obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2023:mezikulturni_vztahy_-_zs_2023

Mezikulturní vztahy - ZS 2023

JIH 268

  1. týden 4. 10. 2023
  2. týden 11. 10. 2023 Kristian Karamavrov (ruská kultura)
  3. týden 18. 10. 2023 Kolesnikova Alina
  4. týden 25. 10. 2023 Daniel Beneš
  5. týden 1. 11. 2023 Kristýna Miškovská
  6. týden 8. 11. 2023 Altynay Akkenzheyeva
  7. týden 15. 11. 2023 Niziulka Yuliya
  8. týden 22. 11. 2023 Roman Zoubek
  9. týden 29. 11. 2023 Nutsubidze Shorena
  10. týden 6. 12. 2023 Ruslan Gusmanov
  11. týden 13. 12. 2023 Anna-Diana Novikova (ukrajinská kultura)
  12. týden 20. 12. 2023 Petr Kokaisl chodsko.pptx

1. Náboženství jako prvek ovlivňující kulturu

(náboženské migrace, populační dynamika, náboženství a hospodářství) Prvním z cílů tohoto bloku je získat základní náboženskou gramotnost, aby absolvent kurzu dokázal rozpoznat a rozlišovat jednotlivé náboženské tradice v rámci hlavních světových náboženství (křesťanství, islám, judaismus, hinduismus, buddhismus).

Cílem prvního tématu je ukázat, v jakých ohledech může náboženství ovlivňovat společnost a kulturu:

  • náboženské migrace: nedobrovolné náboženské migrace, cyklické a krátkodobé náboženské migrace – náboženské pouti
  • populační dynamika: závislost demografických ukazatelů na míře religiozity
  • náboženství a hospodářství: náboženská tradice a specifika při pěstování určitých plodin a chovu zvířat, sezónnost poptávky určitých komodit v závislosti na náboženské tradici
  • náboženství a politické uspořádáni: politické systémy přímo a nepřímo ovlivněné náboženskou tradicí, státní náboženství, sekularismus

Klíčová slova: náboženství a společnost, náboženství a kultura, náboženské migrace, náboženství a demografie, náboženství a hospodářství, náboženství a politika.

Test:

  1. Roman Zoubek
  2. Daniel Beneš
  3. Kristýna Miškovská
  4. Shorena Nutsubidze
  5. Yuliya Niziulka
  6. Altynay Akkenzheyeva
  7. Alina Kolesnikova
  8. Kristian Karamavrov
  9. Anna
  10. Ruslan Gusmanov

1. 11. 2023

  1. Shorena Nutsubidze
  2. Roman Zoubek
  3. Kristian Karamavrov
  4. Anna Novikova
  5. Kristýna Miškovská
  6. Daniel Beneš
  7. Ruslan Gusmanov
  8. Altynay Akkenzheyeva
  9. Yuliya Niziulka
  10. Alina Kolesnikova

8.-15. 11. 2023

  1. Nutsubidze Shorena
  2. Novikova Anna-Diana
  3. Gusmanov Ruslan
  4. Karamavrov Kristian
  5. Niziulka Yuliya
  6. Beneš Daniel
  7. Miškovská Kristýna
  8. Akkenzheyeva Altynay
  9. Kolesnikova Alina
  10. Zoubek Roman

22. 11. 2023

  1. Nutsubidze Shorena
  2. Miškovská Kristýna
  3. Novikova Anna-Diana
  4. Beneš Daniel
  5. Karamavrov Kristian
  6. Zoubek Roman
  7. Kolesnikova Alina
  8. Akkenzheyeva Altynay
  9. Gusmanov Ruslan
  10. Niziulka Yuliya

29. 11. 2023

  1. Gusmanov Ruslan
  2. Zoubek Roman
  3. Beneš Daniel
  4. Miškovská Kristýna
  5. Nutsubidze Shorena
  6. Novikova Anna-Diana
  7. Akkenzheyeva Altynay
  8. Kolesnikova Alina
  9. Karamavrov Kristian
  10. Niziulka Yuliya

Průběžné pořadí po všech kvízech:


sen-kvizy.xlsx

(5 kvízů)

2. Hlavní světová náboženství

Judaismus, křesťanství

Cílem tohoto bloku je představit nejstarší monoteistické náboženství judaismus, ukázat na pozadí vzniku tohoto náboženství a jeho vývoj až do současnosti.

Dějiny Izraele – začátek starověku (oblast zhruba dnešního Izraele, Palestiny, částečně Egypta).

  • Genesis – stvoření, patriarchové (Abrahám, Izák, Jákob (Izrael), Josef, Mojžíš).
  • Abraham (Ibrahim v islámu)
    • se Sárou
      • Izák (Ishaq v islámu)
        • s Rebekou
          • Jákob (též známý jako Izrael)
            • s Leou
              • Ruben
              • Šimeon
              • Levi
                • [Několik generací]
                  • Mojžíš (Musa v islámu)
              • Juda
              • Isachar
              • Zabulon
            • s Ráchel
              • Josef
              • Benjamín
            • s Bilhou (Ráchelina služebnice)
              • Dan
              • Naftali
            • se Zilpou (Leina služebnice)
              • Gad
              • Ašer
          • Ezau (Esau)
    • s Hagar (služebnice Sáry)
      • Izmael (Ismail v islámu)
        • [Několik generací]
          • Mohamed (poslední prorok v islámu)

Centrum judaismu – Jeruzalémský chrám (vypálen r. 70 po Kr.), dnes – Zeď nářků. Na chrámové hoře je dnes Omarova mešita a mešita al-Aksa.

  • 2. století – neúspěšný boj proti Římanům, Židé se stávají na 2000 let národem bez vlasti.

Židovská představa o Bohu

  • Monoteismus
  • Zjevení praotcům a Mojžíšovi
  • Zákaz zobrazování Boha i vyslovování jeho jména (Jsem ten, který je).
  • Lineární vnímání času i dějin
  • Etika: bázeň před Bohem, láska k Bohu a druhému člověku, pravidelný rytmus práce.
  • Nesmrtelnost duše – není přijímána u všech skupin.

Hebrejská Bible neobsahuje Nový zákon:
Tři části: Tóra – 5 knih Mojžíšových, Proroci, Spisy (historické, žalmy, Píseň písní, Job, Kazatel, Přísloví…).

Kalendář - kombinace lunárního a solárního, měsíce podle lunárního cyklu (buď 29, nebo 30 dnů), lunární rok je o 11 dnů kratší (jednou za 2, nebo 3 roky se vkládá 13. měsíc), začátek roku na jaře, změna letopočtu na podzim, počítání let od stvoření světa (5783 = 2022)

Hlavní skupiny Židů

  • Sefardi (podle označení Španělska). Dříve islámské, pak křesťanství (přestup, ale ve velké míře dodržování židovských tradic). 1492 – vyhoštění. Uchování jazyka (stará španělština – ladino). Dnes pouze menší počty – Sarajevo, Francie, Pyrenejský pol.
  • Aškenaz (podle označení Německa), především v Polsku (centrum) a okolních zemích. Jidiš.
  • Karaimové (Karaité) – Litva, Krym – malé skupiny v Turecku, Egyptě, Francii, USA
  • Falašové – židovská komunita v Etiopii s odlišnými obřady (zachovávání původních starozákonních obětí…). Téměř všichni emigrovali do Izraele.

Židé ve světě
Celkový počet kolem 16 mil. osob

  • USA / Izrael(ivrit, 1948 vznik Izraele, odmítnutí Araby.) (Izrael / USA)
  • Francie (již z římské doby, J – blíže k Sefardům, S – Aškenázové)
  • Rusko
  • Ukrajina
  • Další početné židovské obce jsou v Bělorusku, Kanadě, Británii, Argentině, Brazílii, JAR a Austrálii.

Ekonomická situace

  • Významný způsob obživy – peněžní obchod (lichva, zástava…)
  • Ekonomické důvody – zdroj antisemitismu (např. Rotschildové)
  • Německo – významný antijudaismus u Luthera, pak z ekonomických důvodů od 30. let 20. století – nacistické Německo (zabavování majetku).

Klíčová slova: Podstata židovského náboženství, počty a rozmístění židů, židovské skupiny, židovská diaspora.

V další části bude představeno křesťanství jako vyústění a završení judaismu (z pohledu křesťanů), jeho výchozí etické principy a jeho geografické rozšíření. Zároveň se posluchači seznámí se základním dělením křesťanství na ortodoxní, katolickou a protestantskou část.

Podstata křesťanství, křesťanské skupiny, geografické rozmístění a odlišnosti křesťanských skupin, katolicismus, ortodoxní křesťanství, protestantismus.

Klíčová slova: Podstata křesťanského náboženství, počty a rozmístění křesťanů, křesťanské skupiny.

Křesťanství

Patří mezi monoteistická náboženství.

  • Tzv. „náboženství knihy“.
  • Křesťanství navazuje na judaismus.
  • Historie křesťanství
    • Ježíšova doba (zvláště privilegovaná v křesťanských dějinách)
    • Apoštolské období
    • Dějiny křesťanských církví

Podobně jako židé věří křesťané ve stejného Boha (spolu s muslimy).

  • Společný základ se židovstvím (posvátná kniha křesťanů je Bible – Starý a Nový zákon). Starý zákon je společný se židy (Pět knih Mojžíšových – Pentateuch - tóra, prorocké knihy, a spisy – letopisy, žalmy). Kanonicky se zcela nepřekrývají (deuterokanonické knihy – Tobiáš, Ester, Sírachovec, Kniha moudrosti…)
  • Na Starý zákon navazuje Nový zákon (4 evangelia, Skutky apoštolů, epištoly a Apokalypsa).
  • Lineární vnímání času (dějiny spásy)
  • Završení dějin - Vykupitel

Vznik hierarchie

  • Nejstarším teologickým centrem byl Jeruzalém.
  • V prvních stoletích (až do 5. století) měla výsadní místo Alexandrie (Egypt) a Antiochie (hlavní město Sýrie).
  • Sídlem patriarchy je od nejrannějších dob i Řím, který se ovšem dlouho teologicky předchozím teologickým centrům nemohl rovnat. Státní náboženství v roce 313, předtím bylo křesťanství jako státní náboženství již 50 let v Arménii.
  • Konstantinopol jako „druhý Řím“ a jako místo konání mnoha velkých synod dostává vlastní patriarchát až v roce 381.

Dělení církví

  • Pnutí mezi Východem a Západem a soupeření patriarchátů je záležitostí již 4. století.
  • Chalcedonský koncil (451 – konstantinopolský patriarcha je postaven na roveň papeži) – některé východní církve se po tomto koncilu odloučily (monofysité) – část Egypta, rozdělení syrského patriarchátu (Mezopotámie, Sýrie). Založení vlastních patriarchátů – nestoriáni. Odloučení Arménie.
  • Snaha katolické církve o unii s východními předchalcedonskými církvemi.
  • Pravoslavná církev – považuje se a řadí mezi starobylé východní církve, ale je církví odštěpenou (velké schizma 1054 – vzájemná exkomunikace římského a konstantinopolského patriarchy).

ikonostas.jpg
catedrala_mantuirii_neamului.jpg

Reformace

  • Někdy bývá za projevy reformace považováno již hnutí albigenských (13. století), jindy husitství (15. století), jindy vystoupení Luthera (1517).
  • Anglikánská církev (Jindřich VIII. 1491-1547 – snaha o nezávislost na papeži). Na pomezí katolicismu a protestanství. (V anglikánské církvi je podobně jako ve všech východních církvích a v římskokatolické církvi sedm svátostí, u protestantů to neplatí.)

dscf5479.jpg

„Latinská“ církev - římskokatolická

  • Hlavou církve je římský biskup – papež, který je zároveň i hlavou všech ostatních unionovaných církví. Volba papeže – konkláve kardinálů.
  • Římskokatolická církev (a tedy i latinský obřad) je zdaleka nejrozšířenější.

oparany.jpg

Římsko-katolická církevní hierarchie

  • Hierarchie na základě svěcení:
    • Biskup – kněz – jáhen
  • Hierarchie na základě funkce (správa územních jednotek):
    • Papež (kardinálové) – biskup (diecéze), světící (pomocný) biskup (titulární biskup) – arcijáhen (v případě dělení diecéze) – okrskový vikář – (děkan) farář – kaplan.



3. Hlavní světová náboženství

Islám, hinduismus, buddhismus

Tento blok seznamuje studenty s okolnostmi vzniku islámu a jeho hlavními pilíři. Zároveň se posluchači seznámí s hlavními podobnostmi s dalšími abrahámovskými náboženstvími (judaismus a křesťanství) a zásadními odlišnostmi. Přednáška chronologicky ukazuje štěpení islámu na hlavní směry a geografické rozmístění muslimů podle příslušnosti k těmto skupinám.

Islám

  • Monoteistické náboženství
  • „Náboženství knihy“
  • Vznik náboženství v souvislosti s prorokem Mohamedem (7. st. n. l.) – podle muslimů je toto náboženství starší (návaznost na židovskou tradici).
  • Proroci – od Mojžíše přes Ježíše až k poslednímu proroku Mohamedovi.

Počátky náboženství

  • Zjevení od anděla Gabriela Mohamedovi
  • Mohamedova manželka Chadídža jako první přijímá islám
  • Nutnost odstěhovat se z Mekky (do dnešní Medíny).
  • Ještě za Mohamedova života došlo k islamizaci Mekky – počátky islámského státu, který obsáhl zhruba celou Arábii

Korán

  • Zapsán až po Mohamedově smrti
  • 114 súr seřazených od nejdelší po nejkratší (pouze první súra „Otviratelka“ – tzv. islámský Otčenáš tvoří výjimku). Vždy je uvedeno, zda se jedná o súru z Mekky, či Mediny.
  • Basmala – Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného
  • Všechny muslimské směry a sekty spojuje pět společných a základních pilířů islámu (povinností muslima):
    • Vyznání víry (Není boha kromě Boha – Alláha – a Mohamed je jeho prorok) – šaháda
    • Modlitba (5x denně) – namáz, příp. salát (je zapotřebí být umytý – rituální očista, mít čistý oděv, být na čistém míst ě a být otočen na správnou světovou stranu).
    • Almužna – zakát
    • Půst (měsíc Ramadán) – sawm [saum]
    • Pouť do Mekky – hadždž
  • Islám je přísným monoteistickým náboženstvím (přes velkou vstřícnost k Ježíši značně kritizuje křesťanství, zvláště pak nauku o Trojici).
  • Islám je komplexní:
    • Věrouka
    • Bohem určený systém práva
    • Civilizace
  • Islám nevytváří církev, organizační formou obce věřících je stát.

Muslimský kalendář

Arabské číslice

Rozdělení muslimů

Sunnité, šíité

Rozdělení islámu s přibližným označením striktnosti (★☆☆☆☆ - doela free, ★★★★★ - tak to už je i na spousty muslimů docela moc):

  • Sunnitský islám
    • Hanafí (★☆☆☆☆)
    • Malíkí (★★☆☆☆)
    • Šáfí'í (★★★☆☆)
    • Hanbalí (★★★★☆)
    • Wahhábismus (★★★★★)
    • Cháridžitský islám (★★★★☆) - historicky vznikl jako třetí hlavní skupina vedle sunnitů a šíitů, avšak v současnosti je mnohem méně významný. Původně se oddělil od sunnitů na počátku islámských dějin a byl známý svým „puritánským“ výkladem islámu.
      • Ibadí (★☆☆☆☆) - Ibadíjský islám je forma cháridžitského islámu, která je v současnosti dominantní náboženskou tradicí v Ománu a má menší komunity v několika afrických zemích. V Alžírsku se ibadíové nacházejí především v oblasti Mzab v severní Saháře, kde tvoří významnou menšinu, v Tunisku jsou ibadíové soustředěni hlavně na ostrově Džerba, ale jejich přítomnost je i v některých dalších částech země, v Libyi se ibadíové nacházejí zejména v horských oblastech Nafús na severozápadě země. V Zanzibaru je také malá, ale historicky významná komunita Ibadí. Na rozdíl od většiny cháridžitů jsou ibadíové mírnější ve svých názorech.
  • Ší'itský islám
    • Dvanáctníci (★★★☆☆)
    • Ismá'ílí (★★☆☆☆)
    • Zajdí (★☆☆☆☆)
  • Drúzové (★★☆☆☆) - Drúzové vznikli z šíitského islámu v 11. století, ale jejich víra se od klasického šíismu velmi liší a obsahuje prvky z gnosticismu, neoplatonismu a dalších filozofií. Drúzové mají zcela jedinečnou teologii a jsou často považováni za samostatnou náboženskou komunitu mimo hlavní proud islámu.
  • Súfismus (★☆☆☆☆) - súfismus je mystické hnutí v islámu, které se zaměřuje na duchovní a vnitřní aspekty víry. Súfiové mohou být sunnité i šíité, a tedy súfismus není samostatnou větví islámu ve smyslu právního nebo teologického rozdělení, ale spíše duchovním hnutím přesahujícím tyto dělení.
  • Ahmadíja (★☆☆☆☆) - ahmadíjský islám je relativně moderní hnutí založené v 19. století v Indii. Ahmadíjové se považují za muslimy, ale jsou mnohými ostatními muslimy odmítáni, zejména kvůli svým odlišným názorům na některé klíčové aspekty islámského učení. Nezařazují se ani pod sunnity, ani šíity.

Value of Gross Domestic Product (GDP) in Saudi Arabia from 2012 to 2022, by sector (in trillion Saudi riyals) / Hodnota hrubého domácího produktu (HDP) Saúdské Arábie v letech 2012-2022 podle odvětví (v bilionech saúdských rijálů)

2023.12.04.-105031.jpeg

Czech Republic: Distribution of gross domestic product (GDP) across economic sectors 2012 to 2022 / Česká republika: Rozložení hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých hospodářských odvětvích v letech 2012 až 2022

2023.12.04.-105757.jpeg

GDP (USD million) by country (2023) / HDP (v milionech USD) podle zemí (2023)


Muslimské státy, posvátná místa islámu


Další část přibližuje hinduismus jako navenek jednotný náboženský systém, ale zároveň systém, který má obrovské množství variant, z nichž u některých může být náboženská složka v pozadí.

Část týkající se buddhismu ukazuje společné prvky s hinduismem, ale rovněž poukazuje na zásadní odlišnosti mezi těmito náboženstvími. Přednáška představuje buddhismus v jeho základních rysech včetně geografického členění na základní specifické skupiny (případně školy).

Klíčová slova: Rozšíření a počty muslimů, Podstata islámu, Rozdělení muslimů, Svatá místa islámu

Rozšíření a počty hinduistů, Vznik hinduismu, Podstata hinduismu, Posvátná místa

Rozšíření a počty buddhistů, Začátky buddhismu, Chápání světa, Dělení buddhistů

4. Náboženská a politická geografie

Tento blok seznamuje posluchače s vlivem náboženství na státoprávní uspořádání (od zmínek na náboženské tradice v ústavách nebo zákonech jednotlivých států až po preferenci určitých náboženství ze strany státu). Zároveň budou představeny systémy politických stran vycházejících z určité náboženské tradice (např. pravicové a středopravicové křesťanské strany v evropském prostoru a srovnání s okolnostmi vzniku výrazně levicových křesťanských stran v jihoamerickém prostoru).

Klíčová slova: státní náboženství, konfesionalismus, náboženství a politické strany

5. Etnicita jako kulturní prvek

Teorie etnicity (pojmy národ, etnikum a jejich atributy v různých geografických oblastech, etnicita, koncepty nacionalismu)

Klíčová slova: národ, stát, národnost, státní příslušnost, evropské národní státy vers. nenárodnostní koncepty státnosti, nacionalismus a jeho projevy, koncept my vers. oni.

pestraevropa.hks.re_2015_albanci-srb_slides_image027.jpg
Semafory v Prištině ukazují albánskou vlajku

6. Etnické minority

Definice menšiny; hlavní prvky vydělující menšiny – jazyk, náboženství, historické povědomí etnické konflikty a ekonomické blokády (bojkoty) založené na odlišné etnicitě

Klíčová slova: etnické minority, etnicita na základě jazyka, etnicita na základě náboženství, etnicita na základě odlišné historie, národnostní konflikty

7. Historicko-politická tradice jako příslušnost k určitému geograficko-kulturnímu areálu

8. Příbuzenské systémy

Klíčová slova: příbuzenství, odvozování původu, sňatková rezidence, preferované a společensky sankcionalizované sňatky, endogamie, exogamie.




Počet shlédnutí: 25

zs2023/mezikulturni_vztahy_-_zs_2023.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:41 autor: 127.0.0.1