obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


rusove_v_cr

RUSOVÉ V ČECHÁCH

Zelenková, Barbora; Šnajberková, Michaela. RUSOVÉ V ČECHÁCH. [online] Hospodářská a kulturní studia PEF ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/rusove_v_cr

File written by Adobe Photoshop� 5.0

1.) ÚVOD

V souvislosti s výzkumnou prací v předmětu „Etnické minority v Evropě“ jsme si pro náš projekt vybrali téma: „Rusové v České republice“. Blíže se budeme zabývat jejich národnostní menšinou, která je jedna z nejpočetnějších na našem území.

Práci jsme rozdělili do dvou částí – část teoretickou a část praktickou, neboli náš vlastní výzkum.

V teoretické části se blíže zabýváme především obecným rámcem ruského národa. V souhrnu zmíníme jejich kulturu, základní informace o Rusku a jeho historii. Pro nás v této části bude důležitá především česko-ruská historie, pomocí které nastíníme vývoj imigrace ruské menšiny na naše území.

V praktické části práce se již zaměříme pouze na ruskou minoritu v České republice. Podáme informace o tom, kde je největší koncentrace ruského obyvatelstva na území České republiky, jaké zde mají organizace, jak se tato menšina chová v rámci majority a také v rámci své vlastní minority. Praktickou část doplníme o vlastní výzkum, kterým jsme se snažili získat co nejvíce informací o této menšině. (viz dále)

Závěr práce jsme doplnili o dva zajímavé odkazy a také o použitou literaturu.

2.) CÍL PRÁCE

Hlavním cílem práce je zodpovězení základních výzkumných otázek. Tyto otázky jsou následující:

1.) Otázky na minoritu:

  • 1. Vyhovuje vám současná míra autonomie (status), popř. jakého stavu byste v tomto ohledu chtěli dosáhnout?
  • 2. Jste nějakým způsobem diskriminováni – pozitivně (zvýhodnění) či negativně? Pokud ano, v jakém ohledu (zákonodárství, školství).
  • 3. Jak sami sebe, jako Rusa, vidíte? Pokuste se charakterizovat ruský národ.
  • 4. Jak myslíte, že vás vidí majoritní společnost, tedy Češi, a proč?
  • 5. Co považujete za hlavní atribut své etnicity a proč? (historie, území, jazyk, náboženství, …)

2.) Otázky na majoritu:

  • 1. Co si myslíte o ruském obyvatelstvu?
  • 2. Myslíte si, že jsou v nějakém ohledu diskriminováni, nebo naopak zvýhodňováni oproti majoritním Čechům?
  • 3. Jak byste popsal/a ruský národ? Pokuste se ho charakterizovat.

Pomocí těchto otázek jsme se snažili nalézt to, jak ruská menšina vnímá život v České republice a naopak jak český národ vnímá ruské obyvatelstvo na našem území. Zjišťovali jsme, do jaké míry se ruská minorita snaží udržet svou vlastní kulturu a zvyky na našem území a do jaké míry se integruje do české společnosti.

3.) METODOLOGIE

Pro teoretickou část jsme použili především sekundární informace, které jsme vyhledali na internetových stránkách, a to zejména na webu Ruského střediska vědy a kultury v Praze. Z jejich stránek jsme získávali většinou obecné informace o ruské kultuře a její historii. Stránky jsou jak v ruštině, tak i v češtině, což nám značně usnadnilo práci.

Pro sběr primárních informací jsme pak použili kvalitativní metody, které nám umožnily zjistit odpovědi na naše výzkumné otázky, a tím také lépe pochopit běžný život ruských obyvatel tady u nás v ČR. Pomocí těchto metod lze vidět situaci z pohledu právě našich respondentů a v jejich vlastní interpretaci.

Dotazník, který jsme použili jako jednu z technik kvalitativních metod, jsme respondentům předkládali jak v češtině, tak i v angličtině. Ve většině případů jim nedělalo velký problém základní podstatě otázek porozumět. Jejich písemným odpovědím, které měli možnost vyplnit přímo do dotazníku, jsme víceméně vždy rozuměli (ačkoliv některé nebyly úplně gramaticky správně). Nemohlo tedy dojít ke zkreslení nebo nepochopení jejich odpovědí, což bylo výhodou. Jako nevýhodu naopak vidíme to, že jsme nemohli ihned reagovat na odpovědi a pokládat jim doplňující podotázky, které by nás zajímaly. Většina odpovědí byla také spíše stručnějších.

Dalším zdrojem pro výzkumnou část naší práce byly také zkušenosti lidí, kteří se s nějakými Rusy v České republice znají či přátelí, bohužel však právě od těchto známých se nám nepodařilo získat ani jeden vyplněný dotazník. Informace, které jsme od nich dostali formou krátkého rozhovoru, jsme tedy využívali pouze jako doplňující data.

Poslední metodou, kterou jsme pro náš výzkum použili, je tzv. trojgenerační metoda. Při této metodě můžeme srovnávat odpovědi respondentů ze tří po sobě jdoucích generací. Aplikovali jsme ji však pouze na majoritní obyvatelstvo, protože je velmi problematické nalézt všechny věkové skupiny potřebné pro tento druh výzkumu. Své otázky jsme tedy pokládali třem českým ženám v letech 75, 50 a 25. Rozdíl v pohledu na ruské obyvatelstvo je více než patrný (viz. vlastní výzkum).

Poznatky z kvalitativních metod sice nelze generalizovat na celou společnost, ale lze z nich formovat různé hypotézy a teorie, které jsme použili pro náš výzkum.

4.) LITERÁRNÍ REŠERŠE

Stěžejní literaturou pro náš projekt byl výzkum Dušana Drbohlava, Milana Luptáka, Evy Janské a Jaroslavy Bohuslavové s názvem Ruská komunita v České republice 1) (Výsledky dotazníkového šetření). Celý výzkum se zabývá ruskou komunitou u nás, zejména se zaměřili na zmapování podmíněnosti jejich migrace, socioekonomických podmínek života v ČR, spjatostí s domovem a lokální kulturou. Dále se také zabývali procesem integrace ruské komunity. Tímto výzkumem jsme hlavně potvrzovali naše zjištěné informace a někdy jsme je jím také doplňovali.

Problematikou integrace cizinců všeobecně se zabývá např. dílo Výzkumné zprávy a studie o integraci cizinců na území České republiky 2), jehož autory jsou Zdeněk Uherek a Jan Černík. První část této práce je věnována retrospektivě výzkumu cizinecké problematiky a jsou zde představena dlouhodobě řešená témata. Dále se zde můžeme dovědět o výzkumné činnosti v iniciované Komisí ministra vnitra pro přípravu a realizaci politiky vlády v oblasti integrace cizinců a rozvoje vztahů mezi komunitami. Nakonec se v díle shrnuje výčet aktivit v oblasti vědy a výzkumu posledních let.

5.) TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE

Obecné informace

Oficiální název Ruska je Ruská federace. Rozlohu má více jak 17 milionů km², to dává Rusku status největšího státu světa s počtem obyvatel necelých 142 milionů.

Jako státní zřízení Ruska se uvádí federativní pluralitní republika prezidentského typu s dvoukomorovým parlamentem.

Po rozpadu Sovětského svazu roku 1991 se Rusko stalo jeho hlavním následnickým státem. Převzalo jeho místo v Radě bezpečnosti OSN a je vůdčím členem Společenství nezávislých států. Je také členem G8, OBSE, OSKB, SCO, APEC a dalších mezinárodních organizací.

Déle se zaměříme na jejich jazyk, náboženství a především na spojitost mezi historií jejich a tou naší.

Jazyk

Jazyk jsme do teoretické části zařadili, protože je jedním z hlavních atributů ruské menšiny na našem území. Co se týče jazyka, tak se ruská menšina na našem území téměř vůbec neasimiluje. Mezi sebou mluví výhradně rusky a při styku s námi, majoritním obyvatelstvem, předpokládají, že my také zvládáme komunikovat v ruském jazyce, proto se ani nesnaží učit češky. V mnoha případech je také těžké se s nimi domluvit jinými jazyky, například anglicky, preferují vůhradně svůj vlastní jazyk.

Pro obecný přehled jsme do této kapitoly zahrnuli několik základních informací o ruském jazyce.

Ruština je nejpoužívanější slovanský jazyk a je oficiálním jazykem Ruska, mluví jím prakticky všichni Rusové, výjimkou jsou některé autonomní oblasti, které vedle ruštiny používají místní jazyky (tatarština, čuvaština ad.) – celkem tak Rusko oficiálně hovoří 31 jazyky. Jediným oficiálním písmem je cyrilice, v níž musí být zapisovány úřední dokumenty, což platí i pro jazyky, které používají také latinku.

Historie jazyka:

Od 10. století se na ruském území spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ruština jako lidový jazyk se objevovala paralelně s ní v kronikách, právních a správních dokumentech.

Vliv církevní slovanštiny slábl od 17. století, kdy stoupal význam Moskvy a prosazoval se jazyk z jejího okolí. Na začátku 18. století došlo k reformě spisovné ruštiny, včetně úpravy cyrilice na tzv. graždanku. V 19. století došlo k největšímu rozkvětu klasické ruské literatury.

Kvůli svému politickému významu se ruština stala i jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů.3)

Náboženství

Nejvýznamnější je v Rusku pravoslavné křesťanství, více jak polovina lidí se hlásí k Ruské církvi pravoslavné. Od roku 988 bylo křesťanství státním náboženstvím Ruska. I přes jeho pronásledování během období SSSR jeho vliv nebyl nikdy úplně potlačen.

Druhým nejvýznamnějším náboženstvím je sunnitský islám, jejž uznávají turkitské národy a obyvatelé Kavkazu. Dále jsou zde komunity římských a řeckých katolíků, protestantů, židů, buddhistů (Kalmycko, Burjatsko a Tuva), u některých národů Sibiře přetrvávají původní animistická náboženství.4)

Co se týče ruské komunity v ČR, tak většina z nich se hlásí také k pravoslavné církvi. Většinou se pak schází na různých akcích při příležitosti oslavy významných svátků pravoslavného křesťanství. V Praze se ruská národní menšina schází v Domě národnostních menšin na náměstí I. P. Pavlova. Ovšem většinou jsou takové akce jen symbolickou oslavou původních svátků, ve většině případů se v tyto dny uskutečňují spíše kulturní programy různého typu, např. výtvarné výstavy, koncerty, autorské večery a večery poezie. Tyto společenské akce jsou přístupny široké veřejnosti a mají pomoci poznat kultury různých menšin. Všichni naši respondenti dále přiznali, že do kostela spíše nechodí, i když náboženství považují za jeden z atributů své etnicity. Co se však většinou stále udrželo jsou různé zvyky a svátky, které slaví v přítomností svých blízkých.

Historie

Ruská historie je důležitou součástí naší práce, protože většina Čechů je ve svém názoru na Rusy ovlivněna právě historickými událostmi. Proto uvedeme jen pár dat a skutečností, které ovlivnily jak ruské, tak české dějiny.

Historické souvislosti

Po roce 1914 se Rusko zapojilo do 1. světové války a v listopadu 1917 se vlády chopil bolševický vůdce Vladimír Iljič Lenin. Ten okamžitě ukončil účast Ruska ve válce. Po té však přišla občanská válka, která skončila založením Svazu sovětských socialistických republik v roce 1922.

Po sedmileté vládě Lenina se jeho nástupcem stal Stalin, a tím začala také etapa intenzivní industrializace a nucené kolektivizace ruského zemědělství. Stalinova vláda později vyvrcholila v masový teror, při kterém zemřelo asi kolem 8 milionů lidí.

2. světová válka pak zastihla Sovětský svaz nepřipravený, a to především proto, že vojska Stalinovy armády byla vyčerpaná z tamějších čistek. Porazit nacistické Německo se jim ale nakonec povedlo, avšak za cenu velkých obětí ruského lidu a pomocí nelegitimních způsobů boje.

Některé problémy z 2. světové války však přetrvaly, a tak následovala tzv. Studená válka mezi SSSR a USA. V roce 1991 se pak strany domluvily na mírovém zániku sovětského svazu a tím i studené války. Po té vyhlásily všechny autonomní republiky z Ruské federativní SSR státní suverenitu a vypustily z názvu slovo ,,autonomní“.

Dne 8.12.1991 uzavřelo Rusko s Ukrajinou a Běloruskem dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS).5)

Česko-ruská historie

Příchod velkého množství ruských občanů do České republiky (tehdy Československé) byl zaznamenán zejména po roce 1918. V letech 1921–1926 se pak odehrála tzv. „Ruská akce“, kdy Československo mělo pomáhat dětem, ženám, invalidům, technickým a kulturním pracovníkům, zemědělcům a také studentům. Za první republiky tak byla politika k minoritám celkem vstřícná, a proto bylo možné, aby zde mohli studovat i lidé z etnických menšin. Ruské obyvatelstvo zde původně mělo dostudovat na odborných školách během pěti let. Tyto školy se nacházely v Praze, Brně, Bratislavě, Poděbradech, Příbrami a také v Plzni. A právě tam se tedy logicky nacházelo nejvíce Rusů.

Podle původního plánu si u nás Ruská republika měla připravovat vzdělané lidi, kteří se pak, po urovnání poměrů v Rusku, měli vrátit zpět. Ve 30. letech však nastala hospodářská krize a poměry v Sovětském svazu se zhoršily natolik, že většina ruských obyvatel se do návratu pochopitelně nehrnula. Někteří se tedy přesunuli do dalších zemí a část se pokoušela získat československé občanství. Na konci 30. let pak došlo k integraci ruských emigrantů do ČSR. Po druhé světové válce však sovětské orgány násilně přivedly většinu ruských obyvatel zpět. Některým se podařilo zůstat, ale vztah Ruska byl k těmto obyvatelům velmi záporný a po roce 1968 se ještě zhoršil.

V současnosti počet ruské kulturní identity v ČR stoupá, avšak jejich integrace do majoritní společnosti není příliš dobrá, proto většina obyvatel ČR soudí Rusy stále ještě pod vlivem historických událostí. Zároveň se nám podařilo zjistit, že někteří Rusové (žijící již dlouhodobě v ČR) si myslí, že si za tento negativní pohled na ně, můžou sami.

6.) PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE-VLASTNÍ VÝZKUM

Ruská minorita v ČR

Oficiální počet ruských občanů v ČR je (k roku 2001, kdy proběhlo sčítáni lidu, domů a bytů) celkem 12 369. Ovšem zástupci ruské minority tvrdí, že skutečný počet Rusů v ČR je o hodně vyšší, největší odhad sahá až k 20 000 osob. 6)

Současné důvody mezinárodního pohybu Rusů

Mezi nejdůležitější a hlavní důvody migrace Rusů do jiných zemí patří především socioekonomická situace v Rusku. Panuje zde velká rozdílnost příjmů a také dost vysoká nezaměstnanost. Tyto rozdíly jsou pak zejména mezi centry a periferiemi, kde se kvalita života stále spíše zhoršuje. Také dostupnost vzdělání je, mimo centra, velmi špatná7). Všechny tyto výše uvedené důvody tak bývají nejčastější příčinou stále se zvyšující migrace Rusů do jiných evropských zemí.

Ekonomická situace Rusů v České republice

Rusové do České republiky migrují především z obchodních důvodů. V dnešní době se stěhují většinou s rodinou. Před trvalým odjezdem se jedou vždy alespoň jednou do naší země podívat, aby nebyli překvapeni, jaké životní podmínky tu na ně čekají. Tím, že v České republice podnikají, vytvářejí další pracovní místa pro své občany, a to také přispívá k růstu jejich počtu u nás. Pracují zde tedy zejména jako podnikatelé a zajišťují velkou poptávku po nemovitostech.

Většina Rusů v České republice je movitých, což je dáno hlavně tím, že zde mají možnost vlastnit právě již zmiňované nemovitosti. Nejvíce nemovitostí skoupili v Karlových Varech. Jejich pozornost se však v dnešní době obrací spíše na Prahu.

Náhled na to, jak bude vypadat migrace Rusů do České republiky je více než jasný - proces imigrace Rusů do ČR bude jednoznačně pokračovat. Hlavními faktory této teorie jsou: legálnost pohybu a pobytu, vysoký vzdělanostní standard, příznivé finanční a majetkové poměry imigrantů a lokální umístění silné etnické menšiny.

Geografické usídlení Rusů v České republice

Geografické usídlení Rusů v České republice je téměř celoplošné, ale největší koncentrace ruského obyvatelstva je hlavně v Karlových Varech, zejména okolo sídla Generálního konzulátu, ve vilách a lázeňských domech (např. v lázeňském domě Ulrika). Hodně ruských obchodů a stánků najdeme v nákupním centru Atrium.

V Praze jsou ruští imigranti hlavně v satelitu Trnová (zde se promítají dokonce i ruskojazyčné filmy), na sídlišti Hůrka a také v Kralově ulici, kde najdeme spousty ruských obchodů.

Ve větších městech jako je Brno najdeme také výrazněji zastoupenou ruskou menšinu.

Ruské organizace u nás

1.) RUSKÉ STŘEDISKO VĚDY A KULTURY V PRAZE ruske_stredisko_vedy_a_kultury_v_praze.jpg funguje od 12. května 1971.

Činnost RSVK je zaměřena na rozvoj kulturních, vzdělávacích, vědeckotechnických a informačních styků Ruské federace s Českou republikou.

K hlavním úkolům Střediska patří seznamování české veřejnosti s historií a kulturou ruského i dalších národů Ruské federace, s kulturním, vědeckým a ekonomickým potenciálem země, pomoc při vytváření a rozvoji kontaktů a spolupráce s tvůrčími a kulturně-vzdělávacími organizacemi České republiky, propagace studia ruského jazyka, vytváření podmínek pro rozvoj vzájemně výhodné obchodní rusko-české spolupráce.

RSVK aktivně spolupracuje s Ministerstvem kultury ČR i Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, pomáhá českým občanům, kteří mají zájem studovat v Rusku jak na státních, tak i soukromých školách. Středisko má těsné pracovní kontakty s Českou asociací rusistů, organizuje setkání absolventů sovětských a ruských vysokých škol.

Jednou z mnoha funkcí RSVK je informační činnost. Funguje zde knihovna s téměř 25.000 výtisky, jež je neustále doplňována.

Důležitým aspektem působení RSVK je kulturně-vzdělávací činnost mezi rusky mluvícími občany, žijícími na území ČR. Pro ně jsou pořádány koncerty, slavnostní večery a oslavy u příležitosti významných pamětních dat v historii RF, organizují se autorské večery a setkání se spisovateli, básníky, režiséry, herci aj. zajímavými osobnostmi.

Svoji činnost RSVK vykonává pod vedením Velvyslanectví RF v Praze, ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR a dalšími institucemi a společenskými organizacemi na území ČR.

Ředitelem Střediska je představitel Ruského střediska pro mezinárodní vědeckou a kulturní spolupráci při Ministerstvu zahraničních věcí RF, rada Velvyslanectví RF v ČR pan Boris Viktorovič Ionov.8)

2.) OBČASNKÉ SDRUŽENÍ KRAJANŮ A PŘÁTEL RUSKÉ TRADICE je nejvýznamnější organizací u nás. Jedná se o sdružení převážně českých občanů. Zaměřuje se na publikace knih, vydávání časopisu Ruské slovo, jehož redakci najdeme v Praze 7. Sdružení také organizuje různé kulturní akce a společenské večery.

3.) RUSKÁ OBČINA je sdružení, které vzniklo již v roce 1997 a věnuje se činnosti zájmových svazů, spolků a klubů.

4.) RUSKÝ INSTITUT se postaral především o zřízení česko-ruského gymnázia, které bylo otevřeno ve školním roce 2003/2004. Česko-ruské gymnázium je soukromá střední škola, která odpovídá standardům českého a evropského vzdělávání a poskytuje úplné střední vzdělání ukončené maturitou. Studium je zaměřené všeobecně, avšak velký důraz klade na výuku cizích jazyků. Nachází se na Praze 10, na Veronském náměstí. Jejich webové stránky http://gymnazium.com je možno zobrazit jak v ruštině, tak v češtině.

EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ

OTÁZKY NA MINORITNÍ SPOLEČNOST

Dotazník

RESPONDENT: žena z bývalého Sovětského svazu, nyní v ČR podniká

1. Jak dlouho žijete v ČR?

12 let

2. Proč jste se přestěhovala do ČR?

Přijela jsem za práci.

3. Stýkáte se tady s nějakou ruskou komunitou?

Ano, mam tady hodně známých z bývalého Sovětského svazu.

4. Máte zde pocit nějaké diskriminace – ať už pozitivní (zvýhodnění) nebo negativní (znevýhodnění)? - pokud ano v jakém ohledu (zákonodárství, školství,…)?

Nemam pocit diskriminace,tady se cení člověk podle jeho schopností

5. Jak sama sebe, jako Rusku, vidíte? - pokuste se charakterizovat ruský národ

Ruský národ je charakterní podle mě svojí pohostinností, ale nemám ráda zbohatlé Rusy,kteří jsou většinou hodně arogantní.

6. Jak vnímáte vlastní etnicitu? (zvyky, tradice, mýty x realita)

Mam ráda náš folklor, hudbu, divadlo a hodně dodržujeme naše tradice.

7. Jak si myslíte, že vás vnímá majoritní společnost - Češi?

Ne moc dobře, ale za to můžeme sami.

8. Co považujete za hlavní atribut své etnicity a proč?

(historie, území, jazyk, náboženství, ..?)

Jazyk a náboženství.

9. Jakého jste náboženského vyznání? - popř. jak se vám žije v téměř ateistické české společnosti?

Jsem křesťanka.


OTÁZKY NA MAJORITNÍ SPOLEČNOST

1. Co si myslíte o ruské menšině v České Republice, jací jsou (jak je vnímáte)?

2. Myslíte si, že jsou nějak diskriminováni či zvýhodňováni oproti majoritní společnosti, tedy Čechům? Pokud ano, napište nějaké příklady.

3. Jak byste popsal/a ruský národ? pokuste se ho charakterizovat.

respondenti:

  • Paní Zdeňka (75 let):

„Vidím Rusy jako osvoboditele a jsem jim za to vděčná, i přesto, že nás posléze obsadili a my jsme byli jejich majetkem. Neodsuzuji je za to, i když vím, že spousta Čechů byla kvůli nim zabita.

Pro mě jsou Rusové národ, který je hrdý na svoji zem, ale ti dnešní jsou zkažení novou dobou. Dříve to byli skromní, otevření a přátelští lidé, kteří se vystačili s málem. Pro cizince byli pohostinní. Ti dnešní nesnesou, že se má západ líp, protože oni se mnohem více obětovali. Chtěli by už konečně taky žít na lepší úrovni. Já jsem v Rusku byla a ke mě se vždycky chovali moc pěkně, vždycky mi něco nabídli, i když toho doma moc neměli. Hodně se drží tradic a moc nepřijímají novotu, ale jinak jsou upřímní a srdeční.

Necítím, že by u nás byli nějakým způsobem diskriminováni.“

  • Paní Jitka (50 let):

„Já vidím Rusy jako okupanty. Přišli sem a my jsme se jim najednou museli všichni podřídit. Ve škole jsem se kvůli nim musela učit rusky, i když jsem to vůbec nechtěla. Já jsem nezažila válku, takže pro mě to jsou lidé, kteří vtrhli na cizí území a rozhodovali najednou o všem. Byli tu dlouho a všechny privilegia museli mít pouze oni, museli mít všechno nej a my jsme byli až na druhém místě.

Ti obyčejní jsou zocelení dobou, kdy muži byli ve válce a ženy tvrdě dřely, aby přežily válku. Postupem doby, kdy se změnil režim, chtěli i oni novoty.

Jinak je taky vidím jako zbohatlé mafiány, kteří se dostávají postupně do světa. Oni byli zvyklí, že měli kontrolu nad více státy a dnes se nemůžou smířit s tím, že je nepotřebují.

Chovají se k nám tak, jako bychom jim pořád patřili, mají v sobě pořád tu nadvládu. Podle mého názoru vůbec nejsou diskriminovaní, vždyť postupně skupují naše národní bohatství!“

  • Slečna Lenka (27 let):

„Jak mně se jeví Rusové? No, já jsem nezažila ani válku, a když byla revoluce, tak jsem byla ještě malá a události kolem mě jsem nějak ještě nevnímala, takže historické souvislosti znám jenom z výuky dějepisu. Nicméně mně se Rusové jeví jako dost nepříjemní lidé. Přijde mi, že se tady pořád chovají jako by jim to tady patřilo! Přijedou si k nám, ani se nesnaží mluvit česky a na člověka mluví, jako by to byl jejich sluha.

Kdybych je měla charakterizovat, tak to udělám asi následovně: namyšlení, sebevědomí, navonění drahými parfémy, povrchní.

Přijde mi, že když už je jich u nás tolik, tak by se mohli alespoň snažit mluvit česky, ale to oni ne! To mi přijde vůči nám dost drzé.

Jestli jsou diskriminovaní? Tak to určitě ne. U nás to chodí tak, že kdo má peníze, ten to vyhrál, proto oni si můžou dovolit postupně skoupit všechno, co pro nás má nějakou hodnotu (tím myslím právě třeba ty Karlovy Vary).

Pro mě to jsou a asi i budou nepříjemní namyšlení lidé s dost svrchovaným přístupem k ostatním lidem.“

VYHODNOCENÍ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ:

Rusové patří jednoznačně k těm méně oblíbeným cizincům v ČR. Stejně jako v Rusku, i tady se dělí ruská komunita na tu bohatší vrstvu a chudší vrstvu. Češi na bohaté Rusy nemají dobrý názor, avšak ani k té chudší části nechovají přílišné sympatie. Zároveň však ale uvádí, že je jejich názor ovlivněný historickými událostmi, které (jak je vidět) jsou stále jakýmsi předsudkem. O negativní diskriminaci nikdo z dotazovaných nemluvil.

Naopak náhled ruské komunity na Čechy je, dalo by se říci, v celku kladný. Většina z nich nemá negativní zkušenosti s občany České republiky. Také nemají pocit diskriminace.

7.) ZÁVĚR

Ruská komunita v ČR je hodně uzavřený spolek. Nemají potřebu se zde asimilovat či se jakkoliv participovat v majoritní společnosti. Hodně Rusů zde ani neumí česky, protože se spoléhá na to, že většina Čechů umí buď rovnou rusky, nebo nějakým jiným jazykem, kterým by se domluvili. Avšak není to zcela pravidlem. Například u naší první respondentky nemůžeme nic takového tvrdit. Česky se naučila celkem dobře a pořád se učí. Díky své živnosti je také zapojena do místního života a nedá se říct, že by se vůbec neasimilovala.

Je zřejmé, že jsou Rusové s pobytem v České republice spokojeni. Z našeho výzkumu jsme nezaznamenali, že by měli nějaké výrazné problémy s majoritním obyvatelstvem. Ani se necítí být nějakým způsobem diskriminováni. Lze také vypozorovat určitý proces segregace ruského obyvatelstva, který si můžeme ukázat na příkladu Karlových Varů. Můžeme zde sledovat vyčleňování především v ekonomické sféře (zaměstnávání pracovníků vlastního etnika). V Karlovýh Varech, ale dnes i v Praze, jsou Rusové vždy soustředěni v jedné lokalitě.

Sebe jako národ vidí jako pohostinný a nejvíce si váží svých zvyků a tradic.

Jak je výše zmíňeno, Rusové patří k nejméně oblíbené národnostní menšině u nás. Je to dáno především historickými událostmi. Z výzkumu je ale patrné, že se názory na Rusy mění spolu s generacemi. Ti, kdo zažili 2. světovou válku je vidí především jako osvoboditele, i když jsou si samozřejmě vědomi pozdějších historických událostí. Následující generace je vidí především jako okupanty. Naše generace je považuje za namyšlené zbohatlíky. Nikdo z dotazovaných si však nemyslel, že by byli nějakým způsobem v naší zemi diskriminováni.

Předpokladem je, že do budoucna bude ruských obyvatel v ČR spíše přibývat. Jedním z hlavních důvodů je také to, že zde mají lokální umístění jejich silné etnické menšiny. Dalšími faktory pak mohou být legálnost pohybu a pobytu, vysoký standard vzdělání nebo příznivé finanční a majetkové poměry imigrantů.

8.) POUŽITÁ LITERATURA

Cizinci: Stránky Ministerstva práce a sociálních věcí o integraci cizinců [online]. Výsledky dotazníkového šetření o ruské komunitě v ČR [cit. 2009-05-09]. Dostupné z WWW: www.cizinci.cz/files/clanky/129/ruska_komunita.pdf

Idnes: internetový magazín, zál. cestování [online]. Ruská invaze v ČR po 40 letech [2009-05-15]. Dostupné z WWW: http://cestovani.idnes.cz/ruska-invaze-v-cR-po-40-letech-d38-/igcechy.asp?c=A080703_094756_igcechy_tom//

Mezikulturni dialog: stránky věnované projektu Mezikulturní dialog… společně napříč kulturami [online]. Seznam a informace ruských organizací a spolků v ČR [cit. 2009-09-07]. Dostupné z WWW: http://www.mezikulturnidialog.cz/organizace-mensin-a-kulturni-instituty.html//

Vláda: oficiální stránky vlády ČR [online]. Periodika ruské národní menšiny [cit. 2009-09-7]. Dostupné z WWW: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=6622//

Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Všeobecné informace o Rusku [cit. 2009-05-30]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rusko&oldid=3780229

9.) ODKAZY

YouTube: internetový server pro sdílení filmových souborů [online]. Ruské Karlovy Vary (část I.): http://www.youtube.com/watch?v=ELNVCTRM5Cs; Ruské Karlovy Vary (část II.)http://www.youtube.com/watch?v=vH0RRjtGjTk


Počet shlédnutí: 13

1) , 7)
DRBOHLAV, Dušan; LUPTÁK, Milan; JANSKÁ, Eva; BOHUSLAVOVÁ, Jaroslava: Ruská komunita v České republice, Menšiny a migranti v České republice, 2001, I. Praha : Portál, ISBN 80-7178-648-9, s. 73-80.
2)
Cizinci: Stránky Ministerstva práce a sociálních věcí o integraci cizinců [online]. c2009 [cit. 2009-05-09]. Dostupné z www: http://www.cizinci.cz/files/clanky/100/vyzkum.pdf
3)
Slované: web o slovanských státech a národech [online]. Ruská federace [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: http://www.slovane.ic.cz/slovane/rusko/rusko.htm
4)
Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Rusko [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rusko#N.C3.A1bo.C5.BEenstv.C3.AD
5)
Slované: web o slovanských národech a státech [online]. Ruská federace [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: http://www.slovane.ic.cz/slovane/rusko/rusko.htm
6)
Vláda: oficiální stránky vlády ČR [online]. Rada vlády pro národnostní menšiny [cit. 2009-09-7]. Dostupný z WWW: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=6645
8)
Ruské středisko vědy a kultury v Praze [online]. Hlavní strana RSVK [cit. 2009-05-25]. Dostupné z WWW: http://www.rsvk.cz/index_cz.htm
rusove_v_cr.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:39 autor: 127.0.0.1