ls2025:geografie_nabozenstvi_ls

³⁷⁾ , ⁴⁹⁾ , ⁶⁶⁾ , ⁶⁷⁾ , ⁶⁸⁾ , ⁶⁹⁾ , ⁷⁰⁾ , ⁷¹⁾ , ⁷²⁾

Rozšířený geografický aspekt

³⁸⁾

Práce má dobrý základ, téma je zajímavé a zpracovatelné, ale pro výsledný odborný text, který má být důstojný toho, čemu jste věnovali celý semestr, je třeba udělat ještě hodně práce.
Úvod je sympaticky napsaný, ale trochu se to opakuje s další částí. Lepší by bylo stručně formulovat větu jako Práce porovnává způsob slavení Velikonoc v České republice a v Zambii se zaměřením na…
Cíl práce je formulován poměrně dobře, ale hodilo by se přidat i metodu, kterou toho chcete dosáhnout – např. kombinací literární rešerše a kvalitativních rozhovorů.
Výzkumná otázka je věcně v pořádku, ale stylisticky doporučuji změnu: Jak se liší průběh katolických oslav Velikonoc v České republice a Zambii? (bez velkého písmena uprostřed věty). Také podotázky by bylo dobré jazykově upravit, aby lépe odpovídaly odbornému stylu – např. místo Jaká je náboženská důležitost Velikonoc… raději Jaký význam mají Velikonoce pro katolické věřící…
Literární rešerše se snaží být obsáhlá, ale připomíná spíše výpis článků a informací, nikoliv skutečnou rešerši odborné literatury. Citované zdroje jsou často populární nebo z webů pro veřejnost, nikoliv z vědeckých databází. Na to vaše téma jsem vám připravil takovou malou ukázku, jak by to mohlo vypadat, ale berte to jen jako nějakou kostru: https://www.hks.re/wiki/ukazky_literarni_reserse#temageograficke_srovnani_slaveni_velikonoc_zambie_a_cr
Moc časté jsou heslovité formulace a přílišné spoléhání na přímé popisy, např. Na Zelený čtvrtek se jí zelená jídla nebo Na Bílou sobotu se peče mazanec – bez hlubší interpretace nebo propojení s výpověďmi respondentů.
Metodologie je popsaná velmi formálně – chybí ale úvaha o důvodech výběru metody, její výhodnosti a omezeních. Dvě respondentky z ČR a dva respondenti ze Zambie je poměrně málo – není zřejmé, proč byli vybráni právě oni a jak jejich zkušenost reprezentuje širší vzorek. Chybí také reflexe vaší výzkumné pozice.
Když máte málo respondentů, radil jsem vám použít nějakou analýzu třeba internetových diskusí na to téma. To by bylo materiálu (a s použitím šikovné šablony AI by to mohla být hračka)!
Rozhovory nejsou analyzovány – byť se píše, že byla použita tematická analýza, nikde ve skutečnosti není vidět práce s tématy, kategoriemi nebo kódováním. Chybí i ukázky výpovědí, které by šly srovnat s literaturou.
Praktická část je opět z velké části výčtová a málo analytická. Například popis velikonočních jídel nebo zvyků v ČR i Zambii je rozsáhlý, ale není jasné, jak to souvisí s výzkumnými otázkami. Chybí syntéza, komentář a hlavně – ono „srovnání“. Jsou to spíše dva oddělené popisy.
Závěr zůstává velmi obecný – říká se v něm, že Zambie je duchovnější a ČR sekularizovanější, ale to není žádné překvapení. Je třeba závěr více propojit s výzkumnými otázkami a hlavně ukázat nějaký vlastní postřeh, postavit se k tématu jako autorky.
Formální stránka:
– Pozor na přechody mezi kapitolami – text někdy působí jako série samostatných výpisů.
– Přímé citace z literatury či respondentů nejsou vždy odděleny nebo správně uvedeny.
– V některých pasážích používáte spojku na začátku věty nebo tvoříte věty, které nejsou gramaticky úplné.
– V seznamu literatury není vždy uveden vydavatel, rok nebo forma. U některých internetových zdrojů chybí datum přístupu. Doporučuji srovnat s příkladem na http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu
– Psaní procent (%), mezer, čárek a typografie – doporučuji projít si typografické zásady
Celkové hodnocení: Máte dobře uchopené téma a solidní základ, ale je třeba výrazně zapracovat na propojení jednotlivých částí, a skutečně provést analýzu rozhovorů. Napište to tak, aby se to dobře četlo, aby to bylo myšlenkově propojenéÚvod a aby tam zazněl i váš vlastní hlas. Držím palce při přepracování!

³⁹⁾

Je to mnohem lepší, ale opravte si v tom uměleckém ztvárnění některé poměrně zásadní chyby (například, že Velikonoce v ČR končí po Velikonočním pondělí - to je přinejmenším nepřesné, protože takto to chápou nevěřící, ale podle církevního liturgického kalendáře trvají Velikonoce mnohem déle, nejprve je Velikonoční oktáv, pak jsou velikonoční neděle…)

⁴⁰⁾

Vaše práce má jedno velké plus – téma je vybrané smysluplně a formálně se držíte zadání (srovnání jednoho nábožensko-kulturního prvku v rámci jednoho náboženství na dvou geograficky odlišných místech). Je vidět, že jste se nad tím zamysleli, dokázali získat i vlastní data a v závěru se vracíte k výzkumným otázkám. To jsou základní předpoklady, které oceňuji.
Nicméně, aby to byla skutečně „vysokoškolská seminární práce“ a ne jen základní referát, je potřeba několik věcí výrazně zlepšit:

Citace a formální stránka – průběžné citace mají být pod čarou (ve wiki ve formátu dvojitých závorek). V textu se objevují jen volně vložené odkazy. Seznam literatury navíc duplikuje některé položky pod podkapitolou *Citace*. To působí velmi nedůsledně a musíte to sjednotit.
Literární rešerše – tady oscilujete mezi tím, co by se dalo uznat, a čistým referátem. Například pasáž k Bugelovi je jen shrnutí obsahu knihy – přesně to, co jste dělat neměli. Rešerše musí vycházet z výzkumných otázek, tedy: *co víme z literatury o rozdílech v katolických pohřebních rituálech v různých kulturních kontextech?* Ne „kniha X popisuje to a to“.
Vlastní výzkum – je fajn, že jste získali respondenty, ale čtyři lidé (z toho dva spolužáci) jsou spíše málo (soudím podle toho, co jste z nich do vaší práce vyždímali). Tady by šlo buď rozšířit vzorek, nebo alespoň více analyticky propojit to málo, co máte, s literaturou. Momentálně stojí výpovědi respondentů a poznatky z knih spíše vedle sebe, než aby se prolínaly.
Jazyk a důslednost – působí to místy velmi ledabyle. Například jednou uvádíte *Panocná*, jindy *Ponocná*. Takové detaily pak shazují celkový dojem. V závěru také místy sklouzáváte k volnější, až publicistické formulaci, kde by měla být akademická přesnost.
Celková úroveň – zadání znělo jasně: literární rešerše vycházející z výzkumných otázek + vlastní kvalitativní výzkum + propojení a autorské zhodnocení. Vy to v základu máte, ale velmi zjednodušeně. Výsledkem je spíše „základní studentská práce“, nikoli propracovaná seminárka.

Pokud tyto body doladíte, může z toho být solidní text, který bude působit vyrovnaně a na vysokoškolské úrovni. Teď je to bohužel spíše „kostra“, na které ještě hodně chybí masa – a i v kostře jsou nedůslednosti (třeba nadpis má nalákat, nebojte se uvést jména i do odevzdané práce…
Co se týká uměleckého ztvárnění, není to vůbec špatné, je vidět, že jste si s tím dali práci, ale i to je třeba trochu dotáhnout, aby všechno mělo nějaký smysl - například když tam máte Poutní místa a pohřby v ČR
V České republice jsou významná katolická poutní místa spojená s pohřby zejména kostely a baziliky, které se často nacházejí na místech s dlouhou historií a tradicí. Níže uvidíte nejvýznamnější z těchto poutních míst; některá z nich stále slouží jako místa konání pohřbů, zatímco jiná zůstala pouze poutními místy., tak ta souvislost mezi pohřby a poutními místy je velice slabá. Poutní místa a pohřby jsou dva různé fenomény: Poutní místa jsou spjata s kultem, poutní tradicí, zázraky nebo uctívanými relikviemi. Pohřby se konají spíše v běžných farních nebo městských kostelech, na hřbitovech či v krematoriích. V ČR je pravda, že některé významné kostely a baziliky (např. Velehrad, Svatá Hora, Hostýn) jsou poutními místy, a zároveň se v nich mohou konat i pohřby – ale není to to, co by poutní místo definovalo.
Moc se mi líbila ta vaše hra

⁴¹⁾

Vaše práce má několik silnějších momentů – zejména oceňuji umělecké ztvárnění, které je nápadité a dobře doplňuje zvolený námět. To je vidět, že jste nad tématem přemýšleli i jinak než jen čistě teoreticky, a to je velké plus. Struktura práce je také o něco přehlednější než u jiné skupiny, takže se text čte snáz.
Na druhou stranu je třeba zdůraznit několik nedostatků, které je nutné upravit:

Literární rešerše: působí velmi zjednodušeně a často připomíná spíše referát na knihu než skutečnou rešerši. Místo převyprávění obsahu byste měli ještě více vycházet z výzkumných otázek a ukázat, co konkrétní literatura říká právě k nim.
Citace: v textu chybí průběžné odkazy pod čarou (ve wiki v dvojitých závorkách). Místo toho se objevuje spíš seznam na konci, někdy i duplicitní. Je nutné citovat průběžně, a to vždy, když čerpáte odjinud než z vlastního výzkumu.
Výzkumná část: objevují se určité náznaky vlastního pohledu, ale chybí systematičtější propojení tří složek – vlastního výzkumu, literatury a vašeho zhodnocení. Tyto části musí být ve výsledku propojené, jinak práce působí roztříštěně.
Důslednost a přesnost: i když je práce celkově lépe zformovaná než některé práce vašich spolužáků, objevují se nedůslednosti a nejednotnost. Pro příště si dejte větší pozor na terminologii, formulace a jasné odpovědi na výzkumné otázky.
Formální stránka: číslování kapitol je místy nelogické a působí chaoticky. Stejně tak si dejte pozor na psaní velkých a malých písmen (např. „Šabat“ / „šabat“). Tyto věci musí být jednotné a podle pravidel.

Shrnutí: Vaše práce se dá označit jako krok správným směrem – je čitelná a má některé kreativní prvky, které jsou opravdu povedené. Aby se ale z polotovaru stala plnohodnotná vysokoškolská semestrální práce, je třeba mnohem důsledněji:

propojit literaturu s výzkumnými otázkami,
psát a citovat přesně podle zadání,
sjednotit číslování a psaní velkých/malých písmen,
a závěrem dát jasné, fundované odpovědi na položené otázky.
nadpis má nalákat
nebojte se uvést vaše jména i do odevzdané práce…

Potenciál tu je, jen ho musíte vytěžit naplno. :)
Celkově ve mě převládá pocit pozitivní, ale ještě to dotáhněte, aby to mohlo jít na výstavu

⁴²⁾

Musím ocenit, že jste si zvolili téma, které je bezesporu zajímavé a má potenciál nabídnout originální vhled. Zároveň je ale potřeba více propracovat propojení jednotlivých částí práce.
Výzkumné otázky a literární rešerše: Literární rešerše musí jednoznačně vycházet z výzkumných otázek. Pokud například mezi otázkami stojí: Jakým způsobem se projevuje role autority v různých křesťanských tradicích?, pak právě k tomu musí být směřována i příslušná část rešerše, kde diskutujete hierarchii v katolicismu či demokratičnost v některých církvích. Pokud otázky neodpovídají obsahu rešerše, je třeba je upravit.
Styl a jazyková stránka: Dávejte pozor na formu textu – je obvyklé začínat věty velkým písmenem, nikoliv například psychologický pohled na náboženské zážitky nabízí…. Podobně věta „Učení se skrze zkušenost A konečně lze do výzkumu zahrnout i jednodušší teoretický rámec sociálního učení.“ nedává smysl a je potřeba ji přeformulovat.
Citace musí být podle normy ISO 690 (o tom jsme již několikrát mluvili na semináři). Také dávejte pozor na průběžné citace – používejte správně dvojité závorky.
Závěr: Současný závěr bohužel příliš nedává odpověď na výzkumné otázky. Zkuste výslovně formulovat, co jste zjistili – např. zda liturgická tradice hraje zásadní roli, nebo v čem se různé církve vnímavě shodují a liší (nejen ve věrouce a liturgii, ale i v tom, jak na vás působí).
Umělecké ztvárnění: Komiks je povedený, ale textová část je vlastně identická s tím, co máte na wiki. To by mělo chytit za srdce mnohem víc.
V práci na wiki se snažte více rozpracovat propojení mezi výzkumnými otázkami, literární rešerší a praktickou částí, aby to nepůsobilo jako izolované bloky. Nestačí zůstat jen u tabulky, rozepište se.
Nepřesnosti v prezentaci: V prezentaci v úvodu se objevily chybné formulace, např.: * „Pravoslavná katolická církev“ – správně je Pravoslavná církev nebo Ortodoxní církev. * „Křesťanství jako takové vzniklo v 1. stol., ale pravoslaví jako samostatná větev…“ – zde je potřeba uvést, že se oddělilo až při Velkém schismatu roku 1054. * Formulace „křesťanské náboženství a církev složená z více územních církví…“ je stylisticky kostrbatá, doporučuji přepracovat.
Zapomněli jste použít ve vaší práci nějaké odborné zahraniční články z databáze odborných časopisů.
Shrnutí: Práce má velmi zajímavé téma a dobrý potenciál, ale potřebuje:

sladit výzkumné otázky a literární rešerši,
zpřesnit závěr tak, aby odpovídal otázkám,
doladit jazykovou a citační stránku,
uměleckou část posunout do vyšší roviny, aby to aspoň mě trochu ohromilo (Ó…)
a vyhnout se faktickým nepřesnostem.

Pokud tohle zapracujete, výsledná podoba bude působit mnohem lépe. Snažte se, aby to mohlo jít na výstavu

(To jsem psal i vaším spolužákům).

⁴³⁾

Vaše práce na téma kulturní ateismus je bezesporu zajímavá a dobře se čte. Zvolené téma má velký potenciál, a oceňuji také umělecké ztvárnění – letáky jsou vizuálně atraktivní, promyšlené a nápaditě rozlišují Českou republiku a Kazachstán. Je vidět, že jste si s tím dali práci a výsledek působí profesionálně. To je opravdu silná stránka.
Na druhou stranu je potřeba, aby i toto umělecké ztvárnění bylo prezentováno přehledně a profesionálně. Nestačí odkaz na Canvu, (nejen protože ten nemusí být v budoucnu dostupný, ale aspoň tedy já jsem si těmi letáky nijak prolistovat nemohl - možná je to moje chyba). Doporučuji:

exportovat letáky jako PDF nebo obrázky a vložit je přímo do seminární práce v kapitole *Umělecké ztvárnění*, případně přiložit jako samostatný soubor v příloze,
tím zůstane výsledek uchopitelný i bez externího odkazu a bude to působit jako plnohodnotná součást práce.

Je třeba zapracovat i na formální stránce:

Citace máte průběžně v textu, to je OK, ale! Bibliografie musí být podle normy ISO 690. U cizojazyčné literatury uvádějte název v originálním jazyce. V případě azbuky proveďte transliteraci (jinak to nikdo nenajde). Český překlad názvu můžete dát do závorky.
Nevhodné příklady:
1. SZARVASOVÁ, Michala. Náboženské symboly a jejich užívání v současné společnosti. Online. Dostupné z: [cit. 2025-03-27] – chybí odkaz, odkud je článek dostupný.
2. ABDRAKHMANOVA, Kymbat. Článek „Náboženství v každodenním životě městského obyvatelstva středního Kazachstánu v poválečném období“ Online… – zde by bylo správné uvést:
3. ABDRAKHMANOVA, K. K. Religija v povsedněvnoj žizni gorodskogo naselenija central’nogo Kazachstana v poslevojennyj period. Vestnik ugroveděnija, 2013, 1 (12): 102–109. (Český překlad názvu můžete dát do závorky.)

Další náměty:

Literární rešerše musí jednoznačně vycházet z výzkumných otázek. Pokud obsahuje témata, která v otázkách nejsou (např. autorita), musíte otázky upravit, nebo tuto část z rešerše vypustit.
Propojte ještě lépe tři části (v praktické části) – výzkumné otázky a pak ta trojice: výpovědi respondentů, srovnání s údaji v literatuře a vaše shrnutí a analýza.

Vaše práce má silné téma i originální ztvárnění, ale je potřeba doladit:

formální stránku (číslování, citace, bibliografie),
závěrečnou odpověď na výzkumné otázky (aby Závěr byl skutečně završením a zlatým hřebem celé práce).
Nebojte se do práce napsat vaše jména

Umělecké ztvárnění (letáky) je velmi povedené, ale musí být prezentováno přímo v práci jako integrální součást, nikoliv jen přes odkaz. Pokud na těchto bodech zapracujete, práce bude působit nejen originálně, ale i jako skutečně vysokoškolská seminárka na dobré úrovni.

⁴⁴⁾

Vaše práce na téma festivalu Diwali je rozsáhlá a je vidět, že jste se tématu věnovali. Oceňuji zejména praktickou část, která je bohatá na popisy a ukazuje pestrost oslavy svátku v různých regionech Indie. Zpracovali jste velké množství materiálu. To je velké plus.
Na druhou stranu je ale potřeba na práci ještě zapracovat:
Jazyk a pravopis:

Na první pohled si člověk všimne hrubek (např. *oběvují*, *Pripravy oslav*, a to i v interaktivní mapě – např. *ohnostrojů*). To působí velmi rušivě a musíte to důsledně opravit.
Dbejte na správné používání diakritiky, velkých písmen a formální úpravu textu (proč číslujete až od 10, a ne od 1?).

Metodologie:

Kapitola *Metodologie* je nedostatečná. Chybí pasportizační údaje respondentů (jsou až v praktické části, to tedy přehoďte).
Chybí popis adekvátnosti metod a také reflexe tzv. *strastí a slastí výzkumu* (s čím byl problém, co naopak šlo hladce).
Dotazník je použitý, ale jeho výsledky jsou trochu odbyté – přitom by to mohla být celá samostatná kapitola s detailním vyhodnocením.

Praktická část:

Je dobře, že je praktická část obsáhlá. Popisy jsou čtivé a přinášejí mnoho detailů – to je, jak už jsem psal, pozitivní.
Ovšem chybí propojení, tzv. triáda: výpovědi respondentů, srovnání s literaturou a vaše vlastní shrnutí a analýza.
Popis je tedy dobrý, ale analýza zatím chybí.

Citace a literatura:

Chybí abecedně řazený seznam literatury.
Odkazy pod čarou rozhodně nejsou podle normy ISO 690 (chybí kurzíva, nejsou jednotné).
Takto se citace nepíší:
1. JAGANNATHAN, Maithily. South Indian Hindu Festival and Traditions. 2005. Online. Dostupné z: https://books.google.cz/books?… [cit. 2025-03-28].
Správně má být:
1. JAGANNATHAN, Maithily. South Indian Hindu festivals and traditions. Abhinav Publications, 2005.

Interaktivní mapa:

Z interaktivní mapy jsem rozpačitý:
1. nejsou tam zdroje,
2. není jasné, odkud data pocházejí,
3. je to vlastně 7 různých map, nic míň, ale ani nic víc.

⁴⁵⁾

Oceňuji, že jste zvolili jeden nábožensko-kulturní prvek (sederová večeře) a srovnáváte jej ve dvou geograficky odlišných prostředích v rámci téhož náboženství. Máte také vlastní kvalitativní data (7 rozhovorů) a popis účastnického pozorování v ČR, což je dobrý základ.
Ovšem na výstavu to ještě není:
Jazyk, překlepy, konzistence: Spousta překlepů a chyb sráží dojem z celé práce. Prosím, projděte text pečlivou korekturou (například: „chladnějsí“, „josu“, „Infomace“, „ingedience“, „menoru“ (bez mezery), „Izareli“, „nepaktující žid“, „Český respondenti“, atd. atd.).
Sjednoťte psaní velkých/malých písmen a terminologie: Aškenázové/Sefardové, sederová večeře (styl jednotně v celém textu), Izrael, Česká republika.
Psaní čárek je často zcela svévolné (např. Jeho otec, který žil v Německu a měl spoustu židovských přátel se začal zajímat o židovství…)
Výzkumné otázky, metodologie, data:

Metodologie: Doplnit pasportizační údaje respondentů přímo v metodologii (věk, pohlaví, původ/tradice, religiozita, země/město, způsob sběru dat), ne až v praktické části. Uveďte volbu polostrukturovaných rozhovorů, způsob náboru (sampling), jazyk rozhovorů a překlad, a reflexi „strastí a slastí“ terénu (co fungovalo, co ne).
Reflexe metody: Účastnický popis „Deníček Kláry“ je cenný, ale metodologicky jej pojmenujte (účastnické pozorování/autoetnografie) a oddělte deskriptivní a analytickou rovinu.
Vzorek: 7 respondentů (4 ČR, 3 Izrael) je na seminárku OK, ale dbejte na relevanci (např. „Alois – křesťan“ slouží jako kontext, nikoli „židovský“ respondent). Jasně to vysvětlete.

Triáda: data – literatura – autorské zhodnocení: Zadání vyžaduje, aby se potkaly tři části: a) výpovědi respondentů, b) údaje z literatury, c) vaše analýza. * V textu často stojí vedle sebe „nejdřív literatura – pak respondent – a až potom krátká glosa“. Potřebujeme synthesi: po každém tematickém mini-bloku (např. dostupnost potravin, místo slavení, symbolika talíře) udělejte krátké autorské zhodnocení: co z toho plyne, v čem se ČR a Izrael liší a proč. Zde se držte výzkumných otázek a podotázek.
ČR vs. Izrael: srovnání chce prohloubit: Popis rozdílů je spíše takový začátek, zvažte 3–4 analytické osy a u každé porovnejte ČR × Izrael (například):

Dostupnost a cena košer/Pesach produktů (infrastruktura trhu, dopad na praxi v domácnostech).
Místa slavení (domácnost vs. restaurace vs. obec/synagoga; v Izraeli i „kosher le-Pesach“ podniky).
Komunitní a rodinná dynamika (izraelský „familism / familialism“ vs. diaspora menšiny v ČR).
Varianty rituální praxe (aškenázské/sefardské zvyky; kitnijot; symbolika – co je stejné, co se liší).

U každé osy: citace z literatury → krátké citace/para-fráze respondentů → vaše interpretace.
Faktické a terminologické nuance (pozor na nepřesnosti): „Rozsvítil se sedmiramenný svícen, menora“ u sederu: u Pesachu se běžně nezapaluje sedmiramenná menora; zapalují se sváteční svíčky (ne plameny menory jako rituální předmět). Možná opravit formulaci. „Pořádný kus beránka“: po zničení Chrámu se při sederu nejí obětní beránek (na talíři je symbolická zroa/zeroa – kost). Pokud vaše rodinná praxe záměrně kombinuje křesťanské prvky, jasně to označte jako nestandardní variaci a vysvětlete. U kitnijot a rozdílu aškenázské/sefardské praxe zvažte stručné srovnání a zdroj.
Citace, poznámky pod čarou, bibliografie:

Průběžné citace dávejte pod čarou ve wiki ve dvojitých závorkách.
Bibliografie musí být v ISO 690 (jednotný styl, kurzíva u názvů monografií/časopisů, úplné údaje).

Kreativní část není špatná, ale na celosemestrální výstup je to spíše málo.
Zvažte přidat například místa slavení, dostupnost/cena, rodinné složení, variace jídel (krátký popis + zdroj).
Struktura: Krátké kapitoly zvažte sloučit - odstavce jsou tvořené větami, kapitoly odstavci. Například vaše kapitola Rozdíly ve stravovacích návycích je spíše jako malý odstavec (Rozdíly mezi stravovacími návyky během Sederové večeře v Izraeli a České republice jsou patrné zejména v intenzitě prožívání svátku a jeho začlenění do každodenní kultury. V Izraeli je Pesach vnímán jako přirozená součást života – sváteční atmosféra je přítomná všude, školy a úřady jsou zavřené, a lidé se na Pesach aktivně připravují.)
Závěr: má výstižně odpovědět na výzkumné otázky – teď spíš jen shrnuje.

⁴⁶⁾

Práce je to pěkná, dokážete na některých místech velmi dobře používat AI. Nicméně nějaké „mouchy“ tam ještě jsou, aby se to ještě více přiblížilo dokonalosti. Je trestuhodné, když nevyužijete AI pomocí promptů ke gramatickým a slohovým korekturám (to ale musíte dělat odstavec po odstavci a pak to stejně ještě přečíst). Jinak by tam nebyly takové chyby, jako například posyktlo, předemětu, Návštevu, Chritistine místo Christine atd. atd. Chyby a překlepy se vyskytují, ovšem toto už se přibližuje lajdáctví.
V kapitole Metodologie chybí reflexe adekvátnosti metod – proč byla zvolena právě tato kombinace rozhovorů a dotazníků, v čem jsou jejich limity a co vám naopak umožnily zjistit. Dále postrádám stručnou reflexi *„strastí a slastí výzkumu“* – tedy co šlo dobře, co bylo složité (např. získat zahraniční respondenty, komunikace přes sociální sítě apod.). To by zvýšilo přesvědčivost metodické části.
Praktická část je rozsáhlá a přináší mnoho zajímavých detailů z výpovědí respondentů. Problém ale je, že není vždy dodržena požadovaná triáda (respondenti – literatura – autorské shrnutí a analýza).

U Santiaga de Compostela je triáda poměrně silná – výpovědi respondentů dokládáte literaturou o fenoménu Svatojakubské cesty a doplňujete vlastním komentářem (např. rozdíl v motivaci věřícího Václava a nevěřícího Pavla).
U Lurd je to slabší – citujete sice výpovědi respondentů, ale méně je propojujete s literaturou o významu Lurd a zázračných uzdraveních. Autorská analýza zde chybí nebo je velmi stručná.
U Svaté Hory pak převažuje popis (respondenti), ale chybí konfrontace s odbornou literaturou i hlubší analýza – např. jak Svatá Hora funguje jako regionální poutní místo a jaký má význam pro nevěřící účastníky poutě.

U toho používání literatury je škoda, že tak strašně šetříte odbornými články z databáze odborných článků, což jsme si na semináři několikrát ukazovali. Nebojte se toho.
Závěr má shrnující charakter, ale není to ten „zlatý hřeb“, který by pečlivě a jasně odpovídal na výzkumné otázky. Místo stručných a přesných odpovědí (např. *Jak se liší motivace poutníků v jednotlivých místech? Jakou roli hraje víra vs. kulturní motivace? Jaká je role mezinárodní poutní turistiky?*) zůstáváte spíše u obecného shrnutí. Závěr je tedy slabší částí celé práce.
Citace máte ve srovnání s vašimi spolužáky asi nejlépe zpracované. To je už taková maličkost, ale nepochopil jsem, proč měsíc máte jednou jako dvě číslice a jinde jako jednu číslici (někde „[cit. 2025-7-28]“, jinde „[cit. 2025-08-06])někdy nejsou uvedeny úplné údaje (rok, vydavatel). Také jsem úplně nepochopil, proč poznámky pod čarou začínáte číslem 36, a ne 1, jak bývá obvyklé. Určitě si ale zkontrolujte, aby všechny citované publikace pod čarou byly pak i abecedně seřazené v seznamu literatury. To není.
Umělecké ztvárnění je pěkné, ale na druhou stranu to až zas tak úplně originalitou nesrší.
Celkově tedy zatím velmi pěkné, ale je nutné to dotáhnout.

⁴⁷⁾

Je na první pohled zřejmé, že jste se práci věnovala s nasazením. Oceňuji zejména šíři zpracovaného materiálu: od legislativního rámce přes historické a politické souvislosti až po vlastní rozhovory s respondentkami. Praktická část je obsáhlá a přináší čtivé pasáže, které propojují literaturu s konkrétními výpověďmi. Na druhou stranu práce ještě potřebuje na mnoha místech dotáhnout a práci podepsat (je to obvyklé):
Píšete: Typickými příklady sekulárních islámských států jsou Tunisko, Turecko, Albánie, Kazachstán, Ázerbájdžán a do určité míry také Indonésie.
S Indonésií bych byl velmi opatrný. Indonésie není plně sekulárním státem – v občanských dokladech musí být uvedena náboženská příslušnost (na výběr je šest uznaných náboženství: islám, protestantismus, katolicismus, hinduismus, buddhismus, konfucianismus). To je zásadní rozdíl oproti skutečně sekulárním státům. Toto tvrzení je proto nutné podložit odborným článkem a přesně formulovat, jinak působí zavádějícím dojmem. Totéž doporučuji i u dalších pasáží, které dělají obecná tvrzení o „sekulárních“ nebo „islámských“ státech – vždy je podpořte citací.
Metodologie:

Oceňuji, že uvádíte, proč jste zvolila polostrukturované rozhovory a jak probíhal kontakt s respondentkami.
Chybí ale reflexe adekvátnosti metod – proč právě tato kombinace rozhovorů a literatury, jaké má limity, a co vám umožnila zachytit, co by jiné metody nezachytily.
Stejně tak zde postrádám stručný odstavec o *„strastech a slastech výzkumu“* (např. bylo obtížné získat respondenty? Jak fungovala online komunikace přes sociální sítě?).

Literární rešerše: tematicky navazuje na výzkumné otázky, ale často zůstává příliš obecná.

Je potřeba uvádět, k jakým závěrům jednotliví autoři ve svých výzkumech dospěli. To je základ literární rešerše.

Příklad: „Jelínková se zaměřuje na to, jak různé právní systémy a kulturní normy upravují postavení žen v oblasti manželství, rozvodu a výchovy dětí…“ – ale jako čtenář se vůbec nedozvím, co konkrétně zjistila. Tohle musíte doplnit.

Je škoda, že poměrně málo využíváte odborné články z databází (EBSCO, JSTOR apod.), převažují knihy a diplomové práce. Nebojte se toho – ukazovali jsme si to několikrát na semináři.
Citace je nutné sjednotit do podoby podle normy ISO 690 – názvy knih a časopisů v kurzívě, úplné bibliografické údaje, u cizojazyčných zdrojů název v originále, případně český překlad v závorkách.

Praktická část a triáda:

U některých výzkumných otázek dodržujete požadovanou triádu (respondenti – literatura – autorské shrnutí a analýza), jinde méně.
1. Politické systémy: Triáda je silná – dobře využíváte literaturu i výpovědi respondentek, analýza je přítomná.
2. Geografická poloha: Zde převažuje popis, méně citací z odborné literatury a málo autorské analýzy – spíše shrnujete než analyzujete.
3. Interpretace šarí´i: Podložené literaturou i výpověďmi, ale spíše referujete, místo abyste sama srovnala rozdíly.
4. Tradice a rodinné struktury: Zajímavé pasáže z rozhovorů, ale chybí silnější konfrontace s literaturou (např. koncept „čest rodiny“).

Sloh a formulace:

Některé formulace působí neobratně nebo nevhodně:
1. „Postavení žen v islámském světě je tématem, které vyvolává značné diskuse a rozdílné názory.“ → lepší: „…o němž panují rozdílné názory.“
2. „Jaký vliv má geografická poloha na postavení žen v islámských zemích se zabývá knihou…“ → nedává smysl, přeformulujte.
Dávejte pozor na příliš obecné výroky – buďte konkrétní:
1. „V některých zemích probíhají rozsáhlé reformy…“ → uveďte které země a co přesně se reformuje.
2. „Na druhé straně však stále existují země, kde jsou ženy omezovány…“ → opět uveďte které země a v čem konkrétně.

Struktura a závěry:

Máte více kapitol nazvaných „Závěr“. To je matoucí – uspořádejte práci tak, aby byl jen jeden závěr na konci.
Závěr sice shrnuje, ale není to ten „zlatý hřeb“, který by pečlivě odpovídal na výzkumné otázky. Zůstal spíše obecný.
1. Např. pasáž: „Tradice tak často představuje ‚neviditelný zákon‘…“ – to je pěkně napsané, ale není to ještě dostatečně konkrétní odpověď na výzkumné otázky. Závěr musí mít podobu jasných tezí: „Zjistila jsme, že …“, „Hlavní rozdíl je v …“, „Klíčovým faktorem se ukázalo …“

Formální stránka a jazyk:

V textu se vyskytují překlepy a pravopisné chyby (např. „Respodentky“ místo „Respondentky“…).
Některé věty by si zasloužily stylistickou úpravu, aby nepůsobily hovorově („jenže realita je složitější“ lze nahradit uhlazenější formulací).

Umělecké ztvárnění:

Pěkné, ale s vaším časováním jsem to nedokázal tak rychle číst.

⁴⁸⁾

Proč se bojíte do práce podepsat? Uvedení autorství je obvyklé.
Úvod práce je čtivý, ale předpokládá, že čtenář už ví, kdo jsou Jorubové a kdo Santeríjci. Doporučuji psát úvod tak, aby byl srozumitelný i pro někoho, kdo o tématu nic neví. Je potřeba nejprve stručně představit základní informace: kdo jsou Jorubové, kde žijí, kdo jsou Santeríjci a jak Santería vznikla (otroctví, diaspora, spojení s katolickými svatými). Teprve poté má smysl nastolit otázku, zda je Santería pouhou „diasporickou“ variantou jorubského náboženství, nebo svébytným náboženstvím a identitou. Tím získáte mnohem přístupnější úvod, který bude čitelný nejen pro odborníka, ale i pro úplného laika. Vaše kapitola nazvaná „Teoretická část“ není ve skutečnosti teoretickou částí – jde spíše o vysvětlení pojmů. Teorie v akademickém smyslu neznamená „definice“, ale hledání závislostí a funkcí (něco na něčem). Teoretickým rámcem by mohlo být například jak se proměňuje role jazyka v procesu náboženské synkretizace. Bez tohoto zakotvení text působí spíše encyklopedicky než teoreticky.
Metodologie: Pozitivní je, že uvádíte základní pasportizační údaje respondentů a popisujete jejich oslovení. Aby byla metodologie přesvědčivá, je však nutné:

vysvětlit adekvaci metod – proč právě polostrukturované rozhovory a jaké mají limity,
doplnit krátkou reflexi „strastí a slastí výzkumu“ (jazykové bariéry, malý vzorek, online komunikace, odmítnutí účasti),
zvažte, zda uvést také poznámku k etice a anonymitě (proč uvádíte jen křestní jména, jak bylo zajištěno svolení s užitím citací).

Literární rešerše: Pracujete s relevantními autory (Wirtz, Murphy, Brandon, Brown, Rauhut, Daniel), což je fajn. Ale:

U každého zdroje je potřeba napsat, k jakým závěrům autor došel, nejen co „řeší“.

Příklad: „Jelínková se zaměřuje na to, jak různé právní systémy a kulturní normy upravují postavení žen…“ – čtenář ale z textu neví, k jakému závěru dospěla.

Zvažte doplnění odborných článků z databází (EBSCO, JSTOR), nejen knih a diplomových prací.
Citace musí být průběžně pod čarou ve formátu (do dvojitých závorek) a bibliografie sjednocena podle ISO 690 (kurzíva názvů knih/časopisů, úplné vydavatelské údaje, u cizojazyčných zdrojů originální název + český překlad v závorce).
To, co máte v průběžných citacích (například Ogundiran), musí být i v abecedně řazeném seznamu literatury. Zrovna toto dílo (Ogundiran, A. (2007). Four Centuries of Yoruba Religious Meaning: Transformations and Continuities in the African Diaspora) vůbec není dohledatelné. Odkud tu citaci máte?

Praktická část a triáda (respondenti – literatura – autorská analýza): Některé části se triádě blíží, ale málokdy ji skutečně dodržují:

Jazyk (Èdè Yorùbá × Lucumí) – silná část: máte literární kontext (ztráta tonality, fonologie), výpovědi Teresy a Livána a vlastní popis. Chybí ale průběžné citace a závěrečná syntéza typu: „Lucumí dnes funguje jako rituální jazyk a marker identity, zatímco jorubština je živým jazykem každodennosti.“
Domov/posvátno – dobře vystižené rozdíly (Yorubaland jako posvátná země × domácí svatyně Santeríjců). Opět by pomohla autorská syntéza.
Každý oríša – příliš popisné; chybí průběžné citace u každého přiřazení (Changó = sv. Jakub / sv. Barbora, Oshosi = sv. Norbert atd.), a hlavně srovnání variant. Doporučuji nějak zpřehlednit „Oríša – světec – zdroj“.
Tradice a rodinné linie – zajímavé výpovědi, ale téměř žádná konfrontace s literaturou.

Závěr: shrnuje, ale není to „zlatý hřeb“. Potřebujeme jasné a stručné odpovědi na výzkumné otázky:

Jakou roli hraje jazyk v Santeríi vs. u Jorubů?
Jak Santeríjci a Jorubové chápou „domov“?
Jak funguje synkretizace – je nutností, nebo spíše volbou?
Jaké jsou shody a rozdíly v panteonu oríšů a jejich přiřazení ke křesťanským světcům?

Formulujte odpovědi co nejpřímočařeji („Zjistili jsme, že…“, „Hlavní rozdíl je v…“, „Klíčovým faktorem se ukázalo…“).
Faktické a terminologické nedůslednosti:

Changó je jednou uveden se sv. Jakubem, jinde se sv. Barborou – vysvětlete jako variantu, ale uveďte zdroj.
Oshosi – přiřazení ke sv. Norbertovi bez citace nepůsobí věrohodně.
Střídáte tvary (Santeríe/Santería, oríša/oríši/oríšové, Joruba/Yoruba, Isese/Ìṣẹ̀ṣe, Lucumí/lucumí). Vyberte jednotný český přepis a držte se ho.
Diakritika v jorubštině – buď důsledně všude, nebo jednotně bez; míchat oboje působí roztříštěně.
Necitujte Wikipedii, ale dohledejte původní zdroj.
Překlepy - například „wtedy“ u příkladu s tonalitou atd.

Umělecké ztvárnění: Zatím je to spíše takový popis. Když se na to podívá někdo, kdo je úplně mimo téma, tak nepochopí „co tím chtěl básník říci“.

⁵⁰⁾

Máte to pěkné, ale ještě si opravte citace: nerozdělujte je na tři části (Seznam literatury, Seznam literatury (PDF froma), Citace), ale dejte to do jednoho seznamu. Některé opravte – vždy se dívejte, jestli je tam autor a toho uveďte. Autor určitě není RESEARCHGATE, ale citace je takto: MUSONI, Phillip; GUNDANI, Paul. Easter celebrations with a difference: A critical study of the Johane Masowe Chishanu YeNyenyedzi approach to the event. Studia Historiae Ecclesiasticae, 2016, 42.1: 1-14.
Všechny citace, co máte v seznamu, se musí samozřejmě objevit i v průběžných citacích pod čarou (a naopak). To také zatím nemáte. Jsou to už jen formální věci, ale ještě to dodělejte.

⁵¹⁾

Líbí se mi to. Co je ale pořád zvláštní: v praktické části máte kap. Srovnání s literaturou, ale tam není jediný odkaz na tu literaturu (v poznámkách pod čarou). To působí velmi nelogicky. Opravte to ještě.

⁵²⁾

Ještě je třeba to vylepšit (ale urychleně). Formální stránka týkající se citací není v pořádku. Minule jsem vám psal, jak citovat cizojazyčné práce, ale vy je pořád citujete, jako by to byly české práce. Necitujte The International Journal for the Psychology of Religion. Online. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/journals/hjpr20. [cit. 2025-03-27]., ale citujte konkrétní článek z toho časopisu včetně autorů.
Nebo tady: DEMIUOVA, A.A.„Islám v moderní kazašské společnosti“. 2013. Online. Dostupné z: https://bulletin-philospolit.kaznu.kz/index.php/1-pol/article/download/776/750/. [cit. 2025-03-27] – opravdu to v Kazachstánu publikovali s českým názvem? Nemohu to ověřit (považuji to za velmi málo pravděpodobné), v tuto chvíli odkaz nefunguje. Překlady názvů můžete dát do závorky (to jsem ale už psal minule).
Citace vůbec nejsou podle ISO 690, chybí kurzíva, musí být jednoznačně autor, název, vydavatel nebo časopis, datum… Je to tak těžké naučit AI, aby vám vytvořila citace podle mustru, který chcete? Opravdu není. Ale musíte to udělat.
Číslování kapitol nemá logiku: začínáte sice jedničkou, ale ta by měla být v úvodu, ne uprostřed práce (1 Co je to ateismus a jak se projevuje v České republice a v Kazachstánu?)-
V praktické části nemáte jediný odkaz na literaturu. Recenzenty tam máte pěkně, to chválím. Připomínám tu trojici: výpovědi respondentů, srovnání s literaturou, kterou budete citovat a pak vaše analýza.
„umělecké ztvárnění“ semestrální práce – nápad s leporelem je moc pěkný a určitě to jako doplněk působí zajímavě. Jen mi ale není jasné, proč jste to odevzdaly jen takto vyfocené z dálky. Já bych si rád přečetl jednotlivé texty v klidu a v narovnané podobě. Prosím, vložte tam také verzi v PDF, kde bude vše přehledně a čitelně. Fotka může zůstat jako ilustrace, ale k posouzení obsahu potřebuji vidět i samotný text.
(vylepšit urychleně!)

⁵³⁾

Zajímavé čtení!

⁵⁴⁾

Vaše práce se oproti minulé verzi posunula k lepšímu – výzkumné otázky jsou nyní jasněji propojeny s literární rešerší, text je čitelnější a praktická část působí uceleněji. Přesto je potřeba ještě několik věcí dotáhnout. Citace nejsou zpracovány podle normy ISO 690, chybí kurzíva a celkově sjednocení. V textu se objevuje například Halík v poznámce pod čarou, ale v seznamu literatury už uveden není, což je chyba. Bylo by dobré použít nějakého citačního pomocníka, aby se formátování drželo jednotně - proč nepoužijete AI, kde do promptu můžete zadat i požadavek na dokuwiki syntaxi? V praktické části chybí systematičtější propojení s odbornou literaturou – v analytických poznámkách pracujete s vlastní zkušeností a výpověďmi respondentů (a je to pěkné!), ale chybí třetí krok: srovnání s údaji z literatury a následná syntéza. Ideální by tedy bylo každé téma (autorita, komunita, tělesnost) zpracovat jako trojici – výpovědi respondentů, jejich porovnání s literaturou a vaše vlastní shrnutí. Závěr je přehledný, ale stále spíše popisný; bylo by dobré více zdůraznit, co z vašeho výzkumu vyplývá originálního oproti literatuře. Pokud tyto věci dopracujete, práce bude působit profesionálněji a může už sloužit jako skutečně výstavní verze.

⁵⁵⁾

Atestaci jsem vám zapsal, celkově se mi to hodně líbilo, ale ještě opravte jednu věc: v té praktické části to máte strašně fragmentované, do toho ještě ty nadpisy (Analytická poznámka, Výpověď respondentky, Srovnání s literaturou, Shrnutí/syntéza) - přece nepíšete encyklopedii, ale pěkný text pro čtenáře. Upravte tuto část (ne ten rozpis dne, tam ta fragmentace působí deníkově, osobně, ale tady máte příležitost dát to shrnutí jako protiklad a zároveň jako souvislý text.)
Druhá věc je více formální: poznámky pod čarou nejsou podle ČSN ISO 690 - nikde tam nemáte kurzívu.
https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xvank032_studenti_czu_cz/ERMgvMFkUtBJj0f8a9SOhUQBr-8Gsfx_tRuW8evxDLW9Jw - to jsem vám dal na konec jako přílohu

⁵⁶⁾

Na odklepnutí to ještě pořád není, i když se blížíte. Rychle to ještě opravte.
Oceňuji, že jste získali více respondentů než dříve a že citace literatury už nejsou jen na úrovni prostého referátu, ale částečně je spojujete s výzkumnými otázkami.
Na druhou stranu stále přetrvává několik zásadních nedostatků. Formální stránka citací není v pořádku – chybí jednotná úprava podle normy ISO 690 (např. kurzíva u názvů, konzistence mezi poznámkami pod čarou a seznamem literatury). Některé citace působí spíše jako prosté odkazy. Bylo by vhodné sjednotit to pomocí citačního nástroje - přímo se nabízí AI, kde do promptu může dát požadavek i na dokuwiki syntaxi.
Literární rešerše se sice opírá o několik relevantních studií (Nešporová, Ponocná, Bugel, Brandes), ale v řadě pasáží jde stále jen o shrnutí obsahu – například u Bugela. Rešerše by měla být postavená na otázkách: co nám literatura říká o rozdílech mezi českým a mexickým katolickým kontextem? Teprve v té souvislosti má smysl citovat konkrétní díla.
Vlastní výzkum je sice založen na osmi respondentech, což už je lepší, ale analytické zpracování by mělo jít hlouběji – ideální je trojice: výpovědi respondentů, jejich srovnání s literaturou (včetně citace), vaše vlastní syntéza. Nyní vedle sebe stojí popisy z rozhovorů a shrnutí literatury, aniž by se skutečně propojovaly.
Určitě opravte nadpis. Upřímně – teď působí spíš jako pracovní poznámka než jako titul seminární práce. Formát „Pohřby ČR vs. Mexiko (křesťanství – katolictví)“ je hodně zkratkovitý, působí školácky a neakademicky. Lepší by bylo zvolit název, který jasně a kultivovaně vyjadřuje, co práce dělá.

⁵⁷⁾

Teď už jsem spokojenější

⁵⁸⁾

Je to pěkné, jen si opravte Lurdách.

⁵⁹⁾

Tak to pořád ještě nestačí. Jste nejpočetnější skupina, měli byste to mít úplně nejlepší, protože více hlav víc ví a více očí víc vidí. I přes velký pokrok je však nutné před odevzdáním řešit několik zásadních, převážně formálních nedostatků, které práci výrazně srážejí a v akademickém prostředí by vedly k přísnému hodnocení.
Systém citací a seznam literatury: Není to podle ISO 690 (nechápu, proč nevyužijete AI pro generování citací rovnou v dokuwiki syntaxi).
Nesoulad mezi textem a seznamem: Jeden příklad za všechny - v kap. Zdroje máte Ethnologue: Yoruba Language. SIL International. https://www.ethnologue.com/language/yor/
ale v průběžných citacích pod čarou ne.
Formátování záznamů: Bibliografické záznamy musí být kompletní a jednotné (ISO 690). Povinně musíte uvádět původní název díla (v kurzívě). Teprve za ním může být v závorce český překlad.
Špatně: BRANDON, George. Santería: od Afriky po Nový svět.
Správně: BRANDON, George. Santeria from Africa to the New World: The Dead Sell Memories. (Santería: od Afriky po Nový svět). Bloomington: Indiana University Press, 1997.
U časopisů je kurzívou název časopisu, ne název článku.
Je nutné doplnit chybějící údaje (místo vydání, vydavatel) u všech záznamů, pokud je to v originále uvedeno.
„Panna Maria z Charity z Cobre“ je nesprávný překlad. Spíš je to příšerný patvar. Jedná se o mechanický převod z anglického „Charity“, který je v tomto kontextu chybný. Správný český překlad je Panna Maria Milosrdná z Cobre (španělsky: Nuestra Señora de la Caridad del Cobre). Slovo „Caridad“ se v názvech mariánské úcty překládá jako „Milosrdenství“. Je to patronka Kuby, a je třeba tento termín opravit.
„Dítě z Atochy“ (Niño de Atocha): I zde je třeba terminologické upřesnění. Abychom předešli dojmu, že jde o samostatného svatého, je třeba uvést: „…ztotožněn s katolickým zobrazením Dítěte Ježíše (Jezulátka), známým jako Dítě z Atochy (Niño de Atocha), které je v kubánské lidové zbožnosti předmětem úcty.“
Těchto pochybných formulací tam máte více.
Citování v praktické části: U popisu atributů a synkretismu jednotlivých oríšů chybí průběžné citace. Každé tvrzení o tom, jakou barvu který oríša má, nebo ke kterému světci je přiřazen, musí být podloženo konkrétním zdrojem z vašeho seznamu literatury.
Jednotnost terminologie: V textu se stále střídají tvary Santería/Santerie a oríša/oríši. Je nutné zvolit jeden tvar a toho se v celém textu držet. Doporučuji Santería a pro jednotné číslo oríša, pro množné oríšové.
Literární rešerše: Snažte se nejen popsat, nejen „o čem autor píše“, ale hlavně „k jakému závěru dospěl“. Například u Murphyho je klíčové, že jeho závěr (synkretismus byl i volbou, ne jen kamufláží) vyvrací jiné teorie.
Je to lepší, ale je třeba to dotáhnout k větší dokonalosti.
K tomu uměleckému ztvárnění - napsal jsem do komentářů svůj postřeh, ale když jsem to ukazoval kolegovi, tak měl poměrně dost nevybíravé připomínky, že to má být práce za celý semestr. To jen tak na okraj.

⁶⁰⁾

Teď už je to konečně radost číst.

⁶¹⁾

Vaše seminární práce je v porovnání s předchozí verzí posunuta kupředu, zejména v oblasti metodologie, kde už máte pasportizační údaje respondentů i reflexi výzkumných metod. Také struktura je přehlednější a závěr se snaží reagovat na výzkumné otázky. Přesto je ale potřeba zdůraznit několik zásadních nedostatků, které nelze přehlédnout.
V první řadě musím znovu vytknout jazykovou stránku. Překlepy a hrubky, na které jsem upozorňoval už minule, se objevují i zde: „chladnějsí“ místo chladnější, „josu“ místo jsou, „Infomace“ místo Informace, „ingedience“ místo ingredience, „Český respondenti“ místo Čeští respondenti, „ruska“ místo Ruska, nezačínejte věty spojkou (Zatímco Ilsa zmiňuje, )… navíc někdy chybí tečky na konci vět. To působí velmi lajdácky – pokud už jsem jednou zdůraznil nutnost důkladné korektury, očekával bych, že text odevzdáte vyčištěný. Chyby dělá každý, ale takto nahromaděné překlepy a nedokončené věty kazí celkový dojem z práce.
Za problematické považuji i některé formulace: u respondenta Aloise píšete, že „pomohla zasadit židovské rituály do širšího rámce“ – gramaticky chybně v ženském rodě. Dále je matoucí, že charakteristiky respondentů uvádíte dvojmo: jednou v kapitole Metodologie a pak znovu v části Výzkum rozdílů v sederové večeři. To je zbytečně repetitivní, mělo by se to jasně rozdělit (pasportizace v metodologii, v analytické části už jen krátké připomenutí).
Co se týče práce s literaturou: v rešerši jsou citace bohaté, ale od kapitoly Metodologie se prakticky odkazování na odborné zdroje vytrácí. Analytická část je pak založená téměř výhradně na respondentech. Výsledkem je, že se přerušila povinná „triáda“ (literatura – výpovědi – vlastní analýza), o které jsme mluvili na seminářích. Vaše interpretace tak stojí jen na výpovědích, bez jasného zasazení do odborného kontextu. To je potřeba dopracovat.
Zdroje nejsou také v pořádku. Máte je rozdělené na různé fragmenty.
Ptám se: jak můžete mít online zdroj bez uvedení URL – to je přece z podstaty nesmysl (CÍRKEV BRATRSKÁ. Sederová večeře. 2020.)
Vše má být sjednoceno do jednoho souvislého seznamu literatury v normě ISO 690. Navíc je vidět, že s citacemi pracujete nekonzistentně: jeden příklad za všechny – článek Hizky Shohama citujete jako online zdroj s DOI, které ale ve skutečnosti patří k úplně jinému textu. Správně to musí být uvedeno jako časopisový článek, takto:
SHOHAM, Hizky. You can’t pick your family: Celebrating Israeli familism around the Seder table. Journal of Family History, 2014, roč. 39, č. 3, s. 239–260. DOI:10.1177/0363199014532323
(tady jsem vám i našel správné DOI).
Celkově tedy shrnu: ano, práce je oproti minulé verzi lepší, ale stále obsahuje zbytečné chyby, které působí neprofesionálně a snižují hodnotu celého textu. Základní věc, jako je pečlivá jazyková úprava, se nedá obejít (ale na ty další věci také nerezignujte).

⁶²⁾

psal jsem to už sl. Kohoutové do emailu, že poznámky pod čarou nejsou pořád podle normy. Opravte to.

⁶³⁾

Vaše práce má pár silnějších momentů – umíte udělat pěknou vizualizaci, dokážete vymyslet metaforu, máte základní kostru výzkumu a pět rozhovorů, o které se opíráte. Ale celkově to pořád působí víc jako polotovar než jako skutečně vysokoškolská seminární práce. Začnu tím nejzřetelnějším průšvihem: ve zdrojích uvádíte Fictional Journal of Religious Studies. To už samo o sobě říká, že to příliš domyšlené není, spíše něco slepě přebrané od AI. Je v pořádku si pomoct umělou inteligencí, ale musíte u toho mít rozum zapnutý. Tohle je opravdu už nesmysl, který Vaše snažení shazuje a zpochybňuje celou práci. Pokud by to četl někdo zvenku, musel by si myslet, že si z akademického psaní děláte legraci. Určitě používejte AI, ale musíte jet odstavec po odstavci, upravovat, měnit, zkoušet třeba různé AI…
Dále ty vaše poetické podnadpisy („Palác v čase, nebo ostrov v bouři?“ apod.). Rozmyslete si, jestli píšete památníček, nebo akademickou práci. Jedna věc je občasná metafora v textu (ano, jeden z respondentů používá pojem ostrov, mohlo by to dávat smysl, pokud by to navazovalo na ten kontext a bylo by to vysvětlené, ale co znamená ten Palác v čase?), nicméně nadpisy mají být jasné a věcné. V tomto podání to působí dětinsky a nepatří to do seriózního textu. Zase: nejsem proti metaforám (klidně i od AI), ale musí to být rozumné.
Když napíšete větu typu „Výpovědi respondentů tento teoretický rámec nejen potvrzují, ale i barvitě ilustrují na praktických detailech.“, tak to je jen prázdná vata. Čtenář tam žádnou barvitost nevidí, protože ji v textu nepředkládáte. Takové formulace jsou jen naleštěné fráze, které nemají žádnou vypovídací hodnotu.
Problémem je i metodologie. Napsat „3.2.1 Analýza dokumentů“ a myslet tím „četly jsme pár knížek z JSTORu a Google Scholaru“ je spíše tristní. Analýza dokumentů má úplně jiný význam – třeba obsahová analýza textů, sledování výskytu klíčových slov v různých obdobích nebo mediální analýza. To, co děláte vy, je prostě rešerše literatury, nic víc. Kdybyste si přečetly doporučení k psaní textů (máte to vyvěšené na wiki), nemohly byste tohle napsat.
Formální stránka: citace pod čarou – u průběžných citací (když jsou pod čarou, což je případ wiki) se nepíše v textu do závorky rok. Pak to stejně mícháte s roky v závorkách v textu. To není správně. V poznámkách pod čarou musíte dodržet normu ISO 690 – to znamená kurzíva u názvů, správné pořadí údajů, a hlavně jednotný styl. Seznam zdrojů v závěru také není podle normy. Přitom tady vám AI pomůže spolehlivě, stačí to jen správně zkontrolovat a naformátovat.
A závěr? To jsou fragmenty – je to rozkouskované, bez pointy, bez razantního shrnutí. Rozhodně to není zlatý hřeb celé práce, spíš unavené zopakování toho, co už bylo napsáno.
Celkově: je vidět vaše snaha a kreativita, ale zároveň určitá nedbalost a nedomyšlenost. Necháváte si text utopit v prázdných frázích, poetických nadpisech a nepochopených metodologických pojmech. Při používání AI musíte být citlivé – když to začne chrlit až moc učené fráze jako by šlo o encyklopedii, musíte tomu nastavit lidštější a smysluplnější styl. Zatím to vypadá, že jste nechaly stroj psát za vás a pak to už jen odevzdaly. Opravte to, ať je to radost číst.

⁶⁴⁾

Ty vaše citace! V poznámkách pod čarou to pořád není podle ISO 690 - ani jednou tam nemáte kurzívu (natož pak na správném místě). Co má jako znamenat toto?: Dostupné z: [suspicious link removed]. Pokud je to podezřelé, tak to necitujte, jinak tam ten odkaz dejte. Kap. Zdroje není řazena abecedně, třeba FRIEDMAN tam také tu kurzívu nemá.
Jak tam píšete Studium dokumentů - tak jednou to vysvětlujete, že to není studium dokumentů, ale literární rešerše, ovšem na jiném místě pak zase ten pojem úplně v pohodě používáte…
Urychleně to všechno opravte.

⁶⁵⁾

Vaše práce se oproti předchozí verzi posunula vpřed. Přesto je ještě potřeba několik věcí dotáhnout. Neřešte výtky vymazáním (příklad k Indonésii skončil prostým vyškrtnutím celé země. Vypsal jsem přesně, co doplnit; vymazání není řešení.)
Sjednoťte bibliografii podle ISO 690 a nepřekládejte názvy děl do češtiny jako hlavní titul. U cizojazyčných publikací uveďte vždy originální název kurzívou a za něj do závorky přesný český překlad. Konkrétně: Leila Ahmed nemá česky nazvanou monografii – správně „AHMED, Leila. Women and Gender in Islam: Historical Roots of a Modern Debate (Ženy a gender v islámu: Historické kořeny moderní debaty). New Haven: Yale University Press, 1992. DOI/JSTOR stable link…“. Vaše verze „Ženy a gender v islámu… Yale University Press, 1992“ je pro čtenáře nedohledatelná.
Kurzívu používejte v citacích i v poznámkách pod čarou.
Ještě taková poznámka: když už uvádíte u knih jejich dostupnost, neuvádí se odkazy na knihkupectví (i kdyby to byl Kosmas). Citace podle normy lze poměrně snadno vyřešit použitím AI, a můžete to mít i s dokuwiki syntaxí.
V praktické části doplňte průběžné poznámky pod čarou při citování literatury – každé tvrzení odvozené z literatury musí mít číslovanou poznámku s odkazem na zdroj. Praktická část přitom klidně může a má citovat i jiné autory, než kteří jsou v rešerši – nebojte se sáhnout do JSTOR/EBSCO/Scopus po článcích k rodinnému právu, práci žen, urban–rural rozdílům apod. U triády (respondentky – literatura – Vaše analýza) dbejte, aby po každé podotázce následovalo opravdu Vaše srovnávací shrnutí („Klíčový rozdíl je v tom, že…“), nikoli jen popis. Asi jste si hodně oblíbila autorku Jelínkovou, které dáváte několikanásobně větší prostor než jiným autorům. Zkuste nechat promluvit i někoho jiného (i když ta Jelínková je asi opravdu dobrá

) Práci nezapomeňte podepsat (není to anonym!).

Obsah

Geografie náboženství LS 2025

Odevzdané práce 1. kolo

Opravené práce (poslední kolo)

Školní výlet ve čtvrtek 24. 4. 2025

Lichý týden

Sudý týden

Návrhy výstupů