Na příklon České republiky k restriktivní politice jasně poukazují nízké limity pro počet žádostí o vízum/pobyt a velmi vysoký podíl jejich zamítnutí. Rostoucí nezaměstnaností v České republice roste tlak na omezení vstupu cizinců na náš pracovní trh, a proto vláda přistoupila k těmto rozhodnutím. Výrazný pokles podaných žádostí o vízum/pobyt se nevztahuje na povolení podaná za účelem studia, v této oblasti se díky evropským směrnicím žádosti nabírají a podíl zamítnutí není tak vysoký. Žádostí za účelem studia neustále přibývá. Pokles lze zaznamenat v oblasti povolení k pobytu za účelem zaměstnání a naopak nárůst za účelem podnikání. http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/prehled-dat-o-vydavani-dlouhodobych-viz-a-pobytu-v-letech-2007-2011

Populární časopis Reflex uvádí článek, postavený na rozhovorové bázi, vypovídjící o tom, proč si mladí lidé ruské národnosti zvolili žít zde, u nás v ČR. Převážně žijí v ČR z důvodu politických, kdy jejich kritika zasahuje jak politickou scénu, tak nařízení povinné vojny právě pro nestudující, ale také všudypřítomná korupce. Dále z rozhovorů plyne, že je v ČR více bezpečno pro život a nachází zde lepší uplatnění. http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/55080/mladi-rusove-kteri-ziji-v-cR-jsou-velmi-kriticti-ke-sve-vlasti.html

Dle údajů českého statistického úřadu je až 10% studentů vysokých škol cizinců. Největší část z cizinců na vysokých školách tvoří mladí občané Slovenska (60%) a Ruska (9%). Nejobsazovanější cizinci ze státních škol je VFU v Brně a VŠE v Praze, na soukromých školách je obsazenost cizinci výrazně vyšší a mnohdy dosahuje až kolem 90%. http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1414-12-r_2012-0900

Vzhledem k ruské politice přestala Technická liberecká univerzita prosazovat své studijní programy v Rusku. Dle mluvčí univerzity Jaroslavy Kocárkové má univerzita cca 500 zahraničních studentů, přičemž minimálně 70 je Rusů a 50 Ukrajinců. Dále paní Kocárková pro ČTK uvádí, že mobilita studentů je důležitá pro každou univerzitu, ale vzhledem k možné budoucí vízové politice v Rusku již není možné nadále tato spolupracovat. „Na Ukrajině, budeme pokračovat v naší činnosti a ukrajinští studenti jsou stále vítáni,“ dodal rektor Zdeněk Kus. http://search.proquest.com/docview/1513851114?accountid=17203

Dle deníku Právo počet studentů českých vysokých škol z východních zemí za posledních deset let strmě stoupá. Hlavním důvodem studia v českém jazyce je nepřítomnost školného. Deník uvádí počty studentů z Ruska, kdy před deseti lety jich zde studovalo 416 a v současné době je to kolem 4 tisíc. Před deseti lety bylo pouze 75 studentů z Kazachstánu na českých univerzitách, ale v roce 2013 jejich počet dosáhl 1368. Ovšem stále platí, že jednoznačně největší skupinu zahraničních studentů jsou Slováci, jejichž počet byl v roce 2013 kolem 23 tisíc. Pokud zahraniční student projde zkouškou z českého jazyka, může studovat spolu s Čechy zdarma. Pokud se chce zapojit do studia v anglickém jazyce, musí platit školné, jehož výši nastaví daná univerzita. Celkem přes 4500 cizinců ročně si vysokoškolské studium v České republice platí. http://search.proquest.com/docview/1553051828?accountid=17203

Podle deníku Právo je tomu také naopak, že roste zájem českých studentů učení se ruskému jazyku, protože chtějí rozumět svým rivalům ve sportovních událostech, filmům v originálním znění a větší možnosti získat atraktivní práci. Chtíč po ruském jazyce byl nedavno hlavně na Moravě v letecké škole, kde studenti projevili velký zájem o ruštinu právě pro případnou práci v letectví. Dále se ruština rozmáhá už i na základních školách jejichž počet k roku 2013 je 14, kdy 6 z nich jsou v Karlových Varech, jakožto turistickou destinaci desítek tisíc rusky mluvících návštěvníků. Zde je vidět, že provázanost Ruského jazyka v České republice stoupá nejen díky stále rostoucímu počtu rusky mluvících lidí, ale i zájem na straně Čechů, kteří stojí o to, dorozumět se rusky. http://search.proquest.com/docview/1465965732?accountid=17203

Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část je literární rešerší literatury a odborných článků. Praktická část obsahuje vlastní kvalitativní průzkum, který provedeme pomocí hloubkového rozhovoru spíše neřízeného charakteru. Ovšem s doprovodnými otázkami k tématu v případě odbočení od naší výzkumné otázky: „Z jakého důvodu studují právě u nás a co od absolvování čekají?“. Do průzkumu jsou zapojeni 4 rusky mluvící občané, které máme možnost oslovit. Tři dosavadní studentky univerzity ČZU ve věku 24 let a jednoho bývalého studenta ČZU, kterému je 22 let.

Adekvace výzkumu: + Pozitivní stránkou výzkumu je možnost promluvit si osobně s rusky mluvícími studenty. Forma neřízeného rozhovoru je možná riskantní, ale je zde široký prostor pro zodpovězení naší výzkumné otázky. - Nevýhodou může být neporozumění v „lámané“ češtině. Dále pak odpověď poněkud neslučitelná s naším výzkumem, např: „Protože rodiče mě nutí, já studovat nechci.“, protože s takovouto odpovědí se nedá flexibilně pracovat.

 První dotazovanou rusky mluvící slečnou byla Anzhela. Anzhela se narodila v Kazachstánu, kde také vyrostla. Díky dobrým studijním výsledkům a nepříznivou ekonomickou situací, přesněji vyšší nezaměstnanosti, zvažovala získání vyššího vzdělání jinde ve světě. Dalším důvodem byla zkušenost osamostatnit se, aby nebyla tolik závislá na rodině. Již před celým procesem rozhodování věděla, že by ráda do Evropy, kde je vzdělání mnohem lepší než v Kazachstánu a není to tak daleko. Jelikož západnější evropské země jsou, co se vzdělání týče, dražší, pak kompromis padl právě na Českou republiku, kde před lety dostudovala i její sestra, která ČR velmi chválila. V ČR je vzdělání mnohem méně finančně náročné a na ČZU, dokonce prozatím zdarma.
 Nyní je v České republice pátým rokem, tedy v posledním ročníku magisterského studia. Bydlí na kolejích ČVUT, kde se náležitě osamostatňuje. Její finanční příjmy ke studiu, jsou díky výpomoci rodičů. Moc se jí zde, líbí, ale stýská se jí po domovu. Jedinou nevýhodou v ČR je povaha některých Čechů, kteří cizince (rusky mluvící) ignorují nebo s nimi jednají poněkud nevlídně. Ovšem také tvrdí: "//Obecně je to v pohodě, spíš při jednotlivcích je tu míra ignorace//"
 Do budoucna by Anzhela chtěla získat v České republice práci v oboru, který vystudovala, ovšem to pokládá za poněkud obtížné, a proto v jiném případě určitě chce jet zpět do Kazachstánu, kde doufá ve výhodu vzdělanosti z EU a své samostatnosti, že nalezne lukrativnější práci a životní praxi.
 
 Ekaterina byla druhou referentkou, která souhlasila s interview. Pochází z Ruska, ze Samary, která leží jižně od Moskvy a vzdělání zde není nic moc. Ačkoli tvrdí: "//V Moskvě dobré vzdělání a i cenově pšijatelné, ale pro život draho.//" tak to byl první impuls, proč vyzkoušet vzdělání v cizině, navíc Moskvu nemá ráda, protože je to jako jiný stát. Obecně se ví, že v Evropě je vzdělání lepší a finančně to bude mnohem přijatelnější. V ČR je navíc výhodou studia zdarma a i životní nároky tu jsou akorát přijatelné, což byl impuls druhý. Tatínek jí nabídl, zda chce jet do ČR, kde žil jeho kamarád a poreferoval, že je tu dobře.
 V České republice bydlí sama v bytě s podnájemní smlouvou. Aby zde vyžila pracuje jako barmanka nebo servírka, ovšem v případě potřeby jí rodiče pošlou pomocné finance. Studuje zde již 5 let kvůli lepšímu vzdělání, které může uplatnit v celé Evropě. Jelikož ekonomická situace v Rusku se prudce zhoršila, tak ani rodiče ji teď nemohou tolik pomáhat jako dřív.
 Krize v Rusku zažehla úvahy o tom, že zde již zůstane a nejde si práci. Ovšem vztahy k Rusům jsou zde špatné, a tak by se chtěla podívat ještě dál do Evropy. Brzdí jí ovšem znalost anglického jazyka, který moc dobře neovládá, a tak bere ČR jako hlavní bod.
 
 Třetí slečnou, se kterou byl proveden rozhovor je Dasha. Pochází z Ruska ze Sibiře, kde vystudovala bakalářské studium. Vzhledem ke krizi v Rusku ji otec dal měsíc na rozmyšlenou, zda by chtěla jet studovat v cizině a mít tak příležitost dostat se jinam a zlepšit si život. Protože čeština je podobná ruštině a je ve středu EU padlo rozhodnutí právě na Českou republiku.
 Žije zde již 3. rokem, kdy zpočátku absolvovala kurz češtiny. Bydlí s kamarády z Ruska v pronajatém bytě, na kterém se finančně podílí díky nárazovým brigádám a momentálně pomáhá při výzkumu. S Lidmi vychází velmi dobře, ale byly zde výjimky, že měla problémy při týmových pracích, protože ji kolegyně nemusely.
 Do budoucna by se ráda zúčastnila Erasmu (Německo či Francie), ale plánuje zůstat v České republice, kde se pokusí najít práci, protože se jí zde velmi líbí. Do Ruska se již vrátit nehodlá.
 

===== Přílohy =====

Počet shlédnutí: 9