Největším kostelem v ČR je pražská katedrála sv. Víta (plným jménem svatého Víta, Václava a Vojtěcha) s délkou 124 m a největší šířkou 60 m. Mezi českými kostely to ovšem NENÍ kostel NEJVYŠŠÍ – ani co se týká výšky klenby, ani co se týká výšky věže.
Stříbrnou medaili za velikost mezi největšími kostely v ČR má kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Délku má 92 m a šířku až 41 m. V prospektech se označuje jako katedrála – to může někoho zmást, protože katedrála je prvotně kostel, kde má biskup katedru (biskupský stolec). Až přeneseně se v architektuře jako katedrály označují vícelodní kostely s transeptem (příčnou lodí) a ochozem obklopujícím kněžiště.
Původní kostel byl vystavěn mezi lety 1290 až 1320 a ve své době byl největším v Čechách. Ten se však nedochoval, protože jej v roce 1421 zničilo husitské vojsko. K obnově chrámu do dnešní podoby došlo až v roce 1700.
Pro bronzovou medaili v soutěži o největší kostel v Čechách (podle délky lodě) je třeba zajet do západních Čech do Kladrub do klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie (jsou to ovšem jiné Kladruby, než ty, které jsou vyhlášené chovem koní – to jsou Kladruby nad Labem v okrese Pardubice).
Největší oltář v Čechách a třetí největší v Evropě se nachází v kostele Nejsvětější Trojice v obci Klášter u Jindřichova Hradce.
Foto 2. 7. 2020 a foto převzaté z webu ČT2 2)
Kostel spolu s klášterem postavili mniši pauláni mezi lety 1501–1507 na místě, kde docházelo k zázračným uzdravením. V roce 1533 přepadli klášter stoupenci sekty anabaptistů (novokřtěnců). Mnichy vyvraždili, a kostel s klášterem zničili. K obnově došlo až v roce 1627. Po zrušení řádu v rámci josefínských reforem v 19. století začal klášter chátrat – zánik dovršila v roce 1959 Československá lidová armáda, která budovu zlikvidovala. Na místě zůstala pouze budova kostela.
Archivní snímek ještě s budovou kláštera3) a foto 2. 7. 2020
Hlavní oltář kostela je umístěn na západ (na rozdíl od běžné orientace na východ). Důvodem měly být okolnosti vzniku kostela – u kostela se nacházely tři prameny stékající se pod oltářem a vytékající ve studánce u kostela.4)
Foto převzaté z webu ČT2 5)
Architektura oltáře je pojatá jako triumfální oblouk s tématem zasvěcení kostela Nejsvětější Trojice. Pod ním je vyobrazena Svatá Rodina.
V nástavci oltáře je obraz Božího oka symbolizující Boha vidícího lidstvo a řídícího lidské dějiny.
Kolem jsou monumentální sochy (téměř 4 m vysoké) zemských patronů sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Ludmily, sv. Víta. V nástavci jsou pak sochy dalších zemských patronů sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Norberta s papežem Řehořem Velikým. Na vrcholu je socha Panny Marie s Ježíškem. Na oltáři je tak vyobrazeno jak zasvěcení kostela Nejsvětější Trojici, tak i „České nebe“. Kromě toho je na oltáři erb donátora kostela z rodu Slavatů, který pro paulány nechal vybudovat jak klášter, tak i kostel.
Oltář vyrobil vídeňský truhlář Karl Zeller v roce 1678. Oltář měří 28 metrů, což je o 3 metry výše, než druhý největší český oltář.6)
V celé Praze není žádný oltář vyšší, než tento sloupový raně barokní oltář dosahující 25 m (někde se uvádí 29 metrů, ale to zřejmě zahrnuje monumentální sedmimetrový kříž se sochami svatého Jana a Panny Marie na vrcholu). V rámci celé ČR se tak tento oltář musí spokojit „jen“ se stříbrnou medailí.
Pro srovnání: nejvyšší gotický oltář na světě (oltář Mistra Pavla v kostele sv. Jakuba v Levoči – druhém největším kostele na Slovensku) má výšku „jen“ 18,62 m – ODKAZ.
Počet shlédnutí: 132