obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2019:odkaz_na_odevzdavani_praci_1._kolo_geo_2019

Odevzdávání prací – Geografie náboženství 2019

Příklad zápisu:

  1. Jana Hrabíková, Jitka Zahradníková Rozdíly v dodržování postu u Koptů v Egyptě a Etiopii

Zatím jsem se do vašich prací podíval jen letmo a vyzývám vás k ještě pečlivější kontrole a zásadnějším úpravám, především:

  • citací – zatím v žádné z odevzdaných prací nejsou citace správně, někde jsou dokonce zcela nesprávně (v citacích chybí na správném místě kurzíva, v jedné z prací zcela chybí průběžné citace – ve WIKI do dvojitých závorek, jinde chybí seznam literatury, jinde seznam sice je, ale není abecedně řazený... Nestačí uvádět jako citaci pouhé URL stránky, podobně není možné jako odkaz na cokoli uvádět vyhledávací adresu z GOOGLE – https://www.google.cz/search?...
  • strukturace práce – v některých pracích je přesně to, před čím jsem na seminářích varoval: ať výsledky výzkumu nejsou jen přepisem rozhovorů. Ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). To není zatím skoro nikde.
  • Dávejte pozor na kap. ÚVOD a ZÁVĚR – nepište do úvodu více o obecných věcech příslušného náboženství, ale hlavně o tom, na co se ve vaší práci může čtenář těšit. Závěr pak má být zlatým hřebem celé práce.
  • Abych poznal, které bibliografické položky jsou z odborných databází, připište na konec citace (v abecedně řazeném seznamu literatury) např. Získáno prostřednictvím databáze SCOPUS.
  • Rozhodně ne každá práce svým kvalitativním výzkumem navazuje na nějaké kvantitativní údaje. O tom jsme mluvili na seminářích, že nějakou statistiku v práci mít musíte (kolik je podle statistik ve zkoumaných oblastech věřících, kolik jich aktivně nábožensky žije...)
  • GRAMATIKA, to je zřejmě kapitola sama pro sebe (nesprávné psaní čárek ve větách – naučte se počítat ve větách slovesa a pak budete hned vědět, kde musí být čárky, dále musím upozornit na hrubky, překlepy, ...) Velmi špatně působí, když hned v nadpisu máte dvě hrubky (Oslavy Velikonoc u členů Římskokatolické církve v České Republice, USA a Španělsku) Podívejte se např. na http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4554

  • 1. odevzdání do 31. května 2019

    1. Eliška Mrázová, Vanda Kremserová, Adéla Fabiánová, Radka Šimáková, Kateřina Karetová Islám a jeho pět pilířů na území České republiky, Kanady a Afghánistánu 1)
    2. Veronika Hollerová, Veronika Danielová, Roman Zoubek, Diana Hvězdová Oslavy Velikonoc u členů římskokatolické církve v České republice, USA a Španělsku 2)
    3. Denisa Ciglerová, Kristýna Hadravová, Margad Ariunbeleg, Moris Hyršl Židovské svátky a jejich dodržování v České republice a Izraeli 5)
    4. Viktoriya Talanova, Lenka Malíková, Veronika Fialová, Viktoriya Yugay, Oleksandra Panchenko Ortodoxní rodina a její příslušníci v České republice a Kazachstánu 6)
    5. Natálie Kučerová, Karolína Kučerová, Karolína Poláčková, Daniel Brabec, Petr Kohler Uzavírání manželství v římskokatolické církvi a jeho podoba v České republice, Kosovu a Španělsku 7)

    Islám – tradiční jídla


    Těm z vás, kteří budou mít nárok na zapsání atestace, zapíšu splněnou atestaci do indexu ve čtvrtek 5. 9. 2019 od 10 hod. u mě v kanceláři v E313.

    Finální odevzdávání prací do 31. července 2019

    1. Inka Dvořáková Pokračování Církve československé husitské ve 21. století 10) Opraveno 17. 8. 2019 OK 19. 8. 2019
    2. Veronika Hollerová, Veronika Danielová, Roman Zoubek, Diana Hvězdová Oslavy Velikonoc u členů římskokatolické církve v České republice, USA a Španělsku Opraveno 2.9. 11) OK 3. 9. 2019
    3. Marie Břehovská, Adéla Balogová, Jakub Kamberský, Jakub Jiránek, Daniel Kuklík Islám – tradiční jídla 12) Opraveno 2. 9. 2019 13) Opraveno 4. 9. 2019 OK 4. 9. 2019 ALE: 14) Opraveno 4. 9. 2019
    4. Adéla Fabiánová, Kateřina Karetová, Vanda Kremserová, Eliška Mrázová, Radka Šimáková Islám a jeho pět pilířů na území České republiky, Kanady a Afghánistánu 15) Opraveno 18. 8. 2019 16) Opraveno 4. 9. 2019 OK 4. 9. 2019 ALE: 17) Opraveno 4. 9. 2019
    5. Mariya Grebneva, Ondřej Častoral, Andrei Petrov Výchova dětí v pravoslavných rodinách 18) opraveno 29.8.2019 19) Opraveno 04.09.2019 OK 4. 9. 2019
    6. Karolína Poláčková, Karolína Kučerová, Natálie Kučerová, Daniel Brabec, Petr Kohler Uzavírání manželství v římskokatolické církvi a jeho podoba v České republice, Kosovu a Španělsku 21) Opraveno 23.08.2019 22) Opraveno 04.09.2019 OK 4. 9. 2019 ALE: 23) Opraveno 4.9. 2019
    7. Denisa Ciglerová, Kristýna Hadravová, Margad Ariunbeleg, Moris Hyršl Židovské svátky a jejich dodržování v České republice a Izraeli 24) Opraveno 1. 9. 2019 25) OK 4. 9. 2019 26) Opraveno 4. 9. 2019
    8. Viktoriya Talanova, Lenka Malíková, Veronika Fialová, Viktoriya Yugay, Oleksandra Panchenko Ortodoxní rodina a její příslušníci v České republice a Kazachstánu 27) Opraveno 31.8.2019 OK 3. 9. 2019 ALE: 28)

    —-

    Počet shlédnutí: 31

    1)
    Doporučuji odstranit z úvodu nadbytečnosti: to je přece jasné, že máte vybraný islám. Není až zas tak úplně přesné V islámu je hlavní víra v Boha Alláha – o tom jsme přece mluvili na přednáškách, co Alláh znamená. Červeně jsem psal: Dávejte pozor na kap. ÚVOD a ZÁVĚR, v úvodu pište hlavně o tom, na co se ve vaší práci může čtenář těšit.
    V kap. Výzkumné podotázky máte nesprávně velká písmena. Také mi nějak není jasná formulace Jak muslimové vnímají Imán – je to snad nějaké regionální označení některého z pěti pilířů? Pokud ano, tak to vysvětlete. Ve výzkumných otázkách vůbec nemáte geografický aspekt.
    Není obvyklé v kap. Literární rešerše začínat číslovaným seznamem (Zaostřeno na islám (2010)…) Rovnou začněte Na otázku jak moc striktně muslimové přijímají pět pilířů islámu… Tato kapitola také není určená pro výpovědi respondentů – ty přesuňte na jiné místo.
    Kap. Charakteristika našich respondentů… dejte do metodologie + přidejte adekvaci metod.
    Kap. Statistické údaje o muslimech ve vybraných zemích nemá vůbec odkazy, někde chybí uvedené podíly, a vůbec je až moc heslovitá a stručná. Kapitoly v praktické části skutečně mají vycházet z výzkumných otázek, ty ale musíte modifikovat – bylo by hodně divné, kdyby název každé kapitoly končil otazníkem.
    Nepíšete encyklopedii, tak to zlidštěte, ať vaše sdělení nepůsobí heslovitě, ale ať je to radost číst. Mám pocit, že ty údaje máte, a že nejsou špatné, ale musíte to výrazně lépe servírovat.
    Geografický aspekt jste vzali docela hákem (ale to je i tím, že ho nemáte ve výzkumných otázkách).
    Závěr se mi jako zlatý hřeb celého vašeho snažení až zas tak úplně nejeví.
    Formální stránka: Nezačínejte věty spojkou (např. Což donutilo globální muslimskou komunitu…: buď spojku použijte v souvětí, nebo místo ní použijte To. Něco vydáváte za věty, ale věty to nejsou – Zvláště na území České republiky, Kanady a Afghánistánu. Pak z toho máte slohovou hrubku.
    Nesprávně citujete – ta nesprávnost se projevuje mnoha způsoby. Např. u článku Recommendations for management of diabetes and its complications during Hajj (Muslim pilgrimage) to někde citujete bez autorů, jinde máte ty autory úplně špatně opsané – není IBRIHIM, Mahmoud, ale IBRAHIM, Mahmoud, není Sulafl ABDELAZIZ, ale Sulaf I ABDELAZIZ atd. atd. Proč myslíte, že jsem psal není možné jako odkaz na cokoli uvádět vyhledávací adresu z GOOGLE – https://www.google.cz/search?… ?
    Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku.
    Vyvarujte se častých slohových neobratností – např. Pouť by měla skýtat 2,5 milionu dospělých muslimských poutníků…: skýtat je od poskytovat, a když píšete skýtat, tak vždy musíte napsat CO (poskytovat).
    Některé formulace vzbuzují pochybnosti o střízlivém stavu pisatelů, např. Ale tato výjimka se nepovažuje za lehké svolení, protože Muhammad prorok islámu řekl: „ Bůh má rád svolení, které má splnit, protože má rád svou roli být popraven“.
    Nesprávné psaní % (často bez mezery). Nastudujte typografické zásady Nutné!!!
    Sjednoťte psaní stejných pojmů – např. jednou máte Mohammed, jinde zase Muhammad.
    Citace jsou mimo normu. Nemusíte to dělit na tištěné a elektronické zdroje, ale musíte ty citace uvádět správně.
    2)
    Hned začátek úvodu není moc logický – když vliv církve neupadal, tak Velikonoce nebyly nejvýznamnějším svátkem? Navíc, když píšete o úpadku, tak ho musíte nějak dokumentovat (citací statistiky o poklesu počtu věřících ve zkoumaných zemích). Jak si to mám dát dohromady třeba s tvrzením, které jsem našel na internetu na https://rcmonitor.cz/vatikan/342-pocet-krestanu-roste-vic-nez-uvadeji-statistiky? Jiné tvrzení, které jsem našel, je: Vatikán: V letech 2005-2013 vzrostl počet pokřtěných katolíků na světě o 12 procent. V absolutních hodnotách se jedná o nárůst z 1,115 na 1,254 miliardy. Jelikož se zvýšil i počet obyvatel planety z 6,463 na 7,094 miliardy, lze změnu počtu katolíků vyjádřit hodnotou nárůstu z 17,3 % obyvatel na 17,7 %.https://www.cirkev.cz/archiv/150417-vatikan-vydal-nove-statistiky-o-katolicke-cirkvi-ve-svete
    Některé části vašeho úvodu se více hodí do kap. Metodologie: Informace jsou získávány jak z internetových tak literárních zdrojů a z výpovědí respondentů z jednotlivých geografických oblastí.
    V literární rešerši není moc obvyklé zvýrazňovat publikace jako nadpisy (např. What you might not have known about Easter…)
    Výzkumné otázky v dalším textu (pokud je používáte jako nadpisy) pozměňte, aby tam nebyly ty otazníky.
    Jinak ta literární rešerše hlavu a patu má.
    Metodologie – jako byste to dělali úplně naschvál obráceně, když píšete o metodě studia dokumentů. Proč jsem asi povídal, že si máte přečíst Doporučení k psaní textu? Tam je to napsané snad celkem JASNĚ.
    V kap. Praktická část dbejte na správnou strukturaci nadpisů – ať jsou správně nadpisy nižší a vyšší úrovně (nadřazené a podřazené). Někde je to dobře, někde ne.
    Mám obavy o faktickou správnost některých tvrzení – např. Zelený čtvrtek jako první oficiální den nového liturgického roku? Možná to ve Španělsku opravdu mají jinak, ale v katolické církvi celosvětově začíná nový liturgický rok až s adventem.
    V praktické části nemáte všude propojené tři aspekty (literatura, respondenti a vaše analýza / shrnutí) – např. v kap. Oslavy Velikonoc v České republice zaznívají respondenti jen jako slabý hlásek, srovnání s údaji v literatuře je velmi nesmělé (pokud je vůbec). Podobně i dále.
    Formální stránka: Nebojte se uvést autory hned pod nadpis. Je to obvyklé.
    Nesprávné psaní čárek (např. …zde můžeme dočíst na jakém základě se stanovuje datum Velikonoc…, na dalším místě Důležitá místa, kde se lidé v tyto dny setkávají jsou kostely…) – naučte se počítat slovesa ve větě: to vám pak psaní čárek velmi usnadní.
    Překlepy a hrubky: není pomláskou, ale pomlázkou; není přínáší, ale přináší; není 18. a 19.s století, ale 18. a 19. století; není skladá, ale skládá, není Kodex kánonického práva, nýbrž Kodex kanonického práva
    Dávejte pozor na shodu větných členů – např. místo svátky spojené s zmrtvýchvstání Ježíše Krista raději svátky spojené se zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Jinde pak i těch lidí, se kterýmu nemůžeme… atd. atd. Psaní velkých a malých písmen – římany, dále v České Republice atd. atd…
    Práce, která by byla zcela bez chyb, se jen tak nevidí, a proto jsem vůči drobným a jen příležitostným chybám shovívavý. Co je ale moc, to je moc – jen namátkou začátek kap. Vlastní výzkum: polostruktuvané, porovnáveme, respondetů, respondeti, cíkrve, španěl… Psali jste to snad v hospodě?
    Nesprávné psaní % – doporučuji podívat se na typografické zásady.
    Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. Kap. Odborné články je úplně mimo citační normu. V seznamu literatury máte VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. Albatros, 2004. ISBN 80-00-01356-8. V textu ovšem na tuto publikaci odkaz není.
    Citace internetových zdrojů je často nesprávně, případně nejednotně. Dělejte to podle jednoho mustru. Takže spíše než
    Christianity [online]. 27. 10. 2017 [cit. 2019-04-28]. Dostupné z: https://www.history.com/topics/religion/history-of-christianity
    to napište raději takto (včetně vydavatele):
    Christianity [online]. 27. 10. 2017. © 2019 A&E Television Networks, LLC. [cit. 2019-04-28]. Dostupné z: https://www.history.com/topics/religion/history-of-christianity
    Celkově má práce velmi dobrý potenciál, ale je třeba ještě dotáhnout a vylepšit nějaké věci.
    3)
    Zač. kap. Úvod je strašně subjektivní – pokuste se to objektivizovat (Důvod, proč jsem si vybrala Církev československou husitskou je nacionalismus, spojený se vznikem samostatného československého státu, a také kvituji to, že je v církvi dán prostor ženám.).
    V části Výzkumná otázka používáte pojem nacionální církve, ale na jiném místě (kap. Výběr a charakteristika respondentů píšete, že podle biskupa Církev Československá husitská není nacionální církví a nikdy nebyla. Tento rozpor by bylo dobré nějak vyjasnit. Ve výzkumných otázkách moc nemáte geografický aspekt. V kap. Metodologie nemáte obecnou adekvaci metod. (V dalším textu se s tím pak vypořádáváte. Ovšem ne vždy je tomu dobře rozumět: např. Výhodou emailové komunikace byla časová a finanční dotace a také anonymita respondenta. Jakou finanční dotaci máte na mysli, když používáte email? Používala jste snad Vy (nebo respondent) anonymizovaný email? Co myslíte tou anonymitou?
    Kap. Nástin periodizace dějin a její podkapitola Svatá katolická apoštolská církev - husité. působí do značné míry nelogicky. Začínáte Antiochijskou školou, ta je ovšem časově (a zřejmě i obsahově) husitům strašně vzdálená. Pak pokračujete v druhém odstavci Od roku 100 do roku 311 bylo křesťanství…, ale to by mělo být před tou Antiochijskou školou. Navíc je ten první odstavec strašně heslovitý – nepíšete přece encyklopedické heslo.
    U některých vět se úplně vytratil smysl – např. Autoritativním se pro křesťanskou církev stalo roku 451 rozhodnutím Chalkedonského koncilu, církve, které nepřijaly závěry koncilu, byly odštěpeny tzv. monofysité (staré východní církve, monofyzitismus názor, že Ježíš Kristus měl pouze jedinou, a to zcela božskou a nikoli lidskou přirozenost). Přečtěte si to ještě jednou a pak to zkuste zopakovat svými slovy. Podobně kostrbaté větné konstrukty máte i jinde – např. Obrodná reforma církevních poměrů ve francouzském klášteře ještě v nerozdělené církvi v roce 910 tzv. Clunyjské hnutí formulovalo myšlenky očisty církve, souvisela se závislostí klášterů na světské moci.
    Trochu velký skok máte z 15. století až ke kap. Vznik a vývoj CČSH od počátku do sametové revoluce.
    Doporučil bych hlubší vysvětlení modernismu a jeho kritiky – Modernisté požadovali samostatnou českou církevní správu, a také užití národního jazyka při bohoslužbách. Papež Pius X. zakázal katolický modernismus roku 1907 encyklikou Pascendi dominici gregis. Není to úplně přesné a pro účely Vaší práce by bylo dobré se více seznámit s argumenty obou stran. Zároveň bych doporučil aspoň letmo nahlédnout do nějaké knížečky J. Š. Baara, kterého zde zmiňujete. To byl především beletrista, ale z jeho postřehů o (ne zrovna jednoduchém) životě kněží konce 19. a začátku 20. století lze poznat důvody jednak setrvávání na pozici katolicismu, ale i snahou tehdejší stav měnit.
    V dějinách Církve československé by bylo dobré zmínit i to počáteční tápání mezi příklonem k pravoslaví a příklonem k protestantismu (husitské tradici). Vy to pak máte později, ale doporučoval bych (kvůli přehlednosti) držet se časové posloupnosti.
    Píšete: Západní Římsko-katolická církev vychází z teze, že hlavou institucionální církve s latinským ritusem je papež a jejím tělem sbor kardinálů. To by bylo dobré jednak řádně citovat (je to snad názor doktora Stanislava ze Znojma ze 14./15. století), ale je to teze platná v západní římsko-katolické církvi dodnes?
    Rozhodně je třeba mnohem více zapracovat na části Výsledky rozhovorů. Mnohokrát jsem zdůrazňoval (a psal i červeně k odevzdávání prací): v některých pracích je přesně to, před čím jsem na seminářích varoval: ať výsledky výzkumu nejsou jen přepisem rozhovorů. Ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
    Formální stránka: Doporučuji více využít různých úrovní nadpisů (změnil jsem Vám to u kap. Úvod, pak už jsem to nechal). Zvažte to.
    Občasné překlepy a chyby – např. není Historicka Sociologie, ale Historická sociologie. Nesprávné psaní mezer – např. J.Horáka (doporučuji podívat se na typografické zásady).
    Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. Na konci citace pak můžete třeba přidat zmínku – např. Další dostupnost: https://www.karolinum.cz/ink2_stat/dload.jsp?prezMat=102758.
    Dávejte pozor na shodu větných členů – např. …s příběhem Petry, jenž v roce 1969 vystudovala…: jenž se přece nevztahuje k ženám (podobně i dále – např. korigovat náboženskou řeč, jenž je pro posluchače nesrozumitelná.
    Tvar jenž se používá pouze v 1. pádě jednotného čísla, a to u rodu mužského životného a neživotného. Nikde jinde! Jakmile se jedná o jiný pád, jiný rod, jiné číslo, zájmeno jenž tam nemůže být! (mrkněte sem)
    Psaní čárek – např. Uvádí výzkumy z kterých plyne… – naučte se počítat slovesa ve větě: to vám pak psaní čárek velmi usnadní.
    Psaní velkých a malých písmen: Rozhovor s Bratislavským biskupem…, dále liturgickým jazykem Řečtina, jinde zase máte angličan atd. atd. Není s latinským ritusem, ale s latinským ritem.
    Zmiňujete dokument, u kterého uvádíte: který lze bohužel publikovat jen se souhlasem autora: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=20845 Podívejte se na DOPORUČENÍ.
    Některé citace v kap. Zdroje nejsou správně (chybí kurzíva). Totéž se týká i poznámek pod čarou.
    4)
    Doporučuji ty protestanty dát rovnou do nadpisu, ne do podnadpisu.
    Kap. Rešerše je zpracovaná pěkně, ale někde odstraňte tu přílišnou heslovitost (V zásadě pak tedy můžeme říci, že: Náhled křesťanů:.. a omezte to podtrhávání. Také u jednotlivých témat dejte pryč ty otazníky (udělejte z toho témata, ne otázky).
    Bylo by dobré třeba v historickém přehledu ukázat i rozdíly (nebo podobnosti) v dalších křesťanských církvích – i třeba proměny názorů teologů v průběhu času (v textu to trochu máte).
    Posilte trochu pasportizační údaje respondentů v kap. Metodologie.
    PŘIDEJTE JEŠTĚ TROCHU STATISTIKY (ze sekundárních údajů) – s tím se dá hodně pohrát (dát do závislosti v jednotlivých zkoumaných oblastech např. rozvodovost (věk vstupu do manželství…) a religiozitu) – záleží jen na vaší fantazii (a dostupných statistických údajích).
    Kap. Vlastní výzkum: Kapitoly v praktické části skutečně mají vycházet z výzkumných otázek, ty ale musíte modifikovat – bylo by hodně divné, kdyby název každé kapitoly končil otazníkem.
    U některých témat v této části je to opět dost heslovité a někde zapomínáte, že se tam mají objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
    Formální stránka: Někteří autoři jsou uvedeni v seznamu literatury, ale už je necitujete v textu (NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. 2 sv. Praha: Kalich, 1956. ISBN 80-7017-528-1.)
    Opravte překlepy a chyby, např. Totu, dále protestanských, dále Adamûv, není mohli by jsme použít, ale mohli bychom použít. Velká písmena máte většinou dobře, ale někde ne (co nám o tom říká bůh). Není Ceska Antropologie, ale Česká antropologie.
    Nesprávné psaní % (často bez mezery), jinde máte mezery navíc – např. ( anglickém… Nastudujte typografické zásady
    Sjednoťte zkratky biblických knih v citátech (někde máte např. (Gn 2,18), jinde píšete zkratku 2.Moj.20:17, jinde to vypisujete celé – 1.Korintským 6:15–18).
    Citace bakalářek se nedělají takto: Bakalářská práce studentky Magdaleny Fojtíkové…, ale normálně autor, název (mrkněte na citace.com).
    K čemu slouží znak → ?
    5)
    Nebojte se přiznat k autorství – uvedení jmen je v odborných textech obvyklé.
    Ne všude v kap. Literární rešerše jste pochopili správně její význam: Ač je publikace kvůli své podrobnosti velmi těžká na čtení, nachází se v ní velmi dobrý materiál pro přiblížení a porozumění židovských svátku i pro tímto tématem ještě nepolíbené čtenáře. Pro naši práci budeme hlavně pracovat s kapitolami, které se zaobírají našimi vybranými svátky. Určitě se znovu podívejte na DOPORUČENÍ.
    Úplně jste vynechali v lit. rešerši kašrut – píšete pouze Další tradicí kterou v knize popisují je Kašrut, která se nacházi v druhé kapitole s názvem „Náboženská praxe“. (O psaní čárek ve větách píši níže).
    V kap. Metodologie chybí adekvace metod. První věty působí trochu naivně.
    Píšete o ČR a Izraeli, ale uvádíte pouze Statistika židů v České republice.
    Kap. Praktická část práce má jednotlivé kapitoly řazené tak, jak by řazené být neměly. Musíte začít nějakým pěkným miniúvodem, začít od věcí obecných a plynule přecházet k věcem konkrétním. Kostrou příběhu jsou vaše výzkumné otázky. Vy začínáte Statistika židů v České republice a další kapitola je Kašrut a na stejné úrovni Vepřové maso. Respondenta nedávejte jako název kapitoly – Chaim Kočí (42). Ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
    V kap. Shrnutí a závěr se jednoznačně držte všech výzkumných otázek.
    Formální stránka: Pozor na shodu větných členů, např. na svých dodržování, jinde pak vůbec nefigurují jako něčí „rohožkou“. Není Svatky, ale Svátky.
    Psaní čárek – stručně popíše jak slaví šabat židé, na jiném místě Další tradicí kterou v knize popisují… – naučte se počítat ve větách slovesa a pak budete hned vědět, kde musí být čárky. Pozor na opisování z cizího jazyka – ne jewish identity, ale Jewish identity. Izrael je podle českých pravidel mužského rodu, proto nepište Izraelí.
    Jednou píšete košér, jindy zase košer. Je v tom rozdíl?
    Příliš jste nepochopili systém citací: všechno, co máte v průběžných citacích (ve WIKI ve dvojitých závorkách), musíte mít pak abecedně seřazené v kap. Seznam použité literatury. Musí to do sebe všechno zapadat. Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. Na konci citace pak můžete třeba přidat zmínku – např. Další dostupnost: https://www… Ty průběžné citace jsou absolutně mimo normu. Necitujte vyhledávací dotazy – to jsou ty se strašně dlouhou adresou (ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Veřejná databáze, [online], Dostupné z:… ) Citujte v těchto případech tu hlavní adresu, kde už je ten dotaz zpracovaný.
    To, co píšete do závěru, by se lépe vyjímalo v metodologii – Oba naši respondenti byli ortodoxní židé, velice nás překvapilo jak jsou to velmi hodní a vstřícní lidé. Neměli žádný problém se s námi sejít a zodpovědět naše dotazy k výzkumné práci.
    Kap. Přílohy neobsahuje opravdové přílohy.
    6)
    Kap. Literární rešerše nevychází z výzkumných otázek. Některé části nemají souvislost s výzkumnými otázkami – např. Na soukromých stránkách Pravoslavného publikačního díla můžeme najít pravidla, jak se v církvi chovat. V kap. Metodologie práce chybí adekvace metod a více o důvodu výběru konkrétních metod a technik.
    Píšete o prvních kostelích, které se označovaly tiskyPrvní vojenské tisky (malé kostely) se objevily na jihu v roce 1866 v Turkmestánu a Shymkentu… Jsou to opravdu tisky? V ruštině tisky je svěrák
    Věta Vznik pravoslaví v Kazachstánu je spojen s vojenskými osadami, které vznikly v důsledku připojení Kazachstánu do Ruska. První vojenské tisky (malé kostely) se objevily na jihu v roce 1866 v Turkmestánu a Shymkentu. obsahuje hned několik chyb: Kazachstán v uváděné době ještě neexistoval, můžeme mluvit pouze o území dnešního Kazachstánu. Pojem Turkmestánu je nějaký strašný patvar, který je špatně.
    Kap. Vznik pravoslaví v Kazachstánu je příliš stručná, některé důležité milníky úplně vynecháváte (zejména od roku 1945 do současnosti).
    Kap. Vznik pravoslaví v Čechách – není správně Roku 863 přicházejí na území Čech a Moravy Cyril a Metoděj, kteří přinášejí jazyk staroslověnštinu… Ten jazyk nepřinesli, ten na tom území už byl.
    Skok z 9. století do Období Rakouska-Uherska je přílišný. Když už píšete o dějinách pravoslavné církve v Čechách, tak tam můžete i zmínit roztříštěnost pravoslaví v meziválečném období (orientace na Rusko, Srbsko, snaha o vlastní pravoslavnou církev…)
    Některé formulace jsou trochu neobratné – když napíšete Obnova pravoslavného života v Kazachstánu začala v roce 1945, kdy byla založena Almaty, tak to vypadá, že bývalé kazašské hlavní město bylo založeno v roce 1945, což ale není pravda.
    Kapitoly v praktické části skutečně mají vycházet z výzkumných otázek, ty ale musíte modifikovat – bylo by hodně divné, kdyby název každé kapitoly končil otazníkem.
    V kap. Jaké pravidla musí dodržovat muž a žena v církvi? máte nesprávný překlad: ruské slovo церковь / cerkov překládáte jako církev, ale je to kostel.
    V praktické části máte velmi pěkně zpracované odpovědi respondentů, ale ne vždy se v jednotlivých částech objevují 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
    Formální stránka: Upravte překlepy, nesoulad větných členů a další chyby – např. není svatost křtu, ale svátost křtu, není kazach, nýbrž Kazach, není …Kazašských aulu…, ale …kazašských aulů…, dále Na začatku svého dílů píše…, dále požehnal jim oba žít společně na zemi…, některé části nutně vyžadují korekci rodilým mluvčím – ty ale ve skupině máte, takže je to jednoznačně lajdáctví české části týmu :-(
    Nesprávné psaní mezer, např. …ostatními , jak…, máte špatně tečky (např. Ve 30. letech. 20 století) – nastudujte typografické zásady.
    Citace odborných textů se uvádí bez titulů příslušných autorů – Valentina Forsova, Ph.D. z filozofie.
    Kap. Zdroje je zbytečně fragmentovaná na množství podkapitol (Knižní zdroje, Internetové zdroje, Odborné články, Odborné práce).
    Na semináři jsme si říkali, že citace se uvádí i z toho důvodu, aby články a knihy byly dohledatelné. Jak mám ale dohledat např. publikaci PEVTSOV, V. Manželům o manželkách. Moskva: Kovcheg, 2002.? Aby to bylo možné, tak tam musí být originální název (český překlad můžete mít třeba v hranatých závorkách na doplnění, na doplnění tam třeba může být ten originál v azbuce). Jinak doporučuji provádět u ruských jmen transliteraci / transkripci českou, ne anglickou: Рождественский / anglicky Rozhdestvenskiy / česky Rožděstvenskij (totéž pak i v textu – nepsat PEVTSOV, ale spíše Pěvcov.
    Ještě k citacím: všechno, co máte v průběžných citacích (ve WIKI ve dvojitých závorkách), musíte mít pak abecedně seřazené v kap. Seznam použité literatury. Musí to do sebe všechno zapadat. Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. Na konci citace pak můžete třeba přidat zmínku – např. Další dostupnost: https://www
    7)
    Nebojte se přiznat k autorství – uvedení jmen je v odborných textech obvyklé.
    V kap. Římskokatolická církev je trochu zvláštní tvrzení Římskokatolická církev jako samostatná organizace byla uznána v roce 1054 po Velkém Schizmatu, kdy se představitelé Říma a Konstantinopole (v současné době Istanbul) navzájem exkomunikovali. Kým byla Římskokatolická církev uznána jako samostatná organizace? Katolíky? To asi ne, ti to berou, že jsou od samého počátku křesťanství. Pravoslavnými? To asi také ne, ti rozhodně v roce 1054 římskokatolickou církev nepovažovali za seriózní organizaci. V kap. Římskokatolická církev také zmiňujete Nejvyšším představitelem církve v ČR je kardinál Dominik Duka. Jednak by to chtělo trochu upřesnit (v ČR jsou dvě církevní provincie, v jejichž čele stojí arcibiskupové – pražský a olomoucký, a ti mají titul primas český a primas moravský). Kde ale máte Kosovo a kde Španělsko? Tato kapitola je velmi špatně uspořádaná – semleli jste tam páté přes deváté. Upravte to tak, aby to mělo hlavu a patu a abyste začali něčím obecným a dostali se k něčemu konkrétnímu. Nezapomínejte také na to, co je cílem práce – k tomu se to musí také nějak vztahovat.
    V kap. Počty římských katolíků máte nějaký blábol: Římskokatolická církev je v dnešní době největší z třiadvaceti autonomních katolických církví a asi 1 115 000 pokřtěných římských katolíků z ní dělá největší náboženskou organizaci na světě. V České republice se podle sčítání lidu v roce 2011 k římskokatolickému vyznání hlásí 1 083 899 obyvatel… Pokud by to bylo tak, jak píšete, tak by v ČR žilo 97\-% všech katolíků z celosvětového počtu. To ale není.
    U kap. Manželství doporučuji udělat menší historický exkurs, aby bylo patrné, jak se v katolické církvi vyvíjel náhled na tuto svátost a instituci a na její význam. Od toho pak můžete přejít ke geografickým odlišnostem (a zmínit, jak místní zvyklosti mohou ovlivňovat výběr partnerů, požadavky na ně…) Pak by bylo dobré to aplikovat na vámi vybrané oblasti (ČR, Kosovo, Španělsko).
    V kap. Zásnuby je značně nelogické tvrzení …v jiných společnostech jsou zásnuby považovány za velice důležité. V římskokatolické církvi se tradičně svatby konají do roka a do dne od zásnub. Jak se mohou zásnuby konat do roka a do dne od zásnub?
    Praktickou část je třeba mnohem lépe strukturovat. Máte tam např. kap. Manželství a svatby ve Španělsku, což není vůbec špatné, ale chybí analogické kapitoly pro Kosovo a ČR. Někde máte vynikající údaje od respondentů, ale někde je to smíchané halabala. Udělejte si například obecná témata a pak k tomu dejte ty tři odlišné regiony, nebo udělejte samostatné kapitoly pro tyto regiony a tam pak vždy dejte všechna témata, nebo to nějak nakombinujte. Nezapomeňte také na to, že se v praktické části musí objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
    Formální stránka: Dávejte pozor na shodu větných členů – Dalšími respondentkami z České republiky je paní Renata a paní Jarmila (je / jsou), na hrubky (Obě respondentky se vdávali…), na nedokončené věty (Přestože je většina obyvatel Španělska katolického vyznání, nepraktikují.) Upravte kap. Seznam literatury a internetové zdroje, aby to bylo podle normy – např. u monografií se nejprve píše autor, takže ne Jak se dělá svatba. JANEČKOVÁ, Patricia. Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5817-6., ale
    JANEČKOVÁ, Patricia. Jak se dělá svatba. Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5817-6.
    Nějak jsem asi přehlédl citace časopisů z odborných databází (ty časopisy citujte jako časopis, ne jako web, na konec můžete dát zmínku např. Získáno prostřednictvím databáze SCOPUS.
    8)
    Kap. Úvod by měla obsahovat i aktuálnost tématu. Vy jste tuto kapitolu vzali až přespříliš stručně – myslíte, že na takto na článek nalákáte čtenáře?
    V kap. Výzkumná otázka nemáte vůbec geografický aspekt, nemáte to ani v kap. Literární rešerše. Každé výzkumné otázce (tématu) by pak měl odpovídat minimálně jeden odstavec literární rešerše. V literární rešerši ovšem těch odstavců můžete mít více, protože můžete začít něčím obecnějším a pak se dostat k tomu konkrétnímu, na co se v dané výzkumné otázce ptáte. Mrkněte na http://www.hks.re/wiki/doku.php?id=doporuceni_k_psani_textu#literarni_reserse nebo
    http://www.hks.re/wiki/ukazky_literarni_reserse
    Tato kapitola také neslouží primárně jako zdroj informací pro vaši práci – Proto jsme z ní čerpali pouze povrchově a naším hlavním zdrojem…
    Je rovněž velmi neobvyklé začínat tuto kapitolu seznamem knih.
    V kap. Metodologie ještě doplňte to, co jsme na seminářích pracovně označovali jako strasti a slasti prováděného výzkumu – takto to ovšem v práci nenazývejte.
    Kap. Historie judaismu se docela špatně čte, protože není rozdělena na odstavce. Každopádně i tato část by měla mít aspoň někde souvislost s vaším tématem (sňatky) a výzkumnou otázkou (včetně geografického aspektu).
    V kap. Židé v České republice, Izraeli a Spojeném království není u všech údajů řádná citace. Statistiku také máte v práci dvojmo: tady a v úvodu. Sjednoťte to a napište tam i trochu více, jak se počty ve sledovaných zemích vyvíjely…
    Kap. Židovská svatba a Kidušin má ve vašem textu stejnou úroveň, což je nesprávné, protože Kidušin je podmnožinou kap. Židovská svatba.
    V praktické části zcela chybí geografický aspekt.
    Údaj v závěru Další geografický rozdíl, který jsme se dozvěděli, je že v České republice není ultraortodoxní judaismus, zatímco ve Spojeném království se ultraortodoxní judaismus stále více šíří a v Izraeli je ultraortodoxní judaismus naprosto většinový. je třeba vztáhnout k tématu vaší práce – jaký to má vliv na uzavírání sňatků?
    V práci nemáte tři citace z databáze odborných časopisů (http://infozdroje.czu.cz). To je chyba!
    Formální stránka: Nesprávné psaní velkých písmen, nesprávné psaní čárek – např. Samotný svatební obřad nisuin, začíná pronesením sedmi svatebních požehnání Ševa brachot, které pronáší sedm lidí., nesprávné psaní mezer – např. živit, ctít ,podporovat…, není Možíše, ale Mojžíše atd. atd.
    Citace v kap. Zdroje jsou absolutně mimo normu. Všechny. Podobné je to i u průběžných citací (ve dvojitých závorkách).
    Izrael je podle českých pravidel mužského rodu, proto nepište Izraelí.
    9)
    Je to lepší, ale některé věci zůstávají nedotažené: Minule jsem psal: PŘIDEJTE JEŠTĚ TROCHU STATISTIKY (ze sekundárních údajů) – s tím se dá hodně pohrát… Něco tam přidaného máte – Po zkoumání situace v USA jsme objevili zajímavé, byť rozporuplné výsledky, které uvádí statistika společnosti Barna Group z Kalifornie., ale jednak to není řádně citované, a také by to chtělo trochu vašeho vysvětlení.
    Citace z odborného časopisu Heterosexualita je prastará jako rozmnožování, odvěká jako Evin a Adamův chtíč. se jeví spíše jako samoúčelná – takto to působí spíše jako nějaký výkřik do tmy.
    Pokud napíšete Konkrétně je členem protestantské církve Wesleyánské, která je v Americe velmi rozšířená., tak tam musíte dát statistiku a řádně to ocitovat.
    V úvodu máte …vysvětlují příslušníci protestantské církve… – buďte zcela konkrétní.
    Kap. Seznam literatury a zdroje není řazena abecedně, u kvalifikačních prací chybí kurzíva.
    Dávejte pozor na formální stránku – není křesťani, ale křesťané, nepíše se např:, ale např., není cené, psaní čárek (např. Dále nás odkázal na stránky kostela ve kterém působí), není Homosexualní, někde máte hrubky ve shodě podmětu s přísudkem atd. atd.
    Závěr neberte tak hákem, ale pěkně to rozeberte a dejte hezky odpovědi na výzkumné otázky.
    10)
    Už to skoro máte, ale ještě něco vylepšete, například: …jsou literární rešerše… – je obvyklé používat tvar jednotného čísla …je literární rešerše… Navíc tam máte nesprávně jenž. Tvar jenž se používá pouze v 1. pádě jednotného čísla, a to u rodu mužského životného a neživotného. Nikde jinde! Jakmile se jedná o jiný pád, jiný rod, jiné číslo, zájmeno jenž tam nemůže být! (mrkněte sem).
    Co znamená patřit k belateristickým autorům?
    Trochu také dotáhněte formální stránku – …na který se můžem zaměřit…, nikdy se nepíše nebo-li, ale pouze neboli, není uznaní církve, není bohosluslužbu atd. atd.
    Pozor na psaní mezer: a nikdy nebyla„ . , dále Dle K.Merglové
    Nepište místo uvozovek dvě čárky.
    Pozor na shodu podmětu s přísudkem: Uvádí příklad psycholga PaedDr. Libor Klenovský, PhD, který je současně jáhen., dále (Působili zde jak známé osobnosti…). Přestože podstatná jména jako osobnosti, hvězdy apod. mohou označovat jak ženy, tak muže, rozhodující je jejich gramatický rod – ženský, a proto píšeme v přísudku -y: Významné osobnosti se sešly na Pražském hradě. Největší filmové celebrity produkovaly nový český film. Hvězdy populární hudby byly uvítány svými fanoušky. – viz např. http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=600
    Citace Žižlavský, M. (2005)… se od ostatních citací liší, je totiž podle jiné normy, než všechny ostatní citace.
    Nesrovnalosti v kap. Nástin periodizace dějin jsem myslel opravit, ne to řešit radikálním vymazáním. Podobně jste se vypořádala (nebo nevypořádala?) i s tím, co jsem také psal minule u Vašeho tvrzení Papež Pius X. zakázal katolický modernismus roku 1907 encyklikou Pascendi dominici gregis., že to není úplně přesné a pro účely Vaší práce by bylo dobré se více seznámit s argumenty obou stran. S tím Baarem jste mně ale udělala radost :-)
    Nebojte se přihlásit k autorství. Je to obvyklé.
    11)
    Jen jsem na to mrknul, ale působí to na mě, že trochu hazardujete se zápočtem. Zatím to tedy berte jako poznámky mimo soutěž, ale důkladně si celou práci ještě projděte. Když to vezmu od konce: strašně málo do sebe zapadá seznam v kap. Seznam literatury a zdroje a vlastní citace pod čarou – kde citujete např. ZEMANOVÁ, VOPŘADA, SMITH atd.? V seznamu jsou, pod čarou ne. Seznam není podle abecedy.
    Psaní velkých a malých písmen – o tom jsem už (asi zcela zbytečně) psal minule. Namátkou: Tradiční Velikonoční jídla, dále typická Španělská velikonoční jídla atd. atd.
    Některé novotvary jsou zarážející – např. jáhena.
    Buďte opatrní při jednoznačných tvrzeních – např. Vzhledem k tomu, že ve Španělsku nenalezneme pohanské tradice, nebo jiné způsoby oslav Velikonoc, než ty spjaté s náboženstvím, Ježíšem Kristem a římskokatolickou církví, daly by se celé Velikonoce označit jako tradici, která vychází z Římskokatolické církve. Opravdu se v celém Španělsku nenajde nic, co se přetransformovalo do křesťanského (katolického) slavení Velikonoc? Díval jsem se (jen velmi zběžně) na některé publikace a zdá se mi, že v souvislosti se slavením Velikonoc se objevují i slavení, které až zas tak svaté nejsou, resp. nic moc náboženského neukazují – příkladem může být třeba karneval.
    Zajímalo by mě, proč jste vybrali jako nejznámější katedrály např. Katedrála Svatého Patrika v New Yorku nebo Katedrála St. Louis v New Orleans.
    Minule jsem vám psal V praktické části nemáte všude propojené tři aspekty (literatura, respondenti a vaše analýza / shrnutí). Někde jste to propojení udělali, jinde ale ne… … …
    12)
    Než se na to doopravdy podívám, tak musíte mít v pořádku i formální stránku (citace máte mimo normu, pravopis kulhá – např. psaní čárek: kteří žijí v České republice si udrželi většinu…, špatně shoda větných členů: s kterou jsem se setkali… atd. atd). Proč myslíte, že jsem psal Doporučení k psaní textu – viz literární rešerše. Máte tam napsáno: Někdo nesprávně používá slovo viz. Viz není zkratka (za slovem se tedy uprostřed věty nedělá tečka), viz je rozkazovací způsob od slovesa vidět. To je skoro jako byste to dělali naschvál obráceně.
    Psaní velkých a malých písmen, to je zřejmě kapitola sama pro sebe. Podívejte se např. na http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4554
    Nezapomínejte také na to, co jsem mnohokrát opakoval: Ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). To ve vaší práci opravdu moc nemáte…
    Nebojte se uvést autory hned pod nadpis. Je to obvyklé.
    Používejte názvy, které jsou v českém prostředí obvyklé – tedy spíše než Isáka, tak raději Izáka.
    Na konci vět je obvyklé psát tečku (pokud je to možné, a není tam třeba místo tečky něco jiného: … nebo ? nebo !).
    Rozhodně nelze konstatovat, že vaše práce svým kvalitativním výzkumem navazuje na nějaké kvantitativní údaje. O tom jsme mluvili na seminářích, že nějakou statistiku v práci mít musíte (kolik je podle statistik ve zkoumaných oblastech věřících, kolik jich aktivně nábožensky žije…)
    Mám trochu pocit marnosti, když spousty věcí děláte úplně naopak, než jsme si říkali…
    13)
    Hotové to tedy ještě není.
    Zkontrolujte psaní velkých a malých písmen – zejména při označování náboženství (je to s malým písmenem). Jako problematický se mi jeví i nadpis: Islám - Tradiční jídla.
    Mrkněte i na další věci – např. se nepíše Ikdyž, ale I když, některé formulace jsou slohově neobratné – např. Král samotného Maroka…
    Několikrát jsem na semináři říkal, abyste necitovali Wikipedii, ale dohledali původní zdroj.
    Citace pod čarou neobsahují kurzívu.
    V práci nemáte použité časopisy z databáze odborných časopisů (nebo nejsou v seznamu literatury.)
    14)
    Ještě tam zbylo pár překlepů, tak je opravte – např. zakazu, nejraděii atd. atd…
    Také někde nemáte správně DOI. Ten odkaz musí vést ze stránky www.doi.org, tedy např. ne DOI: https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/009145090603300401, ale DOI: https://doi.org/10.1177/009145090603300401 (podobně i dále).
    Když máte někde [online], tak by tam měl být i odkaz na web – není to třeba u MAROCKÁ KUCHYNĚ: TAJIN, KUSKUS A VOŇAVÉ KOŘENÍ.
    Všechny údaje z kap. Seznam literatury a zdroje musíte mít i v průběžných citacích (pod čarou) – tam jich dost chybí.
    Mimořádně hloupé je, že jste udělali z goánské kuchařky kuchařku grónskou.
    Také není kardamon, ale kardamom.
    15)
    Je to lepší, ale aby to bylo na výstavu, tak to tedy zatím není. Musíte to ještě vylepšovat. Nebojte se uvést autory hned pod nadpis. Je to obvyklé.
    Pořád není odstraněný problém s formální stránkou – např. psaní čárek (Pokud vám finanční nebo zdravotní možnosti nedovolují podstoupit pouť není to povinné. Proč myslíte, že jsem na stránku s odevzdáváním psal červeně …naučte se počítat ve větách slovesa a pak budete hned vědět, kde musí být čárky…?
    Proč myslíte, že jsem vám minule psal Nastudujte typografické zásady. Nutné!!!? Máte zase špatně mezery („ Bůh má rád svolení…), dále Jak moc striktně muslimové dodržují saum (svátky ramadánu) ?, dále …Uznávám , že… atd. atd.
    Také jsem se nedočkal nějaké citace na to vaše tvrzení s popravou Boha (má rád svou roli být popraven).
    Kap. Literární rešerše nezačínejte samotnou knihou – kolikrát jen jsme si na seminářích říkali, jak to má začínat…
    Na mnoha místech nesprávně zaměňujete částice a spojky – např. A rozdílem od nestrukturovaného rozhovoru je to… Na jiném místě: Za což Khan Wali a Niaz Wali jsou prakticky opakem našeho prvního respondenta. Je to i na dalších místech…
    Něco, co by měly být věty, větami není – např. Pokládat obecné otázky hned na začátku a na konec pokládat více osobní dotazy. Promyšlení formulací dotazů a určit si stavbu sondážních otázek. To by se hodilo spíše do nějakého seznamu (výčet požadavků), ale do souvislého textu se to až zas tak moc nehodí.
    Nesprávné psaní velkým a malých písmen (Historie Islámu)…
    Opravte některé slohové neobratnosti, např. Náboženství se vleklo od Pyrenejí až po řeku Indus.
    Opravte řadu překlepů, namátkou vetší životní cíle, dále k ilsámu, dále nárustu atd. atd…
    Myslete na to, že každá kapitola má mít svůj vlastní miniúvod, kde si popovídáte s čtenářem a uvedete ho do problematiky, kterou daná kapitola má řešit. Pokud máte tedy kap. Dodržování a přijímání pěti pilířů víry v České republice, Afghánistánu a Kanadě, pak vůbec není vhodné začínat - Zaostřeno na islám. To pak působí jako nějaký výkřik do tmy.
    V některých kapitolách (např. Dodržování salátu) máte docela pěkně propojené údaje z literatury, výpovědi respondentů i trochu vašeho shrnutí. Je chybou, že to nemáte i u ostatních kapitol – některé jste vzali docela hákem. Příkladem může být (nejen) kap. Darování zakátu případně sadaqahu, kde se na žádnou literaturu neodkazujete… Začátek kap. Pouť do Mekky (hajj) nedává moc smysl…
    Kap. Seznam literatury není řazena abecedně. Některé položky jsou mimo normu, chybí kurzíva. U některých autorů pletete pořadí autorů a také jejich příjmení a křestní jméno – není A. HATTA, Zulkarnain, ALI, Isahaque., ale ALI, Isahaque; HATTA, Zulkarnain A.
    16)
    Berte ohled na čtenáře – vždyť jsem vám to psal už minule: Myslete na to, že každá kapitola má mít svůj vlastní miniúvod, kde si popovídáte s čtenářem a uvedete ho do problematiky, kterou daná kapitola má řešit. Např. kap. Pouť do Mekky začínáte diabetem, ačkoli asi důležitější je ta samotná pouť… Některé ty citace z literatury působí dost samoúčelně.
    Citace jsou často mimo normu, časopisy citujte jako časopis, ne jako web. Odkazy musí být funkční.
    Příklad možné citace:
    IBRAHIM, Mahmoud, et al. Recommendations for management of diabetes and its complications during Hajj (Muslim pilgrimage). BMJ Open Diabetes Research and Care, 2018, 6.1: e000574. DOI: https://doi.org/10.1136/bmjdrc-2018-000574
    Podívejte se např. na https://scholar.google.cz, zadejte název článku a většinou po kliknutí na uvozovky se zobrazí správná citace (někdy je to také chybně, ale to se naučíte rozpoznávat).
    Je naprosto nesmyslné, když jako adresu obrázku uvádíte URL vyhledávacího dotazu GOOGLE.
    17)
    Ještě opravte citace: všude musí být na správném místě kurzíva.
    18)
    Některé pasáže vaší práce nejsou vůbec špatné, o jiných se to ale říci úplně nedá. Podle mého názoru je velkým kladem vaší práce zpracování rozhovorů s respondenty. Téměř úplně jste ale zapomněli na to, co jsem mnohokrát zdůrazňoval na seminářích a dokonce pak psal ještě červeně k odevzdávání prací: Ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
    Část kap. Praktická část doporučuji přesunout do kap. Metodologie, kterou jste vzali docela hákem (navíc tam vůbec není adekvace metod). Ti respondenti jsou tam ale dobře.
    Kap. Obecné informace a statistika o pravoslavném obyvatelstvu je třeba lépe strukturovat (rozdělit). Začátek je docela pěkný, ale pak máte docela velký skok na to představení pravoslaví v Rusku, Gruzii, Čechách a Kazachstánu. Tam by to chtělo dát aspoň nějaký podnadpis a vysvětlení. Zvažte také, zda by pak nebylo lepší dát ty statistické údaje přímo k jednotlivým zemím. Uznávám, že vaše práce není primárně historická, ale třeba to české pravoslaví by mohlo být o trochu delší, než ty dvě věty. Tady mám i malou inspiraci (pro meziválečné období). Православная церковь в межвоенной Чехословакии страдала разрозненной ориентацией и в основном разделялась на две юрисдикции (Jarnecki, M. & Palinczak, M. (2014) Kwestie i spory religijne na terenie Rusi Zakarpackiej w czechosłowackim epizodzie jej dziejów [The issues and religious disputes in Carpathian Rusins in Czechoslovak period]. Sprawy Narodowościowe. 45. pp. 88–105. DOI: 10.11649/sn.2014.025)
    1. Сербскую – при поддержке правительства Чехословакии; между Югославией и Чехословакией сформировался альянс в рамках Малой Антанты;
    2. Константинопольскую.
    Кроме того, существовали православные приходы (и несколько храмов) русских эмигрантов с представителем Русской зарубежной православной церкви епископом Сергием (Раевская-Хьюз О. Памяти владыки Сергия Пражского. New York: R.B.R., 1987. s. 19).
    Kap. Literární rešerše není zpracovaná špatně, ale nezačínejte jednotlivé části samotnou knihou – kolikrát jen jsme si na seminářích říkali, jak to má začínat… Je tam třeba také zahrnout něco přímo vašeho, ne jen doslovně ocitovat pasáže z knihy a nic dalšího…
    Metodologie – jako byste to dělali úplně naschvál obráceně, když píšete o metodě studia dokumentů (píšete Studium a analýza dokomentů). Kde máte v článku provedenou tu analýzu? Proč jsem asi povídal, že si máte přečíst Doporučení k psaní textu? Tam je to napsané snad celkem JASNĚ.
    Formální stránka: ve srovnání s jinými pracemi jste docela pečliví, ale i zde lze najít něco ke zlepšení: opět Doporučení k psaní textu – nemáte nastudované typografické zásady a píšete např. špatně %, nesprávně i další mezery: Dětem jsou také předávány tradice . atd. atd.
    Nepožívejte archaismy typu Rodiče by měli jíti, dále …měli by jim býti
    Pozor na shodu větných členů – např. Ortodoxní křesťanství v současné době je převažujícím náboženstvím v následujících zemích: Rusko, země Balkánského poloostrova (Řecko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Makedonie, Černá hora), Ukrajina, Bělorusko, Moldávii, Gruzii, Kypr Navíc na konci věty je obvyklá tečka (pokud je to možné, a není tam třeba místo tečky něco jiného: … nebo ? nebo !).
    V kap. Praktická část také přetransformujte výzkumné otázky s otazníky na normální nadpisy bez otazníků – bylo by hodně divné, kdyby název každé kapitoly končil otazníkem.
    Překlepy a chyby – např. věřícíh, dále sovětského svazu atd. atd.
    Kap. Seznam literatury a internetové zdroje není zcela podle normy, často chybí kurzíva.
    Vždy se píše nejprve autor (pokud je uveden), pak další údaje. Takže ne takto:
    Křesťanská církev a rodina, Luboš Brandýský , Brno 2008 [cit. 2019-04-20]
    ale spíše takto:
    BRANDÝSKÝ, Luboš. Křesťanská rodinná výchova. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2008. Bakalářská práce. Vedoucí práce: Tomáš Dvořáček. (Máte i nesprávně uvedený název práce).
    Některé publikace nelze dohledat – např. Kniha“Křesťanské vzdělávání”. Nakladatelství Kyivo-Pechers'ka Lavra 2015. Aby to šlo dohledat, tak tam musí být originální název (český překlad můžete mít třeba v hranatých závorkách na doplnění, na doplnění tam třeba může být ten originál v azbuce).
    Nějak jsem asi přehlédl citace časopisů z odborných databází (ty časopisy citujte jako časopis, ne jako web, na konec můžete dát zmínku např. Získáno prostřednictvím databáze SCOPUS, Jstore, EBSCO…
    Nebojte se uvést autory hned pod nadpis. Je to obvyklé.
    19)
    V práci jsou stále překlepy – např. …a vychová 13 let let starou dceru…, hrubky – např. …vychovává děti, aby jednali…, překlepy – např. vnímaní dogmat atd. atd.
    Proč myslíte, že jsem psal Doporučení k psaní textu? Máte tam napsáno: Někdo nesprávně používá slovo viz. Viz není zkratka (za slovem se tedy uprostřed věty nedělá tečka), viz je rozkazovací způsob od slovesa vidět. Vy máte v textu …rozhovor s p. Olegem (viz. výše)… To je skoro jako byste to dělali naschvál obráceně.
    U citací v azbuce je třeba provést transliteraci:
    AVERINCEV, S. S. Pravoslavije. (Аверинцев, С. С. Православие) [online] Institut filosofii Rossijskoj akaděmii nauk, 2010. [cit. 2019-07-12] Dostupné z: https://iphlib.ru/library/collection/newphilenc/document/HASHd77bc4dc81b43c6e90ced7?p.s=TextQuery
    20)
    Jen po letmém pohledu musím konstatovat, že práce je rozhodně lepší, ale zároveň stále ještě trpí mnohými neduhy. Když začnu odzadu – v kap. Zdroje máte sice pěkně seřazené jednotlivé publikace, ale musí to vzájemně odpovídat s tím, co máte v citacích pod čarou. Např. pod čarou máte jako 17. citaci 17) BUTT, Riazat. British Jewish population on the rise [online]. The Guardian. 21.5.2008. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2008/may/21/religion.britishidentity, ale v seznamu literatury to nemáte, a není to jediné pochybení.
    Někde to přeháníte s kurzívou, takže jste mimo normu.
    Nesprávné psaní % (často bez mezery), mezery máte špatně i jinde (např. výhody.Tato. Nastudujte typografické zásady.
    Statistika počtu Židů je věc velice ošidná, to je evidentní. Máte v textu spoustu zajímavých údajů, ale text musí být, pokud možno, vnitřně bezrozporný. Co si jako čtenář mám vybrat, když na jednom místě píšete: Počet Židů se dnes odhaduje na 14 milionů, z toho 5 milionů žije ve Spojených státech amerických, 4 miliony v Izraeli, 3 miliony ve státech bývalého Sovětského svazu… a na dalším: Izrael jakožto židovský stát má populaci 8,3 milionu a z toho 6,697,000 židovského obyvatelstva. (navíc nesprávně oddělujete tisíce – takto (čárkami) se to odděluje v anglicky psaném textu, v českém textu ne). Mohou se objevit různé statistiky, ale je na vás, abyste to nějak vysvětlili a nenechali čtenáře tápat.
    Dejte také pozor na skloňování cizích slov (např. Leviticus).
    Nějak jsem nepochopil, kdo je to Jev: Povinnost uzavření sňatku a plození dětí plyne ze zákona pro každého Žida, jak uvádí Jev. Vysvětlete to, prosím.
    Pozor na psaní malých a velkých písmen – podívejte se např. na vaše výzkumné otázky.
    Pozor na shodu větných členů: např. která jsou ovlivněna pojetím vtahu muže a ženy, sexuální života…, pozor na překlepy (např. nedáválo
    V praktické části nějak zapomínáte na respondentku z VB, a protože máte ve výzkumných otázkách i Izrael, tak by se to v praktické části mělo objevit také. O situaci v Izraeli píšete fakticky až v kap. Závěr, ale tam už by to mělo být jen jako shrnutí z předešlých kapitol.
    21)
    Pozitivně hodnotím, že jste mnohé věci doplnili, ale hotové to tedy není.
    Např. vaše minulé tvrzení jste moc nevylepšili – Římskokatolická církev se jako organizace osamostatnila v roce 1054 po Velkém Schizmatu… Copak předtím samostatná nebyla?
    Píšete: V České republice se podle sčítání lidu v roce 2011 k římskokatolickému vyznání hlásí 1 083 899 obyvatel, především lidé ve věku od 60 let a více. Když jsem se ale díval na statistiky, tak to z toho nevyplývá: pokud si společnost rozdělíme podle vašeho tvrzení na obyvatele do 60 let a nad 60 let, tak věřících nad 60 let je 43,6\-%, a to přece není většina… Bral jsem údaje na webu ČSÚ
    Buďte pečliví i na formální stránku – polostrandarizovaný, dále kazechumenů atd. atd. Některé citace nejsou správně: např. Svatební obřady [online]. In: . nám. Svobody 5 691 42 Valtice, 2013, s. 4. DOI: – vždyť to DOI je úplně špatně!
    Některé odkazy nefungují – např. https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-vyhledavani&vyhltext=n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&bkvt=bsOhYm_FvmVuc3R2w60.&katalog=all&pvo=SLD9100PU-OK
    Některé věty nemají smysl, protože nemají konec – Ve staré církvi byl zastáván názor, že manželství se naplní požehnáním, a nikoli manželskou smlouvou, která byla v Římské říši záležitostí. Jiné věty se vyznačují slohovou neobratností – např. Tento problém také zahrnuje i snížení porodnosti obyvatelstva a pozorujeme v naší moderní společnosti vysoký úpadek. Úpadek je od toho, že něco padá dolů. Ale vysoký úpadek?
    V těchto větách si skoro ukázkově protiřečíte: Tento jev je tak nahrazován velkým přívalem cizinců, především z méně vyspělých kultur, kde je rodina a manželství stavěno jako základní pilíř jejich života, tento fakt odráží i jejich náboženství. Pokud naše moderní společnost nezačne brát manželství jako důležité, mohlo by dojít k postupnému úpadku či dokonce ukončení naší moderní společnosti jako takové. Na jedné straně píšete o cizincích z méně vyspělých kultur, kde je rodina a manželství stavěno jako základní pilíř jejich života a na straně druhé mluvíte o naší moderní společnosti, která má začít brát manželství jako důležité, protože jinak by mohlo dojít k postupnému úpadku…
    Velmi podivně je formulována výzkumná otázka Jaké jsou zajímavosti o svatbě a manželství…
    Někde máte velmi zvláštně použitá cizí slova – např. …papež Jan Pavel II., který akreditoval různé kladné vlivy… Jak asi akreditoval kladné vlivy? Vždy jsem měl za to, že akreditace je udělení oprávnění… Snad by to mohlo být ve smyslu potvrzení, ale používá se to normálně v češtině? Prosím o vysvětlení.
    Doporučuji vše ještě jednou pečlivě projít, zkoumat, zda vše napsané má smysl a stále se snažit, aby práce mohla jít na výstavu :-)
    22)
    Už to skoro je.
    Upravte věty, které nedávají moc smyslu – např. Samostatná římskokatolická církev ​byla oddělena od východních církví souvisejí s Velkým schizmatem kolem roku 1054, když římský patriarcha požadoval moc nad čtyřmi východními patriarcháty,​ kteří to odmítli a dále exkomunikovali.
    Nezapomeňte, že v každém tématickém oddílu praktické části mají být 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Respondenti promlouvají velmi hezky, ale především ty údaje z literatury pokulhávají…
    23)
    Ještě maličkost: opravte citace (v každé musí být na správném místě kurzíva – v seznamu citací i v průběžných citacích). U několika citací to chybí.
    24)
    Není to vůbec špatné, ale také to ještě není hotové.
    Úvod je určitě lepší, jen nechápu, proč píšete velká písmena u „běžných“ slov uprostřed věty: …ale I ve všech ostatních státech…
    Kap. Metodologie – jak jsem mnohokrát říkal na seminářích, zmiňovat v práci, že jste museli nastudovat literaturu, není příliš šikovné, protože to se při psaní odborných textů předpokládá zcela automaticky. Podívejte se na http://www.hks.re/wiki/doku.php?id=doporuceni_k_psani_textu
    Pokud napíšete bůh se jmenuje Jahve a nakládání s jeho jménem je velmi delikátní záležitostí, jelikož v deseti přikázáních je žádáno, aby nebylo bráno do úst nadarmo, tak to vypadá, že je to napsané skutečně v každém z deseti přikázáních, ale tak tomu není.
    Nezapomeňte, co jsem psal na web dokonce červeně: Ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Např. kap. Každodenní život ortodoxních židů je čtivá, zajímavá, to s tím psem je vtipné, ale z literatury tam nemáte vůbec nic.
    Formální stránka má pořád nedostatky – např. bůh vers. Bůh, pořád máte strašně pomíchané psaní Žid vers. žid, dále moditebny, Tanach, nesprávně čárky – např. Masné a mléčné výrobky nesmějí být v žádném případě, jakkoliv smíchány., nesprávné mezery při psaní % atd. atd.
    CITACE!!! Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku.
    Citace webových stránek nejsou podle normy – např. ISRAEL IN FIGURES Selected Data From the Statistical Abstract of Israel 2018, Population, [online], Dostupné z: https://www.cbs.gov.il/he/publications/DocLib/isr_in_n/isr_in_n18e.pdf
    Bakalářské (a další kvalifikační) práce se citují jinak. Ukázka citace: BRANDÝSKÝ, Luboš. Křesťanská rodinná výchova. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2008. Bakalářská práce. Vedoucí práce: Tomáš Dvořáček.
    25)
    Já už nevím, jak to mám napsat. Vždyť jsem také jenom člověk a má trpělivost má své meze. Kolikrát to psaní velkých a malých písmen budete ještě opravovat? Máte úzus psaní Žid (s velkým písmenem je to v češtině etnikum). Dobře, souhlasím. Proč ale potom píšete např. …protože se většina židů zde neprofiluje…? Jinde máte jaký je běžný den žida
    Upozorňuji, že pokud při příští kontrole ještě najdu v práci podobnou, byť jen jedinou, chybu, můžeme se o zápočtu bavit nejdříve napřesrok.
    26)
    Jen si ještě opravte svatky.
    27)
    Práce je nyní mnohem lepší, ale hotová stále není. Když jsem psal Ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický)…, tak to nemůžete odbýt výkřikem typu Odpovědi respondentů se téměř shodují s literaturou. V práci je stále množství překlepů. Některé jsou i na úkor faktografické přesnosti – např. Gordaz místo Gorazd. Nesprávné psaní mezer: S.G.Klodta…, není kazašských aulu, ale kazašských aulů… atd. atd.
    CITACE!!! Stále obrovský problém. Je třeba podstatně více pečlivosti. Jako příklad uvedu:
    РОЖДЕСТВЕНСКИЙ, А. Семья православного христианина. 1 издание. С. Петербург, 1902. ISNB 978-5-902484-14-1.[ROŽDĚSTVĚNSKIJ, A. Rodina pravoslavného křesťana. 1 vyd. St. Petersburg: 1902. ISNB 978-5-902484-14-1.]
    ISNB je špatná zkratka. V roce 1902 ISBN ještě neexistovalo, kniha z tohoto roku toto číslo mít nemůže. Jedná se o přetisk z jiného (pozdějšího) roku, pak tam ale asi není 1. vydání. Mohlo by to vypadat třeba takto:
    ROŽDĚSTVENSKIJ, A. Sem'ja pravoslavnogo christianina. (РОЖДЕСТВЕНСКИЙ, А. Семья православного христианина. [Rodina pravoslavného křesťana.]) Obščestvo sochraněnija litěraturnogo nasledija (Общество сохранения литературного наследия), 2009 (1 vyd. St. Petersburg: 1902). ISBN 978-5-902484-14-1.
    Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku.
    Velmi často nesprávně používáte v citacích kurzívu.
    28)
    Ještě opravte překlepy, např. straším příbuzným… a citace (v každé musí být na správném místě kurzíva – v seznamu citací i v průběžných citacích).
    ls2019/odkaz_na_odevzdavani_praci_1._kolo_geo_2019.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)