Maurerová Lenka, Pospíšilová Karolína, Skrbková Julie, Ščobáková Anna Marie

HKS, Geografie náboženství, 2024

Tématem práce je pochopení zvyků postního měsíce ramadánu. Ramadán je období islámského lunárního kalendáře, kdy muslimové drží půst. V islámu patří půst mezi pět základních pilířů víry. Symbolizuje očistu, připomenutí Boží moci a duchovního spojení s ní. Muslimové si během měsíce ramadánu připomínají první boží zjevení, které údajně během tohoto měsíce prorok Mohamed obdržel. Na paměť toho drží muslimové půst, jehož smyslem je přiblížit se více k duchovní podstatě islámu. Muslimové se zřeknutím pozemských potřeb přibližují více k Bohu. Nevzdávají se pouze jídla, ale i pití, sexuálních aktivit, špatných myšlenek a nadávek.

Měsíc ramadán se odvíjí od islámského kalendáře, který je lunární. Je tvořen dvanácti měsíci po dvaceti devíti nebo třiceti dnech. V důsledku toho je ramadán každý rok v jiný čas. Půst trvá od úsvitu do západu slunce. Jeho hodinové trvání je tedy závislé na ročním období a na místě, kde se muslim nachází. Například v Indonésii půst může trvat pouze 13 hodin. Naopak na Islandu může ramadánový půst trvat až 20 hodin.¹⁾

Ramadán je zakončen svátkem, který se nazývá Eid al-Fitr. Tento svátek označuje konec ramadánu, muslimského svatého měsíce půstu. Slaví se během prvních tří dnů Shawwālu (10. měsíce islámského kalendáře). Eid al-Fitr se vyznačuje prováděním společné modlitby (ṣalāt) za úsvitu. Je to čas oficiálních recepcí a soukromých návštěv, kdy si přátelé přejí zdraví, dávají si dárky, nosí nové šaty a navštěvují hroby příbuzných. ²⁾

Cílem této práce je pokusit se nahlédnout do života muslimů při ramadánovém půstu na území České republiky, Egypta a Spojených arabských emirátů. Poukázat na úskalí půstu, kterým čelí muslimové v různých částech světa.

Hlavní výzkumná otázka:

• Jak se liší životní styl během ramadánu v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech?

Další otázky:

• Jak se liší běžný život od života během ramadánu v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech?
• Je ramadán dodržován striktně?
• Jak se oslavuje konec ramadánu?
• Jaké jsou každodenní činnosti během ramadánu v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech?

Autorka Farah Fathy na webu Globalization Partners International napsala článek Ramadan Traditions in Different Countries ³⁾, který se zabývá rozdíly v trávení a dodržování ramadánu v různých zemích světa. Porovnává ramadán ve Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Egyptě, Turecku a Indonésii. Došla k závěru, že ramadán je v každé zemi unikátní a můžeme nalézt spoustu rozdílů. Ve Spojených arabských emirátech mají festival nazývaný Haq al Laila, v Kuvajtu pořádají třídenní oslavu uprostřed měsíce ramadánu, v Egyptě označuje začátek ramadánu lucerna „Fanous“, v Turecku chodí bubeníci po ulicích a probouzejí obyvatele před úsvitem a v Indonésii mají muslimský rituál Padusan, který očišťuje tělo i duši koupáním v přírodních rybnících ve městě.

Autorka Gina Crocceti Benesh v knize CultureShock! United Arab Emirates ⁴⁾ popisuje život během ramadánu ve Spojených arabských emirátech. Obchody jsou v SAE otevřeny až do pozdních hodin, aby bylo vyhověno potřebám lidí, kteří se postí. Během procházek po tradičních trzích mohou lidé zažít sváteční atmosféru. Během ramadánu se mění i pracovní doba. Ta je kratší, než po zbytek roku. Většina práce se dělá v brzkých ranních hodinách nebo pozdě v noci po přerušení půstu.

Anglický autor Dave Andrews ve své knize Ramadan ⁵⁾ nahlíží na tento islámský svátek z pohledu seberozvoje. Vnímá ho jako období očisty a zkoumání sebe sama. Podle D. Andrewse mohou muslimové díky ramadánu poznat svoje slabosti, ale také i své silné stránky. Během tohoto období mají muslimové číst svaté písmo, shromažďovat se s přáteli, mluvit s nimi o Bohu, oddávat se mu a pomáhat ostatním lidem. Andrews v části této knihy porovnává konzumní život a život během ramadánu. Vyzdvihuje význam půstu, díky kterému dokážou muslimové poznat již zmiňované slabosti a schopnost pomáhat druhým. V knize autor vede křesťansko-muslimské úvahy zaměřující se na společné hodnoty a cíle, které mohou oba náboženské systémy sdílet. Andrews zdůrazňuje, že jak křesťané, tak muslimové se snaží o duchovní růst a sebereflexi. Na ramadán nahlíží jako na obdobu křesťanského půstu. Pro obě náboženství je to příležitost k prohloubení vztahů s Bohem. Kniha rovněž reflektuje, jak mohou obě náboženství těžit ze vzájemného porozumění a respektu.

V knize Zaostřeno na islám⁶⁾ od autora Hammudaha Abd al-‘Átího je ramadán popisován jako jeden z pěti základních pilířů islámu. Autor tvrdí, že půst je povinný pro všechny zdravé a dospělé muslimy. Autor dává také důraz na to, že pokud je půst pro někoho zdravotně rizikový, může ho odložit na později nebo ho nahradit finančním příspěvkem chudým a potřebným. V knize je také vyzdvihnuto, že během půstu se muslimové nezdržují pouze jídla a pití, ale také sexuálních aktivit, špatných myšlenek a nadávek. Během půstu by se muslimové měli chovat trpělivě a mírumilovně. Měli by se soustředit hlavně na svou duchovní stránku. V knize se také píše o sociálním rozměru půstu. Muslimové by měli být během ramadánu štědří a darovat jídlo a peníze potřebným.

Další kniha, která zajisté stojí za zmínku, je Ramadan and Eid Al-Fitr ⁷⁾. Napsala ji autorka z Tennessee Melissa Ferguson. Ta o ramadánu a jeho svátečním ukončení píše stylem pro děti. Považujeme za důležité ji sem zahrnout, jelikož by se o náboženství mělo učit již od útlého věku. Především kvůli respektu vůči ostatním. I o něm právě tato autorka píše. Učí nemuslimské děti, jak mohou svým muslimským blízkým během ramadánu pomáhat. Dává tipy, jak by se o ramadánu mohlo na školách vyučovat. Podle autorky by děti mohly číst tematické knihy, sledovat naučná videa nebo zkusit uvařit tradiční muslimské jídlo.

Z českých autorů se ramadánem zabývá Adriana Kuběnková, která napsala knihu Ramadán⁸⁾. Tato kniha je určena především těm nejmladším čtenářům. Proto je zde ramadán popsán stručně a srozumitelně. Autorka se zde zabývá otázkami, které se týkají především ramadánu. Ramadán popisuje jako devátý měsíc islámského kalendáře. Je to posvátný měsíc, ve kterém Bůh proroku Mohamedovi poprvé zjevil Korán. Čas jeho začátku se určuje podle toho, zda se na noční obloze ukáže nový srpek měsíce. Ramadán je zde popisován jako postní měsíc, během kterého se člověk vzdá něčoho, co jindy dělá zcela běžně. Konec ramadánu popisuje jako dobu, kdy nastává čas na oslavu. První den měsíce šawwalu přichází svátek přerušení půstu neboli Eid al-Fitr. Je to jeden ze dvou islámských svátků. Eid al-Fitr je spojen také se sváteční modlitbou zvanou salátul íd. Ta se většinou koná už brzy dopoledne v mešitě, kde se všichni muslimové sejdou a společně oslavují.

O svátku Eid al-Fitr pojednává článek What do Muslims believe and do? Understanding the 5 pillars of Islam ⁹⁾ od autora Jain Kalpana v novinách The Conversation U.S. Autor se v článku zabývá oslavou konce půstu neboli svátkem Eid al-Fitr. Popisuje tam, jak muslimské komunity často pořádají velké slavnosti k přerušení půstu, které jsou známé jako „Iftaar“, na nichž jsou vítáni lidé všech náboženství. O svátku Íd se muslimové scházejí v mešitě k modlitbám, po nichž následují oslavy. Dále autor připouští, že se zvyky mohou lišit. Muslimové z různých zemí a kultur přináší na oslavy tohoto svatého dne svá jedinečná jídla a tradice.

V článku Why Ramadan is the most sacred month in Islamic culture¹⁰⁾ autor Eslah Attar vysvětluje, že začátek a konec ramadánu určuje výbor pro viditelnost měsíčního srpku v Saudské Arábii. Ramadán začíná den poté, co výbor spatří nový srpek Měsíce. To je obtížné, protože srpek je velice slabý a viditelný je pouze asi 20 minut. Pokud není Měsíc viditelný pouhým okem kvůli mlze nebo oblakům, používají se matematické výpočty k předpovědi jeho pozice na obloze. Autor v článku objasňuje původ ramadánu tak, že muslimové věří, že se v roce 610 n. l. zjevil proroku Mohamedovi anděl Gabriel a odhalil mu Korán, islámskou svatou knihu. Zjevení se údajně odehrálo právě během ramadánu. Muslimové se během ramadánu postí, aby si připomněli zjevení Koránu. Půst je povinný pro všechny muslimy, kromě nemocných, cestujících a starších lidí. Výjimku mají také těhotné a menstruující ženy. Dny, kdy se muslimové nemohou z výše uvedených důvodů postit, lze nahradit během zbytku roku, buď najednou a nebo postupně. Během Ramadánu se muslimové snaží duchovně růst a budovat silnější vztahy s Alláhem. Dělají to pomocí modliteb a recitací Koránu. Jídlo je pro muslimy příležitostí ke shromažďování s ostatními v komunitě, společnému modlení a přerušení půstu. Muslimové přerušují půst datlemi s vodou nebo mlékem. Dělají to tak po vzoru proroka Mohameda. Datle jsou snadno stravitelné a poskytují tělu cukr po dlouhém dni půstu. Po posledním dni půstu je ramadán ukončen oslavou Eid al-Fitr, která začíná společnými modlitbami při rozbřesku. Slavnosti trvají tři dny. Během nich se muslimové schází, modlí se, jedí, vyměňují si dary a vzpomínají na zesnulé příbuzné. Některá města pořádají karnevaly a velká modlitební shromáždění.

Mohammad Hassan Khalil je odborníkem na náboženská studia. V jeho článku Understanding Ramadan¹¹⁾ se zabývá šesti nejzákladnějšími otázkami, které se týkají právě zmiňovaného měsíce ramadánu. Autor se zabývá historií ramadánu, původem slova „ramadán“ a samotným významem tohoto měsíce. Z historie zmiňuje, že dříve se ramadán pravděpodobně nazýval horký letní měsíc, protože arabský termín ramadán znamená intenzivní horko. Poukazuje na to, že se od muslimů očekává půst a také intenzivní modlitby, které probíhají několikrát denně. Zmiňuje, že půst byl předepsán pro věřící, aby si uvědomovali Boha. V článku také zastává názor některých muslimů, kteří tvrdí, že půst jim umožňuje získat pocit chudoby, což podporuje pocity empatie. V článku se dočteme, proč je půst pro muslimy důležitý. Muslimové se snaží vypěstovat určité postoje a hodnoty. Autor ramadán přirovnává k duchovnímu výcvikovému táboru, protože se muslimové kromě pocitu hladu a žízně potýkají i s únavou kvůli nočním modlitbám a jídlu před svítáním. Článek je zakončen otázkou, která se zabývá i koncem ramadánu. Autor zmiňuje jeden z hlavních svátků Eid al-Fitr, kdy se muslimové účastní bohoslužeb, navštěvují příbuzné a vyměňují si dárky.

Povinností půstu se zabývá Zuzana Drewsová ve své bakalářské práci s názvem Ramadán: Rituální půst v teorii a v praxi¹²⁾, kde uvádí, že ramadánový půst není povinný pro všechny muslimského vyznání bez rozdílu. Nýbrž jen pro všechny fyzicky i psychicky zdravé dospělé muslimy a muslimky. Povinnost půstu se tak nevztahuje na děti, těhotné, kojící či menstruující ženy, na staré lidi, na nemuslimy, na ty, kdo se živí těžkou fyzickou prací a ani na lidi na cestách.

Metodologie se zabývá systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu. V tomto výzkumu jsme použili kvalitativní výzkumné metody, které slouží k lepšímu porozumění zkoumaného problému. Kvalitativní výzkum je převážně orientován na popis jevu a má vysvětlující a popisný charakter. Jedná se o metodu, která není závislá na velkém množství respondentů, což může být i jejím negativem, protože máme informace pouze od malé části zkoumané populace. Na začátku výzkumu jsme si vybraly téma článku a určily jsme základní výzkumné otázky (viz. Úvod a cíl práce ). ¹³⁾

Respondenty v kvalitativním výzkumu jsme oslovovaly prostřednictvím emailu, Instagramu a WhatsAppu. Připravily jsme si pro ně polostrukturovaný rozhovor, ve kterém se nacházely otázky. Nicméně některé otázky byly velmi obecné a dozvěděly jsme se i nové informace. Jednalo se zejména o osobní prožívání ramadánu respondenty. Polostrukturovaný rozhovor vnímáme velmi pozitivně, zejména díky novým informacím, o kterých jsme předem nevěděly. Někteří respondenti odpovídali na otázky velmi obsáhle. Naopak nevýhodu polostrukturovaného rozhovoru vnímáme v tom, že někteří respondenti odpovídali pouze na otázky, tudíž byly odpovědi kratší a nedozvěděly jsme se zajímavé informace navíc.

V kvantitativním výzkumu jsme použily anonymní dotazník o dvanácti otázkách, na který odpovědělo 56 respondentů. Zajímalo nás, zda má širší populace přehled o ramadánu.

Naše práce vychází hlavně z komunikace s respondenty, ale informace jsme čerpaly také z instagramových účtů a blogů různých muslimů. Dotazovaly jsme se tří muslimů, kteří žijí v různých částech světa a tak jsme získaly informace o ramadánu v Egyptě, České republice a Spojených arabských emirátech. Respondentům jsme položily stejné otázky a jejich odpovědi se v něčem shodovaly, ale našly jsme také spoustu odlišností.

Představení respondentů

Adriana Kuběnková

Studentka 4. ročníku magisterského studia na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, obor anglický jazyk a společenské vědy. Vyučuje společenské vědy na osmiletém gymnáziu v Praze. Muslimkou je od roku 2018. V 18 letech přijala islám sama po studiu. Je autorkou knihy o ramadánu. Rozhovor probíhal prostřednictvím Instagramu. Období výzkumu: 16.04.2023 - 20.05.2023

Ibrahim Fadali

Ibrahim se narodil v Palestině. Má palestinskou i jordánskou národnost. Nyní již 20 let žije v Dubaji. Celá jeho rodina se hlásí k islámu. V roce 1997 vystudoval v Palestině ošetřovatelství. Je ženatý a má jednoho syna. Nyní pracuje pro společnost LINET jako Sales Manager. Rozhovor probíhal prostřednictvím emailové komunikace a WhatsAppu. Období výzkumu: 8.3.2023 - 31.5.2023

Kateřina Gamal Richterová

Pochází z ateistické rodiny ze severočeského Rumburku. Vystudovala Blízkovýchodní studia na Západočeské univerzitě. Tam se také poprvé začala učit arabsky a během studia, v roce 2009, na základě četby knih a svého studijního zaměření, dobrovolně přijala islám. V roce 2011 odletěla na stipendijní pobyt do Kuvajtu, kde téměř celý rok studovala na univerzitě arabštinu. Od roku 2016 je součástí týmu HateFree Culture a má i vlastní blog. Je matkou tří dětí a manželkou Egypťana. V současnosti žije se svou rodinou v Egyptě. Rozhovor probíhal prostřednictvím emailové komunikace. Období výzkumu: 13.03.2023 - 31.3. 2023

Držení půstu

Půst se arabsky řekne sijám, což doslova znamená „zdržení se [něčeho]“. To je odvozeno od slovesného kořene sawm (saum), které znamená „postit se“ a doslova „zdržovat se [něčeho]“. Tento půst trvá od začátku času fadžr (před východem slunce) do začátku času maghrib (po západu slunce). Mimo dobu půstu je opět možné pít, jíst a mít pohlavní styk. Islámský půst si můžeme definovat následujícím způsobem: Muslim se při půstu vzdává úmyslného činění:

• jakékoliv konzumace živin a jejich ekvivalentů
• jakékoliv konzumace tekutin a jejich ekvivalentů
• pohlavního styku¹⁴⁾.

Katka, která žije v (Egyptě), nám přibližuje začátek půstu. „Islámský půst vždy začíná za úsvitu, tedy i během měsíce ramadánu. V této době je venku ještě tma a slunce se teprve chystá k východu. Když slunce vychází, muslimové už přibližně hodinu drží půst. Úsvit je rovněž čas pro ranní modlitbu. Pokud například úsvit nastává v 5:00 ráno, muslimové vstávají o hodinu či půl hodiny dříve, aby si dali lehkou snídani. Prorok Muhammad doporučoval, abychom před půstem snídali, protože v té snídani je požehnání,„ vysvětluje Katka. Jakmile hodiny ukazují 5:00, přestává se jíst a začíná půst, doprovázený první denní modlitbou.

Ibrahim (SAE) sdílí svůj pohled na dodržování půstu: „Je lepší přestat jíst několik minut před východem slunce. Vlastní půst začíná od východu slunce.“ Ibrahim tak zdůrazňuje důležitost přesného načasování, které je klíčové pro správné dodržování půstu.

Adriana (Česko) přináší svůj pohled na časový rámec půstu: „Půst se nedrží od východu slunce, ale od úsvitu, a to až do západu slunce. Dnes konkrétně, 16. dubna, to bylo ve 20:00,„ říká Adriana. Její poznámka podtrhuje specifické denní časy, které jsou klíčové pro každodenní praxi muslimů.

Vidíte, že ať už se nacházíte v Egyptě, Spojených arabských emirátech nebo v České republice, základní principy půstu zůstávají stejné, ale drobné nuance mohou odrážet kulturní a regionální rozdíly. Každý z našich respondentů nám poskytl jedinečný pohled na to, jak důležité je dodržovat časový harmonogram půstu a jak hluboký význam má tento akt v jejich každodenním životě.

V literatuře se uvádí, že půst trvá od začátku času fadžr (to je před východem slunce), dle odpovědí respondentek Katky a Adriany se drží půst od úsvitu, naopak respondent Ibrahim uvádí, že samotný půst začíná od východu slunce, avšak přestává jíst pár minut před východem. Tomu ale oponuje odpověď Katky, která uvedla: „Když slunce vychází, muslimové už třeba hodinu drží půst.” Půst se tedy drží od úsvitu až do západu slunce, jak to uvádí literatura i respondentky.

casy.php.pdf

…

Také jsme se ptaly, jak je to v místech, kde Slunce nezapadá. Od Respondenta Ibrahima (SAE) jsme dostaly poněkud nejasnou odpověď, ve které se obracel ke Koránu. „Eat and drink until you can discern the white streak of dawn against the blackness of night.“ V překladu do českého jazyka zní citace Koránu takto: „Jezte a pijte, dokud nerozeznáte bílý pruh úsvitu proti temnotě noci.“ Z obecných informací, které jsme se o ramadánu a jeho pravidlech dozvěděly, vyplývá to, že pokud muslim nemůže půst z nějakých důvodů držet, může ho nahradit. Lze to provést třemi způsoby. Muslim může půst držet po jednotlivých dnech v průběhu celého roku. Je možné půst držet celý měsíc v jiném ročním období nebo přispět finančním darem chudým a potřebným.

Typické pokrmy během ramadánu

Snídaně před začátkem půstu se nazývá suhúr/sahúr. Půst se s maghribem takzvaně přerušuje, čemuž se říká iftár. Obsahem těchto jídel by mělo být to, co je islámsky povolené a přijatelné. Jídlo, kterým se přerušuje půst jsou datle: „Posel přerušoval svůj půst čerstvými datlemi předtím, než se šel pomodlit. Pokud by neměl čerstvé, jedl by suché a pokud by neměl ani ty, pak by přerušoval půst vodou.“20 Co se týče postní snídaně suhúr, Bůh praví: Jezte a pijte až do chvíle, kdy od sebe rozeznáte bílou a černou nit na úsvitu (Baqara:187)¹⁵⁾

Pojďme se podívat na rozmanitost jídel, která muslimové konzumují během ramadánu, a jak se tato jídla liší podle regionálních a kulturních zvyklostí.

Dle Katky (Egypt) jsou jediným typickým pokrmem datle, které spojují snad všechny muslimy na světě. Ať už tvrdé datle namočené v mléce, čerstvé měkké datle nebo sušené. Ale tím typické pokrmy končí. Potom už se jídlo liší podle toho, kde muslimové žijí. Každý si připravuje ta jídla, která jsou typická pro zemi, v níž vyrostli. „Takže já jako česká muslimka klidně k večeři usmažím řízky, saúdští muslimové připraví kabsu, egyptští třeba plněné holuby nebo mahší.” K datlím dále doplňuje: „ty datle máme společné proto, že to byl zvyk proroka Muhammada. Víme, že miloval datle, doporučoval je jíst pro zdraví a doporučoval jimi při západu slunce přerušovat půst. Ale jinak to, co muslimové jedí jak během ramadánu, tak mimo něj, se řídí jejich kulturou a zemí, v níž vyrostli.“

Jídla se liší podle země, dodává Ibrahim (SAE), ale Harees je populární během Ramadánu, stejně jako ramadánské šťávy (Vimto, Qamaraddine a Jallab).

Adriana (Česko) zmiňuje, že každá národnost připravuje svoje tradiční pokrmy anebo třeba i pokrmy z jiných světových kuchyní. Ona a její manžel, jsou oba Češi, kteří přestoupili k muslimské víře a připravují si k jídlu to co je zrovna napadne. Pokrmy jsou různé, čistě podle jejich preferencí. „Včera 15.4. jsme měli smažák s hranolkama, ale jinak je to různé.“ Když člověk přijde do mešit v Česku na iftár, tak je večeře zdarma pro každého, kdo se postí. K jídlu bývá halal maso s rýží a zeleninová polévka.

Jediným zmiňovaným pokrmem v literatuře, který spojuje všechny muslimy, jsou datle. Jedná se o typický pokrm během ramadánu určený pro přerušování půstu. Potvrzují to názory respondentů, kteří tuto praxi uznávají jako standardní. Dále záleží na tom, kde jednotliví muslimové žijí. Čeští muslimové si připravují buď tradiční česká jídla, nebo to co jim chutná. Respondenti uvádějí například řízky a smažený sýr. Naopak muslimové v Egyptě si připravují plněné holuby, mahší nebo koshari. Ve Spojených arabských emirátech, dle respondenta Ibrahima, je oblíbeným pokrmem zase Harees a populární ramadánové šťávy. V literatuře se navíc uvádí, že oblíbeným pokrmem ve Spojených arabských emirátech je Samboosa, neboli smažené slané pečivo ve tvaru trojúhelníků, které se plní zeleninovou nebo masovou směsí.¹⁶⁾

Dodržování ramadánového půstu

Půst během měsíce ramadánu je povinný pro všechny muslimy, kteří splňují určité podmínky: musí být duševně a fyzicky zdraví, plnoletí a dosáhnout věku pohlavního a rozumového dospívání, což je obvykle ve věku čtrnácti let. Mladší děti jsou povzbuzovány, aby se na půst připravovaly postupně, aby po dosažení puberty byly schopné půst dodržovat. Dále, muslimové musí být přítomní ve svém trvalém bydlišti a neměli by cestovat na vzdálenost 80 kilometrů a více. Půst se také nevyžaduje, pokud by mohl způsobit zdravotní problémy, a to včetně těhotných a kojících žen, které mohou přerušit půst, pokud by ohrozil jejich zdraví nebo zdraví jejich dítěte. Výjimky se vztahují také na nemocné, jejichž zdravotní stav by se mohl půstem zhoršit, a na starší osoby, které jsou příliš slabé, aby půst dodržovaly. Takovým osobám je doporučeno nabídnout přinejmenším jednomu chudému muslimovi plné jídlo nebo jeho hodnotu za každý den půstu, který nedodržely. Osoby, které cestují, mohou půst přerušit a nahradit později, jakmile se vrátí domů. Ženy během menstruace nebo šestinedělí jsou také osvobozeny, ale musí půst nahradit později. Půst pozbývá platnosti, pokud je úmyslně porušen jídlem, pitím nebo intimním stykem; v takovém případě může následovat trest v podobě dodatečného půstu nebo nasycení šedesáti osob. Po dokončení ramadánu je třeba rozdát zvláštní dobročinnou dávku známou jako sadqatu-l-fitr, což je výraz vděčnosti a poslušnosti vůči Bohu.¹⁷⁾

Respondentka Katka (Egypt) udává, že „půst nemusejí držet děti, dokud nedosáhnou puberty, což je asi ve 14 letech. Nemusejí ho také držet lidé, kteří cestují (udává se minimální vzdálenost 80 km). Takže, kdo cestuje nad 80 km, nemusí držet půst. Těhotné a kojící ženy, které se bojí o své dítě a o mléko, nemusejí držet půst. A nemocní, kterým by půst zhoršil zdravotní stav, nebo kteří musí pravidelně brát přes den léky, taky půst držet nemusejí, nebo spíš nesmějí, protože zdraví je na prvním místě.“

Respondent Ibrahim (SAE) dodává ke Katčině odpovědi, že půst nemusí dodržovat ženy, které menstruují.

Respondentka Adriana (Česko) odpovídá tak, že „postit se nemusí nikdo komu by to způsobovalo zdravotní komplikace. Pokud člověk musí brát léky, je zrovna v nemocnici, půst držet nemusí. Staří lidé půst nemusí držet, pokud by se pojil se zdravotními komplikacemi. Zda budou držet půst těhotné a kojící ženy, je na jejich uvážení podle toho, jak samy znají svoje tělo. Půst nemusí dodržovat lidé, kteří cestují, ale je to na jejich uvážení.“

Z pohledu literatury i respondentů je zřejmé, že výjimky z ramadánského půstu jsou obecně shodné, ale detaily se mohou lišit v závislosti na regionálních zvyklostech a individuálním uvážení. Všichni respondenti potvrzují, že dodržování půstu v případě zdravotních komplikací, cestování, nebo specifických životních podmínek, jako jsou těhotenství a kojení, závisí na osobním uvážení a zdravotním stavu jednotlivce.

Rozdíly mezi dodržováním ramadánu v ČR a ostatních zemích

Pravidla ramadánu jsou všude stejná. Ramadán se může lišit hlavně svojí délkou nebo kulturním prostředím, ve kterém se muslim nachází. Rozdíly v prožívání ramadánu jsou patrné především, když porovnáváme Českou republiku a země, kde je islám jedním z hlavních náboženství. V muslimských zemích funguje hromadné svolávání k modlitbě. Lidé se také často scházejí ve velkém počtu k jídlu. Často se navštěvují, vaří si navzájem jídlo a dávají si různé dárky. Je také upravena pracovní doba, školní výuka nebo otevírací doba obchodních center a restaurací. Naopak v České republice se nic takového většinou neděje. Muslimové se sice také scházejí k jídlu, ale pouze soukromě a na základě předchozí domluvy. Nefunguje zde také hromadné svolávání k modlitbě. Muslimové se však často schází ve velkém počtu v mešitách. Pracovní doba, školní výuka nebo otevírací doba obchodů a restaurací se oproti muslimským zemím nijak neliší od jiných měsíců, pokud se nejedná o soukromé podniky, které jsou vlastněny muslimy. ¹⁸⁾

Představte si, že jste na fascinující cestě kolem světa během posvátného měsíce ramadánu. Navštívíme různá místa a odhalíme, jak rozdílně a přitom podobně se slaví ramadán.

Katka, která nyní žije v (Egyptě), nás zavádí do srdce Káhiry, kde porovnává své zážitky z ramadánu s těmi, které prožívala v České republice. „Je to fascinující, jak se půst liší hlavně délkou času,“ začíná své vyprávění. „V Česku letos půst trvá každý den 13-15 hodin, protože se dny prodlužují. V Egyptě je to celkem stabilní a trvá maximálně 14 hodin. Letos zapadá slunce v Egyptě dříve než v ČR, takže přerušujeme půst dříve. Na konci ramadánu muslimové v Česku přerušují půst ve 20:00, zatímco v Egyptě už v 18:00. A představte si, v Egyptě je mešita doslova na každém rohu, takže možnosti jít na večerní modlitbu jsou nesrovnatelně větší. Muslimové v Česku jsou v tomto ohledu trochu ochuzeni,“ dodává Katka s lehkým úsměvem.

Východy a západy slunce v ČR a v Egyptě

• Egypt - https://calendar.zoznam.sk/sunset-cz.php?city=360048

• ČR - https://calendar.zoznam.sk/sunset-cz.php?city=3067696

Nyní se přesuňme do (SAE), kde se setkáváme s Ibrahimem. I když pracuje pro českou firmu, během ramadánu nikdy v Česku nebyl. Ibrahim nám přibližuje své myšlenky na cestování během ramadánu. „Snažím se méně cestovat, protože ramadán je časem, kdy bych měl být doma,“ říká. „Věřím, že Češi respektují ramadán, a tak by nemělo být těžké ho tam dodržovat. Jediným úskalím je jiná kultura, ale ve své podstatě není žádný rozdíl v dodržování ramadánu, ať už jste kdekoliv na světě.“

A nakonec Adriana (Česko) přidává své postřehy. „Pro muslimy v Česku se prožívání ramadánu liší člověk od člověka, podle jejich národnosti a rodinné situace. Společné ale máme to, že se na postní měsíc těšíme, protože má krásnou atmosféru a uvědomujeme si boží milost,“ říká Adriana s nadšením v hlase.

Ramadán, ačkoliv je univerzálně definován a má stejná pravidla pro všechny muslimy, se významně liší v závislosti na kulturním a geografickém kontextu. Literatura ukazuje, že ramadán je obdobím duchovního růstu a sebereflexe, kdy muslimové posilují svou víru prostřednictvím modlitby, půstu a komunitních aktivit. V muslimských zemích, jako je Egypt, se tento měsíc vyznačuje živou atmosférou: hromadným svoláváním k modlitbě, přizpůsobením pracovních a školních hodin, a intenzivními společenskými setkáními, které podporují kolektivní duchovní prožívání. Naopak v České republice, kde islám není hlavním náboženstvím, se prožívání ramadánu přizpůsobuje místním podmínkám. Jak ukazují zkušenosti respondentů, jako je Katka z Egypta a Ibrahim ze SAE, délka půstu a dostupnost modliteben představují konkrétní výzvy. Katka poukazuje na rozdíly v délce půstu mezi Českou republikou a Egyptem, zatímco Ibrahim zmiňuje kulturní rozdíly a víru v respekt české společnosti vůči ramadánu. Adriana dodává, že prožívání ramadánu v ČR je individuální a liší se podle národnosti a osobní situace. Ve zkušenostech našich respondentů můžeme vidět, že nejdůležitější pro ně je hluboké duchovní obohacení a radost z tohoto svatého měsíce. Kulturní a praktické aspekty ramadánu se mohou lišit, ale duchovní podstata tohoto období – touha po sebereflexi, sebeovládání a posílení víry – zůstává konstantní napříč všemi státy.

Oslavy spojené s ramadánem

Po postním měsíci přichází muslimský svátek Eid al-Fitr, který je prvním dnem islámského měsíce Shawwāl. Jedná se o jeden z hlavních dnů islámského kalendáře, kdy muslimové oslavují konec měsíčního půstu. Eid al-Fitr, jeden ze dvou hlavních islámských svátků, se slaví během prvních tří dnů měsíce Shawwāl, desátého měsíce islámského lunárního kalendáře. Tento svátek je poznamenán vykonáním společné modlitby (ṣalāt) při úsvitu prvního dne. Je obdobím oficiálních recepcí a soukromých návštěv, kdy si přátelé a rodina vyměňují dárky, oblékají nové šaty a navštěvují hroby svých zesnulých příbuzných. Eid al-Fitr je příležitostí k vyjádření vděčnosti a radosti, posílení komunitních vazeb a oslavě duchovního a společenského obohacení, které svátek přináší.¹⁹⁾

Věřící musí během svátku odříkat soubor modliteb, které jsou pouze pro tuto příležitost a nazývají se Salát Al-Eid. První přichází už po ranním rozbřesku. ²⁰⁾

Pojďme se ponořit do bohatých tradic a oslav, které následují po měsíci ramadánu, a odhalme rozdíly mezi tím, jak je prožívají muslimové v různých částech světa.

Katka (Egypt) hned na začátku objasňuje jednu častou mýlku: „Ramadán jako takový se neslaví, jak často média chybně uvádějí. Oslavuje se konec ramadánu.“ Po postním měsíci přichází muslimský svátek Eid al-Fitr, první den islámského měsíce Shawwal. Tento den je jedním z nejvýznamnějších v islámském kalendáři, kdy muslimové oslavují konec měsíčního půstu. Věřící odříkávají speciální modlitby, Salát Al-Eid, které začínají už po ranním rozbřesku.

Muslimové by se měli po vzoru proroka Mohammeda před modlitbami vykoupat a převléci do nových šatů. Modlitby jsou vnímány jako příležitost pro sváteční pozdravy se sousedy, rodinou a přáteli. Tento svátek trvá pouze jeden den, ale podle Katky arabské/muslimské země často udělují až třídenní volno, což potvrdilo i několik článků na toto téma („Muslimové slaví svátek přerušení půstu Eid al-Fitr, který letos trvá od 20. dubna do pátečního večera a zakončuje postní období ramadán.“) ²¹⁾

Adriana (Česko) přináší odlišný pohled. Po ranní modlitbě míří muslimové často do obchodních center na oběd. „Každá rodina tento svátek oslavuje jinak,“ dodává Adriana. Tady v Česku se slavnostní atmosféra musí tvořit individuálně, což je výrazně odlišné od muslimských zemí, kde jsou oslavy mnohem rozsáhlejší.

Ibrahim (SAE) má na věc jiný pohled. „Ramadán je měsíc dlouhých oslav,“ říká. „Většina rodin připravuje bohatá jídla na každý iftár. Jsou tu stanová města, bufety v hotelech a ramadánské noční trhy. Atmosféra je v některých islámských zemích velmi slavnostní.“ Tento kontrast mezi rozsáhlými oslavami v arabských zemích a individuálními oslavami v České republice je velmi silný.

Závěrem lze konstatovat, že smysl a význam Eid al-Fitr jsou všude stejné. Způsoby, jakými se tento svátek oslavuje, se výrazně liší v závislosti na kulturním a geografickém kontextu. V literatuře a u respondentů se ukazuje, že Eid al-Fitr, jakožto den, který ukončuje měsíc půstu ramadánu, je univerzálně považován za období radosti a vděčnosti. Katka z Egypta vysvětluje, že tento svátek se významně oslavuje v muslimských zemích, kde je kladen velký důraz na speciální modlitby a sváteční pozdravy. V zaměstnání se často poskytuje několik dní volna, aby si muslimové mohli svátek důkladně užít a oslavit jej. Ibrahim ze SAE zdůrazňuje, že v arabských zemích jsou oslavy bohaté a zahrnují rozmanité kulinářské zážitky a veřejné akce, které vytvářejí velmi působivou atmosféru. Naopak v České republice, jak uvádí Adriana, se slaví spíše individuálně. Rodiny si vytvářejí vlastní slavnostní atmosféru, protože místní podmínky nenabízí tak široké možnosti veřejných oslav. Tento kontrast ilustruje, jak kulturní a regionální faktory ovlivňují způsob, jakým se prožívá a oslavuje Eid al-Fitr. Duch radosti a vděčnosti, který je jádrem tohoto svátku, zůstává konstantní napříč všemi státy. „Muslimové mají povinnost se radovat a oslavovat, že jsme ten měsíc zvládli, že nám Bůh dovolil ho prožít a vytěžit z něj, co jsme mohli,“ uzavírá Adriana z Česka, čímž krásně vystihuje univerzální podstatu těchto oslav.

Osobní význam ramadánu pro naše respondenty

Osobní význam ramadánu je hluboce spjat s duchovním růstem a sebereflexí. Jak uvádí Eslah Attar, ramadán je považován za nejposvátnější měsíc v islámské kultuře a začíná pozorováním nového srpku měsíce, což označuje jeho oficiální začátek. Během tohoto měsíce se muslimové snaží posílit svou víru a vztah s Bohem prostřednictvím modlitby, recitace Koránu a půstu od úsvitu do soumraku. Ramadán je časem pro duchovní obnovu, kde se klade důraz na osobní růst, odříkání a sebeovládání, přičemž věřící se vyhýbají negativnímu chování a usilují o pozitivní změny ve svém životě. Tento měsíc je tedy nejen obdobím sebezapření, ale také příležitostí k prohloubení duchovního života a budování silnějších vazeb s komunitou.²²⁾

Pojďme se podívat do duchovního světa ramadánu a objevit, jak tuto významnou islámskou událost prožívají lidé z různých koutů světa. Naši respondenti nám nabídli pohled do svého nitra a sdíleli, jak ramadán naplňuje a proměňuje jejich životy.

Katka (Egypt) začíná svou výpovědí plnou vděčnosti: „Pro mě je ramadán milosrdenstvím od Boha, nadějí na odpuštění a obdobím s krásnou duchovní atmosférou.“ Navzdory náročnosti půstu považuje Katka možnost se postit za skutečné požehnání. „Je to příležitost k hlubokému duchovnímu prožitku a spojení s Bohem,“ dodává. Její slova nás zavedou do ulic Káhiry, kde každý den ramadánu září v očích věřících jako světlo naděje.

Ibrahim (SAE) nám dává nahlédnout do své vize tohoto posvátného měsíce. „Ramadán je krásný měsíc, kdy se většina muslimů snaží být tou nejlepší verzí sebe sama,“ říká Ibrahim. Pro něj je to období, kdy téměř každý najde jídlo a vodu díky nesčetným projevům dobročinnosti. „Lidé jsou nejvíce duchovní, recitují Korán a účastní se zvláštních modliteb,“ popisuje Ibrahim s nadšením. Je to čas, kdy se muslimové snaží vyvarovat všech věcí, které by mohly přerušit půst a obrací se k hodnotám, které jsou nejdůležitější.

A co na to Adriana (Česko)? Její pohled je stejně dojemný: „Ramadán je pro mě požehnaný měsíc, kdy lidé zapomínají na všechny své strasti a soustředí se na to, co je v životě důležité.“ Adriana ho nejraději tráví se svými přáteli, a i v zemi s menší muslimskou komunitou dokáže cítit tu výjimečnou atmosféru plnou lásky a vděčnosti.

Všichni respondenti sdílejí hluboké duchovní vnímání ramadánu, které je v souladu s literaturou, jež tento měsíc označuje jako čas pro duchovní růst a sebereflexi. Katka z Egypta popisuje ramadán jako období milosrdenství a duchovního spojení s Bohem, které se v Káhiře projevuje jako čas intenzivního osobního a komunitního sblížení. Ibrahim ze SAE zdůrazňuje krásu ramadánu jako příležitost k tomu, aby se muslimové stali nejlepší verzí sebe samých a aktivně se angažovali v dobročinnosti a duchovní praxi. Adriana z Česka, přestože se nachází v zemi s menší muslimskou komunitou, také cítí ramadán jako požehnaný měsíc plný lásky a vděčnosti, což je v souladu s literárními popisy ramadánu, které rovněž říkají, že to je období osobního zklidnění a posílení komunitních vazeb. Ramadán, jak ukazuje literatura i osobní zkušenosti respondentů, zůstává univerzálním obdobím duchovního obohacení, kdy se prohlubuje víra a slaví se sdílené společenské hodnoty. V odpovědích respondentů můžeme vidět jak místní kulturní kontext ovlivňuje praktické aspekty jeho prožívání.

Průběh postního dne a rozdíly mezi běžným a postním dnem

Ramadán je považován za nejposvátnější měsíc v islámském kalendáři a jeho průběh má v každé zemi své specifické rysy, které obohacují tuto duchovní dobu. Jak uvádí literatura, Ramadán začíná a končí s výskytem srpku měsíce, což je doba pro půst, modlitbu, čtení Koránu a shromáždění. Během Ramadánu se muslimové zdržují jídla a pití od úsvitu do soumraku, což je zásadní součást tohoto období. Tento měsíc je nejen časem pro duchovní růst a sebereflexi, ale také obdobím, kdy se lidé účastní různých kulturních a náboženských tradic. Například v Turecku je oblíbenou tradicí, že bubeníci „Mesaharaty“ chodí po ulicích a probouzí obyvatele k předúsvitnímu jídlu, zatímco v Egyptě jsou oblíbené lampióny „Fanous“, které oznamují začátek Ramadánu a osvětlují města. Tyto tradiční zvyky nejenže přispívají k slavnostní atmosféře, ale také posilují komunitní vazby a kulturní identitu. Každá země přidává k ramadánovým rituálům své unikátní prvky, které činí tento měsíc zvláštním a přizpůsobeným místním zvyklostem.²³⁾

Představte si město, které se během ramadánu probouzí do zcela jiného rytmu. Jak už bylo zmíněno, muslimové během dne nesmějí jíst ani pít, což proměňuje jejich každodenní život v něco výjimečného. Tento posvátný měsíc je obdobím, kdy se každý snaží být lepší verzí sebe sama, a to se odráží v jejich každodenních činnostech a harmonogramu.

V Dubaji (SAE) se obvykle mění čas strávený ve škole a v práci. Začíná se později a končí o něco dříve. Většina lidí vstává před ranní modlitbou, aby si dala snídani. Samozřejmě je zakázáno jíst a pít během postního dne až do západu slunce. Lidé mají obecně tendenci projevovat větší sebeovládání ve všech oblastech života.²⁴⁾

Adriana (Česko) doplnila, že někteří lidé vstávají půl hodiny před úsvitem, aby se stihli najíst, napít a pomodlit. Někteří muslimové si ještě na chvilku lehnou a jiní jdou rovnou do práce. Sama Adriana přibližně v polovině dubna vstávala v půl páté. Během dne půst poctivě dodržuje. Jako největší rozdíl vnímá to, že se muslimové snaží do svých dnů dostat co nejvíce dobrých skutků, a ještě více poslouchají různé náboženské přednášky a modlí se. Večer pak ráda hodinu před koncem půstu vaří, potom se pomodlí s manželem a jdou se konečně najíst. Během jejich jídla nesmí chybět datle po vzoru proroka Mohammeda. V mešitách jsou pro všechny zdarma iftáry.

Katce (Egypt) naopak stačí vstávat pouze čtvrt hodiny před úsvitem. Obvykle snídá jogurt s ovocem, pomodlí se a jde pokračovat ve spánku. Poté, co se probudí, již drží půst, postará se o děti, a buď pracuje anebo se jde projít a uklidí doma. Vaří až teprve po konci půstu. Půst přerušují datlemi. Po večeři se modlí, dívá se na přednášky o islámských tématech a případně se pomodlí další dobrovolnou modlitbou. Během ramadánu se snaží věnovat pouze islámu a neposlouchat jinou hudbu nebo nesledovat ostatní filmy a seriály.

Ramadán, i když sdílí základní duchovní praxi půstu a modlitby po celý měsíc, se vyznačuje výraznými regionálními a osobními variacemi, které odrážejí kulturní a individuální přístupy k jeho dodržování. Literatura vyzdvihuje univerzální aspekty, jako je začátek a konec měsíce podle srpku měsíce, a společné rituály jako půst od úsvitu do soumraku, čtení Koránu a modlitby. Naproti tomu odpovědi respondentů ukazují, jak se tyto praktiky přizpůsobují místním tradicím a osobním zvyklostem. V Dubaji se mění školní a pracovní režim, v Egyptě jsou populární lampióny „Fanous“, a v Česku se klade důraz na duchovní činnost a komunitní aktivity během večerního iftaru. Tyto rozdíly ukazují, že si ramadán udržuje své duchovní jádro. Specické kulturní a osobní prvky ramadán adaptují a formují podle místní podmínek a preferencí věřících, čímž je kulturně obohacován jeho univerzální význam.

Prožívání ramadánu v českých podmínkách

Vzhledem k tomu, že všechny čtyři pocházíme z České republiky, tak nás zajímalo, jak prožívají muslimové ramadán v českých podmínkách. Jak Katka (Egypt) uvedla: „V České republice může být pro řadu muslimů náročnější držet půst a prožívat ramadán, protože je tu málo muslimů a v ulicích ani nikde jinde není ramadánová výzdoba, televize nevysílají speciální ramadánové programy a pořady.“

Věc, která je společná pro všechny muslimy a obě respondentky nám to potvrdili, je ta, že půst se u nás v ČR nijak z islámského hlediska neliší od půstu například v Egyptě a že se na ramadán všichni moc těší. Adriana (Česko) ale dodává: „To je hodně obecné, a taky se to hodně liší člověk od člověka muslim od muslima podle toho jaké je národnosti, jakou má rodinnou situaci, jak moc je věřící, je to individuální.“

Co se naopak odlišuje je například délka půstu oproti Blízkému východu. Katka (Egypt) zavzpomínala na minulé roky: „Zažili jsme v uplynulých letech, kdy ramadán připadal na letní měsíce, že délka půstu v ČR dosahovala až 19 hodin.“ Dalším velkým rozdílem je samozřejmě výzdoba, kterou si každý muslim musí připravit sám. Rozdílné jsou také modlitby. V České republice se často muslimové modlí doma, protože kolem nich jiní muslimové nežijí, ale jak Katka (Egypt) uvedla, tak výhodu mají muslimové žijící ve velkých městech, kde bývají alespoň menší modlitebny.

Náš poslední respondent (SAE) nepochází z České republiky a nikdy během měsíce ramadánu Českou republiku nenavštívil, tak nám dal pouze krátkou odpověď: „Nikdy jsem nebyl v České republice během ramadánu a věřím, že obecně jsou čeští lidé respektující a mírumilovní, takže by to nemělo být obtížné dodržovat.“

Prožívání ramadánu v českých podmínkách přináší unikátní výzvy a kreativitu, jak naznačují názory našich respondentů. Katka (Egypt) poukázala na to, že absence ramadánové výzdoby a speciálních programů v médiích může pro muslimy v ČR znamenat zvýšenou náročnost při dodržování půstu. Přestože islámské zásady půstu zůstávají neměnné, místní podmínky jako délka půstu, která může v letních měsících dosahovat až 19 hodin a nedostatek veřejných modliteben ovlivňují způsob, jakým muslimové ramadán zažívají. Adriana (Česko) dodává, že individuální přístup k ramadánu závisí na osobních okolnostech a hloubce víry, což ukazuje, že i v rámci stejného geografického prostoru může být prožívání ramadánu velmi odlišné. I když SAE respondent naznačuje, že česká pohostinnost a respekt mohou usnadnit dodržování ramadánu, skutečnost ukazuje, že muslimové v ČR čelí specifickým výzvám, které vyžadují přizpůsobení a flexibilitu v dodržování svých náboženských povinností.

V průběhu psaní této semestrální práce jsme se začaly zabývat otázkou, jestli má o ramadánu přehled širší česká populace. Z tohoto důvodu jsme vytvořily krátký anonymní dotazník o dvanácti otázkách, na který odpovědělo 56 respondentů.

Výsledky dotazníku nejsou nijak překvapivé. Většina respondentů byla ve věku od osmnácti do dvaceti pěti let a odpovídaly převážně ženy.

První otázka v dotazníku měla za úkol zjistit, zda lidé o ramadánu někdy vůbec slyšeli. Nepřekvapivě výsledek odhalil, že 96 % (54) respondentů o ramadánu slyšelo. O ramadánu se dozvěděli ve škole (většina), z médií nebo také z televize či literatury.

Abychom věděly, jak je tento zvyk rozšířen v našich končinách, zeptaly jsme se, zda respondenti mají ve svém okolí muslima, který drží půst. Výsledky opět nepřekvapivé. 75 % respondentů nezná nikoho, kdo by půst držel, 21 % ve svém okolí někoho takového zná a 4 % odpověděli, že neví.

Zajímalo nás také, co si lidé myslí o tom, že muslimové drží půst. Odpovědi se příliš nelišily. Respondenti se shodli na tom, že se jedná o tradici a chápou, že je to něco, co je důležitou součástí muslimské víry. Spousta lidí také odpovědělo, že se jedná o velice zajímavý zvyk. Respondenti často zmiňovali obavy o zdraví věřících během půstu. Často bylo zmiňováno, že je to v pořádku, jenom tehdy, když to nemá vliv na zdraví jedince. Někteří lidé s půstem nesouhlasili. Považovali ho za zvláštní, nebezpečný a hloupý. Jedna z odpovědí byla: „Nevidím v tom smysl. V arabských zemích většina lidí během ramadánu žije akorát obrácený život, tedy přes den spí a v noci žije, pokud to lze.“

Součástí ramadánu je slavnostní zakončení, které se nazývá Eid al-Fitr, bohužel o tomto islámském svátku moc lidí neví. Pouze 11 % respondentů ví, o co se jedná. Jak správně jeden z respondentů uvedl: „Svátek ukončení Ramadánu. Muslimové se scházejí v ranní době na společné modlení a poté to společně oslavují. Bývá zvykem, že děti dostávají od rodičů a starších známých nemalé kapesné.“ Zbylé odpovědi nebyly takto rozsáhlé, ale pouze: „Slavnostní zakončení ramadánu.“

Poslední dvě povinné otázky sloužily k tomu, abychom zjistily, zda respondenti ví, co mohou a nemohou muslimové během půstu dělat. Ptaly jsme se, zda mohou pít a zda mohou mít pohlavní styk. Jak správně odpovědělo 71 % dotazovaných, tak pohlavní styk během půstu muslimové mít nemohou. U otázky: Mohou muslimové během půstu pít? se více než polovina lidí nachytala. 55 % odpovědělo, že se muslimové napít mohou, ale to je omyl. Muslimové se od úsvitu do západu slunce napít nemohou.

Poslední otázka byla pouze zpětná vazba, nebo nějaké doplňují informace k tématu, které by chtěli respondenti zmínit. Podle nás byla nejlepší z odpovědí tato: „V dnešní době nemá moc mladých lidí o těchto náboženských zvycích a svátcích povědomí, tudíž nějakou větší informovanost ve školách nebo nějaké přednášky v posluchárnách.“. Během této práce jsme měly sami možnost zjistit, že je ramadán zajímavý svátek, který je pro muslimy velice důležitý. Souhlasíme s názorem, že by se o ramadánu měly rozšířit obecné znalosti.

Odpověděli nám také dva muslimové, kteří vzkazují:„Svátek mám rád, navštívil jsem mnoho muslimských zemí během ramadánu a svátek se mi moc líbil. Dokázal bych to přirovnat jako v křesťanství k Vánocům.“, „Prvních pár dní je lehce těžké držet, neboť chvíli trvá adaptace ať už fyzicky, duševně nebo časově. Ale následně si na to člověk rychle zvykne.“

Funkce CORREL nám ukáže korelační koeficient dvou buněk. Pomocí něho je možné určit vztah mezi dvěma vlastnostmi. V našem případě byl podroben výzkumu vztah kombinací věku, striktnosti dodržování pravidel ramadánu a počtu modliteb.²⁵⁾ Čím více se číslo blíží 1, tím je vztah silnější.

Pro účely korelační analýzy byl vytvořen další dotazník.²⁶⁾

Korelační analýza byla vytvořena pomocí funkce CORREL v Excelu.

Nejprve byl zkoumán vztah věku a striktnost dodržování pravidel ramadánu. Korelační analýza nám ukázala, že zde příliš velká souvislost není.

Dalším předmětem analýzy byl vztah věku a počtu modliteb. Tam už byl vztah silnější, ale ne dost silný na to, aby se dalo hovořit o nějaké souvislosti.

Posledním byl vztah striktnosti a počtu modliteb. Korelace vyšla 0,2, což značí přítomnost určité spojitosti. Dle individuálního zkoumání odpovědí vyšlo najevo, že nejčastěji se modlí muslimové, kteří jsou během dodržování pravidel nejstriktnější (na škále 1-10 vybrali odpověď 10).

Cílem této práce bylo přiblížit životní styl muslimů během ramadánu a zjistit, zda se jeho dodržování nějak liší v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech. Díky našemu výzkumu a odpovědím respondentů jsme nalezly odpovědi na otázky, které jsme si na počátku naší práce stanovily.

Životní styl během ramadánu se liší v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech především v časech, kdy začíná a končí půst. V České republice půst začíná a končí podle místního času, který může znamenat delší dobu půstu během letních měsíců, a to až 13-15 hodin denně. V Egyptě je půst obvykle kratší, trvá maximálně 14 hodin. Bývá kratší kvůli časovému posunu západu slunce. Ve Spojených arabských emirátech, kde se často dbá na přesné načasování, začíná půst s východem slunce a přerušuje se těsně před jeho západem. Všechny tři země sdílejí základní pravidla půstu, ale místní podmínky a časy se liší.

Běžný život muslimů během ramadánu se v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech liší v několika zásadních aspektech. Především jde o délku půstu, pokrmy, které si muslimové připravují, a četnost společenských událostí spojených s modlitbami nebo jídlem. Výraznou odlišností je také atmosféra a výzdoba na veřejných místech, která je v arabských zemích mnohem bohatší a slavnostnější než v České republice. V České republice si muslimové zdobí pouze své domovy nebo mohou tuto ramadánovu výzdobu vidět v mešitách. Tato slavnostní duchovní atmosféra často muslimům žijícím v Česku chybí a činí pro ně dodržování ramadánu trochu náročnějším.

Záleží na každém jednotlivci, jak striktně ramadán dodržuje. Ti, kteří své náboženství berou velmi vážně, přistupují k půstu s velkou zodpovědností. Obecně je však dodržován půst od úsvitu do západu slunce. Mezi výjimky patří těhotné ženy, ženy s menstruací, cestovatelé nebo osoby se zdravotními problémy, což je v souladu s Koránem. Přesto i zde můžeme najít méně striktní aspekty, jako je například žvýkání žvýkaček, které někteří muslimové během ramadánu tolerují.

Konec ramadánu je oslavován svátkem Eid al-Fitr, který znamená přerušení půstu. Tento svátek trvá tři dny a zahrnuje společné modlitby, oficiální recepce, soukromé návštěvy a dávání dárků. Věřící také navštěvují hroby svých příbuzných a odříkávají speciální modlitby nazývané Salát Al-Eid.

Každodenní činnosti muslimů během ramadánu se mezi vybranými státy příliš neliší. Muslimové se věnují práci a škole, ale více času tráví se svými blízkými, vaří pro ně, poslouchají podcasty, sledují filmy s náboženskou tématikou a modlí se. Snaží se šířit dobro a vzájemně si pomáhat.

Z naší práce vyplývá, že životní styl muslimů během ramadánu je ovlivněn kulturními a společenskými normami jednotlivých zemí. Ačkoli Česká republika, Egypt a Spojené arabské emiráty mají své specifické odlišnosti, základní každodenní činnosti muslimů zůstávají podobné. Muslimové musí plnit své pracovní a školní povinnosti a starat se o rodinu. Možná se častěji scházejí se svými blízkými, navštěvují se, dávají si dárky a chodí na hřbitovy. Celkově se během ramadánu snaží chovat lépe a šířit dobro kolem sebe.

https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xposk024_studenti_czu_cz/EeA4EwWlxpZFiiMpSF4V2AwBRAaXjXW089TRHv3WRYn9JA

ʿABD AL-ʿĀTĪ, Ḥammūda, Zaostřeno na islám. Nové, přeprac. a opr. vyd. Přeložil Bob HÝSEK. V Praze: Ústředí muslimských obcí, 2010. ISBN 978-80-904373-6-4.

ANDREWS, Dave. Ramadan: Christian - Muslim Ramadan Reflections, Morning Star Publishing, 2016, ISBN-10: 0995381550https://www.amazon.com/Ramadan-Christian-Muslim-Reflections/dp/0995381550

ATTAR, Eslah, Why Ramadan is the most sacred month in Islamic culture, National Geographic, 2023, https://www.nationalgeographic.com/culture/article/ramadan

BENESH, Gina Crocceti, CultureShock! United Arab Emirates https://www.google.cz/books/edition/CultureShock_UAE/DRqJAAAAQBAJ?hl=cs&gbpv=1

CORREL (funkce). Online. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/office/correl-funkce-995dcef7-0c0a-4bed-a3fb-239d7b68ca92. [cit. 2024-07-31].

DREWSOVÁ, Zuzana. Ramadán: Rituální půst v teorii a praxi, bakalářská práce, 2018 https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/99627/130232428.pdf?sequence=1&isAllowed=y

FATHY, Farah. Ramadan Traditions in Different Countries, Globalization Partners International, 2022 https://www.globalizationpartners.com/2022/03/24/ramadan-traditions-in-different-countries/?fbclid=IwAR1IuynOLZaEhBNZKIJDhzm2Jwvg9MWZGsxFfk-2_RXkHVT5D838j1KOR0E

FERGUSON, Melissa. Ramadan and Eid Al-Fitr, Capstone Global Library Ltd, 2021, https://www.megaknihy.cz/zakladni-skola/3087355-ramadan-and-eid-al-fitr.html

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2

JAIN, K., 2021. What do Muslims Believe and do? Understanding the 5 Pillars of Islam. Boston: , Aug 30, Publicly Available Content Database. https://www.proquest.com/docview/2566121545/2316B6130FBA4F54PQ/1?accountid=26997

JIRÁK, Filip. Muslimové oslavují konec ramadánu svátkem Íd al-fitr, Česká televize 24, 2023 https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3580620-muslimove-oslavuji-konec-ramadanu-svatkem-id-al-fitr

KHALIL, Mohammad Hassan. Understanding Ramadan, Solutions Journalism, 2021, https://www.yesmagazine.org/health-happiness/2022/04/04/ramadan-questions-answered

KUBĚNKOVÁ, Adriana, Ramadán, 2022 https://drive.google.com/drive/folders/1HXfOuG6cvwqBMBVQ1r_JbxznxoXSNzpV?fbclid=PAAaZIlVSLT_5Dce8k-VW4VEDNePMOZ-kyIcOdcfqTS4QEyVNAoNXbgt-yt9Y_aem_th_AXKXZ027vxXpNoS9hDt_19kzqOWrnw3sJg562cJx72rUv4DESmIU4Iv6buhABlY8Gxg

Muslimská obec v Praze, Muslimský postní měsíc ramadán http://www.praha-muslim.cz/activity7.htm;jsessionid=366572E106AC281CA41F5B2FEE549D55

POSPÍŠILOVÁ, Karolína. Observing Ramadan. Online. Dostupné z: https://docs.google.com/forms/d/1Eqd-pBChHCeZV6UU3fqdiOaSm1SQtBpYYQn87VrvOQQ/edit#responses. [cit. 2024-07-31].

ŠLERKA, Adam. RAMADÁN-Souhrn základních informací pro nové muslimy a nemuslimy, 2023 https://www.e-islam.cz/ramadan-souhrn-zakladnich-informaci-pro-nemuslimy-a-nove-muslimy/

The Editors of Encyclopaedia Britannica, Eid al-Fitr, Britannica, 2023 https://www.britannica.com/topic/Eid-al-Fitr 

Počet shlédnutí: 167