obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


2017:pravoslavni

Pravoslavné Vánoce v Čechách, Řecku a Rusku

Anna Vebrová, Denisa Konstantinidisová, Anna Roshka, Viacheslav Kathanov. Pravoslavné Vánoce v Čechách, Řecku a Rusku. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2017. http://www.hks.re/wiki/2017:pravoslavni

Úvod a cíl práce

Pravoslavná církev je křesťanská církev složená z více územních církví, které tvoří pravoslavné společenství. Tyto církve sdílí svoji církevní nauku a praxi. Navenek by se mohlo zdát, že se jedná o jednotnou církev, ale i zde se lze setkat s odlišnostmi ve zvycích a tradicích. Práce se bude zabývat právě těmito odlišnostmi.

Hlavním cílem této práce bude nalézt odpovědi na otázky, jak se slaví pravoslavné Vánoce v Česku, Řecku a Rusku, a zda se liší pravoslavné tradice a zvyky v závislosti na prostředí těchto zemí. Z těchto otázek vychází podotázky, které se zabývají hlavními vánočními událostmi. Tyto podotázky rozšiřují a konkretizují cíl práce.

Výzkumné otázky

1. Jak se slaví Vánoce v Čechách, Řecku a Rusku?

  • Jak probíhají vánoční mše?
  • Jak probíhá půst?
  • Jak se liší tradice darování dárků na Vánoce?
  • Jaké dárky děti tradičně dostávají?
  • Jaké jsou vánoční pokrmy?

2. Liší se pravoslavné tradice a zvyky v závislosti na prostředí těchto zemí?

Literární rešerše

Pravoslavné Vánoce v Čechách jsou popsány Martinem Markem Krupicou v článku Vánoce v pravoslavné církvi, kde Vánoce jsou považovány jako jeden z největších křesťanských svátků. Vánoce, jejichž plný a přesný název zní Tělesné narození našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista, oslavuje církev vtělení Božího Syna, který byl Otcem zrozen dříve, než byl stvořen svět. Jde tedy o oslavení skutečnosti, že Bůh Syn se stal člověkem. Bůh přijal lidství ze ženy – Panny Marie – a sjednotil tím božství i lidství v osobě Ježíše Krista. Proto o Ježíši Kristu mluvíme jako o Bohočlověku. Oslava Kristova narození začíná dlouho před samotným svátkem. Od 15. listopadu (tj. 28. listopadu podle přepočtu juliánského kalendáře na kalendář gregoriánský) do samotného dne svátku, který má pevné datum a připadá na 25. prosince (7. ledna v přepočtu), začíná přípravná doba svátku, tudíž půst, kterému se říká pro toto časové určení půst před Narozením Páně. Postní doba je vždy obdobím přípravy na slavení svátku. Přípravné období mají kromě Pánova narození také Pascha, což znamená Kristovo vzkříšení, svátek svatých apoštolů Petra a Pavla, jedná se tedy o půst za misionáře, a svátek Zesnutí přesvaté Bohorodičky. Co se týká samotného půstu, může mít různou délku i intenzitu. Přísným postem se míní doba, kdy se požívá jen rostlinná strava. Nejedná se však jen o změnu stravovacích návyků. Patří k ní především intenzivnější modlitební a celkově duchovní život, častější přistupování ke svátosti pokání, omezení zábav všeho druhu. Význam svátku je podtržen i skutečností, že od 25. prosince do 4. ledna včetně nejsou žádné postní dny. 1)

O konci pravoslavných vánočních oslav v Čechách ke dni 8. ledna pojednává Luboš Pavlíček ve svém článku Půst skončil. Vánoční svátky teď slavili pravoslavní věřící v jihlavském deníku.cz. Součástí je rozhovor s pravoslavným knězem Vladimírem Jeremiášem Cvakem, který popisuje, že kladou důraz spíše na duchovní podstatu Vánoc a příliš nelpí na štědrovečerní hostině. Bohoslužba se odehrává v chrámu řecké pravoslavné církve a na bohoslužbu se přišlo ukázat 30 pravoslavných věřících. Autor nesděluje žádné národnostní zastoupení. Později se dostává k odlišnosti závislé na prostředí. Sám kněz přiznává, že mnoho pravoslavných věřících z této oblasti dává svým dětem dárky 24. prosince vlivem katolického prostředí. V Jezdovicích, kde otec Cvak působí, funguje pravoslavná církevní obec teprve 10 let. 2)

Miloš Mrázek ve svém dokumentu popisuje důležitost porozumění kultury dané země. Téma výstavy, ze které v dokumentu vychází a kterou spolupřipravoval, se zabývá právě Vánocemi. Popisuje zde, jak se vyvíjely východní křesťanské tradice a zmiňuje také církve byzantského ritu (tedy pravoslavné), starobylé orientální ortodoxní církve dělící se zaprvé na katolickou větev (syrská, koptská, etiopská a arménská), uznávající primát římského papeže, a zadruhé na ortodoxní větev (asyrská), neunionovanou s Římem, tzn. neuznávající primát římského papeže. 3) Co se týče oslavy Vánoc, zdůrazňuje také delší bohoslužby na rozdíl od západních církví. Z hlediska řeckého pravoslaví vypráví, že slavení Vánoc (Christougénna) či celé dvanáctidenní svátky od Narození Krista až do Zjevení (Theofanie) jsou v lidové kultuře hluboce zakořeněny. 4)

Článek The Kallikantzari - An Image in Nikos Gatsos’ Amorgos Nikos Gatsos: A Bibliogaphy od Michaela Loosliho pojednává o kallikantzaros (démonech či zlých skřítcích), kteří se podle řeckých tradic objevují v noci v období dvanáctidenních oslav Vánoc. Ačkoliv se jejich popisy liší, společné jim zůstává jejich extrémní ošklivost. Každý skřítek je nějakým způsobem deformován (např. jsou chromí, jednoocí, atp.). Autor ve své publikaci sděluje, že jsou nejčastěji popisováni jako trpaslíci s dlouhými rozcuchanými vlasy, divokýma červenýma očima, zuby divočáků, rukama opic, které končí dlouhými zahnutými nehty. Jejich nohy jsou napůl oslí a napůl lidské. Lezou po střechách, komínech a dělají neplechy. V článku se popisuje také jejich strava, která je složena převážně z červů, žab, hadů a ještěrů. Tito skřítci mají také svůj specifický tanec Kallikantzari, který je pojmenovaný po nich. 5)

Zkoumáním pravoslavné teologie, jakožto holistické, se zabývá Porumb Razvan ve své studii An Orthodox Model of Practical/Pastoral Theology, kde se na jedné straně nachází liturgický (sváteční) způsob života a na druhé společenské zvyklosti a závazky. Teologie se zde jeví jako neoddělitelný celek, a proto je veškerá teologie brána jako implicitně praktická/pastorační (duchovní křesťanská péče, pomoc, podpora). Studie zdůrazňuje zásadní význam liturgického a svátostného života v pravoslavné církvi. 6)

Metodologie

Naše práce vychází převážně z kvalitativních metod. Dle různých kritérií je kvalitativní výzkum popisován jako výzkum, který neužívá statistické metody. Kvalitativní výzkum se snaží interpretovat pohledy subjektů na zkoumaný předmět tím, že průzkumník přejímá jejich perspektivu. Využívá se podrobný popis situací. Jde o porozumění akcím a významům v jejich sociálním kontextu. Jsou upřednostňovány otevřené a nestrukturované výzkumné plány, analýza vychází z velkého množství informací o menším počtu jedinců. Převažuje zájem o reálné celky a interakce mezi aktéry. Výhodou kvalitativního výzkumu je, že se zaměřuje na projevy respondentů, které kvantitativní výzkum není schopen zachytit. Zatímco kvantitativní výzkum počítá jen s čísly, kvalitativní výzkum doprovází hloubková analýza. Snaží se tedy interpretovat pohledy subjektů na zkoumaný předmět tím, že výzkumník přejímá jejich perspektivu. Jsou upřednostňovány otevřené a nestrukturované výzkumné plány. Analýza vychází z velkého množství informací o malém počtu jedinců. V naší práci budeme nejvíce pracovat s metodou rozhovoru. Rozhovor je výzkumná technika, která spočívá v dotazování respondentů.

Technika rozhovoru

Prostřednictvím předem zvolených otázek se dovídáme o jednotlivých dílčích jevech na základně odpovědí respondentů. U rozhovoru se sleduje také verbální chování.

Fáze rozhovoru

Rozhovor má většinou tři fáze:

1. úvodní – navázání kontaktu, navození atmosféry, určení tématu, času, účelu, ujištění

2. jádro rozhovoru – vlastní dotazování

3. závěr rozhovoru – shrnutí, uvolnění atmosféry, naladění na další spolupráci

Typ rozhovoru

Pro tuto práci byl vybrán převážně nestandardizovaný, který umožňuje zaznamenat i širší souvislosti. Také je schopen vyloučit chyby, které jsou způsobeny špatným dorozuměním při položení konkrétní standardizované otázky. V tomto typu rozhovoru tedy lze pokládat otázky nahodile, upravovat si je dle libosti a dává prostor respondentovi se více otevřít danému tématu. Nevýhodou je, že je těžší tyto odpovědi kvantitativně zachytit a interpretovat. Většina výzkumů je proto založena na kombinaci obou druhů výzkumů (standardizovaných i nestandardizovaných). Z tohoto důvodu byl, jako další technika, zvolen polostandardizovaný rozhovor, který je jednodušší v práci interpretovat a vyhodnotit.

Terénní výzkum

Terénní výzkum byl zahájen návštěvou Martina Marka Krupicy. Byli jsme pozváni do jeho kanceláře na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Jelikož předchozí komunikace proběhla přes email, byl pan Krupica informován o základních informacích naší práce. Byl tedy připraven na námi pokládané otázky. Otázky plynuly ze situace. Pana Krupicu jsme nechali volně hovořit. Naše komunikace s panem doktorem byla bezproblémová. Celý rozhovor trval přes dvě hodiny. Zájem pana doktora byl velký a byl velmi ochotný nám se vším pomoci. Byl ochotný nám také zapůjčit materiály a podotkl, že bude rád, když s ním budeme nadále v našem výzkumu spolupracovat.

Vladimír J. Dvořák byl naším dalším respondentem, který nám poskytl informace pro naši práci prostřednictvím emailu, protože bydlí s rodinou v Litoměřicích.

Pro tuto práci byl také kontaktován Miloš Mrázek, který nám poskytl informace prostřednictvím emailu, jelikož je mimo ČR. Materiály, které zodpovídají výzkumné otázky, zpracovával jako podklad pro výstavu o pravoslaví, kterou spolupořádal. Pan Mrázek se hlásí k řeckým pravoslavným křesťanům, kterých je podle něj na území ČR pouze 25.

Respondentkou se stala také Dafni Konstantinidou, která je původem z Řecka a do ČR přijela v roce 1948. Vyprávěla hlavně o přesunu do ČR a její výchově.

Julia z Petrohradu byla také respondentkou pro naši práci. Popisovala průběh vánočních svátků, tradic, liturgie a půstu.

Dalším respondentem se stal Otec Václav, který v současné době působí jako protojerej (kněžský titul, který získává osoba jako poctu v pravoslavné církvi) pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje. Byl velmi ochotný participovat ve výzkumu a po ukončení své večerní bohoslužby zodpověděl podstatné otázky o Vánocích. Rozhovor byl nahrán na diktafon. Otázky byly předem připraveny a během rozhovoru byly využity také doplňující otázky. Rozhovor trval 40 minut.

Zkontaktován byl také Vladislav Novák, student Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy a Martina Marka Krupicy. Poskytl odpovědi na předem připravené otázky, které mu byly zaslány prostřednictvím elektronické komunikace.

Respondent Miloš, který je kolega Vladislava Nováka, poskytl také odpovědi na otázky zaslané prostřednictvím elektronické komunikace.

Nejvíce časově náročná byla komunikace s jednotlivými respondenty i přes to, že žijeme v době informačních technologií. Nebylo snadné respondenty sehnat a zároveň od nich získat všechny potřebné informace v krátkém časovém úseku nazpět.

Pasportizační údaje respondentů

Archimandrita (představený kláštera v křesťanských církvích východního (byzantského) ritu) Mgr. Martin Marek Krupica, Th.D., duchovní správce Chrámu sv. Václava, působí na katedře historické teologie a církevních dějin

Mgr. Vladimír J. Dvořák, diákon (pomocník apoštolů pečující o chudé a nemocné, duchovní s vysvěcením nižším než kněžským) Chrámu sv. Václava v Litoměřicích

Otec Václav, protojerej Pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje, studoval teologii na Východě (neupřesňuje)

Mgr. Miloš Mrázek Th.D., člen správní rady Orthodoxia Christiana, působí na katedře religionistiky na Filozofické fakultě univerzity Pardubice

Dafni Konstantinidou, řeckého původu, 75 let, do ČR se dostala po válce v roce 1948

Julia, 24 let, studentka magisterského studia ekonomie, žije v Petrohradu

Vladislav Novák, student Husitské teologické fakulty

Miloš, kolega Vladislava Nováka

Praktická část

Poměr populace a pravoslavných věřících v jednotlivých zemích

V roce 2011 provedl Český statistický úřad sčítání lidu, podle tohoto sčítání žije v České republice 10,4 milionů obyvatel. K pravoslaví se hlásí přes dvacet tisíc obyvatel (0,2 %), což je méně než v roce 2001. 7)

Podle sčítání obyvatel v roce 2011 v Řecku žije 10,8 milionů obyvatel, přičemž k řecké pravoslavné církvi se věřících hlásí 94,5 %. 8)

Sčítání obyvatel, které proběhlo v Rusku ke dni 1. 1. 2016, činil počet obyvatel 146,5 milionů lidí. Z toho pravoslavných pokřtěných je 73,6 %. 9)

Historie

Pravoslavná církev (též ortodoxní) je křesťanská církev složená z více územních církví, které tvoří pravoslavné společenství. Tyto církve sdílí svoji církevní nauku a praxi. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o jednotnou církev, ale i zde se lze setkat s odlišnostmi ve zvycích a tradicích. Je nazývána tzv. východní církví, jelikož se rozprostírala přes východní římskou říši. Pravoslavná církev zachovává tzv. apoštolskou posloupnost, tedy, že každý biskup je následníkem dalších biskupů už od dob apoštolů. Učení církve bylo formulováno na církevních koncilech. Mezi nejvýznamnější patří sedm ekumenických koncilů (setkání biskupů po celém světě) ve 4. až 8. století.

Pojem „ortodoxní“ pochází z řeckého slova orthodoxos, což v překladu znamená „správný názor“ a bylo poprvé použito křesťanstvím na počátku 4. století řeckými otci (sv. Atanáš, sv. Basil, sv. Řehoř Naziánský, sv. Jan Zlatoústý). Každá křesťanská skupina věří, že vyznává „pravou víru“ (tedy ortodoxní). Řecká a Ruská pravoslavná církev, ale také menší církve se oddělily od zbytku křesťanství v 5. století v důsledku monofyzického sporu. 10)

Ke konci prvního tisíciletí narůstalo napětí mezi západní a východní církví. Tyto spory vyústily v tzv. Velké schizma, kdy se církve navzájem odtrhly jedna od druhé. Této události je připisovaný rok 1054, ačkoliv se rozkol udál definitivně teprve po čtvrté křížové výpravě v letech 1202-1204.

Přesto je učení obou církví podobné a jsou schopni dojít ke společnému závěru. Rozkol byl ale způsoben vývojem věrouky římskokatolické církve v průběhu druhého tisíciletí. Dogmata, která zde vznikla, byla neslučitelná s věroukou pravoslavné církve. 11)

Pravoslavná nauka

Pravoslavní křesťané sdílejí s ostatními křesťany víru v jediného Boha, který je trojjediný, tedy Otec, Syn a Duch svatý. Zdrojem Božství je v Božské Trojici Bůh Otec, z Otce pochází Bůh Syn, a to způsobem věčného rození a z Otce pochází i Duch Svatý, a to způsobem věčného vycházení. Pravoslavnou nauku shrnuje nicejsko-konstantinopolské vyznání (text zvaný „Vyznání 150 otců“). 12)

Podle pravoslavné církve byl člověk nejprve stvořen jako dokonalý. Vlastní vůlí se rozhodl pro zlo a neposlušnost vůči Bohu. Člověk byl odsouzen ke smrti a všichni lidé od Adama až po Jana Křtitele přišli po smrti do místa odloučení od Boha – podsvětí. Ježíš, kterého Bůh Otec poslal do světa, aby spasil lidstvo, byl dokonalý člověk i Bůh. Tím byla přirozenost člověka proměněna a člověk skrze Ježíše může být účastněn božské přirozenosti. Tento proces proměny se zpětně týká i těch, kteří zemřeli před Kristem. Ježíš po své smrti sestoupil do předpeklí a osvobozoval ty, kteří zde byli smrtí zajati. Spása tedy označuje proces záchrany z odloučení od Boha. Zemřelé poroučí pravoslavní věřící Bohu a církev se za ně modlí. Pravoslavní tedy věří, že nejlepší způsob života je právě ve společenství jejich církve. Ke spáse je totiž nutné přijímat svátosti, tzv. svaté Tajiny, které jsou součástí obřadu, jenž ustanovil Ježíš Kristus a který v křesťanském chápání prostřednictvím viditelného symbolu zprostředkuje neviditelnou Boží milost. Účast v nebi dostal člověk od Boha jako dar, který musí věřící sám přijmout, jelikož nebe nemůže být nikomu vnuceno. Posledním cílem ve východní teologii je „zbožštění“, neboli sjednocení s Bohem. 13)

Bible je stejně jako v katolicismu ústřední součást „tradice“. Pravoslavní nepovažují tzv. deuterokanonické knihy za stejně posvátné jako kanonické knihy Bible. Ty považují za posvátné a poučné, ale nikoliv za inspirované Bohem v plném smyslu slova. Tradice dále zahrnuje vyznání víry, dogmata a kánony – ustanovení všeobecných koncilů a všeobecných sněmů. Podle pravoslaví Duch Svatý v průběhu postupně odhaluje církvi další projevy pravdy, která byla v plnosti přítomna už od svatých apoštolů. Obhajobou je výrok apoštola Pavla: „Nuže tedy, bratří, stůjte pevně a držte se toho učení, které jsme vám odevzdali, ať už slovem nebo dopisem.“ 14)

Silné postavení má Bohorodička Panna Marie, která dle pravoslaví zůstala i po Kristově porodu pannou. Věří také, že Marie jako jediný člověk nikdy nezhřešila. Zároveň je odmítáno dogma o neposkvrněném početí Panny Marie. Věří, že po smrti byla vzata do nebe, ale neztotožňují se s římskokatolickou naukou o nanebevzetí Panny Marie. Místo této události slaví svátek Zesnutí Panny Marie. 15)

Pascha, vzkříšení Krista, je základní oslavou pravoslaví. Jedná se stejně jako u katolíků o historickou událost. Ježíš svým vzkříšením vysvobodil lidstvo z moci smrti a umožnil každému, aby měl účast na jeho nesmrtelnosti. Každá neděle je jeho připomínkou (v řečtině znamená neděle den Páně a v ruštině vzkříšení). V den svátku se zpívá po celých 39 dní tzv. paschální tropar: „Vstal z mrtvých Kristus, smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobech život daroval.“ 16)

Svatí jsou v pravoslaví lidé, kteří jsou v nebi a mohou se tak u Boha přimlouvat za žijící na zemi. Konstantinopolský patriarcha začal vydávat zvláštní okružní list, v němž církev uznává lidovou úctu ke svatým. Křesťan je prohlášen za svatého při bohoslužbě zvané proslavení. Tím se ale křesťan nestává svatým, jelikož církev jej pouze za svatého uzná a věřícím tak doporučuje jeho uctívání. Ke světcům se věřící obracejí s úctou a modlitbou (přímluva). Podle pravoslavné víry svatí v nebi prosbám naslouchají a mohou pomoci. Samostatnou kapitolou světců jsou jurodiví (tzv. „bláznovství pro Krista“), kteří se vyskytují v Rusku. 17)

Křtem se člověku odpouští hříchy a je začleněn do těla Kristova. Křtem se člověk stává členem církve. V pravoslaví se provádí ponořením třikrát – ve jménu tří Osob Nejsvětější Trojice. Obvykle se křtí děti již krátce po narození. 18)

Myropomazání (v římskokatolické církvi biřmování) je tajiny, kdy je pokřtěnému darován dar Ducha Svatého pomazáním svatým myrem (pravoslavný termín pro křižmo). Myropomazání koná každý kněz – na rozdíl od římskokatolické církve. Kněz je ale nesvětí, dostává je již posvěcené od biskupa. Provádí se zpravidla hned po křtu, a to i v případě malých dětí. 19)

Křesťanský smysl Vánoc

Jako v jiných křesťanských tradicích jsou Vánoce (řec. Christougénna, rus. Rožděstvo) připomínkou narození Ježíše Krista, oslavou Božího vtělení a zjevení Boha jako člověka.

V pravoslavné teologii se cíl této události často vyjadřuje formulí: „Bůh se stal člověkem, aby se člověk mohl stát Bohem.“ Tedy, že Bůh sestoupil do stvořeného světa a přijal lidskou přirozenost, aby člověk dosáhl zbožštění.

Liturgie a další bohoslužby jsou jedním z prostředků k povznesení do božského světa. V pravoslavné církvi jsou obvykle delší než v západních církvích, zvláště pak o svátcích. 20)

Vánoce v České republice

Pro každý svátek je určena večerní bohoslužba, a protože se jedná o velký svátek, je oproti běžným bohoslužbám delší a slavnostnější. V těchto bohoslužbách jsou momenty, které se u běžné večerní, jitřní a přednedělní neobjevují. Vynese se jeden svícen, uprostřed chrámu před ikonou svátku hoří svíčka. Jedná se o něco, co se během roku podruhé neobjevuje. Do těchto, jak sám Martin Marek Krupica nazývá, „vychytávek“ mohou vstupovat místní tradice. Čili mše je terminus technicus pro eucharistickou liturgii v římském ritu (ritus - forma liturgie užívaná tradicí a církevním schválením). Pro slavení svátku jsou důležitější večerní a jitřní, případně menší bohoslužby, protože zde se svátek naplno projeví.

Svátek vánoční

Svátek má svůj čas, všechno včetně slavení svátku musí být přiměřené, jak předcházející doba, tak doba sváteční. Martin Marek Krupica poukazuje na problém předvánoční doby, která začíná již tři až čtyři měsíce před Vánocemi. Je to díky marketingu, který má vliv na společnost a dokáže ovlivnit lidi různých náboženství.

Tradice

Mezi jednu z vánočních tradic patří psaní dopisu Ježíškovi, který na Štědrý den, tj. 24. prosince, chodí zvonit po stromeček potom, co rozdá dárky.

Podle slov Vladimíra J. Dvořáka se ve středoevropském prostředí nijak neliší tradice darování dárků na Vánoce u pravoslavných rodin oproti ostatním křesťanským náboženstvím. Společné je přesvědčení, že Bůh daroval lidstvu svůj největší „dar“ vtělením Ježíše Krista, ti na to odpovídají radostným vzájemným obdarováváním právě v těchto dnech. Jaké dárky tradičně dostávají děti, je různorodé podle věku, ale v jejich rodině vedle hraček a sladkých pochutin nikdy nechybí knihy.

Miloš slaví Vánoce v nejužším kruhu rodinném. Během Štědrého dne 24. prosince drží společně se členy své rodiny půst, který končí štědrovečerní večeří, na které se podává losos s brambory, vánoční cukroví a vánočka. Po štědrovečerní večeři se odeberou ke stromku, kde si rozdají s rodinou dárky, přičemž tradice darování dárků se neliší. Děti dostávají většinou elektroniku, např. tablety, počítače, notebooky, herní konzole. Poté následuje půlnoční mše, na kterou Miloš chodí se svou matkou. Mši doprovází pěvecký sbor, káže se a udílí se svátost Večeře Páně.

Půst

Smysl postu je většinou vázaný vánočními nebo obecně svátečními pokrmy. Tedy jestliže je to k postu, mělo by jídlo být jednoduché a levné. Štědrý večer je pořád v postním režimu, proto například u Vladimíra J. Dvořáka a jeho rodiny se podává obvykle kapr a k tomu různé druhy salátů, až po celé noci nebo dopoledni bohoslužeb končí skutečně půst. Tradice po celém křesťanském světě se provádí na předvečer, proto Martin Marek Krupica zdůrazňuje, že tento den začíná večerem. Z tohoto důvodu je ještě večeře postní, ale snídaně nebo oběd už bude nepostní. U postních jídel je to z hlediska regionálního, neboť všude je dostupné něco jiného. Musí se vycházet z toho, co se v dané lokalitě dá ulovit nebo vypěstovat. V České republice se v 90. letech 20. století uchytily velice margaríny. V této době byly hodně žádané a všichni, kdo se chtěli postit, je považovali za řešení, neboť margarín byl náhradou másla. Půst není tak přísný jako Velký půst před Paschou (Velikonoce), pouze poslední týden je rostlinný. Každý se postí, jak může nebo chce, je to nevymahatelné. Výjimkou jsou oficiálně diabetici, těhotné ženy, případně ti, kterým to zdravotní stav umožňuje.

Řecké Vánoce

Informace na otázky řeckých Vánoc nám poskytl Miloš Mrázek.

Řecko je státem, ve kterém se většina obyvatel hlásí k pravoslavné víře. Největším svátkem (jak je to u pravoslaví obvyklé) je Pascha, tedy svátek vzkříšení Ježíše Krista. I přesto jsou v Řecku hluboce zakořeněny Vánoce (Christougénna) či celé dvanáctidenní svátky od Narození Krista až po Zjevení (Theofanie).

Děti chodí tradičně koledovat 24. prosince s triangly a bubínky. Zpívají lidové písně o narození Krista, za což dostanou sladkosti, ovoce nebo mince jako odměnu. To, co si vyslouží během koled, ukládají do lodiček, které symbolizují plavidlo, na němž připluje sv. Basil. Ten patří ve východních církvích mezi nejvíce uctívané světce. Jedna z forem byzantské liturgie nese jeho jméno jako Liturgie sv. Basila (ta se koná desetkrát do roka – kromě Vánoc také o nedělích Velkého postu, o Velkém týdnu před Paschou, o Theofanii, Zjevení Páně a na svátek sv. Basila).

Dárky dětem nosí také sv. Basil (řecky Áji Vasílis) a to na Nový rok, kdy se v církvi také slaví Obřezání Páně. Tento svátek připomíná obřízku Ježíše Krista, která byla podle předpisů Starého zákona vykonána po osmi dnech po narození. Podle církevních otců Ježíš přijal obřízku, aby dokázal, že je skutečným člověkem a jeho tělo není zdánlivé a také, aby ukázal poslušnost předpisům Zákona.

Slavnostní bohoslužba se koná také 24. prosince a hlavní liturgie se slouží 25. prosince ráno (používají tedy na rozdíl od Rusů reformovaný kalendář). Předvánoční období se datuje 15. listopadu (v Rusku 28. listopadu). V tento den začíná čtyřicetidenní období přípravy. Je to jedno ze čtyř postních období v pravoslavném roce. Půst však není tak přísný jako v době příprav na Paschu. V pravoslavné tradici půst znamená omezení vybraných činností a jídla (jak je uvedeno v církevním typikonu), která by měla být pouze rostlinného původu (bez oleje, alkoholu). Pokud je půst mírnější, lze konzumovat olej, ryby a dokonce také pít víno. Výjimku v dodržování půstu tvoří kojící ženy a nemocní. Protože je v Řecku velmi rozšířený rybolov, v posledním týdnu postění půst Řekové řeší jedením plodů vytažených z moře, které nejsou rybího původu. V této poslední části tohoto půstu se nepoužívá olivový olej, ale olivy ano. Pro nás běžné oleje, tedy slunečnicový nebo řepkový, se nepoužívají. Tyto oleje se používají pouze v krajní nouzi. Již v předvečer svátku se v některých rodinách konají slavnostní hostiny. Ostatní, ti tradičnější, čekají až do druhého dne, kdy podle církevního kalendáře končí půst. V dnešní době však tyto církevní pravidla dodržuje malá část věřících.

„Protože jsme se nepostili, byli jsme vyhnáni z ráje! Proto se budeme postit, abychom znovu do ráje vstoupili.“ (sv. Basileios Veliký)

Nejvýznamnějším pokrmem slavnostní hostiny je sladký chléb zvaný christopsomo (Kristův chléb). Dalším tradičním pokrmem je koláč sv. Basila (vasiliopita), který si lidé, stejně jako christopsomo nechávají požehnat v kostele. Vasiliopita je různě zdobená buchta, na níž je obvykle napsané datum začínajícího roku a pozdrav „Mnohá léta“. Někteří také dodržují tradici, podle které vasiliopitu při hostině slavnostně krájí hlava rodiny. První díl je nabídnut Kristu, druhý Panně Marii, třetí sv. Basilovi, čtvrtý chudým, další pro hlavu rodiny a zbytek pro ostatní. Do těsta se také tradičně vkládá mince a ten, kdo ji nalezne, bude mít toho roku štěstí. 21)

Obrázek: Vasiliopita 22)

V řecké kultuře jsou zakořeněny pohanské zvyklosti. Důkazem o tom jsou zlí skřítci kalikantzaros. Dle legendy se jejich výskyt datuje mezi 25. prosincem a 6. lednem, kdy byl Kristus ještě nepokřtěný a vody byly neposvěcené. Z tohoto důvodu se začali objevovat a začali lidem škodit (hlavně v jejich domácnostech). Dle legendy byli kalikantzaros sice škodolibí, ale hloupí. Když chtěly hospodyňky zabránit jejich vniknutí komínem, daly do něj síto. Jakmile se skřítek dostal k sítu, začal počítat díry v něm. Problém spočíval v tom, že kalikantzaros uměli počítat jen do dvou, takže počítali jednu po druhém. Když ráno zakokrhal kohout, byli pryč.

Dle jiných výkladů se věřilo, že těmito skřítky se stávají děti narozené v den Vánoc. Důvodem bylo, že tyto děti byly počaty v den zvěstování o neposkvrněném početí, což je pro každého křesťana hřích. V tomto případě šlo proměně zabránit a to tím, že bylo dítě přivázáno k ruce matky pletencem z česneku, který tyto skřítky odpuzoval. 23)

Řecké Vánoce v ČR

Rodina kněze Vladimíra Jeremiáše Cvaka se hlásí k řecké pravoslavné církvi (ačkoliv nejsou řeckého původu). Na území ČR je podle slov Miloše Mrázka těchto věřících pouze 25. Kvůli svým dětem a rodičům slaví Vánoce hned dvakrát. S rodinou se tedy scházejí 24. prosince, dají si dárky a tráví čas společně. Pozdější dny oslav Vánoc slaví již spíše bohoslužebně. Děti tedy mají dvoje Vánoce, včetně dvojitého darování dárků. Na toto téma humorně podotýká, že je to pro děti velice výhodné. Půst dodržují dle pravoslavné tradice tedy čtyřicet dnů od narození Krista. Pečou také tradiční chléb, který je potřeba upéct na každou svatou liturgii. 24)

Další samostatnou kapitolou jsou Řekové, kteří se do ČR dostali během a po 2. sv. válce. Mnoho dětí bylo v tomto období umístěno do dětských domovů a byly odmala vedeny spíše ke katolicismu. Jedním z těchto dětí je Dafni Konstantinidou, která si se svými vrstevníky žijícími u nás již ani natolik nevzpomíná na řecké tradiční Vánoce. Důvodem bylo také její dlouhé odloučení od svých rodičů, které musela stejně jako ostatní řecké děti snášet. Byly tedy bez jakýchkoliv připomínek své rodné země. Většina Řeků z této doby slaví Vánoce 24. a 25. prosince, tak jako většinová společnost. Z Řecka se svou rodinou odjela v roce 1946 nejprve do Jugoslávie a až poté do ČR. Schylovalo se k tomu již během války, ale v roce 1946 již bylo rozhodnuto. Důvodem byla zuřící občanská válka, která se v Řecku odehrávala v letech 1946-1949. Dodnes na svou rodnou zemi vzpomíná a jezdí navštěvovat své příbuzné.

Ruské Vánoce

Ruská pravoslavná církev byla údajně založena apoštolem Ondřejem, o němž se předpokládá, že navštívil Scythii a řecké kolonie podél severního pobřeží Černého moře. Podle jedné z legend předpověděl založení velkého křesťanského města, kterým se později stal Kyjev. Místo, kde údajně postavil kříž, je nyní označeno v katedrále apoštola Ondřeje. V dobách Sovětského svazu se Vánoce příliš neslavily. Nový rok byl důležitější. Po revoluci v roce 1917 byly Vánoce jako náboženský svátek zakázány. Stejně tak byly zakázány i vánoční stromečky a to až do roku 1935, kdy se změnily na „novoroční stromky“. Pokud chtěli lidé slavit Vánoce, museli pouze v tajnosti. Zákaz slavení Vánoc trval až do pádu Sovětského svazu v roce 1991. Na rozdíl od Vánoc jsou oslavy Nového roku spíše pro zábavu. Utrácí se více peněz a konají se velké hostiny. Vánoce jsou v Rusku více náboženské a soukromé.

Otec Václav neshledává velký rozdíl v provedení vánoční mše mezi zeměmi, ale připouští, že se v Čechách vyskytuje zásadní problém, který spočívá v nedostatku přeložených liturgických textů ze staroslověnštiny do češtiny. Tento problém se objevil po 2. světové válce, v tomto období se vše nestihlo přeložit, a proto se během vánoční bohoslužby kombinuje staroslověnština s češtinou. Při ruských bohoslužbách je používána pouze staroslověnština. Nakonec ale této problematice nepřikládá takový důraz, jelikož je důležitější, jakým způsobem budou modlitby procítěny.

Smysl půstu shledává v očištění od potravin, na kterých je závislý, přičemž se toto netýká jen jídel zakázaných, lze mluvit například i o kávě a cukru, které nejsou během postu zakázané a otec Václav je má v oblibě, ale snaží se očistit své tělo od všech svých slabostí. Vypráví o současnosti, ve které mají lidé potíže dodržovat celý půst (zde se může jednat o praktický problém). Jedná se zejména o lidi, kteří žijí ve velkých městech a jsou obklopeni obchody, ve kterých je možné sehnat mnoho produktů zakázaných pro půst. Naopak postních jídel je nedostatek a jsou drahé, proto ne každý si tato postní jídla může pořídit. Pro lidi žijících ve vesnicích je snadnější tyto problémy překonat, neboť mají blíže k přírodním produktům a lepší podmínky pro jejich pěstování.

V současné době podle jeho slov vánoční tradice téměř vymizely, avšak v některých českých vesnicích je možné se setkat s vánočním koledováním. Velmi si váží tradičního darování dárků. Dále se zmiňuje o hlavním vánočním pokrmu, čímž je kapr. Jedná se o starou českou tradici týkající se štědrovečerní tabule, ačkoliv v některých zemích považují kapra za duchovně nečisté jídlo z důvodu, že bylo vyloveno z řeky. Otec Václav s tímto názorem souhlasí a myslí si, že je lepší vybrat jiný druh ryby, který symbolicky připomíná druh ryby, kterou lovil Ježíš v poušti. Dalším ze známých vánočních jídel v Česku je bramborový salát. Rusové podávají ke štědrovečerní večeři vánoční kachnu na rozdíl od Čechů. Dále jako jeden z ruských vánočních pokrmů se podává vánoční kuťa, což je kaše z pšenice s medem a cukrem, která se v Česku nepodává. Avšak otec Václav se domnívá, že tato tradice by se mohla dodržovat ve vesnicích ve Slovensku, neboť je tradicí přinášet tuto kaši svým příbuzným.

Podle Julie probíhají vánoční mše nejprve v dopoledních hodinách, kdy během východu slunce začínají Královské hodiny. Následuje v 9 hodin liturgie s názvem Eve nebo večer (také liturgie Vasiliya Velikogo). Od 17 hodin znovu začíná večerní vánoční bohoslužba, která se skládá z bdění (Velká večerní a Matins) a liturgie sv. Jana Zlatoústého. Kompletář trvá víc jak hodinu a je rozdělen do třech částí modlitby. Kromě toho také zpívají vzácné písně, například „Bůh je s námi.“ Podle Julie jsou nejlepší dárky na Vánoce ty, které jsou vyrobeny samostatně nebo darovány v dobrých úmyslech, nikoliv z chamtivosti. Dětem obvykle daruje sladkosti, např. dorty, záviny a koláče. Za tradiční vánoční pokrmy považuje jídla jako kuťa (kaše z pšenice s medem a cukrem), palačinky, žele, různé saláty a také nápoj podobný kompotu, přičemž tradici přípravy těchto jídel také dodržuje. Za tradici považuje držení půstu, vánoční půst pro ni zůstává jako jeden z hlavních půstů, který podle Julie by měli všichni lidé dodržovat. Proto také drží přísný půst, nejí žádné maso ani rybu, nepije žádné mléko a nepoužívá olej.

Vladislav Novák popisuje, že Vánoce jsou oslavovány v rodinném kruhu. Pokud se jedná o věřící rodinu, chodí do chrámu na večerní a ranní liturgie. V chrámě většinou následuje Agape, neboli trapéza (posezení na faře u čaje), poté se Vánoce slaví radostně doma u stolu. Půst probíhá způsobem, že člověk nepojídá nic z potravin živočišného původu. Co se týká tradice darování dárků, v Rusku si rodina nepředává dárky na Vánoce, ale až o půlnoci 31. prosince na Nový rok. Děti dostávají dárky různě, podle slov Vladislava Nováka je to jakási příležitost pro rodiče, aby dali dětem to, o co si psaly „Dědu Morozu“ (Děda Mráz). Na rozdíl od České republiky, kde se tradičně podává kapr, se v rodině Vladislava Nováka podává zapékaná husa s nádivkou a jablky. Odlišnost pravoslavných tradic a zvyků spočívá v závislosti na lokalitě, kde žijí pravoslavné rodiny, a na odlišnosti pohledu průřezem jejich generací. Rodiny, které se přistěhovaly z jiných zemí, často dodržují své zvyky a tradice, toto pravidlo ale nemusí platit u všech přistěhovaných rodin, obzvlášť u moderních typů rodin.

Závěr

Hlavním cílem této práce bylo popsat podstatu pravoslavných Vánoc a nalézt odpovědi na otázky, jak se slaví Vánoce v jednotlivých zemích, respektive v České republice, Řecku a Rusku. Pomocí dotazování respondentů byly tyto rozdíly ve zvycích a tradicích zapsány a porovnány mezi sebou.

V České republice se jedná o velký svátek, proto je večerní bohoslužba delší a slavnostnější. Koná se půlnoční mše, kterou doprovází pěvecký sbor, káže se a udílí se svátost Večeře Páně. Půst je individuální záležitostí, může být i postní štědrovečerní večeře. Půst může trvat pouze do večeře, kdy postní už není. V obou případech lze říct, že snídaně nebo oběd následující den už postní nebude. U postních jídel je nutné brát v potaz, v jakém regionu se člověk nachází kvůli dostupnosti surovin. Poslední týden půstu je rostlinný.

Tradice rozdávání dárků dětem se nijak neliší od tradice v České republice. Z odpovědí respondentů je zřejmé, že štědrovečerní tabule se skládá z ryb a různých příloh obsahujících brambory.

V Řecku se slouží hlavní liturgie 25. prosince ráno, půst je dodržován od 15. listopadu po dobu čtyřiceti dnů, kdy strava představuje rostlinný původ. Dárky se darují z 31. prosince na 1. ledna o půlnoci, zatímco u řeckých Vánoc v ČR se dárky darují 24. prosince. Podává se sladký chléb christopsomo a koláč sv. Basila, tyto pokrmy jsou určeny k požehnání v kostele.

V Rusku věřící chodí na dopolední a odpolední liturgie, půst je přísný, nemělo by se jíst žádné maso, mléko a olej. Dárky si rodina nepředává 24. prosince, ale až o půlnoci 31. prosince na Nový rok. Tradičním pokrmem je zapékaná husa s nádivkou a jablky a jako moučník je servírována vánoční kuťa.

Odpovědí na hlavní cíl této práce je, že se skutečně v závislosti na prostředí pravoslavné tradice liší v různých aspektech, podle kterých se na ně nahlíží. Odlišnosti jsou spíše v maličkostech provedení liturgie, ale ne v duchovní podstatě. Esenciální náplň svátku je téměř všude stejná. Pokud pomineme půst, jehož úroveň si každý zvolí individuálně dle uvážení v souladu s křesťanským učením.

Naopak tradice se liší v mnohem větší míře. Důvodem je geografie a s ní související kultura. Tradiční vánoční pokrmy jsou rozdílné, jelikož každá země má k dispozici jiné suroviny. Také kultura dané země je rozhodující. V Řecku, ale také v určité míře v Rusku, se vyskytují kořeny pohanské kultury, která se projeví i při oslavách křesťanských Vánoc.

Zdroje

  1. BUČEK, Jaroslav. Půst skončil. Vánoční svátky teď slavili pravoslavní věřící. [online] Jihlavský deník.cz, [cit. 2017-04-05]. Dostupný z: http://jihlavsky.denik.cz/kultura_region/pust-skoncil-vanocni-svatky-ted-slavili-pravoslavni-verici-20130108.html
  2. DUKA, Dominik. Pascha Ježíše Krista. [online] Velikonoce, 2014 [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://velikonoce.vira.cz/clanky/pascha-jezise-krista-dominik-duka.html
  3. Historie církve [online]. Pražská eparchie: Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku, [cit. 2017-06-28]. Dostupné z: http://pravoslavnacirkev.cz/Nase-vira/historie-crkve/
  4. KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Česká zemědělská univerzita v Praze: Provozně ekonomická fakulta, 2015, s. 118. ISBN 978-80-213-2551-7
  5. KRUPICA, Martin Marek. Vánoce v pravoslavné církvi. [online] Rozhlas.cz, [cit. 2017-04-05]. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/vanoce/_zprava/vanoce-v-pravoslavne-cirkvi--409539
  6. LOOSLI, Michael. The Kallikantzari – An Image in Nikos Gatsos’ Amorgos Nikos Gatsos: A Bibliography. [online] Modern Greek Studies (Australia and New Zealand), 2013. ISSN 1039-2831. Dostupné z databáze EBSCO.
  7. MRÁZEK, Miloš
  8. Myropomazání [online]. Mystika-info, [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.mystika.info/products/myropomazani/
  9. Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu - 2011 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2017-08-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-61wegp46fl
  10. Nejsvětější Trojice [online]. Theofil revue, 2007 [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=63
  11. Orthodox: Religious doctrine. Encyclopædia Britannica [online], 2014. Dostupné z databáze EBSCO.
  12. Přesvatá Bohorodice, spasiž nás! [online]. Orthodoxia, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://www.orthodoxia.cz/bgc.htm
  13. RAZVAN, Porumb. An Orthodox Model of Practical/Pastoral Theology. Německo. DOI: 10.1515/ijpt-2017-0006. ISSN 1430-6921. Dostupné z databáze EBSCO.
  14. Rusko - Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, [cit. 2017-08-16]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rusko/index.html
  15. Řecko - Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, [cit. 2017-08-16]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/index.html
  16. Spása [online]. Mystika-info, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://www.mystika.info/products/spasa/
  17. Svatí a zemřelí [online]. Mystika-info, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://www.mystika.info/products/svati-a-zemreli/
  18. Tradice a Písmo svaté [online]. Mystika-info, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://www.mystika.info/products/tradice-a-pismo-svate/
  19. UDÍLENÍ SVÁTOSTÍ: SVÁTOST KŘTU [online]. Římskokatolická farnost: Děkantství Žatec, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://www.farnost-zatec.cz/index.php?option=com_k2&view=item&layout=item&id=51&Itemid=174
  20. Vánoce [online]. Řekové v Šumperku, [cit. 2017-06-24]. Dostupné z: http://www.recka-obec-spk.wz.cz/vanoce.htm

Obrázky

  1. Flouri Vasilopita Kopi Vasilopitas Enthimo Istoria [online]. Olimpio Vima, [cit. 2017-08-18]. Dostupné z: http://olympiobima.gr/giati-vazoyme-floyri-sti-vasilopita-mia-istoria-hiliadon-hronon

—-

Počet shlédnutí: 118

1)
KRUPICA, Martin Marek. Vánoce v pravoslavné církvi. [online] Rozhlas.cz, [cit. 2017-04-05]. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/vanoce/_zprava/vanoce-v-pravoslavne-cirkvi--409539
2)
BUČEK, Jaroslav. Půst skončil. Vánoční svátky teď slavili pravoslavní věřící. [online] Jihlavský deník.cz, [cit. 2017-04-05]. Dostupný z: http://jihlavsky.denik.cz/kultura_region/pust-skoncil-vanocni-svatky-ted-slavili-pravoslavni-verici-20130108.html
3)
KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Česká zemědělská univerzita v Praze: Provozně ekonomická fakulta, 2015, s. 118. ISBN 978-80-213-2551-7
4) , 20) , 21) , 24)
MRÁZEK, Miloš
5)
LOOSLI, Michael. The Kallikantzari – An Image in Nikos Gatsos’ Amorgos Nikos Gatsos: A Bibliography. [online] Modern Greek Studies (Australia and New Zealand), 2013. ISSN 1039-2831. Dostupné z databáze EBSCO.
6)
RAZVAN, Porumb. An Orthodox Model of Practical/Pastoral Theology. Německo. DOI: 10.1515/ijpt-2017-0006. ISSN 1430-6921. Dostupné z databáze EBSCO.
7)
Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu - 2011 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2017-08-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-61wegp46fl
8)
Řecko - Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, [cit. 2017-08-16]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/index.html
9)
Rusko - Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, [cit. 2017-08-16]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rusko/index.html
10)
Orthodox: Religious doctrine. Encyclopædia Britannica [online], 2014. Dostupné z databáze EBSCO.
11)
Historie církve [online]. Pražská eparchie: Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku, [cit. 2017-06-28]. Dostupné z: http://pravoslavnacirkev.cz/Nase-vira/historie-crkve/
12)
Nejsvětější Trojice [online]. Theofil revue, 2007 [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=63
13)
Spása [online]. Mystika-info, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://www.mystika.info/products/spasa/
14)
Tradice a Písmo svaté [online]. Mystika-info, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://www.mystika.info/products/tradice-a-pismo-svate/
15)
Přesvatá Bohorodice, spasiž nás! [online]. Orthodoxia, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://www.orthodoxia.cz/bgc.htm
16)
DUKA, Dominik. Pascha Ježíše Krista. [online] Velikonoce, 2014 [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://velikonoce.vira.cz/clanky/pascha-jezise-krista-dominik-duka.html
17)
Svatí a zemřelí [online]. Mystika-info, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://www.mystika.info/products/svati-a-zemreli/
18)
UDÍLENÍ SVÁTOSTÍ: SVÁTOST KŘTU [online]. Římskokatolická farnost: Děkantství Žatec, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://www.farnost-zatec.cz/index.php?option=com_k2&view=item&layout=item&id=51&Itemid=174
19)
Myropomazání [online]. Mystika-info, [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.mystika.info/products/myropomazani/
22)
Flouri Vasilopita Kopi Vasilopitas Enthimo Istoria [online]. Olimpio Vima, [cit. 2017-08-18]. Dostupné z: http://olympiobima.gr/giati-vazoyme-floyri-sti-vasilopita-mia-istoria-hiliadon-hronon
23)
Vánoce [online]. Řekové v Šumperku, [cit. 2017-06-24]. Dostupné z: http://www.recka-obec-spk.wz.cz/vanoce.htm
2017/pravoslavni.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)