Adéla Balogová, Marie Břehovská, Jakub Jiránek, Jakub Kamberský, Daniel Kuklík
Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2019
http://www.hks.re/wiki/ls2019:islam_-_tradicni_jidla

Islám není jen druhým nejpočetnějším náboženstvím, pro většinu muslimů je to také životní styl, který věřící omezuje v konzumaci jídla a pití. V naší práci se zaměříme na muslimy žijící v České republice a muslimy žijící v Maroku. Budeme zkoumat, jak se liší jejich stravovací návyky v závislosti na území, kde žijí. Cílem práce je odpovědět na výzkumné otázky, tedy zjistit jaká jsou tradiční jídla muslimů, co muslimové jedí při svých nejvýznamnějších svátcích a jak se liší muslimská jídla v Maroku od těch v České republice.

❤️==== Výzkumné otázky ====❤️

• Jaká jsou tradiční jídla a nápoje muslimů?😋
• Jaká jsou slavnostní jídla při muslimských svátcích?🤔
• Jak se liší marocké a české slavnostní menu u muslimů?😏
• Jaké platí stravovací tabu v muslimských zemích?🫣

Tradičním jídlem muslimského náboženství se zabývá autor Miloš Mendel v knize Muslimové a jejich svět (druhé vydaní).

První kapitola, kterou se budeme přímo zabývat v naší seminární práci, je kapitola „Proč muslimové nejedí vepřové maso“ str. 180. Autor zde uvádí, že toto tabu vychází přímo z Koránu, podle práva šarí'y. Právo šarí'a určuje, že je dovoleno jíst to, co se označuje jako halál, na druhé straně to, co je zakázáno, se označuje výrazem harám. Autor také uvádí, že se vepřové maso neboli prase jako zvíře, považuje za nečisté. Autor uvádí, že se toto tabu netýká pouze stravování, ale prasat celkově. Pro zajímavost, u muslimů je nemyslitelná pohádka O Třech prasátkách, pohoršuje je. Vepřové maso se arabsky řekne „chin-zír.“

Další kapitolou, která přímo navazuje na naši práci, je kapitola „Proč islám zakazuje požívání alkoholu?“ str. 219. Na rozdíl od vepřového masa, zákaz alkoholu není uveden přímo v Koránu, ale vznikal postupně. Autor v knize píše, že samotné slovo alkohol, pochází z arabského slova al-kuhúl. Tabu okolo alkoholu je však sporné, například evropští muslimové ho mohou konzumovat, naopak muslimové ze Saudské Arábie ho mají přísně zakázaný. Autor uvádí, že pokud je v této zemi někdo přistižen s alkoholem, hrozí mu vězení. Zajímavostí pak je, že křesťané ani židé nesmějí k vinobraní používat muslimskou pracovní sílu.

Poslední kapitolou, která odpovídá na naše otázky, je kapitola „Co znamená balíček masa označený nápisem halál.“ str.221. Autor v této kapitole popisuje, jak se jídla označují, a které se mohou a nesmí jíst. Například v muslimských zemích můžeme v supermarketech najít balíčky masa označené nápisem halál, což znamená, že tyto masa jsou povolená a jsou v souladu s normami šarí'y. Autor toto označení přirovnává k hebrejskému označení „košer.“ Aby maso mohli označit jako halál, musí být rituálně usmrceno, tzn. muslim přistoupí ke zvířeti, uchopí jej levou rukou za temeno hlavy, pronese „Alláhu akbar,“ neboli Bůh je veliký a pravou rukou prořízne krční tepnu tak, aby zvíře postupně vykrvácelo. Tento způsob se vztahuje na veškerá zvířata, kromě ryb. Opakem termínu halál je termín harám, neboli potraviny, které podléhají zákazu konzumace. Mezi zakázané potraviny patří již zmiňované vepřové maso, dále pak konina, pštrosí maso, zdechliny neboli „majta“ a některé druhy mořských živočichů. Tabu také platí pro krev, pohlavní žlázy, oči, jazyk, vnitřnosti a žlázy. Autor také uvádí, že maso musí být řádně tepelně upraveno. Tabu tedy platí pro syrové maso, nebo krvavé steaky. Autor se také zabývá zajímavou otázkou, jak řešit situace, pokud volené jídlo není k dispozici. Na to muslimové myslí a ví, že pokud jsou například ve válce a jídla je málo, nebo když jsou na cestách mimo své končiny, je konzumace neupraveného jídla v malém množství povolena. Muslimové to odůvodňují tím, že tuto situaci sami nezavinili a není v jejich silách něco měnit. ¹⁾

Další knihou je Goánská kuchařka, od autorky Maria de Lourdes Bravo da Costa Rodrigues. Konkrétně kapitola „Muslimové a Chódžové“ str. 35. Tato kapitola nám odpovídá na otázku: Jaká jsou slavnostní jídla při muslimských svátcích?

Ramadán - Autorka v publikaci píše, že při tomto svátku je zakázáno jíst přes den, jíst se může až po západu slunce. Zakázáno je jíst, pít, ale i polykat sliny či kouřit. Večeře by správně měla začít konzumací datlí. Korán přímo doporučuje pojídání datlí, fíků, medu, oliv, mléka a podmáslí. Takováto večeře se nazývá „Iftár.“ Po předkrmu následuje hlavní chod. Obvykle je to pokrm zvaný „bhágar čaval“ a je to rýže ochucená zázvorem, česnekem, kardamomem, hřebíčkem, skořicí a cibulí, k té se přidává žluté potravinářské barvivo. K tomu se podává „ghoš ka sallan,“ který se připravuje z jehněčího nebo kuřecího masa. Před úsvitem probíhá příprava snídaně, většinou se připravují pokrmy vařené z mléka, voda a čaj. Takováto snídaně se jmenuje „sehri.“ Přes den si muslimové mohou dát pouze vodu či čaj, trochu datlí nebo požívat kus skalní soli. Mohamed pojídal sůl před každým jídlem, proto se to u muslimů ujalo.

Íd al-Fitr je oslavou konce ramadánu. Autorka doslova píše, že se žádná oslava neobejde bez chutné „šír kormy“ nebo „šev jamu.“ První pokrm je moučník z tenkých rýžových nudlí, které se uvaří v mléce a přidá se do nich třtinový cukr a sušené ovoce. Druhý pokrm je rovněž moučník z tenkých rýžových nudlí osmažených na ghí, do kterých se pak přidá trochu vody a třtinového cukru a vše se povaří, dokud se voda nevypaří. Následně se přidají mandle, rozinky a špetka mletého kardamomu.

Íd al-Adhá - Při tomto svátku je na počest Abraháma a Isáka obětována koza nebo ovce, jejíž maso je pak rozdáváno chudým. Muslimové pak na tento svátek připravují stejné pokrmy jako na Íd al-Fitě Íd Miladun-Nabi - Na tento svátek si muslimové připomínají narození Mohameda. Podává se šerbet, sladkosti, sušené ovoce a „zarada.“ „Zarada“ se připravuje z rýže a cukru. Na ghí se osmaží hřebíčky, skořice, zrníčka kardamomu a pak se přidá rýže. Celé se to zalije velkým množstvím vody. Když je rýže hotová, přidá se třtinový cukr a pokrm se pak obarví potravinářským barvivem nebo šafránem.

Muhhuram je oslava muslimského nového roku. Autorka se zde zabývá, co se jídla týče, pouze sunnity. Ti připravují pokrm zvaný „kičada“. Připravuje se ze čtyř druhů čočky: gramu, túru, masúru a múngu. Od každého druhu se dává stejné množství. Tyto druhy čočky se pak přidají do dvojnásobného množství rýže a pšenice. Po uvaření se směs rozmačká s „dal gotni.“ Maso se vaří odděleně se zelenými nebo červenými chilli papričkami. Pak se maso přidá do rozmačkané směsi společně s osmaženou cibulí, mátou a natí koriandru. Podává se s „biristou,“ což je dozlatova osmažená cibule. ²⁾

Alkoholem se zabývá článek Alcohol and Islam: an overview. Tento článek zkoumá historii alkoholu a přísnější dodržování v zákazu pití této omamné látky.

Paradoxem zde je, že muslimové byli jedni z mála výrobců alkoholového pití. Také vyvinuli a představili pěstování cukrové třtiny a účinný proces extrakce cukru, který v kombinaci s destilační technologií dal zrození výrobě rumu. Přesto se v Koránu dají najít určité zákazy alkoholu. Příkladem může být; žádají tě o víno a hazardní hry. Řekni: „V nich je velký hřích a nějaký zisk pro muže; ale hřích je větší než zisk.“ ³⁾

Půstem během ramadánu se zabývá článek Influence of Holy Month Ramadan on Alcohol Consumption in Turkey.

Autor zde uvádí, jaký vliv má na tělo půst během tohoto svátku. V kapitole „Fasting and Health„ se můžeme dočíst, že půst zmírňuje alergické reakce, jako je astma či senná rýma. Dále je zde myšlenka, že hladovění může zlepšit způsob, jakým tělo metabolizuje cukr. Mnoho lidí také dokáže půstem zastavit závislost na tabáku či alkoholu. Nesmíme však opomenout ani rizika půstu. Nejčastější komplikací je zvýšené riziko hypoglykemie a hyperglykemie u pacientů s cukrovkou. Další komplikace může být přibírání na váze a ztráta svalové hmoty. Proto někteří lidé se zdravotními problémy mohou být od půstu během ramadánu osvobozeni. ⁴⁾

Článek, který se zabývá kulturou o jídle a jaký vliv na něj má okolní prostředí, se nazývá Muslim Immigrants‘ Food Culture and its Effect on Location Preference.

V tomto článku nalezneme pravidla muslimů k jejich stravovacím návykům, jak obtížné je v zahraničí najít halál potraviny (potraviny, které jsou pro muslimy přípustné) a jaké potraviny muslimové připravují během jejich svátků.

Kapitola „Muslim Food Culture“ nám přiblížila více o tradičních jídlech muslimů. Velmi často připravované je hovězí nebo jehněčí maso. Tyto tradiční potraviny a jejich příprava se sice liší mezi jednotlivými zeměmi, přesto mezi nimi existuje základní podobnost. Když porovnáme kulturu kuchyně muslimských a nemuslimských zemí, můžeme vidět určité podobnosti. Například arabské potraviny a bangladéšské potraviny jsou velmi podobné s muslimskými tradičními jídly. Také některé turecké a syrské potraviny jsou velmi podobné. Proto je velmi těžké určit přesné tradiční jídlo muslimů, jelikož velmi záleží na geografickém aspektu. ⁵⁾

Metody sběru dat rozdělujeme na dvě skupiny, kvantitativní a kvalitativní výzkum. V této práci budeme ve většině případech používat spíše metodu kvalitativní, a to převážně metodu nestrukturovaného a polostrukturovaného rozhovoru.

Rozdíl mezi nestrukturovaným a polostrukturovaným rozhovorem je následující; nestrukturovaný rozhovor nemá předem stanovené otázky, není tolik formální a jedná se spíše o volnou debatu mezi námi výzkumníky a naším respondentem. Oproti tomu polostrukturovaný rozhovor je částečně řízený rozhovor s předem připravenými otázkami, které se mohou libovolně rozšířit doplňujícími otázkami. Tento rozhovor má výhodu převážně ve flexibilitě a stálosti u tématu, zatímco v nestrukturovaném rozhovoru se od tématu může značně upustit.

Jako první byla použita metoda nestrukturovaného rozhovoru, pro upřesnění výběru našich otázek a také zjištění, jaké otázky budou našemu respondentu spíše vyhovovat. Následně byl použit polostrukturovaný rozhovor námi připravenými otázkami, kde jsme dali respondentům možnost se k otázkám volně vyjádřit a popřípadě doplnit o zajímavosti, které by obohatily naši práci. Přesto jsme se potýkali s problémem u jedné konkrétní otázky, která směřovala na požití alkoholu, a to většinou u velmi ortodoxních muslimů.

Pro oslovení respondentů žijících mimo Českou republiku se nám jevila nejlépe metoda řízeného rozhovoru za pomocí techniky online dopisování, kde pro respondenty bylo připraveno schéma otázek, na které nám zpětně odpověděli. Výhodou byla časová nenáročnost, respondenti měli více času na zodpovězení otázek a nebyli nijak stresování. Značnou nevýhodou však byla neurčitost reakce na naše položené otázky.

• Marocký respondent: Yoones Ohmitti, 24 let, pochází z Marrakeši, kde pracuje jako animátor v jednom z místních hotelů.

• Marocký respondent: Kamal, 28 let, celý svůj život vyrůstal v Maroku a pracuje také jako animátor v hotelu.

• Český/marocký respondent: Abdelhamid Nejim, 39 let, muslim žijící 19 let v České republice.

• Česká respondentka: Fatima Dridi, 18 let, v České republice žije od svého narození.

Islám

Islám je druhým nejpočetnějším světovým náboženstvím (hned za křesťanstvím). Je to monoteistické náboženství, které věroučně a časově navazuje na judaismus a křesťanství. Podobnost s judaismem a křesťanstvím je v tom, že i islám patří mezi „náboženství knihy“. Po smrti svého zakladatele se islám začal štěpit na nejrůznější sekty a směry, přesto je spojuje pět základních pilířů islámu:

• Vyznání víry (Není boha kromě Boha – Alláha – a Mohamed je jeho prorok) – šaháda
• Modlitba (5x denně) – namáz, příp. salát (je zapotřebí být umytý – rituální očista, mít čistý oděv, být na čistém místě a být otočen na správnou světovou stranu).
• Almužna – zakát
• Půst v měsíci ramadán – sawm [saum]
• Pouť do Mekky – hadždž

Nejposvátnější knihou islámu je tzv. Korán, který byl zapsán až po Mohamedově (zakladatelovi islámu) smrti. Originál Koránu je přímo z nebe. Tato kniha obsahuje 114 súr seřazených od nejdelších po nejkratší. Výjimkou je první súra „Otviratelka“ – jedná se o přímou modlitbu Mohameda. ⁶⁾

V České republice se k islámu přihlásilo v roce 2011 3358 muslimů. Podle odhadů Ministerstva vnitra žije však v České republice okolo 10 – 20 tisíc muslimů, což činí 0,2% z celkového obyvatelstva. ⁷⁾ Zatímco v Maroku tvoří 99% obyvatelstva muslimové a jedná se tam o nejrozsáhlejší náboženství, kde duchovní hlavou muslimského obyvatelstva je marocký král Muhammad VI. ⁸⁾

Halál potraviny

Halál potraviny neboli potraviny, které jsou povolené ke konzumaci v Koránu, a to v předpisu šarí'y. Halál, se vztahuje zejména k masným výrobkům. Označení halál může mít pouze maso, které podstoupilo správné usmrcení. V knize Muslimové a jejich svět se přesněji píše, že podle právních norem musí být zvíře usmrceno tak, že muslim přistoupí kupříkladu k ovci, uchopí ji levou rukou za temeno hlavy, pronese formuli Alláh akbar (Bůh je veliký) a pravou rukou prořízne krční tepnu tak, aby zvíře zvolna vykrvácelo. Neplatí to však pro ryby, které mohou být usmrceny klasickým způsobem. Opakem halálu je termín harám, takzvané zakázané potraviny. Kupříkladu sem patří vepřové maso či zdechliny. Je také zakázáno požívání „krvavých bifteků“, syrového masa či syrových ryb. ⁹⁾

Většina našich respondentů toto pravidlo dodržuje a konzumují pouze halál potraviny. Pouze Fatima Dridi, která vyrůstala celý svůj život v České republice, nedodržuje tuto tradici úplně. Důvodem je obtížná dostupnost halál potravin v České republice i nedostatečný počet restaurací, kde tyto potraviny nabízejí. Sama tvrdí, že nikdy nebyla vychovávaná k úplnému dodržování konzumace halál potravin. Zatímco Abdelhamid, který žije v České republice, toto pravidlo velmi striktně dodržuje. Sám říká, že hlavním důvodem je úcta k jeho rodině a celkově k tomuto náboženství. Přesto přiznává, že v České republice je těžké najít halál potraviny a ví, že mnoho mladých muslimů v této zemi nedodržuje konzumaci halál potravin. Abdelhamid tvrdí, že zná spoustu mladých muslimů, kteří mají problémy s alkoholem nebo jsou drogově závislí. Podle jeho slov se nyní situace značně zlepšila. Uvádí, že se zde objevuje více potravin označovaných halál, než když se do České republiky přistěhoval. Naši maročtí respondenti toto pravidlo dodržují striktněji, jelikož mají větší přístup k těmto označovaným potravinám a výběr je zde pestřejší. Podle našeho marockého respondenta Kamala je velmi malá pravděpodobnost najít v Maroku potraviny neoznačené jako halál.

Jídla a nápoje

Mezi muslimským a nemuslimským jídlem nebývá vždy značný rozdíl. Nápoje jsou klasické, bývá to marocký čaj, voda, mléko či džus. Alkoholické nápoje jsou u muslimů zakázány. Přesto v článku Alcohol and Islam: an overview, který se zajímal hlouběji o alkohol ve světě muslimů, nám poukazuje na fakt, že muslimové byli jedni z prvních výrobců rumu. Podle tohoto článku ale zjišťujeme, že muslimské země vykazují nejnižší spotřebu konzumace alkoholu, kdy větší zdrženlivost v pití alkoholu mají ženy. Dají se ale také najít muslimové, kteří alkohol používají jako medicínu. U států, jako je Maroko a Tunisko, je přesto těžké zjistit, kolik alkoholu se zde konzumuje kvůli velkému turismu. ¹⁰⁾

Tři ze čtyř našich respondentů dodržují nulovou konzumaci alkoholu. Fatima však udává, že občas si dá sklenku vína s jejími rodiči, ale nikdy se nesnažila pít alkohol ve větším množství. Naopak náš respondent Yoones toto pravidlo velmi striktně dodržuje a přeje si, aby všichni lidé přestali pít alkohol. Tvrdí, že alkohol nás nutí odbočit z dobré cesty a vydat se na cestu špatnou.

V anglickém článku Muslim Immigrants‘ Food Culture and its Effect on Location Preference jsme se mohli dozvědět, že je těžké rozlišit muslimské jídlo od tradičního jídla z dané země. Muslimské jídlo je velmi podobné arabskému, bangladéšskému či tureckému jídlu. Jelikož naši respondenti jsou převážně z Maroka, jídlo se častěji podobá marocké kuchyni. Přiblížíme si proto jídla, která se vyskytovala u většiny respondentů.¹¹⁾

Baklava

Mezi velmi oblíbený tradiční sladký zákusek patří Baklava. Tento zákusek je velmi populární v arabském světě, a proto se také může brát jakožto tradiční pokrm muslimů. Baklavu tvoří tenké listové těsto, sekané ořechy a je slazena sirupem či medem. Tento zákusek je velmi často připravován na svátek Íd al-Adhá. ¹²⁾

Tato sladkost je oblíbená i u našich českých respondentů a setkávají se s ním hlavně při svátcích.

Kuskus

Další z mnoha slavných pokrmů během ramadánu je podle článku kuskus. Jedná se o spařenou krupici z prosa, ječmene či pšenice. Jedná se spíše o přílohu k masu. Tento pokrm se nemusí vařit, ale spíše se spařuje, takže je velmi rychlý na přípravu. ¹³⁾

Kuskus je často připravovaný u každého z našich respondentů. Jedná se o pokrm, který se konzumuje jak o svátcích, tak i v každodenních dnech.

Harira

Častým jídlem je také velmi hustá polévka z rajčat, luštěnin a marockého koření. Může se jednat o vegetariánskou polévku, ale také se do ní může přidat maso. Většinou to bývá hovězí, jehněčí, ale také kuřecí maso. ¹⁴⁾

Slovy našeho respondenta Kamala, každá marocká rodina během ramadánu tuto polévku vaří. Kamal nám také prozradil, že tuto polévku spíše používají na zapití ostatního jídla. Fatima se například s touto polévkou osobně nesetkala, jelikož je to opravdu spíše marocký kulinářský objev.

Tažín

Tento pokrm je nazván po hliněné nádobě, ve které bývá připravován. Tažín je dušený pokrm připravený spíše z jehněčího masa, které se často připravuje při Íd al-Adhá. Skládá se ze zeleniny, sušených švestek, datlí či fíků a také z mnoha koření. Proto tento pokrm bývá velmi aromatický. ¹⁵⁾

Tažín je znám spíše u našich marockých respondentů, přesto naše respondentka Fatima má zkušenost s tímto pokrmem, dokonce byl prý u nich doma i párkrát připravován během ramadánu.

Vycházíme tedy z toho, že lidé žijící v zemi s větším počtem muslimského obyvatelstva, jsou mnohem více striktní k dodržování pravidel konzumace halál potravin či alkoholických nápojů. Oproti Maroku se v České republice můžeme více setkat s muslimy, co tato pravidla nedodržují a mají lehkomyslnější přístup. Respondentka, která se v České republice narodila a žila tu už od dětství, je více ovlivněna prostředím, ve kterém žije, než samotným náboženstvím. Přestože nekonzumuje pouze halál potraviny, stále s rodinou připravují a konzumují tradiční jídla během svátků.

Největším svátkem muslimského světa je bezesporu ramadán. Z celkového počtu 1,6 miliardy muslimů ho dodržuje 1 miliarda. Vzhledem k lunárnímu kalendáři nemá stálé datum a každý rok se slaví v jinou dobu. V letních měsících půst způsobuje zdravotní komplikace zejména dehydrataci a následný kolaps organizmu. Trvá celý měsíc a během něj je dovoleno jíst pouze po setmění. V odborném článku Influence of Holy Month ramadan on Alcohol Consumption in Turkey se můžeme dočíst, že platí zákaz kouření a pití alkoholických nápojů, což nám ne všichni respondenti potvrdili. Hladovění má naučit lidi trpělivosti za každé situace. Během ramadánu jsou nemocnice plné muslimů, kteří změnu režimu jednoduše nezvládnou. Musejí vstávat už kolem čtvrté hodiny, aby se nasnídali ještě za tmy. Nejvíce rizikové je dodržování ramadánu pro starší lidi, lidi s cukrovkou, těhotné ženy a děti. Tyto skupiny ramadán dodržovat nemusí, i přesto se ale najde spousta případů, kteří jej dodržují. ¹⁶⁾

Dle Goánské kuchařky začíná večeře předkrmem Iftár, kde by hlavní roli měly hrát datle.¹⁷⁾ To nám respondenti potvrdili. Po předkrmu přichází hlavní chod „bhágar čaval“, což je ochucená rýže s jehněčím či kuřecím masem. Na tento pokrm se používá tradiční marocké koření kardamom, které není typické pro českou kuchyni, ale dá se zde sehnat. Dle respondentů ne každý den ramadánu jí toto slavnostní jídlo, ale konzumují i pro ně obvyklá jídla, jako například falafel, brik hummus, baklavu nebo kuskus. K snídani se podává sehri, pokrmy se skládají hlavně z mléka a vajec a nesmí chybět čaj, v Maroku tradiční sladký a silný čaj z marocké máty.

Završením celého ramadánu je Íd al-Fitr, je to svátek završení půstu. Pro ten je typický pokrm z tenkých rýžových nudlí se sušeným ovocem. Tato tradice se hojně dodržuje. I když ne všichni ramadán dodržují se všemi náležitostmi, jeho základní myšlenka zůstává zachována.

Při dalších svátcích jako například Íd al-Adhá, což je svátek na počest Abraháma a Izáka, se konzumují téměř totožné pokrmy jako při ramadánu, pouze s rozdílem většího množství jehněčího masa. Výjimkou je Íd Miladun-Nabi, svátek narození Mohameda. Servíruje se speciální pokrm zarada, což je sladká rýže podávající se s ovocem. Dále by se měl podávat pokrm kičada, což je pokrm ze čtyř druhů čočky. V praxi se ale tyto sváteční pokrmy příliš nedodržují.¹⁸⁾

V Maroku se konzumují o svátcích také další tradiční jídla, jako například mechoui, což je rožněné skopové maso. Servíruje se nejčastěji na velkých oslavách. Dále pak tažín, směs rýže, masa, zeleniny a typického koření, jako je například římský kmín, šafrán, koriandr, fenykl nebo anýz. Tradičně se připravuje ve speciální keramické nádobě s kónickým tvarem, která nese stejný název jako pokrm. ¹⁹⁾ Na žádné oslavě nesmí chybět dezert, především všudypřítomné ovoce. Typickým ovocem jsou mandarinky, granátová jablka a sušené fíky a datle. Mezi typický pečený dezert patří briouat. Trojúhelníčky z listového těsta plněné ořechovou nebo mandlovou pastou. Všechna jídla jsou chuťově výrazná, ať už díky koření nebo dezerty svou sladkostí. Jelikož tyto jídla jsou typická pro muslimy žijící v Maroku, ale ne pro muslimy obecně, nenachází se v kuchyni muslimů žijících v České republice.

Muslimové žijící v České republice konzumují při slavnostních příležitostech spíše tradiční muslimská jídla a jídla evropské kuchyně.

Islám je značně celosvětově rozšířen a ovlivňují ho další kulturní prvky, které mohou zasahovat i do slavnostního menu. Proto bylo nutné získat pro tento výzkum objektivní pohled od respondentů, kteří žijí a nežijí v převážně muslimském regionu. Našim respondentům jsme položili sérii otázek, dle kterých jsme si schopni udělat obraz o důležitosti tradice a síly vlivu kultur pro danou oblast.

Slavnostní menu jsou důležitá pro jakákoli náboženství, jakož i svátky nebo tradice. V islámu se však tato slavnostní menu a celkově stravování pojí s pokyny z Koránu, které stanovují jak a čím by se měli muslimové při stravování řídit. Jak se dozvíme v knize Muslimové a jejich svět, na konzumaci vepřového masa je v Koránu nahlíženo negativně, pouze v případu nejvyšší nouze je konzumace povolena.²⁰⁾ Tento fakt nám naši respondenti potvrdili. Nenašel se mezi nimi nikdo, kdo by někdy v životě pozřel vepřové maso. Muslimové si také musí dávat pozor na produkty, které kupují, jestli jsou označeny jako halál. Fatima toto nedodržuje, a ještě se nad vlastní odpovědí lehce zasmála, za to Maročan potvrzuje, že jí pouze halál potraviny a že je určitě výhodou žít v muslimské zemi, kde jsou tyto potraviny ve velkém množství.

Ramadán, muslimský posvátný měsíc, je dodržován u všech našich respondentů, ale jídlo při něm se už liší. Na marocké straně se jí tradiční datle, marocké sladkosti chebakia a hariru, tradiční marockou polévku. V České republice zase falafel, kuskus, brik, humus a baklava. Marocké menu se drží tradice spíše formou pokrmů než jejich složením, a to české se slavnostnímu menu skoro nepřibližuje. Dále oslava nad obětí, která měla být učiněna Abrahámem, svátek Íd al-Adhá je slaven u obou respondentů. Z pohledu Fatimy je to lehce shrnuto jako ramadán s větším množstvím jídla, a to převážně jehněčího a rybího masa a tradičně se ještě porazí ovce. Někdy se porazí místo ovce koza, ale to už nám respondentka nepotvrdila. Maročan při tomto svátku griluje a dělá marocké sladkosti. Toto doplňuje o důležitost svátku a připomínání vztahů s blízkými. Alkohol a cigarety jsou celosvětově užívány, ale podle tradice u muslimů by je neměl užívat nikdo. Česká respondentka zmiňuje, že radikální muslimové jsou ti, co vůbec nepijí alkohol a že pak jsou ti, co se příležitostně napijí. Do druhé kategorie patří i naše respondentka, která se občas napije, ale pouze skleničku vína, více ne. Marocký respondent Yoonese alkohol nepije vůbec a podle něho by ho měli přestat pít všichni. Co se kouření týče, tak nekouří ani jeden. A když už někdo kouří, tak by měli aspoň o ramadánu přestat.

Vypadá to, že pro Yooneseho být muslimem je velice důležité a dle jeho názorů by bylo lepší, kdyby i ostatní lidé byli muslimy nebo se aspoň řídili nějakými pravidly Koránu. S tím, že vyrůstal v Maroku, kde je hlavní náboženství islám, to dává i smysl. Náboženství je totiž velkou součástí tamní kultury, jestli ne dokonce kultura samotná. Fatima, která vyrůstala v České republice, nemohla být tak silně ovlivněna islámem jako Yoones. V České republice, které je s přibývajícími léty stále méně věřící, může být těžké držet se své víry a obzvlášť islámu, který v České republice není zastoupen v takovém počtu. V případě Fatimy proto můžeme usoudit, že nebere islám jako způsob života, ale spíš pouze jako soubor pár pravidel, či rad do života. Co se pokrmů týče, tak je samozřejmé, že v muslimském státě jako Maroko budou pokrmy mnohem tradičnější, lépe připraveny a ze správných surovin. V České republice, kde dostupnost halál potravin apod. není tak velká a mnohdy jen ve specializovaných obchodech, je těžší udržet si kulinářský aspekt náboženství.

V České republice a pomalu v celé Evropě se ale situace může v budoucích letech změnit ve prospěch vyznavačů islámu. Stále více zvířat je zabíjeno způsobem halál. V roce 2018 bylo například v ČR zabito cca 80000 hospodářských zvířat způsobem halál, to představuje něco kolem 0,1 % z celkového počtu porážek hospodářského dobytka. Možná to vypadá jako malé číslo, ale je to začátek pro lepší udržení islámské víry skrze přípravu tradičních islámských jídel v České republice.²¹⁾ Kdyby se to rozšířilo více, tak by Fatima možná začala dodržovat další z pravidel Koránu. Z porovnání konverzací s respondenty si můžeme povšimnout, že velkou roli v životě muslima hraje země, ve které se nachází, dostupnost halál potravin v dané zemi a zdali je zemí muslimskou.

Z knihy Muslimové a jejich svět již známe tři zásadní tabu mezi muslimy. První je zákaz pití alkoholu, který však není zapsaný přímo v Koránu, ale vyšel z tradice. Druhý je zákaz kouření. Toto tabu je dodržováno asi nejméně a taktéž není zapsané přímo v Koránu. Poslední a nejzásadnější je zákaz konzumace vepřového masa.²²⁾ Toto tabu je zapsáno přímo v Koránu a jak jsme zjistili, je dodržováno, jak mezi respondenty žijícími v České republice, tak mezi respondenty z Maroka. Narazili jsme však na zajímavý poznatek. Z vlastních zkušeností můžeme vypozorovat, že se v Praze prodává kebab, ten je složen z mixu kuřecího a vepřového masa. Podle Koránu by toto bylo nemyslitelné, ale realita je jiná. Navštívili jsme čtyři prodejny kebabu rozmístěné po Praze a výsledek byl vždy stejný. Tabu se zde moc nedodržuje, a to hlavně z ekonomických důvodů. Maso v kebabu by mělo být správně skopové. Jenže to má dva háčky. První je, že skopové maso je podstatně dražší než vepřové. Druhý, že lidé v České republice nejsou na skopové maso zvyklí a myslíme, že by se rozhodně tolik neprodávalo jako právě vepřové. Z tohoto důvodu muslimové vlastnící restaurace toho typu, porušují Korán. S alkoholem je to podobné. Ten ovšem není zakázán přímo Koránem. S naší respondentkou jsme na toto téma vedli diskuzi a dozvěděli jsme se, že například ona alkohol pije, ale pouze při slavnostních příležitostech. Dává si vždy maximálně dvě skleničky, nikdy se neopíjí. To už jí totiž přijde špatné, ale dát si jednu dvě sklenky, například vína, je podle ní v pořádku. Naopak nám říkala, že zná muslimy, kteří toto pravidlo vůbec nedodržují, pijí, opíjí se a vůbec jim to nevadí. Také zná pár lidí, muslimů, kteří užívají drogy, což je také přísně zakázáno. Vepřové maso naše respondentka nejí a v jejím okolí neví o nikom, kdo by ho jedl.

Oba naši respondenti na otázku ohledně kouření odpověděli v podstatě stejně. Kouřit by se nemělo, ale je to velmi individuální. Někteří muslimové v jejich okolí kouří, někteří ne. Marocký respondent ovšem říká, že by se rozhodně nemělo kouřit v měsíci ramadán, to že mu přijde špatné.

Nejvíce tabu najdeme rozhodně při svátku zvaný ramadán. Zjednodušeně ho můžeme chápat, jako měsíc půstu. V tomto svátku je dovoleno jíst pouze v noci, tedy po západu do východu slunce. Přes den by muslimové neměli nic konzumovat. Nezajímavější a nejdiskutovanější otázkou je otázka ohledně slin. Někteří muslimové tvrdí, že by se neměly sliny polykat a musejí se plivat. Někteří ovšem polykání slin nepovažují za porušení tradice. Zajímavý je ramadán i po zdravotní stránce. Jakmile se setmí a zajde slunce, muslimové musí jíst velice opatrně, jelikož mají prázdné žaludky a konzumace velkého množství jídla najednou by jim mohla způsobit zdravotní potíže. Jedí tedy pomalu a od lehkých jídel po těžší. ²³⁾

Zajímavostí je pak sport a celkově profesionální sportovci, kteří musí ramadán dodržovat a nesmí přes den jíst, což pro ně může být značná nevýhoda. S tímto se stýkáme například ve fotbale, a to i na nejvyšších úrovních.

Podle slov respondenta Yoonese Ohmittiho je důležité, aby muslimové znali své zvyky a tradice ohledně konzumace jídla a nápojů. Navíc striktně dodržuje zákaz konzumace vepřového masa, je proti kouření (hlavně během ramadanu, vadí mu, že jeho blízcí nedodržují zákaz kouření během dne, nejraději by byl, aby lidé nekouřili vůbec) a jelikož žije v muslimské zemi, konzumuje pouze halál potraviny. Yoones dodržuje všechny muslimské svátky. Uvádí, že ramadán dodržuje striktně (během dne ani nepije), po setmění konzumuje datle, tradiční marocké sladkosti, chebakia a pije lahriru, tradiční marockou polévku. Během svátku Íd al-Adhá s rodinou a přáteli griluje (většinou hovězí maso) a dělá marocké sladkosti, aby podle tradice přivítal přátelé a nejbližší. Co se týče svátků Navruz, tak ten se podle Yoonese muslimů netýká, a proto ho neslaví.

Závěrem by se dalo říct, že i když se tabu mohou zdát na první pohled dost striktní, muslimové je nemusí vždy dodržovat, výjimkou je však vepřové maso, u toho byl názor vždy stejný. Vepřové maso do jídelníčku muslimů prostě nepatří. Ostatní názory se však lišily, kouření, pití alkoholu, konzumace halál potravin atd. Každý člověk je jiný, každá rodina uchovává jiné tradice, proto se nemůžeme divit, že když vedle sebe postavíme dvě muslimské rodiny, každá bude mít jiné zvyky. Porušování tabu je také hodně ovlivněno migrací. Pokud se muslim přestěhuje do země, kde je na denním pořádku konzumace alkoholu a kouření, určitě ho to ovlivní. Celkově se dá říci, že čeští muslimové dodržují stravovací tabu méně než muslimové z Maroka. Je to logické vzhledem ke geografickým podmínkám. Česká republika je silně ateistická země s tradicemi katolické církve. Pokud tu tedy žijí muslimové, musí se pro lepší začlenění do společnosti přizpůsobit i zdejším tradicím.

V naší práci jsme se zaměřili na tradiční muslimská jídla. Zjistili jsme, jak se liší tradiční muslimská jídla v Maroku a v České republice, vymezili jsme dodržování zásad ohledně konzumace vepřového masa, kouření a pití alkoholu. Respondenti z Maroka a České republiky nám nastínili, jak se věci ohledně muslimských jídel doopravdy mají.

Jak se dalo očekávat, náš respondent z Maroka má k dodržování muslimských tradic mnohem blíže než naše respondentka v České republice. Jak je vidět, respondent z Maroka dodržuje striktně muslimské tradice a zvyky, jako je zákaz vepřového masa, zákaz kouření a zákaz konzumace potravin, které nejsou halál.

Oproti tomu česká muslimka Fatima přiznává, že všechny tradice a zvyky nedodržuje, týká se to hlavně pití alkoholu a konzumace potravin, které nejsou halál. Musíme ale brát ohled i na to, že od narození žije v České republice a nesetkává se tak intenzivně s muslimy jako naši respondenti z Maroka.

Muslimové z Maroka, které jsme oslovili, jsou animátoři v jednom z místních hotelů. Je obdivuhodné že i přes velký vliv turismu, který zde působí, si místní své tradice udrželi a striktně dodržují zvyky a tradice spojené s jejich náboženstvím. Také je obdivuhodné, že muslimka Fatima i další muslimové, kteří žijí v České republice, si udrželi většinu svých tradic i přes fakt, že v České republice není islám tak mohutně rozšířen.

Literární zdroje:

HILLENBRANDOVÁ, Carole. Islám. Praha: Paseka, 2017. ISBN 978-80-7432-685-1.

KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Třetí. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2018. ISBN 978-80-213-2835-8.

MENDEL, Miloš. Muslimové a jejich svět. Praha: Vyšehrad, 2016. ISBN 978-80-86779-45-4.

RODRIGUES, Maria de Lourdes Bravo da Costa. Goánská kuchařka. Praha: Pragma, 2015. ISBN 978-80-7349-445-2.

TOPINKA, Daniel. Muslimové v Česku. 2016. Česká republika: Barrister & Principal, 2016. ISBN 978-80-7485-115-5. http://www2.tf.jcu.cz/~klapetek/janku2.pdf

Odborné články:

ÇELEN, Aydın. Influence of holy month Ramadan on alcohol consumption in Turkey. Journal of religion and health, 2015, 54.6: 2122-2133. https://link.springer.com/article/10.1007/s10943-014-9875-6

EZME, Albeniz Tuğçe. MUSLIM IMMIGRANTS' FOOD CULTURE AND ITS EFFECT ON LOCATION PREFERENCE. Journal of Suleyman Demirel University Institute of Social Sciences, 2017, 29.4. https://web.a.ebscohost.com/abstract?direct=true&profile=ehost&scope=site&authtype=crawler&jrnl=13057774&AN=127157592&h=GYnWJHtDj%2bFLIbjvrJI5PefDtYjDWbBg9ZK91uqMzqtzO2mvIHzHQefyXBCUDGhCriv6OPB2l4H8IbAtQl0A5Q%3d%3d&crl=c&resultNs=AdminWebAuth&resultLocal=ErrCrlNotAuth&crlhashurl=login.aspx%3fdirect%3dtrue%26profile%3dehost%26scope%3dsite%26authtype%3dcrawler%26jrnl%3d13057774%26AN%3d127157592

MICHALAK, Laurence; TROCKI, Karen. Alcohol and Islam: an overview. Contemporary Drug Problems, 2006, 33.4: 523-562. https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/009145090603300401

Internetové zdroje:

BAKLAVA. Smilagran [online]. 18.06.2017 [cit. 2019-06-18]. Dostupné z: https://www.smilargan.cz/blog/baklava-jeji-puvod-a-druhy/

CO JE TO COUS COUS [KUS KUS]. Fér potraviny [online]. 01.03.2009 [cit. 2019-07-19]. Dostupné z: https://www.ferpotravina.cz/clanky/co-je-to-cous-cous-kus-kus

CO JE TO TAJINE. Homeware [online]. [cit. 2019-07-15].Dostupné z: https://www.homeware.cz/clanky/co-je-to-tajine

ÍRÁNSKÁ KUCHYNĚ. Mundo [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné z: https://www.mundo.cz/iran/kuchyne?fbclid=IwAR0u5lOdFcf2yNHNz35hGroTdLkP6L1l0w6FkdGFdu5R5BDpU-iPSTjTlHs

MAROCKÁ KUCHYNĚ: TAJIN, KUSKUS A VOŇAVÉ KOŘENÍ. eTravel [online]. [cit. 2019-08-28]. Dostupné z: https://www.etravel.cz/maroko/kuchyne

MAROCKÁ POLÉVKA HARIRA S ČOČKOU A CIZRNOU. Ochutnej svět [online]. 08.05.2018 [cit. 2019-07-18]. Dostupné z: https://ochutnejtesvet.cz/marocka-harira/

MUSLIMOVÉ MAJÍ RAMADÁN, NĚJTEŘÍ KONČÍ NA POHOTOVOSTI. Radiožurnál [online]. 12.09.2009 [cit. 2019-08-29]. Dostupné z: https://radiozurnal.rozhlas.cz/muslimove-maji-ramadan-nekteri-konci-na-pohotovosti-6259140?print=1&fbclid=IwAR0tyrj7Iw-Zevz5p5G_FggI5PpjXoC8SWfvMekCLcVVN-fdKySQIKAkpEQ

RELIGION IN MAROCCO. Frommers [online]. 01.05.2018 [cit. 2019-08-28]. Dostupné z: https://www.frommers.com/destinations/morocco/in-depth/religion

TOPINKA, Daniel. Muslimové v Česku. 2016. [online] Česká republika: Barrister & Principal, 2016. ISBN 978-80-7485-115-5. [cit. 2019-08-22]. Dostupné z :http://www2.tf.jcu.cz/~klapetek/janku2.pdf 

Počet shlédnutí: 83