Vyznávám Hare Kršnu v České republice. Čím se liším od ateistů?

Ondřej Sova, Marek Šourek, Klára Michalíková

¹⁾

Centrem Prahy několikrát týdně procházejí tancující lidé v barevných šatech a za zpěvu Maha mantry nabízejí kolemjdoucím sušenky a sladkosti. Ačkoliv žijí především v uzavřených komunitách, vidět jsou i na jiných místech České republiky. Kdo ale tito lidé jsou? A jak se liší od nás, většinové ateistické společnosti? Tato práce představí hnutí Hare Krišna a zodpoví otázky týkající se odlišnosti této komunity od většinové společnosti.

Cílem práce je ukázat běžné denní aktivity členů Hare Krišna v České republice a porovnat je s životem většinové společnosti. Práce bude hledat nejen odlišnosti, ale rovněž poukáže na průsečíky ve zvyklostech, pokusí se co nejpřesněji definovat, co znamená být členem Hare Krišna a bude hledat odpověď na výzkumnou otázku:

Jaké jsou odlišnosti a podobnosti běžné denní rutiny člena hnutí Hare Krišna a člena většinové společnosti ?

Podotázky:

Materiální stránka

Jak se každodenně oblékáte, liší se Vaše oblečení v různých ročních období?

Jak vypadá Váš každodenní jídelníček? Máte i nějaké sváteční pokrmy?

Duchovní stránka

Jak vypadá Váš typický den?

člen Hare Krišna:Co Vás vedlo k připojení se k tomuto hnutí? ateista: Co Vás motivuje na tom, nestát se členem některého náboženství?

Jaké jsou Vaše morální zásady a z čeho je čerpáte?

Jaké zvyky a tradice dodržujete?

Co pro Vás znamenají Vánoce?

Jaké svátky slavíte? Jak vypadá oslava Vašich narozenin?

Má víra vliv na výběr vašeho partnera? popř. Co ovlivňuje Váš výběr?

Kniha Górakšja a vegetariánství²⁾ předkládá základní důvody, proč se stát vegetariánem, a poskytuje všeobecnou obhajobu vegetariánského stylu života. Tato kniha je úzce spjata s hnutím Hare Krišna, jelikož vegetariánství je považováno za jeden z pilířů této víry. Autor v ní popisuje, že lidské tělo není uzpůsobeno na trávení masa, protože dlouhý trávicí trakt působí jako úložiště bakterií a ostatních škodlivých složek, vznikajících při rozkladu masa. Tyto složky jsou poté zpětně vstřebávány do systému a působí různá onemocnění. Přitom proteiny je možné bez problému získat skrze rostlinnou stravu. Dalším faktorem je ekonomická složka chovu zvířat na maso. Živá kráva poskytne zhruba 90 porcí masa, ale za svůj život vyprodukuje několikasetnásobně více potravy. Následuje výčet faktorů, proč je rostlinná výroba také šetrnější pro životní prostředí a proč je tedy vegetariánství ta správná cesta.

Kniha Děti modrého boha³⁾ se věnuje tomuto hnutí z historického hlediska. Autor popisuje např. jeho vznik a nabízí čtenáři náhled na způsob života členů. Zároveň i popisuje vztah Hare Krišny s hinduismem a křesťanstvím.

V díle Nejvyšší Osobnost Božství⁴⁾ se autor věnuje nejvyšší osobnosti božství, tedy samotnému Krišnovi. V knize jsou sepsány příběhy důležité pro pochopení různých tradic a zvyklostí následovníků Krišny. Je zde popsáno proč zrovna Krišna je pro toto hnutí nejvýznamnější osobností hodnou následování.

Hnutí Haré Kršna⁵⁾ je publikací, která se věnuje popisu toho, jak se z hnutí, které vzniklo v Americe a mělo zpočátku jen pár následovníků, stala společnost rozšířená po celém světě a kterou v současnosti lze označit za celosvětovou instituci. Popisuje se zde např. hierarchická struktura, lze se dočíst o tom, jak je to v hnutí s výchovou dětí, s jakými problémy se hnutí od svého vzniku potýkalo a jaký měli zpočátku vztah s veřejností.

Nejobsáhlejším zdrojem informací o Hare Krišně jsou webové stránky samotného zastoupení hnutí v České republice. V přehledném menu je možnost najít odpověď téměř na kteroukoliv otázku, Odkazy byly sepsány členy hnutí a dotýkají se mnoha oblastí, jako např. vaření, véd a duchovna obecně, manter, historických souvislostí, jógy apod. a jsou podepřeny zkušenostmi praktikujících členů hnutí.

Tato práce vychází z kvalitativních i kvantitativních metod. Mezi kvantitativní metody se řadí především studium dokumentů, dotazníky s uzavřenými otázkami a statistické údaje. Výhodou těchto metod je možnost zisku velkého množství dat, která však bývají často povrchová a neumožní detailnější náhled do dané problematiky. Naopak kvalitativní metody umožňují zajít více do hloubky a získat informace, které nejsou na základě kvantitativního výzkumu zřejmé. Jednou z nejpoužívanějších metod je rozhovor, který může být proveden několika technikami (např. osobní, telefonní, přes sociální sítě). Existuje více druhů rozhovorů, ale nejvýhodnější z hlediska hustoty získaných dat je rozhovor neřízený. Respondent má volnost v odpovídání a tazatelem je pouze usměrňován, pokud se odchyluje od předmětu zkoumání. Je však vhodné, aby měl rozhovor předem připravenou strukturu, která zajistí, aby dotazování směřovalo tam, kam chceme. Nevýhodou kvalitativních metod je časová náročnost a možnost zkreslení informací, které respondent poskytne. Pro účely co nejkvalitnějšího zpracování byla data pro práci získávána kvalitativními i kvantitativními metodami, aby se navzájem doplňovala.

První metodou sběru dat bylo studium dokumentů. Výhodou této metody je dostupnost, nízké náklady a časová nenáročnost. Navíc se můžeme dozvědět věci, které bychom se jiným způsobem dozvědět nemohli (například výpovědi zemřelých osob). Nevýhodou mohou být neověřené informace, které jsou vydávány jako ověřené. U psaných výpovědí dále nelze sledovat mimiku, řeč těla a jiné projevy neverbální komunikace, které jsou při osobním kontaktu zjevné. Bylo třeba získat všeobecné informace o hnutí, které by posloužily jako základ, který se nachází v teoretické části práce. Bylo využito několika knižních a internetových zdrojů, které zajistily dostatečně objektivní informace. Výhodou této techniky je, že informace z těchto zdrojů jsou dostatečně obsáhlé a je možné porovnávat mezi jednotlivými zdroji a tím vyloučit případné nepřesnosti. Nevýhodou této metody může být zkreslení informací samotným autorem.

Stěžejní metodou sběru informací pro praktickou část byla metoda semistandardizovaných rozhovorů, které jsme vedli „tváří v tvář“, kvůli větší objektivitě. Tato metoda se osvědčila z toho důvodu, že reakce dotazovaných byla spontánní a neměli čas zkreslovat informace či dohledávat odpovědi na otázky. Zároveň jsme dbali, aby rozhovory byly vedeny individuálně, aby se respondenti navzájem neovlivňovali Tato část obsahuje výpovědi respondentů nejen z řad členů Hare Krišna, ale i z řad většinové společnosti, tedy ateistů. Napřed byl vytvořen seznam otázek a dodatečných podotázek. Podotázky byly využívány při rozhovoru podle reakcí respondenta, kvůli lepšímu porozumění problematice bylo někdy nutné je použít, někdy však byla odpověď respondenta natolik obsáhlá, že nebylo potřeba pokládat další otázky. Preferovanou metodou rozhovoru je „tváří v tvář“. Mezi tázanými byli 2 členové hnutí Haré Krišna, pro komparaci byly obdobné otázky položeny členovi většinové společnosti. Metoda se osvědčila, protože reakce respondentů byly spontánní a dotazovaní neměli čas na přípravu svých výpovědí. Nevýhoda této metody se může projevit např. položením otázky, která se může respondenta dotknout. Je proto důležité, aby tazatel dodržoval všeobecně platná etická pravidla.

Semistandartizované rozhovory byly provedeny se třemi respondenty. Respondent A je členem hnutí Hare Krišna již 16 let, a pracuje v restauraci Góvinda. K hnutí se přidal po předchozí zkušenosti s jiným východním náboženstvím. Respondent B je členem hnutí 4 roky a poslední rok a půl bydlí na farmě Krišnův Dvůr. Vystudoval bakalářský stupeň studia na oboru pedagogie. Respondent C je zástupcem z většinové ateistické společnosti v Čr. Studuje Vysokou školu se zaměřením na ekonomii a pracuje v marketingu.

Tabulka 1: Přehled respondentů

Ateismus znamená absenci víry v boha nebo neuznávání žádného náboženství. V České republice se k ateismu v roce 2001 hlásilo přes 6 milionů osob. V roce 2011 už to bylo pouze 3,6 milionu, nutno však podotknout, že úměrně tomu, se oproti roku 2001 navýšil počet lidí, kteří se ke své víře nevyjádřili. ⁶⁾ Důležité je zmínit to, že ačkoliv je Česká republika převážně ateistickou zemí, její historie a kultura vychází z křesťanské víry. Znamená to, že ačkoliv o sobě lidé tvrdí, že jsou ateisté, mnohdy dodržují některé křesťanské tradice a slaví různé křesťanské svátky.

Celým jménem Mezinárodní společenství pro vědomí Kršny (zkráceně ISKCON) vzniklo v New Yorku v roce 1966 a jeho posláním bylo šíření učení o vědomí Krišny. Jejím zakladatelem byl Šrí Šrímad Č. Bhaktivedanta Svámí, který se narodil roku 1896 v Kalkatě a byl vychováván jako višnuista. Bhaktivedanta Svámí v roce 1967 navštívil Velkou Británii, kde se sešel se skupinou Beatles a společně s Georgem Harrisonem nahráli LP desku s mahá-mantrou Haré-Krišna. Ta se stala hitem hned v několika zemích a učení se začalo šířit do Evropy. Odhaduje se, že dnes je na světě okolo 250,000 následovníků tohoto hnutí, z nichž ale pouze 4000 žijí mnišským životem. Dále je pak po světě rozeseto přibližně 550 náboženských center, 60 farem, 50 škol a 90 restaurací.

⁷⁾

Základním principem Hare Krišny je oprostit se od materiálního světa. Tomu má právě pomoci již zmíněná mantra. Lidé se v dnešní době moc upínají na materiální hodnoty a zapomínají na duševno, základní principy a smysl života. Za štěstí považují pouhé zapomenutí na utrpení. Pocit štěstí bývá pouze chvilkový. Je to pouze iluze. Většinu času se snaží si splnit svoje sny, jakmile ale svého cíle dosáhnou, štěstí pomine. Štěstí, které je stavěno na intoxikaci návykových látek, nezákonném sexu, jedení masa a hazardu, nemůže přinést opravdové uspokojení a blažený pocit. Dodržováním zákazu těchto činností se člověk může chránit od věku Kali, který žijeme. Věk Kali je charakterizován hádkami, pokrytectvím a obecnou degradací. Pro příslušníky tohoto hnutí je cílem života realizace vlastního já a obnovení našeho ztraceného vztahu s Nejvyšším Já, tedy s Nejvyšší Osobností Božství.⁸⁾

Zde jsou zmíněné čtyři zakázané zásady pro získání opravdového štěstí:

1. STRIJAH - nezákonné styky s opačným pohlavím

Neomezený sexuální styk způsobuje jak zdravotní tak sociální problémy. Ovlivňuje naši mysl a touhu. Čím více lidé provozují sexuální styk, tím více jsou svazováni a nechtěně ovlivňováni zvětšujícím se chtíčem. Sexuální promiskuita má za následky přenášené nemoci jako například kapavku, syfilis, AIDS atd. Také se rodí nechtěné děti, kterým se většinou nedostává správné výchovy, proto je větší pravděpodobnost, že se z nich stanou devianti společnosti. Sex je určen k plození dětí a ne k uspokojování touhy a potřeby, které vedou k iluzi.

2. ŠÚNA - jedení masa

Jedení masa také způsobuje nežádoucí následky. Především pro náš trávicí trakt to není zdravé. Masožravá zvířata mají většinou mnohem kratší trávicí soustavu k poměru jejich těla, než lidé. Jakmile se maso rozloží, co nejrychleji opustí tělo masožravce a nezatěžuje ho zbytečnými a škodlivými jedy a toxiny, které se tvoří při rozkladu. Do průmyslově zpracovaného syrového masa jsou přidávány dusitany, dusičnany a další konzervační látky, pro delší trvanlivost a hezčí barvu. Nemluvě o krmivu a různých uklidňujících hormonech, které jsou podávány zvířatům během jejich života.

3. PÁNAM - intoxikace

Požívání návykových látek je většinou způsobeno nedostatkem pocitu štěstí. Lidé chtějí nalézt pocit uspokojení a radosti. Snaží se zahnat své trápení a tak užívají tyto látky. Většinou se ale jedná o krátkodobý pocit. Můžeme to nazvat již zmíněnou iluzí. Vzbuzuje to v těle a mysli závislost. Když pak danou látku člověk nedostane, je nešťastný a negativně to ovlivňuje jeho chování a pocity Také užívání drog a návykových látek způsobuje nesčetně mnoho zdravotních problémů. Mezi tyto návykové látky patří káva, čaj, kakao, tabák, alkohol a tvrdé drogy.

4. DJÚTÁM - hazard

Lidé, kteří propadnou hraní hazardních her, si většinou neumí říci dost. Většinou chtějí více a více. Myslí si, že když vyhrají velký obnos peněz, udělá je to šťastnými. Neuvědomují si, že za pocitem štěstí také stojí karma. Nejdříve musí vynaložit síly a odvést kus práce, aby se dostavil pocit štěstí. Z lidí, kteří provozují hazard, se brzo stávají podvodníci a pokrytci.

Pro to, aby se člověk stal členem Hare Krišny, nebo alespoň porozuměl tomuto hnutí, je velice důležité si uvědomit rozdíl mezi živým a mrtvým tělem.“Když někdo zemře, duše, neboli živá síla, opustí tělo, které je proto označeno za mrtvé.“ Tělo slouží pouze jako schránka pro duši. Duše je nesmrtelná a převtěluje se. To nazýváme reinkarnací. Právě způsob, kterým se chováme po celý život, ovlivňuje naší mysl. Mysl je provázaná s duší. Tato mysl je příčinou vzniku nových budoucích těl. Takto můžeme nazvat základní princip karmy. „Karma je základní kosmický zákon, který ve fyzickém, mentálním a duševním světě spojuje příčinu se svým výsledkem.“⁹⁾

Z rozhovoru s členy Hare Krišna je patrné, že se zajímali o východní kulturu již dříve. Respondent A:„ Už v pubertě jsem se zajímal o budhismus a potom i zen budhismus, ale ani jedno mi nepřinášelo plnou duchovní obohacenost a celý proces k tomu stát se dobrým budhistou se mi zdál příliš složitý, proto jsem hledal jiné alternativy“. Seznámil se s členy hnutí Hare Krišna a po bližším zkoumání celé kultury a životního stylu se rozhodl, stát se členem a dále žít dle védských principů. Členem je již 16 let a pracuje v restauraci Góvinda v centru Prahy. Respondent B, také z řad členů hnutí je zástupcem Hare Krišna 4 roky a poslední rok a půl žije na farmě Krišnův dvůr. Jeho rodina nevyznávala konkrétní náboženství, avšak některé principy védské kultury zakořeněné měli, jako například vegetariánství a snahu vyhnout se materialismu. Popud k této víře byl zejména ve vzhlédnutí se ve filozofii Hare Krišna. Principy, které dodržují, možnost duchovního rozvoje a vývoj charakteru: respondent B „Nejvíce mě ze začátku oslovila pokora k jiným bytostem a nesobeckost, jelikož mi absence těchto vlastností na dnešní společnosti vždy vadila“, ale také kladný vztah k hudbě jako prostředek komunikace s bohy. Před přidáním se k hnutí (chvíli souběžně) žil ve městě a studoval VŠ obor pedagogie, kde dokončil bakalářský stupeň studia.

Jako pozitiva po příchodu do hnutí nám respondenti uvedli: zdravý životní styl (žádná intoxikace, vegetariánství, které přispělo k lepšímu zažívání, mají více energie a zlepšuje se jim paměť), pravidelné činnosti dopomáhají ke spokojené mysli a uvolňuje se tím prostor pro jiné myšlenky, na základě procesu přeměny vědomí vnímají, jaké pozitivní dopady to na ně má, a jak se mění jejich vlastnosti k lepšímu. Mezi negativní uvedl jeden z respondentů částečnou svázanost.

Člen většinové společnosti je zástupcem z řad ateistů. Nevyznává žádnou víru, stejně tak, jako všichni členové jeho rodiny, ale přiznává, že je ovlivněn křesťanstvím ve smyslu slavení určitých svátku: respondent A: „Jsem ateista, ale kdybych měl určit k jakému náboženství mám nejblíže, tak to bude nejspíše křesťanství, jelikož třeba slavím Vánoce a jiné svátky, ale náboženský podtext si při tom neuvědomuji.“ Cítí se být bez víry svoboden a věří sám v sebe. Je mu 26 let a v roce 2017 plánuje v roce 2017 dokončit magisterské studium se zaměřením na ekonomii.

Při komparaci činností a časového harmonogramu typického dne členů hnutí a zástupce z většinové společnosti lze zjistit, zda-li se jejich život zásadním způsobem liší a v čem konkrétně, proto jsme položili všem respondentům stejnou otázku a v závislosti na odpovědích popřípadě položili otázku doplňovací. Členové Hare Krišna se shodují na velice brzkém času vstávání a ranních aktivitách: respondent B „ Vstáváme spolu s ostatními ve 4 hodiny ráno. Po probuzení následuje hygiena, která je velice důležitá, jelikož špína ovlivňuje vědomí. Následuje zpěv Mahá mantry, která je nejdůležitější mantrou pro členy hnutí a očišťuje, mimo jiné, od pýchy a závisti “ (s respondentem A se v tomto bodě odlišují pouze počtem opakování) „ Také zpíváme mantry pro duchovní učitele, které je třeba mít v úctě, jelikož právě oni předávají duchovní poznání. Občas se zpívá i ochranná mantra, která zbavuje negativních vlivů. Spolu se zpěvem lze dle nálady také přidat tanec. Následuje oslava zakladatele hnutí Hare Krišna a poté se čtou úryvky z dlouho-svazkového díla: Písmo o Krišnovi. Následuje snídaně 8:30-9:15“ (na farmě vždy společně). Do času oběda (zhruba 14 hod.) se členové uchýlí k činnostem, které jim jsou přiděleny - údržba, vaření, úklid, farmaření atd. (respondent A začíná svou směnu v restauraci Góvinda, kde je až do večerních hodin). Po společném obědě se vrací ke svým činnostem, které vykonávají zhruba 8 hodin denně. Odpolední program je na každém, dle vlastního uvážení, ale povětšinou je věnován duchovnímu obohacení, studiu textů, zpěvu, modlitbě či jiným koníčkům. Důležitým aspektem je dodržování ajurvédských zásad pro spánek, tedy že spánek před půlnocí je 2x lepší než spánek po půlnoci, a proto se snaží členové hnutí chodit spát mezi 20-21 hod. Víkendy tráví podobně jako běžné pracovní dny.

Ateista se rozchází s ostatními respondenty v čase budíčku. Běžně to bývá 8 hod. ranní a o víkendu 10 hod. Snídani preferuje ještě před vykonáním ranní hygieny a však celý proces trvá do 30 ti minut. Pracovní dny tráví ve škole a v práci, snaží se vždy si udělat čas na obědovou pauzu. V odpoledních hodinách a o víkendech se věnuje volnočasovým aktivitám. Spánek ve všedních dnech začíná kolem 23-24 hod., o víkendech občas i později.

Členové Hare Krišna se snaží v rámci volného času skloubit příjemné s užitečným. Povětšinou jsou volnočasové aktivity takové, které jsou prospěšné pro komunitu, nebo obohacují jedince: respondent B „Snažíme se být nesobečtí i ve využívání našeho volného času, nebo se sami v něčem vzdělávat.“ Nejčastěji proto patří do volnočasových aktivit: tanec, zpěv, hudební nástroje, čtení, studium veršů, výroba šperků, organizování akcí, péče o zvířata, rostliny, vaření atd… Samozřejmě žijí společenským životem, povětšinou však v kruhu členů hnutí. Pochod centrem Prahy se koná 2x týdně (středa a pátek), každou středu se pořádají akce v restauraci Góvinda a každou neděli akce na farmě Krišnův dvůr. Dále společně slaví svátky a pořádají festivaly a přednášky. Kulturní akce se snaží omezit pouze na ty své, jelikož nesouhlasí s hodnotami všudypřítomného „západního světa“ a vadí jim ve filmech, či v divadle vidět např.: odhalování určitých partií, násilí, materialismus, promiskuitu atd.:respondent A „ Já jsem divadlo začal postupem času navštěvovat méně a méně, a v nynější době tam již skoro vůbec nechodím. Divadelní hry jsou povětšinou psané pro zábavu západoevropského publika, a já se s tím již moc neztotožňuji“.

Ateista se věnuje aktivně i pasivně sportu, kultuře (kino,divadlo) a cestování. Mnoho času tráví s přáteli: respondent A „Ideálně strávený volný čas je s přáteli v hospodě. V létě chodíme i do parků, kde společně venčíme psy, popíjíme a povídáme si.“

Členové Hare Krišna jsou přísnými vegetariány. Nesmí maso, vejce, ryby, ale například ani česnek a cibuli. Věří, že každá potravina má svou kvalitu, jakousi podstatu potraviny z filozofického hlediska. Kvality jsou: kvalita dobra, kvalita vášně a kvalita nevědomosti: respondent B „Česnek a cibuli nejíme, protože patří do skupiny potravin s kvalitou nevědomosti a ty, mimo jiné, mohou způsobovat lenost nebo třeba hněv.“. Zákaz masa spočívá v tom, že nechtějí ubližovat jiným bytostem. Jako „živou bytost“ považují oba respondenti i zeleninu: respondent A „Nechceme ubližovat žádným živým bytostem, ale něco přeci jíst musíme, proto třeba jíme zeleninu, ačkoli ji také považujeme za živou“. Snaží se jíst zejména potraviny vypěstované přímo na farmě. Typickým jídlem bývá Sabdží - zelenina s kořením, či různé polévky, saláty, kaše, rýže a sladkosti (z mléka - aby neovlivňovali mysl a inteligenci cukrem). Sváteční pokrmy vaří např. na svatbách: respondent B„Nevím, jak se to nazývá přesně, ale na védské svatbě jsou typické různé sladké kuličky, většinou dělané z kravského mléka“

Člen většinové společnosti je „všežravec“, často navštěvuje restaurace a rád střídá typy pokrmů a kuchyní. Doma vaří málo. Pije alkohol.

Řada zástupců hnutí Hare Krišna nosí sváteční oděv pouze na společenské akce, avšak ti, co bydlí na farmě ho nosí skoro nepřetržitě. Typický vaišnavský oděv se pro muže skládá z doti (kus látky 3-4 metry dlouhý) a kurty (košile). Barva oděvu se liší od statutu, ženatí muži mívají bílý oděv a muži s příslibem celibátu oranžovaný/šafránový. Vyholená hlava je symbolem odříkání a pramínek vlasů na temeni hlavy se nazývá šikha. Na obličeji bývá namalovaný takzvaný tilak, který bývá malován z bahna řeky Gangy, či jiných posvátných řek. Ženy nosí sárí, mívají dlouhé vlasy a dle bindi (tečky mezi obočím) lze poznat na první pohled, že jde o vdanou/zasnoubenou ženu. Přioblékání záleží také na typu činnosti: respondent B „Když jdeme pracovat třeba na pole, tak na sobě nemáme doti, ale vezmeme si monterky, nebo cokoliv, co můžeme zašpinit.“. V zimě vrství na tradiční oblečení svetr apod.

Respondent z členů většinové společnosti chodí běžně v džínech, tričku a svetru. Jako domácí oblečení volí teplákovou soupravu. Svůj outfit mění jen na důležité společenské akce: respondent A „Oblek nosím jen na zkoušky a na plesy, nebo jiné akce, kde je to vyžadované.“ Vlasy si nechává stříhat na krátko.

Zásadním rysem pro členy hnutí je snaha neubližovat jiným bytostem, popřípadě ne více, než je nutné (případ zeleniny). Kladou velký důraz na činění dobra pro druhé. Typické charakteristické rysy by měli být milostivost, dobročinnost a nesobeckost. Snaží se oprostit od materiálního světa. Používají mobilní telefony, ale jen z nutnosti komunikace. Internet zejména ke vzdělávacím účelům: respondent B „Telefony se dají používat třeba jako teď k nahrávání, takže toho lze využít třeba při nějaké zajímavé přednášce. To samé internet, lze se pomocí internetu vzdělávat, ale také organizovat různé akce a domlouvat se s dalšími členy komunity“.

Ateista vychází v mnohém ze zákona a řídí se pravidlem: Co není zakázáno je dovoleno. Jeho morální zásady jsou ovlivněny z velké části výchovou. Považuje se za člena konzumní společnosti. Mobilní telefon (Smartphone) používá k práci, komunikaci a zábavě. Taktéž internet:respondent A „ Já mám Iphone a jsem na něm skoro pořád. Dost času vyřizuji emaily do práce, ale zbytek jsem na Facebooku a nebo hraji hry“.

Na farmě Krišnův dvůr Vánoce nikterak neslaví, avšak uvědomují si sváteční atmosféru a k večeři mívají bramborový salát. Pokud si dávají nějaké dárky, tak v nehmotné podobě (básnička, obrázek atd.) Respondent z restaurace Góvinda navštěvuje svou rodinu. Když má některý z členů hnutí narozeniny, snaží se právě daný oslavenec vymyslet nějaký dárek pro skupinu, většinou také v nemateriální formě a společně zpívají. Narozeniny duchovních vůdců jsou důležité svátky pro členy hnutí.

Ateista slaví Vánoce se svou rodinou. Večere se skládá z kapra a bramborového salátu a u večeře mají sváteční oděv. Dávají si hmotné dárky a poté se společně dívají na pohádky. Kolem 22 hod. jde za svými přáteli. Narozeniny slaví se svými přáteli i s rodinou. O nejbližších dostává dárky. Kulatiny slaví pompézněji.

Dle védské kultury bývalo zvykem, že výběr partnera spadá na břemena rodičů. V dnešní době se výběr partnera většinou orientuje na sladění horoskopů, či se o výběr partnera postarají starší duchovní, takže i dnes se může stát, že partnera neznáte dříve před svatbou. Sňatky jsou přirozeně v rámci komunity: respondent B „Pokud si člen hnutí vezme partnera z venku, bývá zvykem, že se časem i partner přidá k hnutí“. Svatba bývá nejprve civilní a poté až sváteční (dříve bývaly oslavy dlouhé až 3 týdny, v dnešní době se zkracují na maximálně 3 dny). Milostný život partnerů je dovolen pouze za účelem plození dětí. Oba respondenti jsou doposud svobodní, zatím nenašli kompatibilní partnerku. Hnutí se snaží děti členů vychovávat dle principů Hare Krišny a do budoucna by chtěli vybudovat i vlastní školy.

Pro ateistu není kultura či náboženství rozhodujícím faktorem pro výběr partnera. Svatbu se chystá mít civilní. Svatba pro něj není podmínkou aktivního milostného života. Na nevěru nepohlíží příliš kriticky: respondent C „ S partnerkou máme takový volnější vztah, máme se rádi, ale zároveň je pro nás důležitá tolerance ze strany toho druhého“. Děti by rád vychovával dle předlohy ze svého rodinného zázemí.

V úvodu práce jsme si položili výzkumnou otázku: Jaké jsou odlišnosti a podobnosti běžné denní rutiny člena hnutí Hare Krišna a člena většinové společnosti? Z výše uvedených kapitol je zřejmé, že se člen hnutí Hare Krišna s členem většinové společnosti v mnohém schází. Přece jen se jedná o skupinu žijící v ČR a tím pádem nevyhnutelně přebírá některé povinnosti, které jsou dány zákonem a jsou závazné pro všechny občany žijící na území republiky. Patří sem hlavně povinnost zdravotního pojištění, dodržování platných zákonů a státních nařízení, o kterých není třeba dále informovat, jelikož jsou v obecném povědomí a týkají se každého. Mezi největší podobnosti, týkající se životního stylu, lze zařadit např. stejný způsob ranní hygieny. Snídaně je rovněž v podstatě stejná pro obě skupiny, ovšem s tím rozdílem, že členové Hare Krišna jsou striktními vegetariány, což se na podobě snídaně samozřejmě projevuje. Mnoho ateistů má však také ve zvyku snídat lehká bezmasá jídla, potažmo pouze ovoce, proto je tato kategorie považována za ne příliš odlišnou. Členové obou skupin pracují více méně stejně dlouhou dobu, tedy cca 8 hodin denně. Obě skupiny kladou důraz na vzdělání, zde je ovšem potřeba zmínit určité odlišnosti v osnovách, jelikož členové hnutí Hare Krišna čerpají při svých studiích zejména z véd, pro účely práce je ovšem podstatné, že vzdělání má vliv na pozdější život člověka v obou skupinách.

K menšímu rozporu dochází v případě slavení narozenin. Obě skupiny považují tento den za sváteční, v případě ateistů se však jedná o den, kdy je dotyčný obdarováván, v případě členů Hare Krišna je zvykem, že oslavenec připravuje pohoštění a oslavu pro ostatní. Z toho důvodu je nejednoznačné, zda tuto konkrétní událost zařadit mezi podobnosti, nebo odlišnosti. Bude tedy patřit do kategorie „nejednoznačné“.

V případě slavení Vánoc nalezneme hmatatelnější odlišnosti. Typický ateista je slaví v rodinném kruhu a jsou doprovázeny slavnostní večeří a obdarováváním se. Někteří členové Hare Krišna sice Vánoce v rodinném kruhu slaví, ovšem sváteční atmosféra jejich běžnou denní rutinu příliš nenarušuje. V obou skupinách se ve volném čase zaměřují na kulturu, přičemž záleží na osobních preferencích jedince. Kulturu ovšem nelze považovat za společný rys obou skupin, jelikož její projevy jsou velice odlišné. Ateisté se věnují nejnovějším aktivitám dle současných trendů, jsou konzumenty kultury a tvorbě se věnuje jen málo jedinců. Členové Hare Krišna se naopak zaměřují spíše na tvůrčí aktivity. Každý si vybírá takové, ve kterých vyniká, a na ty se tedy snaží zaměřit a rozvíjet své schopnosti. Kulturní novinky z tzv. „západního světa“ jsou mezi členy Hare Krišna vnímány spíše negativně (hlavně kvůli projevům násilí, což je v rozporu s jejich filozofií „žít a nechat žít“). Dalším rozdílným prvkem je rodinný život. Členové Hare Krišna vyznávají zásadu sexu výhradně za účelem plození dětí, o čemž v ateistické společnosti nemůže být řeč. Další markantní odchylkou je zásada zákazu intoxikace. Nulová tolerance alkoholu, kouření, omamných látek, ale např. i černého čaje a kávy. Všechny tyto látky dle členů způsobují změnu stavu vědomí jiným způsobem, než meditací, jsou tedy zakázány. Z práce vyplývá, že členové Hare Krišna a většinové společnosti jsou si v mnohém podobní, ovšem základní rozdíly nalezneme, mimo jiné, v mentalitě. U členů Hare Krišna je kladen důraz na filozofii nesobeckosti a pomoci druhému, která má základ v indických védách.



Počet shlédnutí: 92