obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


gagauzove_v_moldavii

Citace:

Tothová, T., Štolfová, A. Gagauzové v Moldávii [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/gagauzove_v_moldavii

Gagauzové v Moldávii

Úvod

Téma Gagauzové v Moldávii jsme si vybraly z důvodu naší návštěvy Moldávie o minulých letních prázdninách a již určitého citového navázání na tuto zemi. Cestovaly jsme ale pouze za českou komunitou a o gagauzskou minoritu se příliš nezajímaly. Až později jsme se dozvěděly o její ukázkové bezkonfliktní autonomii a že Gagauzové jako minorita v Moldávii žádné problémy nemá. Nebo je to jen zdání?

Kromě seznámení s územím, historií a jazykem Gagauzů popíšeme v této práci také současnou situaci a pomocí odpovědí od námi získaných respondentů (ať už přímo od Gagauzů, nebo od členů majoritní společnosti) se pokusíme ukázat, ,,jak to vidí“ sami členové této minority a jejich okolí.

Práce je rozdělena na dva velké bloky, v Části I. jsou uvedené obecné informace a seznámení s gagauzským národem. Část II. obsahuje metodologii, literární rešerši a vlastní výzkum. Přímé shrnutí názorů a příspěvků všech našich respondentů je možné najít v kapitole Vlastní výzkum. Doslovná podoba pokládaných otázek je přiložena v kapitole Metodologie.

Část I.


Území

Autonomní oblast Gagauzie leží na JZ Moldavské republiky. Rozprostírá se na 1832 km2, což je asi 5,5 % celé republiky1). Gagauzie není jednolitým územím, tvoří ho území kolem správního střediska Comrat, dále kolem města Vulcăneşti a kolem vesnic Copceac a Carbalia. Gagauzové své zemi říkají Gagauz Yeri. Při pohledu na mapu gagauzského teritoria je vidět jakási ,,neučesanost“ hranic. Ta je způsobena referendem o samostatnosti, ve kterém rozhodovali obyvatelé, zda chtějí autonomní Gagauzii či nikoliv. Pro přistoupení k autonomii byla nutná 50% podpora. Zuby na gagauzské mapě jsou tedy katastry, které neměly zájem o příslušnost k autonomní Gagauzii.

Původ

Dle etnického hlediska mají Gagauzové nesporně turkický původ. Spolu s polskými Tatary a litevskými Karaimy patří k nejzápadnějšímu turkickému osídlení. Co je naopak sporné, je původ jejich kmene, se kterým můžeme dnes Gagauze spojovat (Horák, 2004). Existují dokonce tři různé teorie2), pro naši práci ale nejsou podstatné.

Historie

Pohled na novodobou historii Gagauzů je důležitý, protože to, jak se měnily státy, pod které Gagauzie v rámci moldavského území spadala, beze sporu zanechalo u Gagauzů vliv na postoji ke své národnosti a jazyku. Každá nadvláda se odlišně stavěla k požadavku na samostatné gagauzské území.
Dle Slavomíra Horáka Gagauzové do jižní Moldávie přišli ze SV Bulharska na přelomu 18. a 19. století v době rusko-turecké války. V roce 1906 byla během rolnického povstání vyhlášena samostatnost Comratské republiky, což byl vůbec první pokus o autonomii. Netrvala ale dlouho, konkrétně jen 10 dní, poté se tato oblast stala součástí carského Ruska. Mezi světovými válkami byla Gagauzie (jako celé území dnešní Moldavské republiky) součástí království Rumunska a po druhé světové válce patřila k Sovětskému svazu.
V roce 1989 Gagauzové vyslovili další požadavek na autonomii. Moskva toto podpořila (i když jen slovně), ale na moldavské úrovni Gagauzové neuspěli. V této době v Moldávii začínaly snahy o rumunizaci a nový zákon stanovil moldavštinu/rumunštinu jako jediný oficiální jazyk v zemi. Na toto opatření reagovali Gagauzové jednostranným vyhlášením Gagauzské autonomní sovětské socialistické republiky v rámci Moldávie. To moldavská vláda odmítla, neuznala ani volby, které se konaly v roce 1990. Dokonce byl Comrat okupován moldavskými vojsky. Gagauzům přijelo na pomoc asi 2000 vojáků z Podněsteří, čehož se moldavská vláda zalekla a vojáky stáhla. 1. prosince 1990 byl zvolen první prezident Gagauzska Stepan Topal. V průběhu dalších dvou let docházelo k menším konfliktům a roztržkám. V roce 1992 bylo zahájeno jednání mezi oběma stranami a o dva roky později byl status Gagauzska vyřešen po právní stránce. V roce 1995 byly pomocí referenda stanoveny hranice, do kterých bylo zařazeno 5 měst a 25 vesnic.
Druhé volby proběhly v roce 1995, kdy vyhrál komunista Tabunščik. V období jeho vlády začala vycházet najevo špatná situace v autonomii (korupce, ekonomická krize,…). Gagauzové se přestali soustředit na obviňování Kišiněva z porušování práv Gagauzů a začali se zaměřovat na slabosti uvnitř autonomie. Komunistického vůdce za 4 roky vystřídal obrozenec a intelektuál Croitora a toto období je spojováno se stabilizací ekonomiky. Pokračoval v dobrých vztazích s Tureckem (v této době byla za turecké podpory v Comratu otevřena Atatürkova knihovna a vybudoval se turecko/gagauzský televizní a radiový kanál). V roce 2002 se politická situace vyostřila, komunistická vláda Moldávie vedla kampaň proti Croitorovi a ten odstoupil. V následných zfalšovaných volbách byl opět prosazen komunista Tabunščik. Konflikt byl obecně jakoby zmražen, protože Moldávie se bála, že pokud by začala Gagauzskou autonomii omezovat, vyvolá to reakci Podněsteří, což by pro ně znamenalo problémy.

Aktuální dění

Nynější dění v Gagauzii popisují stránky Člověk v tísni3), kde dříve Radka Brozonková a nyní Ivana Skálová píší aktuality o celé Moldávii.

V prosinci roku 2007 se vyjádřil baškan Michail Formuzal(guvernér Gagauzie) při 13. výročí přijetí Zákona o zvláštním statusu Gagauzie, že ,,politické názory se sice lišit mohou, ale stejně Moldávie zůstane naším společným domovem4). Nevíme, jestli by tento samý výrok řekl nyní, z toho důvodu, že téměř o 2 roky později proběhly demonstrace proti zasahování ústředních orgánů do činnosti gagauzského Národního shromáždění a pojmenování autonomní Gagauzie na Republiku Gagauzsko. Ke gagauzským demonstrantům se připojili ještě představitelé moldavských opozičních stran, kteří jsou nespokojení s komunistickou moldavskou vládou. S komunisty má problém i Gagauzie, dokonce existuje několik hnutí, které bojují za zrušení komunistů ve vládě.
Ve volbách v roce 2008 vyhráli nezávislí a do parlamentu se dostaly ještě 2 podobné strany s menším počtem hlasů5), nicméně ani po 2 měsících nebyli schopní sestavit silnou vládu proti komunistům. Opozice existuje, ale není schopná se sjednotit6).
V poslední aktualitě ze srpna 2008 se můžeme dočíst o odsouzení vojenského zásahu na Gruzii a vyjádření podpory Rusku baškanem Michailem Formuzalem. Ve svém prohlášení dále píše, že zásadní roli v této otázce může sehrát Rusko, které má „kolosální zkušenost s ochranou malých národů, včetně během historie získané zkušenosti mírotvorce v mnohonárodnostním kavkazském regionu“, takže právě ono se může stát ochráncem práv a zájmů malých národů v oblasti7). Je těžké se vyznat v této politice.

Jazyk a jeho používání

V Gagauzii existují tři oficiální jazyky: gagauzština, rumunština (moldavština) a ruština. Ale při úřední korespondenci se zbytkem republiky je možné používat jen rumunštinu a ruštinu.
Gagauzština patří k turkitským jazykům do skupiny jihozápadních oghuzských jazyků spolu s turečtinou, azerbajdžánštinou a turkmenštinou, takže má blízko nejen k turečtině, ale i ke krymské tatarštině, dokonce je někdy označována jako dialekt turečtiny. Podle literatury by si Turek s Gagauzem měli bez problémů rozumět. Při dotazu na tuto problematiku nám bylo obyvatelem Turecka dokonce odpovězeno: „…je to samozřejmé, že se spolu domluvíme, protože Gagauzové jsou také Turci.“
Nicméně gagauzština kvůli svému jazykovému okolí obsahuje řadu ruských a rumunských slov, která v turečtině nenajdeme. Naopak v ní chybí výrazy spojené s islámem, protože Gagauzové jsou pravoslavní. Původně se gagauzština psala azbukou, ale v roce 1993 se přešlo na latinku, kterou používá i turečtina.
Písemné podoby svého jazyka se Gagauzové dočkali oficiálně v roce 1957. Téhož roku vyšly v gagauzštině první noviny a v roce 1958 děti dostaly první učebnici gagauzského jazyka. Gagauzsky se na gagauzských základních školách začalo učit v letech 1958 až 1962. Na středních školách byla gagauzština zavedena jako povinný předmět. Tento jazyk byl v období Sovětského svazu brán jako vesnický folklor a ten, kdo jím mluvil, byl ve městech považován za sociálně méněcenného.
Zájem o jazyk a kulturu vzkvétá v 50. a 60. letech v době ,,chruščovského“ uvolnění, kdy začal boj s negramotností. Gagauzština začala být v omezené míře používána ve školách. Výuka sice skončila v roce 1962, ale i za tak krátkou dobu se utvořila generace gagauzských intelektuálů. Nejznámější je spisovatel Tanasoglu, který napsal knihu Dlouhá karavana (o období příchodu Gagauzů na Balkán). V roce 1991 dochází k vyvrcholení, kdy v Comratu byla založena jediná gagauzská univerzita na světě. V Comratu také působí gagauzsky mluvící rozhlas a televize, které finančně podporuje Turecko. V programu lze najít i převzaté pořady turecké televize. Nebo naopak, v turecké televizi8) najdete pořady, které se věnují ostatním turkickým zemím. Ve vysílání některých celomoldavských rádií, která jinak mluví rumunsky a rusky, můžeme zaslechnout regionální bloky v gagauzštině.

Současnost

Dnes na území Moldavské republiky žije přes 150 tisíc Gagauzů. Dále žijí na Ukrajině (32 tisíc) a v Rusku a menší skupiny i v Rumunsku, Bulharsku a Řecku. Celkem gagauzsky mluví na 200 tisíc lidí9).
Národnostní složení obyvatel Gagauzie10):

Gagauzové 82.5%
Bulhaři 5.2%
Rusové 4.6%
Moldavané/Rumuni 4.4%
Ukrajinci 3.3%


Díky autonomii má Gagauzie vlastní zákonodárnou moc (je dána Gagauzským Lidovým shromážděním), která ale musí odpovídat ústavě a zákonům Moldavské republiky. Nejvyšší funkcí je guvernér (baškan), který zastupuje moldavského prezidenta. Zasedá v moldavské vládě, kde hájí gagauzské zájmy. Gagauzie má i vlastní ústavu, která však nesmí jít proti ústavě celorepublikové. Na území Gagauzie se vedle moldavské vlajky vztyčuje i vlajka gagauzská, mají dokonce vlastní hymnu (viz Příloha).
Gagauzové jsou jediným národem turkického původu, který se hlásí k pravoslaví, z tohoto důvodu nenajdeme v gagauzském jazyce islámské výrazy a na gagauzském území mešity, ale pravoslavné kostely jako ve zbývajících částech Moldavské republiky. Oproti tomu Gagauzové žijící v jiných oblastech někdy islám přijímali. Na této ukázce můžeme vidět, že v tomto ohledu se přizpůsobili svému okolí.

Část II.

Metodologie

Cílem práce bylo porovnání oficiálních a neoficiálních dat týkajících se gagauzské minority v Moldávii. Pro základní orientaci jsme začaly téma studovat pomocí dokumentů a článků, kterých je v českém jazyce velmi málo. Jako nejlepší zdroj informací (i když pouze sekundárních) nám sloužila práce pana PhDr. Slavomíra Horáka11). Ten sepsal podrobnější informace o Gagauzech a později je rozšířil o svůj vlastní terénní výzkum v Gagauzii.

K zjištění oficiálních a nejaktuálnějších dat jsme použily českých internetových stránek o Moldavské republice12), z kterých jsme získaly veškerá tabulková a číselná data (počty obyvatel, národní příslušnost) týkající se minority.

Ke zjištění dat neoficiálních jsme vybraly metodu dotazníku s otevřenými otázkami, který jsme následně posílaly respondentům emailem. Dotazník obsahoval 5 základních otevřených otázek pro minoritní společnost (Gagauzové) a 2 otázky pro majoritní společnost (Moldavané). Na otázky nám odpovědělo i několik Turků.

Minoritní společnost (Gagauzové)
1. Vyhovuje vám současná míra autonomie (status), popř. jakého stavu byste v tomto ohledu chtěli dosáhnout?
2. Jste nějakým způsobem diskriminováni – pozitivně (zvýhodnění) či negativně? V případě, že ano, jakým způsobem?
3. Jak sami sebe, jako Gagauze, vidíte? Pokuste se charakterizovat gagauzský národ.
4. Jak myslíte, že vás vidí majoritní společnost, tedy Moldavané a proč?
5. Co považujete za hlavní atribut své etnicity a proč? (historie, území, jazyk, náboženství, ..)

Majoritní společnost (Moldavané)
1. Co si myslíte o Gagauzech, jací jsou (jak je vnímáte)?
2. Myslíte si, že jsou nějak diskriminováni či zvýhodňováni oproti majoritním Moldavanům? Pokud ano, napište nějaké příklady.

Skoro u všech otázek byly použity ještě výzvy k upřesnění odpovědi (sondy) typu „proč“. Doplňující otázky typu „pokud ano, napište příklady“. Identifikační otázky (věk, pohlaví) dotazník neobsahoval. Tyto informace vyplynuly již z dřívější komunikace.
K hledání respondentů jsme využily komunikační kanál Facebook13), kde jsme se snažily o ,,nabalovací“ efekt respondentů známý jako metoda sněhové koule. Ukázalo se ale, že je jednodušší vyhledat a oslovit jednotlivce. Ti, kteří s námi komunikovali, už většinou nebyli ochotní předat dotazník dál nebo nám poskytnout další kontakty.
Podařilo se nám navázat kontakt se třemi Turky, s dvěma příslušníky gagauzské menšiny a dvěma Moldavany. Všichni jsou ve věkové skupině 20 – 30 let. Bohužel se nám nepodařilo získat srovnání mezi generacemi.

Literární rešerše

Knihy o gagauzském národu existují, ale bohužel jen v rumunském, ruském nebo tureckém jazyce. Knihy v ruském jazyce je možné zapůjčit v Národní knihovně. Převážně jsou vydány v 80. letech 20. století.
Zmínku o Gagauzech z 19. století můžeme najít v knize spisovalatele Zaharia Stancu v českém překladu Šílený les. Gagauzové jsou v ní popisováni jako občané druhého řádu, dobří pouze na námezdní práce.
Aktuální zmínku v českém jazyce v tištěné podobě o Gagauzích je možné najít v časopise Navýchod (3/2001) s názvem ,,Neznámá země Gagauzsko“ od Jana Kravčíma14). Po dalších českých textech je nutné zapátrat na internetu.
Ucelené, základní a praktické informace o Gagauzii nám poskytne internetová stránka o Moldavské republice15), která je často aktualizovaná a také obohacována zážitky cestovatelů.
Jako nejlepší zdroj ale slouží odborný článek pana PhDr. Slavomíra Horáka, který obsahuje gagauzskou historii, jazyk i současnost. Tento článek můžeme najít na jeho internetových stránkách16), kde je spolu s článkem napsaný i poutavý cestopis o jeho cestě po Moldávii, návštěvě Gagauzie a Podněsteří.
Zkrácený článek pana doktora Horáka je možné nalézt na informačních17) i cestovatelských portálech18). Článek je také zveřejněný na stránkách občanského sdružení Euroasia 19). Cílem sdružení je oslovit laickou i odbornou veřejnost pomocí článků z euroasijských a balkánských regionů. Publikační činnost se bohužel zastavila před několika lety. Pokus o oslovení sdružení přes email se nezdařil, poněvadž emailová adresa sdružení již nefunguje.

Vlastní výzkum

Jako stručné shrnutí problematiky diskriminace Gagauzů v Moldávii by se dalo říci, že oni sami se cítí být diskriminováni a to především kvůli jazykovým požadavkům při hledání práce. Mihail Ghenov, 19-ti letý Gagauz, který studuje v Turecku, uvádí v odpovědi na první otázku, že v současné době jsou Gagauzové diskriminováni ze strany Moldávie, která to ale nepřizná. Největší důraz dává právě na znevýhodnění v oblasti zaměstnávání: ,,Nenávidím jedno pravidlo v Moldávii…když chceš práci v prestižní firmě v hlavním městě musíš umět moldavský (rumunský) jazyk…studujeme rumunštinu od prvního stupně základní školy, ale já se jí stále nemohu naučit…rozumím, ale neumím mluvit…takže ve výsledku nemám šanci získat práci…proto studuji v Turecku, mluvím anglicky, rusky, rozumím rumunsky, bulharsky, mluvím ukrajinsky a v Turecku seženu práci kdekoliv…“. Názor, že Gagauzové jsou znevýhodňování, sdílí i náš další gagauzský respondent Sezgin Acar (23 let): ,,Ano, jsme diskriminování vládou a také lidmi. Pokud jsi zde cizinec, znamená to, že máš peníze. Jsi bohatší než místní lidé. To znamená, že tě místní všude ošidí“. Na druhou stranu se oba vyjadřují ve smyslu, že určitě ne každý Moldavan se k Gagauzům chová špatně. Sezgin dokonce mluví o smíšených (gagauzsko – moldavských) manželských párech. Z existence těchto svazků vyplývá, že pro majoritní společnost rozhodně není překážkou gagauzská národnost v různých oblastech života. Vypadá to, že jde spíše o individuální přístup. Na co dávají oba velký důraz, je kooperace s Tureckem, znamená pro ně symbol pomoci a lepších příležitostí.

Z dotazů na členy majoritní společnosti vyplynulo, že Moldavané se o Gagauzech vyjadřují neutrálně a nemyslí si, že by byli nějak znevýhodňováni. 30-ti letá Mariša, provozovatelka ubytovacích zařízeních v Kišiněvě říká: ,,Já vnímám Gagauze jako kteroukoliv jinou národnost žijící v Moldávii, jako nedílný celek naší společnosti. Nemyslím si, že jsou diskriminováni. Oni žijí jen trochu daleko a neslyšíme o nich tolik v televizi nebo místních mediích“. Náš druhý respondent za moldavskou stranu říká v podstatě totéž, jen ještě poukazuje na důležitou věc, ve které mají Gagauzové výhodu oproti některým menšinám ve světě: ,,Nemyslím si, že jsou Gagauzové diskriminováni z toho důvodu, že Gagauz Yeri je územní autonomie v Moldávii“.

Ten samý názor většinou sdílejí i Turci, kteří je považují v podstatě za součást svého národa, což je dané především jazykem. Na otázku, zda umí gagauzský jazyk odpovídá turecký student Emrullah Tören (22 let), který současné době studuje na univerzitě v Karviné: ,,Ano, rozumím gagauzsky, protože je to jako turečtina. Jsou tam nějaká odlišná slova, ale vlastně mluvíme stejnou řečí….turecky“. Většina Turků se vyjadřuje v tom smyslu, že si nemyslí, že Gagauzové mají nějaké problémy v Moldávii s majoritní společností. Nicméně velká část z nich osobně žádného nezná.

Ptaly jsme se Turka žijícího v Ázerbájdžánu, jestli zná nějakého Gagauze: ,,Omlouvám se, vím něco o Gagauzech, ale žádného osobně neznám a nevím, jak žijí v Moldávii. Ale myslím, že jsou to naši bratři a sestry, všechny je mám rád…..“.

Větší přehled v této problematice má Gökçe Yükselen Abdurrazak Peler, Turek ze severního Kypru, kterému je 35 let: ,,Jako nezasvěcený, který má rád Gagauzii, si myslím, že Gagauzie má tolik nezávislosti, jak jen to je možné.…Například má velmi dobré vztahy s Tureckem. Turecká vláda a občanské asociace v Turecku mají přímý vztah s Gagauzií a moldavská vláda s tím nemá problém. Gagauzští studenti volně studují v Turecku. Ale jsem si jist, že najdete mnoho Gagauzů, kteří by si přáli být plně nezávislí, což je pochopitelné. Na druhou stranu jsem od kamarádů Gagauzů nikdy neslyšel zmínku o diskriminaci.“

Závěr

Pro nás jako vzdálené pozorovatele se situace zdá taková, že Gagauzové opravdu nečelí velkým útokům na svoji národní identitu v pravém slova smyslu. Dokonce je jejich prosazení autonomie považováno za jeden z nejklidněji a nesnadněji provedených převratů. Problémem ale zůstává jazyková bariéra mezi nimi a majoritní společností, která způsobuje potíže především v oblasti zaměstnávání. Gagauzie jako taková je totiž postavena na zemědělství a příliš se nerozvíjí. Proto je logické, že velká část z nich (převážně mladí lidé) směřují ke studiu a hledání zaměstnání v Turecku, kde jsou přijímáni velice dobře a problém s jazykem a komunikací zde neexistuje.
Zjistily jsme, že na příslušníky národa Gagauzů má vůbec Turecko obrovský vliv. Ať už je to například vidět na podpoře Gagauzů Turky v oblasti vzdělávání (Atatürkova knihovna) nebo medií (turecko-gagauzský televizní a radiový kanál). Také nás v tom utvrdil problém sehnat respondenty Gagauze. Než se nám to povedlo, navázaly jsme kontakty s několika Turky, kteří se ochotně k problematice Gagauzů vyjadřovali a měli o ní velký zájem, přestože ne každý je s Gagauzy přímo ve styku. Rozšířený je u nich názor, že Gagauzové jsou vlastně Turci.

Prameny a zdroje

Gagauzie [online]. 24.8.2008 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: <http://www.moldavskarepublika.cz/gagauzie.htm>.
KRAVČÍK, Jan. Navýchod [online]. 2001, 2008 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.navychod.cz/?req=article&id=42.
HORÁK, Slavomír. Gagauzové v Moldávii [online]. 04/29/2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.slavomirhorak.euweb.cz/gagauz.htm>.

Příloha

HYMNA AUTONOMNÍ GAGAUZIE 20)

Gagauzie má vlastní hymnu, její český překlad byl pořízen z překladu německého.

Geldi vakit, bayraa kaldır, Dalgalatsın lüzgar onu. Kavalları keskin çaldır, Duar halkın aydın günü.
Už přišel ten čas, pozvedni vlajku vysoko,
pusť do ní vítr.
Hraj zvučně na ovčáckou píšťalu,
přišel světlý den mého lidu.
İnsana lazım Vatan, Halkına kalsın damar, Canında dede sesi, Uzaktan eve çeksin. Bucak'ta dannar açık, Şanlı olsun kardaşlık.
Člověk potřebuje svou otčinu,
ta je národu životadárnými žilami,
Hlas děda v duši
ho volá domů.
V Budžaku jsou čela nezakrytá,
ctí ti má být bratrství.
İnsana lazım Vatan, Halkına kalsın damar, Kanında dede sesi, Uzaktan eve çeksin. Bucak'ta açık adunar, Kalkınıyor Gagoğuzlar.
Člověk potřebuje svou otčinu,
ta je národu životadárnými žilami,
Hlas děda v duši
ho volá domů.
V Budžaku jsou čela svobodná,
Gagauzové kráčí vpřed.

Obrazová příloha

21)




Počet shlédnutí: 10

1) , 9) , 10) , 12) , 15)
Gagauzie [online]. 24.8.2008 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: <http://www.moldavskarepublika.cz/gagauzie.htm>.
2)
kmeny Oghuzzů, kmeny Karakalpaků, Povolžští Bulhaři
3)
Člověk v tísni [online]. [1995] [cit. 2009-05-23]. Dostupný z WWW: <www.clovekvtisni.cz>.
4)
SKÁLOVÁ, Ivana. Přehled politických událostí : prosinec 2007 [online]. 2007 [cit. 2009-05-23]. Dostupný z WWW: <http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=716&idArt=680>.
5)
SKÁLOVÁ, Ivana. Přehled politických událostí : březen 2008 [online]. 2008 [cit. 2008-05-23]. Dostupný z WWW: <http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=716&idArt=775>.
6)
SKÁLOVÁ, Ivana. Přehled politických událostí : květen 2008 [online]. 2008 [cit. 2009-05-23]. Dostupný z WWW: <http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=716&idArt=832>.
7)
SKÁLOVÁ, Ivana. Přehled politických událostí : srpen 2008 [online]. c2008 [cit. 2009-05-23]. Dostupný z WWW: <http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=716&idArt=889>.
8)
TRT [online]. [2004] [cit. 2009-04-25]. Dostupný z WWW: <http://www.trt.net.tr/Canli/anasayfa.aspx?kanal=TRTTURK&slv=0>.
11) , 16)
HORÁK, Slavomír. Gagauzové v Moldávii [online]. 04/29/2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.slavomirhorak.euweb.cz/gagauz.htm>.\\
13)
Facebook [online]. 2009 [cit. 2009-05-23]. Dostupný z WWW: <www.facebook.com>.
14)
KRAVČÍK, Jan. Navýchod [online]. 2001, 2008 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.navychod.cz/?req=article&id=42.
17)
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Gagauzsko [online]. c2008 [citováno 2. 5. 2009]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gagauzsko&oldid=3282812>
18)
GLADIŠ, David. Hedvábná stezka [online]. c2005-2007 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: <http://www.hedvabnastezka.cz/cestopisy/gagauzie-gagauzstina-vino-a-novy-rok-moldavie-slavomir-horak>.
19)
HORÁK, Slavomír. Euroasijský expres [online]. c2000 [cit. 2009-04-25]. Dostupný z WWW: <http://euroasia.euweb.cz/9-2002_ve_horak.htm>.
20)
Moldavská republika [online]. [2008] [cit. 2009-04-23]. Dostupný z WWW: <http://www.moldavskarepublika.cz/hymna.htm#gagauzie>.
21)
Gagauzie [online]. 24.8.2008 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: <http://www.moldavskarepublika.cz/gagauzie.htm>. \\
gagauzove_v_moldavii.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:36 autor: 127.0.0.1