskoviny, noviny. (https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu). Vy to máte skoro naopak (většinu publikací v literární rešerši tvoří bakalářské práce). Vůbec nemáte v článku povinné citace z článků z odborných databází (aspoň 3).
Kap. Metologie je špatně nadepsaná, neobsahuje adekvaci metod (výhody a nevýhody) - obecně + vztažené na váš konkrétní výzkum.
Pokud zařadíte do práce kap. Teoretická část, tak musí obsahovat teorie (proto se také tak jmenuje). Ve vaší práci tomu tak není.
Praktickou část musíte strukturovat spíše než podle respondentů podle výzkumných otázek. Každopádně vždy (u každé výzkumné otázky a podotázky přeměněné na nadpis) je tam zapotřebí trojí pohled: jak je to v literatuře, jak to vidí respondenti a pak vaše analýza a shrnutí. V práci by bylo dobré uvést nějakou statistiku k jednotlivým zemím.
Pak ještě jedna připomínka k praktické části - proč myslíte, že by v jiných zemích měli respondenti znát české svátky (jako je např. sv. Václav). Já třeba také neznám hlavní svátky ve všech evropských zemích. (Ale možná je to moje chyba, a měl bych je znát.)
Máte špatně citace, resp. je vůbec v textu nepoužíváte. Mnohokrát jsem na semináři říkal o Doporučení k psaní textu (https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#citace) Bohužel…
Kap. Seznam použitých zdrojů je zcela nesprávně, musí obsahovat abecedně řazený seznam použitých zdrojů. Nepoužívejte citace z Wikipedie, ale vždy dohledejte původní zdroj.
V práci je strašně moc chyb, namátkou: Na porovnání, jak slaví Vánoce v jiných zemí jsme si vybrali Španělsko, Itálii a Polsko. - špatně čárky, špatně shoda větných členů. Shoda větných členů vám dělá problémy i na dalších místech: Jako prvních bychom začali Španělskem. Nebo: Děti chodili…
Co znamená, že se lidé chodili pohodlit na zahradu? Co se dělo, když se vykrávěla světice? To jsou chyby, které pramení z mimořádně lajdácké korektury textu. Většinu těch chyb vám odhalí korektury ve wordu. Opět připomínám Doporučení. Jste tam podepsané tři, dělaly jste na tom celý semestr, tak to musí podle toho vypadat.
Pozor i na faktografické chyby, např. Největší oslavy Velikonoc se v Polsku konají na Květnou neděli - na Květnou neděli teprve Velikonoce začínají, samotné Velikonoce jsou až o týden později.
Ještě to vidím na docela dost úprav.
16)
Jak jsem mnohokrát apeloval na čtení Doporučení k psaní textu, tak tam je napsáno, že nemusíte nijak zdůrazňovat jasné věci: Potřebné informace jsme čerpaly z odborné literatury, vědeckých článků a časopisů. Nejvíce informací jsme získaly od našich informátorů, kteří dodržují půst a byli nám tak největším přínosem. To, že při psaní odborného textu vyvstává nutnost studovat odbornou literaturu, je zcela samozřejmé a většina čtenářů to předpokládá. Podobně je to i s respondenty, když máte práci primárně založenou na kvalitativním výzkumu. Ty zmínky o respondentech můžete přesunout do kap. Metodologie a tam se o nich můžete ještě mnohem více rozepsat.
V literární rešerši dávejte pozor na to, aby se z ní nestaly referáty o knihách – někde k tomu trochu sklouzáváte. Např. …obsahuje 5 krátkých kapitol, kde srozumitelně vysvětluje smysl ramadánu. V první kapitole s názvem “Co je ramadán?” se zabývá tím, proč se ramadán slaví pokaždé v jinou roční dobu a proč nemá ramadán vždy stejný počet dní. Druhá kapitola nese název “Proč ramadán slavíme?”… Podívejte se na https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#literarni_reserse Vždy to musí být zaměřené na některou z vašich výzkumných otázek. Bylo by více než vhodné zařadit hned na úvod této kapitoly nějaký článek (knihu) pojednávající o srovnání dodržování Ramadánu v různých zemích (to je totiž hlavní téma vaší práce). Určitě nebude velký problém nějaký najít.
Praktická část: V praktické části téměř vůbec nesrovnáváte to, co vám sdělili respondenti, s informacemi v literatuře… Jako třetí v řadě by mělo být nějaké vaše shrnutí. Je moc dobře, že dáváte velký prostor respondentům, za to vás chválím. Musíte to dát ale ještě do konfrontace s literaturou. Nezapomeňte na to, co jsem říkal hned na prvním semináři: práce je to z geografie náboženství. Máte ukázat, jak se jednotlivý vybraný prvek (ve vašem případě Ramadán) modifikuje v závislosti na geograficky odlišných podmínkách (to jsou ty vaše vybrané tři státy). Ne, že by to ve vaší práci vůbec nebylo, ale je to spíše v pozadí? a mělo by to být jednoznačně v popředí.
Je třeba větší pečlivosti ve formální stránce – např. psaní velkých a malých písmen: jednou máte ramadán, jinde zase Ramadán. Jiný příklad: na jednom místě máte Eid il-Fitr, jinde zase Eid al-Fitr. Co je správně? Jedná se o dva odlišné pojmy?
Nesprávně píšete čárky, např. …jak mohou svým muslimským blízkým, během ramadánu pomáhat. Někde to může i dost výrazně změnit smysl věty, např.:…tak je večeře pro každého, kdo se postí zdarma… – to vypadá, jako by se někdo postil zdarma :-)
Seznam zdrojů není podle normy (je to absolutně mimo normu, opět odkazuji na Doporučení…), chybí kurzíva. To co máte citováno „pod čarou“, musí být v seznamu zdrojů (a obráceně). To nemáte.
Pokud byste četli Doporučení, ušetříte si vy i já spoustu času – na dalším místě např. https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#citace_z_internetu Hned jako první máte napsané: Samotné uvedení URL stránky rozhodně NESTAČÍ! A vy pak napíšete do seznamu zdrojů toto: https://www.britannica.com/topic/Eid-al-Fitr
Mé shrnutí: je vidět, že jste odvedli pěknou práci s respondenty (jejich získávání, rozhovory…, ale je třeba odvést podobně pěknou práci při vytvoření písemného textu. Našlápnuto máte dobře, jen to dotáhnout k ještě výrazně větší dokonalosti.
18)
Pečlivost, pečlivost, pečlivost!!! Jak je možné, že jednou použijete uvozovky a jinde místo uvozovek máte dvě čárky? Kolikrát jen jsem opakoval, abyste četli Doporučení? Jasně je tam u citací napsáno:
Pokud budete citovat časopis z nějaké databáze odborných časopisů (která je elektronická), tak je stejně lepší časopis citovat tak, jako kdybyste měli časopis v ruce, ne jako elektronický článek. Rozhodně neuvádějte u těchto citací URL stránky, za které jste to získali, protože přes ní se čtenář stejně ke slibovanému výsledku nedostane (např. http://search.proquest.com/docview/610017480?accountid=26997) – a co vy? Dáte tam odkaz STROSSEROVA, A. (2014) ‘Carp and other traditions on a Christmas table’, Vyziva a Potraviny, 69(6, Suppl. Zpravodaj pro Skolni Stravovani), pp. 86–88. Available at: https://search-ebscohost-com.infozdroje.czu.cz/login.aspx?direct=true&db=ftt&AN=2015-04-Rc0922&lang=cs&site=ehost-live Z toho odkazu se k tomu opravdu nedostanu, je to na https://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2016/07/Zpravodaj6_2014.pdf, časopis se určitě nejmenuje Vyziva a Potraviny (snad umíte česky)! V Doporučení je napsáno Samotné uvedení URL stránky rozhodně NESTAČÍ! A co vy? Napíšete odkaz https://edmontonjournal.com/news/local-news/orthodox-christians-practice-christmas-traditions-with-family?fbclid=IwAR1VzC58ee3nkdyGH5i4e2oIjvYbfTXR_oF8I3dXB3StOgzsVqieCLkFsys
Úplně jako kdybyste to dělali naschvál. Kurzíva v citacích je zcela svévolná.
Proč nemáte uvedeného autora, když na webu uvedený je - Novinky.cz, Hromnice: Pohanské vítání jara i den významný pro křesťany
Věty vám začínají spojkou (Což znamená, že na Ukrajině se slaví Vánoce od 7. a trvají jen do 14. ledna.)…
Co znamená věta Tento článek napsala Janet French Orthodox Christians practice Christmas traditions with family.?
Faktografické chyby: že se Ukrajinci řídí Juliánským kalendářem, nikoli Gregoriánským. (jsou tam i pravopisné chyby v psaní velkých písmen) – to se spíše týká církevního kalendáře, ale jinak na Ukrajině se oficiálně stejně jako v celé Evropě používá stejný kalendář.
To jsem jen u části formálních záležitostí. Je třeba zapracovat i na struktuře, diskusi, zahraničních publikacích z odborných databází, překlepech (určitě není trvaní), závěru jako zlatého hřebu celé práce…
Takto bychom se určitě nedomluvili.
19)
Nemáte to vůbec špatné, ale nějaké úpravy jsou ještě zapotřebí. Zřejmě jste příliš nečetli Doporučení týkající se literární rešerše. Podívejte se na to, a dejte pozor, aby vaše literární rešerše nesklouzávala k vyprávění a popisům knih (příp. časopisů), ale jasně se držela výzkumných otázek. Je pěkné, že zmiňujete buddhistické kuchařky, ale musí tam být souvislost s vašimi výzkumnými otázkami a pak (hlavně) to, k čemu autor dospěl. Po přečtení literární rešerše musím mít jako čtenář pocit, že jsem se dozvěděl něco nového, co mě obohatí. Když ale napíšete V knize ale nejsou jen recepty, spojuje v ní učení buddhismu s jídlem a každý recept začíná meditací a představením surovin, které do jídla použije., tak vůbec nepochopím, jak konkrétně je učení buddhismu propojeno s jídlem. To ještě výrazně upravte, nejen v tomto ukázkovém příkladu.
V kap. Metodologie doporučuji provést anonymizaci jinak, než uvedením českých jmen pro Číňany a Tibeťany, to působí spíše komicky. Vždyť tam jména nemusíte uvádět vůbec, stačí popis (povolání, věk, národnost…)
Výzkumné otázky v praktické části použijte, ale musíte je přetvořit do normálních nadpisů. Takže například místo „Jak se liší stravovací návyky buddhistů v ČR, Číně a Japonsku?“ napište něco ve smyslu „Porovnání stravovacích návyků buddhistů v ČR, Číně a Japonsku“.
V kap. Praktická část přidejte více informací z literatury (v této části až příliš šetříte citacemi z literatury). Musí to být propojená trojice: co uvádí literatura, co uvádí respondenti a nakonec vaše umné shrnutí.
Závěr rozhodně není zlatým hřebem vaší práce, některé odpovědi jsou velmi málo obsažné (Stravování je jako skoro celý rodinný život na jejich vlastním rozhodnutí. Nezáleží zde tolik na geografické oblasti jako na míře vyznání. Každý z našich respondentů to měl jinak… – to je spíše pravidlo, že každý z respondentů to má trochu jinak, ale vy to musíte dát dohromady a najít společné prvky. České Vánoce slaví také každá rodina trochu jinak, a přesto se dá ukázat na mnoho společných rysů.
Formální stránka - nesprávně mezery (např. tzv.pět, není studentys pomocí bývalé studenty…), není cnostné, ale ctnostné, některé formulace jsou slohově neobratné (Většina z oslovených byla bez buddhistického vyznání) – spíše Většina oslovených nebyla buddhistického vyznání
Seznam použitých zdrojů je špatně, protože použitých publikací máte přece mnohem více (citace pod čarou). Citace nejsou podle normy.
21)
Je velmi obvyklé práci podepsat. Není to přece anonym.
Z výzkumných otázek jsem nijak nevyypozoroval rozšířený geografický aspekt.
Upravte kap. Literární rešerše, aby plnila svou funkci (podívejte se na Doporučení týkající se literární rešerše. Dejte pozor, aby vaše literární rešerše nesklouzávala k vyprávění a popisům knih (příp. bakalářských prací), ale jasně se držela výzkumných otázek. Vždy to musí být zaměřené na některou z nich. Pokud máte otázku Jaká božstva uctívají lidé v Nepálu, tak by měla literární rešerše začínat nějak takto: Různorodostí božstev v Nepálu a způsobem jejich uctívání se zabývá autor XX ve své publikaci XY. Práce poskytuje vhled do komplexního náboženského prostředí Nepálu, kde se mísí hinduistická a buddhistická tradice s množstvím místních kultů a vírou v božstva spojená s přírodními živly. XX se zaměřuje na to, jakým způsobem se božstva v nepálské kultuře prolínají s každodenním životem. Jeho analýza ukazuje, že náboženství v Nepálu neznamená pouze rituální praktiky, ale je hluboce zakotveno v každodenních zvyklostech, od zhotovení domácího oltáře až po velké náboženské festivaly. XX dále zkoumá role kněží, mnichů a věřících v udržování tradic a vztahu k božstvům. Jeho práce rovněž poukazuje na postupnou proměnu náboženského vnímání v důsledku modernizace a globalizace. Zmiňuje, že zatímco tradiční uctívání zůstává důležitou součástí života mnoha Nepálců, mladší generace může projevovat větší otevřenost vůči novým vlivům. To je jen hypotetická ukázka, jak by to mohlo vypadat. Aplikujte to i na výzkumné podotázky.
Dávejte pozor na to, aby věty byly opravdu větami, a ne nějakými výkřiky. Např. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů, kdy komunikace probíhala přes vybrané aplikace jako Messenger nebo HelloTalk. – ten začátek je useknutý.
V mnoha větách píšete špatně čárky.
Pokud napíšete jména A, B, C… a pak Z anonymních důvodů byla jména respondentů změněna., tak to působí přinejmenším divně, protože asi málokdo očekává, že se respondenti budou jmenovat A, B, C. Vždyť tam jména nemusíte uvádět vůbec, stačí popis (povolání, věk, národnost…)
Nesprávně píšete názvy náboženství (je to s malým písmenem) – např. jako je Višnuismus a Šivaismus.
Výzkumné otázky v praktické části použijte, ale musíte je přetvořit do normálních nadpisů. Takže například místo „Jaká božstva uctívají lidé v Nepálu?“ napište něco ve smyslu „Pantheon božstev v Nepálu a podoby jejich uctívání“
Píšete Ačkoliv nejsou všichni z respondentů hinduisté, trojici bohů znají všichni. O té trojici nic moc ovšem nepíšete (hlavní božská hinduistická trojice) – máte to vlastně až v závěru. Tím, že představujete pět bohů, tak je to matoucí.
Hlavním akcentem praktické části by rozhodně neměl být pouhý popis jednoho mytologického příběhu a čtyř svátků. To je naprosto nepostačující, a není to vůbec ta věc, na kterou jste se měli zaměřit: vybrat nějaký religiózní prvek a ukázat jeho variace v geograficky odlišných oblastech. V tomto ohledu je třeba praktickou část velmi výrazně přepracovat. Musí to být propojená trojice: co uvádí literatura, co uvádí respondenti a nakonec vaše umné shrnutí.
Závěr by si také zasloužil výraznější diskusi a shrnutí všech novinek, které čtenářům na základě vašeho výzkumu předkládáte.
Seznam zdrojů není podle normy, kurzíva je zcela svévolná. To co máte citováno „pod čarou“ (tady nemáte kurzívu vůbec), musí být v seznamu zdrojů (a obráceně). To nemáte.
Těším se na vylepšenou verzi.
22)
Přestože je Váš český jazykový projev velmi pěkný, je třeba ještě kontrola rodilým mluvčím - ovšem někým, kdo češtinu nějak solidně umí. Některé formulace mají jen omezený smysl, např. …kdy prošli různými reformami a výroky. Jinde: není upálení ve speciální peci, ale spálení…, někde se nevhodně opakují slova (pohřeb doprovázen rituály a rituály) atd. atd.
Omezte ICH formu - např. místo Cílem mé práce… spíše napište Cílem této práce…
Upravte výzkumné otázky, aby byly konkrétní. Např. máte Jak vypadal pohřební obřad v různých dobách? Jak se lišíl rituál pohřebního obřadu v různých regionech? - to je velmi obecné a může to znamenat spoustu možností, jako třeba: Jak se vyvíjel pohřební obřad v různých historických obdobích a jaké hlavní změny lze identifikovat v jednotlivých epochách? Jaké specifické rituály a praxe byly typické pro pohřební obřady v konkrétních obdobích, jako například ve středověku, renesanci nebo průběhu průmyslové revoluce? Jak se lišily pohřební obřady mezi různými kulturami a etnickými skupinami v průběhu historie? Jaké faktory ovlivňovaly variabilitu pohřebních rituálů v různých geografických oblastech? Jaký je vliv náboženství, klimatických podmínek, společenských struktur a dalších relevantních faktorů? Jak se pohřební obřady proměňovaly během migrací a kulturních výměn mezi různými regiony? Jaké prvky se přenášely, a jaké nové prvky vznikaly v důsledku těchto interakcí? Předpokládám, že tím vším se zaobírat nechcete, a proto je třeba výzkumnou otázku uvést přesně.
V kap. Literární rešerše je třeba v odkazu uvést původní zdroj. Je pěkné, že uvádíte překlad do češtiny, protože píšete práci v češtině, ale kdyby se k tomu čtenář chtěl dostat, tak by tam měl být uvedený i původní zdroj. (Jinde to zase máte jen v azbuce - Древнеегипетский обряд захоронения - to ne každý přečte).
Když píšete Schmeman zkoumá chápání smrti a pohřbu v liturgické tradici a popisuje její odlišnosti od současného pohledu na kulturu pohřbívání., tak jako čtenář vyžaduji, abyste mě s tím popisem odlišností od současného pohledu na kulturu pohřbívání seznámila. Takto bychom zůstali jen ve velmi obecné rovině.
Vzhledem k počtu výzkumných otázek je literární rešerše krátká. Každé otázce by měla odpovídat aspoň jedna publikace, v lepším případě dvě (vhodné je kombinovat protichůdné názory různých autorů).
V kap. Metodologie více rozpracujte adekvaci metod a více přibližte respondenty. Jména nemusíte uvádět vůbec, stačí popis (povolání, věk, vztah k náboženství, národnost…).
Výzkumné otázky v praktické části použijte, ale musíte je přetvořit do normálních nadpisů. Takže například místo „Jak vypadal pohřeb v Česku dříve?“ udělejte nadpis zhruba ve smyslu „Pohřební rituály v minulosti: tradice pohřbívání v Čechách“. Podobně i dále.
Máte pěkné obrázky, ale u každého je třeba mít popis (odkud to je, z jaké doby to je…).
V praktické části téměř vůbec nedostávají prostor respondenti. Musí to být propojená trojice: co uvádí literatura, co uvádí respondenti a nakonec vaše umné shrnutí.
Závěr by si také zasloužil výraznější diskusi a shrnutí všech novinek, které čtenářům na základě vašeho výzkumu předkládáte.
Seznam zdrojů není vždy podle normy, internetové zdroje jsou úplně mimo normu. To co máte citováno „pod čarou“, musí být v seznamu zdrojů (a obráceně).
Celkově Vaše práce obsahuje řadu pozoruhodných postřehů, ale je třeba ještě provést pečlivé úpravy ve smyslu, který jsem naznačil výše.
23)
Formální stránka práce není špatná, ale je třeba ještě opravit drobné chyby - např. chybějící čárky ve větách: V současné době v pravoslavné církvi dochází k určitým změnám v tradičních rituálech ale v židovské tradici v moderním světě, nesprávné psaní mezer (dostat požehnání .), na jiném místě Navíc-pouze, nesmyslné formulace (Aby bylo uzákoněno uzákonění). Nesprávně používáte pojem církev - máte to jako rusismus v českém smyslu kostel atd. atd.
Do kap. Úvod a cíl práce spíše nepište Naši respondenti zodpoví,…, ale napište tam ten cíl a na co se čtenář může těšit. Části této kapitoly, jak to máte napsané, by se více hodily do metodologie.
Nesprávně používáte pojem a metodu „studium dokumentů“: K zodpovězení výzkumných otázek byla použita kombinace studia dokumentů… Kdybyste četli Doporučení (jak jste měli), tak tuto chybu neuděláte. Proč neděláte to, co vám říkám na semináři?
V kap. Literární rešerše se nezabýváte všemi výzkumnými otázkami, pominuli jste obřady a tradice, svatební hostinu, a to jak u pravoslavných křesťanů, tak i u Židů. Poslední odstavec v této kapitole (Holy Russia, Sacred Israel: Jewish-Christian Encounters in Russian Religious Thought) neplní dobře funkci literární rešerše, protože neukazuje, k čemu autor došel. To musí být všude jednoznačně uvedeno.
Kap. Metodologie je chaos. Některé věty působí trochu jako z generátoru náhodných slov - co např. znamená Plus polostátní rozhovor je, že i když jsme měli předem připravené otázky, mohli jsme od toho trochu ustoupit.? Co to je polostátní rozhovor? Jak a kam ustoupit? V této kapitole vůbec nepřibližujete respondenty, chybí tím pádem i jejich pasportizační údaje. Není vůbec jasné, kolik jste měli dotazníků, jak jste vybírali dotazované, jaká je jejich struktura. Slibujete, že to budete statisticky vyhodnocovat, ale to co pak máte v práci, není statistické vyhodnocení. Vůbec nediskutujete kvalitativní metodologii, která měla být základem vaší práce. Ve skutečnosti pak v práci máte jen pár výpovědí respondentů, ale to je pro kvalitativní výzkum nedostačující. Musí to být propojená trojice: co uvádí literatura, co uvádí respondenti a nakonec vaše umné shrnutí.
Kap. Praktická část je třeba výrazně upravit, aby jednoznačně odpovídala výzkumným otázkám. Musíte si s čtenáři mnohem více povídat - nestačí tam dát mapu rozmístění náboženství a napsat: Tato mapa podrobně a přehledně ukazuje všechna náboženství, která v Rusku existují. A také jejich regionální poloha. Ale v naší práci se budeme zabývat pouze pravoslavím a judaismem. Jako čtenář čekám, že mě trochu uvedete do problematiky, kde se tam Židé vzali, kolik je Židů a pravoslavných, jak se jejich počty měnily a pak jako čtenář oprávněně čekám, že tam bude nějaká statistika náboženských sňatků (vy jste se omezili jen na statistiku rozvodů). Není pravda, že k tomu žádná statistika není, nějaká čísla v odborné literatuře určitě najdete, ale musíte to opravdu hledat!
Kap. Závěr rozhodně není zlatým hřebem vaší práce, ale naopak po jejím přečtení může dojít k mnoha zmatkům. Například píšete Svatební hostiny jsou velmi podobné, Židé i křesťané jedí sváteční chléb, pijí víno a tancují. Používání chleba a vína je však spojeno s různými tradicemi, křesťané považují chléb za Kristovo tělo a víno za jeho krev. Přece není pravda, že by se na svatební hostině konzumoval chléb ve smyslu svátosti - chléb jako Kristovo tělo a víno jako jeho krev. Nebo to na některých hostinách tak je? Pokud ano, určitě to rozveďte a vysvětlete. Nepoužívejte v nadpisech otazníky, ale převeďte to. Např. místo 1.Jaké jsou požadavky na novomanžele v pravoslavné církvi a židovské synagoze? můžete třeba napsat Požadavky na novomanžele v pravoslavné církvi a židovské synagoze: Srovnání tradic a norem. Výsledkem by ovšem nemělo být nějaké zjištění, které najdu na pár kliků ve vyhledávači, ale něco mnohem zásadnějšího.
Kap. Seznam použitých zdrojů - většinou bez kurzívy, citace jsou mimo normu (opět odkazuji na Doporučení: https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#citace) Pokud citujete originál, který je v azbuce, je nutné provést transliteraci nebo transkripci (tu azbuku pak dát třeba do závorky).
Celkově je třeba v práci provést poměrně výrazné změny a vylepšení. Pokud vám nebude něco jasné, napište.
24)
Zde je zapotřebí ještě poměrně dost úprav.
Kapitola Úvod se tak jmenuje, protože celou práci uvádí. Vám uvádí práci nadpis Hlavní výzkumná otázka. Úvod máte vlastně až jako třetí kapitolu, což je velmi nelogické. Upravte to tak, aby výzkumné otázky tvořily cíl vaší práce. V úvodu se provádí shrnutí, aby čtenář viděl, na co se může těšit. Zároveň zde může být „aktuálnost tématu“.
Literární rešerše musí přímo vycházet z výzkumných otázek. Vaší výzkumnou otázkou určitě není získat všeobecný přehled o pravoslaví, a proto tím rozhodně nezačínejte literární rešerši (Všeobecný přehled o pravoslaví můžeme získat z knihy…). Pokud máte výzkumnou otázku Jaké jsou hlavní tradice a zvyklosti o pravoslavných Velikonocích v ČR a Gruzii a jaké jsou jejich rozdíly? pak můžete napsat třeba něco v tomto stylu: Tímto tématem se zabývá autor XY ve své publikaci XX a uvádí, že tradice pravoslavných Velikonoc v České republice a v Gruzii vychází z odlišné kultury a náboženských zvyků obou regionů. XY zdůrazňuje, že zatímco věřící v obou zemích sdílejí pravoslavnou víru, existují význačné odlišnosti v praktikách a způsobech oslav. Podle XY jsou hlavní tradice pravoslavných Velikonoc v České republice spojeny s liturgickými slavnostmi, které se konají v průběhu celého Velkého týdne. Zvláštní důraz je kladen na Velký pátek a sobotu, kdy se věřící shromažďují k modlitbám a bohoslužbám. Česká tradice také zahrnuje barvení vajec a přípravu velikonočního stolu se specifickými pokrmy. Naopak v Gruzii, jak XY zdůrazňuje, se Velikonoce vyznačují svými unikátními prvky. Gruzínská pravoslavná církev slaví Velký týden s intenzivními bohoslužbami a rituály. Zvláštní tradicí jsou jsou náboženské písně zpívané ve sboru během Velkého týdne. Hlavním symbolem jsou gruzínská velikonoční vajíčka, která jsou zdobena složitými vzory. XY v publikaci dále upozorňuje na rozdíly v přístupu k potravinám během půstu před Velikonocemi a také na odlišné zvyklosti kolem velikonočního stolu. Zatímco v České republice jsou typické masové pokrmy a velikonoční beránek, v Gruzii se preferuje zelenina, luštěniny a tradiční chačapuri – gruzínský sýrový chléb. Celkově studie XY ukazuje, že ačkoliv obě země patří do pravoslavného společenství, jejich Velikonoce mají své jedinečné rysy, které odrážejí kulturní a náboženskou pestrost. To je jen fiktivní ukázka, jak by to mohlo vypadat. Podobně přistupujte i k dalším výzkumným otázkám.
V kap. Metodologie píšete: Před samotným výzkumem jsme začali studiem odborné literatury a získali jsme tím potřebné informace. Četli jste Doporučení? Pokud ano, tak je to za vaší strany čistokrevný naschvál, protože přesně to máte v doporučení napsané, že to psát nemáte. K čemu to píšu a proč si to říkáme na seminářích, když to absolutně nerespektujete?
Kap. Pravoslavná církev v České republice nemá souvislost s výzkumnými otázkami. Kap. Gruzínská pravoslavná církev také nemá souvislost s výzkumnými otázkami.
Praktická část musí být strukturovaná podle výzkumných otázek. To příliš není. Přidejte více informací z literatury (v této části až příliš šetříte citacemi z literatury). Musí to být propojená trojice: co uvádí literatura, co uvádí respondenti a nakonec vaše umné shrnutí.
Kap. Diskuze a závěr musí dát odpovědi na výzkumné otázky, ukázat, co odlišné pravoslavné země při velikonočních oslavách spojuje, jaké jsou hlavní rozdíly… To chce ještě výrazně zlepšit, aby vaše sdělení nebyla banální, ale přinášela něco opravdu nového.
Formální stránka: často píšete zcela svévolně tečky (např. …v České republice se podle sčítání k pravoslaví hlásí více než 40 tisíc obyvatel. 2). nebo na dalším místě: V článku Easter cakes and / or Eucharist: Factors of choosing the ways to prepare for Easter among Orthodox Christian believers 6). autorka Elena Prutskova detailně popisuje…), nesprávně píšete mezery (…teologii.Ware…).
V práci máte obrovské množství i dalších pravopisných nebo slohových chyb, namátkou: není Jak se liší příprava na pravoslavní Velikonoce, ale Jak se liší příprava na pravoslavné Velikonoce, psaní velkých a malých písmen (není slovenska, ale Slovenska, některé věty vůbec nedávají smysl, protože není zřejmé, kde jsou ukončené (případně vůbec nejsou ukončené, a jsou dokonce i bez začátku). To působí jako změť výkřiků: např. Čtyři eparchie: Pražskou, Olomoucko - brněnskou, Prešovskou a Michalovskou s Nejvyšším představitelem církve je arcibiskup pražske V řadě případů však… atd. atd. Mnoho chyb pramení z mimořádně lajdácké korektury textu. Většinu těch chyb vám odhalí korektury ve wordu (např. zvykach, dále s decorem nebo povědl, případně vajce atd. atd.)
Seznam zdrojů není vždy podle normy, chybí kurzíva. To co máte citováno „pod čarou“, musí být v seznamu zdrojů (a obráceně). To ve všech případech nemáte. I v této kapitole máte občas nesprávně mezery. Je pěkné, že uvádíte překlad do češtiny, protože píšete práci v češtině, ale kdyby se k tomu čtenář chtěl dostat, tak by tam měl být uvedený i původní zdroj.
Práce má dobrý potenciál, ten je ale třeba rozvinout.
25)
Už jsem vám zápočet chtěl zapsat, ale ještě jsem si to rozmyslel, protože tam máte pár věcí k dodělání: Píšete, že Manželství je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších rituálů.. – manželství ale není rituál (alespoň ne primárně), rituál je to uzavírání manželství, svatba.
Máte jednu hlavní výzkumnou otázku a tři podotázky (celkem tedy 4 otázky), a v kap. Literární rešerše máte jen tři odstavce. To znamená, že jste asi na nějakou otázku zapomněli!
V seznamu respondentů opravte Pravoslavní křesťanka – mělo by být Pravoslavná křesťanka. Nedělejte kopii tabulky, wiki to umí lépe:
|Jméno|Věk|Víra|
Používejte věty, které nezačínají spojkou (A také jejich regionální poloha.)
Stále nesprávně používáte pojem církev - máte to jako rusismus v českém smyslu kostel (Jedna z mála fungujících církví v sovětské době…) Máte to špatně i v grafu v kap. Uzavíraní manželství dnes (Tam je i chyba v nadpisu).
Některé formulace jsou neobratné, např. Ale ve skutečnosti Židé žili nejen v oblastech osídlení… – kde jinde mohli žít, než v oblastech jejich osídlení?
Navrhl jsem vám popisky obrázků u Chlapec a dívka v tradičním oblečení. 1910, pokud se vám to nebude líbit, můžete to vrátit, nebo to dát podobně i na další. U obrázků uveďte zdroj.
Není 45 měst má své rabiány, ale 45 měst má své rabináty.
Máte pěkně udělané kap. Historie pravoslavných křesťanů v Rusku a Historie Židů v Rusku, ale chybí tam propojenost s uzavíráním sňatků. To tam ještě přidejte.
Nadpis kapitoly: není Židy, ale Židé. Musíte ještě překontrolovat práci, aby se tam takové a podobné chyby nevyskytovaly – stále je jich tam dost (těch chyb).
Správně odsazujte řádky, jinak to ztrácí smysl (Hlavní roli při seznamování ženicha a nevěsty v pravoslavných tradicích hrálo dohazování. Dohazovač nebo dohazovačka. Důležitou roli měl…).
Jednou máte Židy, jinde zase židy. Sjednoťte to.
Tisíce se v českém textu neoddělují tečkou (19.124)
Proč některé odpovědi píšete dvakrát? Jednou to bohatě stačí. („Vždy mě napadá jedna otázka: proč? Na tuto otázku jsme s manželkou ještě nenašli odpověď, takže jakmile se k němu dostaneme společně, uděláme to.“
Proč píšete Móda, a ne móda?
Dejte tomu ještě více pečlivosti a mohlo by to být OK.
26)
Je třeba ještě opravit shodu větných členů. Často to máte nesprávně, např. uzavírání manželství mezi pravoslavnými křesťany a Židé v Rusku. V jiném nadpisu: Není Žide, ale Židé. U grafu https://www.hks.re/wiki/_detail/ls2023:obrasszek2.png?id=ls2023%3Asrovnani_procesu_snatku_mezi_pravoslavnymi_krestany_a_zidy je špatně nadpis – není Pravoslavní křesťany, ale Pravoslavní křesťané.
28)
Práce stále vykazuje obrovské množství strukturálních chyb (když pominu formální chyby jako třeba, že v práci nejsou uvedena vaše jména, dále nesoulad větných členů – Jako prvních bychom začali Španělskem…, nesprávné psaní velkých a malých písmen – V mnoha Španělských městech… atd. atd.).
Jako zásadní chyby vidím ty, které jsou už v samotném nadpisu, který má maximálně koncentrovat obsah celé práce. Je to Vánoční a velikonoční liturgie v římskokatolické církvi. Máte tam liturgii! Když to jenom tupě spočítám, tak váš nadpis má pět hlavních slov, z nichž jedno slovo je liturgie, což je 20 %. Oprávněně tedy mohu předpokládat, že práce bude alespoň z jedné pětiny diskutovat liturgii (vánoční, velikonoční), její rozmanitost v geograficky a kulturně odlišném prostředí ČR, Polska, Itálie a Španělska. Tady je druhý problém – to srovnání více zemí se vám do nadpisu ani nevešlo. Vlastní práce se na začátku trochu liturgicky rozjíždí, ale pak na liturgii úplně rezignujete a v těch cizokrajných zemích mizí úplně.
Na tu liturgii vlastně rezignujete už v úvodu, protože v této kapitole se slovo liturgie nevyskytuje ani jednou. To je ovšem naprosto špatně. Pokud máte liturgii v nadpisu, úvod by mohl vypadat třeba nějak takto (ale musí to být samozřejmě přizpůsobené obsahu předkládané práce): Vánoční a velikonoční liturgie představují významné body v liturgickém kalendáři římskokatolické církve, zahrnující nejen hluboký náboženský význam, ale také odraz kulturních a liturgických odlišností mezi různými zeměmi. Tato odborná práce se zaměřuje na komparativní analýzu průběhu a podoby vánoční a velikonoční liturgie v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku, přičemž klade důraz na liturgické, historické a sociokulturní kontexty, které tvoří základ těchto významných náboženských svátků. Cílem této studie je identifikovat rozdílné aspekty těchto liturgií a zkoumat, jak odrážejí specifickou víru a kulturní tradici každé země. Tímto pohledem na vánoční a velikonoční liturgie si klade tato práce za cíl rozšířit naše poznání o propojení víry, kultury a tradice v kontextu římskokatolické církve v těchto čtyřech evropských zemích.
Výzkumné otázky tedy na výstavu také nejsou. Liturgie tam není ani jednou. Musím se přiznat, že vás vůbec nechápu – tu liturgii jste si vybrali sami (při výběru tématu byla hodně velká volnost), dáte ji do nadpisu, a pak není ani v úvodu, ani ve výzkumných otázkách, a vlastně ani pořádně v praktické části. Podivné. Pokud to chcete propojit se zvyky (o kterých se v práci především v souvislosti s Čechami zmiňujete), pak by ta otázka mohla být něco ve smyslu Jak se liší a jak odrážejí víru a kulturní tradice konkrétní liturgické aspekty vánoční a velikonoční liturgie v římskokatolické církvi v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku?
Kdybyste si přečetli http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu (což jsem mnohokrát zmiňoval na semináři – à propos, proč neděláte věci, které jsme si říkali na semináři?), tak byste věděli, že literární rešerše přímo vychází z výzkumných otázek a podotázek. Vy máte 9 hlavních otázek (což už je spíše na nějakou monografii) a 8 podotázek. Místo 17 publikací, které by řešily vámi nastolené otázky, máte v této kapitole jenom tři. Navíc hned první nedává vůbec žádný smysl: vždyť se přece ve výzkumných otázkách nezaobíráte tím Jak ovlivňuje vánoční loterie ve Španělsku španělské volby. Ani další položky nemají souvislost s výzkumnými otázkami. K tématu co všechno zrcadlí liturgie mohu doporučit například
Joseph Ratzinger (Papež Benedikt XVI): „Úvod do křesťanství“ (Introduction to Christianity), kde autor diskutuje o významu liturgie a její roli v projevování víry. Zmiňuje také, jak se různé kultury promítají do liturgických prvků.
Hans Belting: V knize „Podobnost a přítomnost: Dějiny obrazu před érou umění“ (Likeness and Presence: A History of the Image before the Era of Art) se Belting věnuje obrazům a vizuálním projevům víry v liturgii, což je klíčovým aspektem rozdílů mezi zeměmi. Mrkněte třeba i sem: https://annas-archive.org/search?q=Religious+Change+in+Contemporary+Poland
Vaše kapitola nazvaná Teoretická část ale neobsahuje žádné teorie, což je také dost zvláštní. Od čeho myslíte že ten název vznikl?
V praktické části je velmi nešikovné dělení na kapitoly, které mají otazníky (to by ale nebylo to nejhorší). Když už vytvoříte nějakou kapitolu, tak je to docela velkolepé, a není možné se spokojit s pár větami. Vy vytváříte kapitoly jak na běžícím pásu, ale jejich obsah je žalostný. Jak jinak označit obsah kapitoly Teorie, kde máte napsáno pouze viz. kap. Vánoce v České republice (navíc tam máte hrubku, a možná tomu nebudete věřit, zase je to ze stejné množiny Doporučení. Přiděláváte práci sobě i mně: Někdo nesprávně používá slovo viz. Viz není zkratka (za slovem se tedy uprostřed věty nedělá tečka), viz je rozkazovací způsob od slovesa vidět.).
Dotazníková část a část s kvalitativním výzkumem není fakticky propojena.
Kap. Seznam použitých zdrojů rozhodně není uvedena abecedně (zase to Doporučení). Když to tedy shrnu: 1. Strukturální a formální chyby: Značné množství strukturálních a formálních chyb v práci, včetně chyb v pravopisu a interpunkci. Důležité je věnovat pozornost formálním aspektům vaší práce, protože tyto chyby mohou ovlivnit celkový dojem z práce.
2. Nadpis: Nadpis vaší práce je problematický. Upozorňuji na přítomnost slova „liturgie“ a doporučuji, abyste se v nadpisu více zaměřili na komparativní aspekty vánoční a velikonoční liturgie v různých zemích, které jsou hlavním tématem vaší práce.
3. Úvodní kapitola: Slovo „liturgie“ ve vašem nadpisu chybí v úvodní kapitole, což je nepřijatelné, pokud má být tato část práce reprezentativním úvodem k celému tématu. Navrhuji přepracovat úvod tak, aby reflektoval téma práce a zahrnoval více informací o liturgii a jejím významu v kontextu římskokatolické církve.
4. Výzkumné otázky: Výzkumné otázky by měly lépe odrážet téma práce, zejména včetně aspektů týkajících se liturgie. Vytvořte otázky, které se více zaměřují na to, jak liturgie odráží víru a kulturní tradice v jednotlivých zemích.
5. Literární rešerše: V kapitole týkající se literární rešerše máte pouze tři publikace, což je nedostatečné množství zdrojů pro tak rozsáhlou práci. Navrhuji, abyste více rozšířili svůj přehled literatury, zejména zaměřením se na práce, které se zabývají spojením víry, kultury a liturgie.
6. Struktura práce: Zcela nevhodné dělení kapitol a jejich obsahová chudoba. Navrhuji, abyste lépe strukturovali práci a věnovali každé kapitole dostatečnou pozornost, aby obsahovala relevantní informace k tématu.
Celkově lze říci, že práce vyžaduje důkladnou revizi včetně formálních a strukturálních aspektů, přepracování nadpisu, úvodu a výzkumných otázek, a také rozšíření literární rešerše a zlepšení struktury práce. Tato rada by měla být brána v úvahu při dalším vývoji vaší práce.
29)
Formální úpravy jsou provedené, ale ta literární rešerše je pořád stejná (a stejná být neměla). Musí jednoznačně vycházet ze všech výzkumných otázek a jako čtenář se musím dozvědět, k čemu autor došel. Co se asi dozvím z informace Druhou knihou, která nám může přiblížit buddhismus v praxi a obecně život buddhistů je kniha Základy buddhismu, kterou sepsal Nyanasatta Thera, s původním jménem Martin Novosad, český buddhistický mnich, který v této knize popisuje svým pohledem historii, filozofii a praxi buddhistického učení.? Jakou to má souvislost s výzkumnými otázkami?
30)
Ještě to projděte a opravte drobné překlepy a chyby, jako např. Pravoslavní velikonoční bohoslužby atd. Jinak OK.
32)
Ještě to projděte a opravte drobné překlepy a chyby, jako např. vepřoví řízek. Také jste úplně zapomněli na kurzívu v kap. Internetové a literární zdroje (https://www.citace.com) Jinak je to v pořádku, snad také vnímáte vylepšení oproti minulé verzi.
33)
Ještě to projděte a opravte drobné překlepy a chyby, jako např. týtéž, dále mezery (smrti.Autoři, na jiném místě předpisů(například atd. atd.
Opravte i závěr - nepište Ve své výzkumné práci jsem se dozvěděla mnoho nového o historii kremace a pohřbu - tato formulace působí spíše naivně. Cílem práce bylo prvotně dát odpověď na výzkumné otázky.
Kap. Zdroje musí být seřazena abecedně. Klidně to spojte s kap. Internetové zdroje, ale ať vše citujete podle normy (většinou tam nemáte uvedeného autora, co je v azbuce, musí být transliterováno (např. Из истории чинопоследования и обрядов христианского Погребения napsat třeba jenom do závorky a jako hlavní uvést Iz istorii činoposledovanija i obrjadov christianskogo Pogrebenija). Jinak je to OK.
34)
Je to zase o hodně lepší, po obsahové stránce nemám připomínky, ale po formální stránce je třeba provést nějaké úpravy. Nepište dvě čárky místo uvozovek.
Nemáte správně citace (např. bakalářská práce se určitě necituje takto Bakalářská práce: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/43421/BPTX_2010_1__0_203744_0_100732.pdf?sequence=1&isAllowed=y). V http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu máte jasně u citací napsáno, že pouhé URL stránky nestačí. Vy si myslíte, že stačí: Zdroj: https://www.fzo.cz/o-nas/statistika/ Opravdu to tak nestačí. Kap. Seznam použitých zdrojů musí být řazena abecedně a musí obsahovat všechny položky z průběžných citací. To co máte citováno „pod čarou“, musí být v seznamu zdrojů (a obráceně). To nemáte.
35)
Minule jsem vám psal, že literární rešerše nemůže být postavena jen na bakalářkách: máte to všechno z bakalářek. Na semináři jsme si říkali, že je třeba použít alespoň tři odborné časopisy z databáze (jak v ní hledat jsme si také ukazovali). Podívejte se na Doporučení, kde máte žebříček prestiže jednotlivých statí. Bakalářky klidně používejte, ale spíše až někde vzadu jako doplněk. Teď to máte komplet z bakalářek. To měl být nějaký naschvál? Navíc musí být bezprostřední souvislost mezi všemi výzkumnými otázkami a literární rešerší. Pokud tedy máte např. výzkumnou otázku Jaké jsou nejčastější předsudky vůči muslimům?, mohlo by to vypadat třeba takto: Tématem předsudků vůči muslimům se zabývá sociolog a výzkumník XY ve své knize XX. V této práci detailně zkoumá a analyzuje nejčastější předsudky a stereotypy, které jsou vůči muslimům přítomny v současné společnosti. Výzkum je založen na rozsáhlém sběru dat, který zahrnoval rozhovory s muslimskými jednotlivci, průzkumy veřejného mínění a analýzu mediálního pokrytí událostí spojených s muslimskou komunitou. V knize se autor zaměřuje na několik klíčových předsudků, které jsou vůči muslimům nejběžnější. Mezi nejčastější předsudky, kterým věnuje pozornost, patří stereotypy spojené s terorismem a extremismem, stereotypy o odlišnosti a nepřizpůsobivosti muslimského obyvatelstva, a také předsudky ohledně role žen a genderových rolí v muslimské kultuře. Autor dále zkoumá, jak tyto předsudky ovlivňují chování a postoje lidí vůči muslimům a jaký mají dopad na sociální začlenění muslimské komunity. – a tady by mohlo být konkrétněji, k čemu autor dospěl. Je to jen fiktivní ukázka, ale je možné ji použít i na další výzkumné otázky a podotázky.
Je třeba ještě pečlivěji projít práci po formální stránce a opravit poměrně časté gramatické (např. vyzívající ), na jiném místě k Huitské menšině (navíc skupina se nejmenuje Huité, ale Hui) nebo slohové chyby, shoda větných členů – např. Hodně lidí nikdy nebyli v Sin-ťiangu , na jiném místě Jak se projevuje islamofobie v různých zemí, chyby v interpunkci – například V Číně jsou Ujgurové vnímáni velmi špatně, drtivá většina Číňanů si myslí, že Ujgurové jsou zloději, špatní lidé a teroristé, aniž by se, kdy s Ujgurem setkala.
Jen takový dotaz: píšete Islám se v Číně objevil velmi brzy, přesněji už v roce 618. Jak se mám popasovat s tím, že se jako začátek islámu bere rok 622? Mohl se islám v Číně objevit ještě před svým vznikem? Tady bych poprosil o vysvětlení.
V kap. Metodika klidně udělejte tabulku přímo ve wiki (wiki umí tabulky docela dobře – viz https://www.hks.re/wiki/wiki:syntax#tables |Jméno|Věk|Země narození|…
Minule jsem vám psal: Vůbec nenecháváte promluvit své respondenty. Praktická část musí být složena ze třech propojených částí: citace z literatury, výpovědi respondentů a vaše shrnutí. Respondenti stále mlčí. To je pak úplně zbytečné, abych vám něco psal, když to ignorujete. Přiděláváte práci mně i sobě.
Kap. Zdroje není řazena abecedně, jednotlivé položky nejsou podle normy (viz https://www.citace.com)
V práci vůbec nepoužíváte citace pod čarou (fakticky vůbec necitujete) – všechno, co máte v kap. Zdroje, musí být citováno (dvojité závorky). Musí to platit i naopak: co je citováno průběžně (tzv. pod čarou), musí být v kap. Zdroje.
37)
No to opravené tedy není! Jen jsem mrknul na dvě věci, a ani jedna není dobře:
1. spojitost výzkumných otázek a literární rešerše: Minule jsem psal že literární rešerše přímo vychází z výzkumných otázek a podotázek. Vy máte 9 hlavních otázek (což už je spíše na nějakou monografii) a 8 podotázek. Místo 17 publikací, které by řešily vámi nastolené otázky, máte v této kapitole jenom tři. Teď máte 8 hlavních otázek + 8 podotázek (8+8=16), ale v literární rešerši je jen 7 publikací (navíc ve většině z bakalářských prací; bakalářky měly být použity ne jako hlavní, ale spíše jako něco na doplnění). Doporučuji pozměnit výzkumné otázky, aby vypadaly normálněji, a zredukovat jejich počet.
2. Už minule jsem psal: Kap. Seznam použitých zdrojů rozhodně není uvedena abecedně (zase to Doporučení). Máte pocit, že toto je abecední řazení?: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) (NENÍ).
Průběžné citace (pod čarou) jsou mimo normu ISO 690 – viz https://www.citace.com
Na ostatní věci jsem se už nedíval…
39)
NE. Vždyť mám taky jenom jedny nervy: vůbec nemáte v práci průběžné citace, seznam literatury není podle normy…
To jsem na to zase jenom kouknul, a nepročítal to detailně.
40)
Zapsal jsem vám to, ale pořád mám pocit, že je to šité horkou jehlou. Přestože máte atestaci zapsanou, ještě jednou si to všichni pořádně projděte a opravte formulace a chyby, které by v práci trvající celý semestr být neměly. Namátkou: Bakalářská práce s názvem Analýza české islamofobie, přesněji kapitola „Muslimové na našem území“, kde nás autorka seznamuje s historií muslimů na našem území. – vždyť to nedává smysl, to není věta, ale spíše výkřik! Jinde: dochází k výrazní medializaci islámu atd. atd. (A to pomíjím ty skoky z Protektorátu rovnou do roku 2001 (právě období komunistického režimu by bylo zajímavé zmínit).
Už jsem vám minule psal, že křížové výpravy do Svaté země nejsou záležitostí 15. století. Poslední byla 1291. Mrkněte SEM (je to na s. 427). Navíc zase věta bez smyslu: Katolická církev tehdy proti útočně jednala skrze křižácké výpravy.
Seznam literatury a průběžné citace nejsou podle normy ISO 690!!! (https://www.citace.com) Celkový pocit: velmi rozpačitý.
41)
Citace pod čarou nejsou podle normy ISO 690 (často chybí kurzíva nebo je nesprávně). To co máte citováno „pod čarou“, musí být v seznamu zdrojů (a obráceně). To nemáte.
Výzkumné otázky v textu pozměňte tak, aby v nadpisech nebyly otazníky.
ls2023/geografie_nabozenstvi_ls_2023.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:38 autor: 127.0.0.1