obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


hks

Domovská stránka HKS | Údaje o oboru

Hospodářská a kulturní studia

Z akreditačního materiálu:

Bakalářský stupeň studia

Cíle studia ve studijním programu. Hlavním cílem bakalářského studijního programu Hospodářská a kulturní studia je propojit dvě hlavní výukové linie: v hospodářské části prostřednictvím předmětů z ekonomie a řízení a v kulturní části s předměty zaměřujícími se na studium kultury a společnosti. Studijní program Hospodářská a kulturní studia je zaměřen na výchovu hospodářských a kulturních pracovníků, kteří budou schopni řešit sociální a etnické problémy spojené s kulturní diverzitou společnosti, která se v souvislosti s integračními a globalizačními procesy neustále prohlubuje.
Výukové procesy z oblasti hospodářských studií korespondují se zaměřením provozně ekonomické fakulty a jsou nezbytným základem pro řídící práci v neziskových organizacích, orgánech státní správy a samosprávy, přípravách rozvojových projektů, případně v oblasti cestovního ruchu. Hlavní důraz je zde kladen na znalosti z oblasti ekonomie a managementu, které studenti získají absolvováním předmětů Obecná ekonomie, Ekonomika veřejného sektoru, Ekonomika neziskového sektoru, Účetnictví, Základy řízení, Marketing.
V kulturní části oboru je kladen důraz na sociální (kulturní) antropologii a její aplikovatelnost prostřednictvím předmětů týkajících se studia kultury a společnosti (Základy antropologie, Základy sociologie, Základy politologie, Základy veřejné správy, Základy právních nauk, Etnické minority, Geografie náboženství, Příbuzenské systémy, Mezinárodní migrační procesy, Duchovní kultura Evropy).
Nedílnou součástí tohoto oboru jsou předměty, ve kterých studenti získávají přehled a znalosti o možnostech zakládání výzkumů a hodnocení dat jak kvantitativní, tak kvalitativní povahy (Základy kvalitativního výzkumu, Základy statistiky, Veřejné mínění a média).
Dalším cílem bakalářského studijního programu Hospodářská a kulturní studia je připravit absolventy pro magisterský stupeň studijního programu HKS, případně pro navazující studium v příbuzných oborech.

Profil absolventa studijního programu. Absolventi bakalářského programu HKS mají interdisciplinární znalosti a dovednosti ve dvou základních liniích:

  1. hospodářsko-ekonomické a
  2. kulturní.

Propojení těchto dvou základních linií (hospodářské a kulturní) umožňuje absolventům bakalářského studijního programu uplatnit získané základní vědomosti o fungování státní správy a politického systému. Absolventi mají základní znalosti z oblasti ekonomie, řízení podnikatelských a nepodnikatelských subjektů, kulturních zařízení, rozumí otázkám sociálního statusu, etnicity, problematiky azylantů a formování multikulturní společnosti. Absolventi nalézají uplatnění ve veřejné správě, v neziskových organizacích, jako specialisté na problematiku specifických sociálních skupin, etnických minorit, azylantů a migrantů, dále v rámci programů na podporu rozvojových zemí, poskytování pomoci v krizových oblastech, případně v cestovním ruchu.

Magisterský stupeň studia

Cíle studia ve studijním programu. Hlavním cílem studijního programu Hospodářská a kulturní studia je komplexní propojení ekonomických studií se studiem kultury a společnosti. Tomu je přizpůsobená i předmětová skladba – z ekonomiky a řízení je ve studijním plánu osm předmětů a podobně je osm předmětů z oblasti společenskovědních disciplín (společnost a kultura). Jako teoretický základ pro navazující společenskovědné předměty slouží předmět státní závěrečné zkoušky (SZZ) Soudobé teorie společnosti a kultury.
Na propojení obou linií studijního programu se spolupodílí předmět teoretického základu Ekonomická sociologie a regionální rozvoj.
Kromě těchto dvou hlavních linií jsou součástí studijního programu areálová studia, kdy každý semestr je věnován jedné oblasti. Užší profilaci si studenti volí prostřednictvím předmětu Projekt, který je zaměřen na tvorbu diplomové práce. V rámci tohoto předmětu si studenti volí podle svého zaměření a tématu diplomové práce soubor konzultací a blokové výuky z nabídky kateder na Provozně ekonomické fakultě, případně i doplňkově na dalších fakultách ČZU.

Profil absolventa studijního programu. Absolventi magisterského programu HKS mají interdisciplinární znalosti a dovednosti ve dvou základních liniích:

  1. hospodářsko-ekonomické (kde získávají základní vědomosti z oblasti ekonomie, managementu, fungování státní správy a politického systému, mají nezbytný teoretický základ z oblasti rozvojové ekonomiky, ekonomické diplomacie, řízení ziskových a neziskových organizací) a
  2. kulturní (rozumí otázkám sociálního statusu, etnicity, náboženství, má přehled o hlavních politicko-kulturně-geografických regionech světa, chápe problematiku a specifičnosti zahraničního obchodu, má přehled o azylových problémech a multikulturní společnosti). Tato část znalostí je nezbytnou jak k hlubšímu pochopení světového dění z ekonomického a geopolitického hlediska, se zaměřením na klíčové světové regiony, tak i celostní chápání regionálního rozvoje.

Propojení těchto dvou základních linií – hospodářské a kulturní – představuje pro studenty schopnost adekvátně se ekonomicky rozhodovat s ohledem na dané sociální, etnické a kulturní specifika v dané oblasti. Tato kombinace vede k uplatnění absolventů ve veřejné správě (např. specializovaná místa v zahraničních sekcích ministerstev) či v neziskových organizacích, jako specialistů na problematiku specifických sociálních skupin, etnických minorit, azylantů a migrantů, dále v rámci programů na podporu rozvojových zemí a poskytování pomoci v krizových oblastech. Zároveň se absolventi uplatní také v soukromém sektoru, který spolupracuje se zahraničními firmami či institucemi zaměřenými na specifika zahraničního obchodu, popř. mohou využít znalostí v oblasti cestovního ruchu. Absolvent je připraven pro práci s odlišnými kulturními, sociálními či etnickými skupinami, a to nejen v rámci České republiky, ale i v zahraničí.


Hospodářská a kulturní studia jsou transdisciplinárním oborem založeným na interakci společenských věd a věd „více exaktních“, resp. na koordinovaném přístupu k antropologii a ekonomii. Získané poznatky by měly umožnit úzce specializovaným odborníkům propojit obě hlediska.

Integrální studium kultury, společnosti a ekonomických vztahů. Dlouhou dobu se záležitosti týkající se kultury, společnosti a ekonomiky studovaly odděleně a tato studia měly pod patronací zcela samostatné obory. Holistický (celostní) přístup při studiu kultury prosazoval už Franz Boas na začátku 20. století, ale určitý zlom nastává, až když Bronislaw Malinowski působící na London School of Economics ve svém funkcionalistickém pojetí poukazuje na nutnost komplexního studia celé společnosti.

Význam souběžného studia kultury a ekonomie vzrostl v souvislosti s transformačními, zejména postsocialistickými, procesy probíhajícími od 90. let 20. století. Postsocialistické transformaci se věnovalo velké množství autorů, ale zpočátku zde byla spíše upřednostňována ekonomická transformace.

Obor Hospodářská a kulturní studia se ve své kulturní části zaměřuje na sociální (kulturní) antropologii a její aplikovanost prostřednictvím předmětů týkajících se studia kultury a společnosti (základy antropologie, sociologie, politologie, veřejné správy, právních nauk; etnické minority, příbuzenské systémy, geografie a antropologie náboženství, migrace, etnické a sociální konflikty, filosofická antropologie, volitelné přednášky jsou zaměřeny na světové regiony).

Antropologie

Sociální a kulturní antropologie – páteř kulturních studií - je vědeckou disciplínou, která se původně ustavila na bázi tradiční etnografie ve spolupráci s dalšími příbuznými vědními obory; její oporou jsou tak hlavně vědy společenské. Přístup k sociální a kulturní antropologii lze popsat především jako interdisciplinární až transdisciplinární – pole jejího výzkumu je tak poněkud vágně definováno, neboť se jedná v nejširším slova smyslu o výzkum veškerých otázek spojených s člověkem, jehož existence je pojímána v rámci konkrétní společnosti a kultury.

Nepřekvapí proto, že se sociální a kulturní antropologie coby pomezní disciplína opírá i o poznatky z historie, geografie, sociologie, demografie, etnologie, interkulturní psychologie a mnoha jiných oborů; jejími poddisciplínami jsou mimo jiné i politická nebo ekonomická antropologie. Aplikovaná antropologie se pak snaží poznatky teoretické převést do konkrétní roviny jednotlivých případových studií.

Základem oboru byly v minulosti tzv. tradiční společnosti (zjednodušeně řečeno ty bez písemné tradice a větší společenské hierarchizace, považované antropology 19. století za „divošské“ a tudíž zcela odlišné od „naší“ kultury); v současné době můžeme vysledovat jasnou orientaci i na společnosti tzv. moderní či společnosti v procesu transformace.

Vzhledem k tomu, že sociální a kulturní antropologie zahrnuje nepřeberně mnoho výzkumných okruhů, zaměřili jsme se v rámci tohoto projektu na několik interdisciplinárních témat; naším cílem bude rovněž alespoň rámcově představit vyučované předměty a seznámit s nimi další kolegy. HKS je primárně nastaven i jako typ areálových studií, tj. obsah vyučovaných předmětů je doplněn o sepětí s praxí v rámci jednotlivých geografických regionů (specializace na regiony Střední Asie, Latinské Ameriky, subsaharské Afriky aj.).


Proč je nutné při studiu neoddělovat ekonomické a kulturní záležitosti. Pokud použijeme širokou definici kultury - kultura jako způsob života, pak nutně mezi kulturní prvky patří i odlišné ekonomické zvyklosti. Tyto odlišné zvyklosti se netýkají jen ekonomie, ale i například politiky. V globalizačním procesu se velice výrazně projevuje, jak problematické může být nerespektování kulturních odlišností. Součástí globalizačního procesu je i přejímání politických modelů vlády a delegace moci ze zcela odlišných podmínek (nejčastěji amerických a západoevropských) do podmínek, kde je tradice vlády a rozdělení moci naprosto odlišná. Na příkladu mnoha států světa lze poukázat na to, jak iluzorní je očekávání, že „nastolení demokracie“, „zřízení demokratických institucí“, „uspořádání demokratických voleb“ přinese pozitivní efekt. Totéž platí naprosto analogicky i pro odlišné hospodářské a ekonomické systémy.


Zde jsou sledovány některé prvky, které výrazně ovlivňují vnější projevy kultury:

  1. náboženství
  2. etnicita
  3. příslušnost k určitému geograficko-kulturnímu areálu (areálová studia)

Rozvrh pro navazující HKS

Rozvrh pro navazující HKS


Počet shlédnutí: 43

hks.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:30) (upraveno mimo DokuWiki)