obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • bratskoje • minority-gr • carodejnictvi1 • holuboje-aktualni_verze_textu • antropologie • benatstina_z_verony • jasenovo • buddhismus_01 • zajemci_o_navstevu_hrdlickova_muzea • nemci_v_polsku2012
ls2025:rekove_v_ceske_republice

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
ls2025:rekove_v_ceske_republice [25/05/2025 20:56] – [Literární rešerše] 91.191.196.231ls2025:rekove_v_ceske_republice [25/05/2025 21:01] (aktuální) – [Literární rešerše] 91.191.196.231
Řádek 66: Řádek 66:
 Již výše zmíněná Lenka Cermanová ve své diplomové práci doplňuje, že udržování tradic je silně vázáno na rodinné prostředí a přímou účast ve spolkovém životě. Z rozhovorů vyplývá, že u mladších generací hraje symbolická rovina tradic větší roli než samotná praktická znalost – např. účast na oslavách nebo sledování řeckých filmů vnímá mládež jako způsob „být v kontaktu s kořeny“, i když již neovládá jazyk nebo přesné postupy tradičních zvyklostí. Tradice se tak stávají prostředkem k symbolickému vyjádření identity, nikoli pouze souborem zachovávaných praktik. Již výše zmíněná Lenka Cermanová ve své diplomové práci doplňuje, že udržování tradic je silně vázáno na rodinné prostředí a přímou účast ve spolkovém životě. Z rozhovorů vyplývá, že u mladších generací hraje symbolická rovina tradic větší roli než samotná praktická znalost – např. účast na oslavách nebo sledování řeckých filmů vnímá mládež jako způsob „být v kontaktu s kořeny“, i když již neovládá jazyk nebo přesné postupy tradičních zvyklostí. Tradice se tak stávají prostředkem k symbolickému vyjádření identity, nikoli pouze souborem zachovávaných praktik.
  
-Význam spolkového života potvrzuje i Sdružení Řeků a jejich přátel v ČR, které organizuje řadu kulturních aktivit – koncerty, jazykové kurzy, výstavy či slavnosti. Tyto akce slouží nejen jako platforma pro udržování zvyků, ale i jako prostor pro setkávání různých generací a pro komunikaci s většinovou společností. Podobnou funkci plní i festivaly jako Řecké dny v Brně, které kombinují kulturní prezentaci s edukací o řecké historii a současnosti.+Význam spolkového života potvrzuje i Sdružení Řeků a jejich přátel v ČR ((SDRUŽENÍ ŘEKŮ A JEJICH PŘÁTEL V ČR. Oficiální aktivity a akce komunity [online]. 2024. Dostupné z: https://www.sroc.cz)), které organizuje řadu kulturních aktivit – koncerty, jazykové kurzy, výstavy či slavnosti. Tyto akce slouží nejen jako platforma pro udržování zvyků, ale i jako prostor pro setkávání různých generací a pro komunikaci s většinovou společností. Podobnou funkci plní i festivaly jako Řecké dny v Brně, které kombinují kulturní prezentaci s edukací o řecké historii a současnosti.
  
 Z uvedených publikací vyplývá, že kulturní zvyky řecké komunity jsou udržovány skrze kombinaci náboženských, rodinných, gastronomických a spolkových praktik. Jejich udržitelnost je přímo závislá na komunitní soudržnosti, mezigenerační komunikaci a otevřenosti vůči většinové společnosti. Z uvedených publikací vyplývá, že kulturní zvyky řecké komunity jsou udržovány skrze kombinaci náboženských, rodinných, gastronomických a spolkových praktik. Jejich udržitelnost je přímo závislá na komunitní soudržnosti, mezigenerační komunikaci a otevřenosti vůči většinové společnosti.
  
  
-Téma profesního uplatnění řecké komunity v České republice je v odborné literatuře méně zastoupené, nicméně určité poznatky přináší publikace Zdeňka Uherka Integrace menšin ve střední Evropě (2003). Uherek zde konstatuje, že první generace řeckých migrantů, kteří přišli po občanské válce v Řecku, byla zaměstnána především ve státně řízeném sektoru – zejména v průmyslu, zemědělství a stavebnictví. Tento profesní profil odpovídal tehdejším potřebám československé ekonomiky a umožnil relativně rychlé pracovní začlenění migrantů.+Téma profesního uplatnění řecké komunity v České republice je v odborné literatuře méně zastoupené, nicméně určité poznatky přináší publikace Zdeňka Uherka Integrace menšin ve střední Evropě((UHEREK, Zdeněk. Integrace menšin ve střední Evropě. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2003.)). Uherek zde konstatuje, že první generace řeckých migrantů, kteří přišli po občanské válce v Řecku, byla zaměstnána především ve státně řízeném sektoru – zejména v průmyslu, zemědělství a stavebnictví. Tento profesní profil odpovídal tehdejším potřebám československé ekonomiky a umožnil relativně rychlé pracovní začlenění migrantů.
  
-Proměnu profesních profilů podrobněji popisuje Vavrečková ve studii Cizinci na trhu práce v ČR (2015). Na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí, že od 90. let 20. století došlo u řecké komunity k výrazné diverzifikaci profesního uplatnění. Mladší generace, které již získaly vzdělání v českém prostředí, se uplatňují v profesích vyžadujících vyšší kvalifikaci – ve zdravotnictví (např. lékaři, farmaceuti), akademické sféře (učitelé, výzkumní pracovníci), v podnikání (zejména gastronomie) a kulturních službách (např. překladatelé, organizátoři kulturních akcí).+Proměnu profesních profilů podrobněji popisuje Vavrečková ve studii Cizinci na trhu práce v ČR ((VAVREČKOVÁ, Jana. Cizinci na trhu práce v ČR. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2015.)). Na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí, že od 90. let 20. století došlo u řecké komunity k výrazné diverzifikaci profesního uplatnění. Mladší generace, které již získaly vzdělání v českém prostředí, se uplatňují v profesích vyžadujících vyšší kvalifikaci – ve zdravotnictví (např. lékaři, farmaceuti), akademické sféře (učitelé, výzkumní pracovníci), v podnikání (zejména gastronomie) a kulturních službách (např. překladatelé, organizátoři kulturních akcí).
  
-Doplňující data poskytují i statistiky Českého statistického úřadu (např. Cizinci podle státní příslušnosti a odvětví zaměstnání, 2022), které ukazují, že Řekové v současné době pracují nejčastěji v sektorech služeb, gastronomie, školství a kultury. Významný je také jejich podíl mezi drobnými podnikateli – provozovatelé restaurací, překladatelé či kulturní manažeři. Statistické údaje potvrzují, že řecká komunita si v rámci české společnosti našla stabilní a rozmanité profesní uplatnění.+Doplňující data poskytují i statistiky Českého statistického úřadu (např. Cizinci podle státní příslušnosti a odvětví zaměstnání ((ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cizinci podle státní příslušnosti a odvětví zaměstnání (2022) [online]. Praha: ČSÚ, 2022. Dostupné z: https://www.czso.cz)), které ukazují, že Řekové v současné době pracují nejčastěji v sektorech služeb, gastronomie, školství a kultury. Významný je také jejich podíl mezi drobnými podnikateli – provozovatelé restaurací, překladatelé či kulturní manažeři. Statistické údaje potvrzují, že řecká komunita si v rámci české společnosti našla stabilní a rozmanité profesní uplatnění.
  
 Z rešerše vyplývá, že řecká komunita prošla proměnou od původního zařazení v manuálních a technických profesích k vyšší profesní mobilitě druhé a třetí generace. Tato změna byla podmíněna přístupem ke vzdělání, jazykovou kompetencí a kulturním kapitálem nabytým v prostředí majoritní společnosti. Profesní profily řecké menšiny se tak dnes pohybují mezi dvěma póly: tradičními obory služeb (např. gastronomie) a profesemi s vyšší sociální prestiží (např. akademici, lékaři, podnikatelé). Z rešerše vyplývá, že řecká komunita prošla proměnou od původního zařazení v manuálních a technických profesích k vyšší profesní mobilitě druhé a třetí generace. Tato změna byla podmíněna přístupem ke vzdělání, jazykovou kompetencí a kulturním kapitálem nabytým v prostředí majoritní společnosti. Profesní profily řecké menšiny se tak dnes pohybují mezi dvěma póly: tradičními obory služeb (např. gastronomie) a profesemi s vyšší sociální prestiží (např. akademici, lékaři, podnikatelé).
ls2025/rekove_v_ceske_republice.txt · Poslední úprava: 25/05/2025 21:01 autor: 91.191.196.231

Nástroje pro stránku