Každý student vysoké školy v České republice si jistě všímá svých spolužáků a zaznamenal tak poměrně velkou část rusky mluvících studentů. Tato práce se zabývá otázkou, proč se mladí lidé z rusky mluvících zemí stěhují za studiem právě do České republiky a dále se snaží zjistit, co si od absolvování vysoké školy slibují. Pro studenty z rusky mluvících zemí je v České republice levno, jazyk pro ně není úplně cizí a ani vzdálenost často není velká.

Na příklon České republiky k restriktivní politice jasně poukazují nízké limity pro počet žádostí o vízum/pobyt a velmi vysoký podíl jejich zamítnutí. Rostoucí nezaměstnaností v České republice roste tlak na omezení vstupu cizinců na náš pracovní trh, a proto vláda přistoupila k těmto rozhodnutím. Výrazný pokles podaných žádostí o vízum/pobyt se nevztahuje na povolení podaná za účelem studia, v této oblasti se díky evropským směrnicím žádosti nabírají a podíl zamítnutí není tak vysoký. Žádostí za účelem studia neustále přibývá. Pokles lze zaznamenat v oblasti povolení k pobytu za účelem zaměstnání a naopak nárůst za účelem podnikání. ¹⁾

Populární časopis Reflex uvádí článek, postavený na rozhovorové bázi, vypovídjící o tom, proč si mladí lidé ruské národnosti zvolili žít zde, u nás v ČR. Převážně žijí v ČR z důvodu politických, kdy jejich kritika zasahuje jak politickou scénu, tak nařízení povinné vojny právě pro nestudující, ale také všudypřítomná korupce. Dále z rozhovorů plyne, že je v ČR více bezpečno pro život a nachází zde lepší uplatnění. ²⁾

Dle údajů českého statistického úřadu je až 10 % studentů vysokých škol cizinců. Největší část z cizinců na vysokých školách tvoří mladí občané Slovenska (60 %) a Ruska (9 %). Nejobsazovanější cizinci ze státních škol je VFU v Brně a VŠE v Praze, na soukromých školách je obsazenost cizinci výrazně vyšší a mnohdy dosahuje až kolem 90 %. ³⁾

Vzhledem k ruské politice přestala Technická liberecká univerzita prosazovat své studijní programy v Rusku. Dle mluvčí univerzity Jaroslavy Kocárkové má univerzita cca 500 zahraničních studentů, přičemž minimálně 70 je Rusů a 50 Ukrajinců. Dále paní Kocárková pro ČTK uvádí, že mobilita studentů je důležitá pro každou univerzitu, ale vzhledem k možné budoucí vízové politice v Rusku již není možné nadále tato spolupracovat. „Na Ukrajině, budeme pokračovat v naší činnosti a ukrajinští studenti jsou stále vítáni.“ dodal rektor Zdeněk Kus. ⁴⁾

Dle deníku Právo počet studentů českých vysokých škol z východních zemí za posledních deset let strmě stoupá. Hlavním důvodem studia v českém jazyce je nepřítomnost školného. Deník uvádí počty studentů z Ruska, kdy před deseti lety jich zde studovalo 416 a v současné době je to kolem 4 tisíc. Před deseti lety bylo pouze 75 studentů z Kazachstánu na českých univerzitách, ale v roce 2013 jejich počet dosáhl 1368. Ovšem stále platí, že jednoznačně největší skupinu zahraničních studentů jsou Slováci, jejichž počet byl v roce 2013 kolem 23 tisíc. Pokud zahraniční student projde zkouškou z českého jazyka, může studovat spolu s Čechy zdarma. Pokud se chce zapojit do studia v anglickém jazyce, musí platit školné, jehož výši nastaví daná univerzita. Celkem přes 4500 cizinců ročně si vysokoškolské studium v České republice platí. ⁵⁾

Podle deníku Právo je tomu také naopak, že roste zájem českých studentů učení se ruskému jazyku, protože chtějí rozumět svým rivalům ve sportovních událostech, filmům v originálním znění a větší možnosti získat atraktivní práci. Chtíč po ruském jazyce byl nedavno hlavně na Moravě v letecké škole, kde studenti projevili velký zájem o ruštinu právě pro případnou práci v letectví. Dále se ruština rozmáhá už i na základních školách jejichž počet k roku 2013 je 14, kdy 6 z nich jsou v Karlových Varech, jakožto turistickou destinaci desítek tisíc rusky mluvících návštěvníků. Zde je vidět, že provázanost Ruského jazyka v České republice stoupá nejen díky stále rostoucímu počtu rusky mluvících lidí, ale i zájem na straně Čechů, kteří stojí o to, dorozumět se rusky. ⁶⁾

Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část je literární rešerší literatury a odborných článků. Praktická část obsahuje vlastní kvalitativní průzkum, který provedeme pomocí polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Ovšem s doprovodnými otázkami k tématu v případě odbočení od naší výzkumné otázky: „Z jakého důvodu studují právě u nás a co od absolvování čekají?“. Do průzkumu jsou zapojeni 4 rusky mluvící občané, které máme možnost oslovit. Tři dosavadní studentky univerzity ČZU a jednoho bývalého studenta.

Polostrukturovaný hloubkový rozhovor, který byl použit, má výhodu, že umožňuje podrobněji se pozastavit nad názory respondentů a případné vysvětlení může ihned následovat. Výhodou osobního setkání je kontakt mezi tazatelem a dotazovaným, který eliminuje možná nedorozumění a jde zde vidět okamžitá zpětná vazba. Naopak nevýhodou je to, že zvolená skupina respondentů nepředstavuje reprezentativní vzorek a výsledek nelze brát za spolehlivý. Při rozhovoru s cizinci může nastat problém při překladu, ne všichni umí dobře česky. Získané informace navíc nelze generalizovat vzhledem k použité metodě a malému počtu respondentů.

První dotazovanou rusky mluvící slečnou byla Anzhela. Anzhela se narodila v Kazachstánu, kde také vyrostla. Díky dobrým studijním výsledkům a nepříznivé ekonomické situaci, přesněji vyšší nezaměstnanosti, zvažovala získání vyššího vzdělání jinde ve světě. Dalším důvodem byla zkušenost osamostatnit se, aby nebyla tolik závislá na rodině. Již před celým procesem rozhodování věděla, že by ráda do Evropy, kde je vzdělání mnohem lepší než v Kazachstánu a není to tak daleko. Jelikož evropské země západně od Kazachstánu jsou, co se vzdělání týče, dražší, pak kompromis padl právě na Českou republiku, kde před lety studovala i její sestra, která Českou republiku velmi chválila. Vzdělání je zde mnohem méně finančně náročné a na České zemědělské univerzitě (dále jen ČZU), dokonce prozatím zdarma. Nyní je v České republice pátým rokem, tedy v posledním ročníku magisterského studia. Bydlí na kolejích ČVUT, kde se stará sama o sebe. Její finanční příjmy ke studiu jsou od rodičů. Moc se jí zde líbí, ale stýská se jí po domovu. Jedinou nevýhodou v České republice je povaha některých Čechů, kteří cizince (rusky mluvící) ignorují nebo s nimi jednají poněkud nevlídně. Ovšem také tvrdí: „Obecně je to v pohodě, spíš při jednotlivcích je tu míra ignorace“ Do budoucna by Anzhela chtěla získat v České republice práci v oboru, který studuje, ovšem to pokládá za poněkud obtížné, a proto v jiném případě určitě chce jet zpět do Kazachstánu, kde doufá ve výhodu vzdělanosti z EU a své samostatnosti, že nalezne lukrativnější práci a životní praxi.

Ekaterina byla druhou referentkou, která souhlasila s rozhovorem. Pochází z Ruska, ze Samary, která leží jižně od Moskvy a vzdělání zde není moc dobré. Ačkoliv tvrdí: „V Moskvě dobré vzdělání a i cenově pšijatelné, ale pro život draho“ tak to byl první impuls, proč chtěla vyzkoušet vzdělání v cizině. Navíc Moskvu údajně nemá ráda, protože je to jako jiný stát v Rusku. Obecně se ví, že v Evropě je vzdělání lepší a finančně mnohem přijatelnější. V České republice je navíc výhodou studia zdarma a i životní nároky tu jsou akorát přijatelné, což byl impuls druhý. Tatínek jí nabídl, zda chce jet do Čech, kde žil jeho kamarád a poreferoval, že je tu dobře. V České republice bydlí sama v bytě s nájemní smlouvou. Aby zde mohla žít, pracuje jako barmanka nebo servírka, ovšem v případě potřeby jí rodiče pošlou pomocné finance. Studuje zde již 5 let kvůli lepšímu vzdělání, které může uplatnit v celé Evropě. Jelikož ekonomická situace v Rusku se prudce zhoršila, tak ani rodiče ji teď nemohou tolik pomáhat, jak to dělali dříve. Krize v Rusku zažehla úvahy o tom, že zde již zůstane a najde si práci. Ovšem vztahy k Rusům jsou zde špatné, a tak by se chtěla podívat ještě dál do Evropy. Brzdí jí ovšem znalost anglického jazyka, který moc dobře neovládá, a tak bere Českou republiku jako hlavní bod.

Třetí slečnou je Dasha, pochází z Ruska ze Sibiře, kde vystudovala bakalářské studium. Vzhledem ke krizi v Rusku ji otec dal měsíce na rozmyšlenou, zda by chtěla jet studovat do ciziny a mít tak příležitost dostat se jinam a zlepšit si život. Protože čeština je podobná ruštině a je ve středu Evropské unie padlo rozhodnutí právě na Českou republiku. Žije zde již třetím rokem, kdy zpočátku absolvovala kurz češtiny. Bydlí s kamarády z Ruska v pronajatém bytě, na kterém se finančně podílí díky nárazovým brigádám a momentálně pomáhá při výzkumu. S lidmi vychází velmi dobře, ale byly zde výjimky, kdy měla problémy při týmových pracích, protože ji kolegyně nezapojovaly do týmu. Do budoucna by se ráda zúčastnila Erasmu (Německo či Francie), ale plánuje zůstat v České republice, kde se pokusí najít si práci, protože se jí zde velmi líbí. Do Ruska se již vrátit nechce.

Posledním rozhovor byl proveden s ruským občanem Vladimírem. Vladimír pochází z malého městečka nedaleko Soči. Po absolvování střední školy chtěl dále studovat, aby nešel do povinné vojenské služby. Dalším důvodem bylo také poznat svět, protože v jeho rodném městečku není co dělat, což je i jedním z důvodů proč se již do Ruska vrátit nechce. Českou republiku si jako předchozí respondenti vybral z důvodu dobrých referencí a podobnosti jazyka. Poté, co prošel ročním kurzem češtiny, byl zapsán do studia na ČZU v oblasti informatiky. Po roce studia ovšem školy zanechal, protože ho tento obor nebavil. Nyní studuje VŠO, která mu přijde o něco jednodušší a zajímavější. Rodiče mu přispívají především na školu a zasílají mu peněžní prostředky na bydlení a jídlo. Vše ostatní si již musí obstarat sám. Vladimír je talentovaným sportovcem v parkour/free run, kdy je zván na soutěže po celé Evropě. Peníze navíc získává díky nárazovým akcím v podobě točení videoklipů, kaskadérských scén ve filmech nebo ze sledovanosti na YouTube. Do budoucna by se nadále chtěl věnovat sportu, dokud to jen bude fyzicky možné. Ovšem chce získat alespoň bakalářský titul, aby se mohl uplatnit případně i v jiném životním oboru. Plánuje mít v České republice zázemí, ale pokud se mu někde zalíbí či bude zde nabídka práce, pak uvažuje, že v takové zemi zůstane.

Závěrem se dá odpovědět na výše uvedené výzkumné otázky. Respondenti se shodli, že Česká republika pro ně je ideálním místem ke studiu a do budoucna i k životu, jelikož studium mají zadarmo a na vyšší úrovni než v jejich rodné zemi. Všichni odjeli z domova z důvodu zhoršující se ekonomické situace a také možnosti osamostatnit se a dosáhnout tak vzdělání. Volba České republiky byla na základě doporučení rodiny nebo známých. Dva z dotazovaných plánují v České republice zůstat a vytvořit si zde rodinné zázemí, zatímco další dvě dotazované by se do budoucna chtěli ještě přesunout a to v rámci Evropské unie. Bohužel nelze v tuto chvíli říct, zda to pro ně bude možné protože velkou bariérou může být cizí jazyk nebo vysoká cenová hladina.



Počet shlédnutí: 32