obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


2015:nemci_ve_francii_lotrinsko

Němci ve Francii (Lotrinsko)

Michaela Fleková, Tereza Korbelová, Veronika Němcová, Kateřina Tomšů. Němci ve Francii (Lotrinsko) [online] Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2015. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/2015:nemci_ve_francii_lotrinsko

Úvod a cíl práce

Lotrinsko je regionem dnešní Francie, ale vzhledem k historickému vývoji mezi francouzskými a německými hranicemi tomu tak vždy nebylo. Územní správa regionu střídavě patřila jak pod Francii, tak pod Německo. Spory o tuto oblast a dále ještě Alsasko vyvrcholily před začátkem první světové války, po válce připadlo území Francii, avšak během druhé světové války jej opět zabrali Němci. Avšak po skončení války náleží Lotrinsko Francii.

Dodnes žijí v Lotrinsku lidé, jejichž etnická identita se zakládá na německé národnosti, čímž tvoří jednu z německých minorit ve Francii.

Cílem práce je vymezit a charakterizovat právě německou minoritu, jakým způsobem tito občané Francie vnímají svou etnickou příslušnost, co je odlišuje od francouzské majority a zároveň, jak na ně nahlíží Němci žijící v Německu.

Hlavní výzkumná otázka byla stanovena následovně:

Jakým způsobem je vnímána etnická identita Němců žijících v Lotrinsku?

Pro přesnější specifikaci práce je dále stanoveno pět podotázek:

Jak se německá minorita na tomto území proměňovala v historickém a společenském kontextu?

Jaká specifika charakterizují německou minoritu a čím se odlišuje od majority – jazyk, kultura a náboženství?

Jak minorita sama o sobě vnímá svoji etnickou identitu v současnosti?

Jak Francouzi vnímají německou minoritu na svém území?

Jaký význam má tato minorita pro Němce žijící v Německu?

Zároveň bude v práci brán zřetel i na vývoj etnické identity v souvislosti s válečnými konflikty a zdali i v dnešní době - sedmdesát let po skončení druhé světové války, má historický kontext provázaný se spory o správu území vliv na národnostní cítění Němců žijících v Lotrinsku.

Literární rešerše

Současnou situací v oblasti pohraničí, ale především i vývojem hranic (jak státních, tak lingválních) mezi Německem a Francií se zabývá Catherine T. Dunlop v odborné publikaci Mapping a New Kind of European Boundary: The Language Border between modern France and Germany1). Již od konce devatenáctého století byli Evropané fascinováni myšlenkou vymezení hranic na základě jejich jazyka a kulturních odlišností. Ve spolupráci odborníků s místními obyvateli, byla v té době pomocí různých metod vytvořena jazyková mapa, která oslovila širokou veřejnost v podobě strukturalizace kulturní identity v pohraničí. Toto však později vyústilo v mocenské spory o území, kdy došlo k manipulaci s informacemi o tom, co je v dané oblasti považováno za dialekt a co za jazyk. V rámci dvacátého století je pohraničí regionů Alsasko a Lotrinsko jedním z mnoha sporných území v Evropě, podobně jako Československo, Polsko, Rakousko, Itálie a Řecko. V závěru vede k zamyšlení nad současným stavem v Evropě - zda kritické otázky týkající se hranic mohou vyřešit neoficiální kulturní hranice v Schengenském prostoru nebo jestli dojde k nahrazení národnostních a geografických oblastí Euro-regiony.

Historií německé minority v Lotrinsku se zabývá článek From Lothringen to Lorraine: Expulsion and Voluntary Repatriation autorky Carolyn Grohmann 2). Konkrétně popisuje události let 1918-1921 v regionu Moselle, který je součástí Lotrinska. Etničtí Němci žijící na tomto území byli mimo rámec legálního přímo donuceni se vystěhovat, nebo k tomu byli dohnáni nepřímo nepřátelským postojem Francouzů. Vraceli se tudíž zpět do Německa, přičemž podmínky jejich, ať již více či méně dobrovolného, návratu byly velmi špatné; bylo jim umožněno si s sebou vzít pouze omezené množství peněz a zavazadel. Z regionu v té době odešlo kolem 100 000 Němců, a po uzavření Versailleské smlouvy se jich do Moselle vrátilo pouze velmi málo.

Na celkovou problematiku etnické identity německých minorit v Evropě se zaměřuje Stefan Wolff v knize German Minoritities in Europe: Ethnic Identity and Cultural Belonging3) , tato ucelená studie zahrnuje menšiny Němců v historickém kontextu a politickou situací. Udává, že etničtí Němci jsou zastoupeni v řádech milionů zhruba ve dvaceti státech Evropy. Zkoumá jejich vztah k etnické identitě, kulturní sounáležitosti i politické, ekonomické a sociální postavení, na základě případových studií hlavních minorit podává ucelený obraz o tom, jak dnes žijí a že jejich budoucnost nejistá kvůli možnostem asimilace, segregace a emigrace.

Metodologie

Semestrální práce je dělena na dvě části, teoretickou a praktickou, která je provedena na základě kvalitativního výzkumu.

Část teoretická je nutná k osvojení znalostí v rámci zvolené problematiky a dále je důležitá pro následné vedení a vymezení výzkumu v praktické části. Nastudování odborných knih a článků může pomoci pochopit dané téma v širším časovém úseku a obecnějším kontextu. Jako nevýhoda se zde může jevit fakt, že dokumenty často nebývají pořízeny za účelem výzkumu. Zároveň je využito statistických dat, které odpovídají kvantitativnímu výzkumu, avšak nevýhodou této metody je jen podchycení situace ze statistického hlediska, které sice ukazuje plošný stav, ale nikoliv informace o hlubší úrovni problematiky německé menšiny v Lotrinsku.

V praktickém segmentu je využito kvalitativní metody, a to polostandardizovaných rozhovorů. Jedná se soubor témat a otázek, které výzkumník pokládá. Během rozhovoru dochází nejen k zodpovězení dotazů, ale může docházet i k upřesňování či rozvíjení rozhovoru novými otázkami, které vyplynou z dialogu. Velkou výhodou je, že oproti strukturovanému rozhovoru je tento typ více adaptabilní a volnější, ale především umožňuje hlubší náhled do zkoumaného tématu, její nevýhodou je větší časová náročnost.

Druhou kvalitativní metodou zvolenou pro tuto práci je metoda dotazování pomocí emailové korespondence. Jedná se o nepřímou interakci mezi výzkumníkem a respondentem. Výzkumník má čas na promyšlení odpovědí, nemusí odpovídat ihned. Pro výzkumníka může být výhodou rychlost komunikace a to i v případě, pokud je dotazovaný ve velké vzdálenosti. Mezi nevýhody však můžeme řadit věrohodnost získaných dat z odpovědí.

Cílovými skupinami jsou lidé, kteří jsou menšinami či majoritami v zemích, kterých se výzkum týká – Francie (oblast Lotrinsko) a Německo (pohraniční oblast u Francie).

Respondenti:

Paní Agnes, které je 62 let a už je v důchodu. Je to Němka žijící ve Francii na území Alsaska a Lotrinska, už se ve Francii narodila, její odpovědi reprezentují německou minoritu v této oblasti.

Pan Louis, kterému je 23 let a studuje na univerzitě v Paříži, ale pochází ze Štrasburku. Jedná se o Francouze žijícího ve Francii, a jeho odpovědi zastupují pohled francouzské majority na německou minoritu.

Paní Anna, které je 62 let a také je v důchodu. Je Němkou žijící v Německu ve Freiburgu, a její odpovědi ukazují externí pohled na německou menšinu ve Francii.

Teoretická a praktická část

Základní informace

Obrázek 1. Vlajka regionu Lotrinsko4)
Obrázek 2. Mapa Francie s vyznačeným regionem Lotrinsko a Alsasko5)

Lotrinsko (francouzsky Lorraine, německy Lothringen) je region nacházející se na severovýchodě Francie. Rozkládá se na území o rozloze 23 547 km² a žije v něm okolo 2,4 milionu obyvatel, správním městem prefektury Lotrinsko je Metz. Jedná se o jediný region, který sousedí se třemi státy – Německem, Lucemburskem a Belgií a dále se třemi francouzskými regiony - Alsasko, Franche-Comté a Champagne-Ardenne. Lotrinsko se dále člení na čtyři administrativní oblasti: Meurtheet-Moselle, Meuse, Moselle a Vosges.

Obrázek 3. Mapa Lotrinska6)

Historická centra ve městech Metz a Nancy jsou na seznamu památek UNESCO.

Povrch tvoří především nížiny a na východě se rozléhá pohoří Vogézy. Pěstují se zde především obilniny a chová dobytek. Zajímavostí je, že 36% Lotrinska je zalesněno, což z něj dělá místo s nejvíce lesy ve Francii. Ve staré průmyslové oblasti nastal v polovině 20. století úpadek v souvislosti s poklesem počtu obyvatel a místy už nedošlo k obnově, především v hutnickém průmyslu.

Historie

Roku 843 na základě verdunské smlouvy rozdělující franckou říši spadá toto území mezi Rýnem a Massou pod správu krále Lothara I., ale původní název pochází až z německého „Lotharingien“ odvozeného od jeho syna krále Lothrara II. vládnoucího v letech 855-869 n. l. Od roku 880 se stalo součástí východofrancké říše. Roku dochází k rozdělení Lotrinska na Dolní (v polovině 13. století se rozpadlo) a Horní Lotrinsko a v 10. století bylo součástí římskoněmecké říše. Již od 14. století zde začíná být výraznější politický a kulturní vliv Francie, jenž dále roste, až se roku 1766 po smrti vévody Stanislava Leszczynskiho stane součástí Francie.

Válečné spory o území Lotrinska

Vzhledem k tomu, že je Lotrinsko pohraničním krajem, bylo po staletí předmětem konfliktů mezi Francií a Německem, dnes tuto minulost připomíná spousta vojenských pevností například citadely Metz, Toul a Vardun a hřbitovů, z nichž je nejznámějším Ossa. Válka mezi Francií a Pruskem v letech 1870 - 71 končí porážkou Francie a následně bylo celé území Lotrinska spolu s Alsaskem anektováno Německem jako říšská zem Alsasko-Lotrinsko až do konce první světové války.

Během první světové války se jedna z nejkrutějších bitev odehraje v lotrinském městě Verdun a jeho okolí, kdy bylo v letech 1916 až 1917 zabito zhruba milion vojáků a vyhlazeno devět vesnic. Po první světové válce na základě Versailleské smlouvy je území roku 1919 navráceno Francii. Jenže během druhé světové války v roce 1940 dochází k nacistické okupaci. Krátce před osvobození, v listopadu 1944, srovnali nacisté lotrinské město Gérardmer se zemí, které bylo znovu vystavěno. Po druhé světové válce je Lotrinsko i Alsasko znovu navráceno Francii, pod jejíž správou je dodnes.

„Historická nepřátelství se dnes nijak neodrážejí v chování lidí, to bylo aktuální naposledy v generaci mých rodičů, kteří ještě zažili válku, ale dnes už nikoli.“ - Anne

„Nemyslím, že historické konflikty mezi Francií a Německem a spory týkající se území Alsaska-Lotrinska mají vliv na současný vztah mezi Francouzi a Němci. Vliv to mohlo mít v minulosti - zejména na počátku 20. století, když byly silně napjaté vztahy v Evropě. Ale tato opozice patří k historii a současný vztah je založen na přátelství. Hranice mezi Francií a Německem je nyní díky EU otevřenější a „Jardin des deux Rives“ 7) ve Štrasburku, je toho skvělým příkladem. Myslím si, že bychom si měli pamatovat minulost a víme, jak bolestivé to bylo, jen proto, abychom pochopili, jak důležité je přátelství mezi Francií a Německem.“ - Louis

„V dnešní době nehrají tyto historické problémy a nepřátelství vůbec žádnou roli. Tím, že jsou tyto regiony hraničními regiony, tak hrají spíše naopak spojující roli.“ - Agnes

Demografie

V Lotrinsku žije zhruba 2 400 000 obyvatel. Majoritní skupinou obyvatelstva jsou Francouzi a dále zde nalezneme občany jiných států, ať už z Evropy či jiných světadílů.

Od 70. let 20. století Lotrinsko stejně jako zbytek země hostí imigranty různého původu. Na počátku v letech 1975 - 1990 se jedná především o imigranty z Maroka, Tuniska a Turecka, kteří celkem tvoří 70 % nových přistěhovalců. Po pádu Berlínské zdi a zavedení Schengenského prostoru dochází k zjednodušení pohybu v rámci Evropské unie. V současnosti tvoří přibližně 1/2 imigrantů v Lotrinsku občané jiných zemí EU.

Tabulka 1. Obyvatelstvo Lotrinska podle občanství8)

V tabulce jsou Francouzi členěni do dvou kategorií, a to Francouzi narozením, což znamená, že se narodili už jako občané Francie (aspoň jeden z jejich rodičů má/měl francouzské občanství) a druhou kategorii tvoří občané Mající francouzské občanství, z čehož vyplývá, že tito lidé měli předtím jiné občanství než francouzské, ale podařilo se jim francouzské občanství získat.

Zajímavé je, že v Lotrinsku má necelých 1500 německých občanů registraci k výkonu aktivního volebního práva do Parlamentu Evropské unie, avšak je zde takto registrováno 6850 Italů.

Francie oficiálně neuznává národnostní menšiny, tudíž zde nejsou statisticky zachyceni němečtí obyvatelé. Registrují se pouze imigranti a dle stavu k 1. 1. 2011 lze usoudit pouze to, že Němci jsou zachyceni v údaji ostatních občanů EU a na základě počtu registrovaných Němců k volbám do Parlamentu EU je vidět, že Lotrinsko není pro Němce, z hlediska migrantství, příliš atraktivní. Navíc lidé německého původu se sami považují spíše za starousedlíky, než za přistěhovalce.

Jazyk a dialekty

Není to tak dávno, co bylo těžké určit, zda v Lotrinsku převažuje kultura francouzská či německá. Mísila se zde nejen kultura, ale i etnika a dialekty. Dodnes zde nalézáme mnoho germánských dialektů, například moselský či lotrinský, francouzsky se jim říká francique či platt. Tyto dialekty zde nejsou nijak výrazné, ale i přesto zde nacházíme instituce, které se snaží o propojení francouzského a německého jazyka, jako například Académie de Nancy – Mezt či ABCM v Sarreguemines V průběhu času prosadila francouzská vláda jako oficiální jazyk francouzštinu.

„Nejvíce radikální kroky udělali Francouzi po skončení první světové války, kdy byl francouzský jazyk určen jako jediný, který se směl používat pro vyučování na školách. O tom, který jazyk bude na tomto území převládat bylo mnoho sporů, toto byl však jeden z nejvíce zásadních a Francouzi si prosadili svou vůli.“ 9)

V dnešní době je málo lidí, kteří umí německy. Jedná se především o starší občany, mladí již mluví pouze francouzsky. Vymizení německého jazyka na území Lotrinska je tedy, jak se zdá, pouze otázkou času.

„U mé známé Edith se doma mluví jen francouzsky, ale děti vyrůstají dvojjazyčně. U nás doma se mluví francouzsky a moje děti už moc německy neumí.“ - Agnes

Náboženství

V Lotrinsku převládají římští katolíci, kteří tvoří 83 - 88 % místních obyvatel. Zbytek je tvořen 5 - 10 % muslimů, 2 % protestantů a 1 % židů. Z toho vyplývá, že náboženství nehraje v rámci německé etnické identity zásadní faktor (přitom v Německu jako takovém převažují protestanti a to z 47 % a katolíků je 38 % z celkového počtu obyvatel) a že náboženské vyznání německé menšiny se prakticky neliší od vyznání francouzské majority.

Kuchyně a tradiční nápoje

Velkou úlohu v lotrinské kuchyni hrají brambory, které se zde používaly již od poloviny 17. století. Za nejlepší odrůdu brambor se považuje odrůda Breux, která je pojmenována podle vesnice v Meuse. Velmi oblíbenou součástí lotrinské kuchyně je i uzená slanina.

Obrázek 4. Lotrinský quiche10)

Mezi nejznámější pokrmy patří Lotrinský quiche. Jehož jedinečnost spočívá v náplni ze švýcarského sýra Gruyère, smetany a uzené slaniny. Dalším typickým pokrmem je Potée lorraine - dušené uzené maso, klobásy se zelím a další kořenovou zeleninou. Nebo také Pâté lorrain skládající se z porcovaného vepřového a telecího masa, ochuceného bílým vínem, zapékaným v křehkém těstě.

„Kuchyně má spoustu německých vlivů, jsou to sytá jídla.“ - Agnes

Typickým ovocem regionu jsou mirabelky, používané při tvorbě moučníků nebo také alkoholických nápojů.

V lotrinském lázeňském městečku Vittel se vyrábí minerální voda Vittel z pohoří Vogézy. V údolí Met mezi řekami Mosela a Seille se nachází nejrozsáhlejší vinice v regionu. Vinné sklípky vyrábí vína jako je Gewürztraminer nebo Riesling, avšak nejznámější víno je pinot noir (rulandské modré) z města Toul.

Obrázek 5. Lotrinská vína11)

Dříve bylo Lotrinsko známé kvůli pivovarnictví a hlavními pivovary v oblasti byly Champigneulles, Vézelise, Tantonville a Metz. Dnes je v provozu pouze jediný Les Brasseurs de Lorraine v Pont-à-Mousson. Ale pivovary Saint-Nicolas-de-Port a Stenay byly přestavěny na muzea, která se zabývají jejich minulostí.

Památky

Mezi nejobdivuhodnější a nejznámější památky Lotrinska patří především Stanislavovo náměstí, nacházející se ve městě Nancy. Bylo navrženo královským architektem Emmanuelem Here de Corny, speciálně pro Ludvíka XV. Jeho výstavba trvala od března roku 1752 do listopadu 1755. Uprostřed náměstí se dnes pyšní socha krále Stanislawa, podle kterého je náměstí pojmenováno. Nestála tam ale vždy. Dříve se zde nacházela bronzová socha již zmíněného Ludvíka XV., která byla v době revoluce stržena a nahrazena obyčejnou okřídlenou sochou. Od roku 1983 je Stanislavovo náměstí na seznamu světového dědictví UNESCO.

Další památkou je Gotická katedrála sv. Štěpána, pocházející z období 13 - 14 století. Nachází se v Metách a je třetí nejvyšší katedrálou ve Francii. Známá je pro své jedinečné vitráže pocházející z 13 - 20 století, díky nímž je označována jako „Boží lucerna“.

Kultura - Festivaly a Svátky

Každý rok v červenci se v Lotrinsku koná Festival Renaisances v Bar-le-Duc, který je plný pouličních umělců v kostýmech, divadelních her, přednášek, koncertů a jídla. (https://www.youtube.com/watch?v=qXjDjuDnoEY)

Plakát festivalu Renaisances
Obrázek 6. Plakát festivalu Renaisances v Bar-le-Duc12)

V říjnu se koná Nancy Jazz Pulsations, tedy festival jazzových hudebníků, který má zde tradici už od roku 1973 a v průběhu let stal hlavní hudební událostí sezóny.

Od roku 2007 probíhají na vesnicích v regionu trhy s řemeslnými a kulinářskými výrobky.

V prosinci se slaví svátek Svatého Mikuláše, který je patronem Lotrinska. Na tento svátek se připravuje celá rodina. Peče zázvorové perníčky ve tvaru Mikuláše - mannala, děti si nechávají boty blízko komína a zpívají Mikulášovi písně. Dětem se pak vyprávějí pohádky o sv. Mikuláši, jehož doprovodem je Père Fouettard. Nejpopulárnější pohádka je o třech dětech, které si vyšly na procházku a zabloudily, hladové a unavené zlákal do svého obchodu zlý řezník a chtěl je zabít, ale díky pomoci sv. Mikuláše se děti vrátily v pořádku domů ke svým rodičům. Zlého řezníka představuje právě onen Père Fouettard.

David Hopkin se ve svém odborném článku zabývá historií folklóru v Lotrinsku a konstatuje k aktuálnímu dění (v době, kdy článek byl publikován, t. j. roku 2000), že „Tato jejich sbírka 13)nemůže pomoci, ale spíš zvýraznit historické a kulturní rozdělení v rámci regionu, než aby je uvedla do souladu. Na rozdíl od Alsaska, kde bylo hodně sporů mezi německou a francouzskou vládou ohledně vnímání smyslu pro místní identitu obyvatel, a proto se regionální kultura nikdy stala hlavním politickým tématem pro Lotrinsko jako celek.„ 14)

Pohled německé minority žijící ve Francii

Francie oficiálně neuznává národnostní menšiny, tudíž bylo trochu problematické najít vhodného respondenta reprezentujícího německou minoritu. Dotazovaná Agnes upřesňuje ve výpovědi situaci německé menšiny (nejen ve Francii, ale srovnává postavení i s menšinou v Rusku) ze svého úhlu pohledu.

„Pokud jde o to, jak Němci vidí svou menšinu ve Francii (Alsasko-Lotrinsko), tak je to jednoznačně tak, že tato menšina není obecně viděna jako Němci, ale jako Alsasané a Lotrinci, se svými vlastními kulturními tradicemi a specifickou kuchyní. To je rozdíl proti německé menšině v Rusku, kde velký asimilační tlak na německou menšinu způsobil mnohem větší zachování typicky německých zvyků, včetně starých německých jmen a archaické němčiny. Ve Francii má člověk zvenčí spíše pocit, že tato menšina žije jako ostatní občané Francie a nemají potřebu se nějak výrazně profilovat jako Němci. Ale zajímavé je například to, že ve francouzských volbách jsou obyvatelé Alsaska velmi konzervativní a volí hodně krajní pravici (Le Pen). To samo o sobě ukazuje, že německá menšina v těchto oblastech je brána a sama se považuje za starousedlíky a za menšinu se nepovažuje (např. na rozdíl od Arabů). Otázka národnostního cítění je složitá, já se cítím jako Lotrinčanka, ale v občanském smyslu rozhodně jako Francouzka, a tím, že jsem vdaná za Francouze, který je z jihu Francie, tak i jeho rodina je francouzská.“ - Agnes

Pohled Francouzů na německou minoritu ve Francii

„Sice jsem se narodil ve Štrasburku, ale pak jsem se kvůli studiu přestěhoval do Paříže, takže o německé minoritě v Lotrinsku ani v Alsasku nic nevím.“ - Louis

Louise ve své odpovědi ukazuje typický pohled Francouzů na menšiny žijící na jejich území. Je vidět, že ani z hlediska Francouzů nehrají menšiny důležitou roli ve vnímání svého okolí, i když žijí ve stejné lokalitě. Natož aby data o menšinách byly statisticky zaznamenávána.

Externí pohled Němců na německé minority

Němci se moc o menšiny v jiných zemích nezajímají, ale povědomí o nich mají díky aspoň minimální znalosti německých dějin. Vzhledem k historii se spíš přiklání k smíšeným sňatkům a částečné asimilaci menšiny.

„Specificky o německé menšině v Lotrinsku nevím nic, jen se domnívám, že tam, stejně jako v Alsasku v průběhu historie docházelo k etnickému míšení skrze sňatky. Ale obecně lze říci, že v dnešní době asi tato národnostní otázka v Alsasku a Lotrinsku není nijak prioritní. Vím jen, že v Alsasku němečtí obyvatelé, mluví vlastním německým dialektem, vlastně se nepovažují za Němce, nýbrž za Alsasany a svůj jazyk za alsaštinu.“ - Anne

Z výpovědi Anne je zřejmé, že v Lotrinsku se německý vliv neudržel až tak výrazně jako v Alsasku.

Závěr

Cílem této práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku „Jakým způsobem je vnímána etnická identita Němců žijících v Lotrinsku?“. S použitím informací získaných od všech tří respondentů, reprezentujících tři odlišné pohledy na zkoumanou minoritu, je možné si vytvořit představu o tom, čím se tato menšina vyznačuje, jak vnímá sama sebe a jak ji vnímají občané Německa zvenčí.

Je zřejmé, že v Lotrinsku dochází k výrazné míře asimilace německého obyvatelstva, a to o dost větší než v sousedním Alsasku. Samotní Němci žijící na území Lotrinska sami sebe za Němce nepovažují, spíše za Lotrinčany, popřípadě Francouze. Také se považují za starousedlíky v této části země, ne za „cizí„ skupinu obyvatel. Skutečnost, že správa daného území v historii spadala střídavě pod Francii a Německo, má za důsledek to, že etnicky němečtí obyvatelé Lotrinska často žijí ve smíšených sňatcích s Francouzi. V takových rodinách se může objevovat bilingvismus, jinak však u zkoumané menšiny jazykově výrazně převládá francouzština a ani není snaha udržovat německý vliv ve výchově. Pozůstatek německé kultury lze najít jen u některých jídel typických pro tento region, případně výše uvedeném festivalu či snaze institucí trochu udržet německé dialekty, které se vytrácí a z oficiálního hlediska ji vytlačuje nadále francouzština a nezájem vlády podílet se na kulturním dědictví německé menšiny, tak jako v sousedním Alsasku.

Ani Francouzi německou minoritu v Lotrinsku nevnímají nijak výrazně odděleně, ale spíše jako Lotrinčany nebo Francouze. Stejně tak se Němci nezajímají o problematiku německých menšin, které jsou pozůstatkem historických změn území obou států.

Zdá se, že historické spory, již v současné době nemají na soužití obou národností žádný negativní dopad, naopak se objevují přátelské tendence, jejichž příkladem je zmíněný park „Jardin des deux Rives“, i když se nachází v Alsasku. Protože Alsasko je vnímáno jako dominantní region Francie s německou menšinou, v Lotrinsku nemá německá menšina až takové postavení a je spíš asimilovaná. Z tohoto důvodu se uvádí oba regiony jako souhrnný pojem Alsasko-Lotrinsko nebo jen Alsasko, pokud se mluví o německé menšině.

Zdroje

Knižní zdroje:

  • ARDAGH, John a kol. Francie. IKAR Dorling Kindersley, 2012. ISBN: 978-80-249-1620-0
  • FERRO, Marc. Dějiny Francie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-888-8
  • MÜLLER, Helmut, KRIEGER, Karl F., VOLLRATH, Hanna. Dějiny Německa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. ISBN: 80-7106-125-5

Odborné články

Internetové zdroje:

Statistické údaje:

Seznam obrázků

Obrázek 1. Vlajka regionu Lotrinsko. Vlajka regionu Lotrinsko [online]. Dostupné z: http://regionalni.vlajky.org/nahled-velky/lotrinsko.png

Obrázek 2. Mapa Francie s vyznačeným regionem Lotrinsko. Our Alsace-Lorraine Picture Postcard Collection [online]. Dostupné z: http://sites.lafayette.edu/specialcollections/files/2013/06/Map-of-France.jpg

Obrázek 3. Mapa Lotrinska. La Lorraine en poche 2012 [online]. Dostupné z: http://www.lorraine.cci.fr/informations-economiques/connaitre-votre-territoire/chiffres-cles/la-lorraine-en-poche/

Obrázek 4. Lotrinský quiche. Quiche Lorraine [online]. Dostupné z: http://www.mlsanicko.cz/wp-content/uploads/2014/07/quiche-lorraine.jpg

Obrázek 5. Lotrinská vína. Amateur Wine Taste-Along: Pinot Noir and The Sideways Effect [online]. Dostupné z: http://drinks.seriouseats.com/images/20110616-pinot-noir-bottles.jpg

Obrázek 6. Plakát festivalu Renaisances v Bar-le-Duc. Festival Renaissance Bar Le Duc [online]. Dostupné z: http://www.station-v.com/communication/renaissances2013/renaissances-affiche-bar-le-duc-illustrateur.jpg


Počet shlédnutí: 46

1)
DUNLOP, Catherine. Mapping a New Kind of European Boundary: The Language Border between Modern France and Germany. Imago Mundi. 65, 2, 253-267, June 2013. ISSN: 03085694.
2)
GROHMANN, Carolyn. From Lothringen to Lorraine: Expulsion and Voluntary Repatriation. Diplomacy & Statecraft. 16, 3, 571-587, September 2005. ISSN: 0959-2296.
3)
WOLFF, Stefan. German Minorities in Europe: Ethnic Identity and Cultural Belonging. PB PUBLISHED, 2001. ISBN 978-1-57181-504-0
4)
Obrázek 1. Vlajka regionu Lotrinsko. Vlajka regionu Lotrinsko [online]. Dostupné z: http://regionalni.vlajky.org/nahled-velky/lotrinsko.png
5)
Obrázek 2. Mapa Francie s vyznačeným regionem Lotrinsko. Our Alsace-Lorraine Picture Postcard Collection [online]. Dostupné z: http://sites.lafayette.edu/specialcollections/files/2013/06/Map-of-France.jpg
6)
Obrázek 3. Mapa Lotrinska. La Lorraine en poche 2012 [online]. Dostupné z: http://www.lorraine.cci.fr/informations-economiques/connaitre-votre-territoire/chiffres-cles/la-lorraine-en-poche/
7)
park na hranicích Francie a Německa (mezi městy Štrasburk a Kehl
8)
Tabulka 1. Obyvatelstvo Lotrinska podle občanství. Population selon la nationalité au 1er janvier 2011 [online]. Dostupné z: http://www.insee.fr/fr/themes/tableau.asp?reg_id=17&ref_id=poptc02501
9)
DUNLOP, Catherine. Mapping a New Kind of European Boundary: The Language Border between Modern France and Germany. [online]. Imago Mundi. 65, 2, 253-267, June 2013 [cit. 2.5.2015]. ISSN: 03085694. Dostupné z databáze EBSCO: http://web.b.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/detail/detail?sid=433c6a69-f00c-4b47-86fd-01f76c9741c7%40sessionmgr112&vid=11&hid=115&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=88089745
10)
Obrázek 4. Lotrinský quiche. Quiche Lorraine [online]. Dostupné z: http://www.mlsanicko.cz/wp-content/uploads/2014/07/quiche-lorraine.jpg
11)
Obrázek 5. Lotrinská vína. Amateur Wine Taste-Along: Pinot Noir and The Sideways Effect [online]. Dostupné z: http://drinks.seriouseats.com/images/20110616-pinot-noir-bottles.jpg
12)
Obrázek 6. Plakát festivalu Renaisances v Bar-le-Duc Festival Renaissance Bar Le Duc [online]. Dostupné z: http://www.station-v.com/communication/renaissances2013/renaissances-affiche-bar-le-duc-illustrateur.jpg
13)
Sbírka materiálů - písní, pohádek a tanců; vytvořená folkloristy (v odborném článku jsou uvedeni folkloristi jako příklad Herman Lebovics, Sadoul a Pinck) zkoumajícími německou a francouzskou kulturu/folklór na území Lotrinska.
14)
HOPKIN, David. Identity in a Divided Province: The Folklorists of Lorraine, 1860-1960. [online]. French Historical Studies. Vol. 23 Issue 4, p639. 44p., 2000. [cit. 16. 5. 2015]. ISSN: 00161071. Dostupné z databáze EBSCO: http://web.b.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/detail/detail?sid=433c6a69-f00c-4b47-86fd-01f76c9741c7%40sessionmgr112&vid=7&hid=115&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=4032114
2015/nemci_ve_francii_lotrinsko.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:35 autor: 127.0.0.1