vztahy_mezi_generacemi_na_venkove_a_ve_meste [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== České tradice ve městě a na venkově ======

Výzkumná otázka: **Jaký je postoj lidí žijících ve městě a na venkově k tradicím?**

Vypracovaly: Fialová Martina, Hájková Klára, Moutelíková Pavla


Cvičení:	Čtvrtek - sudý 12:15\\
Cvičící:	Ing. Petr Kokaisl 


====== Úvod ======

Život na venkově a ve městech zaznamenává několik odlišností, jak ve způsobu života, tak i ve vztazích mezi lidmi a hodnotami, které vyznávají. Mladší generace na venkově se snaží spíše přizpůsobit modernějšímu způsobu života, starší generace si uchovávají hodnoty a tradice, na které byly celý život zvyklé. Dnešní trend uspěchané doby způsobuje to, že tradice se spíše dodržují na venkově než ve větších městech. Tradice se předávají z generace na generaci a pomáhají utvářet soudržnost rodiny. Díky tradicím pak vznikají dětem pěkné vzpomínky na dětství spojené s činnostmi prováděnými v rámci rodinného kruhu. 

====== Cíl práce ======

Cílem této práce je porovnání vztahu k tradicím mezi lidmi žijícími na venkově a ve městě. Součástí práce je nejen zmapování momentální situace dodržování tradic na vesnici v porovnání s dodržováním tradic ve městě, ale i hledání příčin rozdílu. 
První hypotéza práce je taková, že lidé žijící na vesnici dodržují nejen více tradic, ale také že hloubka oslav a množství zvyků s oslavami spojené bude vyšší než ve městě. Při této hypotéze je vycházeno z domněnky, že na vesnicích žijí lidé soudržnějším životem, a proto má pro ně dodržování tradic větší význam. V případě potvrzení naší první hypotézy se budeme snažit zodpovědět otázky „Proč lidé žijící na vesnici dodržují více tradic?“ a „Opravdu je to proto, že na vesnicích lidé drží více pospolu, nebo se jedná o úplně jiné důvody?“


	
Další domněnkou je, že věřící lidé budou mít k tradicím hlubší vztah než lidé bez víry. Vychází ze skutečnosti, že hlavní tradice dodržované v České republice jsou křesťanského původu. Z toho plyne i druhá hypotéza, že lidé žijící na vesnici budou dodržovat tradice především z toho důvodu, že byli vychováni v křesťanské víře. V souvislosti s touto hypotézou budeme hledat odpovědi na otázku: „Souvisí dodržování tradic hlavně s výchovou a zvyklostmi zavedenými v rodině, nebo se jedná o otázku náboženství?“


Třetí hypotéza je následující – Starší lidé budou mít negativnější postoj k tradicím převzatým ze zahraničí. Vliv města a vesnice zde nebude hrát velkou roli, rozhodující bude především věk. Vycházeno je z myšlenky, že starší lidé jsou obecně konzervativnější. Zde budeme hledat odpovědi na dvě otázky a to podle názoru jednotlivých respondentů. Bude se jednat o následující otázky: „Z jakého důvodu je správné přebírat zvyky ze zahraničí?“ a „Z jakého důvodu nesouhlasíte s přebíráním zahraničních zvyklostí?“

====== Metodologie ======


Práce se skládá ze dvou částí - literární rešerše a vlastní práce. Pro vypracování literární rešerše byla použita sekundární data, která byla zjištěna na základě prostudování literatury uvedené na konci práce. Vlastní práce byla vypracována na základě primárních dat získaných kvalitativním výzkumem. V kvalitativním výzkumu byla použita metoda standardizovaného (řízeného) rozhovoru. Rozhovory s jednotlivými respondenty probíhaly individuálně. Pro daný rozhovor byly vytvořeny přesně formulované otázky ve stanoveném pořadí. Tazatelé zaznamenávali odpovědi respondentů do předem připraveného záznamového archu (dotazníku) obsahujícího otázky. Jednalo se o otevřené otázky, poskytující respondentům dostatek prostoru k vyjádření svého názoru. Výhodou této metody je získání informací o jevech, které mají hromadný charakter, osobní kontakt respondenta a tazatele a možnost sledování reakcí respondenta, připravenost tazatele na případné odpovědi a dotazy respondenta, ověření si, zda respondent rozumí otázce. Ve většině případů dojde k dokončení rozhovoru a tazatel tak získá odpovědi na všechny otázky. Nevýhodou této metody je časová náročnost, nižší anonymita respondentů, tazatel musí být dostatečně kvalifikovaný, aby vytvořil přátelskou atmosféru pro přirozený rozhovor a dokázal tak získat odpovědi na všechny otázky. Ve srovnání např. s písemným dotazníkem je zde vyšší návratnost, nevýhodou oproti dotazníku je i nižší otevřenost respondentů. Výhodou otevřených otázek je, že má respondent dostatečný prostor vyjádřit svůj názor, není omezen přesně stanovenými odpověďmi. Nevýhodou těchto otázek je náročnost při jejich zpracování.


Pro výzkum byli vybráni 4 lidé žijící na vesnici a 4 lidé žijící ve městě. Zohledněn byl dále i věk, který by mohl hrát u dodržování tradic významnou roli. Byly proto utvořeny dvě věkové kategorie, první pro lidi ve věku do 23 let, druhá potom pro věk od 45 let.

====== Literární rešerše - Způsob života ve městě a na venkově ======


Ve středověku se společnost nedělila na obyvatele měst a venkova, ale rozdělovala se na pány a poddané, později na šlechtu, církev a pracující lid. V roce 1781, kdy došlo ke zrušení nevolnictví, začala svobodná migrace obyvatel a růst měst a rozvoj venkova. Na konci 19. století začal být venkov vnímán měšťany jako romantické místo, kam si jezdili odpočinout (Maříková, 2007).

Základním rozdílem mezi městem a venkovem podle Bohuslava Blažka je, že město je závislé na civilizaci a kultuře, má své dějiny a snaží se být nezávislé na přírodě. Naopak venkov žije z přírody a umí být nezávislý na kultuře a civilizaci (Blažek, 2004).

Podle Kubátové je život ve městě je rychlý, uspěchaný, moderní, plný lidí. Město dává lidem široké možnosti trávení volného času, kulturního vyžití (kavárny, restaurace, kina, obchodní centra, služby atd.). Venkov je na rozdíl od města pomalý a klidný. Je spojen s přírodou, se zemědělstvím, s tradičním přístupem k věcem. Moderní způsob života ve městě se pomalu začíná přesouvat i na venkov (Kubátová, 2010).

Původní význam slova venkov zní vně, znamená to tedy, že venkov se nachází mimo město. Jde o zemědělskou, řídce obydlenou oblast. Venkov je na rozdíl od města více konzervativní, nežije zde tolik vzdělanců (nadaní jedinci odcházejí do měst) a lidé zde žijící více uctívají duchovní a kulturní hodnoty (Spousta, 2006).

Blažek (2004) říká, že venkovský a městský způsob života nejsou protikladem dobra a zla – a samozřejmě ani naopak –, ale jsou možnostmi volby pro různé lidské typy a talenty, pro různá věková údobí, pro odlišné profesní i kulturní zájmy a cíle.

Irena Herová definuje čtyři rozdílné styly života na venkově. Prvním je tradiční venkovský styl, jehož základem je domácí hospodářství (lidé vlastní pole, velké zahrady, chovají zvířata). Druhým stylem je styl venkovský, kdy lidé nemají své hospodářství a tráví větší množství času ve městě. Dále styl obyvatel rodinného domu a styl lidí, kteří chtějí žít v přírodě, v klidu a zdravě (Herová, 2007). 


====== Vlastní práce ======


Pro zjištění výsledků našeho šetření byla zvolena výše vysvětlená metoda řízeného rozhovoru. Zformulované otázky byly následující:

 



  * Co si představujete pod pojmem tradice?
  * Jaký význam pro vás mají tradice?
  * Jste věřící? Jakou víru vyznáváte?
  * Myslíte si, že se tradice uplatňují spíše na venkově než ve městě?
  * Pokud ano: Uveďte prosím důvody, proč si myslíte, že tomu tak je:
  * Pokud ano: Myslíte si, že tak generace ve městech přichází o určité společné zážitky s rodinou?
  * Domníváte se, že má mladší generace k tradicím o hodně vlažnější vztah, než starší generace?
  * Jak slavíte Vánoce? Jaké vánoční tradice dodržujete?
  * Jak slavíte Velikonoce? Jaké velikonoční tradice dodržujete?
  * Jaké jiné české tradice znáte?
  * Jaké z nich dodržujete? Jak je slavíte?
  * Myslíte si, že je správné začleňovat do českých tradic i ty z jiných zemí?
  * Znáte nějaké tradice, které jsou převzaté ze zahraničí a dodržují se i u nás?
  * Jaký na ně máte názor?






Výsledky výzkumu – souhrn odpovědí

----

|^ ^Pojem tradice^Význam pro respondenta^Víra^Tradice se uplatňují spíše na vesnici, důvody^Vztah mladších generací k tradicím^Vánoční tradice^Velikonoční tradice^Jiné české tradice a způsob jejich oslavy^Tradice z jiných zemí a názor na ně^
^A|Lidové zvyky.|Malý význam.|Respondent A vyznává svoji víru.|Ano, lidé žijí více spolu než vedle sebe, ale vždy záleží na konkrétním člověku. Ve městech tak lidé přichází o společné zážitky s rodinou.|Mladší generace má stejný vztah k tradicím jako starší generace.|Vánoce moc neslaví, společná štědrovečerní večeře, zdobení stromku.|Neslaví.|MDŽ, Masopust, Dušičky. Dříve oslava Masopustu, dnes již žádné.|Začleňování tradic z jiných zemí mu nevadí (otevřené hranice, cestování, migrace). Zná Halloween, který se mu líbí.|
^B|Zvyky, oslavy svátků, výzdoby a kroje.|Žádný význam, důležité jsou pouze vánoční tradice.|Není věřící.|Ano, větší soudržnost mezi lidmi. Ve městech tak generace přichází o společné zážitky s rodinou.|Mladší generace má stejný vztah k tradicím jako starší generace.|Vánoce slaví, zdobení stromečku, pečení cukroví, kapr na večeři, adventní věnce, výzdoba, pálí svíčky a františky, poslouchání koled.|Neslaví, ale jen barví vajíčka a peče mazanec.|Mikuláš, Masopust, Vinobraní, Čarodějnice. Nedodržuje žádné.|Není správné začleňovat tradice z jiných zemí. Zná Halloween.|
^C|Událost, která se opakuje pořád dokola bez zjevné příčiny.|Žádný význam, neúčastní se jich.|Respondent C věří, ale ne v žádné z existujících náboženství.|Ano, na vesnici je větší pospolitost. Ve městech tak generace přichází o společné zážitky s rodinou.|Mladší generace má vlažnější vztah k tradicím jako starší generace.|Vánoce slaví, zdobení stromečku, kapr a salát na večeři, dávání si dárků, pečení cukroví a zpívání koled.|Neslaví, jen pečou perníčky.|Dušičky, Advent, MDŽ. Nedodržuje žádné.|Je správné začleňovat tradice i z jiných zemí. Zná Halloween, Santa Clause. Vnímá je pozitivně.|
^D|Slavení obyčejů našich předků s celou rodinou.|Žádný význam, rodina respondenta D je dodržují, ale jeho nenutí.|Není věřící.|Ano, v městské společnosti není příliš prostoru k dodržování tradic. Ve městech tak generace přichází o společné zážitky s rodinou.|Ne nemá, záleží na konkrétní výchově.|Vánoce slaví, posílání zapálených svíček na vodě, zdobení stromku, pečení cukroví, ryba k večeři.|Neslaví.|Silvestr, Mikuláš, Tři králové. Dodržuje oslavy Silvestra.|Proti začleňování tradic z jiných zemí nic nemá. Zná Halloween, sv. Valentýn. |
^E|Staré zvyky dřívějších generací.|Velký význam, vzpomínka na život předků.|Ano- křesťanství.|Ano, větší soudržnost mezi lidmi, lidé se více přátelí. Ve městech tak generace přichází o společné zážitky s rodinou.|Mladší generace má vlažnější vztah k tradicím jako starší generace.|Vánoce slaví, zdobení stromu, rybu, bramborový salát, dárky, jmelí.|Velikonoce slaví, pečení beránka, šupáme, barvení vajíček, pletení pomlázek.|Vaření piva, Masopust, Jízda králů, MDŽ, Májka - pálení čarodějnic. Všechny dodržuje.|Není správné začleňovat tradice z jiných zemí. Zná sv. Valentýn, Svátek duchů. Neoslovují ho tyto tradice.|
^F|Zvyky, které dodržovaly generace lidí před námi.|Velký význam, vzpomínka na život jeho dědů a babiček.|Ano- křesťanství.|Ano, lepší vztahy mezi lidmi, lepší komunikace, více se znají. Ve městech tak generace přichází o společné zážitky s rodinou.|Mladší generace má vlažnější vztah k tradicím jako starší generace.|Vánoce slaví, pečení cukroví, zdobení stromečku, nákup živého kapra, jmelí a dárků, krájení jablek.|Velikonoce slaví, barvení vajec, pečení beránka, zajíčka, bochánků a nádivky, setí obilí a šupání.|Masopust, Jízda králů, Vaření piva, Den matek, Dušičky, Apríl. Dodržuje Masopust průvodem masek.|Není správné začleňovat tradice z jiných zemí. Zná sv. Valentýn, Halloween. |
^G|Zvyky, které se dochovaly a dodržují dodnes.|Velký význam, připomínka minulých časů.|Není věřící.|Ano, větší koncentrace starých lidí, bližší vztahy. O určité zážitky generace ve městech asi přichází.|Mladší generace má vlažnější vztah k tradicím jako starší generace.|Vánoce slaví, nejí maso před večeří, salát, kapr a rybí polévka k večeři, zdobení stromku, u večeře je vždy prostřeno pro hosta.|Velikonoce slaví, pečení beránka, barvení vajíček, šupání. |Masopust, pálení čarodějnic. Nedodržuje žádné.|Není správné začleňovat tradice z jiných zemí. Zná sv. Valentýn, vnímá ho jako komerční záležitost.|
^H|Zvyky, které se předávají se z generace na generaci.|Větší význam, představa života předků.|Není věřící.|Ano, lidé jsou si na venkově bližší, ve městě více spěchají. Ve městech tak generace přichází o společné zážitky s rodinou.|Mladší generace má vlažnější vztah k tradicím jako starší generace.|Vánoce slaví, balení dárků, jídlo až večer, zdobení stromku, jmelí, řízky z kapra a bramborový salát, prostřeno pro hosta.|Velikonoce slaví, chodí na koledu, pečení beránka a barvení vajíček.|Masopust, Mikuláš a čerti, Májka, Dušičky. Dodržuje pálení čarodějnic a průvod o masopustu.|Není správné začleňovat tradice z jiných zemí. Zná sv. Valentýn, Halloween. Oba vnímá kladně, ale ne za cenu, že by převládly nad českými tradicemi. |








====== Diskuse a závěr ======

Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký je postoj lidí žijících ve městě a na venkově k tradicím. Dále byly stanoveny tři hypotézy, které byly na základě výzkumu potvrzeny nebo zamítnuty. Z výzkumu vyplynulo, že lidé chápou pojem tradice stejně bez ohledu na to, zda žijí ve městě nebo na venkově. Pro všechny se jedná o zvyky, obyčeje nebo události, které se předávají z generace na generaci. Velké rozdíly však byly zjištěny ve významu pro dané respondenty. Pro osoby žijící ve městech nemá dodržování tradic žádný význam. Lidé žijící na venkově však toto vnímají úplně jinak. Tradice jsou pro ně důležité a přikládají jim velký význam, hlavně z důvodů, že jim připomínají život jejich předků a minulých časů a spojují je s rodinou.

První hypotéza byla taková, že lidé žijící na vesnici budou dodržovat více tradic a jejich oslava bude mít hlubší charakter a bude zahrnovat i více zvyků. Tato hypotéza se nám bezezbytku potvrdila. Lidé žijící ve městě dodržují především vánoční tradice, které patří mezi ty běžné, jako je zdobení stromku, společná štědrovečerní večeře, dávání dárků, zpívání koled a pečení cukroví. Ani jeden z respondentů žijících ve městě neuvedl, že by slavil i Velikonoce, druhý nejznámější svátek, který je spojen s mnohými zvyky. Naproti tomu lidé žijící na venkově slaví více svátků a také hloubka jejich oslav je intenzivnější. Dodržují více zvyků na Vánoce, mezi kterými se objevují i ty méně obvyklé, jako je prostírání pro hosta, který by mohl přijít na štědrovečerní večeři, rozkrajování jablíček nebo dodržování půstu před večeří. Všichni respondenti z venkovského prostředí slaví Velikonoce, při kterých opět dodržují mnohé zvyky, a další svátky. Mezi nejčastější tradice, které se na venkově dodržují o Velikonocích, patří barvení vajec, pletení pomlázky, chození na koledu, které je spojené i se šupání pomlázkou, ženy polévají muže vodou, dále je to pečení beránka a nádivky. Kromě Velikonoc jsou i další svátky, které se na vesnici slaví, patří sem Masopust, který je doprovázen průvodem masek nebo také pálení čarodějnic. 

Důležité bylo zjistit, proč tomu tak je, proč je takový rozdíl mezi městem a vesnicí, při dodržování tradic. V tomto případě se všichni respondenti shodli, lidé žijící na vesnici mají mezi sebou bližší vztah, jejich způsob života není tak uspěchaný, jako je tomu ve městech, více spolu komunikují a tím, že žijí více pospolu než vedle sebe, tak mají větší chuť do společných oslav a dodržování tradic předávaných v rodinách.

Druhá hypotéza se týkala spojitosti mezi dodržováním tradic a vírou. Předpokládaly jsme, že hlavní důvod, proč lidé dodržují tradice, bude přímo souviset s jejich vírou. Tato hypotéza však byla zamítnuta. Ukázala se pouze souvislost mezi žitím na vesnici a dodržováním tradic, mezi vírou a tradicemi přímá souvislost zaznamenána nebyla. Na otázku zda souvisí dodržování tradic spíše s vírou či výchovou nám všichni respondenti shodně odpověděli, že s výchovou, dodržování tradic tedy podle našich respondentů a jejich odpovědí s vírou nesouvisí. 

Třetí hypotéza souvisela s přejatými tradicemi. Předpoklad zněl následovně – lidé žijící na vesnici budou mít na dodržování přejatých tradic stejný názor, rozdíl bude záviset spíše na věku respondentů. I tato hypotéza však byla zamítnuta. Při hledání odpovědí na otázky proč souhlasíte či nesouhlasíte s přebíráním tradic z cizích zemí, bylo zjištěno, že věk respondentů nehrál v tomto případě žádnou roli. I starší generace je otevřenější novým zvyklostem, které se do České republiky dostávají díky cestování lidí a otevřenějšímu prostředí. Naopak mladší generace, i když tyto tradice nevnímá negativně, jejich začleňování nevidí jako úplně správné, hlavně z důvodu jejich komerčního podtextu a také možností, že by tradice z cizích zemí mohly nahradit ty české.


====== Seznam literatury ======


[1] BLAŽEK, Bohuslav. //Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie//. 1. vyd. Brno: vydavatelství Era. 2004. 184 s. ISBN 80-86517-90-X.

[2] HEROVÁ, Irena. //Životní styl venkovských domácností//. In MAJEROVÁ a kol. Český venkov 2006. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze. 2007. 127 s. ISBN 978-80-213-1631-7.

[3] KUBÁTOVÁ, Helena. //Sociologie životního způsobu//. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s. 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-2456-0.

[4] MAŘÍKOVÁ, Pavlína. //Životní styl venkovských domácností//. In MAJEROVÁ a kol. Český venkov 2006. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze. 2007. 127 s. ISBN 978-80-213-1631-7.

[5] SPOUSTA, Jan. //Teologie&Společnost 2/2006 - Proměny venkova// [online]. 2006 [cit. 2010-11-28]. CDK. Dostupné z WWW: <http://www.cdk.cz/ts/clanky/113/promeny-venkova/>.


====== Seznam respondentů (pasportizační údaje respondentů) ======

|^Označení^Pohlaví^Věková skupina^Venkov/Město^Věk^
^A|Muž|Starší|Město|53|
^B|Žena|Starší|Město|45|
^C|Muž|Mladší|Město|20|
^D|Žena|Mladší|Město|23|
^E|Muž|Starší|Venkov|51|
^F|Žena|Starší|Venkov|50|
^G|Muž|Mladší|Venkov|21|
^H|Žena|Mladší|Venkov|22|






 

====== Příloha č. 1. Přepis rozhovorů ======

**A:**·	„Co si představujete pod pojmem tradice?“¨

o	„Lidové zvyky, třeba Velikonoce nebo Vánoce.“

·	„Jaký význam pro vás mají tradice?“

o	„Malý.“

·	„Jste věřící?“ 

o	„Ano.“

·	„Jakou víru vyznáváte?“

o	„Svoji.“

·	„Myslíte si, že se tradice uplatňují spíše na venkově než ve městě?“

o	„Ano.“

·	„Proč si myslíte, že tomu tak je?“

o	„Lidé žijí víc spolu než vedle sebe, ale to je asi věcí každého člověka.“

·	„Myslíte si, že tak generace ve městech přichází o určité společné zážitky s rodinou?“

o	„Ano.“

·	„Domníváte se, že má mladší generace k tradicím o hodně vlažnější vztah, než starší generace?“

o	„Ne.“

·	„Jak slavíte Vánoce?“

o	„Moc je neslavím.“

·	 „Dodržujete nějaké vánoční tradice?“

o	„Jen zdobíme stromeček a máme společnou štědrovečerní večeři.“

·	„Slavíte Velikonoce?“ 

o	„Neslavím.“

·	„Jaké jiné české tradice znáte?“

o	„MDŽ, Masopust, Dušičky.“ 

·	„Jaké z nich dodržujete?“

o	„Když jsem žil jako dítě na vesnici, slavili jsme Masopust, nyní již nic.“

·	„Myslíte si, že je správné začleňovat do českých tradic i ty z jiných zemí?“

o	„Ano, lidé cestují víc než dřív, žijí po světě a domů si přinášejí nové zvyky.“

·	„Znáte nějaké tradice, které jsou převzaté ze zahraničí a dodržují se i u nás?“

o	„Ano, Halloween.“

·	„Jaký na ně máte názor?“

o	„Je to pěkné.“ 



**B:**·	„Co si představujete pod pojmem tradice?“ 

o	„Nějaké zvyky, oslavy svátků, výzdoby a kroje.“

·	„Jaký význam pro vás mají tradice?“ 

o	„Téměř žádný, pouze Vánoční tradice mám ráda.“

·	„Jste věřící?“ 

o	„Ne.“

·	„Myslíte si, že se tradice uplatňují spíše na venkově než ve městě?“ 

o	„Ano“ 

·	„Proč si myslíte, že tomu tak je?“ 

o	„Lidé mají mezi sebou větší soudržnost.“ 

·	„Myslíte si, že tak generace ve městech přichází o určité společné zážitky s rodinou? 

o	„Ano.“

·	„Domníváte se, že má mladší generace k tradicím o hodně vlažnější vztah, než starší generace?“

o	„Ne.“

·	„Jaké vánoční tradice dodržujete?“

o	Zdobíme stromeček, pečeme cukroví, jíme kapra, děláme adventní věnce, zdobíme domov, pálíme svíčky a frantíky, posloucháme koledy.“

·	„Jak slavíte Velikonoce?“

o	„Neslavím je, ale barvíme vajíčka a pečeme mazanec.“

·	„Jaké jiné české tradice znáte?“

o	„Mikuláš, Masopust, Vinobraní, Čarodějnice.“

·	„Jaké z nich dodržujete?“ 

o	„Žádné.“

·	„Myslíte si, že je správné začleňovat do českých tradic i ty z jiných zemí?“

o	„Ne.“

·	„Znáte nějaké tradice, které jsou převzaté ze zahraničí a dodržují se i u nás?“

o	„Haloween.“

·	„Jaký na ně máte názor?“

o	„Žádný.“

 

**C:**·	„Co si představujete pod pojmem tradice?“

o	„Pod pojmem tradice si představuji událost, která se bezmyšlenkovitě opakuje pořád dokola a dokola bez zjevné příčiny.“

·	„Jaký význam pro vás mají tradice?“

o	„Nevalný. Hezky se na ně kouká, ale většinou se neúčastním.“

·	„Jste věřící?“ „Jakou víru vyznáváte?“

o	„Věřím, ale ne v žádné z existujících náboženství.“

·	„Myslíte si, že se tradice uplatňují spíše na venkově než ve městě?“

o	„Ano“

·	„Proč si myslíte, že tomu tak je?“

o	„Na vesnici je větší pospolitost.“

·	„Myslíte si, že tak generace ve městech přichází o určité společné zážitky s rodinou?“

o	„Ano.“

·	„Domníváte se, že má mladší generace k tradicím o hodně vlažnější vztah, než starší generace?“

o	„Ano.“

·	„Jak slavíte Vánoce?“ „Jaké vánoční tradice dodržujete?“

o	„Zdobíme stromeček, jíme kapra a salát, dáváme si dárky, pečeme cukroví a zpíváme koledy.“

·	„Jak slavíte Velikonoce?“ „Jaké velikonoční tradice dodržujete?“
o	„Neslavíme, jen pečeme perníčky.“

·	„Jaké jiné české tradice znáte?“

o	„Dušičky, Advent, MDŽ.“

·	„Jaké z nich dodržujete?“ 

o	„Žádné.“

·	„Myslíte si, že je správné začleňovat do českých tradic i ty z jiných zemí?“

o	„Klidně, proč by to nemělo být správné?“

·	„Znáte nějaké tradice, které jsou převzaté ze zahraničí a dodržují se i u nás?“

o	„Halloween, Santa Claus o Vánocích místo Ježíška.“

·	„Jaký na ně máte názor?“

o	„Kladný, nic proti nim nemám, slavme si, cokoliv jen chceme.“


 
**D:**·	„Co si představujete pod pojmem tradice?“

o	„Slavení obyčejů našich předků s celou rodinou.“

·	„Jaký význam pro vás mají tradice?“

o	„Nijak závratný, moje rodina je sice slaví, ale nenutí mě účastnit se.“

·	„Jste věřící?“ 

o	„Ne.“

·	„Myslíte si, že se tradice uplatňují spíše na venkově než ve městě?“

o	„Ano.“

·	„Proč si myslíte, že tomu tak je?“

o	„Protože vesnická společnost se podobá společnosti, ve které tradice vznikly, mnohem více než společnost městská, ve které pro slavení tradic není příliš prostoru.“

·	„Myslíte si, že tak generace ve městech přichází o určité společné zážitky s rodinou?“

o	„Ano.“

·	„Domníváte se, že má mladší generace k tradicím o hodně vlažnější vztah, než starší generace?“

o	„Ne, je to spíše o výchově.“

·	„Jak slavíte Vánoce?“ „Jaké vánoční tradice dodržujete?“

o	„Posíláme zapálené svíčky na vodě, zdobíme stromek, pečeme cukroví, jíme rybu, ale ne kapra.“

·	„Jak slavíte Velikonoce?“ 

o	„Neslavíme.“

·	„Jaké jiné české tradice znáte?“

o	„Silvestr, Mikuláš, Tři králové.“

·	„Jaké z nich dodržujete?“ „Jak je slavíte?“

o	„Silvestra zapíjíme, ale nejedná se o žádné zvláštní oslavy.“

·	„Myslíte si, že je správné začleňovat do českých tradic i ty z jiných zemí?“

o	„Těžko říct, jestli správné, myslím, že je to věcí každého, nic proti tomu nemám.“

·	„Znáte nějaké tradice, které jsou převzaté ze zahraničí a dodržují se i u nás?“

o	„Halloween, Valentýn.“

·	„Jaký na ně máte názor?“

o	„Neutrální.“
 


**E:**·	„Co si představujete pod pojmem tradice?“

o	„Staré zvyky dřívějších generací.“

·	„Jaký význam pro vás mají tradice?“

o	„Vzpomínám na život našich předků.“

·	„Jste věřící?“ 

o	„Ano.“

·	„Jakou víru vyznáváte?“

o	„Křesťanskou.“

·	„Myslíte si, že se tradice uplatňují spíše na venkově než ve městě?“

o	„Ano.“

·	„Proč si myslíte, že tomu tak je?“

o	„Lidé se více znají, kamarádí se.“

·	„Myslíte si, že tak generace ve městech přichází o určité společné zážitky s rodinou?“

o	„Ano.“

·	„Domníváte se, že má mladší generace k tradicím o hodně vlažnější vztah, než starší generace?“

o	„Ano.“

·	„Jak slavíte Vánoce?“ „Jaké vánoční tradice dodržujete?“

o	„Dodržujeme zdobení stromu, rybu, bramborový salát, dárky, jmelí.“

·	„Jak slavíte Velikonoce?“ „Jaké velikonoční tradice dodržujete?“

o	„O Velikonocích pečeme beránka, šupáme, barvíme vejce, pleteme pomlázky.“

·	„Jaké jiné české tradice znáte?“

o	„Vaření piva, Masopust, Jízda králů, MDŽ, Májka - pálení čarodějnic.“

·	„Jaké z nich dodržujete?“

o	„MDŽ, Masopust, Májku, pálení čarodějnic.“

·	„Myslíte si, že je správné začleňovat do českých tradic i ty z jiných zemí?“

o	„Ne.“

·	„Znáte nějaké tradice, které jsou převzaté ze zahraničí a dodržují se i u nás?“

o	„Valentýn, Svátek duchů.“

·	„Jaký na ně máte názor?“

o	„Neoslovují mě.“

 

**F:**·	„Co si představujete pod pojmem tradice?“

o	„Zvyky, které dodržovaly generace lidí před námi.“

·	„Jaký význam pro vás mají tradice?“

o	„Připomínám si život našich dědů a babiček.“

·	„Jste věřící?“ 

o	„Ano.“

·	„Jakou víru vyznáváte?“

o	„Křesťanství.“

·	„Myslíte si, že se tradice uplatňují spíše na venkově než ve městě?“

o	„Ano.“

·	„Proč si myslíte, že tomu tak je?“

o	„Lidé se více znají, a proto se i spolu více baví.“

·	„Myslíte si, že tak generace ve městech přichází o určité společné zážitky s rodinou?“

o	„Ano.“

·	„Domníváte se, že má mladší generace k tradicím o hodně vlažnější vztah, než starší generace?“

o	„Myslím si že ano.“

·	„Jak slavíte Vánoce?“ „Jaké vánoční tradice dodržujete?“

o	„Pečeme cukroví, zdobíme stromeček, kupujeme živého kapra, jmelí a dárečky, krájíme jablka.“

·	„Jak slavíte Velikonoce?“ „Jaké velikonoční tradice dodržujete?“

o	„Dodržujeme barvení vajec, pečení beránka, zajíčka, bochánků a nádivky, sejeme obilí, šupáme.“

·	„Jaké jiné české tradice znáte?“

o	„Masopust, Jízda králů, Vaření piva, Den matek, Dušičky, Apríl.“

·	„Jaké z nich dodržujete?“ „Jak je slavíte?“

o	„Masopust - průvodem masek.“

·	„Myslíte si, že je správné začleňovat do českých tradic i ty z jiných zemí?“

o	„Ne.“

·	„Znáte nějaké tradice, které jsou převzaté ze zahraničí a dodržují se i u nás?“

o	„Valentýn, Halloween.“

·	„Jaký na ně máte názor?“

o	„Žádný.“

 

**G:**·	„Co si představujete pod pojmem tradice?“

o	„Zvyky, které se z nějakého důvodu dochovaly a dodržují dodnes.“

·	„Jaký význam pro vás mají tradice?“

o	„Připomenutí časů minulých.“

·	„Jste věřící?“

o	„Nejsem.“

·	„Myslíte si, že se tradice uplatňují spíše na venkově než ve městě?“

o	„Ano.“

·	„Proč si myslíte, že tomu tak je?“

o	„Větší koncentrace starých lidí, bližší vztahy.“

·	„Myslíte si, že tak generace ve městech přichází o určité společné zážitky s rodinou?“

o	„Myslím si, že o určité zážitky přicházejí, ale není to nic drastického.“

·	„Domníváte se, že má mladší generace k tradicím o hodně vlažnější vztah, než starší generace?“

o	„Ano.“

·	„Jak slavíte Vánoce?“ „Jaké vánoční tradice dodržujete?“

o	„Snažíme se nejíst maso před večeří, ke štědrovečerní večeři mámě salát a kapra, rybí polévku, dále zdobíme stromek. U večeře je vždy prostřeno pro hosta.“

·	„Jak slavíte Velikonoce?“ „Jaké velikonoční tradice dodržujete?“

o	„Pečeme beránka, barvíme vajíčka, šupeme drahé polovičky, aby nám neuschly.“

·	„Jaké jiné české tradice znáte?“

o	„Masopust, pálení čarodějnic.“

·	„Jaké z nich dodržujete?“

o	„Žádné.“

·	„Myslíte si, že je správné začleňovat do českých tradic i ty z jiných zemí?“

o	„Myslím si, že ne. Každá země má své tradice a mělo by to tak zůstat.“

·	„Znáte nějaké tradice, které jsou převzaté ze zahraničí a dodržují se i u nás?“

o	„Svatý Valentýn.“

·	„Jaký na ně máte názor?“

o	„Myslím, že se jedná pouze o komerční záležitost.“

 

**H:**	·„Co si představujete pod pojmem tradice?“

o	„Zvyky, které se dodržují už hoodně dlouho, předávají se z generace na generaci.“

·	„Jaký význam pro vás mají tradice?“

o	„Aspoň trochu si dokážu představit, jak žili a co slavili lidé dříve.“

·	„Jste věřící?“ 

o	„Ne.“

·	„Myslíte si, že se tradice uplatňují spíše na venkově než ve městě?“

o	„Ano.“

·	„Proč si myslíte, že tomu tak je?“

o	„Lidé si jsou na venkově bližší, ve městech na to není čas.“

·	„Myslíte si, že tak generace ve městech přichází o určité společné zážitky s rodinou?“

o	„Ano.“

·	„Domníváte se, že má mladší generace k tradicím o hodně vlažnější vztah, než starší generace?“

o	„Ano.“

·	„Jak slavíte Vánoce?“ „Jaké vánoční tradice dodržujete?“

o	„Vánoce slavím s rodinou a dodržuji následující zvyky: balení dárků, jídlo až večer, zdobení stromku, jmelí, řízky z kapra a bramborový salát, prostřeno pro hosta.“

·	„Jak slavíte Velikonoce?“ „Jaké velikonoční tradice dodržujete?“

o	„Na velikonoce chodíme na koledu, pečeme beránka a barvíme vajíčka.“

·	„Jaké jiné české tradice znáte?“

o	„Masopust, čerti a Mikuláš, Májka, Dušičky.“

·	„Jaké z nich dodržujete?“ „Jak je slavíte?“

o	„Chodíme na průvod o masopustu, pálíme čarodějnicě.“

·	„Myslíte si, že je správné začleňovat do českých tradic i ty z jiných zemí?“

o	„Myslím, že to moc správné není.“

·	„Znáte nějaké tradice, které jsou převzaté ze zahraničí a dodržují se i u nás?“

o	„Halloween, Svatý Valentýn.“

·	„Jaký na ně máte názor?“

o	„Valentýn ještě ujde, Halloween je fajn někde na party ale nechtěla bych, aby jednou převládaly americký svátky nad českými.“
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
