obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2019:cina

Čína

Kromě autonomních oblastí 2 zvláštní správní oblasti:

  • Hongkong
  • Macao

HDP/os. (2018) 1) Macao 86 300 USD
Hong Kong 48 717 USD
Čína 9 770 USD

Izrael 41 614 USD
Saúdská Arábie 23 220 USD
ČR 23 000 USD
Rusko 11 288 USD
Kazachstán 9 300 USD
Turecko 9 300 USD
Libanon 8 270 USD
Turkmenistán 7 000 USD
Irák 5 880 USD
Írán 5 630 USD
Ázerbájdžán 4 700 USD
Gruzie 4 300 USD
Arménie 4 200 USD
Jordánsko 4 200 USD
Uzbekistán 1 530 USD
Kyrgyzstán 1 281 USD
Tádžikistán 826 USD
Afghánistán 520 USD

Velmi nerovnoměrně rozložená úrodná (orná) půda.

Velmi nerovnoměrně rozložená populace:

V Číně je 160 měst, s počtem obyvatel nad 1 milion
10 největších čínských měst
10 největších čínských měst

Jazyky a písmo

5 juanů

Čínština (Chan), čuangština (zhuang) (18,5 mil.), ujgurština (11 mil.), mongolština (6 mil. – 2x více než v Mongolsku), tibetština (5 mil.)

Historie

  • Historicky (archeologicky) doložitelná říše Šang/Jin (17. – 11. století př. n. l.)
  • 13. století n. l. Mongolové
  • 16. století Ming – obchod s Portugalci, Španělskem a Nizozemím.
  • 18. století – územní zisky
  • 19. století – opiové války (zisky z opia měla především Británie)
    • nerovné smlouvy s evropskými státy (svobodný obchod, extrateritorialita Evropanů, otevření některých přístavů)
    • řada povstání (včetně čínských muslimů)
    • Cch’-si (od 60. let 19. století)
      • povstání boxerů
  • 1912 vyhlášení republiky, rezignace Pchu I
  • Sunjatsen (Kuomintang)
  • za války spolupráce nacionalistů a komunistů
  • 1949 Mao Ce-tung – vyhlášení ČLR
    • 1949 anexe Východního Turkestánu (Sin-ťiang)
    • 1950 mírové osvobození Tibetu :-(
    • konec 50. let Velký skok
      Na konci 50. let 20. století probíhala v Číně (i v Sin­ťiangu) politika „velkého skoku“ a vytváření vesnických „komun“, což mělo pro obyvatele ještě strašlivější následky než tragická kolektivizace na přelomu 20. a 30. let v SSSR.
      Během září a října 1958 docházelo ke slučování družstev do komun, které byly vytvořeny jako polovo­jenské jednotky. Soukromý majetek téměř neexistoval, vše včetně nádobí bylo ve vlastnictví komun. Otrocká práce a hlad způsobil smrt stovek tisíc lidí. V této době ústřední vláda začala přesídlovat do Sin­ťiangu čínské rolníky z vnitrozemí Číny, zatímco místní obyvatele stěhovala do pouštních oblastí. Mnoho Ujgurů bylo obviněno z nacionalismu, a proto zhruba 200 tisíc obyvatel Východního Turkestánu emigrovalo do SSSR.
      2) Rolníci do továren – hladomor.
    • národnostní otázka
      vliv Stalina – 1. Stalin definuje evoluční posloupnost ethnos – národnost – národ, zatímco Mao Ce-tung vytváří jednotný a egalitářský pojem minzu.
      2. Stalin definuje národ pomocí komponentů, přičemž všechny z nich musí být přítomny, zatímco Mao Ce-tung přistupuje k identifikaci komponentů flexibilně a nevyžaduje přítomnost všech z nich.
      3. Stalin definuje národ jako produkt kapitalismu, který je nezbytným předpokladem, Mao Ce-tung kapitalismus jako předpoklad minzu zcela opomíjí.
      4. Stalin zcela jednoznačně vylučuje náboženství jako znak etnicity (národa), Mao Ce-tung vymezuje některá minzu na základě právě a jen náboženského odlišení.
      5. Stalin chápe národ jako historickou pospolitost, Mao Ce-tung jako příbuzenskou pospolitost.
      3)
    • 1966 – Kulturní revoluce (až do smrti Maa v r. 1976) Den, kdy začala čínská kulturní revoluce (16. květen 1966) 7:04

—-

Počet shlédnutí: 128

3)
Horálek, A. Etnicita Číny – kdo je Hui a kdo Dungan? Praha: FF UK, 2011.
zs2019/cina.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:41 autor: 127.0.0.1