obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


2018:zanikle_staty_evropy

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
2018:zanikle_staty_evropy [09/11/2024 11:33] kokaisl2018:zanikle_staty_evropy [14/11/2024 14:13] (aktuální) – [Finsko] kokaisl
Řádek 122: Řádek 122:
  
 ====== Finsko ====== ====== Finsko ======
-  * **Aunus (Olonets)**. Finsko, které získalo nezávislost na Rusku v roce 1917, mělo zájem na připojení oblastí obývaných finsky mluvícím obyvatelstvem, včetně Karélie a Olonets. Finské nacionalistické skupiny a dobrovolnické jednotky podnikly v roce 1919 vojenskou expedici do oblasti Olonets (Aunus) s cílem připojit tento region k Finsku. +
-Na okupovaných územích byla zavedena finská správa a v roce 1919 vydány poštovní známky s přetiskem Aunus na původně finských známkách SUOMI z roku 1917. Finské síly byly nakonec nuceny se stáhnout z oblasti Olonets v roce 1920, když sovětská moc v regionu posílila. Oblast se znovu dostala pod kontrolu Sovětského svazu a zůstala jeho součástí až do jeho rozpadu v roce 1991. +
-{{:2018:pasted:20240601-192319.png}}+
   * **Republika Severní Ingrie** / Republic of North Ingria / Republic of Kirjasalo (1919–1920). Republika Severní Ingrie byla vyhlášena v lednu 1919 ve vesnici Kirjasalo. Tento nový státní útvar měl za cíl vytvořit autonomní region, který by chránil kulturní a národní práva Ingrijců. Hlavním městem republiky se stala vesnice Kirjasalo, a proto je republika někdy nazývána také Republikou Kirjasalo. \\ Hlavním představitelem Republiky Severní Ingrie byl Georg Elfvengren, který se stal vojenským a politickým vůdcem nového státního útvaru. Republika Severní Ingrie měla vlastní vládu, armádu a přijala opatření na podporu finské kultury a jazyka. \\ Během své krátké existence se Republika Severní Ingrie snažila získat mezinárodní uznání a podporu. Ingrijci hledali pomoc zejména u Finska, které bylo jejich kulturním a jazykovým spojencem. Finsko poskytovalo Ingrijcům vojenskou a materiální podporu, ale mezinárodní situace a složité geopolitické vztahy komplikovaly snahy o trvalou nezávislost. \\ Republika Severní Ingrie byla silně ovlivněna ruskou občanskou válkou, která zuřila v letech 1917 až 1922. Během této války se oblast Ingrie stala bojištěm mezi bolševiky a bílými silami. Ingrijci se často spojovali s bílými jednotkami v boji proti bolševikům, což vedlo k dalšímu zhoršení situace. \\ V roce 1920 byla podepsána Tartuská mírová smlouva mezi Finskem a sovětským Ruskem, která stanovila, že oblast Ingrie zůstane pod sovětskou kontrolou. V důsledku této dohody byla Republika Severní Ingrie rozpuštěna a její území bylo znovu začleněno do sovětského Ruska. \\ Po začlenění do Sovětského svazu byla ingrijská identita potlačována a mnoho Ingrijců bylo deportováno nebo asimilováno. Přestože Republika Severní Ingrie existovala jen krátkou dobu, její vznik a činnost měly významný dopad na národní sebeuvědomění Ingrijců. Tato epizoda je dnes připomínána jako důležitý krok v boji za kulturní a národní práva této etnické skupiny. \\ Dnes je oblast bývalé Republiky Severní Ingrie součástí Ruské federace a nachází se v okolí Petrohradu. Historie Ingrijců a jejich krátkodobého státního útvaru zůstává významnou součástí jejich kulturního dědictví, připomínající jejich snahy o národní sebeurčení a autonomii.   * **Republika Severní Ingrie** / Republic of North Ingria / Republic of Kirjasalo (1919–1920). Republika Severní Ingrie byla vyhlášena v lednu 1919 ve vesnici Kirjasalo. Tento nový státní útvar měl za cíl vytvořit autonomní region, který by chránil kulturní a národní práva Ingrijců. Hlavním městem republiky se stala vesnice Kirjasalo, a proto je republika někdy nazývána také Republikou Kirjasalo. \\ Hlavním představitelem Republiky Severní Ingrie byl Georg Elfvengren, který se stal vojenským a politickým vůdcem nového státního útvaru. Republika Severní Ingrie měla vlastní vládu, armádu a přijala opatření na podporu finské kultury a jazyka. \\ Během své krátké existence se Republika Severní Ingrie snažila získat mezinárodní uznání a podporu. Ingrijci hledali pomoc zejména u Finska, které bylo jejich kulturním a jazykovým spojencem. Finsko poskytovalo Ingrijcům vojenskou a materiální podporu, ale mezinárodní situace a složité geopolitické vztahy komplikovaly snahy o trvalou nezávislost. \\ Republika Severní Ingrie byla silně ovlivněna ruskou občanskou válkou, která zuřila v letech 1917 až 1922. Během této války se oblast Ingrie stala bojištěm mezi bolševiky a bílými silami. Ingrijci se často spojovali s bílými jednotkami v boji proti bolševikům, což vedlo k dalšímu zhoršení situace. \\ V roce 1920 byla podepsána Tartuská mírová smlouva mezi Finskem a sovětským Ruskem, která stanovila, že oblast Ingrie zůstane pod sovětskou kontrolou. V důsledku této dohody byla Republika Severní Ingrie rozpuštěna a její území bylo znovu začleněno do sovětského Ruska. \\ Po začlenění do Sovětského svazu byla ingrijská identita potlačována a mnoho Ingrijců bylo deportováno nebo asimilováno. Přestože Republika Severní Ingrie existovala jen krátkou dobu, její vznik a činnost měly významný dopad na národní sebeuvědomění Ingrijců. Tato epizoda je dnes připomínána jako důležitý krok v boji za kulturní a národní práva této etnické skupiny. \\ Dnes je oblast bývalé Republiky Severní Ingrie součástí Ruské federace a nachází se v okolí Petrohradu. Historie Ingrijců a jejich krátkodobého státního útvaru zůstává významnou součástí jejich kulturního dědictví, připomínající jejich snahy o národní sebeurčení a autonomii.
     * {{:2018:inkeri.jpg?370|}}     * {{:2018:inkeri.jpg?370|}}
-  * **Itä-Karjala**, též Východní Karélie, je historický a kulturní region, který se nachází na severozápadě Ruska. Po první světové válce a bolševické revoluci v Rusku v roce 1917 se situace v oblasti Karélie stala velmi nestabilní. Bolševici převzali moc a v rámci občanské války v Rusku se pokoušeli získat kontrolu nad celým územím bývalého carského impéria. Finsko, které získalo nezávislost na Rusku v roce 1917, mělo zájem na Karélii kvůli kulturním a etnickým vazbám. \\ V období po ruské revoluci a během finské občanské války (1918) byly v Karélii různé snahy o autonomii nebo připojení k Finsku. Tyto snahy byly motivovány kulturními, etnickými a historickými vazbami mezi Karélií a Finskem. \\ V letech 1921–1922 vypukla Finsko-ruská válka, během níž se Finsko pokusilo podpořit povstání v Karélii proti bolševikům. Výsledkem byla krátkodobá existence tzv. Karélské pracovní komuny, která však byla brzy potlačena Rudou armádou. V roce 1923 byla Karelská pracovní komuna reorganizována a povýšena na Karelskou autonomní sovětskou socialistickou republiku (Karelská ASSR). \\ Finské síly obsadily východní Karélii během pokračovací války (1941–1944). Po skončení války a příměří mezi Finskem a Sovětským svazem v roce 1944 se Karélie vrátila pod sovětskou kontrolu. \\ Známky s přetiskem //Itä-Karjala Sot. hallinto// (Východní Karélie vojenská správa) na finských známkách SUOMI se vztahují k období finské okupace východní Karélie během pokračovací války (1941–1944). Finsko, spojenec nacistického Německa během druhé světové války, obsadilo část Východní Karélie, která byla dříve součástí Sovětského svazu. +====== Historie poštovních známek Karélie ====== 
 + 
 +Historie poštovních známek na území Karélie zahrnuje několik období spojených s politickými a vojenskými změnami v regionu. Tyto známky odrážejí různé etapy správy a národních snah na karélském území, zejména během turbulentního období 20. století. 
 + 
 +===== Předrevoluční období ===== 
 +V době před revolucí v roce 1917 byla poštovní služba na karélském území spravována ruskou imperiální poštou, která používala celostátní známky Ruské říše. Nicméně některé oblasti Karélie měly vlastní zemské pošty s vlastními známkami, například v Petrozavodsku a Pudoži. 
 + 
 +  **Petrozavodský okres** — Zemská pošta byla zavedena v roce 1896 a později vydala vlastní poštovní známky. Tyto známky obsahovaly znak Olonecké gubernie a byly tištěny ve Státní tiskárně v Petrohradu. Poslední emise byla provedena v roce 1916. 
 +  * **Pudožský okres** — Zemská pošta zde vznikla v roce 1892 a rovněž vydala vlastní známky. Poslední vydání pochází z roku 1913. 
 + 
 +===== Vydání známek nezávislé Karélie ===== 
 +Po říjnové revoluci v roce 1917 se Karélie dostala do víru občanské války a snah o nezávislost. V této době došlo k několika specifickým emisím poštovních známek. 
 + 
 +==== Aunus (Oloněc) ==== 
 +  * Finsko, které získalo nezávislost na Rusku v roce 1917, mělo zájem na připojení oblastí obývaných finsky mluvícím obyvatelstvem, včetně Karélie a oblasti Aunus (Oloněc). Finské nacionalistické skupiny a dobrovolnické jednotky podnikly v roce 1919 vojenskou expedici do oblasti Aunus (Oloněc) s cílem připojit tento region k Finsku. 
 +Na okupovaných územích byla zavedena finská správa a v roce 1919 vydány poštovní známky s přetiskem Aunus na původně finských známkách SUOMI z roku 1917. Finské síly byly nakonec nuceny se stáhnout z této oblasti v roce 1920, když sovětská moc v regionu posílila. Oblast se znovu dostala pod kontrolu Sovětského svazu a zůstala jeho součástí až do jeho rozpadu v roce 1991. 
 + 
 +{{:2018:pasted:20240601-192319.png}} 
 + 
 +==== Vydání z roku 1922 ==== 
 +V roce 1921-1922 byly ve Finsku vydány známky s nápisem „KARJALA“ (Karélie) pro plánovaný „Severokarélský stát“. Na známkách byl vyobrazen erb Karélie, který vytvořil známý finský umělec Akseli Gallen-Kallela. Známky zobrazují medvěda stojícího na zadních nohách, držícího karélský nástroj zvaný „vesuri“, na pozadí se stylizovaným polárním zářením. Tyto známky byly v platnosti pouze krátce, od 31. ledna do 6. února 1922, než byly jednotky Finskem podporovaných sil vytlačeny sovětskými jednotkami. 
 + 
 +{{:2024:2018:pasted:20241114-135221.png?400}} \\ Původní a zfalšovaná karelská známka 
 + 
 +Známek, které prošly poštovní přepravou, je velice málo, a jsou z pošty Uhtua: \\  
 +{{:2024:2018:pasted:20241114-135655.png?200}} {{:2024:2018:pasted:20241114-135820.png?200}} {{:2024:2018:pasted:20241114-140202.png?200}} 
 + 
 +===== Itä-Karjala a finská vojenská správa (1941–1944) ===== 
 +**Itä-Karjala**, též Východní Karélie, je historický a kulturní region, který se nachází na severozápadě Ruska. Po první světové válce a bolševické revoluci v Rusku v roce 1917 se situace v oblasti Karélie stala velmi nestabilní. Bolševici převzali moc a v rámci občanské války v Rusku se pokoušeli získat kontrolu nad celým územím bývalého carského impéria. Finsko, které získalo nezávislost na Rusku v roce 1917, mělo zájem na Karélii kvůli kulturním a etnickým vazbám.  
 + 
 +{{:2024:2018:pasted:20241114-140519.png?200}} 
 + 
 +V období po ruské revoluci a během finské občanské války (1918) byly v Karélii různé snahy o autonomii nebo připojení k Finsku. Tyto snahy byly motivovány kulturními, etnickými a historickými vazbami mezi Karélií a Finskem. V letech 1921–1922 vypukla Finsko-ruská válka, během níž se Finsko pokusilo podpořit povstání v Karélii proti bolševikům. Výsledkem byla krátkodobá existence tzv. Karélské pracovní komuny, která však byla brzy potlačena Rudou armádou. V roce 1923 byla Karelská pracovní komuna reorganizována a povýšena na Karelskou autonomní sovětskou socialistickou republiku (Karelská ASSR).  
 + 
 +Finské síly obsadily východní Karélii během pokračovací války (1941–1944). Po skončení války a příměří mezi Finskem a Sovětským svazem v roce 1944 se Karélie vrátila pod sovětskou kontrolu. Známky s přetiskem //Itä-Karjala Sot. hallinto// (Východní Karélie vojenská správa) na finských známkách SUOMI se vztahují k období finské okupace východní Karélie během pokračovací války (1941–1944). Finsko, spojenec nacistického Německa během druhé světové války, obsadilo část Východní Karélie, která byla dříve součástí Sovětského svazu. Tento přetisk byl použit na běžných finských známkách a symbolizoval finskou správu nad dočasně okupovaným územím. 
 + 
 +===== Sovětské období ===== 
 +Po skončení druhé světové války se Karélie opět stala součástí Sovětského svazu a byla znovu začleněna do sovětské poštovní sítě. V rámci Sovětského svazu se Karélie stala autonomní republikou (Karelská ASSR) a od roku 1940 do roku 1956 dokonce Karelskou-Finskou sovětskou socialistickou republikou (KFSSR). V tomto období byly na karélském území používány běžné sovětské známky. Pošta fungovala pod správou sovětského poštovního systému a známky s karélskou tematikou byly vydávány pouze příležitostně jako součást širších emisí Sovětského svazu. 
 + 
 +{{:2024:2018:pasted:20241114-134253.png?200}} 
 + 
 +I Karélie má své fejkové známky spojené s rozpadem SSSR: \\ {{:2024:2018:pasted:20241114-124049.png?200}} 
 + 
 +===== Současné období ===== 
 +Po rozpadu Sovětského svazu se Karélie stala součástí Ruské federace jako autonomní republika. Poštovní služby v Karélii jsou nyní provozovány Ruskou poštou (Почта России), která vydává a používá jednotné ruské poštovní známky pro celé území federace
  
 ====== Sovětské republiky v Evropě ====== ====== Sovětské republiky v Evropě ======
2018/zanikle_staty_evropy.1731148406.txt.gz · Poslední úprava: 09/11/2024 11:33 autor: kokaisl