Historická antropologie

Samostatný pojem ANTROPOLOGIE pochází z řeckého ανθρωπος (anthrópos = člověk). Stručněji řečeno, jedná se tedy o tzv. vědu o člověku.¹⁾ Řecké slovo logos, má velmi široký význam. Může znamenat (mluvenou) „řeč“, „slovo“, „příběh“, „význam“, „poměr“, „číslo“, někdy také „rozum“ a „smysl“. ²⁾

Jedná se o historickou disciplínu, která sleduje konkrétní osobu v dějinách lidstva. Zabývá se blíže jednáním a postojem člověka v jeho životních situacích, způsobem myšlení a pocity, které jej ovlivnily a zasadily myšlenku jeho životu a dílu.

Historická antropologie začala vznikat jako samostatní směr přibližně v 70. a 80. letech 20. století v tehdejší Francii v rámci školy Annales. Do tohoto období je datován zárodek historické antropologie také v Německu, kde však byl tento směr ovlivněn mnoha faktory. Přesněji řečeno, tehdejší sociální dějiny byly přeměněny v 70. letech pod hlavičkou tzv. Bielefeldské školy v inovační sociální historii, která nabyla uplatnění převážně v 19. a 20. století. Tento směr čerpá informace z etnologie, mikrohistorie a dějin sociologie, lidové kultury každodennosti a mentality.

• mikrohistorie = období sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, kde je veden důraz na dějiny lidové kultury a vrací se zpět k vyprávění. V dnešní době však tento směr přestává sehrávat významnou roli v teoretických diskusích. Tento směr byl reakcí na braudelovský strukturálně funkcionalistický historiografický model.
• škola Annales - jedná se o velmi vlivnou historickou školu, která vznikala v tehdejší době ve Francii. Použití tohoto názvu bylo inspirováno podle jména francouzského časopisu Annales d´histoire économique et sociale, který vznikl v roce 1929.
• Bielefeldská škola
• Braudelovský strukturálně funkcionalistický historiografický model.

Význam zaměření této studie člověka je zkoumání hranice, která se tyčí mezi objektivními dějinnými strukturami a subjektivním chováním. V podstatě by se dalo říci, že zkoumá jak moc je lidské chování ovlivňováno, případně jak moc je omezováno svým prostředím, ve kterém se právě nachází. Na to má vliv i míra schopnosti uplatnit svou individualitu v daném prostředí.

V dnešní době je však nutné podotknout, že zájem výzkumu historické antropologie je zaměřen spíše na raně novověké dějiny. Důvodem tohoto zaměření na toto období je nedostatek doložených faktů, které z tohoto období pochází, a v kontrastu s tím velké množství zdrojů z období následujícího (zač. 18. stol.).

Postavení žen ve společnosti historické antropologie

Je známo, že ženy byly v 19. a 20. století vždy jakýmsi subjektem, který se snažil o aktivní změnu svého postavení. Z počátku byly brány jako feministky. Dnes můžeme v některých dílech vidět, že jejich autoři úmyslně nezaznamenávali postavení ženy ve společnosti ve své tvorbě. Tato situace se začínala zlepšovat až později. Mezi autorky, které do tohoto tématu přispěly velkým dílem, patří zejména Caroly Lippové, Gisely Bockové a další (Dülmen, 2002).

I přes fakt, že se společnost postupem času modernizuje, se do dnešní doby historická antropologie se do dnešní doby zaměřuje na konkrétní tématiku:

• dějiny rodu,
• čarodějnictví,
• otázka vzpoury,
• kriminalita a násilí v dějinách,
• náboženství a zbožnost,
• interakce elitní a lidové kultury,
• chápání pojmu „cizí“'.

V dnešní době je však pozornost zaměřena víc na témata typu čarodějnictví a magie. Němečtí odborníci toto nazývají jako Hexenforschung. Na toto téma vyšlo ve Stuttgartu v roce 1995 práce o této problematice. ³⁾

Také jiní autoři také vytváří spisy o dějinách protestů, násilí a kriminality, jako byl například Richard van Dülmen nebo také o dějinách cti, o dějinách těla a sexualitě, o náboženství, o četbě a všeobecně umění apod.

• Richard van Dülmen
• Michael Mitterauer
• Hans Medick
• Alf Lüdtke
• Gert Dressel
• Karl Kaser

Richard van Dülmen

Zde jsem si dovolila publikovat jednoho z nejuznávanější osoby historické antropologie - Richard van Dülmen, který se též proslavil hlavně publikacemi:

• Bezectní lidé,
• Kultura a každodenní život v raném novověku (16.–18. století),
• Dům a jeho lidé,
• Historická antropologie.

Richard van Dülmen se narodil v roce 1937. Jeho kariérní růst ho vynesl až na pozici univerzitního profesora v Saarbrückenu. Jeho zaměřením bylo zkoumání lidí v každodenním životě a také se do hloubky zabýval právě historickou antropologií.

Vybrala jsem k bližšímu zaměření raný novověk, neboť toto období historické antropologie je vhodné z hlavně důvodu dostatečného množství potřebných informací a pramenů.

Raný novověk je historiky určen od zaoceánských plaveb (15. století) až po konec francouzské revoluce 1792.

Pokud se zaměříme na společenský vývoj během tohoto období, můžeme zaznamenat několik důležitých faktů. Jedním z těchto faktů je konec feudalismu. To napomáhá ke kolonialismu a zámořským obchodům zejména Velké Británii, Francii, Nizozemsku, Portugalsku a Španělsku. Následně po těchto událostech dochází ke vzniku prvních manufaktur a vznikají první průmyslové stroje např. první parní stroj, který můžete vidět na obrázku.

Politika

V této době dochází také k politickým sporům, zejména mezi protestanstvím a katolictvím, což byl hlavní důvod vedoucí ke vzniku třicetileté války. V raném novověku dochází též ke vzniku nových struktur jednotlivých států, jejich formování a změně způsobu vládnutí. Hlavním mocenským směrem je absolutismus. Tento způsob vlády však netrvá dlouho a je koncem raného novověku postupně nahrazován demokracií.

Vývoj společnosti

Tento věk je též vyznačován koncem feudalismu, a také koncem epochy postavení cechů a stavů ve městech. V Evropě též dochází k poklesu těžby stříbra a to i na českém území.

Věda

Během těchto let dochází k významnému nárůstu zaoceánských plaveb. V této sféře je tu několik významných událostí.

• Cesta kolem světa - Fernão de Magalhães (1519 - 1521)
• Objevení Ameriky - Kryštof Kolumbus (1492)

Dalším velkým úspěchem byl rozvoj kartografie, spojený právě se zámořskými objevy. V roce 1492 Martin Behaim sestavil první zemský glóbus, i když na něm byla zobrazena pouze dosud známá část Evropy a Asie. Za zmínku stojí také velké úspěchy v oblasti astronomie. Zde dochází k velkému přelomu sestrojením dalekohledu.Tyto objevy a vynálezy měly samozřejmě vliv na tehdejší společnost a ovlivňovali myšlení a názory lidí v tehdejší době, připomeňme např. názor Galilea Galilee, který jako jeden z prvních vyřkl myšlenku o kulatosti Země, nebo heliocentrická teorie, podpořena i Newtonovou teorií gravitace. s Převratnými názory a postoji přichází i další, např. Tycho de Brahe, Mikuláš Koperník, Johannes Kepler a další.

Kultura

V průběhu raného novověku dochází k rozvoji několika uměleckých směrů. Prvním z nich bylo baroko. Baroko vzniklo v 2. polovině 16. století v Itálii a následně se rozšiřovalo do celé Evropy. České území bylo baroko tímto směrem ovlivněno hlavně na přelomu 17. a 18. století. Tento umělecký styl inspiroval nejen malíře, ale také architekty, spisovatele, skladatele, sochaře atd. Mezi významné představitele tohoto směrupatří např. malíř Petr Brandl, Jan Kupecký nebo Karel Škréta dále sochaři Ferdinand Maxmilián Brokof nebo Matyáš Bernard Braun. Barokní umění se časem začalo spojovat s gotickým stylem a vznikalo tak gotické baroko.

Dalším uměleckým směrem, který se v této době začínal objevovat, byl klasicismus, který později vedl k myšlenkám osvícenství. Klasicismus vznikl ve Francii, kdy vládl Ludvík XIV. Klasicismus se, na rozdíl od zdobeného baroka a dalších směrů této doby, zaměřil spíše se zaměřila na jednoduchost a jemnost (Dülmen, 1999).

V raném novověku bylo považováno za základní jednotku nikoliv rodina, ale dům, ne však v dnešním významu.V tehdejší době byl dům majitelem hlavy rodiny. Žil zde pán domu se svou rodinou, a někdy také i podruzi nebo čeleď. Nutno podotknout, že mnoho dnešních lidí se domnívá, že takoví lidé měli početnou rodinu, což však není zcela pravda. V tehdejší době spadaly na jednu rodinu přibližně 3 děti. Avšak v jediném době mohly žít 2 - 3 rodiny, což tedy poukazuje na to, že obytný dům poskytoval přístřeší pro více přírůstků v rodinách.

Pán domu

Domácnost byla v raném novověku řízena na základně patriarchálním stavu. Veškerý chod společnosti nebo spory v domě měl na starosti pán domu. Mohl se však dostat také on sám do určitých sporů s vyšším mocenským celkem. Tento celek mohla představovat například samotná obec. Proto je také možné, že i samotný pán domu se mohl dostat před soud.

Čeleď

Sluha nebo služka, takto by se dalo definovat pojem čeleď. Jedná se o osobu, která je v poměru jakož to zaměstnanec v domácnosti pána domu. Často tito lidé jsou označování jako služebnictvo v domě (Bůžek et al., 2010).

Historická antropologie přináší dnešní civilizaci informace o našich předcích a jejich kultuře raného novověku, životním stylu, lidských vztazích apod. S rychle se rozvíjející modernizací tehdejšího světa, rozvojem vědy a techniky je velice zajímavé pozorovat vývoj, který ovlivnil hlavně evropskou půdu v této době, neboť z mnoha těchto převratných myšlenek, vynálezů a děl těžíme dodnes a stále se jim obdivujeme.

BŮŽEK, Václav, Josef GRULICH a Zdeněk BEZECNÝ. Společnost českých zemí v raném novověku: struktury, identity, konflikty. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, 1025 s., [24] s. barev. obr. příl. Česká historie. ISBN 978-80-7422-062-3.

DÜLMEN, Richard van. Historická antropologie: vývoj, problémy, úkoly. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2002, 116 s. Bod (Dokořán). ISBN 80-86569-15-2.

DÜLMEN, Richard van. Kultura a každodenní život v raném novověku (16.-18. století). Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 338 s. Každodenní život. ISBN 80-7203-116-3.



Počet shlédnutí: 21