Oficiální název země je Maďarská republika (Magyar Köztársaság). Maďarsko je vnitrozemský stát, který leží ve střední Evropě. Na západě sousedí s Rakouskem a Slovinskem, na jihu s Chorvatskem a Srbskem, na východě s Rumunskem a Ukrajinou a se Slovenskem na severu. Rozloha země je 93 030 km2. Maďarsko je známé pro svou rovinatou zemi, lázněmi, vínem a Balatonem, největším jezerem ve střední Evropě.

Státním zřízením Maďarska je parlamentní republika v čele s nynějším prezidentem Pálem Schmittem. Maďarsko se administrativně dělí na 19 žup a území hlavního města Budapešti, která vznikla spojením Budy s Peští. Dalšími významnými městy jsou Debrecín, Miškolc a Segedín.

Počet obyvatel se pohybuje kolem 10 milionů obyvatel. Kromě Maďarů zde žije početná menšina Němců, Rumunů a Romů. Většina obyvatel vyznává římskokatolické, částečně řeckokatolické náboženství (50 %), dále kalvinismus (16 %), luteránství (3 %) a židovství (1 %). Úředním jazykem je maďarština, která se řadí k jazykům ugrofinské větve.

Maďarsko přistoupilo k Evropské unii v roce 2004, ovšem ještě nepřijalo měnu euro (EUR). Jejich měna se nazývá maďarský forint (HUF). Země je také členem řady mezinárodních organizací, např. Severoatlantská aliance (NATO) a Visegradská skupina. ¹⁾

Cílem tohoto příspěvku je přiblížit německou menšinu žijící na území Maďarska jednak z hlediska početnosti a také z hlediska vnímání vlastní etnicity. Německé obyvatelstvo žijící v dnešním Maďarsku netvoří souvislé území, a nejedná se ani o sourodou skupinu z náboženského, jazykového nebo historického hlediska. Přes tuto různorodost se v mnoha ohledech německé obyvatelstvo prostřednictvím německých spolků navenek prezentuje jako poměrně jednotné.

Během krátkodobého výzkumu byla snaha postihnout tvorbu německé identity maďarských Němců pokládáním otázek týkajících se vlastností, které by tito menšinoví měli splňovat – aby se mohl někdo označovat jako Němec, musí ovládat jazyk, mít historické povědomí k tomuto národu, být příslušníkem / vyznavačem určitého náboženství (může naopak příslušnost k určitému náboženství vydělovat z národnostní skupiny), mít předky z tohoto národa, udržovat kontakty s „domovskou“ zemí?

Příspěvek by tedy měl dát odpověď na otázku:

• Jakými způsoby a prostředky se vyhraňuje německá menšina vůči maďarské většině.
• Jakým způsobem se německá menšina brání asimilaci (případně proč a v jakých ohledech se asimilaci nebrání).
• Jaký vliv má oficiální status používaného jazyka na jeho rozvoj a používání?

Další otázka se týká odvozování vlastní etnicity:

• Co utváří etnicitu německojazyčného obyvatelstva? (Jazyk, místo pobytu, historická tradice, společný historický původ…)

Příspěvek vychází z prováděného terénního výzkumu v rámci projektu Pestrá Evropa realizovaném na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, který si klade za cíl mapování národnostních menšin v Evropě.

Stěžejní dílo našeho tématu tvoří kniha Die Ungarndeustchen od Karla Manherze. Je dostupná pouze v němčině. Můžeme se v ní dočíst vše o historii, zvycích, tradici, slavnostech, svátcích, kuchyni, švábském dialektu a i o současné situaci maďarských Němců. Je v ní stručně a výstižně popsáno vše, čím se naše práce zabývá.

Především na téma historie příchodu Němců do Maďarska bylo v němčině napsáno bezpočet knih, publikací a článků. Velmi obsáhle je zpracována na internetové stránce ²⁾ věnované dunajským švábům.

Tradicemi, zvyky, kulturními spolky a současnou situací maďarských Němců se také zabývá mnoho diplomových prací, vypracovaných maďarskoněmeckými studenty. Například v diplomové práci Kulturní péče a uchování Identity v Tarianu od Bernadetty Aradvári se můžeme dočíst: „Švábové netvoří jednotné společenství. Žili a žijí rozšířeni po celé zemi ve formě jazykových ostrovů. Jejich uvědomění identity se v průběhu dějin měnilo. Dnes jsou ve stádiu asimilace a jejich identita se šíří už jen slabě. V dnešní době se spíše zajímají o osud a budoucnost Maďarska než o mateřskou zemi. Důležité slovo v celé historii Švábů je společné soužití, proto mají buď zdojenou identitu nebo silněji tíhnou k Maďarsku.“

Tématem identity se také zaobírá článek s názvem Zur Identitätsfrage der Ungarndeutschen- K otázce identity maďarských Němců od Antona Tressela³⁾. Autor se k sebeuvědomění dnešních Němců v Maďarsku vyjadřuje takto: „Zde už nejsou žádní praví Maďaři a ani žádní praví Němci, nýbrž Maďraoněmci. Musíme pracovat na posílení této identity. Národnostní péče stála a stojí stále ještě v popředí. Zpívat, tančit a bavit se umíme dobře, ale jazykový úpadek bohužel stále neumíme zastavit. K dosažení tohoto cíle musí být přibrána inteligenční vrstva, která pozvedne spisovnou němčinu na vysokou úroveň. To nás učiní ctít německomaďarskou identitu a pečovat o historické dědictví.“

O Němcích na území dnešního Maďarska i celého historického území Uher máme zprávy už od samých počátků maďarské (uherské) státnosti. Mezi lety 997 – 1038 vládl uherskému knížectví Štěpán I., který byl později prohlášen za svatého. Roku 1000 byl korunován uherským králem, mluví se tedy o něm jako o zakladateli uherského státu.

Manželkou Štěpána I. se v roce 995 stala Gisela Bavorská a v jejím doprovodu přicházeli z Bavorska na území dnešního Maďarska rytíři, duchovní, mniši, zemědělci a řemeslníci. Štěpán I. si byl vědom důležitosti rozmanitosti obyvatelstva ve své říši a z jeho úst pochází výrok: „Slabá a pomíjivá je říše, ve které se mluví jen jednou řečí a jednotvárné právo platí.“

Další zmínky o usidlování německého obyvatelstva pochází ze 13. století, kdy za vlády Ondřeje II. byl pozván do uherského království Řád německých rytířů, kteří měli pomáhat proti Kumánům (západní větev Polovců, národa altajského původu) . Němečtí rytíři se pak na oplátku mohli usadit v městech v Sedmihradsku (dnes součást Rumunska; zároveň se dnes neřadí po bok maďarských Němců).

Tyto události měly za následek, že převážná část měšťanů byla německého původu a zároveň se tito němečtí měšťané zasloužili o rychlý rozvoj měst. Roku 1405 byla vydána první německy psaná kniha zákonů města Budína (západní část Budapešti).

Dalším důležitým mezníkem je turecká nadvláda na území Uherského království. Na jejím konci totiž počet německého obyvatelstva narůstal, díky habsburské politice na znovuosídlení Uher. Němečtí osadníci přicházeli z tzv. švábského území (odtud jejich pojmenováni Švábové; dnešní spolková republika Bádensko-Würrtembersko). Jejich cílové destinace se nacházeli na jihozápadu Maďarska, dále Banátu, Haliče, Budína. Pod vládami třech níže zmíněných panovníků můžeme příchod Švábů rozdělit do 3 vln:

1. 1.mezi lety 1711 - 1740 přišlo na 15 000 osadníků z okolí Kolína, Frankfurtu nad Mohanem, Strassburgu. Toto se odehrávalo pod nadvládou Karla VI. Hlavní proud směřuje od roku 1723 – 1726 do oblasti Banátu.
2. 2.1763 - 1773 Marie Terezie posílá cca 48 000 nežádoucích německých občanů (především protestanté a SALPETERER) do exilu do Banátu.
3. 3.1780 - 1790 pod vládou Josefa II. se přesouvá na území Uherska na 45 000 Němců. Tento tzv. Třetí „Švábský přesun“ byl nejsilnější mezi lety 1782 – 1787, kdy se přesouvají do Banátu, Bačky (dnešní Srbsko) a Haliče (dnes na pomezí Polska a Ukrajiny ).

Němci – Švábové tedy pobývají na území Maďarska po několik generací. Pozvedli zemědělství a průmysl v zemi, která byla zničená po turecké okupaci. Naprostá většina příchozích Němců patřila mezi sedláky, kteří se měli postarat o znovuosídlení a měli znovu začít obdělávat zpustošenou zemědělskou půdu. Mezi další profese patřili řemeslníci a obchodníci.

Ve vesnicích měli Němci majoritní postavení, Maďaři byli v menšině, což se změnilo až maďarizací od poloviny 19. století.

S příchodem Němců se začala rychleji rozvíjet i města, kde se zvyšovala životní úroveň

historické znázornění lodi ⁴⁾

Model Švábské lodi(foceno v Bácsbokodu)

Velký švábský přesun, namalováno Stefanem Jägerem ⁵⁾

Představa zdolávání dlouhé cesty z dnešního jihozápadního Německa až do Maďarska se může jevit jako velmi náročná, avšak díky Dunaji byla značně usnadněna. Téměř každá rodina, která se stěhovala, se na lodi po Dunaji plavila celou cestu.

Proto se první osadníci usazovali ve zpustošených městech či vesnicích ležících na Dunaji. Při příjezdu disponovali listinou, která je na základě panovníkova rozhodnutí opravňovala k obsazení prázdného domu v lokalitě, kam se stěhovali.Osadníci, kteří se stěhovali, avšak ne na základě povolení či příkazu panovníka, si při příjezdu do míst, kde se chtěli usadit, stavěli svoje úplně první obydlí ze dřeva lodí, na kterých tam dopluli.

Další lákadlo, díky kterému opouštěli své domovy a vydávali se za štěstím, bylo osvobození od placení daní (po většinou na dobu 5-ti let) a dále nárok na zemědělskou půdu.

Situace v 18. století nebyla úplně ideální a území dnešního Maďarska nebylo jedinou cílovou destinací. Mnoho osadníků padlo za oběti nezvyklému klimatu a nákazám (malárie, mor). Ti, kteří neonemocněli, zůstali nebo pokračovali dále po Dunaji do oblasti Dobrudže, část také na území Ukrajiny (zde jsou potomci Švábů mylně nazýváni Maďary na rozdíl od jiných německých osadníků, ačkoliv se ví, že jimi doopravdy nejsou) a další se usazují v Zakavkavzsku na březích řeky Volhy.

Na konci 18. století žilo v Uherském království už okolo 1,1 milionu německy mluvícího obyvatelstva. Takto vysoký počet měl za následek rozkvět německé kultury, vydávání německých literárních děl, novin i časopisů. V Pešti se dokonce 9. února 1812 otevřelo německé divadlo. Roku 1840 na území Uherska (bez Sedmihradska) žilo celkem 9,94 milionu obyvatel, z nichž Němci tvořili 10,25 %, v oblasti Sedmihradska tvořili 13,11 % z celkového počtu 1,7 milionu obyvatel.

V roce 1848 přichází zlom v souvislosti s revolucí šířící se celou Evropou, a tedy i Rakouskem a Uhrami. V Budapešti vypuklo povstání 15. března. V boji za nezávislost na Habsburcích (1848 – 1849) jsou maďarští Němci na straně Maďarů.

Roku 1867 přichází rakousko-uherské vyrovnání – Uhersko se stává nezávislým, až na panovníka a otázky zahraniční a obranné politiky a také na financování. Rok na to začíná platit tzv. „národnostní zákon“, kterým Maďaři slibují zavedení vyučování v mateřském jazyce ve školách a také založení kateder národních jazyků na univerzitách. Této možnosti se ale příliš nevyužívalo.

V této době se již také Němci, kteří přišli ve středověku, začínají asimilovat. Nechávají si svá jména dobrovolně pomaďarštit a k tomu samozřejmě přibírají uherské občanství. Němčina je pomalu nahrazována maďarštinou. Tento postup dělají ve vší prozřetelnosti k zachování svých ekonomických aktivit.

Maďarizaci v praxi nám také mohou ukázat samotná data, kdy v roce 1880 bylo na území Uher 867 škol s výukou němčiny.

Zdroj: Statistische Karte von Ungarn. Auf Grund der Volkszählungsdaten vom Jahre1880/1 entworfen und gezeichnet von Ign Hátsek im k. ung. statist. Landesbureau. Gotha: Justus Perthes, 1882.

Počet německých škol se snížil na 383 škol v roce 1900. Roku 1907 se tato situace ještě zhoršuje díky zákonu „Lex Apponyi“, na jehož základě musí učitelé národnostních škol naučit své žáky dorozumět se v maďarštině ústně i písemně, a to do 4 let od přijetí tohoto zákona. Tato událost začala německé národnostní podvědomí žáků snižovat.

Rozšíření Němců v zemích Uherského království v roce 1890 ⁶⁾

Rozmístění národností v Rakousku-Uhersku v roce 1911 ⁷⁾

V roce 1918 žilo na území Uher okolo 2 milionů německy mluvících obyvatel. V roce 1920 při uzavření Trianonského míru přišlo Uhersko o 70 % území, to znamená i o značnou část své populace – cca 10,7 milionu obyvatel. Z německého obyvatelstva na území nově vznikajícího Maďarska zbylo 550 000 lidí. Téhož roku založil Jakob Bleyer Německo-křesťanskou hospodářskou stranu (něm. Deutsch-Christliche Wirtschaftspartei, maď. Német Keresztény Gazdasági Párt) a následujícího roku se po volbách dostává Bleyer spolu s osmi poslanci do parlamentu. Ve volbách roku 1922 se jim ale tento výsledek zopakovat nepodařilo, a do parlamentu se nedostal žádný maďarský Němec. Pod vedením Bleyera vznikl v roce 1924 spolek Der Ungarnländische Deutsche Volksbildungsverein na obranu Němců před maďarizací. Situace při používání německého jazyka na úřadech a ve školách se změnila natolik, že byla němčina potlačena úplně.

Obraz Jakoba Bleyera, autor Schunbach ⁸⁾

Dalším velmi důležitým mezníkem je založení národně socialistické německé organizace pod vedením Franze Basche, Volksbund der Deutschen in Ungarn. Ta se stala nejvlivnější politickou organizací mezi maďarskými Němci a později byla řízena přímo z Německa. Volksbund byl zastoupen v parlamentu do roku 1945.

Během 2.světové války (1941) se odehrálo důležité sčítání lidu.⁹⁾ Sčítání probíhalo na základě přihlášení se k mateřskému jazyku.

Toto sčítání lidu je ještě dnes mezi maďarskými Němci velmi diskutované, protože na základě těchto dat byli Němci vysídleni z Maďarska. Zároveň je to také jeden z důvodů, proč se dnes mnoho starších maďarských Němců bojí přihlásit se k vlastní, pravé identitě.

Vyhnání začalo 19. ledna 1946 z města Budaörs. Na základě západoněmeckých údajů se odhaduje počet vysídlených maďarských Němců na 170 000, podle maďarských údajů dosáhl jejich počet 185 000 – 200 000. Tato čísla zahrnují i maďarské Němce vysídlené na sovětské území.

Ne všichni maďarští Němci byli vyhnáni – někteří uprchli sami a někteří zůstali. Těm bylo zrušeno občanství a byli považováni za osoby bez státní příslušnosti.

1.ledna 1949 proběhlo další sčítání lidu, kde se mezi maďarské Němce přihlásilo 22 455 osob. 24.září vešel v platnost zákon číslo 4248/1949, který oficiálně ukončil vysidlování maďarských Němců z Maďarska, během vysidlování údajně nebyl zabit žádný člověk.

Poválečná léta byla pro Němce krutá, neustále byli zobrazováni jako nepřátelé národa a byli nuceni pracovat za velmi nízký nebo dokonce žádný plat. V roce 1950 jim bylo navráceno občanství, tzn. byli jim vydány průkazy totožnosti, kvůli zjednodušení identifikace.

V roce 1954 mohli maďarští Němci začít vydávat svůj týdeník – Neues Leben (Nový život), ale mnoho maďarských Němců o tomto periodiku vůbec neví. Tento týdeník se po dvou letech přejmenoval na Neue Zeitung (Nové noviny) a tento název zůstává až do dneška.

Roku 1955 mohl vzniknout spolek Kulturverband der Deutschen Werktätigen in Ungarn (Kulturní spolek činných Němců v Maďarsku). Tento spolek se zabýval především tanečními a divadelními výstupy v německých vesnicích. Začala éra tzv. „tančící a zpívající národnosti”. Téhož roku se znovu zavedlo dobrovolné vyučování německého jazyka ve 30 základních školách.

Hodně maďarských Němců opustilo zemi během maďarské revoluce v roce 1956, kdy odcházeli především do západního Německa, Rakouska, Spojených států amerických, Kanady a Austrálie.

Od 60. let se situace menšin, včetně Němců, začínala zlepšovat v rámci programu hospodářské liberalizace . Do čela hnutí se postavil pozdější generální tajemník maďarské komunistické strany János Kádár. Menšinám byla zaručena určitá hospodářská práva i právo na vlastní kulturu. Roku 1955 vznikla organizace nazvaná Asociace maďarských Němců (Verband der Ungarndeutschen). K hlavním cílům patřilo hájení zájmů německého etnika a prosazení výuky německého jazyka v maďarských školách.

V roce 1960 se k maďarským Němcům přihlásilo 50 765 lidí, kteří uvedli němčinu jako mateřský jazyk. K maďarsko-německé národnosti se hlásí 8 640 osob.

Přes pomalé zlepšování situace se prohlubuje asimilace a exodus maďarských Němců do západního Německa – mezi lety 1951 až 1964 odešlo do SRN (BRD) 5 950 lidí, dalších 6 100 osob odchází v období let 1965 – 1979.

Pod taktovkou týdeníku Neue Zeitung se v roce 1980 rozbíhá akce Greift zur Feder (Sáhnout po peru), ve které se projevuje snaha začít nové období maďarsko-německé literatury, která by se měla zaobírat minulostí.

V roce 1980 Asociace maďarských Němců zaznamenává úspěch, protože německý jazyk získal statut menšinového jazyka, a tím i právní postavení v maďarském školském systému. Od roku 1982 probíhá v mnoha školách bilingvní výuka. V současné době počet dvojjazyčných škol roste.

Zcela nové období začíná po pádu komunismu, kdy 7. července 1993 začíná platit nový zákon číslo LXXVII o právech národnostních a etnických menšin na území Maďarské republiky, díky němuž mohly vznikat menšinové samosprávy, spolky a organizace.

§ 11

Osoby patřící k menšinám mají právo ctít rodinné tradice menšin, starat se o rodinné vztahy, oslavovat své rodinné slavnosti ve svém mateřském jazyce a domáhat se výkonu, spojeným s církevními ceremoniály ve svém mateřském jazyce

§ 12

Osoby patřící k menšinám mají právo si svobodně zvolit pro sebe i své děti křestní jméno, nechat si zapsat do matriční knihy a do úředních dokumentů své křestní jméno i příjmení podle pravidel svého mateřského jazyka, která jsou uvedena skrze pevně stanovený rámec právních norem. V případě zapsání nelatinským pravopisem je ze zákona současně užit fonetický zápis s latinskými písmeny. Na přání může být dvojjazyčně vyhotoven zápis v matriční knize, taktéž vystavení zvláštních osobních dokumentů, dle stanovení odstavce 1.

§ 13

Osoby patřící k menšinám mají právo
a) Seznámení se, péči, nárůst a šíření své mateřštiny, historie, kultury a tradice
b) Na účasti výuky a vzdělání ve své mateřské řeči
c) Na ochraně menšinových údajů související s osobními daty, dle stanovení ve zvláštním zákoně

§ 14

Osoby patřící k menšinám mají právo udržovat vztahy, jak se státními a společními institucemi rodné a současné země, tak i s menšinami žijících v jiných zemích. ¹⁰⁾

Po přijetí zákona byly v mnoha vesnicích a městech založeny první spolky. Dále vzniklo bezpočet tanečních, hudebních, pěveckých a hereckých skupin. Podle posledních údajů zjištěných při sčítání lidu v roce 2001 je německá minorita druhá nejpočetnější po Romech. K německé národnosti se hlásí 62 230 lidí, k německé kulturní příslušnosti 88 420 osob a k jazykové skupině 33 790 osob.¹¹⁾

donauschwaebische-bevoelkerungszahlen.doc ¹²⁾

Seznam organizací maďarských Němců v Maďarsku a Německu - http://www.ungarndeutsche.de/de/cms/uploads/Organisationen_d.doc

Švábové připlouvali na lodích po řece Dunaj, podél kterého se usazovali ve zničených městech a vesnicích. V současné době je nalezneme převážně v těchto oblastech a severně od jezera Balaton. Největší podíl obyvatel německé národnosti je na hranicích žup Komárom-Esztergom a Pest, ve střední části župy Veszprém, na hranicích žup Baranya, Bács-Kiskun a Tolna.

V jednotlivých župách zmíníme některá města s relativně vysokým podílem obyvatelstva s německým mateřským jazykem (podíl obyvatel s německým mateřským jazykem ze sčítání lidu v roce 2001 větší než 25 %, 10 – 25%).

Na hranicích žup Komárom-Esztergom a Pest patří k významným městům

• Csolnok (Tscholnok) – zde žije 60 % obyvatel německého původu, což je 3 700 osob.
• Tarján (Tarian) – žije přibližně 2 700 obyvatel, z nichž má 80 % německý původ
• Dorog (Daurog)
• Pilisvörösvár (Werischwar) – děti mohou navštěvovat německé gymnázium Fridricha Schillera
• Tatabánya (Totiser Kolonie) – v tomto městě se scházejí dvakrát do měsíce předsedové místního zastoupení menšinových samospráv.

V župách Baranya, Bács-Kiskun a Tolna jsou maďarsko-německá města, kde se podíl obyvatel s německou státní příslušností pohybuje mezi 10 – 25 % a nad 25 % podle sčítání lidu v roce 2001:

• Nemesnádudvar (Nadwar) – město, kde je podíl obyvatel s německým mateřským jazykem větší než 25 % dle sčítání lidu v roce 2001
• Baja (Baje) – nalezneme zde organizaci Magyarországi Németek Általános Művelődési Központja MNAMK, což je všeobecné kulturní centrum Němců v Maďarsku. MNAMK je považována za mezinárodně uznávanou organizaci německé výuky pro německou menšinu v Maďarsku. (www.mnamk.hu)
• Pécs (Fünfkirchen) - byl vybrán společně s městy Essen a Istanbul jako evropské město kultury roku 2010. V 19. století zde žili v míru tři menšiny – Němci, Chorvati a Srbové. Dnes je doplňují Rumuni.

V této oblasti se vyskytuje nejvíce měst s větším než 25% podílu obyvatel s německým mateřským jazykem, např. Somberek (Schomberg), Palotabozsok (Boschok), Feked, Ófalu (Ohfala), Mecseknádasd (Nadasch) atd.

V župě Veszprém není tak silné zastoupení Němců jako v dříve zmiňovaných župách. Najdeme zde města Herend a Veszprém, kde zastoupení obyvatel s německým mateřským jazykem činí mezi 1 – 10 % dle sčítání lidu v roce 2001. V městě Veszprém nalezneme univerzitu. K hlavním výzkumným oblastem univerzity bychom mohli zařadit němčinu jako menšinový jazyk, historii jazyka, dvojjazyčné vzdělávání, německou literaturu 19. a 20. století a další předměty související s německým jazykem nebo kulturou. http://www.donauschwaben.net/images/geschichte/Siedlungsgebiete_l.jpg

Od roku 1989 vzniká celá řada organizací na místní, regionální a národní úrovni. Všechny organizace a vzdělávací instituce se snaží prosadit sebeuvědomění, zachování jazyka a jeho rozšíření. Chtějí dostat do povědomí německou historii, intelektuální dědictví, způsoby a zvyky. Podporují německou výuku v maďarském školském systému a různé výměny s Německem ve formě partnerství a programů. Mezi nejvýznamnější organizace patří Landesselbstverwaltung der Ungardeutschen LDU (Zemská samospráva maďarských Němců), Deutscher Kulturverein Budapest (Německá kulturní Budapešť), Gemeinschaft Junger Ungarddeutscher GJU (Německé společenství mladých Maďarů), der Kulturverein Nikolaus Lenau ve městě Pécs (Kulturní spolek Nikolase Lenaua), Sdružení maďarsko-německých autorů a umělců VULDAK a další organizace sdružující maďarsko-německé autory a umělce, zemědělce, podnikatele a další. Němci v Maďarsku vydávají německé noviny Neue Zeitung.

Na zakládání nových spolků mělo vliv i přijetí zákona o právech národnostních a etnických menšin na území Maďarské republiky v roce 1993. Hlavním úkolem těchto spolků byl a je, aby se zachovala německá kultura a jazyk. Hudební a pěvecké skupiny šíří německé lidové písně a dechovou hudbu. Členy jsou jak dospělí, tak i dospívající a děti, vystupují v tradičních krojích, které si ve většině vesnic a městech nechali ušít podle dochovaných záznamů. Díky tomu se jejich vystoupení a různé slavnosti hemží mnoha barvami, odlišnými střihy a rozdílnou bohatostí krojů. Účastní se mnoha vystoupení, slavností a festivalů, které se konají nejenom v Maďarsku, ale i v zahraničí. Všechny tyto akce se konají v maďarštině i němčině.

Spolek a dům Nikolause Lenaua v Pésci

Jako první byl v roce 1985 založen nezávislý německý kulturní spolek Nikolause Lenaua (der Kulturverein Nikolaus Lenau) ve městě Pécs. Oficiálně zapsán byl až v roce 1989. Dům Lenau byl postaven mezi lety 1987 - 1989 za finanční podpory Spolkové republiky Německo. Kulturní asociace se zabývala všemi oblastmi – ekonomikou, vědou, školstvím, kulturou. Snažila se obnovit spojení s Německem a s vyhnanými maďarskými Němci. Klub pravidelně pořádá čtení poezie, vystavuje díla německých a rakouských autorů, rozvíjí mateřské školy. V mateřských školách pracují učitelé z německé menšiny. Klub podporuje návštěvy německého divadla, pořádá jazykové kurzy pro mladé i tradiční lidové akce, např. Mezinárodní festival svatodušních svátků (Letnic) a další různé maďarsko-německé akce. 11)

Eötvöse Lorand University v Budapešti

Na univerzitě existuje skupina odborníků a učitelů z různých částí země, která řeší aktuální problémy a úkoly vzdělávání v Maďarsku. Odborníci ze střediska se podílejí na přípravě učebních osnov, školení učitelů a hodnocení vzdělávacích programů. Zajímají se o minulost a současnost německé menšiny, jazyk a folklor rodilých Němců. Prakticky také připravují odborníky v institucích např. ve školách, médiích, místní samosprávě. Pravidelně zveřejňují nové poznatky v rámci etnografie Němců a Maďarů.

Univerzita Veszprém

Město Veszprém najdeme západně od Budapešti u jezera Balaton. K hlavním výzkumným oblastem univerzity bychom mohli zařadit němčinu jako menšinový jazyk, historii jazyka, dvojjazyčné vzdělávání, německou literaturu 19. a 20. století a další předměty související s německým jazykem nebo kulturou.

Zemská samospráva maďarských Němců

Landesselbstverwaltung der Ungarndeutschen (LDU) je politická a kulturní reprezentační jednotka Němců v Maďarsku. Organizace vznikla na základě zákona o menšinách LXVI./1993. Jejich cílem je zachování a udržení řeči, historických tradic, ducha kultury a identity. Hlavním spojujícím a rozvíjejícím prvkem je zde mateřská řeč. K tomu má pomoci udržení výuky německého jazyka v maďarských školách a také partnerství a společné programy s Německem.

http://www.ldu.hu/de/

Německé společenství mladých Maďarů

Gemeinschaft Junger Ungarndeutscher GJU je mládežnickou organizací, která se zabývá maďarsko-německou kulturou a jazykem. Prostřednictvím své činnosti podporuje také sjednocení Evropy a evropský integrační proces. 12)

http://gju.hu/

Dům maďarských Němců

Haus der Ungarndeutschen se nachází v prestižní diplomatické čtvrti v Budapešti. Byl koupen v roce 1996 za 50 milionů forintů, náklady na jeho rekonstrukci stály přibližně 300 milionů forintů a byl podporován z fondů německého ministerstva vnitra. V domě maďarských Němců fungují další organizace jako LDU a redakce německého týdeníku Neue Zeitung. V domě se konají různé kulturní akce, čtení poezie, výstavy, koncerty, vědecké diskuze apod. 13)

http://hdu.hu/de/

Německo a Maďarsko vzájemně spolupracují v oblasti kultury a vzdělávání. Goethe Institut (GI), Německé akademické výměnné služby (DAAD), Nadace Alexandra von Humboldta, Institut pro zahraniční vztahy (IFA) a řada dalších institucí jsou zapojené do spolupráce. Kladou důraz na podporu německého jazyka, podporu akademické a školské výměny a kulturní akce. Německý jazyk hraje důležitou roli v sociální, ekonomické a vzdělávací oblasti.

V sociální, ekonomické a vzdělávací oblasti hraje německý jazyk důležitou roli. Kulturweit, Der Freiwilligendienst des Auswärtigen Amts (Kulturweit, Dobrovolná služba Federálního ministerstva zahraničí) spolupracuje s 42 maďarskými školami, které jsou zapojené do programu Školy: partneři budoucnosti (Schulen: Partner der Zukunft) (PASCH). V rámci programu vyučují dobrovolníci v partnerských školách. Nejenže se podílejí na výuce německého jazyka, ale také pořádají různé kulturní akce.14) www.kulturweit.de

Němčina se vyučuje na maďarských školách pouze jako cizí jazyk, ale děti si mohou zvolit rozšířenou výuku německého jazyka. Německé vyučování probíhá v národních školkách a školách. Mateřská škola je povinná minimálně jeden rok. Malé děti se učí německé a maďarské písničky a říkadla. Od šesti let navštěvují základní školu. Sprachdiplom (jazykový certifikát) mohou Němci skládat v Bildungszentru v Baje. Ve školách automobilky Audi v Gyoru a Mercedes Benz v Kecskemétu mají maďarští Němci možnost složit německou maturitu. Společnosti Audi a Mercedes Benz získavají z těchto středních škol kvalifikovanou pracovní sílu. Škola Mercedes-Benz vznikla v roce 2009 jako součást výstavby závodu skupiny Daimler v Maďarsku.

Ve školním roce 2010/2011 je zapsáno ke studiu asi 50 studentů. Škola společnosti Audi vznikla v roce 2010, navštěvuje ji přibližně 60 studentů. Škola je rozdělena na maďarskou a německou část, které jsou propojeny. 15)16)

Na úrovni obcí či okresů jsou Němci organizováni v tzv. Deutsche Minderheitselbsverwaltung (Německá menšinová samospráva), které se snaží udržet naživu německé / švábské povědomí. Do těchto organizací jsou vždy zvoleni lidé, kteří se hlásí ke švábskému původu a jsou voleni lidmi, kteří se před těmito volbami ke švábskému původu přihlásili. Švábsko ve středověku zahrnovalo oblast dnešního Bádenska-Württemberska, západní část Bavorska, Lichtenštejnsko (Vorarlbersko), německé Švýcarsko a Alsasko (součást Francie).

Volby se konají jednou za 4 roky. První volby do německých menšinových samospráv se konaly v prosinci 1994, zvolilo se 165 německých menšinových vlád. Samosprávy prosazují zájmy maďarsko-německých voličů, jazyka a péče o tradici, průmysl a partnerství s městy, literaturu, podporují kulturní skupiny a organizace. V roce 2001 se zvolilo 424 německých menšinových samospráv. V roce 2001 se přihlásilo k německé národnosti 62 105 osob a 88 209 lidí sdílí blízkost s kulturními hodnotami a tradicemi německé národnosti. Podle neoficiálních údajů a odhadů žije v Maďarsku mezi 200 000 – 250 000 maďarských Němců. K německé národnosti se nehlásí především starší lidé, kteří se bojí zneužití údajů jako po sčítání v roce 1941.

V němčině Donauschwaben znamená Dunajští Švábi, v maďarštině Dunai svábok nebo Dunamenti németek se dá přeložit jako dunajští Němci, dunajští němí. „Dunajští Švábi“ je souhrnný termín pro Němce, kteří žili v bývalém Uherském království, zejména v povodí řeky Dunaje. Nelze mluvit o jednotném lidu kvůli odlišnému rozvoji území. Mezi „Dunajské Šváby“ patří Němci z Maďarska, Satu Mare Swabians, Banat Swabians a Němci ve Vojvodině a chorvatší Slované (zejména region Osijek).

Kultura „Dunajských Švábů“ mísí jihoněmecké regionální zvyky s balkánskými a ve většině případů i maďarské zvyky. Jedním z příkladů může být příprava pokrmů a to používání papriky, dokonce se maďarským Němcům říká Paprikadeutsche. Architektura je sama o sobě velmi specifická, nemůžeme ji přirovnat ani k jižní německé, ani k balkánské architektuře. Domy, často z hliněných cihel, jsou všudypřítomné převážně v regionu Banát v Rumunsku.

Švábština je formálním jazykem. Ve skutečnosti obsahuje švábština prvky mnoha dialektů původních německých osadníků, zejména švábského, franckého, bavorského, alsaského, alemannického dialektu a rakousko-německé administrativy a vojenského slangu. Převzatá slova z maďarštiny se vyskytují převážně v kuchyni a zemědělství, ale také v odívání, politice, veřejných místech a sportu. Jazyk ovlivnila srbská, chorvatská, ruská, rumunská, anglická, jihoslovanská a turecká převzatá slova. Množné číslo převzatých slov je ve většině případů tvořeno švábským způsobem. Spojky a příslovce z příslušného kontaktního jazyku mohou být začleněny velmi dobře. „Dunajští Švábi“ používají mnoho německých slov, které mohou znít archaicky. Pro standardního mluvčího němčiny zní švábština jako mix jihozápadních německých dialektů z počátku 18. století. Vzhledem k relativní izolaci a různé blízkosti německých mluvčí rozlišíme obyvatele okolních vesnic, např. varianta slova marmeláda je slovo Schleckle. Generace narozená v 50. letech a později mnohdy aktivní znalostí jazyka již vůbec nevládne, či rozumí pouze pasivně. Mladší generace si většinou jazyk osvojí až jako cizí během studia, proto je pro ně znalost původních dialektů téměř vyloučená.Co se týče výuky jazyka, v současnosti neexistuje v Maďarsku žádná jednojazyčná německá škola. V klasických školách je jazyková dotace rozšířena pouze na tři hodiny němčiny týdně, nebo existuje také menšinová výuka (podle zavázání se Maďarska k Evropské chartě regionálních a menšinových jazyků), po které je co se týče Němčiny velký zájem. Stát financuje menšinovou výuku různou měrou a převládá zde jazyková výuka minimálně čtyři hodiny němčiny týdně a pro maďarské Němce je to týdně hodin pět.

Příjmení je v Maďarsku na prvním místě, např. Ducz Andras. V jedné vesnici se objevuje poměrně málo rodinných jmen, protože vesničané pocházejí z několika rodin. Stejné rodinné jméno se neobjevuje ve více než páru vesnic. Z toho vyplývá, že je zde celkem mnoho rodinných jmen. Původ jmen by se dal odvodit z jižního Německa, od asimilovaných Maďarů a příležitostně z Balkánu a z Itálie. „Dunajští Švábi“ nemají prostřední jména, často zdvojují příjmení pro odlišení. Rozmanitost jmen je malá, poněvadž děti jsou pojmenované po prarodičích a kmotrech. Populární ženská jména jsou Anna, Barbara, Christina, Katharina, Magdalena, Maria, Sophia, Theresia a kombinace těchto jmen. K populárním mužským jménům patří Adam, Christian, Friedrich, Georg, Gottried, Heinrich, Jakob, Johann, Konrad, Ludwig, Mathias, Nikolaus, Peter, Phillip (nebo Filipp) a Stefan (nebo Stephan). Vznikali i různé modifikátory či přezdívky. Modifikátory často souvisely s velikostí, např. „Kleinjohann“ „malý Johann“, nebo s povoláním nebo s místem (často jméno ulice).

V roce 1950 navrhl Hans Diplich erb. Tento erb byl přijat mnohými kulturními organizacemi „Dunajských Švábů“. Znak tvoří:

• černá orlice představující ochranu rakouského císaře,
• modrá stuha představující řeku Dunaj,
• půlměsíc, který vyjadřuje slábnoucí islámský vliv prostřednictvím stažení osmanských Turků,
• Slunce jako prince Evžena Savojského a světlo, které vyjadřuje křesťanství,
• tvrz, která představuje opevněné město Temešvár.

Německé obyvatelstvo v Maďarsku mělo bohatý kroj. Od roku 1945 docházelo k postupné asimilaci, a proto se jejich kroje začaly podobat maďarskému měšťanskému oděvu. Maďarští Němci nechtěli být k rozpoznání na veřejnosti, aby unikli otevřené diskriminaci.

Identita úzce souvisí se zemí, kterou považujeme za svou vlast a s jazykem, který dlouhodobě používáme a přijali jsme ho za svůj vlastní.

Sebeuvědomění Němců v Maďarsku nelze nikterak sumarizovat, protože může být u každého člověka jiné. To, že se někdo hlásí ke svým předkům z Německa či jsou členy německých spolků, ještě neznamená, že s Němci spojují i svou identitu.

První příchozí rodiny do Maďarska se dozajista považovaly pouze za německé. Maďarsko braly jen za zemi, kam se přesunuly za lepším živobytím. Generace za generací, ale pocit čistého němectví vymizel. Potomci spojili svůj život s Maďarskem, které se pro ně stalo rodnou zemí.

Obecně lze tedy říci, že lidé, kteří považují němčinu (švábštinu) za svůj mateřský jazyk a Maďarsko za svou rodnou zemi, se cítí být Maďaroněmci. Cítí se být jak Němci, tak i s Maďary. Jak sami řekli, mají dvojí identitu. Jedná se především o starší generace, které se sice narodily v Maďarsku, ale doma, ve škole a v kostele mluvily německy. Po první světové válce přichází pro tyto obyvatele Maďarska velký zásah do jejich identity. Proběhne maďarizace, kdy musí přestat na veřejnosti i doma mluvit německy a přejmenovat si svá německá jména na maďarská. Tento čin má za následek, že pozdější generace nemluví německy a už vůbec ne švábsky. Ve většině případů se naučili německy až ve škole. Jedná se ale o spisovnou němčinu, která se od švábštiny diametrálně liší.

Tito lidé tedy mluví maďarsky, narodili se v Maďarsku, mají maďarské partnery a přátelé. Cítí se být už pouze Maďary, i když se ke svým německým předkům hrdě hlásí.

V minulosti odlišnost Němců od Maďarů tvořil především jazyk, v menší míře pak kuchyně a určité slavnosti. Jinak se v podstatě nijak nelišili. Oba dva národy vyznávají křesťanství, v naprosté většině katolickou víru, v menší míře pak protestantskou. Také svátky, zvyky, obyčeje a ani dětské pohádky se příliš neliší. V dnešní době evropské integrace dochází k stírání rozdílů mezi zeměmi a kulturami, a tak rozdíl mezi Maďaroněmci a Maďary je dnes téměř neviditelný. U starší generace ho můžeme zpozorovat už jen na švábském dialektu. Mladší Maďaroněmci se plně asimilovali. Rozdíl už tvoří pouze původ.

Snad všichni Maďaroněmci se účastní na začátku února švábského plesu. Koná se v každé vesnici i městě a často na něj zavítají i návštěvníci z německých partnerských měst. Na uvítanou dostanou hosté skleničku alkoholu a větvičku rozmarýny, kterou si dají do klopy. Rozmarýna je symbolem čistoty a soudržnosti. K tomu se také váže pověst, že když dříve děvče z celého srdce milovalo nějakého chlapce, tak mu dalo do klopy větvičku rozmarýny jako symbol své lásky. Bál začíná průvodem účastníků, které tvoří kulturní a umělecké skupiny. Po průvodu se rozezní maďarská hymna a pak maďarskoněmecká. Dále se tančí, slaví a také obdivují krásné ženské kroje. Mezi tím se také podává večeře. V 11 hodin večer začíná dražba rozmarýny, které se účastní kolem stovek lidí. Dražba se může vyšplhat až na 70 000 forintů. V únoru se také konají masopustní průvody.

Další oslavy přicházejí v době Velikonoc a následně pak 1. května, kdy se v každé vesnici staví májka.

V naprosté většině maďarskoněmeckých vesnic a městech se setkáme se slavením Letnic. Oslavy ale probíhají rozdílně. Například v Tarianu se v tomto období koná trh lidových řemesel. Mladí lidé kolem 25 – 28 let se naučí řemesla, která poté chodí předvádět. V průběhu srpna se pořádají Musikfesty, tedy festivaly, na kterých vystupují místní, ale i zahraniční pěvecké, taneční a hudební skupiny. Většinou trvají několik dní.

Každý rok probíhá na konci září vinobraní. Ob jeden rok se koná i s průvodem.

Další slavnost je zabíjačka, která se koná v říjnu. Ženy vše připraví a večer se sejde celé široké příbuzenstvo. Paní domu uvaří masovou polévku, ovar, klobásy a plněné zelí. Při odchodu, každý ještě dostane něco malého, co si odnese domů.

V období adventu se pořádají vánoční trhy, na kterých děti nabízejí výrobky vyrobené ve školce a škole. Dobrovolníci z kulturních spolků nabízejí svařené víno a tradiční vánoční pečivo.

Děti v době Vánoc účinkují v divadelních představeních konaných v kostelech. Je samozřejmostí, že celé představení je v němčině.

Mezi zvyky, které už zanikly, se řadí draní peří, trhání kukuřic a jejich následné loupání. Dále také Elisabeth-Katharinský den, který dnes opět ožívá a slaví se v podobě plesu v listopadu.

Švábská kuchyně v sobě schovává prvky kuchyně maďarské a zároveň i švábské. Mezi hlavní ingredience patří mouka, brambory, zelí a fazole. Z maďarské kuchyně je velmi patrný vliv papriky. Maďarský vliv Šváby obohatil také o rajčata, melouny, dýně, kukuřici. Pokrmy nebyly nijak rafinované, hlavní bylo, aby byly rychle připravené a dodávaly co nejvíce energie, aby lidé vydrželi dlouho pracovat. Jelikož byli Švábové především zemědělci, téměř všechny potraviny si vypěstovali sami. Jen koření a občas i maso si museli kupovat. Typický týdenní jídelníček pak vypadal následovně :

• Pondělí - den nudlí
• Úterý - den zelí
• Středa - den masa
• Čtvrtek - den knedlíků
• Pátek - den fazolí
• Sobota - den brambor
• Neděle - den svátečního jídla

V dobách, kdy se usazovali Švábové v Uhrách, bylo normální, že polévky se jedly už ke snídani. Ta samá polévka pak byla součástí oběda. Nejznámější pokrmy jsou bramborová kaše s knedlíky, fazolová polévka, plněné zelí, fazolový salát, pečené maso s fazolemi a knedlíky nebo bramborem.

Z dřívějších tradičních německých pokrmů se do dnešní kuchyně řadí hlavně fazole, ať už na způsob přílohy, hlavního jídla nebo polévky. Další typickou pochoutkou je plněné zelí, které se podává převážně na slavnostech a festivalech. Stále se také ještě v mnoha rodinách vaří knedlíky. Podávají s masem nebo špekem. Na rozdíl od minulosti, kdy se maso objevilo na talíři jen vzácně a knedlíky se jedli buď samotné, nebo se zelím. Ze sladkého pečiva se můžeme setkat s koblihami a štrúdlem, který se peče jak na sladko tak i na slano. Do současné kuchyně se řadí i pokrmy maďarského původy jako je vepřový nebo bramborový paprikáš, plněná paprika a další.

Na začátku našeho výzkumu jsme neměli téměř žádnou představu o tom, jak bude naše pátrání po maďarských Němcích probíhat. Měli jsme pouze pár domluvených schůzek a několik vybraných vesnic a měst, které jsme hodlali navštívit. Netušili jsme, zda se nám podaří setkat s nějakými Maďaroněmci a zdali budou ochotni nám zodpovědět několik, pro nás důležitých, otázek. Po dobu našeho výzkumu jsme se však nesetkali s jediným odmítnutím, nepřátelstvím a neochotou. Zpočátku byli všichni spíše překvapeni, že se o ně zajímají studenti z České Republiky. Pak nám ale vždy vyšli vstříc a ochotně na vše odpověděli. Obzvlášť starší lidé se sami od sebe rozpovídali a poskytli nám mnoho doplňujících a zajímavých informací.

Na první pohled maďarského Němce od Maďara nepoznáte. Neliší se vzhledem, náboženstvím a dnes už ani jazykem. Německy se s nimi bez problémů domluvíte, ale němčina nebo dokonce švábský dialekt se běžně v rodinách, sídlech organizací a samospráv nepoužívá. Rozdíl tedy můžeme spatřit v hlášení se k německému původu, které pramení z vlastního pocitu sounáležitosti s danou identitou, dále pak členstvím v německých územních samosprávách, různých organizacích a zájmových spolcích či ve slavení uvedených svátků a slavností.

V minulost (jen v poválečné době) a ani dnes nenajdeme vůči maďarským Němcům žádné náznaky rasismu, diskriminace nebo nepřátelství ze strany Maďarů. Můžeme říci, že pokud by se nehlásili ke svému původu, nesnažili se o znovunavázání kontaktů s Německem, vyučování němčiny na školách a šíření kultury, zvyků a tradic, tak by se dozajista plně asimilovali.

Jako snad jedinou rozepři mezi Maďary a Maďaroněmci lze označit spor o původu vinařství v Maďarsku. Podle tvrzení potomků Němců, kteří přišli do Maďarska v 18. století, to byli právě oni, kdo začali pěstovat vinnou révu a díky kterým si dnes můžeme vychutnat například Tokaj či jiná skvělá vína. Proti tomu se Maďaři ostře ohrazují.

Veronika Babják    16 červen v 11:11   

Es freut mich. In der Praxis sieht alles innerlicher aus. :) Ich schlage vor in Baja, an der Hochschule und im Zentrum der Ungarndeutschen, in Nadasch (Mecseknádasd - alte Handwerkerberufe), Pécs, Ausbildungszentrum Valeria Koch, Harta - Schreinertraditionen und Volkstracht zu bewundern, sich umzusehen. Es gibt auch Bücher, die weiterhelfen können: Katherina Wild: Großmutters Küche; Trachtenbuch der Ungarndeutschen - leider nur in Bibliotheken erreichbar. Viel Spaß, gute Aufenthalt, schöne Erfahrungen!

Das Portal der Ungarndeutschen: http://www.ungarndeutsche.de Historie „Dunajských Švábů“ (německy): Kurz zusammengefasste Geschichte der Donauschwaben - http://www.delascolectividades.com.ar/notas/hist_suabos_ale.html

Historie:

Podle archeologických nálezů byla tato oblast osídlena už v šestém století. Mongolové a Tataři zabili mnoho zdejších obyvatel, ale později se situace ještě zhoršila pod nadvládou Osmanů. Po Rakocziho boji za svobodu byl Almasch nejdříve osídlen jižními Slovany spolu s maďarskými a slovenskými nevolníky. Od roku 1740 vlastní obec faru a kostel a od roku 1768 je obec zakreslena v mapě. Na konci 18. století prudce vzrostl počet přistěhovalých obyvatel, kvůli zdejší úrodné půdě. Díky přistěhování Švábů byla obohacena místní kultura, ale také zlepšena produkce zboží. Od roku 1837 se ve městě nachází lékárna a od roku 1855 nemocnice, pošta a škola s osmi třídami. V roce 1871 ztratilo město pozici městysu, ale z důvodů výhodné demografické polohy a kvůli administrativně technickému významu bylo ještě více oceněno. Velký hospodářský rozvoj začal kolem roku 1890. Začalo se pěstovat víno, zřizovaly se velké selské dvorce a byla vystavěna železnice. Trasa Bataszek-Baja-Almasch-Subotica a Kiskunhalas-Almasch-Sombor- Apati otevřela nové hospodářské možnosti. Hospodářský pokrok umožnil také duchovní a intelektuální rozvoj obyvatelstva. Almasch se roku 1908 stal veletržním městem a obdržel právo vyslat zástupce do parlamentu v Budapešti. Obyvatelé si tehdy zvolili za vyslance Lajose Kossutha a Mihályho Vörösmartyho. V mírové smlouvě z Trianonu byly přiřknuty 4/5 této oblasti komitátu Bacs-Bodrog. Zbývající oblast Oberbatschi byla, stejně jako Almasch, do léta roku 1921 obsazena Srby. Po odchodu Srbů byla vláda nově organizována. Sídelní místo se přesunulo z Baji do Somboru, Almasch zůstal krajským sídlem. Od roku 1922 začal opět hospodářský rozvoj. Byly vystavěny ulice, chodníky a kašnya zakládaly se občanské školy a zemědělské učňovské školy. Podle sčítání obyvatel z roku 1930 byl počet obyvatel 13045. Obyvatelé se dělili na 34% Maďarů, 10% Srbochorvatů a 6% Němců. Tehdy byl Almasch hlavním městem Oberbatschky.

Od roku 1944 se hospodářský systém v Maďarsku od základů změnil. Celková mobilizace, odsun Židů, obsazení Sověty, partyzánská činnost na jihu, konfiskace filiálek a majetku odsunutých Němců měla nedozírné následky. Příchozí maďarské rodiny z Csallóközu nemohly ztrátu vyrovnat. 50% obyvatelstva bylo vyměněno. Role správní činnosti byla velmi omezena. 1949 byla připojena kvůli historickému vinařskému kraji část vnější oblasti Kunbaja k vesnici Bacsszolos.

Roku 1962 byla velká část Almanscherského kraje připojena k Baje, také upadl význam města z dopravního a železničního hlediska. Na začátku 60.let začal stát podporovat vývoj zemědělství a hospodářství. Dílny, které byly hlavně dceřiné společnosti velkých firem, zde začaly najímat ženy na práci. Také místní význam sídel šel kupředu. Tento proces byl zpomalen v 70 letech. Nový místní rozvoj pokračoval v 90 letech. Od roku 1983 zde byl zaveden plyn, pitná voda, roku 1991 telefonní centrála, dále zde bylo otevřeno museum, učňovská škola, rozšířeno gymnázium. V dnešní době bohužel klesá zájem o hospodářství, což vede k nezaměstnanosti.

Obyvatelstvo:

Jak je psáno v kronikách, žili od středověku a až do dob turků v Almasch pouze Maďaři. Po roce 1526 sem přesídlili jižní Slované. Počet jižních Slovanů byl tak vysoký, že při sčítání lidu v roce 1720 žili ve vesnici jen oni. Osídlení Němců zvýšil počet obyvatel ve vesnici a díky tomu ve vesnici žili tři národnosti, které jsou známy až do dnes, Maďaři, Němci a Srbochorvaté. Od roku 1946 byla ve vesnici většina Maďarů, protože 4500 německých rodin bylo vysídleno. Místo nich přišli maďarské rodiny. Do roku 1949 můžeme mluvit o populačním růstu obyvatel, ale dnes už ne. Jako jeden z důvodů ubývání obyvatelstva může být špatná hospodářská politika. V roce 2005 byl počet obyvatel 7619, z toho vetšina Maďarů, ale také 17% Němců, 13%Chorvatů a cikánská menšina.

Školství:

Školky – V Almansch jsou od roku 1962 4 mateřské školky se sedmi třídami, osmi pečovatelkami a 7 kojnými

Základní školy- Dnes jsou ve městě dvě základní školy. Od roku 1922 základní škola Vörösmarta Mihályho s osmi třídami, 400 žáky a 39 učiteli. Druhá škola se nachází v ulici Rákózcia a jako zálkadní škola slouží už od roku 1886. V odpoledních hodinách tam probíhá vuka náboženství pro římské katolíky nebo evangelíky. Na nějaký čas byly obě školy sloučeny, ale roku 1993 obecní rada rozhodla o opětovném oddělení obou škol. K povinnostem škol patří výuka německého a chorvatského jazyka.

Gymnásium- Po zániku střední zemědělské školy zde vzniklo s pomocí Mihála Rakonczayho gymnázium. Otevřeno bylo roku 1953 s dvěma třídami a 93 žáky. Roku 1957 dostalo gymnázium jméno Hunyadi János Gymnasium. 1989 bylo gymnázium rozšířeno o další čtyři třídy a později tu byla vystavěna studentská ubytovna. Gymnázium udržuje partnerské styky s hospodářským gymnáziem v Backnangu. Každý rok se konají různé akce, kde se setkávájí studenti obou škol.

Diplomová práce Bernadetty Aradvári (Universita ve Vesprému, katedra německého jazyka a literatury, rok 2002)

Švábové netvoří jednotné společenství. Žili a žijí rozšířeni po celé zemi ve formě jazykových ostrovů. Jejich uvědomění identity se v průběhu dějin měnilo. Dnes jsou ve stádiu asimilacea jejich identita se už jen slabě šíří. V dnešní době se spíše zajímají o osud a budoucnost Maďarska než o mateřskou zemi. Důležité slovo v celé historii Švábů je společné soužití, proto mají buď zdojenou identitu nebo silněji tíhnou k Maďarsku. Starší generace lpí na dvou elemntech jejich identity a ty jsou jazyk a lidová kultura. Označují se jako Švábové. Mladá generace se dělí na dvě části. První mápovědomí a znalosti o německé kultuře a jazyku (Träger ungarndeutscher Doppelidentität-nosiči německomaďarské zdvojené identity). Druhá se plně asimilovala, stali se plně Maďary. Nejdůležitější prvek etnické identity je jazyk. Komunikace je základ a pro Němce je jazyk nutnost- vyjádření uvědomění si vlastní identity. Od školky se učí v němčině písně, rýmovačky a rozpočítávadla. Ve školách se dále mimo němčiny učí i dějiny a kulturu německého národa. Nejenom škola, ale i rodina formuje národní uvědomění. Dnes mladí lidé opouštějí vesnice a odcházejí do měst, kde už žádné tradice a zvyky nedrží. Historie Tariánu V dnešní době se zde nachází 80-85% Němců. Roku 1737 přišli do této oblasti první rodiny z jižního Německa. Nejdříve se usadily v Tälern des Vertés a v Gerecse. První zmínka o sídlení Tarianu je z roku 1240. V roce 1426 byl Tarian odňat Totiserskému panství( Tat) a stal se součástí komitatu Gran (Esztergom). V roce 1529 přišli Turci a vyplenili zem. Roku 1640 byla vysídlená oblast díky knížeti Zichymu znovu osídlena reformovanými Maďary.Zvýšil se počet obyvatel, ale přesto bylo osídlování pomalé. Po sčítání lidu roku 1720 zde žili jen Maďaři. Roku 1727 se v Tariánu usadil kníže Eszterházy a za jeho doby se zde usídlili Němci. V 30. letech přišlo zhruba 40 katolických rodin ze Schwarzwaldu a stali se většinou. V 18 stloletí velké osídlení Němci, označováno jako Schwabenzug, skončilo. Malé skupinky přišli do vesnice ještě v polovině 19. století, ale hlavně Slováci, pak Maďaři a Němci. Po prvním sčítání lidu v Maďarsku (1784-87) žilo ve vesnici 317 rodin s 1556 obyvateli. Z toho bylo 405 reformovaných Maďarů (26%), 1151 Němců (74%). Maďaři jsou menšinou. Nastává období poněmčování Maďarů a Slováků. Konají se bohoslužby v němčině. Roku 1890 zde žije 2038 obyvatel. V době industrializace začala asimilace. Roku 1920 zde žilo 1687 Němců a 314 Maďarů. Po první světové válce probíhá maďarizace. Němci se přejmenovávali, výuka ve školách probíhala pouze v maďarštině a němčina směla být vyučována jen 2 hodiny týdně. Za druhé světové války je Tarianu vysídleno 120 německých rodin a do jejich domů se nastěhovalo 72 maďarských rodin z Egerlövö. Roku 1952 je ve vesnici vystavěna nová škola a školka a o pět let později se zde začne i vyučovat v němčině. Dvojjazyčná výuka začne až roku 1986, dále jsou všechny slavnosti, kromě Vánoc a Letnic, vedeny ve dvou jazycích. Tato škola udržuje kontakty s partnerskou školou v Halle a v Staufenbergeru, kam se každý rok mohou studenti pátého ročníku jet podívat. Po ukončení základní školy mohou studovat dvojjazyčné gymnázium a následně složit maturitu ve dvou jazycích.

3 typy menšinových škol:

• učí se v maďarštině a němčina se vyučuje pouze jako cizí jazyk
• výuka je vedena dvojjazyčně, humanitní předměty jsou vyučovány v němčině
• všechny předměty se vyučují v němčině, kromě maďarštiny a literatury

15.10. 1994 proběhly první volby do zastupitelstva menšinové vlády v Tarianu. V čele stojí tři osoby. Menšinová vláda se stará o organizaci oslav, kulturních akcí a společnou práci v kostele. Naproti tomu samospráva se stará o zahraniční partnerství s mnoha městy z Německa a Francie. Snaží se o uchování německého jazyka, kultury a tradice. Díky jejich snaze se Tarian stal malebnou vesnicí a díky finanční pomoci z Německa byl renovován místní kostel.

Němečtí Maďaři tvoří most mezi mateřskou a otcovskou zemí. Mnoho lidí z Tarianu má kontakty s Německem. Jejich partnerskými městy jsou Staufenberg(od 26.4.1990), Kirchberg(1999), Hattstadt, Gerlingen a francouzský Veosul. Díky těmto kontaktům Tarian mnoho získal mnoho prospěšného, například s pomocí z německé strany zde byla zavedena kabelová televize, vystavěn dětský tábor a rehabilitační centrum. Skoro každá druhá rodina ve vesnici má německé přátele, známé nebo příbuzné. Každý z Tarianu ví o kulturních možnostech, jako jsou taneční skupiny, chóry a kapely. Vesnice má víc jak 100letou tradici muziky, o kterou se stará už čtvrtá generace. Dříve byly ve sborech jen ženy, teď už i muži. Ke členům sboru se řadí i známý maďarskoněmecký básník Josef Mikony. První spolek pro pěveckou a hudební tradici Tarianu byl založen 3.5.1995 a měl pouze 14 členů. Dnes už čítá kolem 120 členů.

Slavnosti: setkání chórů a kapel v prosinci a v máji 3denní festival muziky v srpnu vinobraní na konci září švábský bál v lednu masopust v únoru velikonoce a posvícení Starší ještě slaví Elisabeth-Katharinenský ples v listopadu. V kostele se pořádají divadelní představení na Vánoce(Christkindlspiel) a na Letnice(Pfingstfest). Účinkují zde děti, které celé představení odehrají v němčině. Místní obyvatelé jsou velmi hrdí na místní festival muziky.

Mezi zvyky, které už zanikly se řadí draní peří a trhaní kukuřic a jejich následné loupání. Dále také Elisabeth-Katharinetag, který dnes opět ožívá.

Dnes se nejvíce zvyků a obyčejů dodržuje v rodinách v podobě různých slavností, písní, rčení a her. Mladá generace se cítí svázaná s tradicí obou zemí, naproti tomu straší jen s tou německou. Starší generace z 88% mluví švábským dialektem, ale mladší už pouze spisovnou němčinou. Z průzkumu vyplynulo, že maďarští Němci ve věku od 15-29 let z 90% označilo jako svou mateřskou řeč maďarštinu. Dotazovaní od 30-49 let se shodli z 54% na němčině jako mateřském jazyku. Pro 92% dospělých je původ velmi důležitý. V Tarianu je velká většina katolíků, ale i malý počet protestantů. Po vysídlení Němců požadovali Maďaři bohoslužby pouze v maďarštině. Od roku 1958 se koná jednou za měsíc bohoslužba v němčině nebo dvojjazyčně. V dnešní době by však 72% obyvatel Tarianu uvítalo pravidelné mše v němčině.

(Diplomová práce Renáty Maravcsikové, Panoniejská univerzita ve Veszprému, Německý institut-katedra pro německou lingvistiku roku 2008) Krátce o školách: Již v roce 1753 se zde nacházela katolická škola, ktará ale byla během 2. světové války zničena. Roku 1953 byla postavena nová škola o čtyřech místnostech a kvůli vysokému počtu dětí byla škola rozšířena o další tři místnosti. 1985 byla vystavěna nová školní budova o osmi třídách. Mezi roky 1994- 2001 byla malá část základní školy renovována a byla rozšířena o další 4 učebny. Od roku 2002 se Tarian může pyšnit novou sportovní halou, do té doby museli být hodiny tělesné výchovy vedeny v kulturním domě. Místní základní škola je dvojjazyčná s dominancí němčiny. V Tarianu probíhá výuka v němčině už od roku 1737 a do roku 1937 se zde učilo pouze v němčině. Maďarské děti měly vlastní školu, kde byla vedena výuka v maďarštině. Od roku 1938 se výuka sjednotila a byla vedena dvojjazyčně. Mezi roky 1941-44 se vratila němčina jako jediný vyučující jazyk. Roku 1948 byly školy zestátněny a povolena pouze maďarštinaNa přelomu roku 1957/58 je povolena němčina, ale jen v rámci dobrovolných hodin navíc. Od roku 1970 byla už němčina zahrnuta do studijních plánů a byly sepsány nové učebnice němčiny. O sedmnáct let později započlo dvojjazyčné vyučování Němčina dominuje i na základní škole, také proto, že školní slavnosti jsou vedeny v obou jazycích. Na slavnostech jako jsou Vánoce, Letnice nebo Den matek představují děti programy v němčině. Děti z Tarianu se na ěmeckých soutěžích vždy umístily na prvních třech místech. V těchto soutěžích se děti měří v komunikačních dovednostech, slovní zásobě a gramatice. Pro malé děti se pořádá recitační soutěž. Mezi lety 1974-2001 se 60 žáků dostalo po ukončení osmé třídy na gymnázium v Budapešti. Ve vesnici působí také úspěšná divadelní skupina (Laientheatergruppe), která hraje především hry od bratří Grimmů. První partnerská škola byla v městě Halle, kam děti jezdily na 16denní tábor. ještě dnes toto partnerství trvá. Další partnerská škola se nachází ve Staufenbergu, kde se žáci a učitelé tak vzájemně spřátelili, že o prázdninách uspořádali pobyt v moravském městě Třebová(Trüba). Z avýměné pobyty mohou děti poděkovat bývalé ředitelce základní školy Theresii Klinger. V Tarianu působí Stréhliho kapela a Německý pěvecký sbor.

Švábský ples Účastní se ho i návštěvníci z Německa a širokého okolí. Na uvítanou dostanou hosté skleničku alkoholu a větvičku rozmarýny, kterou si dají do klipy. Rozmarýna je symbolem čistoty a soudržnosti. K tomu se také váže pověst, že když dříve děvče milovalo z celého srdce nějakého chlapce, tak mu dalo do klopy větvičku rozmarýny jako symbol své lásky. Bál začíná průvodem účastníků, které tvoří kulturní skupiny z Tarianu a z okolí. Po průvodu se rozezní maďarská hymna a pak maďarskoněmecká. Dále se tančí, slaví a také obdivují krásné ženské kroje. Mezi tím se také podává večeře. V 11 hodin večer začíná dražba rozmarýny, které se účastní kolem 700 lidí. Pěvecký sbor byl založen roku 1980 a cílem bylo zpívat lidové písně. Pravidelně se schází a pořádají i vystoupení v Německu. Zpívají v krojích, ženy nosí sukni (Khil), blůzu (Jaupöl), vestu (Leiwü) a vlasy mají svázané v čepci(Schaupf). Muži jsou oděny do kalhot (Haurm), košile (Heimed) a vesty. Každý rok se pořádá sraz, kde sbory prezentují své programy.

Spolek přátel- Freundkreis

Je založen roku 1990 48 členy s cílem obnovit historii a tradici vesnice. Snaží se o rozvoj kulturního života v Tariánu a také pečují o národní kulturu. 14.-16.8.1992 se konal první festival muziky, který měl velký úspěch. Od té doby se koná každý rok a má více jak 100 000 návštěvníků. Festival je veden v obou jazycích a mohou se zúčastnit i skupiny z Ukrajiny, Slovenska a Arménie. Ve večerních hodinách se koná bál.

Ve vesnici sídlí také menšinová vláda, která má za cíl udržení tradice a jazyka a už od školky podporují národní uvědomění. Skoro každá rodina má zahradu s vinnou révou , vinný sklípek a lisovnu. Díky tomu se každý rok koná vinobraní. Další slavnost je zabíjačka, která se koná v říjnu. Ženy vše připraví a večer se sejde celé široké příbuzenstvo. Paní domu uvaří masovou polévku, ovar, klobásy a plněné zelí. Při odchodu, každý ještě dostane něco malého, co si odnese domů.

Počet obyvatel v Dorogu je 13 000 obyvatel. Podle slov … zde není otázka identity tak silná. Do Dorogu Němci přijeli na lodičkách v roce 1686. Dřevo z loděk použili na domky. Připlulo 16 rodin, počet členů jedné rodiny byl zhruba 4-5 lidí. Když Němci přijeli do Maďarska do Dorogu nikdo zde nebyl, nic zde nebylo. Lidé se řídili podle hesla „První kdo přijde, pracuje, druhý už méně a třetí už má na chleba.“ Když budou pracovat, budou mít chleba. Najdou zemi, najdou možnosti. Němci pozvedli vinařství, stavěli lisy na víno, zemědělství i řemeslnictví (hodně stavěli). V roce 1782 začíná těžba uhlí v Dorogu. V roce 1820 byl počet obyvatel v Dorogu 356 a všichni byli Němci. Ve škole se mluvilo lépe německy než maďarsky. V roce 1920 byl počet obyvatel Dorogu už 1966 obyvatel, z toho 70 % Němců. V této době sem přicházeli kvůli práci Slováci a Maďaři. Roku 1941 se počet obyvatel zmenšil na 8 500 obyvatel, z toho bylo 17 % Němců. Důvodem snížení počtu obyvatel byla válka a otázka kolektivní viny. Němci byli vysídlení podle dat z roku 1941. Kdo měl německé jméno či občanství musel odejít. První vlna vystěhování byla v roce 1941. Vše probíhalo v klidu, lidé se shromáždili za hodinu a poté povozem na nádraží a z nádraží byli odváženi vlakem ??kam??. Na nádraží byly k vidění nápisy „Ať Bůh posvětí náš nový domov.“ V Německu říkali Ungarndeutsche cikáni. „Byli jsme tady a tam a už nemáme žádný domov.“ Z Dorogu bylo vystěhováno 130 lidí. Počet vystěhovaných mohl být vyšší, ale šéf dolu potřeboval lidi napráci v dolech. Lidé byli vystěhováni do města Marienberg, který se nacházel ve východní zóně. Staří lidé zůstali v Maďarsku, odcházeli pouze mladí. Rodiny byly roztrhané. Němci, kteří tušili, co může nastat, utíkali do města Wendlingen (americká zóna) v Rakousku od roku 1946. Wendlingenu se říká malý Dorog a stalo se jejich 1. partnerským městem. Dalším partnerským městem se stal Marienberg v roce 2009. Z Marienbergu se snažili utéct do Wendlingenu. V Dorogu se začalo těžit nebo v Marienbergu železná ruda??? Němci v Dorogu zlepšili místo a podařilo se jim to - postavili kostel i křížovou cestu. Ungarndeutsche jsou katolíci. Od roku 1998 mají možnost založit menšinovou vládu. V Dorogu ji v tomtéž roce založili. Teď zde nežije tolik Němců, ale pořád je to významné místo.

Das Heimatmuseum byl darován městem. Předtím v domě žila cikánská rodina, která dům zdevastovala. O chod se stará pět osob. Nejdříve založili dětský sbor, ušili kroje a začali zpívat německé písně, dechovka německá. Němectví pro ně znamená muzika a tancování. Němci neznali tradice. Tradice zjišťovali od starších. Starší je předávali mladším. Mladí se o tradicích dozvídali ve školkách, ve školách na různých setkáních jako švábský ples, na sv. Lucii ?? zeptat co dělali??, (v Gronchule (Grončule) se učí historii v němčině)

V Dorogu se po letnicích po 8 týdnů koná městská slavnost. Není celoměstká, pouze v domě. Přicházejí Ungarndeutsche a lidé zajímající se o Němce v Maďarsku. Sedí a povídají si různé zážitky a životní příběhy. Stráví spolu příjemný a pěkný večer.

Melinda Kolonics je předsedkyní Das Heimatmuseum. Stanovila si vznik sboru dospělých. Existuje sbor dětí. Začátky nebyly jednoduché. Na první schůzku přišly dvě děti, postupně rozšiřovala informace a nyní má sbor dětí 17 členů. Scházejí se dvakrát týdně a je o ně veliký zájem. Dokonce nemohou přibírat další děti. Volby do menšinového zastupitelstva se konají na podzim. Aby lidé mohli volit, musí se zaregistrovat. Do formuláře si zaškrtnou k jaké národnosti se hlásí. Za komunistů mluvili doma německy, na veřejnosti pouze maďarsky. Ve vesnicích se němčina zachovala, ve městech vyprchala. V roce 2006 přišlo k volbám do menšinových vlád 332 Němců. V Dorogu žije více Němců, ovšem byli líní přijít. V Csolnoku žije více Němců, původem 60 % - 3 700. Rozdíl mezi Schwaben (Šváb) a Ungarndeutsche vidí. Pro Schwaben je švábští Turkové, kteří žijí na jihu Maďarska. Ungarndeutsche znamená něco honosného, spisovný název. Občas si také říkají švábové, ale jen aby to ostatní pochopili či pro zjednodušení. Slaví pouze maďarské svátky, německé státní svátky neslaví vůbec.

Školství Na základních školách se vyučuje němčina jako cizí jazyk. V Dorogu existuje gymnázium, kde se vyučuje němčina jako cizí jazyk. Děti si mohou zvolit němčinu jako rozšířenou výuku německého jazyka. Ve městě Pilisvorosvár mají gymnázium Fridrich Schiller - německé gymnázium.

Rozdíl mezi Němcem a maďarským Němcem je původ, jinak nevidí konflikty. Typickým pokrmem jsou fazole, znají od starších lidí - koblihy (Velikonoce). Starší generace používá švábská slova prolnutá s maďarskými výrazy. Po hodině či dvou člověk začne rozumět. Heimetmuseum je financováno městem, získává dotace od státu a města. V Tatabányii se schází dvakrát za měsíc předsedové místního zastoupení menšinovývch vlád. Wendlingen - Dorog

FREUNDESKREIS - okruh přátel, udržují spolu přátelské vztahy, různé programy, schůzky, výměnné pobyty, pro školáky z Dorogu a gymnázia, jeden rok 15 žáků tam, památky bydlí v rodině, za rok Němci sem, fotbal mezi Němci a maď. Němci - podchytit mládež - důležité lidské kontakty - projekt - Útek a vyhoštění dunajských Švábu - její žáci z Dorogu našli rodiny ve W., zjišťovali od starých lidí historii, jak žili z Dorogu, jak utíkali, … dojemné - hřbitov v Dorogu - organizace obešla, zajistili všechny náhrobky, které byli v nj, zdokumentovali, renovovali, nápisy předělávají, aby byly znovu čitelné Melinda - otec Němec, matka Slovenka, učitelka nj asimilace lepší ve městech - 450 domů, 100 náhrobků renovují, hl. třída Bésci út skoro německá

- 5600 obyvatel - partnerství s jedním městem v N a v Rakousku - školka a škola děti už ve školce nj - písničky, rýmy, básně, počítat - svátky - na letnice - 3denní městský festival - 3. den švábský den - tamní sbor, taneční skupina ve švábských krojích - katolíci vesměs - kuchyně - vaří podle receptů babiček - 350 švábských rodin (cca 1000 lidí) - stará generace - napětí v 50., 60. letech (poválečná doba), nemohli koupit chleba, když mluvili švábsky, prodali - čistě maďarsky - Pésci Danielne - sama cítí jako Maďarka, původem Švábka, líbí jak mluví švábsky, sama jen nj, když je se Šváby, cítí jako Švábka, líbí, líto, že tradice vymírají, je to škoda - předkové z Německa, babička Švábka Hampel - babičce se nelíbilo, že její dcera si našla Maďara, maminka mluví švábsky - neslaví německé svátky (kromě Vánoc) - DORFAUS - zřizují dům Švábu, obecní dům - bude muzeum, snad bude otevřené příští rok, přispívá obec - výměnné pobyty s Rakouskem a Německem týdenní, bydlí v rodinách - ve škole - 6 učitelů nj, 3-4 švábského původu - pohádka - Červená Karkulka, učí zvyky, obyčeje

Maria Miskovicz

Tarian/Tarján

V roce 1737 přišlo na pozvání Marie Terezie 40 rodin z jižního Německa. Němci si směli postavit vlastní kostel a školku a po dobu 5 let byli osvobozeni od daní nebo platili nižší daně.

Na přelomu 20. století (rok 1920) byla v Maďarsku silná maďarizace. Němci si brali maďarská jména, nevyučoval se německý jazyk, jen maďarský. 14. ledna 1946 začalo vysídlování Němců. Kolem 250 000 Němců bylo vysídleno do Německa nebo do pracovních táborů do Ruska. Situace se zlepšila na přelomu roku 1950/1951 při rozdělení Německa na DDR a BRD???. Maďarsko spadalo do východního bloku. Rusko mělo blízké kontakty s DDR. A to byl jedním z důvodů, kdy se začal vyučovat německý jazyk jedenkrát nebo dvakrát týdně. Německý jazyk se začal oficiálně vyučovat v Tariánu v roce 1958 kvůli kontaktům s DDR. Do 70. let 20. století byli klidné časy v Tariánu, zlom přišel od 70. let posun vpřed, rozvoj. V Budapešti vznikl Landesverband. Na základě toho vznikl Landesnet - síť tanečních a hudebních spolků a chórů.

V roce 1987 se uskutečnila reforma školství, na jejíž základě se začalo vyučovat ve dvou jazycích. Ve stejném roce se začalo vyučovat i v Tariánu.

V roce 1996 vznikl Landeselstrundtuzg. Do 70. let 20. století existovaly problémy v Maďarsku, bylo cítit napětí, od té doby ne, ovšem ve starých generacích přetrvává strach dodnes. Např. při volbách do Landeselstrundtuzg starší generace nepřichází, mají strach z vyvlastňování. V roce 2006 do voleb Landeselstrundtuzg se přihlásilo 400 lidí. Lidé nemusí být Němci, stačí, že se o to zajímají. V Tariánu žije přibližně 2700 obyvatel a z toho cca 80 % má německý původ. V roce 2003 začal platit zákon o menšinách, po r. 90 mohli vznikat spolky po změně režimu.

Znak Tariánu

Ve znaku Tariánu se nachází sv. Jiří, patron kostela v Tariánu, modrá barva a červená barva. Modrá barva symbolizuje Němce a červená barva představuje Maďary. + doplnit legendu o sv. Jiřím

Kuchyně

Z kuchyně nám paní Maria Miskovicz sdělila, že jí to, co jim chutná. Mezi typické švábské jídlo patří fazolová polévka, knedlíky, plněné zelí podávané pouze na oslavách, koblihy, ??rozmačkané vejce??. Dříve jedli málo masa, protože nebylo a šetřili.

Organizace a spolky

V roce 1993 přišel v platnost zákon o menšinách. Na základě tohoto zákona mohli vznikat různé spolky po r. 90 po změně režimu???? Prvním spolkem byl Spolek přátel Tariánu.

Spolek má 100 - 200 členů. Jeden z cílů, které si stanovil, je starat se o německou kulturu. Spolek přátel Tariánu znovuobnovil křížovou cestu. Hudební spolek Georg Strohli Hudební spolek má 100 - 200 členů. Sdružuje pod sebou 3 - 4 kapely, 2 taneční skupiny, 1 chór. Chór zpívá německé i maďarské písně, chodí sem muži i ženy všech věkových kategorií. Zpívají také švábské písně, ovšem švábsky neumí, mluví pouze spisovnou němčinou hochdeutsch. Kapely hrají schrummel musik - švábskou muziku. Německý národní spolek Německý národní spolek má 60 - 70 členů a vznikl v roce 1997. Jejich cílem je starat se o jazyk a kulturu. Má 2 taneční skupiny.

Tradice a svátky

Tradice a různé svátky anonymně dodržují, ovšem staré generace se k nim veřejně nehlásí. Švábský bál Švábský bál se koná první sobotu v únoru ve sportovní hale v Tariánu. Průměrná návštěvnost je 600 - 800 lidí. Přijde, kdo chce. Lidé zde dostanou rozmarýnu, která je symbolem Ungarndeutsche z Německa. Rozmarýna se také používá v Německu při křtu, při pohřbu se rozmarýnou kropí rakev a také při svatbě. Na bále se draží rozmarýna. Novým zvykem je, že podnikatelé se předhánějí, či ukazují, že na ní mají. Dražba se může vyšplhat až na 70 000 forintů. Den po švábském plese se sejde chór. Přijede 8 - 10 skupin a mají vystoupení. Chór ze Soroksaru je vtipný.

Znovusvěcení kostela Znovusvěcení kostela se uskutečňuje na konci října a 24. dubna.

1. máj

Na prvního máje se staví májka.

Letnice

Na letnice se koná v Tariánu trh lidových řemesel. Mladí lidé kolem 25 - 28 se naučí řemesla, která poté chodí předvádět. Maria Miskovics začínala s 15 lidmi, dnes jich má kolem 80.

Musikfest

Musikfest patří k nejdůležitějším svátkům ve vesnici. Koná se 20. srpna a trvá tři dny. Vystupují zde taneční skupiny nejenom z Maďarska, ale také z Francie, Německa a dalších zemí.

Vinobraní

Každý rok slaví vinobraní. Každý druhý rok se koná s průvodem.

Adventní čas, vánoční čas

Nově vznikly vánoční trhy, na kterých děti nabízejí výrobky vyrobené ve školce a spolky nabízejí svařák. Děti v této době kreslí obrázky s tématem kostela.

12. leden - Bitva u Donu

12. ledna …?? zjistit rok?? se odehrála bitva u Donu, ve které zemřelo hodně Maďarů. Důvodem tolika úmrtí bylo, že neměli dobré oblečení. Tento den se stal pamětním dnem. Cituje se z historických knih, odehrává se to v kostele, mše je v maďarštině i němčině.

Landesserbste? je financováno od státu, od župy a zkouší i EU. Pro financování státem musí předložit výkazy za uplynulý rok a poté dostane bodové ohodnocení, na jehož? základě mohou obdržet až 500 000 forintů. Peníze přerozdělují dále spolkům. Momentálně v Tariánu není žádné muzeum. Muzeum fungovalo před 15 lety, ale spadlo. Nedávno koupili švábský dům, ze kterého se stane muzeum.

Němci přicházeli do Tariánu, protože dostali půdu a domy, byli osvobozeni na pět let od daní, mohli si zvolit svého faráře a soudce (richter). Maďaři byli v Tariánu v menšině. (pořekadlo s chlebem). Ovšem určité hádky a pnutí zde bylo. Maďaři byli protestanti, oproti tomu Němci byli katolíci.

- hádky, pnutí - M-protestanti x N-katolíci - r. 1848 Švábové bojovali po boku M x Rakousku - uměla švábsky než šla do školky, ve školce mj, potom hochdeutsche, dialektu rozumí, ale neodpoví, na zš - 3x týdně nj v 70. letech kvůli kontaktům s městem Halle (DE) pořádali výměnné pobyty od r. 1970 - lepší opouštěli zš a šli do Budapešti, klesla úroven, dopisovali s kamarády, své děti vychovávala ve 2 j - nj, mj, hodně kontaktů v N - příbuzní žádní, protože nikdo nebyl vysídlen - čím dál od Budapešti, tím míň se vysidlovalo kvůli práci jen některé vystěhovali - ona je Maďarka s německou krví, cítí jako M fotbal: N x jinému týmu - N fandí N x M - fandí M - Švábové přezdívka, ve 14. st hodně švábu do M z regionu mezi ř. Dunaj a Teis z tzv. Švábska, od 14. st. ungarndeutsch nevadí jí to, oficiální označení od 19. st. - Ungerndeutsche nevidí rozdíl mezi tím - pohádky - spíš německé od babičky, červená karkulka, brémští muzikanti, maďarská - BerQleurte (O lidech z hor), Paní Zima - katolík - písničky - národní písničky, švábské - kostel - 1. neděle nj, farář - Maďar a musel zvláštní hodiny, aby mši zvládal v pohodě - slavnosti - dvojjazyčně v kostele - projektor pro usnadnění - pro maď. liturgii není zpěvník, napsané v nj knížka - aby zpívali a modlili se knížky nepasovali na maď. liturgii v nj - počet Němců v M - 250 000 německého původu - přihlásilo jen 1/10 hodně lidí strach - použit proti nim, co tu bylo, nechtějí znovu, politikaření ničí všechny tradice, mnoho věcí - zš - 6-7 učitelů nj - z T německého původu mladší z gymnázií, vrátili a učí nj - museli na vš z Vertesch. a Dorogu dojíždí do T na 2. stupeň zš v T - 1. a 2. stupeň zš

- počet obyvatel: 20 000 - 22 000, 5 000-6 000 obyvatel německého původu, 200-300 mluví švábským dialektem - 1. osadníci z r. 1714 přišli na pozvání Marie Terezie, vystavěli si kostel a měli vlastní tržnici právo od M.T. (v blízkém okolí jen 5 měst) (1758) už tenkrát vyhledávali místa výše položená kvůli povodni - organizoval 1. farář, r. 1743/4 kde kdo bude bydlet KESZLER - výhoda - S. leží blízko u Budapesti - kdy byla spojena Buda s Pesti pomáhalo rozvoji obce - prodávali mléko, vajíčka, chleba, mouku vyhlášený soroksárský chleba, velká tradice, v každé ulici byl nejméně 1 pekař, k pekařovi si nosili vlastní těsto, které pekl … do války jeho matka překrájela 3x chleba, nevyhazoval se - zůstalo dodnes - v zimě používali velkou jámu vedle vesnice, kam vozili led z Dunaje, zakryli jámu a v teplém počasí ji odkryli a v Budapešti led potom prodávali bohatým rodinám, rodiny si led uchovávaly v plechových otvorech, ve kterým jim vydržel přibližně 3,4 dny - před válkou se jim žilo dobře, vydělávali peníze, ti co byli vyhoštěni se potom snažili vracet, kontakty s vysídlenými - chtějí dožít v S. - vysídlení Němců v r. 1946 do Německa, bylo vysídleno asi 5 500 lidí v 5 vlacích r. 2006 - vzpomínkový den r. 1945 také pracovní tábory na Sibiři - fungovala zde i textilka - Sebastian Ott byl vysídlen 1946 na 2. máje, vrátil se 1948 na Velikonoce, domlouval se s bratrem jeho matky poštou, bydlel u příbuzných měsíc tam a měsíc tam vysídlen Wüttenberg, hodně lidí vysídlených v NEUBURG když byl vysídlen, v N nebylo nic, štasten v M., 4 roky neviděl maso, jídlo na příděl - před válkou byl 3. okrsek v Budapešti švábský - unikum u jména, první příjmení, druhé jméno - typické pro M. - asimilace - Josef Zurich - 6 generací je zde Dunaharazti - vesnice vedlejší, bydlí bratr starousedlíci - jsou všichni příbuzní od 18. st. - vypadalo - ulice Franků Frankengaste (byla u Dunaje), hl. třída (bydleli Vídeňáci) a ulice Švábu mezi Franky a Šváby ještě před 100 lety se nekonaly svatby, jen mezi šváby - drží pospolu, staří, kteří se k tomu hlásí přednější peníze - starosta - 17 let, napůl šváb, pro šváby nic nedělá - v každé ulici 2-3 hostince - nejvíce využívány v době masopustu, mladí tančili, druhý den probíralo - s tou máš, s tou nemáš tančit - hodně ze S. v NEUBURG vystěhováno mnoho r. 1946 - 1. osadníci z r. 1714, 200-300 mluví švábským dialektem, 5000-6000 německého původu, celkově 20000-22 000 obyvatel byli sedláci, rolníci - r. 2006 volby Landes. jen 258 lidí - do S přišli - vystavět kostel a vlastní tržní právo - 1758 od Marie Terezie (v blízkém okolí jen 5 měst), už tenkrát vyhledávali místa výše položená kvůli povodni - organizoval 1. farář - 1743,4 kde kdo bude bydlet Keszler - výhoda S - vesnice hned u Budapesti - Buda s Pestí se spojila v r. ??? - pomáhalo rozvoji obce - jezdili prodávat mléko, vajíčka, chleba, mouku S. chleba - pojem dřív, chleba - velká historie, v každé vesnici nejmíň 1 pekař, k pekaři nosili vlastní těsto, které pekl … až do války - vzpomínal - matka 3x pořehnala?, potom zakrojit, nevyhodit - zůstalo dodnes - v zimě používali vedle vesnice velkou jámu, vozili led z Dunaje, potom zakryli a v teplém počasí odkryli v Budapesti prodávali bohatým rodinám - nechavali v plechových otvorech, 3-4 dny vydrželo - r. 1946 do N vysídlen, štastný v M, v N nic není, hlad, 4 roky neviděl maso, jídlo na příděl - svátky - masopust - na konec průvod, pohřbíali den před popeleční středou moréna Fashing??, pohřbívalo do necek, pralo v neckách celý den děti nosily, vařily vodu - další vlny přistěhovalectví - 1860 - výhody - dostali pole, 6jauchů, 1 jauch - 1600 m2, 5 let nemuseli platit daně všichni byly sedlácké rodiny - 1758-1761 stavba kostela - 1744 - 176 domů - 827 katolíků 1758 - 2789 katolíků 1835 - 3604k, 11 evangelíků, 2 reformovaný, 1 žid 1851 - 3908k, 5 e, 2r, 7ž 1875 - 5193k, 17e, 2r, 146ž 1879 - 5297k, 11e, 53r, 163ž 1920 - 15814 obyvatel, 1636 domů - byla 1 škola - německá škola , vyučovalo jen v nj - r. 1904 - 1. mše sloužena v mj, jinak do r. 1904 jen v nj, dnes 4x do roka - Velikonoce,Vánoce, Letnice, svěcení kostela - lidé nemají rádi v S. - kostel na nebezvstoupení pany Marie - 15. srpen - nejdůležitější svátek, přijede hodně lidí i z okolních vesnic v Budapešti - den důležitý - den Soroksvářanů - od r. 1994??? - 27. září den kdy se znovu stal samostatným, předtím spojen s 20. okrskem, S je 23. okrsek dnes, z akomunistů v S nejsou žádné památníky, trest pro Němce, doba komunismu - žádné moderní budovy - 15. srpen - poutní cesta S - 4 spolky - 4 pěvecké sbory, 1 taneční skupina, múzický spolek - spolek nezávislých S švábu - hodně pracujou, 3-4 poutě a každé 2 roky pouť v zahraničí Medžugorie, Mariaczel, Königsberg - město na Ukrajině, mluví nj, vystěhovalo 150 rodin z Lince - švábové dřív chudí, ale spokojení … pořekadlo: „ Máš polévku a chléb, nemáš žádnou starost.“ - kuchyně - všechno pečivo - štrudl - dávali vše možné, potom brambory, maso, kartofn - krumpelfleskn knedlíky -v páře hodně štrudl se zelím, zelenina, štrudl - těsto 1 mm tlusté, celý kuchyňský stůl, dali tam, co dům dal, mák, oříšky, brambory svatební polévka - papriková polévka ze slepice, slepičí papriková polévka, plněná paprika s rajskou p … maďarské jídlo, lečo - bývali rolnci - pole, zaselo, sklidilo, 2 roky se nic nedělalo, dnes na ně nadávají - dřív každý dům měl studni, dnes pár - není pitná voda, otrávené z pesticidů - S - 562 m.n.m. dřív fungovalo 37 mlýnů vodních před válkou, švábové - mlynáři, jezdili z okolí maď. mlynáři si umlýt, navazuje pekařství - chléb do Budapešti, během války zrušili mlýny, potom začala industrializace - spolupráce s NÜRTINGEN v 90. letech - komplikované, nic nepřináší starousedlíkům, mladí neumí s tím pracovat, hra mezi starosty - spousta narozených lid v S se chce vrátit, dožít a být pohřben

Spolky S. mužský pěvecký sbor - existuje přes 17 let, založila paní Hilda Mérei r. 1992 - jako komorní chór prvně, později převzala vedení Krisztina Weisshavas - zpívají německé lidové písně - podílí na srazech po celé zemi, v zahraničí Nürtingen, Altdorf, ve Vídni - v Tatabányi na zemské soutěži vyhráli zvláštní cenu Město Solingen, vydali 2 kazety - titul Ještě zní staré písně, vystupovali v televizi

Německá národní taneční skupina - r. 1967 - cíl - starat o šv. tradice, předvádět lidové zvyky a různé životní situace s velkým úspechem evropské země - DE, A, CZ, Rumunsko, … - r. 1995 cena Hervorragendes ensemble - choreograf významný Nikolaus Manninger, kompozice a dirigent Antal Farkas a Tamás Farkas - repertoár mimo německé tance i maďarské tance

Maďarsko-německý kulturní spolek - r. 1999, cíl - uskutečnit autonomii v Budapešti pro německé Maďary - chtěli udržet kulturní mN, práce spojená s Schwabengemenischaft a Selbstrerwaltung a deutchen minderheitenselbsrerwaltung - důležitý úkol - připomenout oběti šv. holocaustu, oživit tradici - každý rok - pamětní den - odsun švábu ze S do N r. 1946 - kulturní program s Musik… - úspech vinobraní - spoustu kulturních spolků, podporují jazykové vzdělávání v MS a ve školkách, podpora mládeže - péče, mládežnické organizace založeny

Nezávislý spolek S švábu - 22. april 2002, 37 členů měl, předseda - Zwick József - německá kultura, náboženské tradice, zvyky - posílit identitu, budují partnerské kontakty v německy mluvících zemí, s německými organizacemi v Budapešti, naštěvuje často města Csolnok, Harta … - rozvíjel jako otevřená organizace, po vstupu M do EU bude hrát rozhodující roli v péči o tradice - také činnost - sraz národních spolků - setkali s lidmi, kam byli lidé z r. 46 přesunuti, sraz bývalých přátel, příbuzných zraněných …

Veselý S dřevorubců Holzhackerburschen - veselá, humorná bavorská choreografie, tancují s humornými scénami v pravých bavorských krojích, založen r. 2001 na S den, úspech, hodně vystoupení - cíl - pobavit známými představen, počet členů rozšiřuje, tancují i ženy, přítelkyně, pravidelně vystupují ve městech jako Csolnok, Csepel, Taksony .. v květnu 2004 i v německu vystupovali, šírení tradice, poslali S za hranice dobrá pověst

- 5600 obyvatel - partnerství s jedním městem v N a v Rakousku - školka a škola děti už ve školce nj - písničky, rýmy, básně, počítat - svátky - na letnice - 3denní městský festival - 3. den švábský den - tamní sbor, taneční skupina ve švábských krojích - katolíci vesměs - kuchyně - vaří podle receptů babiček - 350 švábských rodin (cca 1000 lidí) - stará generace - napětí v 50., 60. letech (poválečná doba), nemohli koupit chleba, když mluvili švábsky, prodali - čistě maďarsky - Pésci Danielne - sama cítí jako Maďarka, původem Švábka, líbí jak mluví švábsky, sama jen nj, když je se Šváby, cítí jako Švábka, líbí, líto, že tradice vymírají, je to škoda - předkové z Německa, babička Švábka Hampel - babičce se nelíbilo, že její dcera si našla Maďara, maminka mluví švábsky - neslaví německé svátky (kromě Vánoc) - DORFAUS - zřizují dům Švábu, obecní dům - bude muzeum, snad bude otevřené příští rok, přispívá obec - výměnné pobyty s Rakouskem a Německem týdenní, bydlí v rodinách - ve škole - 6 učitelů nj, 3-4 švábského původu - pohádka - Červená Karkulka, učí zvyky, obyčeje

- přišli asi před 300 lety z Bádenska - Vycht. (Schwarzlandu) za vlády Marie Terezie - předtím zde žili jen Němci, potom přicházeli Maďaři, Srbové dnes na S od B. jsou místa, kde je víc Němců i dnes - vzpomínal na 20. říjen 1944 - přišli Rusové r. 1945 odsun Němců do Ruska (Malinkej Robot) přibl. 100 Švábu šli, jak byli oblečeni, hned co měli na sobě - 1947-48 vystěhování Němců - jídlo na 3 dny, oblečení, zpětně sem byli nasídlení Maďaři z ČSR - za komunistů odstrčeni, potlačeni po r. 1950 zestátněno, maďaři, srbové, víc jak 12 ha bylo zestátněno - na 300 000 N. do N., z V N prchali do Z N spousta jich zemřelo - N se nesměli ukazovat, mluvit nj, nerozumět, utlačováni do r. 1990 - on byl an vojně, jeho otec zůstal v N, 28 měsíců na vojně z toho 6 v dole, protože jeho otec byl v německé armádě - nepřiznávaly se německé kořeny, když řeklo, hned pronásledováni - všechno ztratili - zvyky, potlačovalo se to - stavba kostela - 1837 - rozdělen na 3 části - Maďaři, Srbové a Švábové v neděli byly 3 mše po sobě, vedli 2-3 faráři, většinou mluvili nj dodnes přetrvává - bývalí Švábové si sedají na svá místa, říkají, že ne/sedí tam - jak utekl - 9 lidí uteklo 9. října 1944, 15. listopadu dorazil do St. Pölken v Rakousku, mířili do Slezska, pak do Polska, 13. května 1945 v Čechách u Labe, sedli na vlak a jeli do Budapesti, vrátili se 3. června (chyběly koleje), (přijeli a hned zavřeli do ghetta pro židy) - svátky německé neslaví, ani na to nevzpomínají - dříve mluvili jen nj, ve škole mj, mladá generace umí jen mj, ve škole nj, švábsky pán mluvil - zš - od 1. - 8. třídy více hodiny nj - neví důvod, dnes ani žádné kroje, nejsou rozdíly mezi Šváby a Ungarndeutche - kuchyně - zelí a knedlíky, kyselé zelí - švábský bál - každý rok v době po masopustu, poslední téma - fotky, nástroje každý rok je nějaké téma (zabijačky, … ) - náboženství - římsko-katolické, protestantů velmi málo (evangelíci) - úplne typické pro B. - dřív známá šv. kapela - dechovka, všichni byli Švábové, Šv. - kdo se pohybuje při dechovce je Šváb, kdo ne- není - pohádky - jen maďarské, co znala německé už vymírají - podle jeho odhadu - 200-300 Šváb, vesnice celkem 3000 obyvatel - cítí jako Němec, Ungarnd. - tradice vymírají, lidé s německými jmény vezmou Maďara i jeho jméno - neví proč, dál neprožívají jediná snaha Landesr. - fotky, rozhovory, snaha předávat mladé generaci - taneční skupina, hudební spolky - dlouho nemluvil nj, mluví doma mj, dialekt švábštiny SZEIBERT Mihály (německé jméno pomaďarštěné)

Wikichs = Bácsbokod - původně do okolních vesnic, do této vesnice v 70.,80. letech (1770,1780) - situace dříva 2x větší vesnice, bohatá , po válce zničilo vše, nic nenašlo, kroje atd. r. 2002 spolek začal s obnovou, předtím kroje vymyšlené, potom sbírali fotky a na jejich základě udělali kroje nejdůležitější práce za 8 let - hraniční vesnice - důležitá, časem ztratila význam v posledních letech nařízení od státu, aby vyhledali staré budovy, kříže - restaurování křížů - 12 křížů, 6 celková rekonstrukce, 6 nejdůležitější opravy 500 000 HUF - 120 000 HUF průměr 300 000 HUF, obnova dalších pod 100 000 HUF - po válce - vesnice opustit, vysídlena nebo odsun do Ruska, ti, co zůstali taky opustili - zkoušeli jinam, byli utlačováni, věděli, že to přijde, budovy chátraly, domy, hřbitovy proběhla obnova hřbitova - pamětní místo - 300 náhrobků, obnovili postavili, ohromný kříž z kamene, před válkou měli od fary propůjčená místa - usušili trávu, prodávali - museli dát peníze faře - známí - kováři dobří, křížů hodně z oceli - hodně se jich našlo kříže z kamene, ze dřeva - pro nejchudší, našli po obnově - 20-30 pravých Švábu - mluví šv. dialektem, víc - původem nebo sympatizanti 50-100 identita Ungarnd. - ona učitelka, přes 20 let neměla 100 % šv. dítě jen střední generace (40 let) mají povědomí, kulturu drží, mluví nj, mladá generace - ví, že byl odsun, nezajímají více - do r. 1940 bohatá vesnice, kolem 6000 obyvatel - 2000 Němců 23. srpna 1947 vyhoštění Němců - původ, jazyk, jméno, mluvili dvojjazyčně - linie babička matka vnučka

jen nj, mj rozumí	nj+mj 	(víc mj) 	plně mj, rozumí pár slov nj

- začínala asimilace dříve o 30,40 let dříve 1920,1930 - hodně řemeslníků 3 důvody: - bohatá vesnice, hodně řemeslníků, aby vyhověli všem požadavkům

1. 3 nacionality - Boněváci (Srbochorvati, Subotica - Sobotka), Maďaři, Němci

na ulicích mluvili mj

1. železnice - odsud jezdili na trhy, prodávat, museli se umět domluvit

- r. 1940 - už dobře nj neuměli jako předtím Švábové - zážitek ze školky - uměla jen švábsky, přišla do školky, dostali učitelky, které uměli jen nj - nikdo nikomu nerozuměl rok nepromluvila ani slovo, těžké to bylo - důvody osídlení - po turecké nadvládě, vše opuštěné, musela přijít pracovní síla, lékadlo - bohatá půda, země, ti, co přišli do Soroksáru - děti neměli pro sebe pole, stěhovali dále, proto přišli sem, např. syn ze S. se přestěhoval do Bačmaláš, potkal holku z B. - přestěhoval se za ní do B. - ani nejsou zmínky v matrikách, v matrice německé jména - od1780/1790 - taneční skupiny - 50 členů, zajímavé - není ani 1 šv. dítě (max z 1/8, 1/16) jen Maďaři, Srbochorvati a Cikáni před 10 lety taneční skupina pro dospělé - nechtěli pokračovat - mají samosprávu tady - 1 místnost vyhrazena - zvyky - dechovka, tance - polka, valšík, marsch babičky mluvily švábským dialektem an děti, děti odpovídali v mj - svatba - v sobotu vždy, začínalo v 10 h - oficiální sňatek, v 11 církevní, od 10 h. pochod z ženichova domu k domu nevěsty, vyšla nevěsta s kamarádkami - darovali rozmarýn s malými mašličkami v různých barvách svatebčanů a pozvaných, šli v průvodu nejdřív nevěsta s doprovodem, ženich s doprovodem, neprovdaná děvčata, kmotři, rodiče, muzikanti, ostatní hosté na radnici - of. sňatek a potom do kostela z kostela do kulturního domu a před vchodem se postavili vedle sebe a lidi jim přinášeli štestí oběd - vepřový paprikáč, koláče, sladké pečivo odpo - ženichův tanec - waltz, tancovačka do 6, fotili, … večeře - kuřecí polévka s nudlemi, kuř. paprikáč, maso, vídeňský řízek, sekaná a něco kyselého - salát, zelí, okurka, paprika krájení koláče - hranaté kousky 1 kuchařka - vše organizovala i příbuzenstvo nejvíc svateb na podzim 1. den svatby - čtvrtek, velké vedro pátek - byla zabijačka - prase v pá - den, kdy se škubaly slepice, rodina, která měla 5 členů, darovala 2 slepice, slepice škubaly jen ženy v pá večer - peče, vaří, paprikáč, navečer přišli kmotrové - co chodí na biřmování a kmotra od křtů s prvními dárky, dostali večeři, nemuseli nic jiného udělat, dárky - dostávali v pá, do místnosti, která se zamykala, u předání byli rodiče - co dostali, od Nováků hrnec, N. svatba - dostanou hrnec sobota o půlnoci - nevěsta do červeného oblečení, posadila na židli, stál za ní vyvolávač, talíře přiklopené na sobě, vedle nich matka nevěsty se sítem, chlapík vyvolával, že je na prodej, peníze do talířů, - potom do síta - zpátky do talíře dávali peníze znovu polka, valčík, čardáš (maď. lidový tanec), potom rodiče, potom ženich, potom popadl nevěstu, utíkali pryč, uhodil talíř na zem - kolik kousků - tolik dětí, když nerozbil - někdo přiběhl a rozšlapal ho - během večera dárky pro 1. dítě - nějaká maličkost, zabalená do co nejvíce papírů, ten kdo ho daroval, tančí s nevěstou, čím víc papírů, tím delší tanec - kuchyně - 1. jídlo - kyselá kaše s vejci (präu) malé knedlíčky a pak z prkna do vody , paprikáč vaječný-cibule, sádlo, voda - základ, vaří, dá rozsekané vajíčko, jí s chlebem, solí až když se přidávají vejce, ne na začátku zelí a knedlíky - zelí - nejdůležitější zelenina, zelný salát, do zelí přidávat křidýlka, husí žaludky, srdce - jí v sobotu od konce října do prosince - v období zabijaček, zabijačky v sobotu škvarky, játra, krev - peče se to, přidává, játra s krví se škvarky a do toho přidávají zelí zelí, tuk, ostatní - vaří až je to měkké a světle zelené, potom můžou přidávat škvarky, jí k tomu chléb, v sobotu večer fazolová polévka - část fazolí vyndají a jí se šunkou večer obecně - polévka i něco k tomu, aby bylo dost na snídani, po snídani hned na pole, v 7 na poli, v 6.30 snídali na pole - chleba, vejce, marmeláda večer - v pět hodin rychlá večeře a aby zbylo i na snídani - recept na velké knedlíky se zelím - převzali i Maďaři i Srbochorvaté - nějaké placky nenakynou - zasytí - mouka, voda, cukr a nějaký tuk, mléko trochu - upeče placka - zasytí ráno, aby nebylo jako voda, nebylo husté - nemoc - dna - jedli maso jen 2x týdně - uprostřed a o víkendu, jen u lidí, co hodně jí maso, ne u Švábu - brambory, zelí, brambory, zelí - katolička - jen spojené s katolickými svátky, žádné německé - hodně rodiny drží pospolu i se vzdálenými příbuznými - pojmenování - je tu škola - každý den nj, centrum nejbližší v Baje - rozšířená výuka nj - kostel - mše v mj, v arcibuskupském městě 1x ročně švábské mše (Naše mše) 1x,2x málo Němců menší mše v menších městech občas vzpomínkové na vojáky padlých tam a tam hlavní v mj, srbochorvatštině a nj - pohádky - dřív jen švábské - bajky o zvířátkách, legendy, příběhy, písně, od babiček, dnes mix všeho možného

- 1776 nebo 86 přišlo několik rodin, přicházeli do okolních vesnic, dobrá půda do zemědělství za 2. sv.v. odsunuli 300 nebo 3000 N., na jejich místo přišli Němci ze Srbska - Land. organizují šv. bál, pod sebou chor a taneční skupinu - partnerské město Backnang (vedle Stutgartu) - na letnice - německá mše - hodně lidí z okolí - žijí 3 národnosti - Buněvácové, Srbochorvaté, Němci a Maďaři - 8000 obyvatel - 20 % Němci - německého původu - katolíci - v polovině srpna mše v nj v Kalusca??? o vánocích program pro staré, i děti - co slyšeli doma, zvyky, tradice, školka + národnostní škola výměnné pobyty s gymnáziem Bahtuntem - 1890 5114 Němců 1930 7300 1941 10 000 1945 1800 - fabrika vedle vesnice Käneey - žena provdaná do rodiny Ung. ve 3 letech odsunuta do Německa, teď zaměstnávají, protože se tam narodila, něco z oceli, kvůli lásce k městu - kuchyně - knedlíky, zelí, maso, štrudl, zabíjačky - rozdíl nepozná mezi dnešní generací, mluví nářečím,mladí hochdeutsch, dialekt nezvládají - oficiálně registrováno - 300, jinak až 2000, dialekt umí kolem 50 - hodně klidná oblast, nebyly neshody

Historie Do města Baja přicházely německé rodiny na začátku 18. století. V dalších vlnách přicházely širší rodiny. V každé vlně přišlo mezi 7 - 11 rodinami. Přicházející Němci zvedli zemědělství, převážně vinařství - postavili sklípky a vinice. Před Němci byli ve vesnicích Turci, kteří zdevastovali vesnici. Vesnice zůstala prázdná. Němci získali domy za zvýhodněnou cenu, platili nižší daně či žádné daně, získali pole. Němci se do Maďarska dostali na lodích a potom pěšky. Po vodě dopluli do města Kolosci. Po válce bylo odsunuto kolem 1 000 lidí. Sběrným bodem v Baje bylo gymnázium. Dodnes mají vzpomínkové tabule a na dušičky je uctí. V poválečné době se nikdo nehlásí k němectví, nepoužívají německý jazyk ani doma, nechtějí se ho učit. Změna přichází v 90. letech s přijetím zákona o menšinách v roce 1993. Tento zákon dovoluje zakládat spolky. V roce 1994 se konají první volby do mindelhes?, které je centrum. Musí se zaregistrovat a poté může volit. Ve městech a vesnicích, kde je Landes?, mají teď 5 členů, nově budou voleni jen 4 členové. Na úrovni župy, kde je 10 a více Landes., vznikne zastoupení spolků Němců. V roce 2007 bylo voleno 9 členů, od roku 2011 budou mít 7 členů. Je to podporované německou stranou (ministerstvem). Volí se představenstvo - 11 regionálních kanceláří z 19 krajů. Regionální kanceláře fungují od roku 1993. Podle jejího typu je zde 250 000 Švábu celkem. LDU byla založena roku 1995. LDU pomáhá spolkům v regionech. V této župě je kolem 25+2. Je spolufinancována od státu.

Školství Německé vyučování probíhá v národních školkách a školách. Od šesti let navštěvují základní školu a mají pouze osm tříd. Školka je minimálně jeden rok povinná. Ve školce se učí německé a maďarské písničky a říkadla. Existují i už i jesle. V Baje stojí školka, základní škola, gymnázium a učňák v rozšířené výuce německého jazyka. V Bildungzentrum mohou skládat i sprachdiplom. ?? vordbildung zentrum?? V poválečné době nikdo nechce vyučovat německý jazyk. Nyní je v této župě 29 základních škol s rozšířenou výukou německého jazyka. V Bildungzentrum (vzdělávací centrum) pomáhají se zakládáním škol. Střední školy jsou zaměřené na ekonomiku, gymnázia. V Kečkemetu je možnost složení německé maturity. Společnost Audi získává například z těchto středních škol kvalifikovanou pracovní sílu.

Náboženství Maďarští Němci vyznávají římskokatolické náboženství. V kostele je jedenkrát týdně mše v německém jazyce. V důležitý svátek se mše konají v německém i maďarském jazyce. V župě existují i reformované kostely Kartau Ašortbolke 1730, 1740.??? V Baje se slouží první a třetí neděli mše v německém jazyce. Farář v Baje je Šváb původem z města Nadwar. V Nadwaru mají maďarského faráře, který umí dobře německy.

Tradice a svátky V celé župě je dost funkčních spolků, např. kapely, taneční skupiny pro děti, taneční skupiny pro dospělé. Jedním z důvodů může být existence uměleckých škol na vesnicích. V župě existuje kolem 15 až 16 tanečních skupin. Není zde tolik dětských chórů i sólistů a zpěváků, protože je tu méně dětí. Pěvecký sbor vznikl před 50 lety. Zpívá zde i chór důchodců maďarské a německé písničky. Hlavní taneční skupiny jsou ve městěch Vaschut, Hartau a Nadvar. Spolky zakládají taneční skupiny, kapely kvůli lepšímu financování, protože na ně dostávají příspěvky od státu.

O letnicích zde probíhá vícedenní festival. Vinobraní. Průvody. Kapely. Na úrovni kraje probíhá výstava - NAJÍT!!! Různé výročí k založení Mindershaize?.

Ze zvyků se drží jen švábský ples a slavnosti. Církevní svátky hodně vypouští, hodně vymřelo. Paní … nám popsala zvyk z Nadvaru. Na začátku 20. století o adventu se koupil obrázek svaté rodiny. Jen ženy se scházely a modlily se u něho. Rodiny se střídaly. Dnes za adventu ho mají tak 4krát, 3krát, dříve byli rádi, že se k nim obrázek vůbec dostal.

Dřív vyprávěli švábské pohádky, dnes je to mix pohádek, ve školkách říkanky … O Velikonocích malují vajíčka, kluci chodí s řehtačkami, když zvony odlétají do Říma.

Spolky jsou hodně aktivní. Vyjíždějí do zahraničí po stopách dunajských Švábu.

Partnerské město - jedna vesnice je už od roku 1985. Udržují vazby s těmi, kteří byli vysídlení do města. Partnerské kontakty udržují na úrovni vesnice, politiky, školící firmy, gymnázia.

Kuchyně Typické jídlo je zelí s knedlíky, vepřový paprikáč, bramborový paprikáč, nudle a sladkosti. Hlavním zdrojem obživy bylo víno. Bylo zde hodně německých zemědělců a řemeslníků. Ovšem řemeslníci jako hodinář, švec se stěhovali do Kečkemetu na jihu Maďarska.

- www.sulinet.hu/oroksegtar magyarorsaji kisebbséger

Manz Josef - Baja - obchodní centrum, po Turcích neúplně opuštěné, ale zpustošené chodili ve 3 vlnách: 1. Karel VI.

		2. Marie Terezie 		
		3. Josef II 

- on osobně je 10. generace v Maďarsku - přicházeli s papírem oficiálním (na pozvání z přeplněné země) - tenhle dům my, tenhle vy chodili s nimi načerno bez papírů - černozem (půda), obnovit zemědělství, (táhla armáda tam a zpátky, nestarali se o to) - 19. st. - industralizace - v M. nebyl žádný průmysl - udělali Źidi (obchod) s Němci (řemesla) - od 2. pol. 19. st. 1. sv.v. - proběhla ve městech plná asimilace, ne tak dobrovolná, ve vesnicích v meziválečném období monarchie R-U - mnoho národností, vládli rakousku protože byli silnější dnes v M. - 13 národností - do r. 1840 - používali se jako hl. jazyky - nj, latina, potom revoluce 1848 začínala používat mj - 1867 - M. ztrácí hodně území, maďaři měli největší autonomii, ale češi ji nedostali 1. Rakousko, 2. Maďarsko 3. Češi dnes všude Maďaři si vymohli pod tlakem práva, které měli - neoblíbení - 1. sv.v. r.1904 dítě musí do 4. třídy ovládat maďarštinu - kouknout 1. vlna maďarizace předválečná - po 1. sv.v. - M ztratilo 2/3 území, všichni M zůstali za hranicemi své země - asimilace byla ze strany na menšiny (na N) větší - N byli donuceni se víc asimilovat - největší viník - katolická církev - 90 % škol v držení kdo jí maďarský chleba, musí umět mj - systém školství A - nj B - nj + mj C mj j většina lidí na C - kvůli strachu, že nenajde uplatnění v pracovním i normálním životě dnes - dvojjazyčné školy - nj - jako cizí j, ne 50:50, mj je silnější , ve školách hochdeutsch, dialekt už vůbec ne, umře do 10 let, nikdo nebude mluvit - po válce němci mimo zákon - nemohli a nechtěli - tíha kolektivní viny, aniž by něco udělali, N ve spolku Folksbund - žádné ideologie nikdo neměl nic společného s Němci, jiná strana snažila ovládnout, aby razila ideologii svou - zákon - maďarský nacionalismus silný, od 1. vlády od r. 1885? nacionalisté - škodili, škodí a budou škodit, jestli nezmění, kompromisy, nacinalismus nedělá Bleir - ministr, pro N udělal dost, ale ne co by přesně chtěli, začal LDU - nechtěli se organizovat politicky, ale kulturně (žít, mluvit jako Šváb) M. nelíbí, mluví jen negativně Bleir umřel r. ? přišli jeho nástupci - studovali v Německu, s novou ideologií - líp organizovat, sepsat, založit Fölksbund - Tariján 41 sčítání lidu - podle toho vysidlovali - přihlásil k německé kultuře, občanství, j. byl vysídlený polovina šla pryč maďarská vláda - odsun humánní, odsun ve vlacích, nápisy, ohromné vagony, maďarské vlajky, zase opustit svou zemi, snad najdeme novou - spoustu gramatických chyb, neměli dostatečné studium transporty původně do Z zony - přeplněná r. 47 do V zony poslední transporty - 3 mezníky v zákonech: zákon o menšinách - 1. 2 i 45 poválečné nějaké vyrovnání josef´Ötvös - politik, měli jen osobní práva, ale žádné kulturní r. 1993 - zákon o menšinách - kulturní autonomii, vznik organizací chybí peníza a základna lidí - LDU - dostalo pod sebe střední školy - rozdělují peníze,nejsou peníze a lidi už se smí dělat skoro vše, ale práva, identita pryč pozdě na zákony, kdyby přišli po válce zákon - teď úplne jiné super, že existují spolky, ale domlouvají se v nich mj, ne nj časy Švábu utlačovaní - pryč, dnes ne, chybí lidi - hodně dodržuje a blázni - zkouší znovu obnovit, mezera 40 let - volby před 4 lety do Land., doteď jen polovina lidí co přihlásila, každý Land - 500-600 000 HUF, větší - regionální klidně milion, závisí na vládě, přihlásit o granty - ve větších městech možnost lepší dostat peníze než malá vesnice - v M - 300-400 spolků celkem - chory, kapely - s kulturním životem po změně režimu dobré - organizovány svobodně vyjadřovat, ale mají zk, vystoupení, domlouvají v mj mohou nj, ale chybí jim praxe - trvalo by to dlouho - poválečná doba, otázka kolektivní viny, žádný školní systém pro ně, řeč vytratila, nevyjadřovali se pod tlakem nj - vyučována jako cizí j, učitelé - dějiny v nj, studují jako v mj, nepřemýšlí v nj, není taková úroven, ve vesnicích situace - musí spojovat kvůli penězům, mladí stěhují za prací do měst - asimilace furt chybí vzdělávání učitelů v nj článek o někom ze Sedmihradska - spisovatel, novinář Trianon asimilace obrovská, vynucený proces, ne jak politika klasicky maďarizace jména, „prodali“ aby nebyli šikanováni - 60. léta - nj 2x,3x nj ve školách - 70. léta - hodně pryč - uvědomovali po revoluci chybí učitelé, jazyk bude pryč - kultura mizí blázni snaží udržet on sám 3 děti - do školky neuměly slovo mj on mluví nj, dcera během 5 měsíců mj - chtěla mluvit doma nj, vyvedl ji z domu razí názor - 1. mj, potom nj doma - globalizace + politika vše ničí - ombudsman pro menšiny - každý rok stejná zpráva - rozlušte se s menšinami - on pesimista - pohybuje na všech úrovních - místní, regionální, státní - nazdar největší sranda Šv. pomáhali r. 48 - revoluce, po 1. sv.v., brali jako domov, co dostali po 2. sv.v. - vysídlení, odsun, utlačování většina je hodně zklamaných - vše pro M., M vyrovnali jinak - asimilace, tlak - stálý tlak - nelze odolat - vláda nacionální - přes 10 let - posledních 150 let - otevřeně se hlásí k německé identitě ne strach Maďaři v sousedních státech silní politicky, organizováni - silní v M neexistuje, aby byli politicky organizovaní on původně ze Srbska - nebyla tak nacionální politika - ve školách nj chtěl být Němec, buď - vysídlení ze župy přes 600 000 lidí - němečtí M. netáhli s náckama, nezamlouvala ideologie, ale byly spojovány - toázka my po 2. sv.v. , přetrvává pořád -od r. 41 cokoliv společného s N, pryč z M - všichni mluví mj, M vytváří pracovní místa - Mercedes, Audi, máš univerzitu - super, nj - ne - pryč nj - hodně ujímá ve firmách - vysídlení - ti, co potřeba v dolech, průmyslu neodešli odešli - sedláci 100-150 ha - zabrali Maďaři z jiných zemí - v okolí Budapesti taky - zásobovali poravinami, … nepřečtu - dřív se švábové ptali, proč nám to udělali, dnes se nikdo neptá - posledních 200 let po nacion. strana - maďarský nacionalismus nutí k asimilaci všechny - situace po r. 90 - z Rumunska, Ruska odešli N do N (vlídně přijati), z M jen pár, ostatně proč bych opouštěl svůj domov, mám to tu rád ?opouštět svůj stát? - proč tak přemýšlí - starý, zkušenosti, proto pesimistický stará generace, blázni - dodržovat identitu - odsun N 46-47 jek mělo být humánní - bylo, nikoho nezabili, nezastřelili - rodina - otec v maďarské armádě odešel r. 38 strejda v německé, i když Maďaři - na V frontu u stalingradu - zajali, prac. tábory, co se vrátili - v Maďarsku zadžela na 5 let, potom odsun do N po 5 letech po práci - švábové - tancující zpívající menšina - chrakterizoval se - situace v kraji - všichni mluvili 3j - srbochorvatsky, nj, mj dnes nacionalismus vše zničil - 1 řeč, 1 stát všichni v míru, ale poli - podívat do Pécs - hodně Němců - ještě doma mluví nj společnost dobře funguje

- ona je z Nadware?Nadwaje - r. 1724 přišlo 9 rodin, dnes 2000 obyvatel, nejméně 70 % Švábu (její odhad)

Politická a kulturní reprezentační jednotka Němců v Maďarsku. Organizace vznikla na základě zákona o menšinách LXVI./1993. Cíl, který LdU má, je v zachování a udržení řeči, historických tradic, ducha kultury a identity Němců v Maďarsku. Hlavním spojujícím a rozvíjejícím prvkem je zde mateřská řeč. K tomu má pomoci udržení výuky německého jazyka v maďarských školách a také partnertsví a společné programy s Německem.

Symboly LdU

Mezi symboly LdU patří znak a razítko, které odkazují na minulost a současnost maďarských Němců.

Popis erbu

Erb je rozdělen stříbrnou vlnou na dvě části. Budínský hrad, symbol maďarské vlasti, představuje sloučení rodiny. Vpravo nad hradem svítí slunce a vlevo ustupuje měsíc. Slunce a couvající měsíc jsou symbolem poválečného rozdělení etnické skupiny. Pod zvlněnou linií stojí bílý kříž. Zvlněná linie symbolizuje Dunaj, který spojuje staré vlasti Maďarska a na tomto území předkové stále zachovávají křesťanskou víru a věnují se práci. Barva pozadí erbu je kobaltová modř.

Hlavní rysy německého etnika:

- láska k vlasti,

- rozdělení národní skupiny,

- tvůrčí síla a víra v maďarské Němce.

Popis razítka

Na kruhovém razítku stojí německý nápis a erb LdU.

Oficiální hymna Němců v Maďarsku

Oficiální hymna maďarských Němců je „Píseň Němců“ „Lied der Ungarndeutschen“.Text napsal Dr. Ernst Imrich a hudbu složil Louis N. Hackl.

Sein gegrüBt ihr deutschen Brüder, wachet auf, es ruft die Zeit! Lasst uns rühmen, lasst uns preisen unsres Volkes Einigkeit. Wir sindeines Volkes Söhne, deutsche Sprache, deutsche Art, die die Väter hochgehalten, haben treu wir uns bewahrt.

Oficiální svátky Němců v Maďarsku Úrední svátek Němců v Maďarsku: Letnice. V lednu 1995 byla vytvořena německá národní vláda, a proto druhou sobotu v lednu každého roku se slaví den maďarsko-německé vlády. ?? V tento den se předává nejvyšší ocenění maďarských Němců „Zlatý odznak cti pro Ungarndeutschen“. ???

Ungarndeutsche instituce Landesselbstverwaltung der Ungarndeutschen LdU Haus der Ungarndeutschen Landesrat der ungarndeutschen Chöre, Kapellen und Tanzgruppen Verband Ungarndeutscher Autoren und Künstler Bund Ungarndeutscher Schulvereine Jakob Bleyer Gemeinschaft Stiftung und Redaktion Neue Zeitung St. Gerhards Werk e.V. GJU - Gemeinschaft Junger Ungarndeutscher GJU - Haus Berkina Városlödi Villa KhT.- Iglauer Park Deutsche Bühne Ungarn Deutsches Theater Budapest Kft. Radio Fünfkirchen, Deutschsprachige Redaktion Unser Bildschirm Deutschsprachiges Fernsehprogramm ELTE Ungarndeutsches Forschungs und Lehrerbildungszentrum Lenau-Haus

NOVÁ, Martina Němci v Maďarsku a odvozování jejich identity. Praha, 2012. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce Petr Kokaisl. Bakalářská práce



Počet shlédnutí: 48