rozšířený geografický aspekt

narazil jsem na tento článek, tak jsem si neodpustil dát sem odkaz https://cesky.radio.cz/pred-120-lety-promovala-v-praze-prvni-zena-doktor-8744074

Práce vůbec není dokončena! Vůbec nepoužíváte citace, chybí seznam literatury.
Překvapivé je, že pod nadpisem nemáte ani uvedená jména. Chcete snad vystupovat anonymně?
Zatím jsem se nezaměřil na obsahovou část, ale jen formální:
Proč v práci jednou používáte Židé a na jiném místě judaisté? Buď to sjednoťte, nebo vysvětlete rozdíly.
Některé věty nezačínají velkým písmenem, a nedávají smysl. Např. v Rusku je většina populace pravoslavný a z toho lze usuzovat, že židovské tradice v Rusku jsou pravděpodobně obtížné zůstanou autentické. Nesprávně píšete mezery - např. svátky.Na, dále Poutní svátky -Pesach, dále Izrael,na postní atd. atd.
Tabulka v kap. Literární rešerše působí velmi zvláštně, načrtl jsem, jak ji můžete udělat ve WIKI.
Některé obraty jsou zvláštní - např. Samotná dovolená trvá 8 dní na památku zázraku…
Úvod kap. Praktická část nemá žádnou patrnou souvislost s tématem Vaší práce.

Vaše práce ještě není hotová. Oceňuji, že jste se pustili do zpracování formou videa/dokumentu, ale ten dokument musí mít nějakou strukturu, která je obdobná jako u jiných prací. Musí mít úvod, kde seznámíte diváky s problematikou a pak budete diváky postupně provádět tím, co na jednotlivé otázky říkají představitelé jednotlivých náboženství. K tomu pak doplníte výpovědi respondentek. Ten váš dokument tedy nemá pořádný úvod ani závěr, jedná se spíše jen o výpovědi respondentek. To nestačí ani v psané práci, ani v dokumentu - výsledkem výzkumu nemůže být jen přepis rozhovorů nebo jen natočené rozhovory.
Textovou část práce na WIKI také ještě upravte, aby tam nebyly chyby a abyste měli správně citace a seznam literatury.

Formální stránka: Je obvyklé pod nadpis napsat jména (autory).
Za nadpisy se nedělá tečka, ani dvojtečka.
Úvod začínáte až moc zeširoka. Někde máte nepřesnosti: např. Tradiční oslavou jara jsou Velikonoce, které patří mezi nejvýznamnější svátky křesťanské církve. To platí u nás, ale v rámci celé křesťanské církve určitě ne – na jižní polokouli slaví křesťané Velikonoce ve stejnou dobu, ale mají tam podzim. Navíc slavení Velikonoc nebylo původně oslavou jara (v Evropě), ale mělo náboženský ráz. S oslavou jara se pojila řada pohanských zvyků, na které evropské křesťanství navázalo a část zvyků modifikovalo.
Název kap. Teoretická část není úplně vhodný, protože následný text neobsahuje teorie.
Je fajn, že v kap. Velikonoce na Ukrajině máte údaje o počtu věřících (doplňte ještě odkaz), ale proč to nemáte i pro ČR? Zároveň by bylo vhodné právě na příkladu ČR ukázat, jak se religiozita poměrně dost liší podle jednotlivých okresů/krajů. Míru religiozity pak můžete dávat do souvislosti s velikonočními zvyky (aby jejich výčet a popis nebyl samoúčelný).
Kap. Metodologie bych doporučil dát více dopředu (za literární rešerši) a tu tzv. teoretickou část bych doporučil po úpravách zařadit do praktické části.
V praktické části je dobře, že necháváte prostor respondentům, ale bylo by velmi vhodné, aby čtenář pochopil, kdo odpovídá (věřící x nevěřící). Někde to z kontextu vyčtu (např. Protože nejsem věřící, tak spíše beru Velikonoce jako lidovou tradici…), jinde ne. Doporučil bych i tuto část lépe strukturovat – rozdělit podle témat (udělat podkapitoly) podle výzkumných otázek. Někde to máte lehce načrtnuté – např. Velikonoce jsou tedy vnímány jako náboženský svátek, jak tedy probíhá příprava Velikonoc a samotné slavení Velikonoc? A jaké jsou s tím spjaté velikonoční zvyky? Právě tady je vidět, jak by se hodily ty podkapitolky.
Závěrečná kapitola vůbec není špatná (až na některé neobratné formulace, např. Z rozhovorů vzešla také ta skutečnost… – skutečnost přece nevzešla z rozhovorů, ta asi byla už před rozhovory. Podobně upravte slohové chyby i na jiných místech. Některé „věty“ ve skutečnosti větami nejsou, protože nemají sloveso – např. Prostor pro odpočinek a sem tam pečení beránků či barvení vajíček.
Citace!!! To, co je pod čarou (průběžné citace), musí být i v seznamu literatury (abecedně). Odborné časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. Takže místo
MOYSEY, A. A.; ROMAN, L. A., The particularities of celebration of greatest religion holidays in Ukraine [online] 2018 [cit. 1. 6. 2022]. Dostupné z: http://www.scientific-heritage.com/wp-content/uploads/2020/09/VOL-3-No-23-23-2018.pdf#page=3
spíše
MOYSEY, A. A.; ROMAN, L. A. The particularities of celebration of greatest religion holidays in Ukraine. Sci Herit, 2018, 23.3: 3-5.
Pokud chcete, můžete tam připsat Další dostupnost: a doplnit URL stránky nebo napsat, že to máte z databáze Scopus nebo nějaké jiné.
Jinak vůbec nepoužíváte v citacích kurzívu.

Práce vůbec není špatná, ale některé věci je třeba ještě vylepšit.
Formální stránka: dávejte pozor na shodu větných členů, např. U partnerských vztahů se budeme zabývat především sexuální tematiky a představou ideální rodiny. Na mnoha místech nesprávně píšete čárky, např. Svátek, který se však každým rokem stává u nás významnější je Halloween. Na jiném místě: Setkání, které je však pro Jehovisty významné se nazývá Památná Slavnost. Je toho ovšem mnohem více.
Některé formulace jsou trochu neobratné – např. odstoupit z víry: spíše se odstupuje / vystupuje z církve nebo náboženské společnosti, ale ne z víry. Věřit se začíná, přestává.
Buďte více pečliví v citacích, na mnoha místech chybí kurzíva, jinde nemáte uvedený správně název, například:
Vztah k bohu. [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/knihovna/knihy/co-bible-rika/krest-a-vas-vztah-k-bohu/
Mělo by být spíše nějak takhle:
Křest a váš vztah k Bohu. [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-04-22]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/knihovna/knihy/co-bible-rika/krest-a-vas-vztah-k-bohu/
Nezapomínejte v českém textu na překlady z angličtiny (někde to máte, ale většinou ne).
Kap. Praktická část by bylo vhodné nějak pěkně uvést, takhle je to moc hrr (proč zrovna začínáte partnerskými vztahy, chozením… – hlavní téma je zhruba způsob života – to samozřejmě zahrnuje i partnerské vztahy, ale i spoustu dalších věcí. V praktické části bych také doporučil provést úpravu kapitol, kde by lépe vyzněly rozdíly mezi ČR a USA (nebo kde by byla vidět podobnost). V tomto stavu je to takové dost pomíchané.
Závěr ještě trochu lépe ukončete, zvýrazněte to, co bylo hlavní výzkumnou otázkou.
Je to opravdu tak, jak píšete – V USA je poměr Svědků Jehovových k počtu obyvatel značně vyšší oproti České republice.? Pokud ano, doplňte zdroje a citujte je. Já jsem našel, že v USA jich je 0,8 %, u nás 0,3 % - to je opravdu více než dvaapůlkrát vyšší podíl.

Práci jste rozjely pěkně, ovšem v této podobě je ještě značně nehotová. Už od prvního pohledu – práce nemá nadpis, není podepsaná…
Kap. Literární rešerše – opět je to rozjeté dobře, ale je to nedotažené. Necháváte čtenáře příliš v nejistotě: např. Dále o problematice exorcismu v islámu pojednává odborný časopis Studia Theologica od profesora Luboše Kropáčka v článku Exorcismus v islámu. Jako čtenář ovšem chci vědět, co tedy tento článek o islámském exorcismu přináší – to je váš úkol, stručně to představit. Nezapomínejte, co jsem vám psal v Doporučení k psaní odborného textu že cílem literární rešerše je představit čtenáři (dobře to ale poslouží i autorovi práce) co už bylo na dané téma vyzkoumáno a jak daleko výzkum došel.
Jinak tituly se v literární rešerši neuvádí (snad jen v případě, že autora chcete představit).
Vlastní práci dobře strukturujte: rozdělte na kapitoly a odstavce buď podle toho, o jaký exorcismus se jedná (křesťanství, islám), nebo podle jednotlivých témat a teprve tam pak dát to rozdělení (křesťanství, islám).
V práci vám nepromlouvají respondenti! Na těch to mělo být postaveno!
Pozor na chyby, např. Zlý duchové – vždy je Zlí duchové atd.
Chybí závěr, průběžné citace a seznam literatury.

Ve vaší práci zapomínáte, jakou hlavní závislost (korelaci) hledáte: vztah k interrupcím na základě příslušnosti ke křesťanské církvi. U toho všeho má být ještě kulturně-geografický aspekt (vybrané tři země). Tomu všemu máte věnovat přibližně stejný podíl. Ovšem už jen začátek praktické čísti ukazuje, že tomu tak není: úvodní odstavec praktické části se zmiňuje jen o polském potratovém zákonu. Na jiném místě – kap. Vlastní práce máte uvedeno několik dotazníků, ale nikde nevidím tu závislost podpory/odmítání potratů na náboženství. Kde máte ten deklarovaný cíl Cílem naší práce bylo zaměřit se na to, jak se mohou lišit názory křesťanů na interrupce ve třech různých státech? Jak s vaším cílem práce souvisí třeba otázka Co si myslíte o registru těhotných žen v Polsku?.
Ve vaší práci nemáte ani uvedeny počty křesťanů (absolutní/relativní) ve všech sledovaných zemích a počty provedených potratů. Nechci vám špatně radit, ale pokud bych hledal korelaci mezi křesťanstvím a potratovostí, tak bych jako první věc asi vzal tabulku religiozity (třeba evropských zemí) a pak tabulku potratovosti a viděl bych, zda je tady nějaká zjevná závislost, nebo ne. Se statistikou ovšem ve vaší práci docela dost šetříte.
Některým sdělením moc nerozumím (to ovšem může být moje chyba) – např. Zkoumaly jsme, zda může být názor ovlivněn věkem, a zda se samotná úhrada zákroku může lišit na základě věku.: do jaké souvislosti chcete dát názor na potraty, věk a úhradu zákroku? Chápu, že se názor na potraty může měnit v závislosti na věku, ale ta úhrada zákroku se mi jeví jako proměnná, která smysl nedává.
Kap. Literární rešerše je opět primárně zaměřena na interrupce jako takové, ale jen velmi málo na jejich vztah k náboženskému vyznání. Citace bakalářské práce, kde výsledkem je sdělení, že Z jejího výzkumu výplývá, že 2 ženy mají negativní postoj k interrupci zapříčiněný křesťanskou vírou… asi také není příliš hodnotné a zevšeobecňující – dvě ženy určitě nejsou vypovídajícím vzorkem.
Ještě jedna věc, která mi přijde vnitřně rozporná. Píšete: V Polsku se snaží maximálně předejít situaci, kdy by dítě mělo být odebráno biologickým rodičům, proto bývá do rodin posílán tzv. rodinný asistent, který má pomoci rodině se stabilizovat. Stát chce mít vše pod maximální kontrolou… Je to skutečně tak, že stát chce mít vše pod maximální kontrolou, když se snaží, aby dítě nebylo odebráno biologickým rodičům? Neplatí stejná zásada i v ČR? (snaha, aby dítě nebylo odebráno biologickým rodičům). Podívejte se na nějaké historické práce, jak to vypadalo, když stát chtěl mít všechno pod maximální kontrolou – například A. Goichbarg a další revoluční právníci věřili, že výchovu dětí převezme stát a rodina bude minimalizována. To jsou 20. léta 20. století v SSSR – můžete mrknout třeba na https://cyberleninka.ru/article/n/so-viet-family-law-wo-men-an-d-child-care-from-1917-to-the-1940s/viewer
Práci tedy doporučuji zásadně vylepšit v tom ohledu, aby odpovídala na předem stanovený cíl a zaobírala se předem stanovenými závislostmi.

Práce se zatím jeví jako značně nehotová. Nezapomínejte, že se jedná o práci, na které jste pracovaly celý semestr, a to ve čtyřech lidech. Tomu to také musí odpovídat.
Dopouštíte se jedné chyby, před kterou jsem několikrát varoval: vaše práce nemá být primárně o vybrané náboženské skupině (u vás Svědkové Jehovovi), ale o tom, jak se jedna náboženská skupina staví k jednomu vybranému prvku (u vás se jedná o partnerský život) ve dvou geograficky odlišných oblastech. Proto máte nesprávně už samotný úvod, který má být určitým shrnutím a sdělením, co je možné v práci očekávat. Váš úvod se zabývá jen popisem Svědků Jehovových. Literární rešerše se má zabývat výzkumnými otázkami - ty máte tři, a pokud ke každá máte dát dva autory nejlépe s protichůdnými tezemi, tak to máte aspoň šest odstavců. Vy máte dva. V práci vůbec nepoužíváte články z časopisů z vědeckých databází.
Kap. Praktická část musí mít nějaký solidní úvod, uvedení do problematiky… Vy jdete rovnou na věc, a vůbec to nepůsobí dobře. Uprostřed této kapitoly píšete Z výše uvedených studií můžeme usoudit… - kde ale máte ty odkazované studie?
V práci mi chybí i statistika rozvodovosti v ČR podle náboženských skupin (podívejte se na údaje ze sčítání obyvatel, ukažte, jak se to vyvíjelo v čase.
Vůbec nemáte citované tabulky, které máte v práci.
Kap. Použité zdroje je téměř zcela mimo normu.
Znovu doporučuji, co jsem vám říkal na seminářích: Doporučení k psaní odborného textu.
V práci máte poměrně dost chyb (např. nesprávné psaní čárek – jeden příklad za všechny: To, co je v církvi důležité je postavení člena, ale jako stěžejní záležitost církev považuje, zda se jedná o člena, nebo nečlena.)

Překvapivé je, že pod nadpisem nemáte ani uvedená jména.
Podívejte se na Doporučení, jaká je funkce Literární rešerše. Není to kapitola, kde seznámíte čtenáře, které publikace vám přinesly dost informací (Diplomovou prací, ze které jsme získali dosti informací týkající se Vánoc a zejména původu slova Vánoc v makedonštině a některých dalších zvyklostí a tradic). Je to kapitola, kde seznámíte čtenáře s autory, kteří se zabývali stejnými (podobnými) výzkumnými otázkami a také s tím, k čemu tito autoři došli.
Kap. Metodologie musí obsahovat adekvaci metod, tedy výhod a nevýhod vámi použitých metod, jak jste nevýhody eliminovali… Bylo by vhodné přidat i seznam respondentů. Pozor na pojem metoda studování dokumentů - opět odkazuji na Doporučení - https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#metoda_studia_dokumentu
V textu je celá řada málo srozumitelných pasáží. Co znamená Ve starých Třebíčích?
Jak mám chápat V pravoslaví po Kristu začínají Svatyně. Jak po Kristu?
Je třeba celou práci mnohem lépe strukturovat (rozdělit do správných kapitol a podkapitol). Např. máte kapitolu Historie Vánoc, ale ve třetím odstavci je tolik různorodých informací, že se v tom jako čtenář úplně ztrácím.
Ať se neztratíte ani vy v té dataci: pravoslavní i katolíci fakticky slaví Vánoce 25. prosince, jenže 25. prosince podle juliánského kalendáře odpovídá 7. lednu gregoriánského kalendáře. Dříve se ovšem „Vánoce“ slavily jako svátek, který spojoval (jak správně píšete) hned tři velké události - narození Ježíše, přinášení darů a Ježíšův křest. Některé křesťanské církve se tohoto slavení drží doposud (slaví tři svátky v jednom dni). Protože to připadá na 6/7. ledna, což je zároveň podle juliánského kalendáře 25. prosince (a oslava pravoslavných Vánoc), tak to někoho může zmást. Rozepište to tak, aby to nikoho nezmátlo.
Jak máte rozepsané slavení Vánoc podle jednotlivých států, tak je třeba to také mnohem lépe strukturovat: jak to vypadá navenek (třeba když někdo přijede v období Vánoc do Čech), jak to slaví katolíci, jak to slaví ateisti…
Podobně i v dalších zemích - např. v Makedonii píšete, jak je to nábožensky rozdělená země (pravoslaví, které vyznává 65 % populace a drtivá většina z nich náleží k makedonské pravoslavné církvi. K jiným křesťanským denominacím se hlásí 0,4 % populace. Muslimové tvoří 33,3 % populace. Severní Makedonie má pátý nejvyšší podíl muslimů v Evropě… - vy to ale prezentujete, jakoby se v celé Makedonii slavily Vánoce stejně. Na konci máte fotku z katolického kostela ze Skopje, ale to čtenář jen tak snadno nepozná, protože to tam není napsané. Bylo by tedy velmi vhodné napsat, jak se staví ke slavení Vánoc muslimové (tam kde jsou ve většině, tam kde jsou v menšině), jak katolíci, jak většina pravoslavného obyvatelstva Makedonie. Podobně i v ostatních státech.
Některé informace v kap. Závěr jsou nadbytečné – Naše seminární práce o Vánocích v pěti různých zemích nás obohatila o mnoho nových informací. Zabývali jsme se hlavními vánočními tradicemi a zvyklostmi v Čechách, Itálii, Rusku a v Severní Makedonii. Seminární práce začíná úvodem a výzkumnými otázkami, dále pokračuje literární rešerší, metodologií, seznamem informátorů a praktickou částí. Závěr má být shrnutí toho, co jste vyzkoumali a také zodpovězení výzkumných otázek. Závěr = zlatý hřeb celého vašeho snažení
S citacemi zacházíte velmi svévolně. Například máte citaci
CALVINO, Italo, Italské pohádky. Itálie, 1982. ISBN 8026613821. Takto to vypadá, že byla kniha vydaná v Itálii, což není pravda. Citace by tedy měla vypadat spíše takto:
Calvino, Italo Italské pohádky. Překlad Vladimír Hořký. Praha: Odeon, 1982.
V kap. Zdroje nepište u internetových zdrojů na začátek Článek:, ale rovnou tam ten článek řádně citujte. Tak jak to máte, to správné není.
Např. Článek: Jak se změnil pohled na Vánoce a jejich význam pro italskou společnost. Dostupné z: https://theses.cz/id/oh9nev/14995844 není článek, ale bakalářská práce, a jako BP to máte také citovat. Podívejte se na generátor citací www.citace.com. Vy to pak citujete v průběžných citacích (ZIFČÁKOVÁ Klára. Lidové zvyky…), ale to musí být obojí shodné.
Necitujte Wikipedii, ale dohledejte původní zdroj, a ten citujte.
Ruské články (jejich názvy) uvádějte v transliteraci (původní název můžete dát do závorky). Třeba takhle:
PODGORSKAJa, Anna Vjačeslavovna. Religiozno-dogmatičeskaja koncepcija rožděstva christova i jeje intěrpretacija v gimnografii i duchovnom stiche. (Религиозно-догматическая концепция рождества христова и ее интерпретация в гимнографии и духовном стихе.) Vestnik Rjazanskogo gosudarstvennogo universitěta im. S. A. Jesenina, 2010, 26: 70-80.
namísto toho vašeho
«Религиозно-догматическая концепция Рождества Христова и ее интерпретация в гимнографии и духовном стихе» https://cyberleninka.ru/article/n/religiozno-dogmaticheskaya-kontseptsiya-rozhdestva-hristova-i-ee-interpretatsiya-v-gimnografii-i-duhovnom-stihe
Ten odkaz na článek tam můžete klidně přidat ve formě
Další dostupnost: https://cyberleninka.ru/article/n/religiozno-dogmaticheskaya-kontseptsiya-rozhdestva-hristova-i-ee-interpretatsiya-v-gimnografii-i-duhovnom-stihe
Všechno, co máte v seznamu literatury, musíte mít i citované pod čarou v průběžných citacích (a samozřejmě i naopak).

Nejprve formální stránka: věnujte mnohem větší pečlivost psaní čárek ve větách (např. …Hlavním cílem této práce bylo zjistit jak vnímají věřící Desatero…), překlepům (např. není konktrétně, ale konkrétně), nesprávné psaní mezer (např. není správně …životy druhých- což jsou… atd. atd. Doporučuji https://www.hks.re/wiki/_media/2014:typografie.pdf
V práci vůbec nepoužíváte citace pod čarou (do dvojitých závorek), některé části jsou kompletně převzaty, aniž by byly citovány (kap. Jednotlivý význam Desatera je tuším převzata od L. Simajchla) – tím pak můžete celou práci degradovat na plagiát.
Kap. Seznam použitých zdrojů je mimo normu
V práci nemáte povinné citace z časopisů z odborných databází (SCOPUS, WoS, Proquest…).
Literární rešerše má kvalitativně sestupnou tendenci - první odstavce ještě jakž takž, ale ke konci je to už velmi slabé. Podívejte se na Doporučení: https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#literarni_reserse
To, co nazýváte Teoretická část, není Teoretická část - https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#teoreticka_cast_prace
Práci je třeba mnohem lépe strukturovat (rozdělit na odpovídající kapitoly a podkapitoly).
Metodologie: Pozor na pojem studium dokumentů - opět odkazuji na Doporučení - https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#metoda_studia_dokumentu
Určitě nepište: Jeden z prvních problémů, na které jsme narazily, bylo například i to, že bylo dost obtížné sehnat kvalitní odborné články do literární rešerše. Naším tématem se v minulosti až tolik lidí nezaobíralo, nebo se jedná jen o bakalářské práce, které nemají až takovou kvalitu. Musely jsme tedy vyhledávat i v zahraničních databázích. Ukážu vám spoustu literatury k danému tématu, a klidně se s vámi vsadím o zápočet, že literatura skutečně existuje! Použití zahraničních databází ovšem v literární rešerši příliš patrné není - kromě prvního odstavce. U něj bych měl ještě jednu připomínku - napište název článku jenom velkými písmeny, klidně tam dejte do závorky i český překlad (třeba nějak takto: Desatero Božích přikázání (dekalog): význam deseti přikázání v Bibli a životě církve.
Ten geografický aspekt z vaší práce vyplývá velice málo.
Tady bych doporučil ukázat na začátku hlavní rozdíly mezi sledovanými zeměmi (ČR, Polsko, USA) - nakolik jsou tyto země křesťanské (ukázat třeba statistiku) a nakolik je Desatero zakomponováno třeba do zákonodárství daných států, nakolik se s jeho ohlasy můžeme setkat na různých místech veřejného života. Pak můžete přejít k těm respondentům a dát to do nějaké souvislosti. Vy máte jednotlivé kapitoly praktické části definované vašimi respondenty, ale tím určitě ta geografická podobnost/odlišnost nevynikne.

Zpracování stále není pečlivé. Minule jsem vám psal, že špatně píšete mezery, a máte to na některých místech pořád špatně (např. svíček.První den. Někde jste mezery přidali tak, že jsou rovněž nesprávně (např. za peníze. »).
Nesprávně kombinujete uvozovky - např. na začátku máte „, ale na konci ».
V práci nemáte povinné citace z časopisů z odborných databází (SCOPUS, WoS, Proquest…).
Kap. Zdroje je třeba řadit abecedně. Zdroje musí být uvedeny podle normy. S citacemi zacházíte zcela svévolně - pokud překládáte název, musí být uveden v závorce. Máte špatně i vročení:
Není to takto:
KI TOV, Elijahu. Kniha našeho dědictví, 1979. ISBN-13: 9780873067645
ale spíše takto:
KI ṬOV, Eliyahu, Dovid LANDESMAN a Joyce BENNETT. The book of our heritage: the Jewish year and its days of significance. (Kniha našeho dědictví: židovský rok a jeho významné dny.) New York: Feldheim Publishers, 1997. ISBN 9780873067645.
V práci je obrovské množství slohových neobratností a nesprávného používání shody větných členů (např. soutěže spojené s tradičními koblihy, dále není V chanuku…, ale Během Chanuky – někde to máte s malým, jinde s velkým písmenem. To se netýká jen Chanuky, ale i nahodilé psaní židé x Židé. Doporučuji práci zkontrolovat rodilým mluvčím.
Už minule jsem vám psal, že Úvod kap. Praktická část nemá žádnou patrnou souvislost s tématem Vaší práce. Nemá ho ani teď. Nemá smysl, abych vám psal, že něco máte opravit, když to necháte zcela bez povšimnutí… Kde je tam něco o slavení svátků, o Chanuce?
V praktické části téměř vůbec nesrovnáváte to, co vám sdělili respondenti, s informacemi v literatuře…
Celkově: práce je stále velmi nehotová a zpracovaná s malou pečlivostí.

Už to skoro máte
Minule jsem vám psal, odstoupení / odchodu z víry: spíše se odstupuje / vystupuje z církve nebo náboženské společnosti, ale ne z víry. Věřit se začíná, přestává. Pořád tam máte odchod z víry v seznamu respondentů.
Někteří respondenti jsou uvedeni v seznamu, ale v textu mlčí (Jana).
Všechny položky, které máte v kap. Seznam literatury a Internetové zdroje musí být v práci skutečně použity (citovány). To ale nedodržujete nijak striktně - např. Výchova dětí, která se osvědčila. je v seznamu, ale není patrné, kde je to citované. Podobně i s dalšími položkami.

Vaše práce je už výrazně lepší, přesto je třeba ještě dotáhnout pár maličkostí, zejména formálního rázu.
Určitě se ještě znovu podívejte na gramatiku (např. bývalý členové), psaní čárek ve větách, shoda větných členů (např. Tato záležitost může znamenat vyloučeni…, na jiném místě seznámil se s adventisti, dále Staří je skupinka mužů…), podivné formulace (např. neskýtají se s nimi)…
Pak bych ještě doporučil trochu vyšperkovat kap. Literární rešerše, abyste k danému tématu neměli jen stanovisko SJ, ale i třeba něco z odborné literatury - tou dost šetříte.
Některé formulace nejsou přesné - …Svědkové Jehovovi v České republice… K legalizaci církve došlo v roce 1993. SJ netvoří církev. Jsou náboženskou společností.

Kvůli časovému presu jsem vám už atestaci zapsal, ale opravte si ještě citace: nemáte je podle normy (chybí kurzíva), pokud je to v azbuce, je třeba provést transliteraci. Pak ještě změňte v úvodu …Toto téma jsme si vybrali, jelikož… - mnohokrát jsem opakoval, abyste se vyhýbali subjektivním formulacím. Rovnou pište třeba Téma slavení Vánoc…
Dopište výpovědi respondentů - měli by být z každé oblasti.

Kvůli časovému presu jsem vám už atestaci zapsal, ale opravte si ještě pravopisné chyby (určitě se nepíše vyplívat…) a citace v internetových zdrojích. Mnohokrát jsem opakoval, že samotné URL stránky nestačí. Podívejte se třeba na generátor citací na www.citace.com

Jsem z vaší práce rozpačitý. Na jednu stranu je jednoznačně patrné, že jste tomu věnovaly obrovské množství času a energie. Byla by tedy velká škoda, aby tato vynaložená energie přinesla neadekvátně malý užitek.
Novinkou pro mě bylo, že práci zpracováváte formou dokumentu. To je mi velmi sympatické. Na druhou stranu předložené video určitě není dokumentem, ale zatím jen velmi hrubým materiálem, ze kterého by mohlo něco pěkného vzniknout. Už ta stopáž přes dvě hodiny je velice neúměrná.
Když se pak dívám na to, co máte na WIKI, tak mi to nedává moc smysl, protože třeba úvod práce máte vlastně až jako třetí kapitolu, což je velmi nelogické (úvod něco uvozuje, proto se dává na začátek).
Kap. Literární rešerše je oproti minule hodně vylepšená, ale stejně je někde vynechané k čemu autor dospěl.
Seznam literatury je úplně mimo normu, podobně i citace pod čarou. Příklad: Necitujte takto:
KROPÁČEK, Luboš. Exorcismus v islámu, Studia theologica, Praha, 2012. Dostpné z: <https://studiatheologica.eu/pdfs/sth/2012/04/09.pdf> (to máte v citaci pod čarou), ani takto:
LUBOŠ KROPÁČEK, Exorcismus v islámu, Studia theologica 14, č 4 (2012)
(to máte v seznamu literatury), ale spíše takto:
KROPÁČEK, Luboš. Exorcismus v islámu. Studia theologica, 2012, 14.4: 147-156. Můžete tam připsat třeba: Další dostupnost: https://studiatheologica.eu/pdfs/sth/2012/04/09.pdf
Moje doporučení tedy je (i vzhledem k časovému presu) upravit text ve wiki a jako přílohu tam nechat ten videodokument.

Nevím, jak to s tou opravou formální pečlivosti myslíte vážně: jen jsem se podíval na novou verzi vaší práce a hle: nesprávně mezery (…taktika.Tvůrci…, překlepy (ucelné odpovědi)…
Pak ještě věc, o které jsem vám minule nepsal, ale to je maličkost: V praktické části nedávejte jako názvy kapitol výzkumnou otázku i s otazníkem, ale nějak ji modifikujte, aby to byl normální nadpis.
Dál jsem to nepročítal, protože jsem byl zdrcen těmi chybami, které už tam být neměly

Práce je teď mnohem lepší, ale pořád nemáte správně citace (mnohokrát jsem na seminářích opakoval, že při citacích nestačí uvést URL stránky. Jako příklad uvedu citaci, o které jsem se již dříve zmiňoval - určitě nestačí uvést https://www.fatym.com/taf/knihy/desatero.htm#2, ale citace je třeba takto:
SIMAJCHL, Ladislav. Desatero božích přikázání: pravidla dobrého člověčenství. Vranov nad Dyjí: A.M.I.M.S., 2005. ISBN 80-239-9704-1. Další dostupnost: https://www.fatym.com/taf/knihy/desatero.htm#2
(To ISBN není povinné).
Co bych čekal, že se od minula změní velmi výrazně, a naopak se změnilo velmi málo, jsou věci související s mou minulou připomínkou:
Ten geografický aspekt z vaší práce vyplývá velice málo. Tady bych doporučil ukázat na začátku hlavní rozdíly mezi sledovanými zeměmi (ČR, Polsko, USA) - nakolik jsou tyto země křesťanské (ukázat třeba statistiku) a nakolik je Desatero zakomponováno třeba do zákonodárství daných států, nakolik se s jeho ohlasy můžeme setkat na různých místech veřejného života. Pak můžete přejít k těm respondentům a dát to do nějaké souvislosti. Vy máte jednotlivé kapitoly praktické části definované vašimi respondenty, ale tím určitě ta geografická podobnost/odlišnost nevynikne. Přestože jsou v práci nějaké statistiky, tak geografický aspekt je vidět stále velice málo.