obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2014:lichy_tyden_17:postoj_mezinarodnich_studentu_lidi_k_pracovnim_podminkam_v_cr

Postoj mezinárodních studentů (lidí) k pracovním podmínkám v ČR

Úvod

V poslední době je skutečnost, že člověk odjede do ciziny velice bežná. Důvodů může být hned několik. Mladí lidé se chtějí naučit cizí jazyk, jelikož v dnešní době je kladen na jazyky velký důraz. Pomalu už firmy požadují, aby i zedník uměl alespon základy anglického jazyka. Existuje mnoho programů, kdy má student možnost vycestovat do jiné země. Nejznámější je program Erasmus, který se v České republice objevil v roce 1997. O rok později s ním odcestoval první český vysokoškolák. Za patnáct let fungování u nás díky němu vycestovalo do zahraničí přes 58 tisíc studentů a více než 21 tisíc pedagogů a akademických pracovníků. Čeští studenti si nejčastěji vybírájí možnost odcestovat do Německa, Velké Británie, Španělska a Francie. Dalším důvodem může být vidina lepšího zaměstnání a vyšší mzdy. Mnohdy je to také každodenní stereotyp a touha po změně. V neposlední řadě je to také možnost poznat kulturu, zvyky a tradice, národní jídlo a procestovat novou zem.

Literární rešerše

V knize Interkulturní komunikace v řízení a podnikání1) se autoři zaměřili na srovnání kulturních standardů českých s kulturními standardy německými, rakouskými a americkými. Velká pozornost je věnována pohledu na české kulturní standardy především z rakouské a americké perspektivy. Jde o posuzování přístupu k novým úkolům, identifikaci se zaměstnavatelskou organizací či třeba o individualismus, odpovědnost a rozhodování.

V knize Spolupráce přes hranice kultur2) se Nový také zabývá kulturními standardy evropských zemí – České republiky, Ruska, Německa, Anglie a Francie - a na četných příkladech ze spolupráce jednotlivců i pracovních týmů těchto národností dokláda, k jakým nedorozuměním dochází mezi lidmi ze zemí zdánlivě si kulturně blízkých.

Šimáková3) ve svém článku píše, že u multikulturní komunikaci není důležité vnímání a respektování pouze verbálního a neverbálního projevu, ale také jakási komunikační etiketa či kulturní standardy (znalost určitých pravidel a jejich respektování, způsoby vnímání, myšlení apod.), které by si měl každý účastník jednání předem připravit a případně i naučit. Při multikulturním jednání je dále velice důležité přivítání a představování, podání a stisk ruky, předání vizitky, užívání a oslovování tituly, způsob komunikace a diskuze, vyjadřování souhlasu a nesouhlasu, ale i délka jednání a diskuze apod. Avšak i sociální vztahy, rozdělování rolí, hierarchie, autorita a vytváření vzájemné důvěry se v různých kulturách liší.

Evropské hodnoty4) zase říkají, že při posuzování chování cizinců na pracovním trhu je potřeba rozlišovat mezi cizinci pocházejícími z Evropské unie a zemí EFTA a těmi přicházejícími ze třetích zemí. Zatímco první skupina má při vstupu na pracovní trh ČR stejné podmínky jako čeští občané, ostatní přistěhovalci musí před nástupem do práce získat povolení k pobytu a pracovní povolení. Situace těchto cizinců, z nichž většina se nachází v produktivním věku, je tudíž o poznání složitější a ještě se markantně zhoršila s nástupem ekonomické recese. Zatímco v roce 2008 pracovalo 70 % přistěhovalců z třetích zemí, o rok později již jen 54 %. I přes tento poměrně vysoký podíl nezaměstnaných mezi imigranty je jich na úřadech práce zaregistrováno jen minimum a sociální dávky mezi nimi pobírá jen něco přes tisíc osob.

Dále Sokačová5) ve svém článku píše, že pro řadu cizinců, kteří nepřijdou do ČR na základě specifické pracovní nabídky, ale chystají se práci teprve najít, je první zkušeností na trhu práce zaměstnání s nižší kvalifikací, než jaké měli v zemi původu či na které se připravovali v rámci studia. Těm, kteří mají kvalitní vzdělání a podaří se jim během své integrace do české společnosti navázat sociální vazby či nostrifikovat své vzdělání, se daří z tohoto začarovaného kruhu dostat a trh práce jim nabízí možnosti, jak se uplatnit v lépe kvalifikovaných zaměstnáních. Rozhodující pro uplatnění na českém trhu práce je míra znalosti českého jazyka.

Petr Pečenka ve svém članku6) konfrontuje a analyzuje mezikulturní a interkulturní přístup a dokládá, že tyto přístupy ve svém výsledku podporují fenomén sociální stereotypizace se všemi jeho negativními a zjednodušujícími efekty. Autor popisuje problematiku interkulturní spolupráce, která je jak praktickou otázkou, tak i předmětem zájmu výzkumu.

Cíl práce a metodologie

Cílem této práce je zjistit jaké jsou rozdíly v pracovních podmínkách v ČR ve srovnání s jinými zeměmi vybraných respondentů. Vybraní respondenti pocházejí z evropských krajin. Hlavní metodou analýzy je řízený rozhovor a vedlejší je dotazníkové šetření, které bude využito v případě, že respondent není přítomný v Praze.

Výzkumná otázka: Jak vnímají cizinci pracovní podmínky v ČR v porovnání se svou zemi?

Podotázky: Jak se liší jejich pracovní návyky/morálka od našich návyků/morálky? Jak u nás cizinci vnímají pracovní kolektiv?

Adekvace metod

V této práci jsme použili strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Strukturovaný rozhovor se skládá z řady pečlivě formulovaných otázek, na které mají jednotliví respondenti odpovědět. Data z tohoto rozhovoru se snadněji analyzují, protože jednotlivá témata se lehce v přepisu rozhovoru lokalizují. Tento rozhovor je vhodný, pokud ho nemáme možnost opakovat a máme málo času se respondentovi věnovat. Nevýhoda je v tom, že různým respondentům klademe stejně formulované otázky a tím přehlížíme situovanost rozhovoru. Náš rozhovor obsahuje pět hlavních otázek, z nichž každá obsahuje navíc další podotázky.

Teoretická část

Pracovní podmínky v ČR

Češi jsou relativně stálými zaměstnanci. Zaměstnancem se může stát osoba, která dovršila 15 let a ukončila povinnou školní docházku.V posledních letech se zvyšuje počet pracovních poměrů na dobu určitou. Tyto pracovní poměry se mohou sjednat na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku pracovního poměru. Nejběžnější druhem pracovního poměru je poměr na plný úvazek. Délka pracovního týdne v ČR je nejvýše 40 hodin týdně (neboli 42,5 hodin s půlhodinovou pauzou na oběd), v EU je průměrná délka pracovního týdne kolem 38,5 hod. Podle zákona musí mít zaměstnanec možnost udělat si půlhodinovou pauzu na oběd během pracovní doby, ale ve skutečnosti může být obědová doba i delší, záleží na domluvě se zaměstnavatelem. Někteří zaměstnavatelé nabízejí svým zaměstnancům využívat pružnou pracovní dobu, což znamená, že zaměstnanec si sám volí začátek, popřípadě i konec pracovní doby v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem.7)

Pracovní podmínky v Bulharsku

V Bulharsku je minimální věk pro vykonávání práce 16 let, pokud však daná pracovní pozice vyžaduje minimální odpovědnost a má minimální dopady na lidské zdraví, je možné zaměstnat osobu, která dovršila 15 let. Výpovědní doba u smlouvy na dobu neurčitou je 30 dní, a to platí jak ze strany zaměstnavatele,​ tak ze strany zaměstnance. U smlouvy na dobu určitou jsou představuje výpovědní doba 3 měsíce, přičemž toto období nesmí překročit konec smluvní doby. Pracovní doba v Bulharsku je stanovena na 40 hodin/​týden,​ 8 hodin/den. Zaměstnavatel může z provozních důvodů prodloužit v určitý den pracovní dobu. Nicméně o stejný čas musí zkrátit pracovní dobu v jiný den. Zároveň platí, že prodloužená pracovní doba nesmí přesáhnout 10 hodin denně. Pětidenní pracovní týden při práci v noci nesmí přesáhnout 35 hodin. Každý zaměstnanec má ročně nárok na 20 dní dovolené na zotavenou. V Bulharsku je zakázána diskriminace na základě pohlaví zaměstnanců.8)

Ukrajinci na území ČR

Ukrajinci zaujímají přední místa v počtech žadatelů o azyl do České republiky a v posledních pěti letech je Ukrajina hlavní zdrojovou zemí azylantů. Tato skutečnost je zapříčiněna dlouhodobou a hlubokou ekonomickou krizí na Ukrajině. Občané Ukrajiny tedy vykonávají na území naší země zejména nekvalifikované manuální práce, i když je známo, že jejich vzdělanostní úroveň je často relativně vysoká. V současné době se na našem území vyskytuje legálně více než 61 tisíc občanů Ukrajiny. Největší počet Ukrajinců je ve velkých městech, zejména v Praze a v Brně. Mezi Ukrajinskými pracovníky zatím převažují mladí (ženatí) muži, kteří mají na Ukrajině rodinu s dětmi. Ukrajinci často získávají živnostenské oprávnění, ovšem ve skutečnosti provádějí práci jako „klasičtí„ zaměstnanci. Bohužel s Ukrajinskými podnikatelskými aktivitami je spojené také vykořisťování pracovníků, nelegální zaměstnávání a další praktiky.

Problémy ve Španělsku

Pracovní doba ve Španělsku činí v průměru 40 hodin týdně a nemůže překročit 9 hodin denně. Španělské hospodářství, které je čtvrtou největší ekonomikou eurozóny má řadu problémů. Kromě dluhů a nezaměstnanosti má Španělsko i malou produktivitu práce. Podle ekonomů za ní stojí také tradiční dlouhá polední pauza, a tak čím dál více propagují, aby pracovní doba byla od devíti do pěti. V kratším pracovním dni podle nich budou lidé v práci více odpočatí a soustředění, a tudíž budou podávat lepší výkony. Některé firmy proto už zavedli pracovní dobu od 7:00 - 15:00. Kratší pracovní den u části zaměstnanců má jen pozitivní ohlasy. Právě taková změna by podle některých Španělských odborníků pomohla nejen zmírnit již zmíněnou krizi, ale také spojit kariéru s péčí o rodinu.

Praktická část

V této časti semestrální práce bylo hlavním cílem zjistit postoj zahraničních studentů nebo lidí k pracovním podmínkám v ČR a rozdíly mezi jejich a naší zemí. Pro toto zjištění byl vytvořen dotazník, na základě něho jsme vedli neřízené a neformální rozhovory s vybranými respondenti. Rozhovory byly v anglickém jazyce vzhledem jazykové bariéře. Rozhovor jsme dělali s 3 respondenti – s Evgeniyi z Bulharska, s Janou z Ukrajiny a se Sergiem ze Španělska. Každý měl v Čechách jinou pracovní pozici. Evgeniya pracovala jako recepční, Jana jako finanční konzultant a Sergio byl F&B asistent. Všichni mají bakalářské vzdělání.

Jako první rozhovor byl veden s Evgeniyi, která nám řekla, že nevidí velké rozdíly mezi pracovními podmínkami v Bulharsku a tady. Pracovní doba a přestávka je stejná. Svátky, které nejvíc oslavují, jsou Vánoce, Velikonoce, Den matek, narozeniny a jiné bulharské státní svátky, kdy Bulhaři mají možnost výběru, zda chtějí nebo nechtějí tento den pracovat. Avšak dost nás překvapil fakt, že každý třetí člověk v Bulharsku pracuje 45 hodin týdně a že 50 % celkového počtu Bulharů navíc pracuje 2 soboty v měsíci. Dost nás také zarazilo, že ženy jsou zvyklé pracovat dokonce i 48 hodin týdně. Plus mají odpovědnost za domácnost, děti a starostlivost o nejstarších příslušnících rodiny. Pozitivní zjištění ale je, že Bulhaři jsou čím dál tím více pečlivější a zodpovědnější v oblasti práce. Mnoho z nich se účastní různých vzdělávacích programů, a to zejména univerzit třetího věku. Na závěr rozhovoru zkonstatovala, že se u nás cítí moc dobře, kolegové jsou milý a moc jí pomáhají. Kdyby měla možnost jít sem znova pracovat, tak by to definitivně vzala. Je ohromená milou a přátelskou povahou Čechů.

Druhý rozhovor byl s Janou, která osobnostně není moc výřečná a na naše otázky nám odpověděla spíše jednorázově, než aby nám vše vysvětlila. Při rozhovoru jsme zjistili, že v Ukrajině je pracovní doba pevná, což v České republice ji má flexibilní a moc ji to vyhovuje. Zaměstnavatel jé také proplácí 1 měsíc (4 týdny dovolené) zatím co v její rodní zemi je dovolená placená zaměstnavatelem jen na 24 dnů. Co se týče průměrné mzdy, tak v Ukrajině činí 7.000 Kč a je vyplácená v hotovosti, ale v Čechách je vyplácená na bankovní účet a je víc než trojnásobná. Na Ukrajině není povinný dress code a v pracovním týmu je poměrně každý sólista. Jana tak jako Evgeniye preferuje práci v ČR kvůli vyšší mzdě, týmovému charakteru v práci a časové flexibilitě.

Při třetím rozhovoru se Sergiem jsme se střetli s rozdílem mezi východem a západem Evropy. Sergio má názor, že Češi jsou spíše individualisti a pracovní prostředí moc formální. Během jeho pobytu v Praze mu chybělo vysvětlení, co přesně má dělat a jak to u nich chodí. Laicky řečeno – byl „vhozen“ do práce a záleželo jenom na něm, zda „přežije“. Ocenil by, kdyby dostal alespoň nějaký menší trénink. Taky zkonstatoval, že toto chování zaměstnavatele samozřejmě záleží na společnosti. V Barceloně odkud pochází každý nový zaměstnanec, nebo trainee dostane mentora, který se o něj stará v práci a dohlíží na to, aby se vše naučil správně. Taky nám bylo sděleno, že mentoři mají za úkol se zajímat o osobní život nového kolegy, zda je v dané práci a městě spokojen, zda si našel kamarády, aby s nimi chodil ven apod. V Čechách ho čekal asi největší šok, co se týče integrace. „Nikdo se o můj osobní život nestaral, nikoho jsem nezajímal, hlavně ať pracuju“ zamyšleně řekl. Španělé totiž věří, že když je člověk šťastný ve městě, kde pracuje, tak práci vykonává lépe a těší se tam.

Závěr

Hlavním cílem této práce bylo srovnat pracovní rozdíly mezi vybranými státy a Českou republikou. Vypracovali jsme dotazník, který jsme použili u rozhovoru se třemi respondenty. První dotázáná byla z Bulharska a z jejího rozhovoru bylo patrné, že v České republice se jí líbí a ráda by tu pracovala i nadále. Rozdíly mezi Bulharskem a Českou republikou nijak zvlášt nepozoruje. Druhá dotázaná byla z Ukrajiny. Dotázaná je zde také spokojená, jelikož má větší platové ohodnocení, než by měla v její zemi. Proto by ráda v České republice zůstala co nejdéle. Poslední respondent byl ze Španělska. Tomu se, narozdíl od dvou předchozích dotázaných, v České republice tolik nelíbí. Čechy vnímá jako individualisty, kteří se nezajímají o jeho pocity a soukromí život. Z tohoto šetření je tedy patrné, že lidé z východních zemích jsou zde více spokojeni, než lidé ze západních zemích. Je to způsobeno především tím, že lidé ze západních a jižních zemích jsou více otevřenější a citlivější na mezilidské vztahy, než je tomu u nás a na východě. Celý tento projekt pro nás byl velmi zajímavý a to hlavně proto, že jsme se dozvěděli informace o pracovních návycích a problémech jak u nás v ČR, tak i v několika ostatních zemích. Nakonec jsme museli uznat, že v České republice není zase až tak špatně, jak jsme si předtím mysleli.

Seznam literatury

1) AUTOR-EVROPSKÉ HODNOTY; Chování cizinců v České republice [online]. Dostupné na: http://www.evropskehodnoty.cz/fakta-cesko-a-imigranti/

2) Bulharsko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bulharsko

3) EURAXESS CZECH REPUBLIC: Zaměstnání a pracovní podmínky. [online]. 2013-07-23 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.euraxess.cz/euraxess-sluzby/prijizdejici-vedci/zamestnani-a-pracovni-podminky/

4) NOVÝ, Ivan a Sylvia SCHROLL-MACHL, 2005. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání. Praha: Management Press, 184 s. ISBN 80-7261-089-9.

5) NOVÝ, Ivan, 2005. Spolupráce přes hranice kultur. Praha: Management Press, 313 s. ISBN 80-726-1121-6.

6) PEČENKA, PETR Intekulturní aspekty spolupráce v mezinárodní firmě. Sociálně psychologické zřetele. Psychologie Pro Praxi [online]. 2013, 1/2, s. 43-54 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://infozdroje.czu.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edb&AN=90256928&lang=cs&site=eds-live

7) SOKAČOVÁ, Linda; Postoje a zkušenosti dlouhodobě usazených migrantů a migrantek v České republice. [online]. Dostupné na: http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/postoje-a-zkusenosti-dlouhodobe-usazenych-migrantu-a-migrantek-v-ceske-republice

8) ŠIMÁKOVÁ, Markéta; Pracovní návyky v multikulturním prostředí [online]. Dostupné na: http://www.dmc-cz.com/aktualne/215-pracovni-navyky-v-multikulturnim-prostedi

Přílohy

Struktura rozhovoru

Introduction

  • Name
  • Age
  • Country
  • Education
  • Last work experience in CZE

Can you describe work conditions in your country, then in CZE ? Are there any differences ? Please, give as detailed information as possible.

  • Working hours (Fixed or flexible)
  • How days do you have vacations/holidays? Are they paid by employer? Does your employer offer you any discount or other benefits for your vacations?
  • Contract of employment (how do you start/end a job?)
  • Meals - lunch break, self-prepared meals/cafeteria, any contribution?
  • What´s a typical wage or salary in your country? Is there big difference between our countries?
  • Is your employer paying you a salary in cash or to bank account?
  • How do you apply for a job? Written/spoken application form?

Can you describe working habits in your country and then compare them with habits you has experienced in CZE

  • Is there any requirement to observe a dress code in your country?
  • Does your employer in your country comparing in CZE offer you any provided benefits (for example - car, notebook, cell phone…)

How do you fell working group?

  • How are you working? Are you, as for example German, more solo or team player?
  • Is your team formal or informal?

Would you prefer working in your country to CZE? Why?


Počet shlédnutí: 2

1)
NOVÝ, Ivan a Sylvia SCHROLL-MACHL, 2005. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání. Praha: Management Press, 184 s. ISBN 80-7261-089-9.
2)
NOVÝ, Ivan, 2005. Spolupráce přes hranice kultur. Praha: Management Press, 313 s. ISBN 80-726-1121-6.
3)
ŠIMÁKOVÁ, Markéta; Pracovní návyky v multikulturním prostředí [online]. Dostupné na: http://www.dmc-cz.com/aktualne/215-pracovni-navyky-v-multikulturnim-prostedi
4)
AUTOR-EVROPSKÉ HODNOTY; Chování cizinců v České republice [online]. Dostupné na: http://www.evropskehodnoty.cz/fakta-cesko-a-imigranti/
5)
SOKAČOVÁ, Linda; Postoje a zkušenosti dlouhodobě usazených migrantů a migrantek v České republice. [online]. Dostupné na: http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/postoje-a-zkusenosti-dlouhodobe-usazenych-migrantu-a-migrantek-v-ceske-republice
6)
PEČENKA, PETR Intekulturní aspekty spolupráce v mezinárodní firmě. Sociálně psychologické zřetele. Psychologie Pro Praxi [online]. 2013, 1/2, s. 43-54 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://infozdroje.czu.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edb&AN=90256928&lang=cs&site=eds-live
7)
EURAXESS CZECH REPUBLIC: Zaměstnání a pracovní podmínky. [online]. 2013-07-23 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.euraxess.cz/euraxess-sluzby/prijizdejici-vedci/zamestnani-a-pracovni-podminky/
8)
Bulharsko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bulharsko
zs2014/lichy_tyden_17/postoj_mezinarodnich_studentu_lidi_k_pracovnim_podminkam_v_cr.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:41 autor: 127.0.0.1