Název antropologie je odvozen od řeckého slova anthropos - člověk. Je to věda o člověku v nejširším slova smyslu, o jeho tělesných i psychických vlastnostech, o funkcích jeho těla od narození až do dospělostí, jejich ovlivnění dědičností, tělesnou aktivitou, chorobami a stárnutím. Antropologie tedy pomáhá objasňovat otázky vývinu jednotlivce a populací, zabývá se variabilitou člověka a jeho přizpůsobením různým životním podmínkám v různých dobách a v různých částech světa.

Hypotéza nebo-li domněnka je založená na základě pozorování a měla by vést k nějakému zevšeobecnění. Představuje určitou možnost „jak by to mohlo být“. Je mnohem snazší hypotézu vyvrátit než ji dokázat. Protože dokázat, že něco existuje je jednodušší, než dokázat, že něco neexistuje. L. Pospíšil dělí hypotézu na vědeckou a nevědeckou. Vědecká metoda je taková, kterou můžeme ověřovat (verifikovat nebo falzifikovat) vědeckými metodami (pravdivost, ověřitelnost atd.). O nevědeckých metodách tvrdí, že málo co je jisté. Proto jsou v exaktních vědách zákony a ve společenských vědách zákonitosti (přesto se nazývají zákony), které nemůžeme ověřit vědeckými metodami jako je např. opakovatelnost.

Věda je způsob získávání odpovědí a interpretace a zároveň způsob tvoření otázek. Také je její součástí i neustálé zpochybňování. Atributy vědy jsou: pravdivost, ověřitelnost na základě opakovatelnosti, racionálnost (rozumnost), opakovatelnost, účelnost založená na základě experimentálního pozorování.

Vědecký přístup má některé specifické požadavky, které jsou kladeny na výzkum a vědce a to z hlediska empirické a objektivní povahy. Usiluje o to, aby vědec nepřestával projevovat svou zvídavost, která musí být organizovaná a systematická, nikoli nahodilá a intuitivní. Vědec musí neustále usilovat o objektivnost, aby se vyhnul osobnímu zaujetí, předpojatosti a etnocentrismu, musí opustit morální předsudky a hodnotící soudy. 

---

Počet shlédnutí: 27