Elizabeth Janet Brownová, narozena 30. března 1950, je britská historička věd známá především svou prací zaměřenou na historii věd o živé přírodě a evoluční biologii. V současné době působí jako profesorka historie na Harvardu. ¹⁾, ²⁾

Janet Brownová studovala zoologii a později se specializovala na přehodnocení díla a myšlenek Charlese Darwina. Nejprve se jednalo o první svazky korespondence Charlese Darwina The Correspondence of Charles Darwin, později o biografickou studii spojující Darwinovy myšlenky s jeho životem a dobou. Napsala díla Charles Darwin: Voyaging (1995) a Charles Darwin: The Power of Place (2002), jejichž záměrem bylo prozkoumat, jakým způsobem byly Darwinovy vědecké poznatky vytvořeny a šířeny a jak byly akceptovány veřejností. Životopis získal několik významných cen. Janet Brownová působila na University College v Londýně, kde učila historii věd, biologie a medicíny. Byla redaktorkou v British Journal pro historii věd a prezidentkou British Society for the History of Science. Obdržela čestný doktorát ve vědě jako uznání za její přínos k poznání životopisných znalostí o Charlesi Darwinovi. ³⁾, ⁴⁾

V knize Darwinův Původ druhů, s podtitulem Biografie Janet Brownová vypráví příběh o tom, jak Darwin dlouhá léta pracoval na rukopisu svého díla, jaké bylo jeho přijetí a jeho odkaz. Nejedná se ani tak o Darwinovu biografii, jako spíše o příběh jeho klíčového díla.

V úvodu knihy se autorka zmiňuje o jednotlivých edicích Darwinova díla O původu druhů cestou přírodního výběru aneb zachování zvýhodněných odrůd v boji o život. První edice je z listopadu roku 1859 a vydalo ji nakladatelství Johna Murraye v Londýně. Kniha se během Darwinova života dočkala celkem šesti vydání, z nichž každé bylo autorem doplňováno a upravováno, a byla přeložena do jedenácti jazyků. ⁵⁾

Dále se autorka věnuje životu Charlese Darwina, jeho rodině, dětství a studiím a také setkáním s řadou osobností, které ho ovlivňovaly svými myšlenkami. Darwin se narodil v roce 1809 v rodině váženého a úspěšného lékaře. Jeho dědeček Erasmus Darwin byl básník, lékař a předchůdce evolučních filozofů. Darwin nejprve začal studovat medicínu na Edinburské lékařské škole. Studium medicíny však předčasně ukončil a nastoupil na Christ´s College v Cambridge, aby se mohl stát duchovním. Při studiích se dále věnoval svým přírodovědeckým zájmům. Po studiích dostal nabídku plavit se na britské průzkumné lodi Beagle jako lodní přírodovědec. Tato plavba byla dle jeho pozdějších slov nejdůležitější událostí v jeho životě a předznamenala celou jeho kariéru. Cesta trvala od prosince 1831 do října 1836 a během ní Darwin navštívil řadu míst a vytvořil rozsáhlé živočišné a rostlinné sbírky. Kromě toho sledoval různé lidské kultury, s nimiž se na své plavbě setkal. Při svých pozorováních dospěl k závěru, že všichni lidé patří k jednomu druhu. Plavba na Beaglu Darwina nesmírně ovlivnila. ⁶⁾

Darwin se po svém návratu dostal do vrcholných vědeckých kruhů a zpracovával své poznatky z cest. Postupně dospěl k přesvědčení, že jednotlivé druhy organizmů lidskou populaci nevyjímaje se vyvinuly bez božího zásahu. Také přišel s myšlenkou „přirozeného výběru“, který podle něj provádí sama příroda. Toto bylo základem jeho teorie publikované o dvacet let později v Původu druhů. Darwin tyto myšlenky držel v tajnosti, neboť si byl velmi dobře vědom jejich náboženských důsledků, proto s jejich zveřejňováním velmi otálel. Uvědomoval si, že řada jeho myšlenek, se opírá pouze o hypotézy. Například použil tzv. „Velký strom života“, kdy historii živých organizmů přirovnal ke stromu, který však podle něj nebyl božím dílem. ⁷⁾

Podstatou Darwinovy teorie bylo, že živé bytosti nejsou božími výtvory, ale jsou výsledkem přírodních procesů. Po vydání Původu druhů okamžitě vyvstaly otázky, zda tato myšlenka platí i pro lidskou populaci, zda člověk vznikl z opice. Knihu četli všichni, intelektuálové i obyčejní lidé, později po celém světě. Darwin však zůstával v pozadí, nerad se pouštěl do veřejných debat. Odborná veřejnost hledala v jeho práci nedostatky, z nichž za nejhlavnější byla považována skutečnost, že Darwin nevysvětlil původ změn ani proces dědičnosti. Darwin se toto pokusil napravit ve svých dalších dílech. ⁸⁾

Přestože svými názory Darwin podrýval církevní autoritu, dočkal se velkých poct a byl uznáván jako velká vědecká autorita. V závěru knihy Janet Brownová popisuje další vývoj náhledů na Darwinovu evoluční teorii ovlivněný novými oblastmi výzkumů v biologických vědách. ⁹⁾

Jan Lukavec v týdeníku A2 napsal, že kniha Janet Brownové představuje čtivý úvod do Darwinova myšlení a osudů jeho teorie. Poukazuje na to, že přestože Darwinovo myšlenka provokovala nejen církev, byl Darwin pohřben ve westminsterské katedrále jako „největší Angličan od dob Newtona“. ¹⁰⁾

Dále Lukavec zmiňuje, že vydání této knihy je nutné přivítat i proto, že obecné povědomí české veřejnosti o Darwinově teorii je velmi mlhavé. ¹¹⁾

Kniha Janet Brownové Darwinův původ druhů, Biografie je velice čtivá a stručným a poutavým způsobem přibližuje čtenáři nejen hlavní Darwinovy myšlenky, ale i to, jak k nim složitým způsobem dospěl. Seznamuje čtenáře s jeho životem, s poměry, ze který pocházel. Představuje Darwinovu osobnost, ale také dobu, ve které toto významné dílo vznikalo. Popisuje vliv Darwinova ve své době naprosto převratného díla na tehdejší i budoucí vědeckou i laickou obec a jeho osud.

Myslím si, že pro laického čtenáře je důležité seznámit se s osobností Darwina takto globálně, aby si dokázal představit, jaký Darwin byl a lépe také pochopil jeho dílo a odkaz. To se dle mého názoru autorce opravdu podařilo. Pro laika je čtení vědecké publikace náročnou záležitostí a než se jí lidově řečeno „prokousá“, trvá mu to někdy velmi dlouho a výsledek bývá často značně nejistý. Myšlenky, které si laik odnáší, nemusejí být zcela objektivní. Janet Brownová pochopila tyto těžkosti laického čtenáře a dokázala na ně ve své knize reagovat, ač si nejsem jistá, zda toto bylo jejím skutečným záměrem. Tím, že začíná popisem Darwinova dětství a jeho rodiny, čtenáře vtáhne do děje a pomůže mu překonat počáteční strach ze zdánlivě vědeckého pojednání, které bude nezáživné a úmorné. Umožní mu vytvořit si názor na to, jaký asi pan Darwin byl, jak ho ovlivnila jeho rodina a zejména pak jeho otec a následně pak různé osobnosti, se kterými se Darwin setkal při svých studiích.

Zajímavá je pasáž, která líčí Darwinovu plavbu po nejrůznějších koutech světa na lodi Beagle. Mě osobně zaujala pasáž líčící Darwinovy postřehy o obyvatelích Ohňové země, kteří byli vytrženi ze svého přirozeného prostředí a vsazeni do v té době moderní společnosti ve viktoriánské Anglii, kde se velmi rychle domestikovali. Zjištění, že po svém návratu do rodné země se zase stejně rychle vrátili ke svým domorodým zvykům, vedlo Darwina k myšlence, že všichni lidé patří k jednomu živočišnému druhu.

Nezanedbatelným faktem je i to, jak se Darwin věnoval své rodině, kterou později po svém návratu založil. Je zajímavé, že přestože byl velmi pracovně zaneprázdněn a byl zcela ponořen do své vědecké práce, kterou vytvářel desetiletí, nezapomínal na své děti a manželku, které velmi miloval. Darwin měl hodně dětí a smrt jeho milované dcerky Annie ho zasáhla natolik, že přestal věřit v Boha. Je patrné, že byl Darwin citlivým člověkem a takto i přistupoval ke svému dílu, do kterého vkládal veškerou svou energii. To ho pravděpodobně stálo i jeho zdraví. Až do konce života se potýkal s mnoha vážnými zdravotními obtížemi, které ho značně omezovaly, nicméně mu nezabránily jít za svým cílem a své dílo dokončit.

Neméně zajímavě autorka líčí, jak pokorně Darwin své dílo představil veřejnosti a jak byl velmi otevřený názorům druhých a přijímal jakoukoliv kritiku. Byl ochoten o ní přemýšlet a své dílo pak také upravovat. Proto vyšlo v tolika vydáních, Darwin do každé nové edice vždy zakomponoval nějaké přepracované nebo nové myšlenky.

Autorka se také citlivě věnuje tomu, že ač se Darwin v některých aspektech mýlil, viz. princip entropie, přehnaný vliv mutací a nedostatečné obhájení vývoje vyšších druhů organismů, přičemž existují primitivní bakterie, které jsou v podstatě nezničitelné, přinesl mnoho pozitiv a převratných myšlenek, především pak myšlenku přírodního výběru, ale také jeho poukázání na variabilitu v rámci populace a schopnost organismů přizpůsobit se nepříznivým nebo změněným přírodním podmínkám.

Pro mě osobně, do této doby v podstatě neznalce Darwinova díla a jeho osobnosti, bylo čtení této knihy velmi zajímavé. Na gymnáziu a velmi pravděpodobně i na základní škole jsem se pochopitelně o Darwinovi a jeho myšlence evoluce už učila, nicméně značně povrchně. Nyní si snad mohu dovolit říci, že vím, kdo to Darwin byl, jaký asi byl a co světu přinesl. Dokážu si uvědomit, že jeho dílo bylo bezesporu velkým vědeckým přínosem, přestože dnes víme, že se Darwin v mnohém mýlil. Ale tak už to chodí, nové myšlenky popírají ty staré. Vědecký pokrok umožňuje lépe analyzovat závěry našich předchůdců a tak se často stává, že nějaký objev, ve své době unikátní, je za několik let zcela nebo jen z části doplněn, přetvořen nebo dokonce zcela zavrhnut. Darwinovo dílo je však stále převratné a nepřehlédnutelné.

Knihu Janet Brownové mohu zájemci o dílo pana Darwina než vřele doporučit. Mě osobně velmi mile překvapila. Moje počáteční obavy z nezáživného vědeckého pojednání se po přečtení prvních několika stránek rozplynuly a rychle jsem se do knihy začetla. Je patrné, že Janet Brownová je opravdu znamenitou znalkyní Charlese Darwina i jeho díla a navíc je velmi dobrou spisovatelkou, protože ve své díle dokázala spoji příjemné s užitečným, poutavé čtení se shrnutím stěžejních informací o životě a odkazu tohoto velikána.

„…. a proč myslíš, že bych si měl přečíst nějakou hloupou knížku o Darwinovi? Ve škole už nám o něm něco říkali a podle mě mi tyhle informace bohatě stačí.“

„Jsi student gymnázia. O Darwinově teorii jste se sice něco učili, ale za mnoho to nestálo. Vím to dobře, studovala jsem přece stejnou školu. A navíc plánuješ studium na medicíně. Tak by se ti to mohlo hodit. A i bez toho bys podle mého názoru měl jako gymnaziální student mít o Darwinovi a jeho myšlenkách alespoň hrubý přehled. Pro tyto účely je kniha Janet Brownové ideální.„

„Nemusíš mít obavy, že je to příliš vědecké pojednání, které se bude těžko číst. Ba právě naopak, čte se velmi dobře a je to skutečně zajímavé. Mám pocit, že si je autorka velmi dobře vědoma, že takových, jako jsi ty, je spousta. Neuraz se, ani já bych vědecké pojednání o Darwinovi asi nečetla. Ale tahle knížka my spíš připomíná beletrii. A o to se asi Janet Brownová snažila. Snažila se přiblížit laickému čtenáři, kdo to byl Charles Darwin a co světu přinesl. Dozvíš se o Darwinově životě, uděláš si o něm představu.“

„Zajímavá je pasáž o jeho plavbě na lodi Beagle, při které sbíral vzorky rostlin, živočichů, hornin i zkamenělin. Autorce se podařilo výstižně shrnout celou historii vzniku Darwinova Původu druhů, reakce veřejnosti a další osudy Darwinovy teorie. Po přečtení téhle knihy pochopíš, jak složité bylo pro Darwina dospět ke svým závěrům a jakou musel asi mít odvahu, když své myšlenky zveřejnil v době svázané vírou v Boha, jakožto tvůrce všeho živého na Zemi. Je to spíš takové příjemné a nepříliš náročné vyprávění, které ti ovšem přinese spoustu informací nenáročnou formou. Takže s chutí do toho!“

„ No tak dobře, přesvědčilas mě. Zkusím se do toho ponořit.“

1. Brownová, Janet.Darwinův původ druhů.Biografie. 1. vydání. Praha: nakladatelství Pavel Dobrovský - BETA, 2007. str. 218. ISBN 978-80-7306-303-0.

2. http://en.wikipedia.org/wiki/Janet_Browne [datum: 9. 3. 2013]

3. www.fas.harvard.edu/~hsdept/bios/browne.html [datum: 10. 3. 2013]

4. http://www.iliteratura.cz/Clanek/22571/brown-janet-darwinuv-puvod-druhu [datum: 9. 3. 2013]



Počet shlédnutí: 15