Svátek zesnulých v ČR a Mexiku

Barbora Žáková, Tereza Přecechtělová, Tereza Bílá. HKS 2021

Svátek zesnulých je svátkem římskokatolické církve, který spadá na 2. listopadu. Lidé se během této doby modlí za duše v očistci. Postupem času se ale tento svátek dostal i do okruhu lidí, kteří římští katolíci nejsou a ti tento čas využívají ke vzpomínání na své zemřelé příbuzné. Oslavy tohoto svátku jsou rozšířeny po celém světě a všude mají svůj jedinečný a originální ráz. V některých zemích, v České republice nevyjímaje, chodí lidé dávat květiny na hroby a tiše vzpomínat na své zemřelé příbuzné. Jinde je tento svátek spojen s velkolepými několikadenními oslavami, jako je tomu v například v Mexiku. Každá kultura přistupuje ke smrti jiným způsobem, což se do svátků promítá. V Mexiku lidé smrt berou jako něco nevyhnutelného a přijímají a oslavují ji. Je součástí jejich každodenního života. U nás naopak o smrti lidé tolik nemluví a na zesnulé vzpomínají v tichu a mnohdy i sami. Tyto rozdíly, a mnohé další, tento svátek definují a dělají z něj pro mnoho jednu z nejočekávanějších chvil v roce. Cílem této práce bylo srovnání a hledání odlišností ve slavení svátku zesnulých u nás v České republice a v Mexiku. Praktická část je zaměřená na způsoby příprav a oslav tohoto svátku a co pro lidi v daných lokalitách znamená. Pozornost je dána i probíhající celosvětové pandemii, která oslavy svátků jistým způsobem poznamenala. Informace o svátku byly čerpány z odborné literatury, ale hlavní část jsme se dozvěděly přímo od informátorů, kteří se s námi podělili o spoustu zajímavých informací.

Výzkumná otázka Jak se liší oslava svátku zesnulých v ČR a v Mexiku?

Podotázky

1. Jak probíhá svátek zesnulých a přípravy na něj?
2. Jaké tradice se během svátku dodržují?
3. Co tento svátek pro lidi znamená
4. Ovlivnila probíhající pandemie oslavy tohoto svátku?

Oslavou svátku mrtvých v Mexiku se zabývá autorka Sonja Livingston ve svém článku s názvem Beautiful Bones (Krásné kosti). Seznamuje čtenáře s historií tohoto svátku, který vznikl před tisíci lety společně s původními obyvateli Mexika, kteří považovali smrt za přirozenou součást života. Dále popisuje, že na hřbitově na mexickém ostrově Guadalupe je téměř nemožné najít osamělý hrob, jelikož lidé zvou mrtvé na oslavu s živými, chystají jim jídlo a pohoštění, zkrátka berou tento svátek jako oslavu života, ne jako smutek. Píše také o slavnostním průvodu, který září všemi barvami a kterého se zúčastní mnoho dětí i dospělých, někteří však dávají přednost soukromému oltáři, jakožto uctění památky zesnulého. ¹⁾

Článek Koncepty mestizaje a lo mexicano a jejich souvislost s mexickým nacionalismem od autorky Petry Ponocné se zaměřuje na průběh a oslavu svátku mrtvých neboli Dia de Los Muertos. Píše, že oslavy se v některých aspektech liší v závislosti na regionu či oblasti a že mnozí Mexičané vnímají tento svátek společně se Dnem nezávislosti jako velkolepou oslavu mexické národní identity. Informuje také čtenáře, že Mexičané jsou na přítomnost tisíců cizinců a turistů během oslav zvyklí, jelikož svátek je propagován jakožto „typická mexická tradice“ k přilákání turistů. ²⁾

Tématem oslavy svátku mrtvých v Mexiku se zabývá Petra Pomocná ve své diplomové práci s názvem Día de los Muertos v současné mexické společnosti na příkladu města Querétaro. Popisuje konkrétní dění při velkolepých oslavách ve městě Querétaro a rozděluje oslavy svátku mrtvých do tří dimenzí. První dimenzí jsou přípravy jednotlivců a rodin, které se skládají z nákupu nezbytných potravin a věcí potřebných k oslavě zesnulých, jež jsou později využity k dekoraci oltářů a při případné hostině. Následuje druhá dimenze – příprava a dekorace domácího oltáře, která připadá na noc 31.října. Třetí, poslední dimenzí oslav, jsou soukromé domácí a veřejné obřady na hřbitovech, které se konají prvního a druhého listopadu. ³⁾

Autor Kristin Congdon se v 7. kapitole s názvem MAKING MERRY WITH DEATH své knihy Of Corpse zabývá rozdílným vnímáním smrti v mexické a evropské kultuře. Vysvětluje, že už v době Aztéků byla smrt vnímána jako nevyhnutelná, lidé se jí nebáli, dokonce i dobrovolně nabízeli své oběti bohům. Tvrdí, že mexický přístup ke smrti je krásně vysvětlen na oslavách Dia de los Muertos, tudíž je na smrt nutno nahlížet s humorem, díky čemuž se poté stává lépe akceptovatelnou. Lidé s láskou přivítají smrt do svých domovů, a proto se ze strachu stává zábava.⁴⁾

Autor Stanley Brandes ve své práci Sugar, Colonialism, and Death: On the Origins of Mexico´s Day of the Dead poukazuje na důležitost svátku mrtvých. Je to nepochybně nejslavnější mexický svátek a každý rok se na jeho pestré, až karnevalové, oslavy a umělecké výstavy jezdí dívat velké množství lidí. Většina ozdob je humorným ztvárněním smrti, ať už se jedná o sladkosti ve tvaru lebky či kostlivce nebo zdobené chleby. Přípravy na tento svátek jsou velmi časově i peněžně náročné. Během 1. a 2. listopadu lidé uklízí, dekorují, hlídají u hrobů svých příbuzných. Hroby a místa zemřelých jsou také zdobeny květinami, sladkostmi a jídlem. Někteří Mexičané věří, že duše zemřelých v této době dohlíží na své žijící příbuzné. Den mrtvých je, alespoň v současné době, mexický pojem vztahující se na mexickou verzi římskokatolického svátku. Přesněji řečeno, den mrtvých odkazuje na Dušičky spadající na 2. listopadu a většinou i na Slavnost Všech svatých 1. listopadu. V hovorové řeči se svátek mrtvých často bere jako doba, kdy se odehrává největší množství oslav, tedy od 31. října až do 2. listopadu. I když jsou Dušičky a Slavnost všech svatých římskokatolické svátky, nikde v katolickém světě nemají takovou podobu a rozměry jako právě v Mexiku.⁵⁾

Výzkumný projekt byl realizován jako kvalitativní studie, která se zaměřuje na způsob oslavy svátku zesnulých v České republice a Mexiku. Na výzkum byly využity kvalitativní metody. Kvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickým vztahem mezi badatelem a účastníkem výzkumu (Švaříček & Šeďová, 2007: str.17). Tento způsob byl pro nás výhodný, jak možností zkoumat problém více do hloubky, tak i možností bližšího kontaktu s respondenty. Pro výzkum bylo potřeba sehnat větší množství podrobnějších informací, aby bylo možné problému opravdu porozumět, což nám kvalitativní metody umožnily lépe a mnohdy vyvstávaly z rozhovorů i témata a informace, na které by se nás nenapadlo zeptat, což mohlo náš výzkum posouvat dál. Respondenty jsme oslovovaly z řad známých, ale také na internetu prostřednictvím různých sociálních sítí, jako je Instagram nebo Facebook. Pro práci byla využita metoda polostrukturovaných rozhovorů, kdy jsme si stanovily základní soubor otázek a témat, ale v průběhu rozhovorů jsme měly možnost pořadí otázek měnit, dle potřeby přidávat další a respondenty se na konkrétní věci doptávat. Tím jsme obsáhly větší množství témat a problém pochopily více do hloubky. Kvůli epidemiologické situaci nebylo ve většině případů možně se s respondenty sejít, a tak byla velká část rozhovorů vedena přes internet, ať už prostřednictvím zpráv nebo delších hovorů. V případě respondentů z Mexika hrál roli i časový posun a pracovní vytíženost, takže v tomto případě jsme musely spoléhat na komunikaci přes zprávy. V případě České republiky bylo shánění respondentů jednodušší a rozhovory mohly být vedeny více do hloubky pomocí hovorů přes aplikace Skype a Messenger. Během hovorů často nastával problém, že se respondent odkláněl od tématu, což se v písemných výpovědích většinou nestávalo. Zde se člověk více drží tématu a má větší čas utřídit si myšlenky a rozmyslet se, co napíše. Téměř všichni respondenti souhlasili se zveřejněním jak výpovědí, tak jmen. U dvou respondentů byla jména změněna.

Práce je založena na výpovědích 7 respondentů.

Pasportizační údaje informátorů

Informátoři z České republiky

1. Informátor – Florian (21 let), student Florian sice pochází z nábožensky založené rodiny, ale bylo u něj zajímavé sledovat, že i přes vliv příbuzných nepřikládá tomuto svátku takový význam. Jeho příklad může sloužit jako náhled do problematiky očima mladého člověka. Komunikace probíhala pomocí rozhovorů, a i přes lehkou prvotní neochotu se nám nakonec podařily získat potřebné informace.

2. Informátor – Natálie (21 let), studentka S Natálií jsme komunikovaly prostřednictvím aplikace Skype a byla od začátku ochotná odpovědět na všechny otázky dopodrobna. Je pokřtěnou římskou katoličkou a svátek pro ni hraje poměrně důležitou roli, i když, jak sama říká, spíše sociální než spojenou s vírou samotnou.

3. Informátor – Ondřej (54 let), pracující S Ondřejem bylo poměrně těžké se spojit, jelikož je pracovně vytížen, ale nakonec se nám podařilo získat alespoň některé odpovědi na naše otázky. Komunikace probíhala prostřednictvím e-mailu a poté jsme se ještě doptávaly na podrobnosti přes aplikaci Messenger.

4. Informátor – Jan (76 let), v důchodu S panem Janem jsme komunikovaly přes e-mail, jeho názor byl zajímavý hlavně díky tomu, že je pokřtěným římským katolíkem, tudíž jsme mohly sledovat, co tento svátek znamená pro silně věřící občany České republiky. V e-mailu byl velmi vstřícný, a dokonce se i ptal, či si naší práci po jejím zpracování bude moci přečíst, tudíž šlo vidět, že toto téma je zajímavé i pro něj samotného.

Informátoři z Mexika

Informanty z Mexika bylo těžší sehnat, ale díky rozšířenosti sociálních sítí a našich vlastních kontaktů se nakonec pár ochotných jedinců našlo.

5. Informátor – Jim (22let), studentka Jim pochází z Mexico city, kde také studuje na vysoké škole, díky jejímu původu jsme mohly zjistit, že ne všude v Mexiku se tento svátek slaví velkolepými slavnostmi v ulicích, ale naopak spíše skromnou oslavou v rodinném kruhu. Komunikace s ní byla obtížná pouze v tom, že bydlíme v rozdílných časových pásmech, ale kromě této komplikace byla Jim velmi příjemná a výřečná.

6. Informátor – Kary (23 let), studentka S Kary jsme komunikovaly ještě přes jednoho člověka, tudíž nebylo úplně jednoduchá získat všechny odpovědi, které jsme k našemu výzkumu potřebovaly, ale i tak jsme načerpaly několik potřebných informací.

7. Informátor – Dominic (61 let), pracující Pan Dominik je výřečný a charismatický Mexičan momentálně žijící ve Spojených státech amerických. Tento svátek je jeden z jeho nejoblíbenějších a často ho slaví se svou manželku, díky jeho komunikativnosti se nám dokonce podařilo i získat foto s jeho manželkou.

⁶⁾

4.1 Římskokatolická církev

Římskokatolická církev tvoří největší náboženskou organizaci na světě, počet pokřtěných římských katolíků činí přibližně 1,19 miliardy a katoličtí věřící tvoří více jak polovinu křesťanstva. Hlavou církve je římský biskup-papež, který je označen jako přímý následník sv. Petra, jenž byl jako první zvolen Kristem za hlavu církve. Za svůj primární úkol církev považuje hlásat evangelium o Ježíši Kristu. Ústředním bodem jsou svátosti, kterých uznávají sedm a jsou chápány jako viditelné znaky boží milosti svěřené církvi. Vznik římskokatolické církve souvisí s událostmi roku 1054 a s Velkým schizmatem, který vyústil v rozdělení církve na větev západní římskokatolickou a východní pravoslavnou. Další krizí církevní jednoty byla Reformace započatá v 16. století, která našla odezvu v mnoha zemích Evropy. Příčinou zde byl především rozpor mezi Biblí a tehdejší praxí. Poukazovalo se také na problém odpustků. V průběhu těchto událostí se vytvořily protestantské církve.⁷⁾

4.2 Oslava svátku zesnulých v Mexiku

Den mrtvých se v Mexiku slaví mezi 31. říjnem a 2. listopadem. Během tohoto svátku si Mexičané vzpomínají na své zesnulé blízké a projevují jim úctu. Nejde o pochmurnou příležitost, ba právě naopak. Día de los Muertos neboli naše dušičky, jsou v Mexiku velkým svátkem, možná i větším než Vánoce. Mexičané mají ke smrti až neobvykle pozitivní vztah. Smrt je prostě součástí života, a tak jako život, i smrt se musí oslavovat. A tím, že Mexičané nade vše milují oslavy, dušičky jim k tomu dávají jednu z mnoha příležitostí. Tento svátek se ve velkém slaví v Mexico City, ale podobné oslavy je možné spatřit i po celé Latinské Americe „Na ulicích můžeme vidět spoustu dekorací, zdobí se také většina barů a restaurací. Ve většině velkých měst se pořádá Dia de los Muertos parade, lidé vyjdou v kostýmech na ulice a baví se.“ Uvedl informátor Dominic. Slavnost je tak důležitým aspektem mexické kultury, že byla v roce 2008 zařazena do nehmotného kulturního dědictví UNESCO.⁸⁾ Vše začíná přípravou domácích oltářů „Každoročně vystavujeme oferendu (dar) pro zesnulé. Tato tradice se považuje za důležitou, protože 1. listopadu očekáváme, že s námi přijdou mrtví poobědvat.“ Popsala informátorka Kary. „Většinou postavíme doma malý oltář s fotkami zemřelých. Oltář obsahuje svíčky, ovoce, postavy vystřižené z papíru, které připomínají kostlivce (za nejslavnější postavu jde považovat Katrina – populární ženské jméno symbolizující smrt).“ Dozvěděly jsem se od Dominica. Místnost se vyzdobí květinami umělými i čerstvými, obou je v Mexiku požehnaně, a zapálí se svíčky. Po celou dobu se vzpomíná na nebožtíky. Zásadní roli během svátku hraje i měsíček lékařský, který se používá k tomu, aby zemřelí našli svou cestu domů, což jsme se dozvěděly od informátorky Jim. „Zapálíme svíčky, které zemřelým pomáhají vidět ve tmě, vystavíme jejich fotky, aby věděli, že jsme na ně nikdy nezapomněli a vyložíme xempasuchitl (měsíček lékařský), abychom jim ukázali správnou cestu domů.“ Informátorka Kary má dokonce vystavování této květiny jako svou nejoblíbenější tradici. „Mojí nejoblíbenější tradicí je vystavování měsíčku lékařského, jelikož má duším pomoci najít cestu zpátky domů.“ Na hřbitovech se umyjí hroby a vyzdobí se květinami a svíčkami. K večeru se všichni na hřbitov opět vrací, tentokrát s košíky jídla, které měl nebožtík rád. Ale jídlo samozřejmě není pro něj, je pro pozůstalé, kteří se na noc uvelebí na hřbitově a hodují, jedí a pijí to, co by si normálně dal rád i ten, který už nějaký čas mezi nimi není. „1. a 2. listopadu nás přichází zesnulí navštívit a my jim na přivítanou připravíme všechny věci, které milovali (jídlo, pití, sladkosti…).“ uvedla Jim.

⁹⁾

4.2.1 Tradice, které se na Svátek mrtvých v Mexiku dodržují

Jak už bylo zmíněno, Mexičané si na tento svátek nenechají ujít spoustu tradic, které každoročně připravují pro své zesnulé. Mezi tyto tradice patří zdobení oltářů s fotkami zesnulých. Na oltář patří i známé cukrové lebky. Jde o bonbony vyrobené z cukrové třtiny, barveny jsou rostlinnými barvivy a často označované jmény zemřelých. Vyráběny jsou lebky různých velikostí, tvarů a barev. Ty poté mohou lidé spatřit a koupit na trzích. Toto uvedla jako svou oblíbenou tradici Jim. „Mě osobně nejvíce baví navštěvovat trhy, kde se dají koupit všechny druhy ovoce, papel picado, cukrové lebky a květiny.“ Další tradicí, která je typická pro svátek Día de los Muertos, je vyrábění masek kostlivců či malování na obličej. Ženy a dívky si k tomu často do vlasů zapletou ozdobné květiny nebo si nasadí květinovou čelenku. Takto nastrojení chodí a tančí ulicemi a oslavují smrt a své nejbližší zesnulé. Na tuto tradici si zase potrpí Dominic. „Každoročně pořádáme noční oslavu s celou naší rodinou, kde jsou všichni oblečeni v kostýmech a baví se. Tradičně připravujeme horké pití s ovocem (které se může pít pouze na tento svátek) a přidáme tequillu či brandy.“ Mezi tradiční dekorace tohoto svátku určitě patří tzv. papel picado, vyřezávané listy měkkého papíru, které se připevňují na provázek. Vzniká tak barevná girlanda plná motivů. Častým obrázkem jsou lebky nebo květiny. Velmi známá je i kostra s velkým elegantním kloboukem a luxusním šatem. Jmenuje se La Calavera Catrina (nebo zkrátka jen La Catrina) a ta je během svátku všudypřítomná. Tradic je však celá řada a každý si najde to své. ¹⁰⁾

¹¹⁾

4.2.2 Význam Svátku mrtvých

Uctívání předků bylo jednou z nejvýznamnějších složek náboženských praktik mnoha domorodých obyvatel. Mexické domorodé národy měly zvláštní dny v týdnu nebo měsíci věnované božstvům smrti. Katolická církev se snažila tyto domorodé náboženské aktivity zničit, ale brzy si uvědomila, že se jich nemůže úplně zbavit, a proto se místo toho zaměřila na hledání toho, jak tyto aktivity spojit s církevními obřady. Jednou z možností byl katolický Svátek všech svatých, který byl upraven pro potřeby domorodých tradic, a tak postupně vykvetl do dnešní podoby Dne mrtvých. Día de los Muertos zastiňuje všechny ostatní náboženské svátky v Mexiku a slouží jako spojovací článek mezi životem a smrtí.1) „Tato tradice pro mě znamená možnost znovu se setkat se všemi lidmi, které jsem za svůj život ztratila. 2. listopadu navštěvujeme hřbitovy a loučíme se s dušemi zemřelých a další rok se s nimi znovu shledáme.“ Uvedla Kary. Vztah mezi životem a smrtí, mezi živými a mrtvými, je v Mexiku každý rok během tří dnů tohoto svátku jeho středobodem. Právě díky jedinečnému pojetí smrti se Día de los Muertos stává časem radostných oslav, plných vřelého očekávání setkání se zesnulými.¹²⁾ Pro obyvatele je tento svátek velice důležitou částí roku. Představuje jak čas vzpomínek na zemřelé blízké osoby, ale také čas, který může člověk strávit se svou rodinou a odpočinout si od každodenního shonu. Většina informátorů bere tento svátek jako jednu z nejdůležitějších částí roku. „Tuto tradici dodržujeme celý můj život, je to součástí nás samotných a také celé naší rodiny. Vždycky se mi tato tradice líbila, ale nikdy jsem jí nepokládala takovou důležitost, dokud nezemřela má babička. Do této doby byl oltář věnovaný jen lidem, které jsem znala pouze z vyprávění, ale poté se význam tohoto svátku pro mě velice změnil. Nyní je to něco na co se těším celý rok.“ Uvedla Jim. Pro Dominica má svátek význam i díky možnosti setkat se s rodinou a jako možnost zamyšlení se. “ Pro mě je tento svátek časem, který můžu strávit se svou blízkou rodinou a příbuznými, které vídám jednou do roka. Je to doba, kdy se můžu zastavit a zamyslet se nad svými blízkými, kteří již odešli a připomenou si, proč na tomto světě vůbec jsme.“

¹³⁾

4.2.3 Pandemie Koronaviru a svátek Día de los Muertos

Momentálně probíhající pandemie koronaviru ovlivnila životy všech z nás. Kvůli zaváděným restrikcím proti šíření této nemoci se mnohé zakázalo, omezilo, či přesunulo. Oslavy Svátku mrtvých tato opatření samozřejmě také zasáhla. Projevilo se to do značné míry v omezení návštěvnosti hřbitovů. Toto ovlivnilo slavení svátku u Kary. „Pandemie způsobila, že jsme nebyli schopni navštívit hřbitov, tudíž jsme museli část tradice vynechat.“ Svátek je ale pro Mexičany tak zásadním, že ho dokázaly oslavit i v probíhající pandemické situaci. „Ano, byl jsem schopný oslavovat i během pandemie, protože Mexičani slaví Dia de los Muertos s pandemií i bez.“ Uvedl Dominic.

4.3 Oslava Svátku zesnulých v ČR

Památka zesnulých či lidově Dušičky připadá na 2. listopadu. Den, kdy vzpomínají pozůstalí na své zemřelé příbuzné a přátele. Památka zesnulých je v římskokatolické církvi významným dnem v liturgickém kalendáři, protestantské církve se ale snažily tento svátek potlačit, anglikánská církev ho dokonce přímo zrušila. Věřící i nevěřící navštěvují i vzdálené rodinné hroby, které před tím uklidili a slavnostně nazdobili. Na hrobech přátel a rodinných příslušníků se zapalují svíčky, které symbolizují vřelou a věčnou vzpomínkou na blízké zemřelé. Návštěvu hřbitova pokládá informátorka Natálie za klíčovou. „Jdeme na hřbitov, kde umyjeme hrob uklidíme okolí, koupíme věnec, zapálíme svíčku. Pak nad hrobem stojíme, někdo brečí a kdo chce zůstat o samotě si „popovídat se zesnulým“, tak má soukromí a ostatní odejdou. Je to pro mě velmi důležitá část roku.“ Někteří lidé berou tento svátek jako možnost trávit čas se se svou rodinou. „Dáme si lepší oběd a večeři s rodinou a blízkými, při kterých zapalujeme svíčky.“ Uvedla Natálie. Informátor Florian nám sdělil, že také využívá čas k shledání se se svojí rodinou. „Většinou si dáme společnou večeři a vzpomínáme na zemřelé.“ Tento den probíhá i mše svatá, které se někteří věřící účastní, z informátorů to uvedl pouze Jan. „Navštěvuji hřbitov, zde pronesu modlitbu u hrobu mých rodičů a případně dle časových možností se účastním na mši svaté.“

¹⁴⁾

4.3.1 Tradice, které se na Svátek mrtvých v ČR dodržují

Během Dušiček se na našem území dodržovalo již od dávných dob mnoho tradic a lidových zvyklostí. V předvečer tohoto svátku duše vystupují z očistce, aby si jednou za rok odpočinuly od svého trápení. Rodina se proto sešla a naplnila lampu máslem (místo oleje), aby si duše mohly potřít spáleniny. Blízcí se večer napili studeného mléka, aby se duše ochladily. Dodnes lidé 2. listopadu navštěvují hřbitovy, aby zavzpomínali na své pozůstalé. Naši předkové na hroby pokládali také kamínky. Dnes tam lidé pokládají věnce a květiny a zapalují svíčky. „Jedinou tradicí, kterou dodržuji, je asi zapalování svíček na hroby.“ Uvedl Florian. Tato světýlka jsou tedy v českém prostředí projevem věčné vzpomínky na naše zesnulé. Další tradicí, kterou naši předkové dodržovaly, je pečení typického pečiva, které se nazývalo dušičky. Bylo plněné mákem nebo povidly a obdarovávali se jím žebráci a pocestní. Na území jihočeského Doudlebska se pekly dokonce tzv. všesvaté rohlíky nebo všesvaté dušičky. V dnešní době se ale tradice českých Dušiček zúžily jen na návštěvu hřbitovů, kde lidé zapálí svíčku na hrobech svých blízkých a položí na ně květiny. Poté si zavzpomínají na ty, kteří už nejsou mezi námi, očistí hrob, a tím pro většinu lidí Svátek mrtvých končí.¹⁵⁾

4.3.2 Význam Dušiček

Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti (svátku) Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Samhain byl podle keltské tradice časem, kdy se duše zesnulých vrací domů. Dušičky jsou ideálním dnem, kdy se lidé v každodenním shonu na chvíli zastaví a navštíví hřbitovy. Římskokatolická církev bere svátek, jako velmi důležitý. To nám dopodrobna popsal Jan „Své členy vede nejen k návštěvě hřbitova, ale také k modlitbě za zemřelé a k přijetí eucharistie na mši svaté vysluhované v tento den. Jako oběť je eucharistie přinášena za všechny věřící, živé i zesnulé a za obdržení duchovních dober od Boha. V den svátku zemřelých je důraz ve mši kladen na modlitbu za zemřelé.“ Mnoho lidí ale svátek bere spíše jako příležitost zastavit se a věnovat alespoň pár minut klidu a vzpomínání na zemřelé „Je to příležitost vzpomenout si za zemřelé a pomodlit se za duše v očistci.“ Uvedl Florian „Beru to jako čas, kdy si můžu odpočinout a vzpomenout si na ty, kteří nás opustili.“ Dozvěděly jsme se od Ondřeje. ¹⁶⁾

4.3.3 Pandemie Koronaviru a Dušičky

Letošní oslavy Svátku zesnulých byly jak u nás v ČR, tak po celém světě ovlivněny pandemií koronaviru. Zavedené vládní restrikce znemožnili setkat se se všemi rodinnými příbuznými, povolen byl pouze okruh nejbližší rodiny. Navštívit hřbitov se mohlo pouze ve zkrácené otevírací době a s rouškami na ústech. Mše svaté, jako vzpomínku za mrtvé, se také mohlo zúčastnit pouze omezené množství lidí. To jsme se dozvěděly od Jana „Tento rok bylo omezené shromažďování a omezený počet věřících na mši svaté.“ Celkově byl tento svátek „smutnější“ než předchozí roky už jen díky těmto zákazům, ale i kvůli většímu úmrtí v důsledku pandemie koronaviru. O tomto s námi hovořila Natálie „Tento rok bylo všechno smutnější. Vzpomínali jsme na lidi, kteří prohráli boj s coronavirem. Ani na hřbitov jsme nešli kvůli obavám z většího množství lidí.“ Vzpomínání na zemřelé ale probíhající pandemie ovlivnit nemohla „Možnost pomodlit se má člověk vždy, takže v tomto to pandemie neovlivnila.“ Uvedl Florian.

Cílem této práce bylo zjistit, jak se liší svátek mrtvých v České republice a v Mexiku. Díky odezvě respondentů se podařilo odhalit, že tento svátek se slaví ve jmenovaných zemích velmi rozdílně, v Mexiku pořádají různé slavnosti, party, a dokonce i jak jsme se od našeho respondenta Dominica dozvěděly, pikniky na hřbitovech, což by v České republice bylo nepřípustné. Občané České republiky na tento svátek nahlížejí spíše jako na klidně prožitý den bez jakýchkoli význačných tradic či oslav. Díky první otázce (Jak probíhá svátek zesnulých a přípravy na něj?) došlo ke zjištění, že příprava na Día de los Muertes není úplně jednoduchá. Je třeba připravit všemožné oltáře, nakoupit čerstvé ovoce a sezvat celou rodinu, naopak české dušičky se slaví spíše v blízkém rodinném kruhu a návštěvou na hřbitově či účastí na mši. Na první otázku blízce navazovala otázka druhá – Jaké tradice se během svátku dodržují? Jednou z nejvýznamnějších mexických tradice je tzv. la Catrina, či papel picado. V Česku se za tradici dá považovat modlitba a zapálení svíčky na památku zesnulých. V této seminární práci lze nahlédnou na více než jen jeden pohled oslavy památky zesnulých v Česku. Jedním je náhled staršího muže, pokřtěného katolíka. Pro něj je tento svátek velice důležitý a snaží se dodržovat všechny tradice církve. Naopak pro mladší občany je tento svátek spíše povinností navštívit hřbitov a zavzpomínat na zesnulé. Jedním z hlavních rozdílů je tedy, že Mexičané slaví tento svátek skupinově a pro Čechy je to spíše individuální záležitost. Důležitým zjištěním bylo, že pandemie koronaviru ovlivnila oba státy podobně, lidé nebyli schopni scházet se ve větších skupinách, v některých případech dokonce ani navštívit hřbitov, což je pro obě země velmi důležité. I přestože je oslava tohoto svátku zcela odlišná, tak nejdůležitější myšlenku mají společnou – tento den věnují úctě a vzpomínání na zemřelé. Ať už jen zapálí svíčku nebo vyrobí barevný oltář, tak je svátek zesnulých v obou státech považovaný za den, kdy se nevěnujete sobě, ale lidem, kteří nás během života opustili.

LÍBA, Taylor. OBRAZEM: OSLAVME SMRT! DÍA DE LOS MUERTOS: FASCINUJÍCÍ SVÁTEK MRTVÝCH V MEXIKU [online]. 7. 09. 2018 [cit. 2021-4-25]. Dostupné z: https://www.national-geographic.cz/clanky/obrazem-v-mexiku-umi-oslavovat-i-smrt-berou-ji-jako-soucast-zivota.html

Oslavte Dušičky jako v Mexiku. Den mrtvých je plný barev, veselí a dobrého jídla [online]. 2020, 29. 10. 2020 [cit. 2021-4-25]. Dostupné z: https://living.iprima.cz/trendy/dusicky-mexiko-den-mrtvych-dia-de-los-muertos

KOTHERA, Jiří. DÍA DE LOS MUERTOS – BÝT SE SMRTÍ KAMARÁD [online]. 2020, 2. 11. 2020 [cit. 2021-4-25]. Dostupné z: https://info.dingir.cz/2020/11/dia-de-los-muertos-byt-se-smrti-kamarad/

Dušičky - čas symbolického prolínání světa živých a mrtvých. Https://ct24.ceskatelevize.cz/ [online]. 2011, 2. 11. 2011 [cit. 2021-4-25]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/images/1106476-299267.jpg?itok=QQfj4Sx0

HOLUB, Zbyněk. Dušičky a tradice aneb Svátky zemřelých II [online]. 2010, 23. 9. 2010 [cit. 2021-4-25]. Dostupné z: https://plzen.rozhlas.cz/dusicky-a-tradice-aneb-svatky-zemrelych-ii-6803662

ZBYNĚK, Stanislav. Dušičky - čas symbolického prolínání světa živých a mrtvých [online]. 2011, 2. 11. 2011 [cit. 2021-4-25]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1435848-dusicky-cas-symbolickeho-prolinani-sveta-zivych-a-mrtvych

ANDRADE, Mary J. Day of the Dead a Passion for Life. 2007. Mexico: LA Oferta, 2007. ISBN 0979162408

ANDRADE, Mary J. Day of the Dead in Mexico: Through the eyes of the Soul. 2000. Mexico: LA Oferta. ISBN 0966587626

Obrázek 1: Z osobního archivu respondenta č.7

Obrázek 2: Den mrtvých na hřbitově. Www.krazom.cz [online]. 2019, 30.října 2019n. l. [cit. 2021-4-25]. Dostupné z: https://krazom.cz/wp-content/uploads/2019/10/den-mrtvych-cintorin.jpg

Obrázek 3: Cukrové lebky. Www.mevyo.com [online]. 2019 [cit. 2021-4-25]. Dostupné z: https://mevyo.com/files/blog/shutterstock-136791692.jpg

Obrázek 4: Oslava dne mrtvých. Www.krazom.cz [online]. 2019, 30.října 2019n. l. [cit. 2021-4-25]. Dostupné z: https://krazom.cz/wp-content/uploads/2019/10/oslava-dna-mrtvych.jpg

Obrázek 5: Dušičky – čas symbolického prolínání světa živých a mrtvých. Https://ct24.ceskatelevize.cz/ [online]. 2011, 2. 11. 2011 [cit. 2021-4-25]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/images/1106476-299267.jpg?itok=QQfj4Sx0



Počet shlédnutí: 33