Haré Krišna – život odříkání, modliteb a vegetariánství

Natália Kamenská, Daniel Zajác

na obr.: Kulturní program pro širokou veřejnost v Góvindě, Soukenická 27, Praha 1

Nová náboženské hnutí jsou v dnešní době velmi aktuální problematikou. Někdy se tyto hnutí snaží být co nejvíc dostupné pro širokou veřejnost, někdy ale o nové členy vůbec nestojí. My jsme se v naši práci rozhodli zaměřit na jedno konkrétní hnutí – Haré Krišna. Náboženství, které na Západě působí již několik desítek let a stále dokáže oslovovat nové lidi. Mnoho lidí tomuto misijnímu náboženství nevěnuje velkou pozornost. Známe o nich ale je, že jsou výborní obchodníci a neostýchají se mluvit s cizími lidmi, co byl taky důvod k tomu proč jsme si zvolili toto téma.

Hlavním cílem této práce bude představit vám náboženské hnutí Haré Krišna. Toto náboženství si nenajde pochopení nebo souhlas u mnoha lidí, ale určitě jako každé lidské přesvědčení má svá pozitiva, které stojí za to poznat. Tyto odlišnosti a právě detaily, které jsou pro ně typické nám mohou pomoci obohatit a povznést naši kulturu a chápání světa. Ve stručnosti si nejprve shrneme jejich působení v minulosti, filozofii a náboženskou praxi. Hlavní aspekt, na který bychom se chtěli zaměřit a který je možno pro širokou veřejnost neznámý, je jejich vegetariánské stravování. V Evropě se počátek takového stravování odhaduje na šesté století před naším letopočtem.Byli to stoupenci orfických záhad, kteří se rozhodli odepřít si cokoli živočišného původu, dokonce i vejce. ¹⁾ Toto téma bychom rádi přiblížili čtenářům, jelikož je to v dnešní době velmi aktuální téma, protože stále více a více lidí se uchyluje k různým formám odříkání živočišné produkce. Tato práce se dále soustředí na zakázané potraviny (vejce, maso, cibule, česnek …), které jsou pro „běžné lidi“ nenahraditelné a také jak se s tímto omezováním věřící vyrovnávají. V rámci naší práce jsme měli možnost navštívit restauraci Góvinda. Kromě jídla jsme si tam měli možnost poslechnout zpívání jejich velmi známé mantry, čtení veršů z Bhagavad-Gita-i a ochutnávku jejich typického jídla. Vzhledem k tomu, že hnutí Haré Krišna nediktuje jen recepty a finální přípravu jídla, ale rozebírá i samotné pěstování a vytváření plodin, tato práce také rozebírá, jakou formou jsou schopni si zajistit svou obživu. V druhé polovině práce si porovnáme život na farmě v České republice – Krišnův dvůr a v maďarské vesničce Krišna-völgy.

1. Jakou má spojitost (význam), vegetariánství a víra?

• a) Jaké jsou stravovací návyky stoupenců hnutí Haré Krišna?
• b) Co se stane, když věřící i přes zákaz pozře zakázané jídlo?
• c) Liší se strava podle geografických podmínek?
• d) Jak se liší život věřících na farmě Krišnův dvůr a v maďarské vesničce Krišna-völgy?

O stravování i životním stylu lidí, kteří přišli na chuť pokrmům bez masa podle tradic kuchařů z Haré Krišna se dočteme v knize Krišnova vegetariánská kuchařka ²⁾od autora jménem Adirádža dása. Kniha na první pohled působí jako prostá kuchařka bezmasých pokrmů, ale první zdání v tomto případě poněkud klame. Přibližně čtvrtinu knihy totiž zabírá předmluva, kde se autor zamýšlí nad výhodami vegetariánství ve spektru celé společnosti, zmiňuje se o ekonomice, zdraví, karmě nebo například etice. V této publikaci autor na různých příkladech poukazuje na myšlenky, že maso není důležité, jak se nám většinou už od narození snaží vštípit lidé v našem okolí a tvrdí, že pro správné fungování organismu není konzumace masa podmínkou. Dokonce srovnává anatomii masožravých a býložravých zvířat. Výsledkem tohoto porovnání je pak tvrzení, že pro člověka je daleko přirozenější strava bez masa. Po této filozofické části následují informace ohledně koření, vhodného nádobí, způsobu vaření podávání a konzumování jídel, které lze uvařit z receptů, které obsahují zbytek této obsáhlé védské kuchařky. V závěru se pak dočteme o měrných jednotkách, které v receptech autor používá, nechybí ani skromný slovníček pojmů a nenápadná pozvánka na ochutnání specialit, které připravují přímo oddaní v Krišnu.

„Člověk, který zabije krávu, přestože je úplně uspokojen jejím mlékem, se nachází v nejhlubší nevědomosti.“ – touto citací z knihy Rgvéda začíná brožura Górakšja a vegetariánství ³⁾. Příručka bez okolků objasňuje důvody, proč by vegetariánství mělo být jedinou správnou a možnou odpovědí na otázky týkající se stravování. Maso totiž škodí našemu tělu, pro které není trávení masa přirozené, jako jasné příznaky škodlivosti masa podle autora jsou bolesti hlavy, přílišná únava a zápach kůže. Další problémy způsobují škodlivé látky a paraziti, kteří se při požití masa dostávají do našeho těla, jsou to například látky, kterými byla zvířata očkována, nebo tzv. jedy strachu, které se ve zvířeti vytvořily v okamžiku porážky, škodlivý je také původce cévních chorob – cholesterol, který se ve velkém množství vyskytuje ve zvířecím tuku. O tom, že místo člověka je mezi býložravci svědčí i to, že nemá špičaté zuby ani drápy a jeho čelist se dokáže pohybovat i horizontálně (masožravci mají čelist přizpůsobenou jen vertikálním pohybům). Autor se dále zabývá i ekonomickými a politickými důvody pro přijmutí vegetariánství jako například, řešení světové potravinové krize. Je totiž výhodnější na pozemcích pěstovat potravu, která lidskému tělu poskytne daleko více potřebných živin, než na stejném prostoru chovat zvěř určenou na porážku. Pokud tedy přestaneme plýtvat potravou na výkrm zvířat a sami začneme tyto dary přírody využívat k nasycení nás samých, můžeme velice účinně bojovat s hladem. Následují důvody etické, člověk totiž nemá právo zabíjet zvěř. Jako další příklad autor uvádí lepší fyzickou výdrž vegetariánů, oproti těm, kteří přijímají maso. Zajímavé je také opírání se v myšlenkách vegetariánství o Bibli, jako jasný příklad lze uvést páté přikázání – „Nezabiješ“, toto pravidlo by se nemělo nijak omezovat a zabít zvíře je tedy stejný hřích jako vražda jiného člověka. V druhé polovině brožury nalezneme vysvětlení několika vegetariánů, kteří popisují své osobní důvody, proč je pojídání masa nesprávné. Jako pobídnutí k tomu, aby čtenář začal s vegetariánstvím právě teď po přečtení příručky slouží i pár receptů, které popisují přípravu, hlavních chodů, příloh, sladkých jídel i pití.

Při prvním pohledů na název knihy 108 receptů Góvindy ⁴⁾ se nám muže zdát, že jde o pouhou knihu plnou chutných receptu a obrázků. Autor se ale pokouší o mnohem víc, než nás naučit vařit zmíněných sto pokrmů. V první části zcela jasně shrnuje několik pádných argumentu a citací proč nejíst maso. Nejenom, že člověk není anatomicky stavěný pro masitou stravu, zabíjení je považováno za neetické a také to není výhodné z ekonomického hlediska. Mnoho lidí si neuvědomuje jaké množství krmiva je potřebné k získání malého množství hovězího masa. Toto krmivo by dokázalo nasytit množství lidí při velmi nízkých nákladech. V knize se také můžeme dočíst jak správně obětovat jídlo Krišnovi, řadu pravidel o vaření, přípravě a konzumaci jedla. Teprve v druhé polovině knihy se dostáváme k receptům uznávaným tímto náboženstvím. Tvoří ji osm hlavních kategorií a to jsou chleby, polévky, jídla z rýže, saláty, zeleninová jídla, sladkosti, chuťovky a čatný.

Nejvhodnější metodou pro vstup do prostředí hnutí Haré Krišna bylo studium dokumentů v tištěné, nebo elektronické podobě. Nejprve jsme se zabývali hnutím Haré Krišna jako takovým. Tyto informace nám poskytly pomyslný odrazový můstek pro orientaci v dokumentech a publikacích, které se zabývají konkrétním tématem, které jsme se rozhodli zkoumat, tedy stravováním. Možná ještě větší užitek nám informace a seznámení s pojmy a tradicemi přívrženců Haré Krišna přinesly při kontaktu se subjekty. Získat poznatky použitelné pro naši práci bylo s alespoň základní orientací v životě mužů a žen z Haré Krišna daleko snadnější a příjemnější.

Po studiu z knih a internetu následovala příprava vhodných otázek pro rozhovor. Dalším logickým krokem pro postup v naší práci se jevilo nalezení vhodných respondentů, kteří by byli ochotní podstoupit semistandardizované interview, které jsme zvolili jako vhodnou metodu pro sběr dat v terénu, rozhovor vedený po vzoru této metody působí pro tazatele i dotazovaného přirozeně a nechává dostatečný prostor pro vyjádření subjektu, který tak prozradí i užitečné informace, na které nebyl přímo tázán.

Jako poslední techniku sběru dat jsme využili nezúčastněného pozorování v restauraci Góvinda v ulici Soukenická na Praze 1. V restauraci jsme při ochutnávání jídla pozorovali především věřící, které bylo možné rozeznat na základě jejich oděvu. Zaměřili jsme se na způsob konzumace jejich obědu i na to, jak komunikují s ostatními strávníky.

Abychom opravdu poznali náboženství stoupenců hnutí Haré Krišna, musíme se víc dozvědět o jejich vegetariánském způsobu stravování. Hlavním důvodem nejíst maso je potřeba lidí chránit zvířata a nepáchat na nich násilí. První zmínky o vegetariánství se poprvé objevily ve starověké Indii nebo Řecku. Z pohledu hinduismu či buddhismu je veškerý život posvátný. Duše se reinkarnuje do jiných bytostí, takže je nemyslitelné, aby tenhle proces někdo narušoval. V Evropě se v mnišských řádech občas vyskytovaly pesco vegetariáni (nejedí maso, ale jedí ryby) který maso odmítali z asketických důvodů. Během římské říše a pozdní antiky se postupně rozšiřovalo křesťanství, což znamenalo téměř úplně vytracení vegetariánství. Znovu se začalo objevovat až v 19. a 20. století a to v období osvícenství. Rok 1908 byl významný v tom, že byla založena Mezinárodní vegetariánská unie (International Vegetarian Union). ^{5) 6)}

Karma hraje v životech věřících v Krišnu velmi důležitou roli. Věřící se před ní neschovají, je všemocná a vidí vše, co věřící dělá i to jak se stravuje a jak jídlo připravuje. To nejhorší, co lze pro svou karmu udělat, je zabít zvíře, nebo pozřít jeho maso. Tento čin by si člen Haré Krišna nikdy nedovolil, protože odčinit ho je velmi obtížné. Zabít zvíře, by ale nikoho z Haré Krišny ani nenapadlo, tudíž tak špatnou karmu nemůže nikdo z nich mít. Karma však nefunguje tak jednoduše, předpoklad, že pokud budu jíst jen zeleninu, tak budu mít jen dobrou karmu totiž není úplně správný. Karmu si totiž zkazím i tím, že například vytrhnu salát z půdy. Dopad na osobní karmu má tento skutek podle slov našeho respondenta jen minimální, ale přesto zde jistá změna v osobní karmě nastane.

Dopad na karmu v těchto situacích si nejlépe ukážeme na následujícím příkladu sklízení jablek. Pokud totiž utrhneme jablko ze stromu, samozřejmě jsme tím ani zdaleka nespáchali takový prohřešek, jako když zabijeme zvířete. Existuje ale i lepší cesta, jak jablka sklidit, pokud bůh bude chtít, abychom si jablko vzali, tak jablko spadne a my ho můžeme sebrat. V tomto případě se jedná o naprosto nejčistší cestu k vytouženému jablku, bez dopadu na naši karmu. Je tedy rozdíl, pokud plod ze stromu utrhneme, a nebo když jablko sebereme ze země. ⁷⁾

Pokud ale svým chováním přijdeme ke špatné karmě, nic není zcela ztraceno, je totiž možné tuto zlou karmu odbourat. Samozřejmě stačí činit dobro a karma se postupem vrátí do normálu, ale existují i daleko rychlejší cesty, jak se špatné karmy zbavit. O této zajímavé metodě jsme se dozvěděli při návštěvě přednášky v restauraci Góvinda. Tento způsob spočívá v konfrontaci s jiným člověkem, který v sobě má spoustu vzteku a vybíjí si ho právě na nás. Čím více nás tento člověk uráží a křičí, tím více zlé karmy nám odbourá. Příslušníci Haré Krišna jsou tedy ve většině případů klidní za každé situace a málo kdy se urážkám a špatnému chování nějak postaví, zkrátka v takové situaci jen stojí a užívají si, jak se jejich karma zlepšuje. Podle doporučení přednášejícího je dobré potom člověku, který se takto nehezky zachoval ještě poděkovat a dokázat tak svou naprostou vyrovnanost. ⁸⁾

Nesmírně důležitou součástí náboženství je příprava jídla, jeho obětování a následná konzumace. Právě prasád neboli boží milost přilákala mnoho stoupenců do hnutí Haré Krišna. Při přípravě jídla je velice důležité dodržovat přísné hygienické předpisy. Kuchyň musí být zcela čistá, nesmí se uvnitř foukat. Jídlo se muže ochutnávat výhradně až po dokončení a Kršnovi se nesmí obětovat nečisté potraviny –vejce, maso, česnek, cibule ani káva. Když je jídlo připravené odnese se k oltáři, kde je jídlo položené před božstvo, aby ho ochutnalo jako první a zpívají se na jeho počest mantry. Tímto způsobem došlo k posvěcení jídla a teprve teď se z něho stává prasád. I samotná konzumace prasádu si vyžaduje určitá pravidla. Jídlo jedí jedině v sedě a pravou rukou, náš respondent nám také řekl, že to má jednak důvod ten, že v Indii se pravá ruka považuje za čistou a levá se používá na čištění konečníku. My na jídlo nepoužíváme příbor, protože na prstech jsou hmatové receptory, které cítí teplotu pokrmu a ty dávají signál do mozku a dokážou tak tělo připravit na to co hodláme jíst.⁹⁾¹⁰⁾

Ačkoliv je maso v životě mužů a žen Haré Krišna naprosto zakázané, stále se pohybují ve světě, kde většina lidí maso bez větších výčitek konzumuje často i každý den. Pro členy náboženské skupiny, kteří netráví svůj život na farmě, nebo ve chrámu je styk s „běžnými masožravci“ na denním pořádku a tím pádem vzniká i šance, na nevědomou konzumaci masa. Tato situace může nastat například, pokud by někdo, kdo není zrovna zastáncem Krišny nabídl pokrm, ve kterém je maso, ať už z nevědomí o stravovacích návycích svého hosta, nebo čistě z naschválu, nebohý a nevědomý konzument nemusí věšet hlavu. Čin to je samozřejmě špatný a bylo by lepší, kdyby celou situaci dokázal předvídat a včas jí zabránil, ale ani samotná Krišna už čas vrátit nedokáže a věřící bude muset skutečnost, že polkl tělo živého tvora přijmout a smířit se s ní.

Neexistuje žádný způsob, jak tento čin okamžitě napravit, ale častější modlitby a práce pro blaho druhých například v kuchyni při přípravě výhradně bezmasých pokrmů a především ponaučení, které z celé situace pro věřícího plyne je jediný důsledek této události. Jak nám prozradil jeden z respondentů Může se stát, že prostě někde náhodou polknu kousek masa, nebo třeba vejce, ale skočit z okna kvůli tomu hned nemusim.¹¹⁾ Z této věty je tedy patrné, že ani věřící v Krišnu nejsou neomylní, nicméně by případné provinění nebylo důvodem pro nějaký trest a nemělo by ani nikterak rozsáhlé dopady.

My nejsme vegetariáni, nejsme ani vegani, jsme kršnateriání. Tento zajímavý pojem nám představuje jeden z respondentů, který si říká Jay Kéšava dás. Vegetariáni odmítají jíst maso, v tomto ohledu jsou příslušníci Haré Krišna na stejné vlně, ale na seznamu zakázaných jídel mají o několik položek více. Jako konkrétní příklad je možné uvést vejce, ty by správný věřící v Krišnu jíst nikdy neměl. Důvod je jednoduchý, z vejce by měl vzejít nový život, pokut tedy vejce sníme, život zabijeme. Uvařit vejce není stejný prohřešek, jako například zabít krávu, nebo vepře, ale stejně je to nepřípustné. Jeden z respondentů má jako vysvětlení i další důvod, říká - vejce jsou vlastně slepičí menstruace, už jenom to by mělo vzbuzovat otázku, jestli tohle vážně chcete jíst. Snaha znechutit pro Haré Kršna zakázané potraviny byla tedy dobře patrná i z projevu našeho respondenta.

Od veganů se Haré Kršna také odlišují. Zde můžeme konkrétní případ zpozorovat na konzumaci mléka a mléčných výrobků. Mléko je totiž jednou z oblíbených surovin, které neodmyslitelně patří do Haré Krišna kuchyně. Používají ho k úpravě různých pokrmů, které by bez mléka nebylo možné podávat. Z mléka dělají sýry, smetanu a další mléčné výrobky, které následně bez okolků konzumují. Podojit krávu je totiž podle jejich přesvědčení žádoucí a žádného prohřešku se tak nedopouští. Mléko slouží i jako večeře, stačí ho trochu přihřát a vypít před spaním. Podle tvrzení Jay Kéšava dáse se po šálku horkého mléka člověku daleko lépe spí.¹²⁾ Dle našich zkušeností můžeme s Jay Kéšava dásem spíše souhlasit, ale každý organismus je jiný a nelze zcela potvrdit toto tvrzení.

„Podle knihy Britannica z roku 1996 je kolem 560 milionů višnuistů po celém světě. Višnuizmus tvrdí, že má největší počet následovníků mezi různými sekty v Indii. ISKCON nebo hnutí Hare Krishna je ortodoxní větev višnuizmu s téměř čtyřmi stovkami chrámů po celém světě. Navíc ISKCON pomáhá tisíckám svých členů sborů pravidelně pořádat setkání v jejich domovech. “ ¹³⁾

Stravování v České republice, podle myšlenek tohoto hnutí, nemá takový pevný základ jako třeba v Indii. Zcela určitě se ale najde i zde řada způsobů, jak ho dodržovat. Jako první způsob pro mnohé, asi i nejjednodušší, je vařit si jídla sám podle receptů z kuchařek, které již nabízejí recepty s povolenými potravinami. Jejich velkou výhodou je, že mnohé z nich se nacházejí online na internetu. V těchto knihách se většinou nachází stručný popis o hnutí Haré Krišna, ingredience potřebné pro přípravu jídel a přesný postup, jak se jídlo má okořenit, uvařit a obětovat Kršnovi. ¹⁴⁾

Následující dva způsoby nás nutí vyjít z pohodlí domova a navštívit tak místa, kde většina Krišnových stoupenců jídlo připravuje. V České republice se nachází jejich zřejmě nejznámější síť vegetariánských restaurací – Góvinda. Tyto restaurace jsou čtyři a nacházejí se v Olomouci a v Praze. V Praze jsou celkem tři restaurace a z toho jsme jednu i navštívili. Jídlo nás překvapilo svou vynikající chutí, přestože na první pohled nevypadalo velmi lákavě. Cena za hlavní jídlo, které můžete vidět i níže na obrázku byla také velmi příznivá – padesát korun, což je na Prahu celkem nevídané. Řada surovin, z kterých připravují jídla v těchto restauracích, pochází z farem, kde je také pěstují. ¹⁵⁾

Jedna taková je i v blízkosti Prahy (cca šedesát kilometrů od centra) a můžete ji navštívit. Nachází se v městečku Trhový Štěpánov blízko u Benešova. Krišnův dvůr nabízí mnoho organizovaných programů pro návštěvníky. Ať už jde o pravidelné nedělní odpoledne s velkou vegetariánskou hostinou nebo taky kurzy a různé workshopy. Jejich hlavní zemědělská produkce spočívá v pěstování špaldy, žita, pohanky, lupy a hrachu. V menší míře pěstují zeleninu. Pokud se vám jejich způsob stravování a jídla zalíbí, určitě je řada různých způsobů, jak se dát na tuto cestu stravování, kromě přijetí celé víry Haré Krišna. My jsme se však snažili obsáhnout co nejpřístupnější možnosti pro všechny lidi, které to třeba jenom chtějí ochutnat. ^{16) 17)}

(na obr.: rajčatovo-řepové čatný s rýží, květákový karbanátek, oříšková kulička, strouhané jablko se zakysanou smetanou a piniovými oříšky)

Vesnička Krisna-völgy se nachází na jihu od jezera Balaton a žijí v ní jen členové Haré Krišna, kteří se rozhodli žít přesně podle idejí tohoto západního náboženství s kořeny v indické kultuře. Obraz chudého a špinavého indockého venkova se špinavou vodou a celkově špatnými podmínkami pro život se ale s tímto místem neztotožňuje. Areál vesničky je čistý a krásně upravený, jednotlivá místa spojují čisté chodníčky, všude jsou květiny a atmosféru doplňují i sochy božstev, či jiných ikon Indie. Do vesničky pořádají poutě věřící v Krišnu například i z České republiky (prozradili nám spoustu informací), na místě pak nějakou dobu setrvají a žijí jako běžní obyvatelé vesnice a většinou se z výpravy vrací s velkým nadšením a ještě větším odhodláním pokračovat ve stylu života, který si vybrali.

Vesnice není pro nevěřící uzavřena, naopak se zde pořádají prohlídky podobně jako například na zámcích, či hradech, nejsou však zadarmo, vstupné pro dospělou osobu se v přepočtu pohybuje okolo 150 Kč. Návštěvníci se dozví, jak žijí obyvatelé vesnice i spoustu informací ohledně náboženství samotného. Celý zážitek skvěle dokresluje i způsob dopravy. Průvodce a zároveň i řidič totiž návštěvníky usadí do výletního vozu, který táhnou dva býci. Prohlídka většinou končí v obchodě s výrobky, které mají původ samozřejmě ve vesnici Krisna-völgy. Zakoupit se dají různé pochutiny a ingredience na vaření, hygienické pomůcky nebo například zdobené šátky a další oblečení. Chybět nesmí ani typická literatura. Návštěva však v místním obchůdku skončit nemusí, kouzelná zákoutí může návštěvník objevovat i na vlastní pěst a pokud ho procházka unaví, není nic jednoduššího, než se občerstvit v místní restauraci. V oblasti je nutné dodržovat základní pravidla, kterými se řídí i věřící v Krišnu. Patří mezi ně zákaz konzumace masa (včetně ryb), vajec, není dovoleno konzumovat alkohol, ani kouřit. ¹⁸⁾

Uprostřed vesnice se nachází na poměry Haré Krišna relativně veliký chrám s bohatou výzdobou, je se zde i socha zakladatele náboženství A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda v životní velikosti. Okolo hlavního chrámu se nachází domky obyvatel, jedná se o útulné rodinné baráčky světlých barev, nebo stejně barevné řadové domy. Další důležitou budovou je i kravín s venkovní pastvinou, kde se chovají krávy, které svým pečovatelům dávají mléko a vykonávají práce ve vesnici. ¹⁹⁾Některé tahají pluh, a pomáhají s orbou políček, jiné vozí turisty ve zmiňovaném voze, Krávy jsou často přítomné i při obřadech přímo v chrámu. Místo strojů tedy vesničané využívají tyto sudokopytníky a jinak tomu pravděpodobně ani nikdy nebude, protože jak nám prozradilo více respondentů, zorat pole traktorem není pro planetu dobré a celkově používání podobných strojů nepřináší z ekologického hlediska nic dobrého. Těžba ropy devastuje planetu a vedou se o ní války a to je jen jeden z mnoha důvodů, proč se příslušníci Haré Krišna podobným technologiím vyhýbají. Polí je v okolí spoustu a roste na nich nejrůznější zelenina a luštěniny, pěstované potraviny jsou podobné jako na farmě Krišnův dvůr u Benešova. Ze sklizených surovin si pak obyvatelé obce vaří ve svých domovech (případně společně), nebo se z nich pokrmy připravují v místní restauraci, kam chodí i návštěvníci vesnice, ti si pak mohou některé vypěstované suroviny zakoupit v místním obchodě. Prostředí Krisna-völgy skrývá spoustu menších, či větších vodních ploch, u kterých často bývají zdobené altánky a místa ideální k modlitbám a rozjímání. ²⁰⁾

O tom, že vesnici obývají celé rodiny svědčí například i dětské hřiště, nebo postýlky, pro nejmenší potomky věřících na společných pergolách, kde se v hezkých dnech komunita schází a společně hoduje. Velice zajímavá je také škola, kde se může mladý člověk studovat, bez nutnosti dojíždět do běžných škol ve větších městech. Vzdělání je pak státem uznáno, jako kdyby student absolvoval běžnou státní školu, což podle slov respondentů nemá jinde v Evropě obdoby.

Ve vesnici se pořádá spoustu kulturních akcí, které jsou určeny jak návštěvníkům, tak stálým obyvatelům. Na akce se většinou od návštěvníků vybírá zvláštní vstupné. K indické kultuře patří i zdobení kůže hennou, která na kůži zanechá stopy podobné tetování, na rozdíl od něj však nebolí a po pár dnech zmizí tím se například zabývá jeden z kulturních programů, které je možné navštívit. Jindy se akce zabývají hudbou, která je pro život ve vesnici také velmi důležitá, hraní na různé nástroje a zpěv manter je na denním pořádku především v chrámu, ale i jinde po areálu. Oblíbené jsou i kulturní eventy zabývající se jídlem, věřící v Krišnu si potrpí na spoustu druhů jídel a i tom je akce zvaná GeoGastro, konkrétnější akce se pak zaobírají využitím konkrétní suroviny, netradičně může znít například Den BioDýně, kde se o dýni dozvíte snad všechno. Mimo tyto kulturní akce nabízejí obyvatelé návštěvníkům i různé kurzy, kde se ve většině případů vysvětluje, jak správně připravit jídlo, podle pravidel stravování Haré Krišna. ²¹⁾

Vegetariáni stále zůstávají malou menšinou ve všech zemích s výjimkou Indie, kde je díky náboženství přibližně jedna třetina populace vegetariánská.²²⁾ V této zemi je mnohem více rozvinutá i organizace ISCKON ve srovnání s Českou republikou, kde má společných spoustu kulturních znaků s náboženstvími jako je hinduismus či buddhismus.

Indie, přesněji město Kalkata je místem, odkud přijíždí do Ameriky zakladatel-ačárja Šrí Šrímad A.Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda. Narodil se prvního září v roce 1896. Oba rodiče patřili k višnuistickej tradici vníž ho i vychovávali. Abhaj od malička navštěvoval chrám, který byl zasvěcen Krišnovi a Rádhe.²³⁾ Během studia na vysoké škole Abhaj začal pochybovat o tom, zda je správné přijmout vysokoškolský titul. Stal se podporovatelem Gándhího který odmítal jakoukoli spolupráci s Brity. Poté co se rozhodl odmítnout titul mu jeho otec zajistil práci v laboratoři. Jeho duchovní učitel - Bhaktisiddhanta Sarasvati se kterým se poprvé setkal v roce 1922 mu poradil, aby začal vydávat knihy a časopisy pro šíření vědomí Krišny v anglickém jazyce. Časopis však byl několikrát pozastaven kvůli nedostatku finančních prostředků. ²⁴⁾ V následujících letech svého života odevzdal šíření vědomí o Krišnovi, přednášel, vydával knihy, založil Ligu oddaných. Cílem této ligy bylo vytvořit skupinu kazatelů, který by byly ochotní šířit lásku ke Krišnovi po celém světě.V roce 1947 získal titul ,,Bhaktivédánta„ tedy oddaný a ten, který dosáhl poznání. ²⁵⁾

V Indii se nachází přes 200 center (chrámů, restaurací či osad). Za zmíňku určitě stojí honosný chrámový komplex Sri Sri Krishna Balaram Mandir na severu země ve Vrindavanu, který reprezentuje naplněný sen Srího Prabhupády - ten si přál postavit chrám bezkonkurenčí krásy k uctívání bratrů Krišny a Balaramy ve stejné obci, ve které hráli před 5000 lety. Zmíněný zakladatel v tomto chrámu i umírá v roce 1977. V celém komplexu se nachází přes 30 útvarů, například deset obchodů s knihami, pekařství, restaurace, vysílací studio nebo penzión. ²⁶⁾

V závěru bychom měli shrnout a vyzdvihnout fakt, že nejdůležitějším prvkem stravovacích návyků stoupenců hnutí Haré Krišna je vegetariánství. Nejedí maso a dokonce to považuju za hrubé porušení jejich víry. Jedí veščinou, co si vypěstují samy na farmách – hlavně luštěniny jako čočku, hrách, zelenou sóji, fazolu, mungo nebo také rýži a samozřejmě zeleninu.

Práce nám umožnila zjistit, že karma v tomto náboženství hraje velmi důležitou roli. Je spojena nejen s dobrým chováním k druhým lidem ale také s přijímáním potravy, a tedy zacházením se zvířaty. Náš respondent nám vysvětlil, že vytváření si špatné a dobré karmy není tak jednoduché jako na první pohled může vypadat a že je možné ji rozdělit na více úrovní. Jelikož věří, že všechna zvířata a živé bytosti si zaslouží žít nebo v to, že kráva je posvátná, zabíjení jakýchkoliv živých tvorů představuje pro ně nejhorší druh karmy. Oběť zvířat by byla tolerovaná jedině v případě, že nám jde o život a nemáme jinou možnost. Můžeme si ji však poškodit například i při vytržení salátu ze země, či odtržením ovoce ze stromu. Samozřejmě takové zajištění si obživy představuje slabší negativní následky na karmě jako konzumace masa. Můžeme z toho odvodit fakt, že v případě když se jedná o kritickou situaci a my nemáme jinou možnost tak se Krišna nad námi slituje i při konzumaci zakázaných potravin. V jiných situacích by požití zakázaného jídla znamenalo narušení karmy a hříšník by si ji musel jiným projevem dobré karmy napravit.

Našli bychom ale v jejich víře i různé nečekané anomálie, jak to, že pití mléka nám naopak získává dobrou karmu. Co nám však může pomoci, je jídlo před konzumací obětovat Krišnovi a projevit mu tak vděčnost. Takové jídlo už není jen příjmem potravy, nebo energie ale stává se z něj prasád, tedy milost boží. Jídlo prasád si získalo mnoho přívrženců, kteří věří, že má jistou nadpřirozenou vlastnost. Přívrženci tohoto hnutí, jedí pouze dvakrát za den, na večeři už jenom sklenici mléka pokud mají hlad.

Naše práce také poukázala na venkovský život, jakým žijí přívrženci hnutí v různých zemích. Mnoho z nich žije na farmách a pěstuje špaldu, žito, pohanku, lupiny a hrách. V menší míře pěstují zeleninu. Na farmách se mohou zcela odprostit od materiálního způsobu života a soustředit se tak na svou víru a práci spojenou se zemědělstvím a chováním dobytka. Na těchto farmách si zajišťují i jistý příjem financí, protože na nich pěstují potravu, kterou poskytují restauracím. Zároveň i vyrábějí různé vegetariánské pochoutky, produkty nebo píší védskou literaturu, které slouží pro pouliční prodej.

Literární zdroje

• DÁSA, Adirádža. Kršnova vegetariánská kuchařka. Grödinge: Bhaktivedanta Book Trust, 1992, 304 s. ISBN 91-714-9045-0.

• FUJDA, Milan a Dušan LUŽNÝ. Oddaní Kršny: hnutí Haré Kršna v pohledu sociálních věd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2010. 256 s. ISBN 978-80-7043-951-7.

• Kolektiv autorů. GÓRAKŠJA A VEGETARIÁNSTVÍ. 2007. Anglie: The Bhaktivedanta Book Trust, 1990, 30 s. ISBN 80-900112-1-7

• PRABHUPÁDA,, A. Č. Bhaktivédanta Swami. 108 receptů od Góvindy. Praha: ISCON, 1991.

Internetové zdroje

• About us [online]. ISCKON Vrindavan, 2017 [cit. 2018-05-31]. Dostupné z: https://iskconvrindavan.com/about-us/

• Akce [online]. 2018 [cit. 2018-5-17]. Dostupné z: http://www.krisnuvdvur.cz/category/akce

• Co pěstujeme [online]. [cit. 2018-5-17]. 2017 Dostupné z http://www.krisnuvdvur.cz/co-pestujeme

• Člověka a jedení masa [online]. © The Bhaktivedanta Book Trust International, 2007 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://harekrsna.cz/cvs/2007/clovek_jedeni_masa

• FÁREK, Martin. Misinář a teolog oddanosti ku Kršnovi [online] [cit. 2018-05-31]. DOI: http://dingir.cz/archiv/Dingir107.pdf.

• LEITZMANN, Claus; Vegetarian nutrition: past, present, future, The American Journal of Clinical Nutrition, 1 July 2014, Dostupné z: https://doi-org.infozdroje.czu.cz/10.3945/ajcn.113.071365

• NATH, Jemál ‘God is a vegetarian’: The food, health and bio-spirituality of Hare Krishna, Buddhist and Seventh-Day Adventist devotees [online] eContent Management Pty Ltd. Health Sociology Review, 2010 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z:https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.5172/hesr.2010.19.3.356

• How many ISKCON devotees are there? [online]. Rusko: ahamot, 2013 [cit. 2018-07-31]. Dostupné z: http://ahamot.org/en/how-many-iskcon-devotees-are-there/



Počet shlédnutí: 226