obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


slovaci_v_cr

Slováci v ČR

Citace:

Brabcová, Kunzová Slováci v ČR [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/slovaci_v_cr

ÚVOD

Slováci jsou druhou nejpočetnější menšinou v ČR. Podle nejrůznějších odhadů jich na našem území žije asi 350 až 400 tisíc. Tvoří 43 % všech cizinců oficiálně pracujících v ČR a patří jim též první místo v počtu osob, kterým bylo uděleno české občanství. Mezi Slovenskem a územím dnešní České republiky probíhá rozsáhlá výměna osob již od meziválečného období. Díky kulturní, jazykové a geografické blízkosti mají s českou majoritou velice dobré mezietnické vztahy.

Zřejmě i díky neproblematičnosti slovenské menšiny v ČR není toto téma souhrnně zpracováno. S pomocí internetových a knižních zdrojů, dohromady se zkušenostmi slovenských občanů, se vás s touto významnou menšinou u nás pokusíme blíže seznámit.

Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V první části naleznete historii i současnost slovenské menšiny v ČR. V druhé části vám pomocí otázek uvedených v metodologii představíme názory samotné menšiny.

Historie

Historie československých vztahů, zvláště pak přítomnost Slováků na našem území, sahá do doby ještě před samotným vznikem společného státu.

K častým a významným kontaktům představitelů českého a slovenského národního hnutí docházelo nejen v letech 1848-49, ale také ve druhé polovině 19. století. Řada iniciativ z české strany vedla ke vzniku skupiny slovenských intelektuálů, kteří se stali stoupenci jednotného československého národa. Už před rokem 1918 přicházeli do českých zemí slovenští dělníci, zejména na sezónní zemědělské práce či do průmyslových podniků. Rokem 1918 se vytvořily nové politické, hospodářské i kulturní podmínky pro život českého a slovenského národa a jejich vzájemné vztahy. Zatím co vznikem ČSR zažívalo Slovensko díky české pomoci obrovský kulturní vzestup (vybudovalo se slovenské školství, rozvinula se věda, literatura), pokračovala současně i migrace Slováků do českých zemí. Ta ovšem byla méně početná než migrace Čechů na Slovensko a také její charakter byl podstatně odlišný. Na Slovensko přicházeli hlavně příslušníci inteligence, naopak do českých zemí migrovali především dělníci, z nichž se většina rychle adaptovala a v českých vesnicích usazovala natrvalo. Zvláštní skupinu průmyslových dělníků tvořili slovenští dělníci (někteří i kvalifikovaní) pracující v odvětví těžkého průmyslu na Ostravsku, v severočeské průmyslové oblasti a dalších průmyslových aglomeracích (př.:Zlín). Naprostá většina slovenských dělníků však svůj pobyt v českých zemích chápala pouze jako dočasný a po určité době se vracela zpět na Slovensko. Důležitou roli v rozvoji československých vztahů a při formování slovenské komunity sehrála slovenská inteligence, která působila na řadě úřadů, a svým zájmem o rozvoj spolkové činnosti a kulturního života pomohla vzniknout celé řadě klubů a spolků (př.: Detvan a Považan v Praze, Kriváň a Tatran v Brně, nebo ojedinělý spolek dělníků Bradlo ve Zlíně). Většina slovenské inteligence však chápala přijímání české kultury a začleňování do české společnosti ne jako odnárodňování Slováků, ale jako obohacování české kultury.

Odlišná situace nastala po vyhlášení autonomie Slovenska (6. 10. 1938) a následně se ještě zhoršila po vzniku samostatného Slovenského štátu a protektorátu (14. 3. 1938). Omezený pohyb mezi státy, propuštění slovenských dělníků (hlavně na Moravě) a statut cizince- to čekalo pro většinu slovenské populace, která zůstávala na území protektorátu.

V poválečném vývoji, který zahrnoval obnovení republiky, se Slováci podíleli při osídlování pohraničí, které bylo vylidněno po odsunu Němců. Zvláštní skupinu tvořili slovenští reemigranti z Maďarska, Rumunska, Jugoslávie a Francie. Slováci pocházející z většiny území Slovenska měli snahy po určitém sjednocení a také zájem o rozvoj vlastního kulturního života pomocí institucí, hlavně Matice slovenská a její místní odbory. Docházelo k výstavbě slovenských čítáren, knihoven, šíření tisku, pořádání ochotnických divadelních představení a hodinové rozhlasové vysílání (v Teplicích a Ústí n. Labem). S opadajícím zájmem Slováků však v průběhu 50. let odbory zanikly. Dalším problém při osídlování pohraničí byl příchod Romů ze Slovenska. K nim Češi pociťovali odlišné vztahy a to se projevilo v pomalém začleňování pohraničí do společnosti.

Migrace Slováků pokračovala i v 50. a 60. letech, kdy jejím důvodem byl sociálně-ekonomický faktor. V souvislosti s posilováním role těžkého průmyslu úměrně tomu rostly nároky na manuální pracovní síly, zároveň však i snaha získat lepší finanční podmínky. Hlavními cíly pro Slováky se proto staly Ostravsko, Děčín, Ústí n. Labem a Mostecko. Masovost ve stěhování do ostravského regionu podpořilo také schválení výstavby nových sídlišť a měst. Přicházeli mladí svobodní muži, ale i mladé rodiny, které si zde zlepšily svůj sociální status, a tak zde zůstali natrvalo. S koncentrací v některých oblastech se opět projevoval zájem o rozvoj vlastního kulturního života, který dospěl k založení 2 základních škol (1956, 1969-která později zanikla).

V 70. letech se do popředí dostávaly důvody osobní a rodinné (př.:svatba,kompletace rodiny). Migrace Slováků postupně klesala, protože Slovensko svým postupným rozvojem nabízelo dostatečné množství pracovních příležitostí. Zároveň probíhal proces federalizace, který umožňoval vytvoření množství kvalifikovaných pracovních míst (př.:vládní orgány, federální podniky, média), což přivádělo stále více Slováků do Prahy. Ti dostávali často přednost před Čechy, což vedlo ke vzdalování obou národů a růstu protislovenských nálad.

90. léta opět přinesla pokles počtu obyvatel slovenské národnosti. Ten byl z části způsoben příklonem k české národnosti a deklarací národnosti dětí ze smíšených československých rodin. Až 70% Slováků v ČR uzavíralo smíšená manželství, která podstatným způsobem dopomáhala asimilaci jednoho z partnerů a jejich dětí. Změnil se i charakter migrace. Po rozdělení státu (1. 1. 1993) se vedle rodinných důvodů objevovaly i politické, které do ČR přivedly řadu politiků, umělců a dalších. Jejich přítomnost ale brzdila řada závažných problémů, které znesnadňovaly jejich každodenní život (př.:prodlužování dokladů a získání českého občanství, zdravotní pojištění, získání bytu). I z těchto důvodů většina Slováků na území ČR hodnotila rozdělení republiky negativně. 1)

Rozmístění Slováků v Čechách

2)

Integrace

S integrací nemají Slováci ve většině případů problém. Netvoří uzavřené enklávy a splývají s majoritním obyvatelstvem, což dokládá také velký počet česko-slovenských manželství (až 70 %). To vše je dané jazykovou, kulturní, geografickou blízkostí a společnou historií, díky které jsou považováni Čechy za „našince“ a ve výzkumech veřejného mínění se usazují na prvních místech v řebříčku sympatie. Český stát uznává, krom slovenské, dalších 11 menšin, na které se vztahují stejná práva. Mezi ně patří ochrana jazyka, zvláštní finanční podpory jako například grantové podpory ministerstev a další. Menšiny se mohou podílet na rozhodování o věcech, které se jich týkají a to například skrze Radu vlády a Výbory pro národnostní menšiny při zastupitelstvech krajů, měst a obcí. Výhodou pro slovenské občany je možnost podávat ústní i písemné žádosti na úřadech ve slovenštině. Češi vychází Slovákům vstříc, na rozdíl od Slováků, kteří nám nařizují znalost slovenštiny v úředních stycích.

Profese

V roce 2009 MPSV ČR (Správa služeb zaměstnanosti) resp. úřady práce evidovaly v ČR 265 016 cizinců, z toho 35% = 93 589 občanů Slovenské republiky.3) Důvod velké migrace Slováků do Čech je tedy především ekonomický.

Slováci se uplatňují, stejně jako čeští občané, ve stálých zaměstnáních. I když větší počet Slováků pracuje v oboru stavebnictví, nepřevažují zde práce sezónního charakteru. Většina Slováků pracuje na Moravě, kde nacházejí uplatnění především v důlních a hutních provozech, v zemědělství a lesnictví.4) Ve vzdálenějších okresech, jako je například Praha, Kladno, Mladá Boleslav a další, obsazují pracovní místa především ve stavebnictví, průmyslu a ve službách.

V poslední době ubývá Slováků v oblastech s převažujícím dělnickým obyvatelstvem - např.: severní a západní Čechy a naopak jich přibývá v okresech Praha či Brno. Jedno vysvětlení nám nabízí Sommer a Šrajerová, kteří tento pokles nepovažují za zpětnou migraci na Slovensko, ale za přiklonění se slovenských starousedlíků k české národnosti.5) Dalším vysvětlením může být vysoký počet česko-slovenských manželství (až 70 %) či převaha migrace kvalifikované síly a inteligence, která se lépe uplatňuje ve větších aglomeracích nad nekvalifikovanými dělníky.

Nelze opomenout velice početnou skupinu Slováků, kterou tvoří studenti. Významným mezníkem pro ně byl rok 1999, kdy jim byly uděleny stejné podmínky pro studium v ČR jako studentům českým, tzv. bez školného a s možností používat svůj mateřský jazyk. Od této doby zaznamenáváme prudký nárůst slovenských studentů, který trvá dodnes. V roce 1998/99 počet slovenských studentů dosahoval 1150 osob, v roce 2002/03 to bylo 6660 osob a v roce 2008/09 už toto číslo dosáhlo na 18 350 osob, což znamená 67% všech cizinců studujících na našich VŠ. 6)

Kultura

Slováci v Čechách nejeví velký zájem o kulturní, společenské a publikační aktivity slovenských národnostních spolků - počet členů jednotlivých sdružení je pouhých 4-5 tisíc. Zčásti je to dané tím, že jsou geograficky rozptýleni po celé zemi.

V ČR nalezneme 11 občanských sdružení slovenské menšiny:

  • Česko-Slovenská scéna
  • Demokratická aliancia Slovákov
  • Folklorné združenie Púčik
  • Slovenské folklórne združenie Limbora
  • Slovenský literárny klub v ČR
  • Spolok Detvan
  • Spolok priatel´ov slovenského divadla
  • Zväz Slovákov

Nejvýznamnější a nejpočetněji zastoupené tři organizace zároveň vydávají měsíčníky:

  • Nejstarší a nejpočetnější je Klub slovenské kultury , který se, s 2600 členy, zaměřuje na oblast kulturní výměny a vydává časopis Listy 2001.
  • Obec Slovákov v ČR, působí, s 1250 členy, v regionálních obcích ve 12 městech - Praha, Karlovy Vary, Sokolov, Teplice, Plzeň, Stříbro, Kladno, Brno, Tábor, Kroměříž, Karviná, Třinec. Navíc publikuje časopis Korene, který přílohou Koráliky oslovuje i děti.
  • Slovensko-český klub se snaží o vybudování klasických menšinových struktur, využití menšinových práv a především o zvyšování úrovně česko-slovenských vztahů. Vydává časopis Slovenské dotyky, který vychází s přílohou Literárne dotyky.

Na aktivitách slovenské menšiny se podílejí ovšem i organizace bez právní subjektivity, jako například:

  • Historická skupina Priamych účastnikov SNP (součást Svazu bojovníků za svobodu)
  • Spoločnosť M.R.Štefánika
  • Slovenská evangelická církev a.v. v ČR a řecko-katolická církev

Od roku 1993 funguje vysílání Českého rozhlasu pro slovenské spoluobčany. Redakce pro menšiny ČRo vysílá na regionálních okruzích dvakrát do týdne půlhodinový pořad s názvem Stretnutie. Od roku 2001 byl spuštěn internetový portál Slováků žijících v zahraničí www.svet.czsk.net.

Kromě tohoto jsou organizovány Slovensko-české kulturní festivaly:

Dny slovenské kultury v jednotlivých městech, mezinárodní folklorní festivaly - Praha-srdce národov, Jánošíkův dukát apod., divadelní přehlídky - Slovenské divadlo v Praze, To nejlepší z humoru na slovenské scéně apod., loutkové divadlo, dramatizované čtení pohádek, scénky pro děti v českém a slovenském jazyce, filmové podvečery, plesy - Slovenský ples v Praze, česko-slovenský ples v Českých Budějovicích, ocenění významných osobností za práci ve prospěch dobrých vztahů mezi Slováky a Čechy - ceny Mateja Hrebendu, výstavy - Slovenské výtvarné léto, besedy - Kluby Slovenských dotykov, Klub Koreňov, Podvečery nielen pre ženy apod.

Výše uvedené aktivity a občanské iniciativy slovenské menšiny jsou z velké většiny podporované státem prostřednictvím dvou grantových programů Ministerstva kultury ČR - na podporu rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin a na podporu aktivit národnostních menšin, a jednoho grantového okruhu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR - na podporu vzdělání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy. Takto cílené programy mají i některé kraje a města, jako například Praha či Brno. Prostředky získávají menšinové organizace také ze Slovenska - Úřad pro Slováky žijící v zahraničí, částečně MK SR, či ze zdrojů Evropské Unie apod.7) Neopomíjejme ani zdroje vlastní - členské příspěvky, vydávání periodik, knih či příspěvky od sponzorů.

PRAKTICKÁ ČÁST

Metodologie

Pokládané otázky:

1. Vyhovuje vám současná míra autonomie (status), popř. jakého stavu byste v tomto ohledu chtěli dosáhnout?

2. Jste nějakým způsobem diskriminováni - pozitivně (zvýhodnění) či negativně? V případě, že ano, jakým způsobem?

3. Jak vidíte samu sebe jako Slovenku/Slováka, zkuste charakterizovat slovenský národ?

4. Jak myslíte, že vás vidí majoritní společnost, tedy Češi, a proč?

5. Co považujete za hlavní atribut své etnicity a proč?

Literární rešerše

Knih, které se věnují problematice slovenské minority a československých vztahů, je na českém trhu velké množství. Bohužel se jedná především o starší publikace z doby před 90. lety, které ztrácejí na aktuálnosti. Z těch současných můžeme uvést jako příklad Nástin vztahů Čechů a Slováků / František Čapka - Brno : CERM, 2000, či O původu Slováků v Čechách / Helena Nosková - Trilabit : Praha, 2001. My vycházeli hlavně z knihy Ivana Gabala s názvem Etnické menšiny ve střední Evropě.8). V části věnované slovenské menšině je čtenáři nastíněna její historie a také její problematika na našem území. Díky této poměrně zdařilé publikaci si člověk může udělat ucelenější obrázek na dané téma. Dále jsme vužívali internetových zdrojů, např.:9),10). Dalším ze zajímavých zdrojů je blog pana Fedora Gála, který se naší problematice věnuje ve článku Identita Čechů a Slováku v evropském kontextu.11). Jako Slovák české národnosti žijící v Čechách nám zde předkládá svůj názor a pohled na věc.

Vlastní výzkum

Jako zástupce mladší generace (20-29 let) jsme si vybrali významnou část slovenské menšiny u nás - studenty vysokých škol. Dohromady jsme se tázali šesti respondentů a jejich odpovědi (na otázky uvedené v metodologii) jsme shrnuli následně:

1. Většině studentů současná míra autonomie plně vyhovuje. Jen jeden student vyjádřil lítost nad rozpadem Československa, protože se Slováci, přirozeně, právně a jazykově vymezili vůči Čechům, ale zároveň začali popírat společnou česko-slovenskou minulost a to, co na ní bylo dobré.

2. Většina respondentů nepociťuje ani pozitivní ani negativní diskriminaci. Upozornili jen na drobné těžkosti, jako například nemožnost půjčení knih ve veřejné knihovně bez zálohy, či koupi paušálu bez zálohy u mobilního operátora. Navíc, což se nevztahuje přímo na diskriminaci, ale ztěžuje to Slovákům život, se některým studentům stává, že Češi přestávají rozumět slovenskému jazyku.

3. Na jedné straně se studenti hodnotí jako pohostinný, skromný, pracovitý, emotivní, dynamický a upřímný národ, což je někdy, například u politiků na škodu, když se nesnaží ani zakrýt svou hloupost. Na druhé straně se vnímají jako národ arogantní, závistivý, trpící pocitem méněcennosti, ztrácející úctu k sobě samému, neustále se vůči někomu vymezující, stále řešící křivdy a navíc s permanentním pocitem ohrožení - dalo by se říci až paranoidní.

4. Většina studentů se shodla na názoru, že Slováky český národ vidí jako mladšího „bratra“, který ekonomicky, kulturně, sociálně ani sportovně nepřekoná toho „staršího“ a měl by se od něj něco naučit. Ale i když Češi cítí, že mají navrch, nedávají to Slovákům tolik najevo. Další názor rozděluje starší generaci, která Slováky stále bere jako bratrský národ a pociťuje nostalgii nad společnou minulostí, a mladší generaci, pro kterou Slováci představují konkurenci, jak na pracovním trhu, tak na vysokých školách, a může zastávat i názor „ Když jste se oddělili, tak si zůstaňte doma“.

5.Za hlavní atribut je jednoznačně považován jazyk a za ním v menší míře historie, území a náboženství.

Pro srovnání jsme se dotazovali i střední generace (30-52 let). Dohromady se jednalo o pět zástupců, jejichž výsledky jsme opět shrnuli:

1. Stejně jako studenti se dotazovaní shodli, že současný stav je přiměřený a vyhovuje jim. Zároveň uvedli, že jsou v České republice spokojeni a neplánují odchod.

2. Většina respondentů odpověděla, že se necítí být diskriminovaná – a to ani v pozitivním ani negativním smyslu také díky znalosti českého jazyka. Pouze nejmladší člen zkoumané skupiny (30 let) pociťuje negativní diskriminaci u lékaře a ve školách především kvůli jazyku. Jak jsme již uvedli, Češi často v současnosti slovenskému jazyku nerozumí.

3. V otázce hodnocení vlastního národa se odpověď velmi podobala odpovědím studentů. Slováci se na rozdíl od Čechů vidí jako srdečnější, upovídanější a daleko zbožnější národ. Naopak negativ bylo podstatně méně. Jako příklad uvedli urážlivost a vztahovačnost.

4. Hodnocení velmi závisí na okolnostech, za kterých se společnost a minorita setkávají. Vztah k minoritě se pak vytváří podle určitých zkušeností (př.:příchod kriminálních živlů ze Slovenska versus šikovné, vyškolené a milé slovenské zdravotní sestřičky v českých nemocnicích).

5. V této otázce převažovala odpověď - jazyk. Dalšími jmenovanými atributy byly: stát, území, národní tradice, folklor a náboženství.

ZÁVĚR

Český národ je neodmyslitelně spjat s národem slovenským. Během vývoje obě strany prodělaly řadu změn ne vždy vedoucí k lepšímu, ale utvrzující velký počet Slováků i Čechů, že rozdělení republiky byla chyba. Došlo k oslabení ekonomiky, politiky, kultury a pozice v Evropské unii.

Tato práce se snaží hrubě shrnout něco z historie, přiblížit něco ze současnosti a seznámit s názory Slováků, kteří migrovali do České republiky. Většina migrantů mířících do českých zemí přicházela a přichází z řady důvodů zahrnující ekonomické, rodinné či politické. Slováci žijí na celém území České republiky a představují nehomogenní menšinu. Postupně se integrují do české společnosti a s delším pobytem se asimilují.

Respondenti jsou v České republice spokojeni a neplánují návrat zpět na Slovensko. Zároveň nepociťují diskriminaci a to především díky své adaptibilitě. Střední generace dotázaných zde již má své rodiny, ale na Slovensko se za příbuznými stále vrací.

Česká republika se do budoucna musí více zaměřit na svou migrační politiku a řešit množství problémů, které se v této oblasti naskytli právě díky globalizaci.

POUŽITÉ ZDROJE

Slovenská národnostní menšina [online]. Vláda ČR , 2009 , 2. 4. 2006 16:17 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/mensiny/slovenska-narodnostni-mensina-16157/>.

Vitajte na stránke! [online]. Veľvyslanectvo Slovenskej republiky v Prahe, 2009 , 10. september 2009, 01:26 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.mzv.sk/praha>.

Slovenský inštitút v Prahe [online]. Slovenský inštitút v Prahe, 2009 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.slovakemb.cz/SI/>.

CIZINCI V ČR - Úvod [online]. Český statistický úřad, 2009 , 12.3. 2009 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/uvod>.

KUČEROVÁ, Ludmila. Slovenská komunita žije v Čechách tradičně [online]. Místní kultura, 2007 , 28. prosinec 2007 - 12:03 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.mistnikultura.cz/?q=slovenska-komunita-zije-v-cechach-tradicne>.

EZZEDINE-LUKŠÍKOVÁ, Petra. Slováci v ČR [online]. Socioweb, 2005 , 23.12.2005 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=197&lst=106>.

GÁL, Fedor. Identita Čechů a Slováků v evropském kontextu [online]. Fedor Gál, 2006 , 25.03.08 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.fedorgal.cz/blog/index.php?itemid=93>.




Počet shlédnutí: 12

1) , 8)
GABAL, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě : konflikt nebo integrace. Praha : G plus G, 1999. 341 s. ISBN 80-86103-23-4.
2)
Počet cizinců v ČR - M06 Rozmístění občanů Slovenska na území ČR [online]. Český statistický úřad, 2009 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/53005A71B1/>.
3)
Zaměstnanost [online]. Český statistický úřad, 2009 , 6.8. 2009 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost>.
4) , 5) , 9)
EZZEDINE-LUKŠÍKOVÁ, Petra. Slováci v ČR [online]. Socioweb, 2005 , 23.12.2005 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=197&lst=106>.
6)
Vzdělávání [online]. Český statistický úřad, 2009 , 22.12. 2008 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_vzdelavani>.
7) , 10)
KUČEROVÁ, Ludmila. Slovenská komunita žije v Čechách tradičně [online]. Místní kultura, 2007 , 28. prosinec 2007 - 12:03 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.mistnikultura.cz/?q=slovenska-komunita-zije-v-cechach-tradicne>.
11)
GÁL, Fedor. Identita Čechů a Slováků v evropském kontextu [online]. Fedor Gál, 2006 , 25.03.08 [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.fedorgal.cz/blog/index.php?itemid=93>.
slovaci_v_cr.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:39 autor: 127.0.0.1