obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


hnuti_hare_krisna

Stravovací návyky členů hnutí Hare Krišna v ČR, na Slovensku a v USA

Šourek Marek, Sova Ondřej, Huang Václav, Albertová Adéla. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2013. http://www.hks.re/wiki/hnuti_hare_krisna

Úvod a cíl práce

Práce má za úkol tato pravidla čtenáři přiblížit, vysvětlit, proč je pro členy hnutí Hare Krišna tak důležité vegetariánství, nastínit každodenní stravovací rutinu a věci s tímto tématem spojené.

Hlavní výzkumná otázka - Jaké jsou stravovací návyky rozšířené mezi členy hnutí Hare Krišna u nás, na Slovensku a v USA?

Výzkumné podotázky

  • Které místní suroviny nejvíce využívají oddaní k vaření?
  • Jaká jsou typická jídla oddaných v daných zemích?
  • Co všechno nejí a nepijí příslušníci hnutí Hare Krišna?
  • Jak vypadá stravovací denní rutina příslušníků hnutí Hare Krišna? (v kolik hodin obvykle snídají, obědvají…)

Metodologie

Jako první metoda sběru informací bylo použito studium dokumentů, kvůli získání všeobecných informací o tomto hnutí, které jsou uvedeny v teoretické části práce.

Jako další následovala metoda nezúčastněného pozorování, konkrétně průvodu členů tohoto hnutí při jejich cestě centrem Prahy. Poté následoval řízený rozhovor s jedním členem tohoto průvodu. Následný rozhovor proběhl v restauraci s názvem Góvinda, která se nachází na Praze 1 v Soukenické ulici.

Rozhovory byly zaznamenávány na videokameru, kdy jeden člen výzkumného týmu kladl předem připravené otázky. Následovalo ještě několik dalších rozhovorů, pokaždé se jednalo o členy hnutí Hare Krišna a pokaždé se odehrával na místě pro ně typickém. Jedním z typických míst byl chrám ve vesnici Lužce nedaleko Berouna. Poslední rozhovor se konal na farmě Krišnův Dvůr v Postupicích.

Jako další metoda byl použit dotazník, rozeslaný prostřednictvím e-mailu do zahraničí (USA, Slovensko). Dotazník se skládal z přibližně deseti otázek, na které respondenti následně odpověděli.

Poslední použitou metodou byl telefonní rozhovor, který nám doplnil informace získané z dotazníku ze Slovenska.

Adekvace metod

Jako stěžejní metoda sběru informací posloužila metoda polostandardizovaného rozhovoru, kdy jeden člen týmu kladl předem připravené otázky, případně i doplňující podotázky kvůli lepšímu proniknutí do problematiky. Tato metoda se osvědčila z toho důvodu, že reakce dotazovaných byla spontánní a neměli čas zkreslovat informace či dohledávat odpovědi na otázky. Studium dokumentů je v porovnání s touto metodou mnohem méně časově náročné, bohužel se pro získávání informací na toto téma hodí méně, než rozhovor.

Historie

Učení

Základním principem Hare Krišny je odprostit se od materiálního světa. Tomu má právě pomoci již zmíněná mantra. Lidé se v dnešní době moc upínají na materiální hodnoty a zapomínají na duševno, základní principy a smysl života. Za štěstí považují pouhé zapomenutí na utrpení. Pocit štěstí bývá pouze chvilkový. Je to pouze iluze. Většinu času se snaží si splnit svoje sny, jakmile ale svého cíle dosáhnou, štěstí pomine. Štěstí, které je stavěno na intoxikaci návykových látek, nezákonném sexu, jedení masa a hazardu, nemůže přinést opravdové uspokojení a blažený pocit. Dodržováním zákazu těchto činností se člověk může chránit od věku Kali, který žijeme. Věk Kali je charakterizován hádkami, pokrytectvím a obecnou degradací. Pro příslušníky tohoto hnutí je cílem života realizace vlastního já a obnovení našeho ztraceného vztahu s Nejvyšším Já, tedy s Nejvyšší Osobností Božství. 1)

Zde jsou zmíněné čtyři zakázané zásady pro získání opravdového štěstí:

1. STRIJAH - nezákonné styky s opačným pohlavím

Neomezený sexuální styk způsobuje jak zdravotní tak sociální problémy. Ovlivňuje naši mysl a touhu. Čím více lidé provozují sexuální styk, tím více jsou svazováni a nechtěně ovlivňováni zvětšujícím se chtíčem. Sexuální promiskuita má za následky přenášené nemoci jako například kapavku, syfilis, AIDS atd. Také se rodí nechtěné děti, kterým se většinou nedostává správné výchovy, proto je větší pravděpodobnost, že se z nich stanou devianti společnosti. Sex je určen k plození dětí a ne k uspokojování touhy a potřeby, které vedou k iluzi.

2. ŠÚNA - jedení masa

Jedení masa také způsobuje nežádoucí následky. Především pro náš trávicí trakt to není zdravé. Masožravá zvířata mají většinou mnohem kratší trávicí soustavu k poměru jejich těla, než lidé. Jakmile se maso rozloží, co nejrychleji opustí tělo masožravce a nezatěžuje ho zbytečnými a škodlivými jedy a toxiny, které se tvoří při rozkladu. Do průmyslově zpracovaného syrového masa jsou přidávány dusitany, dusičnany a další konzervační látky, pro delší trvanlivost a hezčí barvu. Nemluvě o krmivu a různých uklidňujících hormonech, které jsou podávány zvířatům během jejich života.

3. PÁNAM - intoxikace

Požívání návykových látek je většinou způsobeno nedostatkem pocitu štěstí. Lidé chtějí nalézt pocit uspokojení a radosti. Snaží se zahnat své trápení a tak užívají tyto látky. Většinou se ale jedná o krátkodobý pocit. Můžeme to nazvat již zmíněnou iluzí. Vzbuzuje to v těle a mysli závislost. Když pak danou látku člověk nedostane, je nešťastný a negativně to ovlivňuje jeho chování a pocity Také užívání drog a návykových látek způsobuje nesčetně mnoho zdravotních problémů. Mezi tyto návykové látky patří káva, čaj, kakao, tabák, alkohol a tvrdé drogy.

4. DJÚTÁM - hazard

Lidé, kteří propadnou hraní hazardních her, si většinou neumí říci dost. Většinou chtějí více a více. Myslí si, že když vyhrají velký obnos peněz, udělá je to šťastnými. Neuvědomují si, že za pocitem štěstí také stojí karma. Nejdříve musí vynaložit síly a odvést kus práce, aby se dostavil pocit štěstí. Z idí, kteří provozují hazard, se brzo stávají podvodníci a pokrytci.

Reinkarnace a karma

Pro to, aby se člověk stal členem Hare Krišny, nebo alespoň porozuměl tomuto hnutí, je velice důležité si uvědomit rozdíl mezi živým a mrtvým tělem.“Když někdo zemře, duše, neboli živá síla, opustí tělo, které je proto označeno za mrtvé.“ Tělo slouží pouze jako schránka pro duši. Duše je nesmrtelná a převtěluje se. To nazýváme reinkarnací. Právě způsob, kterým se chováme po celý život, ovlivňuje naší mysl. Mysl je provázaná s duší. Tato mysl je příčinou vzniku nových budoucích těl. Takto můžeme nazvat základní princip karmy. „Karma je základní kosmický zákon, který ve fyzickém, mentálním a duševním světě spojuje příčinu se svým výsledkem.“ 2)

Górakšja a Vegetariánství

Za jedno z nejdůležitějších děl z oblasti vegetariánského způsobu života lze považovat knihu Górakšja. Sepsal ji sám zakladatel hnutí Hare Krišna A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupada a lze ji tedy považovat za dílo, které výrazně ovlivnilo životní styl členů. Autor rozděluje obhajobu vegetariánství na dvě hlavní části, hmotnou a duchovní.

V úvodu je popisována zejména nadbytečnost masité potravy z hlediska biologického. Podotýká, že člověk takto získané proteiny neumí dostatečně zpracovat a že na to rovněž nemá uzpůsobený trávicí trakt. Tato myšlenka je pak rozvíjena dalším výčtem fyzických proporcí, které jsou typické pro masožravá stvoření. Např. ptylin ve slinách, absence potových žláz, omezený vertikální pohyb čelistí, dlouhé špičáky na trhání ulovené kořisti atd. Zároveň je zde poukazováno na fakt, že spolu s masem se do těla dostávají i škodliviny v podobě vakcín a mikrobů. Veškeré maso se podle autora od momentu porážky dá považovat za zkažené, což způsobují bakterie zodpovědné za hnilobný proces, který začíná hned po smrti.

Další poznatek, který nám kniha předkládá je ten, že pojídání masa je zděděná věc, která je proti přírodě. Autor tvrdí, že v dětství si člověk nemá možnost vybrat, co chce jíst a co ne. Zároveň je údajně tato skutečnost původcem necitelnosti a zlého chování mezi lidmi navzájem. Kráva je podle autora pro člověka mnohem cennější, pokud je naživu. Toto tvrzení je podloženo číselně. Zároveň je zde rozebírán etický aspekt zabíjení zvířat pro maso a opět jsou tato tvrzení podložena, tentokrát výčtem vegetariánských jídel, které poslouží v jídelníčku jako náhrada za maso. V poslední části knihy je jako příklad uvedeno několik vegetariánských receptů. 3)

Další dílo věnující se vztahu člověka a zvířete v rychle se rozvíjející, globalizované společnosti sepsala Anna S. Kingová z winchesterské univerzity. Pojednává o tom, zdali je dnešní antropocentrická společnost schopná přehodnotit své postoje a připustit diskuzi o roli zvířat v dnešním světě.4)

Stravovací návyky v České republice

Členové hnutí HK pořádají celoročně 2x týdně pochody Prahou. Přesná cesta průvodu vede od Obecního domu ulicí Na Příkopech, následně se hnutí přesouvá po Václavském náměstí k Muzeu. Z Muzea se průvod přemisťuje na Staroměstské náměstí, poté na Karlův most a zakončení probíhá opět u Obecního domu. Tyto pochody jsou známé především zpíváním písně Hare Krišna Hare Rama a rozdáváním kokosek. Nedaleko Obecního domu se nachází indická vegetariánská restaurace Góvinda, jedna ze dvou v Praze. Zde se mimo jiné scházejí oddaní k jídlu. Hnutí HK má v ČR vlastní farmu. Nazývá se Krišnův dvůr a nachází se nedaleko Benešova. Na této farmě celoročně žije cca 9 oddaných, kteří chovají krávy, pěstují zeleninu a především obilí, které si sami melou na kamenných mlýnech. Na farmě jsou schopni vyrobit 17 druhů mouky. Ta se poté buď použije při přípravě pokrmů, nebo se zabalí a prodá do restaurací Góvinda či vegetariánských a bio obchodů.

Někteří oddaní jedí 2x, někteří 3x denně. Snídaně se může obsahovat například rozinky, banány, jogurty, tvaroh, med, oříšky, pohanku, ovesnou kaši, ovoce nebo palačinky. K pití je podávám zázvorový, nebo bylinkový čaj, nebo také voda. Druhé jídlo je největší. Většinou se skládá z různých zeleninových preparací. Časté jsou také polévky nebo saláty. K jídlu se nejčastěji přikusuje čápátí (indický chléb). Pokud někdo například pracuje celý den na poli, je jasné, že bude mít hlad i večer. V takovém případě přichází na řadu zbytky z oběda popřípadě zelenina. Častou pochoutkou podávanou večer je kořeněné horké mléko, a to buď muškátovým oříškem, fenyklem nebo třeba kardamomem. Oddaní chodí spát kolem deváté hodiny. Poslední jídlo si dají minimálně 2 hodiny před spaním.

Mezi tradiční jídla můžeme zařadit pakory – lilek se smaženými bramborami obalenými v cizrnové mouce. Dále pak třeba čidvu – směs smažených brambůrků, smaženého hrachu, mandlí, kešu a rozinek. Mezi luxusní jídla patří obvykle jídla smažená. Mezi oblíbená jídla příslušníků hnutí Hare Krišna patří pizza s tofu, olivami a panýrem (domácí sýr), smažená jídla a nejvíce pak sladkosti, kdy lze vybírat z nespočetného množství druhů. Na farmě u Benešova jeden respondent vypověděl, že jeho nejoblíbenějším dnem v týdnu je neděle, protože právě v tento den se připravují sladkosti. Jiný respondent uvažoval nad tím, zda nebyl v minulém životě mravencem, protože má tak rád sladké. Příkladem jak mohou kulturně geografické podmínky ovlivňovat stravu, je náboženský chrám v Lužcích, kde se jako štědrovečerní chod podává smažený sýr.

Kráva je v podle členů HK svaté zvíře. Podle některých respondentů je mléko tekutina ve formě lásky. Kromě toho, že mléko hojně využívají v gastronomii, natírají jím sochy božstev, protože je to očišťující. Jednou ze základních surovin této kuchyně je ghí, neboli přečištěné máslo, které se připravuje pomalým převařováním másla, kdy se odstraňuje voda a ostatní příměsi až zbude čistý, průhledný tuk žluté barvy. Správně připravené ghí, které je uchováváno v uzavřených nádobách na chladném a suchém místě, vydrží měsíce.

Jedinou nevýhodou tohoto stravování je podle dotazovaných jen vysoká cena ovoce v českých obchodech.

Členi hnutí HK nejedí kromě masa cibuli a česnek. Tyto suroviny jsou totiž používány pouze pro léčebné účely. Nejí čokoládu, a to hned ze dvou důvodů. Prvním z nich je způsob sběru kakaových bobů, kdy se se sebranými boby často semelou i brouci, kteří na bobech pobývají. Druhým je podle výpovědí fakt, že se do čokolád ač to není na obalu uvedeno, přidává vepřová krev. Čokoláda je nahrazována karobem (také nazývaným jako svatojánský chléb), který oproti kakau neobsahuje kofein a je zdravější. Dále pak nejedí vejce a nepijí alkohol, kávu, zelený a černý čaj, protože všechny tyto nápoje ovlivňují vědomí.

V náboženském centru a na farmě Hare Krišna nenajdeme jídelní stoly. Oddaní totiž jedí na zemi. Většinou jedí všichni společně v jedné místnosti, ženy a muži však sedí odděleně. Dále pak oproti konvenčním zvyklostem nepoužívají příbory, jedí totiž rukama. Když už příbor použijí, je to pouze lžíce, nikdy však nůž nebo vidlička.

Stravovací návyky v USA

Oddaní v USA vstávají kolem čtvrté ráno. Snídaně však přichází na řadu až mezi osmou a devátou hodinou ranní. Snídají například palačinky s ovocem, ovesnou kaši, rýži s cizrnou, rýži se zeleninou, fazolovou polévku nebo saláty. Oběd se nejčastěji skládá ze zeleniny. Důležitou surovinou používanou při přípravě obědů je rýže. Dále se pak obědvají polévky, saláty nebo mléčné sladkosti. K jídlu se nejčastěji přikusuje kynutý pšeničný chléb. Stejně jako v ČR večeří jen někteří. Večeře se obvykle skládá buď ze zbytků od oběda či snídaně nebo něčeho lehkého, například ovoce nebo zeleniny.

Za slavnostní jídla považují koláče, zmrzlinu, cheesecake, smažené ghí, sladké pečivo a smažená jídla. Mezi oblíbená jídla respondenti uvedli různé druhy sladkostí, vodní meloun, lilek, pizzu, mexické jídlo nebo salát s olivami a dresinkem.

Členové hnutí Hare Krišna v USA se vyhýbají stejným potravinám jako respondenti v ČR. Seznam potravin, které nejedí obohatili pouze houbami a mořskými plody. Mezi ovoce a zeleninu, kterou preferují ve své kuchyni patří mango, špenát, artyčoky, papája, jahody, brokolice, chřest, banány, zelí a mrkev.

Stravovací návyky na Slovensku

Na Slovensku se nachází 3 restaurace Góvinda, které vedou příslušníci hnutí Hare Krišna. V Bratislavě je chrám a u Prešova je statek Nová Ekačakra, který se dá přirovnat ke statku, který je v ČR u Vlašimi. Snídaně probíhají během 8:00 – 9:00, obědy poté mezi 12:30 – 14:00. Někteří dotazovaní večeří, a to mezi 18:00 a 21:00. Jedná se však o lehká jídla, například horké mléko. K vaření nejvíce využívají mouku, brambory, zeleninu (mrkev, rajče, kapusta, fazole, červená řepa, špenát, květák, brokolice…), mléko a máslo. Nejčastěji se oddaní stravují indickou kuchyní. Mezi typická jídla patří dlouhozrnná rýže, více druhů kari, sabjí (zeleninová směs z dýně, panýru a těstovin) a kitrí (rýžové jídlo s čočkou a kari). K zakousnutí se podává indický chléb čápátí a čatný (hustá omáčka z ovoce). Dále se pak nejčastěji připravuje ovesná kaše, pšeničná halva (sladkost z mléka a pšeničné krupice) a luštěninová polévka. Obvykle se jednou týdně dělá koláč. O víkendu se snaží svůj jídelníček něčím zpestřit – například těstovinami. Každou neděli je hostina, která se většinou skládá z rýže, sabjí, salátu, čatný, jogurtu a sladkostí. Mezi oddanými je také rozšířená slovenská kuchyně bez masa a česneku (například bramborové halušky). Oddaní si také často zpestřují slovenská jídla indickým kořením. Za slavnostní jídlo považují nebeské banány (zapečený rozmixovaný panýr s cukrem a mlékem, osmažený banán, jogurt a rozinky).

Příslušníci hnutí Hare Krišna na Slovensku kromě věcí, které nejedí oddaní v ČR uvedli, že nejedí pórek a pažitku, protože obsahují syrné látky. Dále pak, pokud to není nutné, nejedí polotovary, jídla z konzervy, mraženou zeleninu a nepoužívají kvasný ocet. Dále pak nejedí jídla připravená lidmi, kteří nejsou příslušníci hnutí Hare Krišna. Česnek si nahrazují Asa foetidou – koření, které se získává z rostliny Ferula assafoetida, která je vzdálená kmínu nebo fenyklu. Tato rostlina je rozšířena především v indické a vegetariánské kuchyni.5)

Nejčastěji pijí vodu, dále pak ovocné nápoje z čerstvého ovoce, jogurtové nápoje smíchané s vodou, zázvorový čaj, bylinkové čaje a také obilnou kávu, což je káva vyráběná z obilovin, která neobsahuje kofein. Nad rámec toho, co nepijí v ČR, uvedli jen studené mléko. Používání příborů je individuální. Někdo jí rukama, někdo používá lžíci. Vidlička a nůž se však téměř nepoužívají. V chrámu a na farmě jedí muži a ženy odděleně. Jestli pak manželé doma jedí odděleně nebo ne záleží na jejich domluvě. Většinou však jedí společně.

Závěr

Cílem práce bylo čtenáře seznámit se stravovacími zvyklostmi příslušníků hnutí Hare Krišna a porovnat rozdíly v těchto zvyklostech u nás, na Slovensku a v USA.

Stravovací návyky oddaných Hare Krišně se u nás, na Slovensku a v USA liší jen v maličkostech. Nejdůležitějším pravidlem je striktní dodržování vegetariánství. Následovníci hnutí Hare Krišna mají zakázáno požívat jakékoliv látky, které pozměňují vědomí (což zahrnuje například i černý čaj, kávu nebo nikotin). Jde především o užívání plodin, které jsou dané klimatickými podmínkami. Například v České republice a na Slovensku se nepěstuje mango a papája. Zatímco příslušníci hnutí Hare Krišna v USA se s těmito plodinami běžně setkávají, v České republice a na Slovensku jsou tyto plodiny spíše raritou. Většina jídel ve všech námi zkoumaných zemích má svůj původ v indické kuchyni. V České republice a na Slovensku se však na rozdíl od USA také objevují jídla, která mají svůj původ v místní kuchyni. V České republice je to především smažený sýr a na Slovensku to jsou bramborové halušky. Z hlediska času a kvantity se stravovací návyky v podstatě neliší. Ve všech třech zemích je oběd hlavní a největší jídlo dne. Pokud dotazovaní večeří, dají si jen něco malého, například horké mléko. Velice podobné jsou i jejich stravovací návyky co se týká používání příborů.

Seznam literatury

ADIRÁDŽA DÁSA, Kršnova vegetariánská kuchařka. Anglie: The Bhaktivedanta Book Trust, 1992. 104l. ISBN 91-7149-045-0

BRYNDZOVÁ, M. Úloha sakrálného jedla v hnutí Hare Kršna. In Náboženství a jídlo. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2005.

Člověk a jedení masa. [online] Hnutí Hare Krišna, 2007 [cit. 13.6.2013] Dostupné z WWW: http://harekrsna.cz/cvs/2007/clovek_jedeni_masa

Etika. [online] Hnutí Hare Krišna, 2007 [cit. 13.6.2013] Dostupné z WWW: http://harekrsna.cz/cvs/2007/etika

Hare Kršna. [online] Wikipedie, 2011 [cit. 13.6.2013] Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hare_Kr%C5%A1na

Haré Krišna mahá- mantra, [online]. Hare Krišna: Oficiální stránky Hare Krišna, c2007 [cit. 28. 08. 2013]. Dostupný z http://harekrsna.cz/cvs/2007/hare_krisna_maha_mantra

Karma, [online]. Hare Krišna: Oficiální stránky Hare Krišna, c2007 [cit. 29. 08. 2013]. Dostupný z http://harekrsna.cz/cvs/menu/karma

KING, S. Anna. Animal Theology and Practise, Journal of Animal Ethics, 2. roč, 2012vyd, 179-204s

Náboženství. [online] Hnutí Hare Krišna, 2007 [cit. 13.6.2013] Dostupné z WWW: http://harekrsna.cz/cvs/2007/nabozenstvi

Philosophy. [online] ISKCON, 2013 [cit. 13.6.2013] Dostupné z WWW: http://iskcon.org/philosophy#.UcMWddixlt0

PRABHUPÁDA, S. Górakšja a vegetariánství. Praha 1990

Správná výživa a zdraví. [online] Hnutí Hare Krišna, 2007 [cit. 13.6.2013] Dostupné z WWW: http://harekrsna.cz/cvs/2007/spravna_vyziva_zdravi

STOJANOVIČOVÁ, Martina. Vliv náboženství na stravovací návyky= bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta, 2010. 60l. Vedoucí bakalářské práce: prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc.

Učení, [online]. Hare Krišna: Oficiální stránky Hare Krišna, c2007 [cit. 28. 08. 2013]. Dostupný z http://harekrsna.cz/cvs/menu/filozofie/zakladatel_iskconu/uceni

Život Šríly Prabhupády, [online]. Hare Krišna: Oficiální stránky Hare Krišna, c2007 [cit. 22. 08. 2013]. Dostupný z http://www.harekrsna.cz/cvs/menu/filozofie/zakladatel_iskconu/zivot


Počet shlédnutí: 18

1)
Učení, [online]. Hare Krišna: Oficiální stránky Hare Krišna, c2007 [cit. 28. 08. 2013]. Dostupný z http://harekrsna.cz/cvs/menu/filozofie/zakladatel_iskconu/uceni
2)
Karma, [online]. Hare Krišna: Oficiální stránky Hare Krišna, c2007 [cit. 29. 08. 2013]. Dostupný z http://harekrsna.cz/cvs/menu/karma
3)
PRABHUPÁDA, S. Górakšja a vegetariánství. Praha 1990
hnuti_hare_krisna.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:36 autor: 127.0.0.1