ZKOUŠKY PO 7. 9. 2016 klikněte ZDE
ZKOUŠKY PO 1. 6. 2016 klikněte ZDE
ZKOUŠKY PO 30. 5. 2016 klikněte ZDE
ZKOUŠKY PO 18. 5. 2016 etmi-19-5-2016.xlsx etmi-18-5-2016.xlsx
ZKOUŠKY PO 16. 5. 2016 klikněte ZDE
ZKOUŠKY PO 28. 4. 2016 klikněte ZDE
FINÁLNÍ VÝSLEDKY - BONIFIKACE DO ZKOUŠKOVÉHO TESTUklikněte ZDE
Jak jste na tom s průběžnými testy? Podívejte se: klikněte ZDE
Zvýhodnění studenti na ústní zkoušení: Audesová Kristýna, Beránková Denisa, Blaszczyková Pavla, Boykova Anna, Fiala Lukáš, Haba Miloslav, Lexová Veronika, Mostýn Alexandr, Semecká Adéla, Smýkalová Hana.
PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ ZÁPOČTU:
Seminární práci se bude kontrolovat průběžně na seminářích, hotovou budete odevzdávat na wiki nejpozději do poloviny května. K dispozici je pouze jedna oprava!
Skripta Etnické minority v Evropě ZDE
Prezentace 2.cv - etnicke_minority_2.cv.pdf Prezentace 3.cv - 3._cviceni_-_final.pptx Prezentace 4. cv - 4._cviceni_-_final.pptx
Prosím, zapisujte se nejpozději do začátku druhého semináře.
Nezapsaní ani na začátku třetího semináře (vyřazeni z kurzu):
Číslo semináře | LS 2016 | týden | 17:30 | 19:15 |
---|---|---|---|---|
1 | 9. 2. | lichý | úvod | úvod |
16. 2. | sudý | úvod | — | |
2 | 23. 2. | lichý | Hana Soukupová, Kristýna Audesová Gaugazové v Moldávii | Veronika Pozníková, Nikola Kociánová, Aneta Rosenhoferová Walserové |
1. 3. | sudý | Markéta Sovová, Hana Housková, Ingeborg Mézlová Ladínové v Itálii | není seminář | |
3 | 8. 3. | lichý | Denisa Beránková, Aneta Kouřilová, Oldřich Nechanický, Jakub Vítovec Turci v Bulharsku | Kristýna Zahradníková, Michaela Rejzková , Miloslav Haba Rusíni v Polsku |
15. 3. | sudý | Aleksandra Kolbina, Dariya Vorobyeva Sámové v Rusku | není seminář | |
4 | 22. 3. | lichý | Michaela Dražková, Barbora Frolíková, Pavla Blaszczyková Sámové v Norsku | Tereza Wagnerová, Ondřej Fišer, Eliška Hoffmannová, Michaela Kuklíková Albánci v Černé Hoře |
29. 3. | sudý | Klára Hašlerová, Adéla Semecká, Marianna Vlasáková, Michaela Šilarová Keltové v Irsku Mrvíková, Povkhanych, Treichelová Rusíni na Ukrajině | není seminář | |
5 | 5. 4. | lichý | Nikola Brůžova, Nikol Dostálová, Veronika Lexová Islamizovaní Slované (Pomáci) v Bulharsku | Martin Houdek, Eliška Syrová Keltové ve Skotsku |
12. 4. | sudý | Tereza Kučerová, Tereza Znamenáčková, Jan Kravka Sámové ve Švédsku | Šárka Hlaváčková, Petr Kříž, Evgeny Provotorov, Lukáš Linka Rusíni v Maďarsku Filip Obermajer Rusíni na Slovensku |
|
6 | 19. 4. | lichý | Anna Boykova, Xeniya Salkova, Anna Domkářová Rusové na Ukrajině Šorm Slováci v Srbsku a Chorvatsku | Luisa Kopecká, Jana Labuťová, Nicola Fléglová Rusové v Pobaltí |
26. 4. | sudý | Fiala,Mostýn, Musil Sámové ve Finsku | není seminář |
Vzor zápisu do tabulky:
Marta Lídlová, Jarmil Kocourek
Arberešové v Itálii
Práce studentů z minulých let: ZDE
Pestrá Evropa:
Přečtěte si doporučení k psaní textu
V konkrétním státu popsat etnické uvědomění vybrané minority včetně všech jejích specifik. Z tohoto základu se vaše výzkumná otázka bude odvíjet.
Specifika vybrané minority mohou být kulturní - to je ale pojem velice široký, protože kulturu často chápeme právě v jejím širokém (Tylorovském) pojetí.
Proto by bylo dobré si ta kulturní specifika ještě nějak rozdělit:
Jedna skupina by měla mít cca 4 osoby.
Kvalitativní výzkum (vycházející z kvantitativního základu, což znamená, že se bez nějakých statistik neobejdete).
Respondenty je možné najít prostřednictvím facebooku, couchsurfing (https://www.couchsurfing.org/), telefonu…
Měli byste se zaměřit na tři různé pohledy na vybranou minoritu:
- pohled příslušníka dané minority
- pohled příslušníka majoritní společnosti (který s vybranou menšinou přichází do kontaktu)
- třetí pohled může být různý - buď někdo nezaujatý, nebo pohled příslušníků v „domovském státě“ (tj. pokud si vyberete třeba Turky v Řecku, tak jaký je pohled tureckých Turků na tureckou menšinu v Řecku)
Pozor - ať to nejsou jen nějaké plky! Když budete třeba uvádět, že někde mají tendence k nepořádku, tak je třeba to nějak dokumentovat (kvantitativními údaji, fotografiemi, články z denního tisku…)
V textu je třeba použít alespoň dva různé články z databáze odborných časopisů - docela dobré jsou databáze EBSCO nebo PROQUEST, ke kterým se dostanete přes http://infozdroje.czu.cz (přihlášení studentským loginem).
Zkuste také využít prací vašich spolužáků z minulých let: http://www.hks.re/wiki/narodnostni_mensiny_v_evrope
1. Váš úvod ať je skutečně úvodem, musíte čtenáře uvést do VAŠÍ problematiky, nikoliv obecné problematiky minorit v Evropě. V úvodu také čtenáře seznamte, o čem vaše práce pojednává, na co konkrétního se zaměřuje a z tohoto důvodu toto pište na samotný konec, protože až v ten okamžik víte, z čeho všeho se vaše práce skládá.
2. Cílem práce je správné položení výzkumné otázky – ovšem vy zapomínáte na to, že výzkumná otázka se soustřeďuje na 3 pohledy, které v cíli práce často zapomínáte zmínit a z toho důvodu poté i špatně koncipujete závěr, kdy 3 pohledy opomenete „překrýt“ a udělat z nich „univerzální“ obraz o dané minoritě, kterou zkoumáte.
3.Literární rešerši nezaměňujte s teoretickou částí práce. Ať se opravdu jedná o kritické zhodnocení zdrojů, které se týkají vaší problematiky, nikoliv dlouhosáhlé parafrázované pasáže textu, které patří do teoretického zázemí. V rešerši nezapomeňte uvádět zdroje ihned po zmínění autora či názvu knihy.
4. Metodologie – ta se musí skládat ze tří částí. První částí je teoretické zázemí metod a technik sběru dat, které jste ve výzkumu použili. Např. když použijete polostrukturovaný rozhovor, tak napíšete, co to ten polostrukturovaný rozhovor je, čím se vyznačuje, jaké má výhody a nevýhody. Poté v druhé části metodologie přejdete k průběhu terénního výzkumu, kde popíšete, jak jste v terénu postupovali, s čím jste se setkali, jaké problémy se vyskytly, jak jste ty problémy vyřešili a jak jste tu techniku sběru dat (např. polostrukturovaný rozhovor) použili v terénu. Třetí část metodologie jsou obecné informace o vašich respondentech, bude zde také jasně uvedeno, zda je respondent zástupce pohledu majority na minoritu, minority na majoritu či externí pohled, aby to bylo jasné.
5. Vlastní práce – použijte jednoznačný filtr, který zní: Souvisí tato kapitola, kterou píšu v teoretické části práce s mou výzkumnou otázkou? Pokud ano, kapitola je v teorii oprávněně a je dobré to napsat na úvod každé té kapitolky, jak tedy s výzkumnou otázkou souvisí a proč si to místo v teoretické části zaslouží. Pokud si odpovíte, že nesouvisí s výzkumnou otázkou, kapitola sem nepatří. Velkou chybou v práci bývá to, že popisujete každou zemi zvlášť. Např. když někdo píše o Slovácích v Maďarsku, popisuje vše o Slovensku a vše o Maďarsku zvlášť (jazyk, kulturu, náboženství, zvyky, tradice, gastronomii apod.). Jenže z tohoto se přeci já nedozvím, jaké zvyky, tradice, jazyk a kulturu mají přímo ti maďarští Slováci. Dále nezapomínejte postupovat od obecného ke konkrétnímu a jeden okruh problematiky např. náboženství, řešte v jedné kapitole, nikoliv „rozstrkaně“ se náboženství věnovat v různých částech textu. Čili vše, co se týká jedné problematiky, musí být napsané u sebe.
6. Zařazení výzkumu do práce – nikdy neinterpretujte svůj výzkum formou otázka a ihned za ní následuje odpověď. Ve výpovědích vašich respondentů hledejte souvislosti, vztahy a vzorce a ty interpretujte. Zjištěné výpovědi zařazujte do teoretického zázemí, ukažte, jak je to dnes, jak to vidí zkoumaná skupina. Nezapomínejte na tři základní pohledy a to pohled majority na minoritu, pohled minority na majoritu a externí pohled.
7. Závěr – nezapomínejte překrýt ty 3 zkoumané pohledy a napsat jasný „univerzální“ obraz zkoumané minority a zodpovědět tak na výzkumnou otázku.
8. Seznam literatury. Nezapomínejte, že vše musí být seřazeno podle abecedy příjmení autora a název knihy či článku musí být kurzívou jak v závěrečném seznamu, tak u průběžných citací jako poznámka pod čarou, kde to často chybí všem. Z tohoto důvodu tedy není dodržena citační norma. Dále často zapomínáte na povinnou citaci dvou různých článků z databáze odborných časopisů.
Další problémy, které se vyskytují při opravování, je psaní velkých a malých písmen – ruština, čeština, němčina – vždy malé písmeno, Rus, Čech, Němec – vždy velké písmeno, česká, ruská či německá kniha – vždy malé písmeno (jedná se o přídavné jméno). Dále u obrázků, grafů či fotografií vám často chybějí popisky, musí zde být jasně napsáno, co tím chcete čtenáři ukázat. Až budete odevzdávat svoji práci, měli byste mít všichni po sobě celý text přečtený (text by tedy měl být bez hrubek a překlepů).
Němci a Italové:http://www.youtube.com/watch?v=K0bI6YHhsvM
Počet shlédnutí: 24