Součást publikace Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Hospodářská a kulturní studia, PEF ČZU v Praze, 2009.
JE TO POŘÁD TAKOVÉ DOST ÚSEČNÉ, ZKUSTE TO TROCHU ZLIDŠTIT.
ZLIDŠTĚNÍ: Doufám, že se to povedlo.
Pohled na mapě
Obec respektive obce (Dolní a Horní Střežany - chorvatsky Donji a Gornji Sređani) byly založeny někdy kolem roku 1800 a nachází se v Bjelovarsko-bilogorské županství. V Horních Střežanech se původně usadili katolíci a v Dolních Střežanech žili pravoslavní katolíci řečtí a v současnosti zde žijí i dvě rodiny baptistů. Zakladateli bylo několik chorvatských rodin, které zde bydlely ještě před příchodem českých imigrantů, tehdy se ale ještě nemluvilo o vesnicích. Češi přicházeli do oblasti Daruvarska již kolem roku 18261) a to nejčastěji z Moravy, především z Jihlavska.
Pohled na Dolní Střežany
Samotná vesnice je obklopena lesy a mírnými kopci. Nachází se zde baptistický kostel, a když půjdete směrem k vesnici Horní Střežany je možné nalézt i kostel katolický. Místní do lesa moc často nechodí, jelikož tam od občanské války (tzv. Domovinská válka - 1991-1995) zůstaly miny a vláda na jejich odstranění pracuje velice pomalu. Obyvatelé zde mají své vlastní hospodářství ( Jak podotkla předsedkyně české besedy J. Machová: „Hospodář hodně ukládá a málo sbírá“) – což je stále výsadou především starší generace, jelikož mladší generace po studiích odchází žít na trvalo do měst. V Dolních Střežanech žije přibližně 229 obyvatel2). Dle údajú z roku 2001 bylo v Bjelovarsko-bilogorském županství 7098 lidí české národnosti (5,33% z celkového počtu lidí v županství)3) a z toho 5209 osob, uvádělo češtinu za svůj mateřský jazyk, což tvořilo 3,91% z celkového počtu obyvatel v županství4) Z toho českou besedu dle údajů zasedání valné hromady z roku 2005 tvoří zhruba 116 členů 5). Někteří odcházejí na sezónní práce do Německa a Rakouska. Většina má české kořeny. Dále se zde nacházejí Chorvati a minimálně i Srbové. Jelikož chybí zástupci mladší generace, můžeme hovořit o postupném vymírání obce.
Český dům
Bohužel dnes není možné dohledat přesný rok založení České besedy. Během druhé světové války byly při požáru ztraceny patřičné dokumenty.. S jistotou lze říci, že beseda existovala, ačkoli nebyla příliš aktivní. V době občanské války byla přerušena její činnost. V těchto nešťastných časech využila většina rodin pomoci České republiky a přečkaly válku v tam. Svého obnovení se Česká beseda dočkala 5. února 1995. V současnosti je předsedkyní Jiřinka Machová. Za hlavní náplň besedy by mohla být považována renovace Českého domu. Jak již bylo řečeno výše, beseda má nyní zhruba 116 členů a to včetně několika Chorvatů a Srbů. Na chodu se financemi podílí jak česká (výrazně až po válce), tak i chorvatská vláda. Dříve fungovala divadla a dechovky, ale dnes se vesnice potýká s nedostatkem mládeže. Nyní je aktivní dechovka, tři divadelní skupiny a pokouší se o pěvecký sbor a taneční skupinu. Především se jedná o mladší ročníky.
Pokud jde o náboženské vyznání a rozdíly, které z něho plynou, tak náboženství nestálo v cestě soužití ve vesnici. V dnešní době se ve škole vyučuje předmět Náboženství, který patří mezi předměty volitelné. Ve Střežanech je možné navštěvovat českou školu a to do čtvrté třídy (v ročníku je 1-5 dětí), poté děti jezdí do Daruvaru. Ve školním roce 2006/07 navštěvovalo dolnostřežanskou obvodní školu 5 žáků (1 z Holubňáku). Ve školním roce 2007/2008 už školu navštěvovali jen 4 žáci. Škola spolupracuje s Českem na výměnných zájezdech po děti (7.třída). Učitelé jezdí na semináře o českém jazyce do ČR.
Z pohledu na Čechy ve srovnání s ostatními menšinami, tak v poslední letech utrpěli především kvůli dozvukům občanské války. Srbové jako nejpočetnější menšina mohli silně promluvit do výsledků voleb. Dříve mohli menšiny volit jednoho zástupce za menšiny a jedoho za Chorvaty, nyní mají pouze jednu možnost. Buď český zástupce, nebo chorvatská politická strana. S udělováním národnosti to dnes také není snadné. Pokud se narodí dítě, tak se se zapsáním národnosti čeká do jeho 18 let, kdy se má samo rozhodnout (už jako dospělý občan), pokud se ale neozve, je automaticky brán za Chorvata, čímž se má dosáhnout vyššího počtu Chorvatů v zemi.
„Já vím, když já sem syna rodila…před válkou, já říkám, ne, já jsem Češka, manžel je Čecha a on je taky Čech (syn).“6).
Počet shlédnutí: 45