Bibiana Lopatková, Klára Kohoutová, Klára Pakandlová

Sederová večeře je hlavním a prvním rituálem svátku Pesach, který má hluboký náboženský a kulturní význam pro židovské komunity po celém světě. Přestože základní struktura a symbolika sederové večeře by měla být stejná, její konkrétní podoba se může v různých zemích výrazně lišit. Tyto rozdíly jsou ovlivněny řadou faktorů, včetně geografické dostupnosti tradičních surovin, historických okolností, kulturních tradic a různých interpretací náboženských pravidel.

Práce se zaměřuje na porovnání průběhu sederové večeře v České republice a Izraeli. Cílem je analyzovat, jaké faktory ovlivňují podobu tohoto rituálu v těchto dvou zemích a jaké rozdíly lze pozorovat v jejich stravovacích návycích, přístupu k tradičním surovinám a dodržování náboženských předpisů. Tato práce si klade za cíl nejen popsat rozdíly v průběhu sederové večeře v České republice a Izraeli, ale především objasnit, jak se náboženské a kulturní tradice adaptují na specifické regionální podmínky. Zkoumání těchto rozdílů umožní lépe porozumět vlivu geografických, historických a sociálních faktorů na podobu židovských rituálů. Výsledky analýzy mohou přispět k hlubšímu poznání dynamiky náboženských zvyků v různých komunitách a pomoci pochopit, do jaké míry se globální židovská identita prolíná s lokálními tradicemi a možnostmi.

Výzkumná otázka:

Jaké faktory ovlivňují podobu a průběh sederové večeře v různých zemích? (Česká republika, Izrael)

Výzkumné podotázky:

Jaké jsou hlavní rozdíly ve stravovacích návycích během sederové večeře v různých částech světa?

Jak ovlivňuje geografická poloha dostupnost tradičních surovin pro sederovou večeři?

Jak se liší význam a symbolika pokrmů na sederovém talíři v různých židovských komunitách?

Kde židé nejčastěji slaví sederovou večeři a jaké faktory ovlivňují volbu místa?

Otázce rozdílů ve stravovacích návycích během sederové večeře v různých částech světa se věnuje v knize The Jewish Way: Living the Holidays¹²⁾spisovatel Irving Greenberg. Ten popisuje Pesach jako jednu z nejdůležitějších židovských slavností, jejímž ústředním bodem je právě sederová večeře. Vysvětluje jednotlivé symbolické pokrmy na sederovém talíři, jako jsou macesy, maror či charoset, a zdůrazňuje jejich význam pro připomínku utrpení a vysvobození Izraelitů z Egypta.

Dále Greenberg upozorňuje, že mezi židovskými komunitami existují rozdíly – například Aškenázové tradičně během Pesachu nekonzumují kitnijot (luštěniny, rýži, kukuřici a podobné plodiny), zatímco Sefardové tyto potraviny jíst mohou. Tento rozdíl vychází z historického vývoje a rabínských rozhodnutí ve střední a východní Evropě, kde panovala obava, že by se luštěniny mohly zaměnit s obilím, nebo že by při jejich zpracování došlo ke kontaminaci kvasícími zrny. V sefardských komunitách na Blízkém východě a ve Středomoří tato omezení nevznikla, a proto se zde kitnijot běžně používají ¹³⁾.

Autorka Claudia Roden ve své knize ,,The Book of Jewish Food: An Odyssey from Samarkand and Vilna to the Present Day„¹⁴⁾ odpovídá také na otázky ohledně geografické dostupnosti surovin pro sederovu večeři. Podrobně v ní zkoumá, jak geografická poloha ovlivňuje dostupnost tradičních surovin pro sederovou večeři. Zdůrazňuje, že židovské komunity své recepty a pokrmy přizpůsobovaly místním podmínkám, což následně vedlo k široké rozmanitosti jídel podávaných během Pesachu.

Například aškenázští Židé ve východní Evropě, kteří žijí v chladnějším klimatu a nemají takový přístup k čerstvé zelenině a středomořským potravinám, vymysleli pokrmy jako bramborové latkes a chremslach, což jsou malé silné palačinky nebo smaženky z brambor nebo macesové mouky, které se tradičně podávají během Pesachu. Naopak sefardští Židé v oblasti Středomoří, Blízkého východu a severní Afriky mají díky teplejšímu klimatu dostupnější různé druhy zeleniny, bylin a koření.

V článku ,,The Seder Plate” popisují rozdíly významu a symboliky pokrmů na sederovém talíři, které jsou v základních rysech podobné židovskými komunitami, avšak v některých tradicích se objevují regionální variace:

• Karpas: Během Sederu se zelenina (karpas) namáčí do slané vody nebo octa. Aškenázské komunity obvykle používají slanou vodu, zatímco sefardské komunity preferují ocet. Tento akt připomíná jak naději nového života, tak slzy izraelských otroků v Egyptě.
• Charoset: Tato směs symbolizuje maltu používanou izraelskými otroky při stavbě. Složení charosetu se liší podle regionálních tradic; například marocká verze obsahuje datle a ořechy.
• Sederový talíř: Jemenské židovské komunity nepoužívají specifický talíř pro seder; místo toho aranžují zeleninu a další symbolické pokrmy přímo na stole, což pravděpodobně odráží starodávnou praxi.

Podle informací z Chabad.org z článku ,, What Is the Meaning of the Charoset on the Passover Seder Plate?”¹⁵⁾ se význam a symbolika pokrmů na sederovém talíři liší v závislosti na kulturních a historických tradicích různých židovských komunit. Přesto základní symbolika pokrmů, která připomíná exodus z Egypta, zůstává v zásadě stejná. Nicméně jednotlivé komunity mohou používat různé ingredience a klást důraz na odlišné aspekty těchto symbolů:

• Charoset – Tato sladká směs ovoce, ořechů, vína a koření symbolizuje maltu, kterou židovští otroci používali při stavbě v Egyptě. V různých komunitách se charoset připravuje z různých surovin: Aškenázské komunity často používají jablka a ořechy. Sefardské komunity mohou do charosetu přidávat datle a fíky, což odráží dostupnost surovin v těchto regionech.
• Maror (hořké byliny) – Tento pokrm připomíná hořkost otroctví v Egyptě. V různých komunitách se používají různé druhy bylin: Aškenázské komunity obvykle používají křen. Sefardské komunity mohou používat římský salát nebo jiné hořké byliny.
• Karpas (zelenina) – Zelenina, obvykle petržel nebo brambor, se namáčí do slané vody, což symbolizuje jarní obnovu a slzy otroctví. V některých komunitách se používají i jiné druhy zeleniny, které jsou k dispozici v místních podmínkách.
• Zroa (kost) a Beitza (vejce) – Tyto položky na talíři symbolizují oběti přinesené v chrámu v Jeruzalémě. I zde může být určitý rozdíl v používání, například některé komunity mohou na tento symbol použít pečenou kuřecí kost místo tradiční jehněčí kosti.

Informace ohledně alternativ využívaných v regionech, kde nejsou tradiční ingredience dostupné jsme si přečetli na stránce Chabad.org.¹⁶⁾ V regionech, kde nejsou dostupné některé tradiční ingredience pro sederovou večeři, používají různé náhrady. Například místo křenu (maror) se může použít rukola, římský salát nebo kapusta, které mají podobnou hořkou chuť. Také místo pečené kosti (zroa), která symbolizuje obětovaného beránka, je možné použít červenou řepu, což je běžné v některých vegetariánských domácnostech. Zelenina (karpas) se nahrazuje podle regionálních možností. Pokud není dostupný petržel nebo celer, někdy se používá vařená brambora, která stále naplňuje symboliku sederového talíře. Podle My Jewish Learning je vařené vejce (bejca), které je symbolem obnovy, někdy nahrazeno avokádovou peckou, bílým lilkem nebo cibulovou hlízou. Tyto alternativy jsou vhodné pro vegany a stále zachovávají symboliku cyklu života a obnovy. Pokud jde o směs ovoce a ořechů (charoset), podle Reform Judaism je možné ji upravit podle dostupných surovin. Aškenázská verze obvykle obsahuje jablka, ořechy, skořici a sladké víno, zatímco v některých sefardských komunitách se přidávají datle, fíky nebo pomeranče. Díky těmto alternativám si lidé mohou přizpůsobit sederovu večeři podle svých možností a preferencí, a přitom zachovat její symbolický význam.

Shoham Hizky ve své studii You Can’t Pick Your Family: Celebrating Israeli Familism around the Seder Table¹⁷⁾ zkoumá, jak Seder v izraelské společnosti propojuje rodinný a národní rozměr. Ukazuje, že Seder není jen náboženské jídlo, ale také příležitost, kdy se setkává rodina s národní identitou. V Izraeli se Pesach výrazně promítá i do veřejného života – lidé mají pracovní volno, v obchodech se prodávají speciální potraviny a celé prostředí připomíná důležitost svátku. Shoham zdůrazňuje, že podoba izraelského Sederu odráží nejen etnický původ rodiny, ale i širší kulturní a politické hodnoty země. Tento rituál tak posiluje rodinnou soudržnost a zároveň podporuje pocit sounáležitosti s národem.

Cílem této práce je porovnat podobu a průběh sederové večeře v České republice a v Izraeli a zkoumat, jak geografické, kulturní a společenské podmínky ovlivňují způsob, jakým se Pesach slaví. Pro dosažení tohoto cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná metoda, která umožňuje hloubkovou analýzu náboženských praktik v konkrétním kontextu prostřednictvím výpovědí samotných účastníků.

Výzkumný design a metoda sběru dat

Pro zpracování praktické části práce byla využita metoda polostrukturovaných rozhovorů, která poskytuje dostatečný prostor pro volnost v odpovědí účastníků. Otázky byly zaměřeny na průběh sederové večeře, symboliku jednotlivých pokrmů, výběr místa, dostupnost surovin a celkovou atmosféru svátku Pesach. Během rozhovorů nás napadla další výzkumná otázka, která se týká volby místa sederové večeře, jelikož každý respondent toto sám od sebe zmínil, takže jsme si postupně uvědomovali důležitost tohoto aspektu.

Rozhovory byly vedeny individuálně, a to osobně či telefonicky a také pomocí zpráv, z důvodu jazykové bariéry starších respondentů. Otázky byly formulovány tak, aby vycházely z výzkumné otázky a podotázek, přičemž důraz byl kladen na osobní zkušenost respondentů, jejich náboženskou příslušnost a vztah k židovským tradicím. S většinou českých respondentů rozhovor probíhal osobně. Z pochopitelných důvodů byly rozhovory s izraelskými respondenty vedeny přes videohovory či zprávy. Samozřejmě pro výzkum byly lepší videohovory, ale dvě účastnice neuměly své myšlenky vyjádřit v angličtině, proto jsme si psali v jejich rodné řeči. Využili jsme pro to překladač a umělou inteligenci, která nám vysvětlovala přesné znění jejich výpovědí.

Pro nábor respondentů byl zvolen účelový výběr, jehož cílem bylo oslovit osoby s osobní zkušeností se slavením sederové večeře v České republice a v Izraeli. Klíčovou roli sehrála jedna z českých respondentek, která žila několik let v Izraeli. Tato respondentka je rodinnou příslušnicí jedné z autorek práce. Díky svým kontaktům v této zemi zprostředkovala propojení s dalšími účastníky výzkumu. Tento postup umožnil získat přístup k různorodému vzorku, který zahrnoval jak respondenty z České republiky, tak z Izraele.

Charakteristika vzorku

Výběrový soubor tvořilo sedm respondentů, čtyři z České republiky a tři z Izraele. Snahou bylo zahrnout respondenty míry religiozity a kulturního zázemí (např. sefardské vs. aškenázské tradice). Jedna z respondentek z České republiky žila delší dobu v Izraeli, čímž poskytla cenné porovnání tohoto svátku.

Rozložení vzorku:

Marina

• věk: 60 let
• pohlaví: žena
• země a město: Izrael, Jeruzalém
• původ: Rusko
• religiozita: neortodoxní (slavení z hlediska kulturních tradic)
• tradice: aškenázská
• způsob sběru dat: zprávy s využitím překladače - respondentka ovládá ruštinu a hebrejštinu

Liliya

• věk: 41 let
• pohlaví: žena
• země a město: Izrael, Jeruzalém
• původ: Izrael (rodina z Ruska)
• religiozita: moderní ortodoxie
• tradice: aškenázská
• způsob sběru dat: videohovor v angličtině

Lea

• věk: 50 let
• pohlaví: žena
• země a město: Haifa, Jeruzalém
• původ: Izrael
• religiozita: moderní ortodoxie
• tradice: kombinace aškenázské a sefardské
• způsob sběru dat: zprávy s využitím překladače - respondentka ovládá především hebrejštinu

Ilsa

• věk: 48 let
• pohlaví: žena
• země a město: Lysá nad Labem, Česká republika
• původ: Česká republika
• religiozita:sekulární
• tradice: aškenázská
• způsob sběru dat: osobní rozhovor

Tomáš

• věk: 49 let
• pohlaví: muž
• země a město: Praha, Česká republika
• původ: Česká republika
• religiozita: ortodoxní
• tradice: aškenázská
• způsob sběru dat: osobní rozhovor

Josef

• věk: 44 let
• pohlaví: muž
• země a město: Brno, Česká republika
• původ: Česká republika
• religiozita: ortodoxní
• tradice: aškenázská
• způsob sběru dat: videohovor

Alois

• věk: 65 let
• pohlaví: muž
• země a město: Praha, Česká republika
• původ: Něměcko
• způsob sběru dat: osobní rozhovor
• náboženství: křesťanství

Alois se dlouhodobě zajímá o judaismus, a to zejména z religionistického a kulturního hlediska. Do vzorku nebyl zařazen jako „židovský respondent“. Doplnil nám kontext do našeho výzkumu. Jeho pohled přinesl důležité poznatky o vnímání židovských tradic z vnějšího pohledu a pomohl zasadit židovské rituály do širšího společenského a kulturního rámce.

Metodologická reflexe

V průběhu výzkumu se ukázalo, že jednotlivé způsoby sběru dat přinášejí odlišné výhody i limity. Osobní rozhovory lze hodnotit jako nejcennější, neboť umožňují vytvořit přirozeně uvolněnou atmosféru a vést hluboký rozhovor. Nevýhodou je však jejich jednorázovost. Výpověď není možné zpětně přehrát, a proto jsme byly odkázány na své poznámky, které jsme si vytvořily v rámci rozhovoru.

Videohovory se ukázaly jako vhodný kompromis. Přestože nenabízejí stejnou míru osobního kontaktu jako setkání tváří v tvář, mají výraznou výhodu v možnosti pořízení záznamu a jeho opakovaného přehrání, což usnadňuje lepší analýzu.

Nejméně osobní formu představovala komunikace prostřednictvím zpráv. Tento způsob omezoval spontánnost a hloubku odpovědí. Měl ale i svou významnou přednost - umožnil respondentkám vyjádřit se v jazyce, který jim byl přirozený a pohodlný. Díky tomu mohly formulovat své myšlenky přesněji a výzkum tak získal autentické výpovědi, které by v cizím jazyce nemusely zaznít. Aby se předešlo riziku zkreslení významu při překladu, byly některé pasáže následně překládány s využitím nástrojů umělé inteligence, které pomohly ověřit a zpřesnit interpretaci přeložených zpráv.

Deskriptivní čast - sederová večeře v České republice

Klára, studentka HKS

Účastnila jsem se tento rok sederové večeře i v rámci této seminární práce. Sederové večeře se účastním každý rok, ale tento rok jsem více dbala na zapamatování si detailů a průběhu této večeře.

Pro začátek je důležité říct, že pocházím z multi-náboženské rodiny. Půlka mé rodiny je křesťanská a půlka židovská, proto jednotlivé tradice i pokrmy mohou být lehce ovlivněny i křesťanskými tradicemi. Sederová večeře probíhá tradičně u mé křesťanské tety a strýce, ačkoliv jsou křesťané snaží se v nás zanechat kus židovství. Naše prostředí, ve kterém se to koná tedy není košer na Pesach. Samozřejmě jsou ale všechny potraviny košer. Sederová večeře, které jsem se účastnila, se řídila podle zjednodušené verze Hagady, kterou vytvořil můj strýc. Tento rok se Seder konal 12. dubna, tedy první den Pesachu.

Náš sederový stůl

Na našem sederovém stole byly tento rok tyto potraviny:

• Nekvašený chléb (Mazzes) jako vzpomínka na chvat při odchodu z Egypta. Macesy vždy pečeme domácí.
• Hořké bylinky (Maror a Charaset), tento rok v podobě medvědího česneku a čekanky. Hořké bylinky představují vzpomínku na hořké časy v Egyptě.
• Ředkev (Karpas), jako vzpomínka na tvrdou práci na poli.
• Slaná voda jako symbol vyplakaných slz.
• Pyré z datlí, fíků a jablek (Charoseth), jako vzpomínka na otrockou práci s hlínou a cihlami.

Kromě těchto surovin také víno a velikonoční beránek. Na rozdíl od židovské tradice, podle které se od dob zničení chrámu jedná u beránka pouze o kost s malým množstvím masa, připravujeme doma pořádný kus beránka. Beránek není standardní součást Sederu, ale my to máme jako součást naší rodinné tradice. Na stole se také nachází připravený sederový talíř pro proroka Eliáše. Na něm se nachází – Charaset, Beitzah, Charoseth, Maror, Seroa a Karpas.

Průběh naší sederové večeře

Večer jsme zahájili ve stoje pozdravem a recitací žalmu 150, při kterém jsme chválili Hospodina hudbou a zpěvem. Poté, co jsme usedli ke stolu, se slavnostně zapálily sváteční svíčky a otec domu přednesl požehnání za zapálení svátečního světla. První pohár vína byl naplněn a všichni jsme si připili na svobodu a vysvobození z Egypta. Každý si vzal pohár do pravé ruky a společně jsme požehnali víno. Následovalo mytí rukou, kdy otec domu za pomoci přítomných symbolicky umyl ruce, což bylo spojeno s modlitbou za vnitřní čistotu. Poté jsme všichni namočili kousek zelené bylinky do slané vody a pronesli požehnání připomínající hořkost otroctví a slzy.

Otec domu nám pak ukázal maces a připomněl, že je to „chléb slz“, který jedli naši otcové v zemi egyptské. Druhý pohár vína byl naplněn, ale ještě jsme ho nevypili, protože přišel čas na tradiční otázky, které pokládal nejmladší u stolu. Ptali jsme se, proč se tato noc liší od všech ostatních, proč jíme nekvašený chléb a hořké byliny a proč právě tuto noc slavíme Pesach.

Po otázkách následovalo vyprávění příběhu o odchodu z Egypta. Nečetli jsme celý text doslova, ale shrnuli jsme hlavní události: Mojžíš vedl Izraelity z otroctví, Hospodin rozestoupil vody moře, aby mohli projít a Egypťané byli pohlceni vlnami. Vyprávění připomnělo nejen historický odchod, ale i důležitost vděčnosti za svobodu a ochranu. Následovalo další naplnění pohárů vínem. Před vypitím třetího poháru jsme společně zpívali a děkovali Hospodinu za všechno, co pro náš lid vykonal. Během zpěvu žalmu 95 se atmosféra u stolu ještě víc prohloubila – zpívali jsme v radosti i pokoře, v duchu vděčnosti. Po zpěvu byl vypit třetí pohár vína. Poté jsme lámali macesy, které jsme jedli nejprve samotné, potom s hořkými bylinami a datlovou kaší, abychom propojili vzpomínku na otroctví i naději na svobodu. Každý si vzal kousek chleba s hořkými bylinami a společně jsme je jedli. Pak přišel okamžik, kdy jsme přinesli na stůl pečeného velikonočního beránka.

Ke konci večera jsme vzpomínali na důležitost vyprávění tohoto příběhu každou generací, protože svoboda není samozřejmostí. I když člověk žije v jiných podmínkách než naši předkové, paměť a vědomí minulosti dávají životu pevný základ. Nakonec jsme vypili čtvrtý pohár vína a večer zakončili tradičním přáním.

Analytická rovina - sederová večeře v České republice

Tato zkušenost ukazuje, že i v rámci českého prostředí je průběh sederové večeře formován kombinací rodinných, kulturních a náboženských faktorů. V první řadě se zde projevuje vliv multi-náboženského zázemí, které vede k určité synkretické podobě rituálu. Základní prvky Pesachu (macesy, maror, čtyři poháry vína, čtení z Hagady) byly zachovány, do slavení vstoupily i křesťanské prvky (například velikonoční beránek místo symbolické kosti).

Použití medvědího česneku a čekanky jako hořkých bylin dokládá, že české domácnosti mohou při sederové večeři nahrazovat tradiční ingredience místními alternativami. Celkově tato zkušenost ilustruje, že podoba sederové večeře v českém kontextu je výsledkem adaptace tradice na specifické kulturní, geografické a rodinné podmínky. Tradiční struktura je zachována, ale jednotlivé prvky jsou upravovány tak, aby odpovídaly možnostem a hodnotám dané rodiny. Tento případ tak potvrzuje, že globální židovská identita se v českém prostředí prolíná s lokálními tradicemi a otevírá prostor pro různé interpretace.

Výzkumy ukazují, že podobu a průběh sederové večeře výrazně ovlivňuje nejen geografická poloha, ale také kulturní kontext a míra propojení s většinovou společností. Podle Gruber ¹⁸⁾ se v diasporálních komunitách často objevuje tendence začleňovat do rituálu prvky z okolní kultury, což vede k hybridním formám slavení. To dobře odpovídá českému prostředí, kde je přítomnost velikonočního beránka spíše reflexí křesťanské tradice než přímým pokračováním židovského předpisu.

V druhé praktické části jsme se soustředily na rozdíly v sederové večeři pomocí rozhovorů s židy z Izraele a České republiky. Pomocí našich respondentů jsme se snažily najít odpovědi na naše výzkumné otázky. Našly jsme 3 respondenty z Izraele, kteří nám nastínili atmosféru a prožívání Sederu v jejich zemi. Našemu výzkumu přispěli svými výpověďmi i 4 lidé z České republiky, z nichž jedna respondentka žila nějaký čas i v Izraeli což přináší skvělý náhled do tohoto tématu.

V Izraeli je výběr alternativ téměř nepotřebný, vzhledem k široké dostupnosti certifikovaných potravin. V Izraeli, kde židovská komunita tvoří většinu populace, je nabídka pesachových potravin velmi široká. Supermarkety, malé obchody i specializované košer prodejny začínají několik týdnů před svátkem Pesach nabízet rozsáhlý sortiment certifikovaných výrobků. Výběr zahrnuje nejen základní potraviny jako macesy a víno, ale i běžné produkty přizpůsobené svátečním požadavkům, například pesachové mouky, dezerty, nebo hotová jídla. Ceny jsou díky vysoké poptávce a konkurenci poměrně přístupné a nákup košer na Pesach není v Izraeli zásadní finanční zátěží.

Alternativy v ingrediencích v České republice jsou spíše výjimečná a častěji se klade důraz na zachování původních pokrmů. Pokud něco dostupné není, je snaha pokrmy připravit z nejbližších dostupných surovin, ale tak, aby jejich symbolický význam zůstal zachován. Dostupnost potravin je, ale přesto omezená. V České republice se dají košer potraviny zakoupit především v židovské obci či specializovaných židovských obchodech. Je potřeba vynaložit větší úsilí pro zakoupení potravin. S tím je spojena i cena košer potravin v ČR. Nabídka je výrazně omezenější a ceny vyšší. Produkty jako macesy, košer víno nebo pesachové cukrovinky jsou často dováženy ze zahraničí, což se odráží na jejich ceně. Například zatímco v Izraeli lze základní balení macesů pořídit za ekvivalent cca 40–50 Kč, v České republice stejný produkt běžně stojí přes 100 Kč. Také některé specifické potraviny (např. macesová mouka) mohou být v ČR dostupné pouze na objednávku nebo v omezeném množství.

Rozdíl mezi Izraelem a Českou republikou se neprojevuje pouze v šíři sortimentu, ale také v samotné infrastruktuře trhu. V Izraeli je Pesach jedním z nejvýraznějších svátků v roce a jeho přítomnost se odráží v každodenním životě celé společnosti. Obchodní řetězce se na něj připravují dlouho dopředu a široký výběr košer produktů je k dispozici prakticky na každém kroku. Sortiment zahrnuje nejen klasické potraviny, ale i specializované výrobky určené přímo na Pesach, jako jsou macesové mouky, hotové směsi na dezerty nebo „pesachová“ verze běžných jídel. Díky vysoké konkurenci je možné udržet ceny na relativně dostupné úrovni, což zajišťuje, že i domácnosti s nižšími příjmy mohou sváteční předpisy bez větších obtíží dodržovat. V posledních letech navíc vznikají i speciální sekce v online obchodech, které umožňují snadný nákup košer produktů z pohodlí domova, čímž se dostupnost ještě více zvyšuje. Naopak v České republice je infrastruktura trhu s košer potravinami mnohem omezenější. Produkty se soustřeďují především do Prahy a několika málo dalších měst, kde žijí aktivní židovské komunity. V menších regionech je jejich dostupnost minimální a často je nutné spoléhat na objednávky prostřednictvím obcí nebo specializovaných obchodů. To nejen prodlužuje čas potřebný k zajištění potravin, ale také navyšuje jejich cenu kvůli dovozu ze zahraničí. Pro rodiny mimo hlavní centra je proto příprava na Pesach logisticky náročnější a někdy vede k větší míře improvizace při zachování symbolického významu pokrmů.

Podle odborné literatury je otázka dostupnosti košer potravin v diaspoře dlouhodobě diskutovaným tématem. Jak upozorňují autoři Cohen a Mendes-Flohr¹⁹⁾, dostupnost košer sortimentu úzce souvisí s velikostí a organizovaností místní židovské komunity, čím menší komunita, tím obtížnější a nákladnější je zajistit pravidelnou nabídku specializovaných produktů. Zdůrazňují, že v menšinových komunitách se často uplatňuje princip adaptace, kdy se původní recepty a tradice přizpůsobují dostupným ingrediencím, aniž by byl porušen jejich symbolický význam.

Rozdíl mezi slavením sederové večeře v Izraeli a v České republice spočívá v tom, kde lidé Pesach slaví.

V Izraeli je běžné slavit seder nejen doma, ale i v restauracích, které mají speciální certifikaci „kosher le-Pesach“ (košer na Pesach). Tyto restaurace musí projít důkladnou přípravou, například kompletním odstraněním veškerého chamecu (kvasících obilnin), použitím speciálního nádobí a přísným dohledem rabínských autorit. Pro mnohé Izraelce je to pohodlnější volba, protože příprava domácnosti na Pesach je velmi náročná, vyžaduje nejen úklid, ale i změnu nádobí, příborů a často i části vybavení kuchyně. Slavení v restauraci umožňuje lidem vyhnout se tomuto procesu a zároveň si užít slavnostní atmosféru bez starostí. Někteří také volí restauraci z praktických důvodů, například pokud mají malý byt, mnoho hostů, nebo chtějí seder strávit jiným způsobem než doma.

V Izraeli během Pesachu existuje velké množství restaurací s certifikátem „kosher le-Pesach“, ať už v Tel Avivu či Jeruzalémě, ale také i v menších městech je běžné, že desítky podniků získávají každoročně pesachový certifikát. Oproti tomu v České republice je nabídka košer restaurací na Pesach velmi omezená. Například v Praze fungují pouze dvě restaurace, které jsou celoročně košer a během Pesachu upravují svůj provoz tak, aby splňoval přísná pesachová pravidla, tedy aby místo bylo kosher na Pesach. Nicméně možnost jít na seder do restaurace je v Česku výjimečná. Většina členů židovské komunity slaví seder v domácím prostředí, často v kruhu rodiny nebo přátel, jak popsali i respondenti.

Josef uvádí: „Sederovou večeři někdy vedu já sám, podle pražské pesachové Hagady. Dříve jsem slavíval s rodinou, případně s pár přáteli, dnes s brněnskou židovskou obcí.“ Respondentka Ilsa zmiňuje, že v izraelských restauracích je pesachová příprava samozřejmostí a že Pesach v restauracích je běžnou součástí života: „Pracovala jsem v Jeruzalémě v restauraci, která byla košer na Pesach. Na svátek se musela kuchyně úplně připravit, vyměnilo se nádobí, příbory, všechno muselo být nové nebo očištěné, pod dohledem rabína.“

Autor Boyarin ²⁰⁾ zdůrazňuje, že v izraelské společnosti fungují velké svátky nejen jako náboženské rituály, ale i jako státní a kulturní fenomény. Naopak v menšinových kontextech, například v Evropě, zůstává Pesach více privátní záležitostí, často realizovanou v domácích či komunitních kruzích. Tento kontrast ukazuje, jak hustota židovské populace přímo formuje podobu a vnímání svátku.

Sederová večeře v restauraci

V restauracích s certifikací kosher le‑Pesach se často nabízí kompletní sederové menu, které zahrnuje jak tradiční symbolické prvky, tak slavnostní hostinu.

Jako předkrm se napříklád podává polévka s macesovými knedlíčky známá jako matzo ball soup nebo klasický gefilte fish. Následují hlavní chody, mezi nimiž se nachází hovězí pečeně typu brisket, roštěnec, pečené kuře, vždy připravené v souladu s přísnými pravidly, tedy bez použití kvasících obilnin.

V moderních podnicích se často objevují i kreativní variace tradičních receptů, například dorty bez mouky, čokoládové dezerty či jiné sladkosti, které respektují pesachová pravidla a zároveň reflektují současné kulinářské trendy.

Izraelská kuchyně navíc přináší vlastní specifika, mezi nimiž je například corn schnitzel, kukuřičný řízek, který představuje oblíbenou vegetariánskou alternativu vhodnou i pro Pesach. V některých sefardských tradicích se pak na závěr podávají typické sladkosti, například mandlové sušenky marunchinos, které jsou běžné jak v rodinách, tak i v restauracích. Samotný seder v restauraci obvykle vede rabín, který provází hosty liturgií, čtením z Hagady, požehnáními a zpěvem. Atmosféra je slavnostní a komunitní, avšak méně intimní než v rodinném prostředí. Účastní se jí často desítky až stovky lidí, což může být atraktivní pro ty, kteří nechtějí nebo nemohou seder pořádat doma.

Cohen a Vital ²¹⁾ uvádějí, že rozmach „kosher tourismu“ a veřejných Sederů je v Izraeli fenoménem posledních desetiletí a odráží jak rostoucí mobilitu obyvatel, tak i komercializaci náboženských rituálů. Tento vývoj je přirozeným důsledkem moderní společnosti, v níž se religiózní praktiky propojují s trhem a gastronomickými službami. Restaurace, které během Pesachu získávají certifikaci kosher le-Pesach, se tak stávají nejen místem pro náboženský obřad, ale také atraktivním produktem turistického a pohostinského průmyslu. Jak Cohen a Vital zdůrazňují, veřejný Seder pořádaný v komerčním prostředí zároveň oslovuje i sekulárnější část izraelské populace, pro kterou může být domácí příprava rituálu příliš náročná.

Sederová večeře v domácím prostředí

Menu v domácím prostředí se často odvíjí od rodinných receptů a místní dostupnosti surovin. Na rozdíl od restaurací, kde bývá menu sjednocené, má domácí seder větší variabilitu a přizpůsobuje se zvyklostem a možnostem rodiny.

Průběh domácí slavnosti bývá rovněž více flexibilní. Některé rodiny čtou Hagadu celou, jiné volí zkrácené verze, aby zapojily i děti nebo méně praktikující členy rodiny. Rituály se tak prolínají s osobními tradicemi, například zpěvem rodinných písní, přidáním lokálních jídel či drobnými odchylkami ve výběru symbolických surovin. Tato pestrost činí domácí seder nejen náboženským, ale i kulturním a rodinným rituálem.

Rozdíl tedy spočívá nejen v dostupnosti košer restaurací, ale i v kulturním zakotvení Pesachu ve veřejném prostoru. V Izraeli je Pesach státním svátkem, který ovlivňuje chod celé společnosti. Supermarkety mění sortiment, restaurace a hotely se připravují na certifikaci a veřejný prostor je svátkem doslova prostoupen. V České republice, kde židovská komunita tvoří menšinu, zůstává slavení sederové večeře především soukromou záležitostí domácností či menších komunitních setkání. Tento kontrast přímo souvisí s výzkumnou otázkou: faktorem, který ovlivňuje podobu a průběh sederové večeře, je nejen geografická poloha a dostupnost surovin, ale také hustota židovské populace a zázemí pro dodržování rituálů. Zatímco v Izraeli je díky velké poptávce a veřejné podpoře možné slavit seder i mimo domov, v České republice je tradice více vázána na domácnost a komunitu.

Význam a symbolika jednotlivých pokrmů na sederovém talíři zůstává v zásadě stejná ve všech židovských komunitách, protože vychází z tradičního výkladu Pesachu, popsaného v Hagadě. Judaismus je konzervativním náboženstvím, takže velké změny ve výkladu významů nejsou tolik přijímany. To se odrazilo i v rozhovorech s našimi respondenty. Jeden respondent se dokonce pozastavil na otázce, kdy jsme se zeptaly, zda se nějak liší význam a symbolika pokrmů. Nicméně způsob, jakým jsou pokrmy prezentovány či používány, se může mírně lišit podle původu komunity a dané tradice rodiny.

V Izraeli je židovská komunita mnohem větší a s tím přichází i míšení různých židovských komunit. Nejčastěji se kombinují sefardské a aškenázské tradice. To se samozřejmě odráží i v podobě Sederu a sederového talíře. V izraelských domácnostech se podoba sederového talíře často liší podle původu rodiny a její tradice. U aškenázských rodin se udržuje klasické složení známé i v diaspoře, sefardské komunity přinášejí vlastní varianty a interpretace jednotlivých symbolů. Například Lea, pocházející z ortodoxní aškenázské rodiny, jejíž manžel má sefardský původ, uvedla: „U nás doma jsme vždy měli na stole jak křen, tak římský salát. Manžel trvá na tom, že maror má být salát, jak to zná z dětství. Já zase křen. Tak dáváme obojí.“ Liliya, zmínila, že jejich sederový talíř vždy obsahuje i datlovou pastu: „Charoset děláme podle receptu mé babičky, z datlí, rozinek a trochu červeného vína. Je to spíš sladké než symbolické. Babička vždy říkala, že má připomínat těžkou práci otroků.“

V České republice, kde převažuje aškenázská tradice, je podoba sederového talíře většinou konzervativnější. Symboly se objevují v klasickém složení a domácnosti se méně uchylují k moderním výkladům nebo změnám. Josef, zdůrazňuje důslednost: „Na sederu se nesmí nic vynechat. Talíř musí mít všechno přesně, jak to je napsáno v Hagadě. Bez toho by to nebyl plnohodnotný seder.“

Studie zabývající se regionálními odlišnostmi sederového talíře upozorňují také na variabilitu méně výrazných prvků, které nejsou vždy v popředí diskuse. Zevit ²²⁾ poukazuje například na skutečnost, že sefardské komunity v oblasti Středomoří častěji přidávají na talíř vejce s citelně silnější symbolikou smutku a cykličnosti života, zatímco v aškenázském prostředí se tento prvek chápe spíše jako doplněk. V některých severoafrických tradicích se pak objevuje i důraz na sladkost charosetu, která má vyvažovat hořkost maroru a symbolicky vyjadřovat naději a budoucí vykoupení. Rozdílný je rovněž způsob uspořádání pokrmů na talíři, zatímco v aškenázských komunitách se drží pevného pořadí uvedeného v Hagadě, sefardské rodiny někdy upravují pořadí podle významu, který jednotlivým symbolům připisují. Tyto odlišnosti ukazují, že i v rámci relativně ustáleného rituálu se projevuje kulturní kontext a historické zkušenosti jednotlivých komunit.

Rozdíly mezi stravovacími návyky během Sederové večeře v Izraeli a České republice jsou patrné zejména v intenzitě prožívání svátku a jeho začlenění do každodenní kultury. V Izraeli je Pesach vnímán jako přirozená součást života – sváteční atmosféra je přítomná všude, školy a úřady jsou zavřené, a lidé se na Pesach aktivně připravují.

Bez ohledu na zemi původu se na sederovém talíři zpravidla vyskytují tyto symbolické pokrmy:

• Pečená kost (Zeroa)- Symbol obětního beránka v chrámu
• Vařené vejce (Bejca) - Symbol smutku po zničení Chrámu
• Hořká zelenina (Maror) - Symbol hořkosti otroctví
• Další zelenina (Karpas) - Symbol jara a obnovy
• Sladká pasta (Charoset) - Symbol malty, kterou otroci používali
• Další hořká bylina (Chazeret) - Druhá porce hořkosti

Tyto položky najdeme jak v Izraeli, tak v České republice, ale s rozdílným provedením. V Izraeli se na talíři často objevují čerstvé bylinky a zelenina díky středomořskému klimatu, které umožňuje široký výběr lokálních produktů. Charoset se zde připravuje převážně z datlí, fíků nebo rozinek a má hutnější konzistenci, která připomíná tradiční pokrmy používané v židovských komunitách Blízkého východu. Hořké byliny mohou být zastoupeny například římským salátem nebo jinými druhy listové zeleniny, které jsou běžně dostupné na izraelských trzích.

Naproti tomu v České republice, kde jsou košer produkty hůře dostupné a kde klima omezuje nabídku čerstvého ovoce a bylin v jarním období, se častěji využívají náhradní suroviny. Charoset se připravuje spíše z jablek, skořice a vína, což odpovídá středoevropské tradici aškenázských komunit. Maror bývá nahrazován křenem, který je v českém prostředí snadno dostupný a svou výraznou chutí vhodně symbolizuje hořkost. Jako karpas se kromě petržele často používají i brambory, které se v českém prostředí staly přirozenou náhradou.

Liší se tedy podmínky, ale myšlenka svátku a symbolika pokrmů zůstává stejná.

Tato práce ukazuje, že podoba a průběh sederové večeře jsou ovlivněny především dvěma klíčovými faktory: dostupností potravin a společenským kontextem. V Izraeli, kde je judaismus většinovým náboženstvím a košer produkty jsou součástí běžného trhu, má Pesach masový a veřejný rozměr. V České republice je tato slavnost spíše soukromou záležitostí jednotlivých rodin a komunit, přičemž nedostatek košer potravin nutí k náhradám či dovozu ze zahraničí.

Rozdíly ve stravovacích návycích tak nevycházejí pouze z náboženské tradice (aškenázské či sefardské), ale i z geografických a kulturních podmínek. Zatímco v Izraeli jsou běžnou součástí sederového stolu čerstvá zelenina, datle a lokální varianty pokrmů, v České republice převažují tradiční aškenázské recepty a symbolické suroviny se často improvizují.

Přestože geografické prostředí a dostupnost potravin ovlivňují praktickou podobu sederové večeře, její symbolika zůstává univerzální. Všude připomíná svobodu, exodus z Egypta a povinnost předat tuto tradici dalším generacím. Volba místa slavení sederu tuto skutečnost ještě více podtrhuje: v Izraeli se Pesach odehrává nejen v domácnostech, ale i v restauracích, synagogách a komunitních centrech, zatímco v České republice se většinou slaví v rodinném kruhu.

Výzkum tedy potvrzuje, že sederová večeře, ačkoli vychází z jedné náboženské tradice, nabývá v různých prostředích odlišných forem. Tyto rozdíly nejsou pouze praktické, ale odrážejí i míru zakotvení judaismu ve společnosti. Podoba sederu je tak jedinečným ukazatelem toho, jak se univerzální náboženská tradice adaptuje na lokální podmínky.  

BOYARIN, Daniel. Judaism: The Genealogy of a Modern Notion. New Brunswick: Rutgers University Press, 2018. ISBN 9780813561157.

CHABAD.ORG. Passover Seder Plate [online]. 2024 [cit. 2025-04-03]. Dostupné z: https://www.chabad.org/holidays/passover/default_cdo/aid/109747/jewish/Passover-Pesach-2025.htm

CÍRKEV BRATRSKÁ. Sederová večeře [online]. 2020 [cit. 2025-04-03]. Dostupné z: https://cb.cz/praha1/portal/wp-content/uploads/2020/04/Sederová-večeře-.pdf

COHEN, Arnold a Paul MENDES-FLOHR. 20th Century Jewish Religious Thought. Philadelphia: The Jewish Publication Society, 2007. ISBN 9780827608364.

COHEN, Erik H. a Arie VITAL. Kosher tourism: Market segmentation, demand and potential. Journal of Heritage Tourism. 2012, roč. 7, č. 2, s. 111–124. ISSN 1743-873X. DOI: 10.1080/1743873X.2011.627372.

GREENBERG, Irving. The Jewish Way: Living the Holidays. New York: Simon & Schuster, 1998. ISBN 9780671873035.

GRUBER, Ruth Ellen. Virtually Jewish: Reinventing Jewish Culture in Europe. Berkeley: University of California Press, 2012. ISBN 9780520234073.

MY JEWISH LEARNING. Vegan Jewish Recipes [online]. 2024 [cit. 2025-04-03]. Dostupné z: https://www.myjewishlearning.com/nosher-category/vegan/

REFORM JUDAISM. I’m a Vegetarian/Vegan. What Adjustments Can I Make to My Seder Plate? [online]. 2024 [cit. 2025-04-03]. Dostupné z: https://reformjudaism.org/learning/answers-jewish-questions/im-vegetarianvegan-what-adjustments-can-i-make-my-seder-plate

RODEN, Claudia. The Book of Jewish Food: An Odyssey from Samarkand and Vilna to the Present Day. London: Penguin Books, 1997. ISBN 9780140262899.

SHOHAM, Hizky. You Can’t Pick Your Family: Celebrating Israeli Familism around the Seder Table. Journal of Family History. 2014, roč. 39, č. 3, s. 239–260. DOI: 10.1177/0363199014532323.

STEINBERG, Paul. Celebrating the Jewish Year. Philadelphia: The Jewish Publication Society, 2009. ISBN 9780827608498.

WOLFSON, Ron a Joel Lurie GRISHAVER. The Passover Seder: Teacher's Guide and Implementation Guide. Los Angeles: Torah Aura Productions, 1998. ISBN 9781879045958.

ZEVIT, Ziony. Seder traditions and their local adaptations: An anthropological view. Journal of Jewish Studies. 2016, roč. 67, č. 2, s. 245–263. ISSN 0022-209X. DOI: 10.18647/3237/JJS.

https://www.canva.com/design/DAGu8atISWk/AscCepun1ytlfgQj4TzS1g/edit?utm_content=DAGu8atISWk&utm_campaign=designshare&utm_medium=link2&utm_source=sharebutton

https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/r/personal/xkohk011_studenti_czu_cz/Documents/P%C5%99%C3%ADlohy/Prezentace%20(1).pptx?d=wa59e7998e8294f73a8bc5c4da8bed9c1&csf=1&web=1&e=3sNkim

Počet shlédnutí: 390