obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


evropske_mensiny-ls2011

Evropské menšiny 2011

Pořadník I.

Kdo má už práci opravenou, může se znovu zapsat na konec pořadníku.

1. Čadilová Zuzana, Hurt Pavel, Kočka Jiří, Míková Kateřina, Šárka Švejdová Maďaři na Slovensku 1. pokus:1)

2. Dziková Iveta, Janečková Johana, Strouhalová Eva Řekové v České republice 1. pokus:2)

3. Vosecká Iva, Hlaváčková Tereza, Milová Pavla, Veselý Jakub, Rudolf Jan Katalánci 1. pokus:3)

4. Kristina Bredárová, Alena Höfrová Maďaři na Slovensku 1. pokus:4) 5)

5. Brožková Kristýna, Kakrdová Barbora, Mašek Jan, Reindlová Renata, Večerníková Eva SLOVÁCI V ČESKÉ REPUBLICE6)

6. Kristýna Čermáková, Barbora Haumerová, Monika Krytinářová, Tereza Vaňková, Nikola Zittová Lužičtí Srbové7)

7. Lukáš Fiala, Milan Škopek, Radek Selix, Lucie Rábková, Jana Stará Fiala, Škopek, Selix, Rábková, Stará - Katalánci8)

8. Krandová Iveta, Lorencová Jana, Stroukalová Nella, Šupíková Anna POLÁCI NA TĚŠÍNSKU9)

9. Adéla Pecková, Kristina Šubrtová, Kateřina Poláková SLOVÁCI V ČR10)

Pořadník II.

10. Kukačka, Sládková, Rajchlová, Polcarová, Vikukelová Poláci v České republice11)

Belgické království OK

11. Gdovínová, Hamouzová, Hromádková, Jarolímková Katalánci ve Španělsku 12)

12. Kalibánová, Konopásková, Kovářová, Přibylová, Urbanová Rusové v ČR 1. pokus:13)

13. Helíková, Kubátová, Mansour, Mrázková Rusové v Čechách14)

14. Beranová, Kotenová, Drahotová, Richterová, Zychová Vietnamská komunita v ČR15)

15. Harhajová, Němec, Nykodém, Štucaur, Vyčítal Řekové v Čechách16) OK 4. 9. 2011

16. Homolka, Janků, Kadlecová, Koldovská Řekové na území ČR17)

17. Nová, Svobodová, Vocilková, Vrbická Němci v Maďarsku 18) 19)

18. Gdovínová, Hamouzová, Hromádková, Jarolímková Katalánci ve Španělsku20)

19. Vosecká, Hlaváčková, Milová, Veselý, Rudolf Katalánci 21)

20. Krandová, Lorencová, Stroukalová, Šupíková POLÁCI NA TĚŠÍNSKU 22)

21. Čermáková, Haumerová, Krytinářová, Vaňková, Zittová Lužičtí Srbové23)

22. Brožková Kristýna, Kakrdová Barbora, Mašek Jan, Reindlová Renata, Večerníková Eva SLOVÁCI V ČESKÉ REPUBLICEOK 6. 9. 201124)

23. Čermáková, Haumerová, Krytinářová, Vaňková, Zittová Lužičtí Srbové OK 30. 8. 2011

24. Vosecká, Hlaváčková, Milová, Veselý, Rudolf Katalánci OK 31. 8. 2011

25. Červenka, Kubátová, Janoš Albánci v jižní Itálii25) 1.pokus -opraveno 26)

26. Fiala, Škopek, Selix, Rábková, Stará Fiala, Škopek, Selix, Rábková, Stará - Katalánci27)

27. Říha, Lorenc, Vymazal Židé v České republice28)

28. Fiala, Škopek, Selix, Rábková, Stará Fiala, Škopek, Selix, Rábková, Stará - Katalánci29)opraveno OK 6. 9. 2011

29. Gdovínová, Hamouzová, Hromádková, Jarolímková Katalánci ve Španělsku OK 5. 9. 201130)

30. Čadilová Zuzana, Hurt Pavel, Kočka Jiří, Míková Kateřina, Šárka Švejdová 2. pokus Maďaři na Slovensku 31)

31. Krandová, Lorencová, Stroukalová, Šupíková POLÁCI NA TĚŠÍNSKU OK 6. 9. 2011

32. Pecková, Šubrtová, Poláková, Neumanová 2. pokus SLOVÁCI V ČR OK 6. 9. 2011

33. Strouhalová, Janečková, Dziková Řekové v České republice 2. pokus 32)

34. Kalibánová, Konopásková, Kovářová, Přibylová, Urbanová Rusové v ČR 2. pokus33)

35. Bredárová, Höfrová Maďaři na Slovensku 2. pokus OK 7. 9. 2011 ale!34)

36. Král, Kaipr, Dillinger, Kricnerová, Ekl Poláci na Těšínsku 35)

37. Janků, Kadlecová, Koldovská, Homolka Řekové na území ČR 2. pokus OK 7. 9. 2011 ale!36)

38. Koudelková, Abdramanova, Faskhutdinova, Tsybolyuk Příslušníci ruského etnika v ČR 37)

39. Nová, Svobodová, Vocilková, Vrbická Němci v Maďarsku OK 9. 9. 2011 ale!38)

40. Kukačka, Sládková, Rajchlová, Polcarová, Vikukelová Poláci v České republice 2. pokus OK 9. 9. 2011 ale!!!39)

41. Čadilová Zuzana, Hurt Pavel, Kočka Jiří, Míková Kateřina, Šárka Švejdová 3. pokus Maďaři na Slovensku OK 8. 9. 2011

42. Král, Kaipr, Dillinger, Kricnerová, Ekl Poláci na Těšínsku 2.pokus OK 9. 9. 2011

43. Beranová, Kotenová, Drahotová, Richterová, Zychová Vietnamská komunita v ČR 2. pokus40)

44. Kalibánová, Konopásková, Kovářová, Přibylová, Urbanová Rusové v ČR OK 9. 9. 2011 ale!!!41)

45. Kubátová, Helíková, Mansour, Mrázková Rusové v Čechách OK 12. 9. 2011

46. Říha, Lorenc, Vymazal Židé v České republice - 2. pokus OK 12. 9. 2011

47. Strouhalová, Janečková, Dziková Řekové v České republice - 3. pokus OK 12. 9. 2011

48. Červenka, Janoš, Kubátová Albánci v jižní Itálii - 2.pokus -VYSVĚTLIVKY K POZNÁMKÁM PRO P.KOKAISLA 42) 43) OK 13. 9. 2011

49. Beranová, Kotenová, Drahotová, Richterová, Zychová Vietnamská komunita v ČR - 3. pokus OK 15. 9. 2011

50. Koudelková, Abdramanova, Faskhutdinova, Tsybolyuk Příslušníci ruského etnika v ČR - 2. pokus OK 13. 9. 2011


Počet shlédnutí: 104

1)
V předkládané práci není žádná citace z odborného časopisu (o plnotextových databázích jsme mluvili na seminářích i na přednášce, počet časopisů měl být 1-2).
Psaní velkých a malých písmen - např. Konkrétně se jednalo o slováky, dále zkušenosti se Slovensko-Maďarskou problematikou, pravopis - kmeny přišli atd. atd.
Do metodologie přidejte i tu vlastní zkušenost s uváděnými výhodami a nevýhodami použitých metod.
V úvodu píšete Naše práce se snaží mimo jiné zjistit, zdali jsou tyto problémy doopravdy tak závažné nebo jsou do jisté míry jen uměle vytvořené velkým zájmem médií.. Je zapotřebí, aby to vaše praktická část zohlednila - v práci je velmi obtížné najít, o jaké konkrétní problémy ve vztazích mezi Slováky a Maďary jde, jak jsou prezentovány v médiích, jaké reálně jsou (pokud to lze zjistit) a jak se na tyto problémy dívají vaši respondenti. Máte pěkně zpracovanou podkapitolku Historie Maďarů na Slovensku, kde se mohu dočíst o přelomových událostech ve vztazích mezi Slováky a Maďary. Zkuste něco podobného udělat i se současností - zkrátka, aby tuto část netvořily jen výpovědi respondentů.
2)
Už jsem vás chtěl pochválit za použití odborného časopisu z plnotextové databáze, ale když jsem se podíval, o jaký příspěvek se jedná, tak bublina splaskla:-( To jsou přece encyklopedické údaje, dostupné skoro všude. Navíc citaci z těchto zdrojů nemůžete dělat tímto způsobem. Je sice pravda, že to máte ze stránky http://oxford.mlp.cz/…, ale to je odkaz na tu databázi. Pokud byste našli nějaký časopis v databázi, tak ho citujte přímo jako časopis (pokud budete chtít, tu URL tam můžete dát do další dostupnosti.)
Pravopis - např. České Republiky, psaní čárek atd.
V úvodních pasážích jsou určité duplicitní údaje - cíl práce se objevuje dvakrát. Když o tom píšete v úvodním odstavci, tak už z toho nedělejte další podkapitolu.
Z formulace Kvantitativní výzkum, jak už nám samotné slovo kvantita napovídá, vyžaduje matematické a statistické zpracování. V našem případě jsme zvolily dotazník s otevřenými otázkami. může vyplývat, že dotazník s otevřenými otázkami je především součástí kvantitativní metodologie - ne, že by to nebylo možné, ale předpokládám, že jste váš dotazník statisticky nevyhodnocovali.
Do literární rešerše nedávejte jen holé citace, ale okomentujte je, ať se to trochu zlidští.
Doporučil bych do kapitoly Literární rešerše dát pouze zmínky na to, co kdo napsal k vaší výzkumné otázce, ty svátky bych dal až do té vlastní práce a vždy bych tam dal vyniknout protikladu (pokud je) jak se svátky slaví v Řecku a jak v Čechách.
Závěr jste vzali až příliš hákem.
3)
V předkládané práci není žádná citace z odborného časopisu (o plnotextových databázích jsme mluvili na seminářích i na přednášce, počet časopisů měl být 1-2).
Pokud píšete Katalánská minorita se snaží v rámci Španělska vyhraňovat., pak je třeba napsat vyhraňovat vůči čemu (komu).
Jak píšete o celkové soudržnosti katalánské menšiny, bylo by dobré zmínit, že to je specifická menšina, protože v Katalánii tvoří většinu.
Do metodologie zaneste i vlastní zkušenosti s výzkumem.
Máte docela pěknou literární rešerši.
Výsledky výzkumu nechť nejsou jen přepisem rozhovorů. Doplňte cenné subjektivní údaje respondentů dalšími údaji, které budou jejich výpovědi objektivizovat.
Závěr nedělejte tak úsečně, ale více si s ním pohrajte - vždyť má shrnovat celou tu dřinu s výzkumem.
Překlepy: ekonmicky, odprostit, rozdělěno atd.
4)
V předkládané práci není žádná citace z odborného časopisu (o plnotextových databázích jsme mluvili na seminářích i na přednášce, počet časopisů měl být 1-2).
Většina odkazů pod čarou je v pořádku, v seznamu literatury chybí kurzíva.
Překlepy: mrzi, dosáhoval, studijných atd.
Práci považuji za velmi pěknou, ale lépe tam zakomponujte ty rozhovory - podobně jako v předchozím případě - výsledky výzkumu nechť nejsou jen přepisem rozhovorů. Udělejte z toho trochu provázanější text s dalšími údaji.
5)
Měl jsem na mysli, abyste to co vám řekli respondenti, použili jako potvrzení toho, co uvádíte v textu. Je to kvalitativní výzkum - máte nějaký základ (třeba ze statistických údajů), který prohlubujete subjektivními názory respondentů - důraz je na otázku PROČ a JAK. Tak jak to píšete, by to také šlo (používá se to u výzkumů, kde se zdůrazňuje biografická metoda, tedy na životním příběhu jednotlivce ukázat nějaký jev, v tomto případě školství). To by ale muselo být sdělení jednotlivých respondentů podstatně obsáhlejší.
6)
V práci chybí jednoznačně zmíněný trojí pohled na zkoumanou menšinu, jak jsme se domlouvali na semináři. Drobné překlepy - např. imigrační potice nebo přislušníky… Opravte si psaní % (s mezerou), mezery u pomlček, do citací zapracujte kurzívu. Výsledky výzkumu i samotný závěr jsou velmi kusé. Rovněž bych doporučil zpřehlednit (např. pomocí odstavců) odpovědi na otázky pokládané v úvodu.
Doporučuji změnit strukturu kapitol - např. nadpis vyšší úrovně Vlastní práce zahrnuje bez jakéhokoli uvedení podkapitolu Spolky v České republice a až za tím Výzkum. To příliš logické není. U všeho postupujte od obecného ke konkrétnímu.
7)
Líbila se mi mapa, jen mi tam chybělo vysvětlení k žluté barvě.
Drobné překlepy: množstí dat, mezery za dvojtečkou např.:Pětr, zvyky lužičanů, psaní čárek - např. když však pobývá u své rodiny v Horní Lužici užívá lužické srbštiny atd.
Internetové odkazy nejsou podle normy - URL nestačí.
Zdroje - je obvyklé řadit abecedně. Doplňte kurzívu. Nějak jsem asi přehlédl citace z odborného časopisu z vědecké databáze. :-/
Chválím za použití elektronického dotazníku, ale výhrady mám ke kvantifikaci údajů - nikde není uveden celkový počet respondentů (kromě jedné respondentky - Němky), což je dost zásadní údaj. Bylo by dobré zmínit úspěšnost získávání respondentů (reakce respondentů) i v metodologii. Takto to máte v textu na dvou místech. Dávejte pozor na to, aby nedošlo ke kvantifikaci kvalitativních údajů. Ke kvantifikaci bych doporučil použít statistické sekundární zdroje (možná by se v nějakých oficiálních statistikách údaj o jménu objevil také). Pokud je dotazník zaškrtávací (druhá verze), pak bych se určitě přimlouval za použití němčiny, a ne angličtiny - pro příště :-)
Některé údaje z historie je nutné zpřesnit, případně přeformulovat - např. V 60. letech 19. století se rozhodovalo o tom, komu připadne Německo. Ve hře bylo Prusko s Rakouskem. Poprvé proti sobě stály i Lužice. Sasko bylo začleněno roku 1870 do nově založené německé říše. - jak to bylo se sjednocením Německa (Bismarck), jak by mohlo Německo připadnout Prusku, když formálně Prusko bylo součástí Německa…
Přejímání jmen od mužů není vysvětleno (alespoň pro mě) jednoznačně. Sice tam máte pěknou tabulku, ale není poznat, zda se jméno přejímá od otce, nebo pak od manžela.
Práce působí nevyváženě - máte tam mnohem více věcí o historii (údaje o historii ale nejsou na škodu), o jménech je tam ale jenom malinkatý odstaveček.
Závěr je nutné napsat obsáhleji.
8)
Pár překlepů: jinými výzkumnými metody, s caslellanem, velká písmena - Katalánsko (špan. cataluña, kat. catalunya), katalánců atd.
Citaci z databáze MK nemůžete dělat tímto způsobem - pokud tam najdete příslušný článek, tak musíte citovat původní časopis. (Kde v práci je vlastně citovaný?) Zmínku o tom, že je to z databáze MK, můžete dát eventuálně do další dostupnosti (navíc to ve skutečnosti není přímo z databáze MK, ale MK pouze zprostředkovává přístup do příslušné databáze).
U některých tvrzení bych doporučoval kvantifikovaný údaj - např. V současnosti ovšem ani většina katalánců nepodporuje úplné odtržení od Španělska, spíše se mírná většina přiklání k autonomii oblasti v rámci Španělska. - doplňte to nějakým průzkumem veřejného mínění, sympatiemi vyjádřenými ve volbách, referendech…
Použité zdroje a literatura - je obvyklé uvádět v abecedním pořadí. Internetové citace nejsou podle normy - Zprávy iDNES.cz [online], dostupný z WWW: http://zpravy.idnes.cz - navíc tam není uveden konkrétní článek (podobně i u Wikipedie).
Závěr je nutné napsat obsáhleji.
Jinak práci považuji za téměř hotovou.
9)
Drobné překlepy - psaní %, číslené řady, přispěvovatelů, dále žíjící, ztratilo hlubšího významu atd.
Kde máte slibované hodnocení pomocí číselné řady u uzavřených otázek?
Nějak jsem asi přehlédl citace z odborného časopisu z vědecké databáze. :-(
Použité zdroje a literatura - je obvyklé uvádět v abecedním pořadí. Internetové citace nejsou podle normy
Výsledky výzkumu nemají být pouhým přepisem rozhovorů. Výzkumnou část je třeba podstatně vylepšit, podobně i závěr.
10)
Drobné překlepy: na slovensku, bez mezer - socio - ekonomického, psaní %, hlavními cíly, pozor na podmět v některých větách - např. jak se slovenské menšině v České republice žije, zdali zde mají dostatečné kulturní zázemí atd. atd.
Chválím za použití databáze, ale přestože píšete Dostupný z WWW: http://proquest.mlp.cz/docview/195171007?accountid=16579, tak to dostupné není, ať na to klikám, kolikrát chci (možná by to chtělo napsat trochu jinak, třeba že je to z databáze ProQuest přístupné přes mlp.cz). Pozor! Některé uvedené ZDROJE nejsou na příslušných místech v textu.
V metodologii píšete, že Při zpracovávání byly využity jak kvantitativní, tak i kvalitativní metody - kde máte v textu (ve vaší vlastní výzkumné části) nějaký kvantitativní údaj? Kapitolu Vlastní výzkum máte pěknou, ale bylo by dobré to proložit právě těmi kvantitativními údaji - vždyť právě kvalitativní údaje prohlubují údaje kvantitativní.
11)
K formulaci výzkumných otázek - asi jste pozapomněli, jaký je rozdíl mezi otázkou výzkumnou a dotazníkovou. Otázka Máte pocit, že udržovat svou víru v ČR je pro vás těžší než ve vaší mateřské zemi? je dotazníková.
Jak jsme mluvili o plnotextových databázích na seminářích - chci se jen ujistit, zda Lidé města jsou do databází zařazené. Překvapuje mě to. (Pokud ne, pak je třeba nějakou publikaci z databáze doplnit).
Opravte si překlepy a chyby - např. ikdyž, čárky - Církev vedle těchto duchovních uspokojení rozvíjí charitativní, zájmové a kulturní organizace a tak církev podporuje nejen…, dále Respondenti, kteří se účastnili provedeného interview také pomohli s šířením dotazníků svým známým v Polsku, nejednotné psaní mezer u % atd. atd.
Jinak práci chválím.
Co se Belgie týká, pořád jsem na ni čekal v samostatném odkazu, až teď jsem viděl, že by to bylo čekání dlouhé :-D
Opravte tam jen mezery u % - 51% oproti 49% a opravte citace (chybí kurzíva a u internetových citací dávejte název článku před [online]. Za [online] můžete napsat vydavatele.
12)
Práce je už velmi pěkná, chválím za citace, jen jsem asi přehlédl ty statistické údaje, o kterých jsme mluvili při posledním setkání :-) (náramně by se to hodilo (mimo jiné) třeba při tvrzení Není proto divu, že se tento národ, který je po všech stránkách silný, touží osamostatnit od Španělského království. - jaký je podíl těchto osob.)
Není příliš vhodné v určitých případech začínat větu spojkou - Jelikož právě tato silná národní identita je hnacím motorem k osamostatnění. nebo upravte vazbu Konkrétněji možností stát se samostatnou zemí… Zvažte použití slova Úpěnlivě si zachovávají svůj jazyk a kulturu. Drobné překlepy: odpověd, respondety, katalánce, katalánci…
13)
V předkládané práci není žádná citace z odborného časopisu (o plnotextových databázích jsme mluvili na seminářích i na přednášce, počet časopisů měl být 1-2).
Pokuste se odstranit ICH formu a její odvozeniny - např. místo V naší práci jsme se zaměřili na ruskou menšinu napsat Tato práce se zaměřuje na ruskou menšinu atd.
Některé kapitoly nejsou dobře řazeny, resp. chybí pěkný úvod k nějakým kapitolám - jednotlivé kapitoly Poplatky, dále Instituce a pak Státní svátky v Rusku rozhodně nepůsobí, že byste postupovaly nějak systematicky. Moje rada - postupovat od známého k neznámému a od obecného ke konkrétnímu. Vždy myslete na to, co chcete sdělit, to také nějak vhodně uveďte a zakončete.
V kapitole Důvody migrace Rusů do ČR - jak jste na ty důvody přišly?
Jaká je tedy vlastně míra asimilace Rusů, žijících v České republice z pohledu ruské menšiny a obyvatel ČR?
Mrkněte ještě na gramatiku - např. psaní čárek Jako nevýhodu, můžeme považovat také to, psaní velkých a malých písmen atd. Do citací přidejte kurzívu.
14)
V práci je obrovské množství gramatických chyb, překlepů a nesprávně psaných čárek.
V předkládané práci není žádná citace z odborného časopisu (o plnotextových databázích jsme mluvili na seminářích i na přednášce, počet časopisů měl být 1-2).
Dejte pozor na jednotlivé nadpisy a jejich úrovně (nadpis - podnadpis): moc nesedí, když máte kapitolku Důvody imigrace z Ruska a hned za tím Ruské organizace u nás - aspoň to nějak pěkně uveďte. Nebojte se kapitolu Praktická část trochu rozšířit a dát tam více z těch rozhovorů.
15)
Práci je zapotřebí velmi výrazně doplnit. Jako zásadní nedostatek vidím obrovskou disproporci mezi položenými výzkumnými otázkami (a deklarovanými cíli práce) a odpověďmi na ně (v závěru).
V předkládané práci není žádná citace z odborného časopisu (o plnotextových databázích jsme mluvili na seminářích i na přednášce, počet časopisů měl být 1-2).
Literární rešerše nemá být obsah knih.
Zaměřte se i na sloh a gramatiku.
16)
Opravte nějaké chybičky v textu - např. 50 ti letý nebo 50-ti letý, psaní mezer a čárek, povědomí o Řeckých menšinách, dále území České Republiky atd.
Práci považuji za velmi zdařilou a téměř hotovou - jen ty opravy výše a pak jsem v literární rešerši asi přehlédl citaci z nějaké plnotextové databáze (mluvili jsme o tom na seminářích i na přednášce, počet časopisů měl být 1-2). Také je možné, že jsem to nepřehlédl, ale ta citace tam jednoduše není.
Pozor na internetové citace - místo
Webový portál Asociace řeckých obcí v ČR. Výuka novořeckého jazyka v ČR. [on-line]. [cit. 11.5.2011]. Dostupné z: <http://www.arovcr.cz/novorectina.htm>
by mělo být
Výuka novořeckého jazyka v ČR. [on-line] Asociace řeckých obcí v ČR. [cit. 11.5.2011]. Dostupné z: <http://www.arovcr.cz/novorectina.htm>.
17)
Pozor na přesnost formulací - píšete V databázi SICU je uložen článek s názvem Greek food after Mousaka. Ten článek není v databázi SICu, ale SIC umožňuje přístup do databáze. Zvažte, zda by nebylo lepší zmínit rovnou časopis. V kapitole Literární rešerše by bylo vhodné čtenáři napsat něco více konkrétního - když uvedete Tímto tématem se zabývali například Antula Botu a Petros Cironis a víc nic, tak je to málo (bylo by dobré uvést, k čemu došli).
Dávejte pozor na gramatiku - např. na shodu jednotlivých větných členů: Právě na typické pokrmy a s ním spojené tradice, překlepy - např. dostátní atd.
Pokuste se odstranit ICH formu a její odvozeniny - např. místo Při naší výzkumné práci jsme využili převážně je možné napsat Tato výzkumná práce převážně využívá.
Zkuste závěr malinko rozšířit a buďte třeba konkrétnější - např. dodržují i mnohé zvyky a tradice vážící se k typickým řeckým svátečním dnům - jaké mnohé zvyky.
Do citací přidejte kurzívu (na správné místo).
18)
Konzultace 22. 7. 2011 - návrhy na doplnění v textu
19)
Dejte pozor na správné začátky vět - neměly by začínat spojkou: Přičemž rozdílnost spočívá zejména v jazyce, který používají. Není to vůbec pěkné, protože tady je to jako spojka, a ne jako částice. (Jako částice mohou vystupovat spojky, když nespojují věty – např. Ale to opravdu není pěkné! nebo Což nám nikdy nedá pokoj?).
Dávejte pozor na gramatiku - např. na shodu jednotlivých větných členů: Po rakousko-uherské vyrovnání
Psaní mezer - Švábůpod, překlepy pomaďarašťovaní atd.
Odkaz č. 1 zůstává u slibu: vysvětlit rozdíly mezi kulturní příslušností a národností - podle sčítání v Maďarsku
Všude, kde to jde, buďte konkrétní - např. Na druhou stranu se zde nachází školy, které stále nářečí vyučují - kde školy jsou, kolik jich je.
U citace GEHL, H. Donauschwäbische Sprachbiografien… ještě doplňte název časopisu.
20)
Pěkné, téměř OK, jen si ještě opravte část internetových citací, např.:
La lengua catalana [online] scgenealogia [citováno 6.5.2011] Dostupné z WWW: <http://www.scgenealogia.org/catalunya/lengua.htm> „scgenealogia“ není název vydavatele, příp. portálu. Na www stránkách je uvedeno: la Societat Catalana de Genealogia. Mělo by to tedy být:
La lengua catalana. [online] la Societat Catalana de Genealogia. [citováno 6.5.2011] Dostupné z WWW: <http://www.scgenealogia.org/catalunya/lengua.htm>.
Podobně místo
Stránky pro studenty HKS [online]. 2009 [cit. 2011-05-12]. Katalánci ve Španělsku II. Dostupné z WWW: http://www.hks.re/wiki/katalanci_ve_spanelsku_ii
by mělo být
Katalánci ve Španělsku II. [online]. Stránky pro studenty HKS, 2009 [cit. 2011-05-12]. Dostupné z WWW: http://www.hks.re/wiki/katalanci_ve_spanelsku_ii
21)
Téměř hotové, jen ještě doplňte do seznamu zdrojů VŠECHNY použité zdroje (např. TOIBIN, C. Saturday: A sweet revenge for Catalonia: For Catalans, bullfighting is a barbaric tradition from an alien culture. Their decision to ban it is less about animal rights than a gesture of defiance by people with a soul outside Spain. [online] The Guardian. [cit. 2011-06-21]. ISSN 02613077. Článek z plnotextové databáze ProQuest Central přístupné přes www.sic.czu.cz v seznamu není (a není toho tam víc).
22)
Už je to téměř hotové, jen ještě opravte citace: musí být v rovnováze „použité zdroje“ a odkazy pod čarou. Není možné, aby něco z použitých zdrojů nebylo označeno v textu (a nedostalo se tak do poznámky pod čarou) - a naopak.
Jen tak na okraj - posilují v současné době Poláci na Těšínsku svou identitu?
Možná by některému čtenáři (a mně určitě) udělalo radost, kdybyste napsali něco víc k řeči „po našymu“ - a třeba ukázali i nějaký příklad, abych viděl, zda je to spíše bližší k češtině nebo polštině.
23)
Už jsem chtěl psát, že je to OK, ale ještě to nenapíšu. Mrkněte ještě na citace (elektronické) a pak mám dost významnou připomínku ke statistickému zpracování. Ty grafy jsou moc pěkné, ale je třeba si uvědomit, že při tom malém počtu respondentů mají velmi nízkou vypovídací hodnotu - dejte je tam na dokreslení, ale ať nejsou hlavními údaji (tam použijte něco z rozhovorů). Pokud by se na to podíval nějaký statistik, tak vám to strhá právě pro ten malý počet respondentů. Malý počet respondentů je možné použít v kvalitativním dotazování, ale pak z toho nemohou být tabulky a grafy.
Na závěr něco pozitivního - práce je zajímavá a pěkně se čte.
24)
Jen si ještě opravte překlep Českolovensko
25)
Zatím jsem se na to díval jen velice zběžně (jen po formální stránce), ale ať neplýtváte pokusy - základní formální náležitosti jsou v nepořádku: bibliografické odkazy (především internetové) nejsou podle normy, úplně chybí kurzíva. Psaní velkých písmen - např. poloze Albánského státu nebo ovlivněna tou Italskou.
26)
Někde jste ty chyby opravili, někde jste je přidělali - další Albánští osadníci - to je přídavné jméno, žádný oficiální název. Podobně: jenom Italo-Albánské komunity - zase malá písmena. Dále: viz. - bez tečky, dále danné skupiny, psaní čárek - Faktem, však zůstává, že. Dávejte pozor na správné psaní mezer! V práci na mnoha místech nejsou v souladu větné členy - např. Podle Pesarry Arbëresh ztratily iluze o velké albánské kultuře v Albánie atd.
Je vhodné držet se jako základu jednoho jazyka a nepředpokládat, že čtenář musí znát automaticky jiný jazyk - ta citace Group of people with some degree of coherence, people with common origins, related by shared experiences je dobrá, ale aspoň do závorky tam dejte český překlad.
Doporučuji lépe propojit úvod a cíl práce - toho Smithe bych nechal pohromadě v jedné kapitolce. Také by bylo dobré ho trochu představit, proč jste si vybrali právě jeho.
Vysvětlení dvou přístupů (primordialistický a instrumentalistický) v pojetí etnicity je až přespříliš stručné. Navíc instrumentalismus bývá řazen (s konstruktivismem) do množiny modernismu. Můžete se podívat na článek http://antropologie.zcu.cz/prehled-zakladnich-tezi-modernistickeho-pojet
Do literární rešerše nepište Po dlouhém hledání a návštěvě mnoha knihoven, jsme přeci jenom něco našli. - působí to dost naivně. Pokuste se omezit ICH formu a její odvozeniny - místo Velice zajímavé poznatky jsme nalezli je možné napsat zajímavé poznatky uvádí publikace.
Buďte opatrní při některých formulacích - např. Jedná se o pravou tradici a kulturu předků, která nebyla pošpiněna islámskou invazí - buď to pošpinění pořádně vysvětlete, nebo volte méně expresivní výrazy. Podobně: konstatoval, že se jazyk v rodné zemi hodně změnil a to dost k horšímu (před a to čárka), ale hlavně napište, v čem to zhoršení spočívá.
Citujte! Mám za to, že údaj Kde se vzal jazyk Arbërisht? Pravděpodobně se jedná o potomka starověké trácko-illyrštiny. Sice je to pouze spekulace, ale první zmínky o albánském jazyce máme až z 15. století n.l. První dochovaný text z r.1462 „Formula e pagëzimit“, jež napsal arcibiskup Pal Engjëlli z města Durrës, byl nalezen na kusu papíru. je převzatý - napište odkud. Co je za citaci Gramatické postřehy jazyka albánského - není vůbec v seznamu literatury, resp. v kap. Zdroje. Některé citace zaměňují jméno a příjmení - FILIP, Tesař.
27)
Elektronické citace nejsou podle normy, citace z databází by neměla vypadat takto: Databáze ProQuest, dostupná ze stránek Městské knihovny v Praze [online], dostupný z WWW: http://www.mlp.cz/cz/sluzby/databaze (článek: Two Cities: Madrid and Barcelona : Not as Different as They Look) - tam musí být normálně autor, název článku, časopis.
28)
Zatím jsem se na to díval jen velice zběžně, ale ať neplýtváte pokusy - základní formální náležitosti jsou v nepořádku: chybí seznam literatury, bibliografické odkazy nejsou podle normy, především internetové.
29)
Nechápu vaši tvrdohlavost v odmítání zapisování citací podle normy (jak v poznámkách pod čarou, tak i v seznamu literatury). Ovšem i já jsem v tomto ohledu neméně tvrdohlavý. Dejte jen pozor na to, že už máte vyčerpané pokusy, tak už moc s citacemi nehazardujte.
30)
sl. Gdovínová není v systému
31)
Pěkná práce, ale dotáhněte ještě formální stránku - v seznamu literatury máte tituly, které nejsou v poznámce pod čarou, to doplňte. U internetových citací chybí kurzíva.
Nepište:
UHROVÁ-MÉSZÁROSOVÁ, Anna. Maďarská menšina na Slovensku. Vesmír [online]. 2008/1, 46, [cit. 2011-08-29]. Dostupný z WWW: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/7559
ale
UHROVÁ-MÉSZÁROSOVÁ, Anna Maďarská menšina na Slovensku. [online]. Vesmír 2008/1, 46, [cit. 2011-08-29]. Dostupný z WWW: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/7559
Mrkněte ještě na gramatiku, psaní čárek, překlepy - např. aby zůstalo, co nejméně těch, kde počet nebo slovesnkého. Dvakrát psaný údaj Přibližně kolem roku 1000 se k moci dostává princ Vajk, který se nechává pokřtít jako Štěpán I. je schválně?
32)
Citace nejsou podle normy, chybí kurzíva. Je obvyklé (a žádoucí) řadit použité zdroje abecedně.
Dávejte pozor na psaní uvozovek - nepoužívejte místo nich dvě čárky: ,, oproti „. Nepište Nebo-li, ale vždy Neboli.
V metodologii jste velmi stručné, ještě stručnější než posledně - nebojte se rozepsat o tom, jak jste byly úspěšné s dotazníky apod.
Ta literární rešerše spíše krouží jen kolem výzkumné otázky, ačkoli by se jí měla bezprostředně týkat.
Nemohu si pomoct, ale to zapsání aktuální situace v Čechách při slavení svátků (jak jsem psal minule) v práci chybí. Např. kap. 28. říjen popisuje slavení svátku v Řecku, ale jak je to se slavením tohoto svátku v Čechách?
Kde máte ten trojí pohled na minoritu, o kterém jsme mluvili na seminářích?
33)
Citaci z databáze nemůžete dělat tímto způsobem. Časopisy z databáze citujte přímo jako časopis (pokud budete chtít, tu URL tam můžete dát do další dostupnosti.) Takže klasika: Autor, článek, název knihy nebo časopisu atd. a až potom třeba odkaz na databázi.
V kap. Použitá literatura chybí Rusko - info [online].
Překlepy: tvoří V České republice nebo patnáctinnásobek
Zkuste přeformulovat Toto téma jsme si vybrali, protože nás zajímá… - působí to trochu subjektivně a trochu naivně.
Moje výhrady k uspořádání kapitol trvají: Nadpisy mají určitou hierarchii. Vždy se ptejte, zda jedno téma je podmnožinou druhého, nebo zda jsou na stejné úrovni. Podle toho dělejte nadpisy 1., 2., 3. a ev. dalších úrovní. Ve vašem případě máte hlavní nadpis Vstup Rusů do ČR, který zahrnuje např. Ruské instituce v ČR. Nebylo by lepší ty instituce (o kterých píšete jako o kulturních) dát pod kap. Ruská kultura? Podobně - kap. Ruské svátky obsahuje Pravoslavné Vánoce, ale kap. Náboženství máte až potom. Myslíte, že Problémy současného Ruska patří do ruské kultury? To by šlo možná jako vtip.
34)
Před příchodem pro zápočet ještě upravte seznam citací, aby to, co citujete (máte to pod čarou), bylo všechno v kap. Použitá literatura. Navíc - DRBOUT; KOŽÚRIK. nenapsali Hospodářská a kulturní studia, ale Maďaři na Slovensku.
35)
Dávejte pozor, abyste nevylekali čtenáře přílišnými skoky - např. jeden takový skok je Pohraničí bývá často místem střetávání kultur. Těšínsko neboli Těšínské Slezsko označuje území bývalého Těšínského knížectví ve Slezsku. Zkuste tam vylepšit tu návaznost - o něčem podobném jsem psal v doporučení k psaní textu. Pozor na psaní % (mezery), překlepy a hrubky - např. V České oblasti nebo dacimaci majetku nebo Těšínku nebo názor poláků atd. Je vhodné držet se jako základu jednoho jazyka a nepředpokládat, že čtenář musí znát automaticky jiný jazyk - ty otázky Do you think, that Poles living in Czech Republic could be different in some way above nature Poles? jsou dobré, ale aspoň do závorky tam dejte český překlad.
Nevím, kde jste vzali European Academy of Bozone - nemělo by být The European Academy of Bozen? (Nebo Bolzano)? V literární rešerši se z některých publikací čtenář může skutečně něco dozvědět - klidně to napište i u té poslední. Píšete, že můžeme získat značné statistické informace - tak jich tam dejte aspoň trochu. Kap. Od historie k současnosti moc mezi kap. Metodologie a Vlastní výzkum nezapadá. Co považuji za velice zvláštní: práce je zaměřena na jazyk, jeho změny, ale není zde zmíněno jediné slovo z polštiny, češtiny nebo z místních dialektů. To by chtělo určitě změnit. V kap. Knižní zdroje máte publikaci SULITKA, A., JIRSOVÁ, M. K problematice ratifikace…, ale co jste z ní citovali? V poznámkách pod čarou není! Internetové citace nejsou podle normy.
36)
Před příchodem pro zápočet ještě upravte seznam citací, aby to, co citujete (máte to pod čarou), bylo všechno v kap. Použitá literatura a naopak!
37)
konzultováno 8. 9. 2011
38)
Před příchodem pro zápočet ještě upravte seznam citací - to, co citujete (máte to pod čarou), musí být všechno v kap. Použitá literatura a naopak! Na spoustě míst (hlavně odkazy pod čarou) chybí kurzíva. U internetových citací se také píše nejprve autor, pak název atd. - u té Wikipedie to máte špatně. Nechoďte pro zapsání zápočtu před tím, než to opravíte!!!
39)
Před příchodem pro zápočet ještě upravte seznam citací - to, co citujete (máte to pod čarou), musí být všechno v kap. Zdroje a naopak! Někde chybí kurzíva. Nechoďte pro zapsání zápočtu před tím, než to opravíte!!!
40)
Po obsahové stránce práci chválím, po formální dotáhněte pár maličkostí: Nepište nebo-li, ale vždy neboli. Ještě dost překlepů - bylo třeba zkombinovat kvantitativní výzkum s kvalitivním, dále byl v tomto případě provedem, dále bohatsvím atd. Psaní čárek se správnou mezerou!!! Doporučuji podívat se na typografické zásady: http://www.hks.re/geografie-nab/lib/exe/fetch.php?media=typografie.pdf I u internetových citací je třeba dávat na správné místo kurzívu (do seznamu i pod čáru).
41)
Před příchodem pro zápočet ještě upravte seznam citací - u internetových prohoďte název článku a vydavatele. Musí být autor, název článku atd. Nechoďte pro zapsání zápočtu před tím, než to opravíte!!!
42)
Text, Kde se vzal jazyk Arbërisht? Pravděpodobně se jedná o potomka starověké trácko-illyrštiny. Sice je to pouze spekulace, ale první zmínky o albánském jazyce máme až z 15.století n.l. První dochovaný text z r.1462 “ Formula e pagëzimit„, jež napsal arcibiskup Pal Engjëlli z města Durrës, byl nalezen na kusu papíru. který prý byl údajně převzatý je doopravdy od nás. Zdroje, které byly použity jsou uvedeny ve zdrojích. Gramtické postřehy jazyka albánského není žádná citace. Pouze se jedná o český překlad pro Osservazioni gramaticali nella lingua albanese. :) Stejně jak je tomu v dodatku 12, ke kterému jste žádné výhrady neměl.
43)
Tak to už vůbec nechápu - pokud je to doopravdy od vás, a není to citace, tak co to tedy je? Vnuknutí? Jak může někdo jen tak přijít na to, že První dochovaný text z r.1462 (…) napsal arcibiskup Pal Engjëlli z města Durrës? I kdyby byl ten text přímo u vás doma (což nepředpokládám), tak jste ten údaj museli odněkud vzít.
evropske_mensiny-ls2011.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:30) (upraveno mimo DokuWiki)