V kap. Literární rešerše by bylo vhodné si trochu s autory „popovídat“ - např. To Legge chápe jako hlavní produkt rasismu… Je to opravdu rasismus? Neplete si Legge pojmy?
Vzhledem k tomu, že píšete český text, dejte aspoň do závorky český překlad cizojazyčných titulů – např. Jews, Turks, and Other Strangers: Roots of Prejudice in Modern Germany (Židé, Turci a další cizinci: Kořeny předsudků v moderním Německu). Kapitola je to zpracovaná pěkně, jen mi někde chybí doplnění toho, „k čemu konkrétnímu autor došel“. Někde to bezesporu je, jinde jen tak v náznaku, např. Kaya v knize předpokládá, že hlavní zdroj napětí mezi komunitami původními a komunitami přistěhovaleckého původu v moderní době pramení z definic kultury, civilizace, národa a občanství. Autorka využívá své vlastní poznatky z provedených sociálních a antropologických výzkumů za poslední tři desetiletí, které doplňuje relevantní literaturou migračních studií, studií etiky, identity, filosofie a politologie. - mně jako čtenáři tam chybí příklady, které asi autorka v knize uvádí, nevím, co si představit pod relevantní literaturou migračních studií, studií etiky, identity, filosofie a politologie…
Ke kap. Metodologie: U žádné kapitoly není úplně vhodné, když ji začnete tabulkou. To je trochu jako výkřik. Bylo by dobré uvést adekvaci metod, což máte v obecném rámci (za to chválím), ale už to nemáte vztažené na váš konkrétní výzkum.
Kap. Teoretická část neobsahuje teorie.
Kap. Turecká republika nemá vůbec souvislost s výzkumnými otázkami. Kap. Spolková republika Německo má malou souvislost s výzkumnými otázkami.
Zkuste v textu přetvořit výzkumné otázky na názvy kapitol - Třeba místo Jak jsou vnímáni němečtí Turci v Turecku? tam dát Pohledy na německé Turky v Turecku (klidně i jinak, je to na vás) a samozřejmě z literatury přidat nějakou analýzu toho vnímání. Ten respondent bude zlatým hřebem vaší analýzy.
Jinak bych doporučil trochu přeskupit jednotlivé odstavce a podkapitolky v praktické části, aby to mělo logický (chronologický) spád: jeden příklad za všechny - podle mého by to kap. Historie příchodu Turků do Německa skoro mohlo začínat, a ne ji dávat někam doprostřed.
Formální stránka: v českém textu se neoddělují tisíce čárkou, navíc to nemáte jednotné: nejvyšší počet obyvatel a to 18,077,762, z čehož je 1 019 000 Turků. - v tomto případě se před a to píše čárka. Možná se vám zdálo, že když pak máte v čísle tři čárky za sebou, že se to vykompenzuje Nesprávné psaní velkých písmen - integrace Turecké minority. Píšete Serkan, ale pak Sekranův názor - je to Serkan, nebo Sekran?
Slohové neobratnosti: Vyspělé zemědělství v Bavorsku je namířeno na produkci mléka - není namířeno, ale zaměřeno… Jinde: Podstatná část země je pak tvořena zemědělskou plochou. Když napíšete Důvodem je geografická vzdálenost nebo slabý ekonomický rozvoj, tak to nedává moc smysl, protože není jasné, k čemu tu geografickou vzdálenost vztahujete.
To co máte citováno „pod čarou“, musí být v seznamu zdrojů (a obráceně). To nemáte.
Snažte se vyvarovat citací z Wikipedie (kromě třeba obrázků), ale dohledejte původní zdroj, který by tam měl být uveden.
V závěru jsem nějak nemohl najít to, co slibujete v metodologii: Analýza odpovědí probíhala na základě otevřeného, axiálního a selektivního kódování se záměrem seřadit jednotlivé kódy do souboru příbuzných kódů, díky kterým bylo možno vytvořit novou teorii. Chybí kódy, chybí nová teorie.

S potěšením jsem si prohlédl vaší prezentaci / video, to je v pořádku. Jen ještě trochu zapracujte na té psané části: kap. Literární rešerše by měla ve všech položkách hlouběji pojednávat o tom, k čemu autor dospěl. U té první položky to máte, ale třeba hned ta druhá část to neobsahuje. Zůstáváte na povrchu: Autor se snaží čtenářům přiblížit, jak v tomto politickém subjektu vypadal politický systém, ekonomika obecně a především, jak vznikala jejich kultura. Druhá část knihy se věnuje napjatým vztahům s tehdy ještě ruskou monarchií. Ve třetí části je čtenář seznámen s revolucí v Rusku, úlohou krymských Tatarů ve 2. světové válce, a v neposlední řadě s deportací Tatarů z Krymu do střední Asie. – jak tedy vypadal ten jejich politický systém, jak vznikala jejich kultura, jaká byla jejich úloha ve 2. světové válce?… V následujícím odstavci letmo zmiňujete Autoři se zaměřují na otázku, jaký vliv má politická situace na Krymu na vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou. – jednak se o tom vlivu nic nedozvím, a pak také je třeba přihlédnout k tomu, že článek je z roku 2007, takže žádná žhavá novinka. Starší články je velmi dobré použít, ale je třeba konfrontovat s něčím zcela aktuálním.
V kap. Metodologie doplňte adekvaci metod (aplikovanou na váš konkrétní výzkum).
Opravte si střední Asie, na dalším místě Rozhovor, který probíhal skrze osobní setkání se vyvíjel nad naše očekávání. atd. atd.
Kap. Závěr má být zlatým hřebem celého snažení, což tedy rozhodně není. Vůbec třeba nediskutujete a nesrovnáváte údaje v literatuře s tím, co vám sdělili respondenti…

Je to zase lepší, ale musím apelovat na vaši pečlivost, která chybí. Příkladem mohou být vaše citace. Citujete práci Islám na Krymu a radikalismus: Ruska stopka krymským Tatarům po anexii polostrova - represia alebo integrácia?, ale ta práce se jmenuje Islam na Kryme a radikalizmus: Postoj Ruska ku krymským Tatárom po anexii polostrova – represia, alebo integrácia? (alespoň podle https://www.researchgate.net) Kde jste vzali tu stopku?
Proč myslíte, že jsem vám minule psal Starší články je velmi dobré použít, ale je třeba konfrontovat s něčím zcela aktuálním. Žádnou přidanou novinku jsem nezaznamenal.
Časopisy se necitují jako web.
Pak ta další malá pečlivost – kdybyste článek aspoň nechali zkontrolovat na chyby a překlepy ve wordovském editoru, tak budete mít v textu méně než polovinu chyb. Na zbytek je pak pečlivé čtení. Jen namátkou: scénaři, nesprávně mezery (kultura.Celkově), určitě není thé Prospects of Violence (thé je čaj), události netykají – událostmi tykající se…
Není W.FISHER, Alan. The Crimean Tatars. Hoover Institution Press, 1978. [cit. 2023-02-25]. ISBN 0-8179-6662-5, ale spíše FISHER, Alan W. The Crimean Tatars. Hoover Institution Press, 1978. ISBN 0-8179-6662-5.
Tak to ještě dotáhněte, ať je to jako na výstavu!

Nejprve pochvala za video, to je povedené. Jsou tam nějaké menší nepřesnosti, ale jednoznačně pozitivní dojem převládá (třeba ostrov Chios není [čios], ale opravdu [chios] )
V literární rešerši dávejte pozor na to, aby se z ní nestaly referáty o knihách. Vždy to musí být zaměřené na některou z vašich výzkumných otázek. Jeden příklad za všechny: Řeckou kulturu popisuje ve své knize Světem starých Řeků profesor na katedře starověké kultury univerzity v Brně Antonín Bartoněk. Svět starověkého Řecka a jeho kultura představují velmi rozsáhlou oblast, která dosud nebyla plně prozkoumána. Denně se objevují nové artefakty, jako jsou dosud neznámé nápisy, mince, papyry a umělecká díla, což často vyžaduje revizi celých oblastí. Formou cestopisu čtenáře seznamuje se základními fakty lidské civilizace spojenými s řeckou kulturou. Zdůrazňuje, že starověké Řecko představovalo základní pilíř západní civilizace. Řekové vytvořili jedinečný politický systém, demokracii, která ovlivnila další dějiny a formování moderních demokratických společností. Jejich umění, literatura a filosofie zanechaly trvalý odkaz, který přetrvává a má vliv až do současnosti. Jakou souvislost to má s vašimi výzkumnými otázkami (integrace, vzájemné vnímání Řeků a Turků)? To tam musíte čtenáři ukázat. Když už jste si vybrali tu historii, tak tam musíte ukázat souvislost se současným vnímáním vztahů mezi Řeky a Turky (to máte i ve svém videu). Historie a její různé interpretace jsou často velmi zatěžujícími prvky pro vztahy mezi různými etniky.
V textu na wiki si opravte věci formálního rázu – například za nadpisy se nedělá dvojtečka, psaní čárek, např. na nichž, je založena nebo na jiném místě Jednotlivé zabrané územně správní celky, totiž odváděly sultánovi…, nesprávné psaní malých a velkých písmen – situaci Turecké minority, nesoulad větných členů (Po úpadku Byzanc se podařilo…) atd. atd.
To rozdělení zdrojů na Seznam literatury a Internetové zdroje není příliš šikovné, zvlášť když stejně v tom seznamu literatury máte věci z internetu (např. HLÁVKA, Pavel. Osmanská říše [online]. 2005 [cit. 2023-2-18]. Dostupné z: https://www.valka.cz/11128-Osmanska-armada-v-16-stoleti).

Kdyby se prováděly opravy starých hradů podobným způsobem, jako máte udělanou opravu v literární rešerši, tak by za chvíli z hradů nic nezbylo Je třeba to opravit, ne vymazat.

Ještě si opravte psaní velkých a malých písmen – např. určitě není popírání Turecké identity atd.
Saďka Ahmet mně byl tak divný, že jsem si tu knihu našel. (Píšete: V roce 1990 distribuovali Sad'ka Ahmeta a Ibrahima Serifa, jako nezávislí kandidáti do parlamentu…) Jak to máte napsané, tak to vypadá, že distribuovali ty lidi. Letáky ovšem distribuoval Sadık Ahmet a Ibrahim Serif. Více pečlivosti!!!

Vždyť ten patvar se Saďka Ahmetem tam máte pořád neopravený!!!

Ještě upravte ty podkapitoly v závěru - ať to není- jen tupé přepsání výzkumných otázek, ale z těchto otázek udělejte normální nadpisy bez otazníku. Takže např. místo Jak krymští obyvatelé, jakožto majoritní skupina, vnímají minoritu krymských Tatarů? třeba Vnímání krymských Tatarů v očích majoritních krymských obyvatel: Vzájemné soužití a vztahy.
Pak jsem si znovu pročítal kap. Literární rešerše a nějak vám tam asi vypadla diskuse týkající se výzkumné otázky Jakým jazykem krymští Tataři na Krymu mluví? Učí se krymskou tatarštinu doma či ve škole? Nachází se na Krymu krymskotatarské školy? Možná jsem to špatně četl, ale zdá se mi, že autory studující používání krymské tatarštiny jste nějak opomenuli.

Práci bohužel chybí pečlivost po formální stránce - např. nesprávné psaní čárek (interpunkce): Vlastním výzkumem chceme zjistit jak se majoritní Makedonci a minoritní Albánci v Makedonii vnímají, nesprávné psaní velkých a malých písmen: Čím se liší Albánská minorita…, nesoulad větných členů (Zvolili jsme tedy následující jména a věk uvedená), je konvertace nebo konverze? atd. atd. Chybí vám kap. seznam použité literatury (abecedně řazený), citace pod čarou nemáte podle normy. Pokud byste četli Doporučení, ušetříte si vy i já spoustu času – např. https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#citace_z_internetu Hned jako první máte napsané: Samotné uvedení URL stránky rozhodně NESTAČÍ! A vy pak napíšete jako citaci toto: http://publiccontent.sinpro.cz/PublicFiles/2022/11/07/severni%20makedonie-souhrnna-teritorialni-informace-2022-103553441.pdf To měl být nějaký naschvál?
Nepoužívejte citace z Wikipedie, ale vždy dohledejte původní zdroj.
Kdo to byl sv. Nauman?
Hlavní výzkumnou otázku nedávejte jako nadpis stejné úrovně s úvodem, ale právě zodpovězení výzkumných otázek má být cílem práce. Výzkumné otázky musí být jasné hned po jejich přečtení, ovšem když napíšete Jak se navzájem vnímají tyto etnika a jaké jsou etnické rozdíly?, tak z toho nevyplývají ti Makedonci a Albánci. Pokud napíšete Kdy a jak to vše začalo s Makedonci a Albánci na území Makedonie?, tak „to vše“ může zahrnovat spoustu věcí, jako například Etnický a kulturní původ (identifikace historických událostí a faktorů, které přispěly k formování etnického povědomí Makedonců a Albánců. Analýza lingvistických, kulturních a jazykových podobností a rozdílů mezi oběma skupinami); Historické souvislosti (studium starověkých, středověkých a novověkých událostí, které ovlivnily vztahy mezi Makedonci a Albánci, včetně doby Osmanské říše a následujících období); Náboženství a kultura (analýza náboženských praktik, tradic a vlivu na formování makedonského a albánského kulturního prostředí; studium historických vztahů mezi pravoslavnými, muslimy a katolíky na území Makedonie.); Politický vývoj (analyzování politických událostí, které ovlivnily postavení a práva Makedonců a Albánců v různých historických obdobích, studium vztahů mezi různými politickými a národnostními hnutími); Ekonomické a sociální faktory (zkoumání dopadu ekonomických a sociálních faktorů na vztahy mezi oběma skupinami, včetně spolupráce a konkurence); Migrace a diaspora (studium migrace Makedonců a Albánců do různých regionů a jejich vliv na zachování kultury, tradic a jazyka); Vzdělávání a jazyková politika (analýza politiky v oblasti vzdělávání a jazyka vůči oběma skupinám a jejich dopad na etnické vztahy); Současná situace (hodnocení současných vztahů mezi Makedonci a Albánci, včetně politických, sociálních a kulturních aspektů); Literatura a umění (zkoumání literárních děl, uměleckých vyjádření a historických pramenů, které osvětlují vztahy mezi oběma skupinami). To vše (a mnoho dalšího) by tam mohlo být, ale to právě musíte ve výzkumných otázkách specifikovat!!!
Kap. Literární rešerše je většinou špatně (zase mohu odkazovat na Doporučení). Cílem této kapitoly rozhodně nemá být informace, za jakých knih jste čerpali (Čerpali jsme také z bakalářské práce Denisy Jelínkové), ani to, že knih je málo (Mnoho knih o Albáncích v Makedonii není) - navíc to není pravda, publikací, zejména cizojazyčných je spousta - jen se podívejte: https://annas-archive.org/search?q=Albanians+macedonia
Tato kapitola musí přesně vycházet z výzkumných otázek, takže třeba takto: Tématem rozdílů mezi albánskou minoritou a Makedonci se zabývá autor XY ve své publikaci „XX“. V této práci autor zdůrazňuje, že etnická a kulturní rozmanitost na území Makedonie hraje klíčovou roli v pochopení vzájemných vztahů mezi těmito dvěma skupinami. Autor XY poukazuje na to, že Albánci mají svůj vlastní etnický původ, který má kořeny v historii regionu. To se odráží v jejich jazyce, kultuře a tradicích, které se liší od makedonských. Naopak Makedonci mají dlouhou historii a specifický jazyk, který je odlišný od albánštiny. Dalším důležitým aspektem, který autor zdůrazňuje, je kulturní diverzita. Albánci mají své vlastní kulturní vyjádření, včetně hudby, umění a literatury, které reflektují jejich etnický původ a náboženství. Na druhé straně Makedonci mají svou vlastní kulturní identitu, která má kořeny v historických událostech a tradicích. Kromě toho autor ve své publikaci „XX“ poznamenává, že politický a sociální kontext sehrává klíčovou roli v utváření vztahů mezi oběma skupinami. Historické události, jako například vývoj politických hnutí a politiky v Makedonii, měly vliv na vnímání Albánců a Makedonců v rámci společnosti. Sociální postavení a práva obou skupin také ovlivňují jejich vzájemné vztahy a interakce. - to je ovšem jen fiktivní ukázka, v reálu můžete být více specifičtí.
Anonymizace respondentů: Vždyť tam jména nemusíte uvádět vůbec, stačí popis (povolání, věk, národnost…)
Nesprávně používáte pojem a metodu „studium dokumentů“ Kdybyste četli Doporučení (jak jste měli), tak tuto chybu neuděláte. Proč neděláte to, co vám říkám na semináři?
Píšete: Čerpali jsme pouze z validních pramenů. Jak jste validitu testovali?
V metodologii je třeba uvést obecně adekvaci metod a pak to vztáhnout na vaši práci. V mnoha ohledech to máte, v některých ohledech ovšem ne.
Praktickou část je třeba velmi výrazně přeorganizovat, aby vycházela z výzkumných otázek. Všechny publikované údaje musí mít jasnou souvislost s výzkumnými otázkami, což v některých případech neplatí (např. Geografický kontext). Vy to musíte čtenáři ukázat, jak je to propojené, a ne tam frknout nějaká encyklopedická data jen tak.
Třeba taková kap. Svátky je v tom vašem podání skoro k ničemu - výpis svátků, které najdu v kdejakém kalendáři bez dalšího vysvětlení, bez výpovědí respondentů, bez diskuse, jak se přijímání svátků vyvíjelo, bez informace o tom, zda makedonští Albánci slaví i svátky, které se běžně slaví v Albánii… Navíc: Proč je Den matky Terezy muslimským svátkem?
V kap. Praktická část přidejte více informací z literatury (v této části až příliš šetříte citacemi z literatury). Musí to být propojená trojice: co uvádí literatura, co uvádí respondenti a nakonec vaše umné shrnutí.
Závěr není zlatým hřebem vaší práce. Měl by být.
Nepoužívejte v nadpisech otazníky, ale převeďte to. Např. místo Jaké jsou jejich vzájemné vztahy? třeba Vývoj vztahů Makedonců a Albánců na území Severní Makedonie.

Práce je to velmi pěkná, obsáhlá i čtivá. Pár drobností je ale ještě třeba upravit. Dejte pozor, aby literární rešerše nesklouzla k vyprávění obsahů knih a odborných článků. Máte například výzkumnou otázku Jak Arberešové vnímají historickou postavu Skanderbega?. K tomu můžete napsat třeba něco takového: Vnímáním historické postavy Skanderbega se zabývá autor XY ve své publikaci XX. Autor pečlivě zkoumá historické prameny, literární díla, pamětníky a další zdroje, které ukazují, jakým způsobem byla postava Skanderbega přijímána v rámci arberešské komunity v různých obdobích. Dále se zaměřuje na vliv politického, kulturního a národnostního kontextu na utváření tohoto vnímání. Publikace analyzuje, jaké prvky Skanderbegovy osobnosti a činy jsou zdůrazňovány v arberešských vyprávěních, a jaké jsou zamlčovány či přehlíženy (konkrétní příklady). Autor se také věnuje otázce, jaká je role paměti, tradic a rituálů v uchovávání a předávání obrazu Skanderbega mezi Arbereši. Ve své práci XY přináší nejen analýzu, ale také reflexi nad tím, jak vnímání historických postav ovlivňuje kolektivní identitu a kulturní soudržnost arberešské komunity v moderním kontextu.
Nepoužívejte pojmy jedovatým jedem – jed musí být jedovatý (sklíčko skleněné, plíšek plechový).
Nepište konkrétní údaje jsme bohužel nedohledali, to vypadá jako vaše opomenutí. Buď to dohledejte, nebo to napište jinak.
Pokud máte 3 výpovědi jednoho respondenta za sebou (profesor), tak to nějak spojte a uvedení respondenta tam dejte jen jednou.
Pro přehlednost textu je dobré se držet chronologie. Píšete: V polovině 15. století dochází k rozšiřování držav Osmanské říše. Ve 40. letech 15. století dochází k dočasnému pozastavení osmanské invaze – lepší je nejprve zmínit události ze 40. letech 15. století a až pak polovinu 15. století (50. léta 15. století).
Jednou píšete George Kastrioti Skanderbeg, na jiném místě pak Giorgia Castia da Skanderbega. Sjednoťte to, nebo vysvětlete proč to máte pokaždé jinak.
Je El Sid nebo El Cid? Projeďte pečlivě všechna jména (i jejich skloňování – spíše než Georgii sestřenice je Georgiina sestřenice. Jednou také máte Georgii, jinde Giorgii.
Když už vytvoříte nějakou kapitolu, tak je to docela velkolepé, a není možné se spokojit s pár větami. Máte např. kap. Architektura, která má podkapitolu Sochy nebo Palermo. Když odhlédnu od toho, že to nejsou významově stejné věci, je tu ještě jeden problém, a to že jste tam až příliš stručné. Praktická část musí být propojenou trojicí: co uvádí literatura, co uvádí respondenti a nakonec vaše umné shrnutí. Respondenty tam většinou máte, vaše postřehy někde také, ale tou literaturou až moc šetříte. Na jiném místě kap. Příklady jídel: To je skvělé, že můžete ukázat tolik místních jídel, ale nezůstávejte jen u jejich seznamu. Sjednoťte i popisky (např. č. 27 je trochu jiný).
Píšete: albánské migrace v období 14.-18. století, ale v úvodu to máte jinak: Kořeny této minority sahají až do 15. století. Ať vaše práce nevykazuje vnitřní rozpory.
Zpřesněte vaše tvrzení Albánie je vlastně jedinou zemí na světě, kde se vyskytuje schizmatická sekta zvaná bektaši – bektaše najdete kromě Albánie i v Turecku, Makedonii, snad i někde v Egyptě.
Píšete: Albánie byla součástí Osmanské říše až do 18. století. Čí součástí byla potom? Myslel jsem, že vznik samostatné Albánie je záležitost až 20. století.
Některé citace pod čarou nemají kurzívu, podívejte se ještě na všechny, aby měly jednotný styl.
V závěru píšete: Na dovoz gastronomie neměli čas. Jak si mám představit takový dovoz / převoz gastronomie? Co by si kuchaři měli speciálního přivézt z původní vlasti?

Ještě opravte pár nepřesností:
Nemáte vůbec jednotné citace. To musí být opravdu jednotné, a ne že jednou tam někam kurzívu dáte, jednou ji nedáte nikam (v citacích pod čarou máte kurzívu u prvních dvou publikací, pak už ne. Doporučuji podívat se na www.citace.com
Ve výzkumných otázkách deklarujete zájem zjišťovat náhled na konflikt v roce 2001, máte k tomu i kapitolu Ozbrojený konflikt v Makedonii roku 2001, ale proč v té kapitole respondenti mlčí?
Některé formulace jsou zavádějící, až nesprávné, např. píšete: Islámský řád, který vznikl ve 13. století v perském městě Chorásán. Učení této skupiny je v různých směrech podobné i jiným náboženským směrům, například křesťanství a svaté trojici. Co má být podle vás za náboženský směr svaté trojici? Předpokládám, že to myslíte jinak, než píšete, protože takto to vypadá přinejmenším zvláštně. (Další věta to trochu vylepšuje, ale to musí být jasné hned).
Názvy jídel se píšou s malým písmenem, vy to jednou píšete s malým, jinde s velkým (např. tradiční makedonská jídla patří například Sarma, Gravče tavče nebo Musaka… Psaní velkých a malých písmen je obecně problém (např. v Makedonských městech).
Pořád píšete špatně mezery (např. skopové hlavy , která…, na jiném místě Brno, 2007,str.124 atd. atd.
Pozor na shodu větných členů (Vojáci byli poté z Kosova staženy.).
Často nesprávně píšete čárky (interpunkce).
Píšete: A tak byla ve veřejné soutěži roku 1995 vybrána vlajka skládající se z červeného listu a žlutého slunce se šesti souměrnými paprsky sahajících až k okrajům. Ať jsem to počítal, jak jsem to počítal, všude jsem napočítal paprsků více než 6 (na vlajkách, které v práci předkládáte). Je to nějaký chyták?
Přes tyto drobnosti musím konstatovat, že teď už je vaše práce jiná liga, než ta první verze.

Ještě si opravte drobné překlepy a chyby (např. a najít si přátelé nebo s Tureckou komunitou atd.
Nezačínejte věty spojkami – Jak bylo cíle dosaženo, a též vysvětlení pojmů… Je to slohová chyba, protože tady je to jako spojka, a ne třeba jako částice. (Jako částice mohou vystupovat spojky, když nespojují věty – např. Ale to opravdu není hezké! nebo Což nám nikdy nedá pokoj?).
Výzkumné otázky v textu pozměňte tak, aby v nadpisech nebyly otazníky. Třeba místo Jak se odlišují němečtí Turci od Němců a od Turků žijících v Turecku? třeba „Porovnání charakteristik německých Turků, Němců a Turků v Turecku“ – klidně i jinak, to je na vás. Někde to vlastně máte, jen to zbytečně dublujete: Zacházení s tureckou komunitou v Německu
Jak je zacházeno s tureckou komunitou v Německu?.
Jinak je to velmi pěkné.

Je potřeba upravit kap. Literární rešerše, kterou píšete obráceně – jednotlivé části musí vycházet z jednotlivých výzkumných otázek, zatímco vy tam máte na prvním místě spíše obsah knihy (článku) a pak jen tak letmo zmíníte to, na co se zaměřujete. Například píšete Magazín Top-ArmyShop se ve svém článku Válka ve Vietnamu 4) zabývá válkou ve Vietnamu. Důvodem války byla kolonie Francie, tedy Vietnam, kde se po druhé světové válce chopili moci komunisté s Ho Či Minem v čele, a to se Francii nelíbilo a díky tomu začne konflikt, který vstoupí do dějin jako válka v Indočíně. (Jen tak na okraj, konflikt nezačal díky tomu, ale kvůli tomu). Vždyť se žádná z vašich výzkumných otázek na válku ve Vietnamu nezaměřuje! Nebo: Stěhování vietnamského obyvatelstva do Německa, pracovní podmínky a vietnamskou menšinu dnešním Berlíně podrobně popisuje článek z roku 2018: Invisible, successful, and divided, Vietnamese in Germany since the late 1970s 3), jehož autory jsou Frank Bösch and Phi Hong Su. – z toho se jako čtenář nic nového zajímavého nedozvím. Proč jste se nepodívali na https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#literarni_reserse ? Ušetřilo by to čas i práci vám i mně.
Pokud máte výzkumnou otázku Jak se vietnamská menšina začlenila do každodenního života v Německu?, tak by to mohlo vypdadat třeba takto: Začleňováním vietnamské menšiny do každodenního života v Německu se zabývá autor XY ve své publikaci XX a uvádí, že tento proces je nesmírně komplexní a ovlivněný širokou škálou faktorů. Autor zdůrazňuje význam porozumění historickému kontextu migrace vietnamské menšiny do Německa, přičemž začátky migrace jsou spojeny s ekonomickými a politickými událostmi ve druhé polovině 20. století.
Důležitou součástí autorova zkoumání je proces sociální integrace. Věnuje se přitom role jazyka jako klíčového prvku pro úspěšnou komunikaci a zapojení do společnosti. Autor reflektuje na zkušenosti první generace migrantů, kteří sehráli klíčovou úlohu při zakládání komunit a uchovávání kulturní identity.
V rámci tohoto tématu se autor XY také věnuje vlivu ekonomiky na začleňování. Zmiňuje, že vietnamská menšina zaujímá různorodé pozice na pracovním trhu, od zaměstnanců v různých odvětvích až po úspěšné podnikatele. Tento aspekt však také odkrývá nerovnoměrný přístup k pracovním příležitostem a případné bariéry.
Kulturní a náboženská identita jsou dalšími klíčovými tématy autorova výzkumu. Autor XX diskutuje o způsobech, jakými vietnamská menšina udržuje a přetváří svou kulturní identitu v novém prostředí. Zároveň zdůrazňuje vzájemné vztahy mezi vietnamskou komunitou a místními Němci a jak tyto vztahy ovlivňují proces začleňování. Je to jen fiktivní příklad, ale jako mustr by to mohlo posloužit i pro ostatní výzkumné otázky.
Kap. Metodologie – píšete: Pro získání dat k teorii do práce jsme využily dokumenty, a to zejména knihy s časopisy, a internetové články. To děláte schválně vše naopak, jak máte uvedené v Doporučení? To, že při psaní odborného textu budete potřebovat základní znalost zkoumané problematiky, je zcela samozřejmé a většina čtenářů to předpokládá. Podobně je nutnost studovat odbornou literaturu. Používání internetu je také už celkem samozřejmostí.
Při anonymizaci berte také ohled na čtenáře. Píšete: Osobní údaje o respondentech jsou s jejich souhlasem lehce pozměněny. Pokud jsou tam citlivé údaje, tak je neuvádějte vůbec. Je to lepší než uvádět údaje nepravdivé. Jména také nejsou povinná - lze pak pracovat s obecným označením (student, oba rodiče Vietnamci, narozený v Německu…).
Kap. Závěr musí dát odpovědi na všechny výzkumné otázky a podotázky, což nedává.
Kap. Zdroje je špatně: není abecedně řazená, musí mít přímou souvislost s odkazy pod čarou. Možná vás to překvapí, ale i to je v http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu
Video máte OK (jen s tím zvukem to není úplně na výstavu, v některých částech to trochu „duní“, každý to říká v dost odlišném prostředí), pak je tam ovšem pár nepřesností (když uvádíte, že Vietnamci přišli do Západního Německa, je tam na mapě sjednocené Německo, když uvádíte, že Vietnamci přišli do Východního Německa, je tam západoněmecká vlajka). Říkáte, že po sjednocení nabídla německá vláda Vietnamcům 300 marek za návrat. Já jsem našel něco jiného: After unification in 1990, Germany offered Vietnamese guest workers US $2,000 and a ticket home, and an estimated 50,000 Vietnamese left. Zdroj: https://www.refworld.org/docid/49749d1ac.html

Video máte velmi pěkné, jen je škoda, že jste si text titulků nenechali prohlédnout českým rodilým mluvčím, a že jste na závěr nedali nějaké shrnutí. Takto to působí trochu useknutě. Jinak ale je to pěkné, a oceňuji i velmi rozumnou stopáž: není to krátké, ani dlouhé.
Co se týká vlastního textu, i zde je třeba projít text rodilým mluvčím, protože tam máte dost chyb. I když je váš český projev velmi pěkný, v psaném projevu se každá chybička jeví jako mnohem větší (ale ty chyby tam dělají i vaši spolužáci, jejichž rodným jazykem je čeština). Namátkou: Tatáři jsou turkický národ s historickými kořeny v Mongolsku a Střední Asie Aspoň to nechte projít kontrolou gramatiky ve Wordu, nebo to můžete zkusit i přes umělou inteligenci, ta někdy nějaké chyby pozná (jindy je zase bohužel přidělá).
Kap. Literární rešerše není správně. První odstavec by se hodil spíš do nějakého úvodu (nebo závěru), a i ty další části rozhodně nevychází z vašich výzkumných otázek. Píšete to obráceně – jednotlivé části musí vycházet z jednotlivých výzkumných otázek, zatímco vy tam máte na prvním místě spíše obsah knihy (článku) a pak jen tak letmo zmíníte to, na co se zaměřujete. Pokud tedy máte výzkumnou otázku… mohlo by to vypdat nějak takto: Zvyky a tradicemi Tatarů na Ukrajině se zabývá autor XY ve své publikaci XX a zdůrazňuje, že tatarská komunita na Ukrajině si zachovala své zvyky a tradice, ačkoliv často čelila výzvám modernizace a globalizace. Jedním z nejvýraznějších prvků tatarské kultury je kuchyně. Tataři jsou známí pro své pokrmy, jako je pilaf, manty a různé druhy plněného pečiva. Autor zdůrazňuje, že tato kulinářská tradice hraje důležitou roli při udržování kulturní identity a je často spojována s rodinnými oslavami a společenskými událostmi.
Důležitým prvkem tatarské kultury jsou také tradiční oblečení a šperky. Autor ve své publikaci popisuje různé styly tradičního tatarského oblečení a vysvětluje jejich historický a kulturní význam. Tyto oděvy jsou často nošeny při slavnostních událostech a stále jsou součástí tatarského každodenního života.
Dalším důležitým aspektem v publikaci je náboženství a tradiční náboženské praktiky tatarské komunity. Autor se zaměřuje na islámskou víru tatarských obyvatel Ukrajiny a vysvětluje, jakým způsobem se islám prolíná s tatarskou kulturou a životním stylem. Popisuje tradiční náboženské obřady, jako je oslava Ramadánu a oslavy velkých islámských svátků, které jsou stále v tatarské komunitě pečlivě udržovány. Pak by se tam mělo dát něco konkrétního, k čemu autor došel. Je to jen fiktivní příklad, ale jako mustr by to mohlo posloužit i pro ostatní výzkumné otázky.
Va kap. Seznam internetových zdrojů a literatury doplňte kurzívu, ať je to pode normy (https://www.citace.com/) Totéž platí i pro průběžné citace pod čarou.

Opravte ještě nějaké nepřesnosti, např. jednou píšete opšině, pak na jiném místě Severní Makedonie je rozdělena do 80 opštin… Co je tedy správně – opšina nebo opština? Stále je v práci dost chyb týkajících se psaní malých a velkých písmen (např. …Albánské menšiny se situují…, na jiném místě tehdy byla značně zastoupena Albánská komunita, některé hrubky jsou stále na pováženou (např. jak je vidět z tabulky víše). Někde je stále nesprávná interpunkce. V seznamu použitých zdrojů máte u některých internetových zdrojů poměrně dávný údaj o citovanosti – např. [citováno 9. 9. 2017]. Skutečně jste to v této práci citovali tento den (když jste práci začali psát letos)? U některých internetových zdrojů údaj o citaci zcela chybí.

Video máte pěkné, jen vám tam občas utíká zvuk. Je ovšem vidět, že jste si s tím daly práci.
V psané části práce je tristní formální stránka (spousty chyb, např. Z počátku se Alisa bála mluvit Polsky, nesprávně mezery – např. v Polsku ? (proč neděláte to, co jsem mnohokrát říkal na semináři. Podívejte se na https://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu na https://www.hks.re/wiki/_media/2014:typografie.pdf
Výzkumné otázky by mohly být přesnější a konkrétnější. Například „Jaká je životní úroveň Ukrajinců žijících v Polsku?“ by mohla být formulována podrobněji s ohledem na ekonomické aspekty, vzdělání, zdraví atd. To se týká i dalších otázek.
Kap. Literární rešerše není správně (zase mohu odkazovat na Doporučení). Cílem této kapitoly rozhodně nemá být informace, za jakých publikací jste čerpali (V naší práci jsme čerpaly informace na základě článku s názvem… nebo Dále jsme pro naší práci čerpaly informace ze studie…). Pokud máte například výzkumnou otázku Jaká je životní úroveň Ukrajinců žijících v Polsku? (její problematičnost jsem již zmiňoval výše), pak by to mohlo vypadat nějak takto: Tématem životní úrovně Ukrajinců žijících v Polsku se zabývá autor XY ve své publikaci XX. Autor ve svém výzkumu zkoumá životní úroveň Ukrajinců žijících v Polsku a jejich sociální integraci do polské společnosti. Jeho studie používá kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu, jako jsou dotazníkové šetření a rozhovory s Ukrajinci v Polsku. Na základě těchto analýz autor uvádí, že životní úroveň Ukrajinců v Polsku je různorodá a závisí na několika faktorech, včetně délky pobytu, zaměstnání a vzdělání. Ukazuje se, že někteří Ukrajinci dosahují srovnatelné životní úrovně s polskými občany, zatímco jiní se potýkají s ekonomickými obtížemi a sociálním vyloučením. Autor také zdůrazňuje, že sociální integrace Ukrajinců v Polsku hraje důležitou roli při určování jejich životní úrovně. Ti, kteří jsou lépe integrováni do polské společnosti, mají často lepší přístup k zaměstnání a vzdělání, což pozitivně ovlivňuje jejich životní podmínky. Pak můžete být konkrétnější a doplnit třeba nějaké statistiky. To je ovšem jen fiktivní ukázka, v reálu můžete být více specifičtí. Nezapomeňte, že každá výzkumná otázka i podotázka by měla mít nějakou publikaci v literární rešerši.
V kap. Metodologie trochu posilte adekvaci metod.
Kap. Seznam použitých zdrojů není řazena abecedně (zase to Doporučení!!!) a použité zdroje nejsou uvedeny v průběžných citacích pod čarou (ve WIKI do dvojitých závorek). Chybí vám tam něco zahraničního z databáze odborných časopisů.

Ta literární rešerše ještě není to pravé ořechové: Hlavní výzkumnou otázku máte Jak se vietnamská menšina začlenila do každodenního života v Německu? Začněte tedy literární rešerši tímto: Začleňováním vietnamské menšiny do každodenního života v Německu se zabývá… Tímto způsobem udělejte i další podotázky. A je to.

Film se mně moc líbil, jen je škoda, že jste si nenechali zkontrolovat české titulky, ve kterých se objevují chyby. Atestaci jsem vám zapsal, ale stejně na WIKI ještě musíte opravit obrovské množství chyb, namátkou: ukrainců, Ukrajinci jako každý etnik mají své unikáty, na jiném místě Jak Ukrajince dostali na dnešní území Moldavska atd. atd. Je NUTNÉ opravit seznam použitých zdrojů, citace musí být podle normy – https://www.citace.com.
Nepište Bylo rozhodnuto, že k provedení této práce bude použita především metodika… – to musíte zdůvodnit!!!
Je NUTNÉ opravit literární rešerši, aby její jednotlivé části přímo navazovaly na všechny výzkumné otázky. Ke každé otázce musí být aspoň jedna publikace. Příklad: k výzkumné otázce Jak se Ukrajinci dostali na území dnešní Moldávie by mohla literární rešerše vypadat takto: Tímto tématem se zabývá XY ve své monografii „XX“ vydané v roce 2018. Tato rozsáhlá práce přináší hluboký historický pohled na proces migrace Ukrajinců na území dnešní Moldávie a analyzuje klíčové události a faktory, které tuto migraci formovaly.
XY se ve své knize zaměřuje na období od raného středověku po současnost a zkoumá různé etapy a příčiny migrace Ukrajinců na toto území. Ukazuje, že migrace Ukrajinců na území Moldávie byla komplexním procesem, který se odehrával v několika etapách. Autor se zaměřil na významné historické události, jako byly politické změny, hospodářské podmínky a sociokulturní kontexty, které ovlivnily tento migrační tok. Věnuje se také vlivu této migrace na kulturní a sociální strukturu regionu a na vzájemné vztahy mezi Ukrajinci a místními obyvateli Moldávie. Pak doplníte konkrétní věci, které autor vyzkoumal, a je to.